212 (1) Nádoby a jejich uzávěry musí být konstruovány, dimenzovány, vyrobeny, zkoušeny a vybaveny tak, aby odolaly všem namaháním, kterým jsou vystaveny při normálním užívání a za normálních přepravních podmínek.
Při konstrukcitlakových nádob je třeba zohlednit všechny závažné faktory, jako:
– vnitřní tlak (přetlak),
– teploty okolí a provozní teploty, také během přepravy,
– dynamická namahání.
Sílu stěny je za normálních okolností třeba zjistit výpočtem, ve spojení, pokud je to žádoucí, s pokusnou analýzou napětí. Také může být stanovena pokusnou cestou.
Při konstrukci vnější stěny a nosných částí je třeba provést vhodné výpočty, aby byla zajištěna bezpečnost nádob.
Pro pevnost v tahu musí být propočítána minimálně vyžadovaná síla stěny, zejména při zohlednění:
– výpočtového přetlaku, který nesmí být nižší než zkušební tlak,
– výpočtových teplot, které nabízejí přiměřené rozpětí bezpečnosti (mezi dolní a horní hranicí),
– nejvyšších napětí a špičkových napěťových koncentrací, pokud je to žádoucí,
– faktorů spojených s vlastnostmi materiálu.
Za vlastnosti materiálu, které je třeba zohlednit se považují - pokud lze použít:
– mez průtažnosti,
– mez pevnosti v tahu,
– pevnost závislá na čase,
– vlastnosti únavy,
– modul pružnosti,
– vhodná hodnota pro roztažení plastu,
– odolnost proti úderu,
– houževnatost v lomu.
Podmínky tohoto odstavce se považují za splněné při použití vhodných následujících směrnic:
– pro bezešvé ocelové lahve: Příloha I, části 1 až 3 Směrnice Rady 84/525/EHS4)
– pro svařované ocelové lahve: Příloha I, části 1 až 3 Směrnice Rady 84/527/EHS5)
– pro bezešvé hliníkové lahve: Příloha I, části 1 až 3 Směrnice Rady 84/526/EHS6)
(2) Nádoby, které nejsou vyloženy a vyrobeny podle norem uvedených v odstavci (1), musí být vyloženy a vyrobeny podle podmínek příslušným úřadem uznaných technických pravidel.
Následující minimální požadavky musí však být splněny:
a) u kovových nádob bodu 211 (1), (2), (3) a (5) nesmí při zkušebním tlaku napětí kovu na nejvíce namáhaném místě nádoby překročit 77% stanovené meze průtažnosti (Re).
Mezí průtažnosti se rozumí napětí, které způsobilo trvalé protažení o 20/00 (tj. 0,2%) nebo trvalé protažení u austenitických ocelí o 1% délky mezi měřícími značkami zkušební tyče.
Pozn. U plechů se musí odebrat zkušební vzorek ke stanovení průtažnosti kolmo ke směru válcování. Protažení po přetržení (l=5d) se měří na zkušebních tyčích kruhového průřezu, u nichž vzdálenost l mezi měřícími značkami je rovna pětinásobnému průměru tyče d. Použije-li se zkušebních tyčí pravoúhlého průřezu, vypočte se měrná délka l podle vzorce
kde Fo se rovná původnímu průřezu zkušební tyče.
Nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které při teplotách mezi -20 °C a 50 °C jsou bezpečné proti lomu a nenáchylné proti napěťové trhlinkové korozi.
Pro svařované nádoby se smějí použít jen takové materiály, které se dají spolehlivě svářet a pro které může být zabezpečena dostatečná hodnota vrubové houževnatosti při teplotě okolí -20 °C, zejména ve svarových švech a v ovlivněné oblasti svarových švů.
Svarové spoje musí být provedeny podle pravidel techniky a poskytovat plnou bezpečnost.
Přirážky na korozi nesmí být zohledněny pří výpočtu síly stěny.
b) Nádoby z kompozitních materiálů bodu 211 (1), (2), (3) a (5) musí být vybaveny zesilovacím prstencem nebo úplným ovinutím ze zesilovacího materiálu a konstruovány tak, že průtržný poměr (průtržný tlak dělený zkušebním tlakem) činí nejméně:
– 1,67 u nádob vybavených zesilovacím prstencem
– 2,00 u nádob s úplným ovinutím zesilovacím materiálem.
c) U nádob bodu 206 (1) pro plyny číslice 3 platí pro jejich konstrukci následující podmínky:
1. Materiály a konstrukce nádob z kovu musí odpovídat podmínkám přípojku II bodům 1250 až 1254. Při první zkoušce se musí pro každou nádobu prokázat všechny mechanicko-technologické kvalitativní hodnoty použitého materiálu; pro vrubovou houževnatost a koeficient ohýbatelnosti, viz přípojek II body 1255 až 1261.
2. Pokud jsou použity jiné materiály, musí být tyto při nejnižší provozní teplotě nádoby a jejích armatur odolné proti křehkému lomu.
3. Nádoby musí být vybaveny pojistným ventilem, který se otevře při provozním přetlaku, který je uveden na nádobě. Ventily musí být zkonstruovány tak, aby bezvadně fungovaly i při nejnižší provozní teplotě. Spolehlivá činnost za této teploty se stanoví a přezkouší zkouškou každého jednotlivého ventilu nebo zkouškou vzoru ventilu stejného konstrukčního typu.
4. Otvory a pojistné ventily nádob musí být upraveny tak, aby zabraňovaly vystřikování kapaliny z nádob.
5. Nádoby plněné objemově musí být opatřeny stavoznakem.
6. Nádoby musí být tepelně izolovány. Tepelněizolační ochranné zařízení je třeba chránit proti nárazům souvislým pláštěm. Je-li prostor mezi nádobou a pláštěm vzduchoprázdný (vakuová izolace), musí být ochranný plášť upraven tak, aby snesl bez deformace vnější tlak nejméně 100 kPa (1 bar). Je-li plášť plynotěsně uzavřen (např. u vakuové izolace), musí nějaké zařízení zajistit, aby nevznikl v izolační vrstvě nebezpečný tlak v případě netěsnosti nádoby nebo jejích armatur. Zařízení musí také bránit vniknutí vlhkosti do izolace.