1. Podmínky platné pro všechny třídy

1.1 Všeobecně, rozsah platnosti, pojmy
Pozn. Nádržkové výměnné nástavby (nádržkové výměnné skříně) se ve smyslu RID (PNZ) považují za nádržkové kontejnery.

1.1.1 Tyto podmínky platí pro nádržkové kontejnery určené pro přepravu kapalných, práškovitých a zrnitých látek o objemu větším než 0,45 m³, jakož i pro jejich vybavení. Pro látky třídy 2 platí tyto podmínkypro nádržkové kontejnery o objemu větším než 1000 litrů.
Pozn. Ve smyslu podmínek tohoto přípojku se považují za látky, které jsou přepravovány v kapalném stavu:
- kapalné látky za normální teploty a normálního tlaku,
- pevné látky, které při zvýšené teplotě nebo zahřáté jsou podávány k přepravě v roztaveném stavu.

1.1.2 V části 1 jsou uvedeny podmínky platné pro nádržkové kontejnery určené pro přepravu látek všech tříd. Části 2 až 9 obsahují zvláštní podmínky, doplňující nebo pozměňující podmínky části 1.

1.1.3 Nádržkový kontejner se skládá z nádoby a vybavení, včetně zařízení umožňujícího překládku nádržkového kontejneru bez změny rovnovážné polohy.

1.1.4 V dále uvedených podmínkách se rozumí pod pojmem:

1.1.4.1 - nádoba: plášť a dna nádoby, které obklopují látku (včetně otvorů a jejich vík);
- vybavení pro obsluhu nádoby: plnicí a vyprazdňovací zařízení, odvzdušňovací, pojistné, topné a tepelněizolační zařízení, jakož i měřicí přístroje;
- konstrukční vybavení: vně nebo uvnitř nádoby namontované výztužné, upevňovací, ochranné nebo stabilizační prvky.

1.1.4.2 - výpočtový přetlak: fiktivní přetlak nejméně rovný zkušebnímu přetlaku, který může více nebo méně překročit provozní přetlak podle stupně nebezpečnosti přepravované látky. Slouží pouze ke stanovení tloušťky stěny nádoby, přičemž vnější a vnitřní zesilovací zařízení zůstanou nepovšimnuta;
- zkušební přetlak: nejvyšší účinný přetlak, který je v nádobě při tlakové zkoušce nádoby;
- plnicí přetlak: nejvyšší skutečně vyvinutý přetlak v nádobě při tlakovém plnění;
- vyprazdňovací přetlak: nejvyšší skutečně vyvinutý přetlak v nádobě při tlakovém vyprazdňování;
- nejvyšší provozní přetlak: nejvyšší z těchto tří následujících hodnot:
pokud zvláštní podmínky jednotlivých tříd nestanoví jinak, nesmí číselná hodnota provozního přetlaku být menší než tenze par plněného zboží při 50 °C (absolutní tlak).
U nádob s pojistnými ventily (s průtržnou membránou nebo bez ní) je však nejvyšší provozní přetlak roven předepsanému otevíracímu přetlaku těchto pojistných ventilů.

a) nejvyšší účinný přetlak, který je v nádobě povolen při plnění (nejvyšší povolený plnící přetlak);

b) nejvyšší účinný přetlak, který je v nádobě povolen při vyprazdňování (nejvyšší povolený vyprazdňovací přetlak);

c) efektivní přetlak vytvořený plněným zbožím v nádobě (včetně případně vyskytujících se plynů) při nejvyšší provozní teplotě;

1.1.4.3 - zkouška těsnosti: zkouška, při které se nádoba vystaví účinnému vnitřnímu přetlaku podle metody schválené příslušným úřadem¹), který se rovná nejvyššímu provoznímu přetlaku, musí však činit nejméně 20 kPa (0,2 bar). U nádob s odvzdušňovacími zařízeními a jištěním proti úniku obsahu nádoby při jejím převržení je přetlak při zkoušce těsnosti roven statickému přetlaku plněného zboží.

1.2 Stavba (konstrukce)

1.2.1 Nádoby musí být navrženy a stavěny podle podmínek technických pravidel schválených příslušným úřadem a v nich musí být zohledněny při volbě materiálu a při stanovení tloušťky stěny, nejvyšší a nejnižší plnicí a provozní teploty; následující nejmenší požadavky však musí být dodrženy:

1.2.1.1 Nádoby musí být zhotoveny z vhodných kovových materiálů, které musí být odolné proti křehkému lomu a trhlinkové korozi způsobené pnutím za teplot mezi -20 °C a +50 °C, pokud není v jednotlivých třídách předepsán jiný teplotní rozsah. Pro výrobu vybavení pro obsluhu a konstrukčních vybavení však smí být použity vhodné nekovové materiály.

1.2.1.2 Pro svařované nádoby smí být použit jen takový materiál, který má zaručenou svařitelnost a u kterého může být zaručena dostatečná hodnota vrubové houževnatosti při okolní teplotě -20 °C, zejména ve svarem ovlivněných oblastech.
Pro svařované nádoby z oceli nesmí být použita ve vodě kalená ocel. Při použití jemnozrnné oceli smí být použito jen materiálu, u kterého podle specifikace materiálu nebude překročena jak zaručená hodnota meze průtažnosti Re rovná 460 N/mm², tak hodnota pro horní mez zaručené pevnosti v tahu 725 N/mm².

1.2.1.3 Svarové spoje musí být provedeny podle pravidel techniky a poskytovat plnou bezpečnost.
O provedení a kontrole svarů, viz také odst. 1.2.8.6.
Nádoby, jejichž nejmenší tloušťky stěn byly stanoveny podle odst. 1.2.8.3 a 1.2.8.4, se musí zkoušet podle metod popsaných v definici svařovacího koeficientu 0,8.

1.2.1.4 Konstrukční materiál nádob nebo jejich ochranná vyložení přicházející do styku s obsahem, nesmí obsahovat žádné látky, které s obsahem nebezpečně reagují, vytvářet nebezpečné látky nebo výrazně zeslabovat konstrukční materiál.

1.2.1.5 Ochranné vyložení musí být provedeno tak, aby jeho těsnost zůstala zachována při jakýchkoli deformacích, k nimž může docházet při normálních přepravních podmínkách (viz 1.2.8.1).

1.2.1.6 Dochází-li při styku přepravované látky a materiálu použitého pro stavbu nádoby k postupnému zeslabování tloušťky stěny, musí být tloušťka stěn při výrobě zvýšena na odpovídající hodnotu. Na tuto přirážku na zeslabení nesmí být brán zřetel při výpočtu tloušťky stěny.

1.2.2 Nádoby, vybavení pro jejich obsluhu a jejich konstrukční vybavení musí být provedeny tak, aby odolaly bez ztráty obsahu (s výjimkou množství plynů, které uniká z případných odplyňovacích otvorů)
- statickému a dynamickému namáhání při normálních přepravních podmínkách;
- minimálním namáháním tak, jak jsou předepsána v odst. 1.2.6 a 1.2.8.

1.2.3 Přetlak rozhodující pro stanovení tloušťky stěny nádoby nesmí být menší než výpočtový přetlak, musí se však přitom také brát v úvahu namáhání uvedená v odst. 1.2.2.

1.2.4 Kromě zvláštních podmínek předepsaných v jednotlivých třídách musí být při výpočtu nádob vzat zřetel na tyto údaje:

1.2.4.1 - nádoby vyprazdňované vlastní hmotností látky, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par nejvýše 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku, který odpovídá dvojnásobku statického přetlaku přepravované látky, nejméně však dvojnásobku statického přetlaku vody;

1.2.4.2 - nádoby s tlakovým plněním nebo vyprazdňováním, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par nejvýše 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku rovnajícího se 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku;

1.2.4.3 - nádoby s plnícím nebo vyprazdňovacím systémem jakéhokoli typu, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par vyšší než 110 kPa (1,1 bar), ale nejvýše 175 kPa (1,75 bar) (absolutní tlak) musí být vypočítány přetlakem nejméně 0,15 MPa (1,5 bar) nebo přetlakem, který odpovídá 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku, pokud je tento vyšší;

1.2.4.4 - nádoby s plnícím nebo vyprazdňovacím systémem jakéhokoli typu, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par vyšší než 175 kPa (1,75 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku, který odpovídá 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku, nejméně však přetlaku rovnající mu se 0,4 MPa (4 bar).

1.2.5 Nádržkové kontejnery pro určité nebezpečné látky musí být opatřeny dodatečnou ochranou. Ta může být zajištěna zvýšenou tloušťku stěny nádoby (tato zvýšená tloušťka stěny se stanoví podle druhu nebezpečí, které příslušná látka představuje - viz ustanovení v jednotlivých třídách) nebo se skládá z ochranného zařízení.

1.2.6 Při zkušebním přetlaku musí být napětí σ (sigma) v nejsilněji namáhaném místě nádoby menší nebo rovno dále uvedeným mezním hodnotám podle konstrukčních materiálů. Přitom se musí brát zřetel na případné zeslabení způsobené svarovými švy.

1.2.6.1 U všech kovů a slitin musí napětí σ (sigma) při zkušebním přetlaku ležet pod menší z hodnot, která vyplyne z následující rovnice:
σ ≤ 0,75 R_e nebo σ ≤ 0,5 R_m
Přitom znamená:
R_e = mez průtažnosti nebo mez tažnosti 0,2% nebo u austentických ocelí mez tažnosti 1,0%.
R_m = nejmenší hodnota pevnosti v tahu
U svařovaných nádob z oceli nesmí být poměr R_e/R_m větší než 0,85.
Použité hodnoty R_e a R_m jsou specifikované minimální hodnoty uvedené v materiálových normách. V případě, že pro kov nebo slitinu neexistuje materiálová norma, musí být použité hodnoty R_e a R_m odsouhlaseny příslušným úřadem nebo jím pověřeným místem.
Minimální hodnoty z materiálových norem smějí být při použití austenitických ocelí překročeny až do 15 %, pokud jsou tyto vyšší hodnoty potvrzeny v osvědčení o materiálu.
Pro určení poměru R_e/R_m se musí vzít za základ v každém případě hodnoty vykázané v osvědčení.

1.2.6.2 Protažení po lomu v % u oceli musí odpovídat nejméně číselné hodnotě
$\frac{10000}{zjištěnápevnostvtahuvN/{mm}^2}$
a nesmí činit u jemnozrnných ocelí méně než 16 % a u ostatních ocelí méně než 20%.
U hlínikových slitin nesmí být protažení po lomu menší než 12 %²).

1.2.7 Všechny části nádržkového kontejneru určeného k přepravě kapalných látek s bodem vzplanutí až do 61 °C a k přepravě zápalných plynů, musí být možné elektricky uzemnit. Musí být zamezeno jakémukoli styku kovů, který by mohl přivodit elektrochemickou korozi.

1.2.8 Nádržkové kontejnery musí být schopné odolávat silám uvedeným v odst. 1.2.8.1. a mít tloušťku stěn stanovenou v odst. 1.2.8.1 až 1.2.8.5.

1.2.8.1 Nádržkové kontejnery, včetně jejich upevňovacích zařízení, musí při nejvyšší hmotnosti náplně odolat následujícím silám:
- dvojnásobné celkové hmotnosti ve směru jízdy;
- celkové hmotnosti ve směru kolmém ke směru jízdy; (není-li směr jízdy jednoznačně potvrzen, je nejvyšší hmotnost náplně rovná dvojnásobku celkové hmotnosti v každém směru);
- celkové hmotnosti kolmo zdola nahoru a
- dvojnásobku celkové hmotnosti kolmo odshora dolů.
Při účinku kterékoli z těchto sil musí být dodrženy tyto koeficienty bezpečnosti:
- u kovových materiálů s určenými mezními hodnotami průtažnosti koeficient bezpečnosti 1,5, vztaženo na stanovenou mezní hodnotu průtažnosti, nebo
- u kovových materiálů bez určené mezní hodnoty průtažnosti koeficient bezpečnosti 1,5, vztaženo na stanovenou 0,2 % mezní hodnotu průtažnosti (u austenitických ocelí na 1 % meze tažnosti).

1.2.8.2 Tloušťka stěny válcové části nádoby, jakož i den a vík musí odpovídat nejméně větší z hodnot, které vyjdou z výpočtů podle těchto vzorců:
$e=\frac{P_T\times D}{2\times \sigma \times \lambda }mm$
$e=\frac{P_C\times D}{2\times \sigma }mm$
v nichž znamená
P_T = zkušební přetlak v MPa
P_C = výpočtový přetlak v MPa dle odst. 1.2.4
D = vnitřní průměr nádoby v mm
σ = dovolené napětí v N/mm², stanovené v odst. 1.2.6.1
λ = koeficient rovný 1 nebo menší než 1, který odpovídá kvalitě svarového spoje.
V každém případě však nesmí být tloušťka stěn menší než hodnoty uvedené v odst. 1.2.8.3 a 1.2.8.4.

1.2.8.3 Stěny, dna a víka nádob musí mít tloušťku nejméně 5 mm, jsou-li z konstrukční oceli³) odpovídající podmínkám odst. 1.2.6 nebo rovnocennou tloušťku, jsou-li vyrobeny z jiného kovu. Je-li průměr větší než 1,80 m, musí být, s výjimkou nádob pro práškovité nebo zrnité látky, tato tloušťka stanovena na 6 mm, jsou-li nádoby z konstrukční oceli³) nebo mít rovnocennou tloušťku, jsou-li vyrobeny z jiného kovu.
Ať už je použitý kov jakýkoli, nesmí být nejmenší tloušťka stěn nádoby nikdy menší než 3 mm.
Rovnocennou tloušťkou se rozumí taková tloušťka, která je určena následujícím vzorcem⁴):
$e_1=\frac{\mathrm{21,4}\times e_0}{\sqrt[3]{{Rm}_1\times A_1}}$

1.2.8.4 Mají-li nádoby navíc ochranu proti poškození, mohou příslušné úřady povolit snížení tloušťky stěn v poměru k této ochraně; u nádob s průměrem do 1,80 m⁵) však nesmí být tloušťka stěn menší než 3 mm při použití konstrukční oceli³) nebo rovnocenné tloušťky při použití jiných kovů⁵). U nádob s průměrem větším než 1,80 m⁵) se musí tato tloušťka při použití konstrukční oceli³) zvýšit na 4 mm nebo na rovnocennou hodnotu při použití jiného kovu.
Rovnocennou tloušťkou stěny se rozumí taková tloušťka, která se stanoví podle tohoto vzorce⁴):
$e_1=\frac{\mathrm{21,4}\times e_0}{\sqrt[3]{{Rm}_1\times A_1}}$

1.2.8.5 Dodatková ochrana, na kterou je brán zřetel v odst. 1.2.8.4, může sestávat z konstrukční ochrany úplně obepínající nádobu z vrstvené konstrukce (konstrukce “sendvičová“), u které je vnější ochrana upevněna na nádobě,
nebo z rámu úplně obepínajícího nádobu, drženého podélnými a příčnými nosníky,
nebo z nádoby s dvojitou stěnou.
Jsou-li nádoby stavěny jako nádoby s dvojitou stěnou s vakuovou izolací, musí součet tlouštěk stěn kovové vnější stěny a stěn nádoby odpovídat nejmenší tloušťce stěn stanovené podle odst. 1.2.8.3. Přitom nesmí být tloušťka stěny nádoby samé menší než tloušťka stěny stanovená v odst. 1.2.8.4.
Je-li nádoba stavěna jako nádoba s dvojitou stěnou s mezivrstvou pevné látky o tloušťce nejméně 50 mm, musí mít vnější stěna tloušťku nejméně 0,5 mm, je-li z konstrukční oceli³) a tloušťku nejméně 2 mm, je-li z plastu zesíleného skleněnými vlákny. Jako mezivrstva pevné látky může být použita tvrdá pěna, která je schopna odolat nárazům, jako např. tvrdá pěna z polyuretanu.

1.2.8.6 Způsobilost výrobce provádět svářecí práce musí být uznána příslušným úřadem. Svářecí práce musí být provedeny zkoušenými kvalifikovanými svářeči postupem, jehož vhodnost (včetně náležitých tepelných zpracování) byla prokázána technologickou zkouškou. Zkoušky bez porušení materiálu se musí provést ultrazvukem nebo prozářením a musí prokázat vyhovující odolnost svarů.
Při stanovení tloušťky stěn podle odst. 1.2.8.2 je třeba volit, co se týká svarů, tyto hodnoty pro koeficient lambda (λ):
0,8: jsou-li svary zkontrolovány po obou stranách, pokud možno vizuálně a jsou-li podrobeny namátkové zkoušce neporušenosti se zvláštním zřetelem na křížové svary;
0,9: jsou-li všechny podélné svary po celé délce, obvodové svary v rozsahu 25 %, jakož i svary spojující větší části zkontrolovány metodou bez porušení, přičemž musí být zahrnuty všechny křížové svary. Svary se musí zkontrolovat na obou stranách pokud možno vizuálně;
1,0: jsou-li všechny svary přezkoušeny bez porušení materiálu a pokud možno na obou stranách i vizuálně. Díl pro zkoušku svařováním je třeba odebrat.
Má-li příslušný úřad pochybnosti o jakosti svarů, může nařídit dodatečné zkoušky.

1.2.8.7 Musí být provedena opatření k ochraně nádob před deformací v důsledku vnitřního podtlaku.
Pokud není ve zvláštních podmínkách pro jednotlivé třídy nic jiného určeno, smějí mít tyto nádoby ventily k zabránění nedovoleného podtlaku uvnitř nádoby bez meziuložení průtržných membrán.

1.2.8.8 Tepelněizolační ochranná zařízení musí být provedena tak, aby nebránila snadnému přístupu k plnícím a vyprazdňovacím zařízením, jakož i k pojistným ventilům a neovlivnila jejich činnost.

1.3 Vybavení

1.3.1 Součásti vybavení musí být umístěny tak, aby byly během přepravy a při manipulaci chráněny proti odtržení nebo poškození. Musí poskytovat stejnou záruku bezpečnosti jako nádoby a musí
- vyhovovat ustanovením odst. 1.2.2;
- se snášet s přepravovaným zbožím.
Těsnost součástí vybavení pro obsluhu musí být zajištěna také při převržení nádržkového kontejneru.
Těsnění musí být zhotovena z materiálu, který se snáší s přepravovaným zbožím; musí být nahrazena, jakmile je jejich účinnost snížena, např. stárnutím.
Těsnění zajišťující těsnost zařízení uváděných v činnost při normálním užití nádržkového kontejneru, musí být vyhotovena a uspořádána tak, že nemohou být žádným způsobem poškozena zařízením uvedeným v činnost, k němuž patří.

1.3.2 Každá nádoba se spodním vyprazdňováním nebo každý oddíl dělených nádob se spodním vyprazdňováním musí být opatřeny dvěma za sebou umístěnými uzávěry, na sobě nezávislými, z nichž první je tvořen vnitřním uzavíracím zařízením spojeným s nádobou⁶) a druhý se musí skládat z ventilu nebo rovnocenného zařízení⁷) umístěného na každém konci vyprazdňovaného potrubí. Spodní vyprazdňování nádob pro práškovité nebo zrnité látky smí být zvenku opatřeno výpustným hrdlem s uzávěrem, pokud je vyrobeno z kovového materiálu schopného deformace. Kromě toho musí být otvory uzavíratelné čepičkami se šroubením, slepými přírubami nebo stejně účinnými zařízeními.
Vnitřní uzavírací zařízení může být ovládáno shora nebo zespodu. V obou případech musí být poloha vnitřního uzavíracího zařízení - zavřeno nebo otevřeno - pokud možno, kontrolovatelná ze země. Ovládací prvky vnitřního uzavíracího zařízení musí být konstruovány tak, aby bylo vyloučeno jakékoli náhodné otevření v důsledku nárazu nebo neúmyslné manipulace.
V případě poškození vnějšího ovládacího prvku musí zůstat vnitřní uzávěr účinný.
Aby se zabránilo jakékoli ztrátě obsahu v případě poškození vnějších vyprazdňovacích zařízení (trubkové nástavce, boční uzavírací zařízení), musí být vnitřní uzavírací zařízení a jeho uložení uzpůsobeno nebo chráněno tak, že nemůže být odtrženo vlivem vnějšího namáhání. Plnící a vyprazdňovací zařízení (včetně přírub a šroubových uzávěrů), jakož i případné ochranné čepičky musí být zajištěny proti náhodnému otevření.
Poloha a/nebo směr uzavírání ventilů musí být jednoznačně zřejmé.

1.3.3 Nádoba nebo každý její oddíl musí být opatřeny dostatečně velkým otvorem, aby se umožnila jejich vnitřní prohlídka.

1.3.4 Nádoby určené k přepravě látek, u nichž se musí všechny otvory nacházet nad hladinou kapaliny, mohou být opatřeny ve spodní části pláště nádoby čistícím otvorem (pro vsunutí ruky). Tento otvor musí být možno uzavřít těsně uzavíratelnou přírubou, jejíž konstrukce musí být povolena příslušným úřadem nebo místem jím pověřeným.

1.3.5 Nádoby určené k přepravě kapalných látek s tenzí par při 50 °C nepřesahující 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak) musí být opatřeny buď odvzdušňovacím zařízením a ochranou proti úniku obsahu nádoby při převržení, nebo musí odpovídat podmínkám uvedeným v odst. 1.3.6 nebo 1.3.7.

1.3.6 Nádoby určené k přepravě kapalných látek s tenzí par při 50 °C vyšší než 110 kPa až do 175 kPa (1,1 až do 1,75 bar) (absolutní tlak) musí mít buď pojistný ventil, seřízený nejméně na 150 kPa (1,5 bar) (přetlak), který se úplně otevře nejpozději při přetlaku rovném zkušebnímu přetlaku, nebo musí odpovídat podmínkám odst. 1.3.7.

1.3.7 Nádoby určené k přepravě kapalných látek s tenzí par při 50 °C vyšší než 175 kPa až do 300 kPa (1,75 bar až do 3 bar) (absolutní tlak) musí mít buď pojistný ventil, který je seřízen nejméně na 300 kPa (3 bar) (přetlak) a otevírá se zcela při přetlaku rovnému zkušebnímu přetlaku, nebo musí být vzduchotěsně uzavřeny⁸).

1.3.8 Jsou-li nádoby, které jsou určeny k přepravě zápalných kapalných látek s bodem vzplanutí nejvýše 61 °C a zápalných plynů, z hliníku, pak nesmějí být žádné pohyblivé části, které by mohly přijít do styku s hliníkovými nádobami určenými pro tyto látky buď třením, nebo nárazy, např. víko, části uzávěrů, zhotoveny z nechráněné, korozi podléhající oceli.

1.4 Schválení konstrukčního typu
Pro každý nový konstrukční typ nádržkového kontejneru musí příslušný úřad nebo jím pověřené místo vystavit osvědčení o tom, že jím vyzkoušený konstrukční typ nádržkového kontejneru, včetně jeho upevňovacích zařízení, je vhodný pro předvídané použití a že jsou dodrženy podmínky pro konstrukci podle odst. 1.2, podmínky pro vybavení podle odst. 1.3 a zvláštní podmínkyplatné pro příslušnou třídu přepravovaných látek. Vyrábějí-li se nádržkové kontejnery beze změny sériově, platí toto schválení pro celou sérii. Ve zprávě o zkoušce musí být uvedeny výsledky zkoušek, látky a/nebo skupiny látek, pro které je nádržkový kontejner schválen, jakož i číslo schválení konstrukčního typu.
Látky jedné skupiny látek musí být podobné povahy a být snášenlivé s vlastnostmi nádoby. Povolené látky nebo skupiny látek musí být ve zprávě o zkoušce uvedeny svými chemickými názvy nebo odpovídajícím souhrnným označením podle vyjmenování látek, jakož i s uvedením třídy a číslice. Číslo schválení sestává z poznávací značky⁹) země, v které bylo schválení uděleno a z registračního čísla.

1.5 Zkoušky

1.5.1 Nádoby a části jejich vybavení musí být podrobeny buď společně, nebo odděleně první zkoušce před uvedením do provozu. Tato zkouška zahrnuje:
zkoušku ověření shodnosti se schváleným konstrukčním typem, stavební zkoušku¹⁰), zkoušku vnitřního a vnějšího stavu, hydraulickou tlakovou zkoušku¹¹) se zkušebním přetlakem vyznačeným na štítku nádoby, jakož i funkční zkoušku jednotlivých částí vybavení.
Hydraulická tlaková zkouška se musí provést před umístěním tepelněizolační ochrany, která je případně zapotřebí. Byly-li nádoby a části jejich vybavení zkoušeny odděleně, musí být podrobeny společně zkoušce těsnosti podle odst. 1.1.4.3.

1.5.2 Nádoby a části jejich vybavení musí být podrobeny periodickým zkouškám ve lhůtách předem určených. Periodické zkoušky zahrnují zkoušku vnitřního a vnějšího stavu a všeobecně i hydraulickou tlakovou zkoušku¹¹). Pláště pro tepelnou izolaci nebo jiné izolace se odstraní jen potud, pokud je to nezbytné ke spolehlivému posouzení nádoby.
U nádob určených k přepravě práškovitých nebo zrnitých látek může být se souhlasem úředně uznaného znalce od provádění periodických hydraulických tlakových zkoušek upuštěno a tyto mohou být nahrazeny zkouškami těsnosti podle odstavce 1.1.4.3.
Nejdelší lhůty pro periodické zkoušky činí 5 roků.
Nevyčištěné prázdné nádržkové kontejnery se smějí přepravovat i po uplynutí těchto lhůt, aby mohly být dopraveny ke zkoušce.

1.5.3 Nejpozději každého 2,5 roku se musí navíc provést zkouška těsnosti nádoby, včetně vybavení podle odst. 1.1.4.3, jakož i funkční zkouška veškerých částí vybavení. Nevyčištěné prázdné nádržkové kontejnery se smějí přepravovat i po uplynutí těchto lhůt, aby mohly být dopraveny ke zkoušce.

1.5.4 Mohla-li být bezpečnost nádoby nebo jejího vybavení ovlivněna opravou, přestavbou nebo nehodou, musí být provedena mimořádná zkouška.

1.5.5 Zkoušky podle odst. 1.5.1 až 1.5.4 musí být provedeny úředně uznaným znalcem. O zkouškách musí být vystavena osvědčení. V těchto osvědčeních se musí uvést odkaz na seznam látek povolených přepravovat v nádobě podle odst. 1.4.

1.6 Označení 1.6.1 Na každé nádobě musí být pro kontrolní účely na snadno přístupném místě trvale připevněn štítek z nerezavějícího kovu. Na tomto štítku musí být vyraženy nebo jiným podobným způsobem umístěny nejméně dále uvedené údaje. Tyto údaje smějí být umístěny bezprostředně na stěny nádob, jestliže jsou tyto tak zesíleny, že odolnost nádob nebude tím narušena:
- číslo schválení
- výrobce nebo značka výrobce
- výrobní číslo
- rok výroby
- zkušební přetlak¹²)
- objem - u dělených nádob objem každého oddílu nádoby¹²)
- výpočtová teplota (je nutná jen u výpočtových teplot vyšších než +50 °C nebo nižších než -20 °C)¹²)
- datum (měsíc, rok) první a poslední provedené periodické zkoušky podle odst. 1.5.1 a 1.5.2
- razítko znalce, který zkoušku provedl
- materiál nádoby a případně materiál ochranného vyložení.
Na nádobách plněných nebo vyprazdňovaných přetlakem musí být kromě toho vyznačen nejvyšší provozní přetlak¹²).

1.6.2 Na vlastní nádobě nebo na tabuli musí být uvedeny tyto údaje:
- jméno vlastníka a provozovatele
- objem nádoby¹²)
- vlastní hmotnost¹²)
- nejvyšší celková hmotnost¹²)
- údaj o přepravovaném zboží¹³).
Nádržkové kontejnery musí být kromě toho opatřeny předepsanými nálepkami k označení nebezpečí.

1.7 Provoz

1.7.1 Nádržkové kontejnery musí být při přepravě naloženy na voze tak, aby byly dostatečně zajištěny zařízením vozu nebo samotného nádržkového kontejneru proti bočním nebo zpětným nárazům, jakož i proti převržení¹⁴). Jsou-li nádoby, včetně provozního zařízení, konstruovány tak, aby mohly odolat nárazům a převržení, není nutné je tímto způsobem zajišťovat. Tloušťka stěn nádoby musí zůstat po celou dobu používání nádoby větší nebo rovná nejmenší hodnotě požadované v odst. 1.2.8.

1.7.2 Nádoby smějí být plněny jen tím nebezpečným zbožím, pro jehož přepravu byly schváleny a které s materiálem nádoby, těsněními, částmi vybavení, jakož i ochrannými vyloženími, se kterými přicházejí do styku, nebezpečně nereagují, nevyvíjejí nebezpečné látky nebo materiál výrazně nezeslabují. Potraviny smějí být přepravovány v těchto nádobách jen tehdy, byla-li provedena potřebná opatření, aby se zabránilo škodám na zdraví.

1.7.3 Dále uvedené stupně plnění nádob určených k přepravě kapalných látek při teplotách okolí nesmějí být překročeny:

1.7.3.1 - u zápalných látek bez dalších nebezpečných vlastností (např. jedovaté, žíravé) v nádobách s odvzdušňovacím zařízením nebo s pojistnými ventily (též je-li před pojistným ventilem předřazena průtržná membrána):
$stupeňplnění=\frac{100}{1+\alpha 50-t_F}\%objem$

1.7.3.2 - u jedovatých nebo žíravých látek (zápalných nebo nezápalných) v nádobách s odvzdušňovacími zařízeními nebo s pojistnými ventily (též je-li před pojistným ventilem předřazena průtržná membrána):
$stupeňplnění=\frac{98}{1+\alpha 50-t_F}\%objem$

1.7.3.3 - u zápalných látek, zdraví škodlivých nebo slabě žíravých látek (zápalných nebo nezápalných) ve vzduchotěsně uzavřených nádobách bez pojistného zařízení:
$stupeňplnění=\frac{97}{1+\alpha 50-t_F}\%objem$

1.7.3.4 - u velmi jedovatých nebo jedovatých, silně žíravých nebo žíravých látek (zápalných nebo nezápalných) ve vzduchotěsně uzavřených nádobách bez pojistného zařízení:
$stupeňplnění=\frac{95}{1+\alpha 50-t_F}\%objem$

1.7.3.5 V těchto vzorcích znamená α střední koeficient objemové roztažnosti kapaliny mezi 15 °C a 50 °C, t.j. pro zvýšení teploty nejvýše o 35 °C.
$\alpha sevypočítápodlevzorce:\alpha =\frac{d_{15}-d_{50}}{35\times d_{50}}$
kde d₁₅ a d₅₀ značí hustoty kapaliny při 15 °C, popř. 50 °C a t_F střední teplotu kapaliny při plnění.

1.7.3.6 Ustanovení předchozích odst. 1.7.3.1 až 1.7.3.4 neplatí pro nádoby, jejichž obsah se udržuje vyhřívacím zařízením za přepravy na teplotě nad 50 °C. V tomto případě musí být stupeň plnění na začátku přepravy vypočítán a teplota upravena tak, aby byla nádoba během přepravy naplněna nejvýše na 95 % a teplota plnění nebyla překročena.

1.7.3.7 V případě nakládky teplých produktů nesmí teplota na vnější straně nádoby nebo na tepelněizolačním ochranném zařízení během přepravy překročit 70 °C.

1.7.4 Pokud nejsou nádoby určené pro přepravu kapalných látek¹⁵) rozděleny přepážkami nebo peřejníkovými stěnami (vlnolamy) na oddíly o nejvyšším objemu 7500 l, musí činit stupeň plnění nejméně 80 %, kromě případů, kdy jsou prázdné.

1.7.5 Během plnění a vyprazdňování nádržkových kontejnerů je třeba přijmout náležitá opatření, aby se zabránilo uvolnění nebezpečných množství plynů a par. Nádoby musí být uzavřeny a utěsněny tak, aby nic nemohlo nekontrolovatelně uniknout z obsahu navenek. Výpusti nádob se spodním vyprazdňováním musí být uzavřeny čepičkami se šroubením, slepými přírubami nebo stejně účinnými zařízeními. Těsnost uzavíracích zařízení nádob, zvláště horní část ponorné trubky, musí být po naplnění zkontrolována odesílatelem.

1.7.6 Je-li více uzavíracích zařízení zabudováno za sebou, musí se nejprve uzavřít to, které je nejblíže k naplněnému zboží.

1.7.7 Během přepravy nesmějí na plných nebo vyprázdněných nádobách vně ulpívat žádné nebezpečné zbytky plněného zboží.

1.7.8 Nevyčištěné prázdné nádoby musí být při přepravě tak uzavřeny a utěsněny jako v loženém stavu.

1.7.9 Látky, které spolu mohou nebezpečně reagovat, nesmí být přepravovány v bezprostředně vedle sebe ležících oddílech nádob.
Za nebezpečné reakce se považují:
Látky, které spolu mohou nebezpečně reagovat, smí být přepravovány v bezprostředně vedle sebe ležících oddílech nádob, pokud tyto oddíly jsou od sebe odděleny dělící stěnou, která má stejnou nebo větší sílu než má nádoba. Smí být také přepravovány, pokud jsou naplněné oddíly od sebe odděleny prázdným meziprostorem nebo prázdným oddílem.

a) hoření a/nebo vývin značného tepla;

b) vývin zápalných a/nebo jedovatých plynů;

c) tvoření žíravých kapalných látek;

d) tvoření nestabilních látek.

e) nebezpečný vzrůst tlaku.

1.8 Přechodná ustanovení

1.8.1 Nádržkové kontejnery, které byly vyrobeny před platností podmínek tohoto přípojku, které platí od 1. 1. 1988, které jim nevyhovují, avšak byly vyrobeny podle podmínek RID (PNZ) platných do té doby, mohou být dále používány.

1.8.2 Nádržkové kontejnery, které byly vyrobeny před započetím platnosti podmínek tohoto přípojku od 1.1. 1993, které jim nevyhovují, avšak byly vyrobeny podle ustanovení RID (PNZ) platných do té doby, smějí být dále používány.

1.8.3 Nádržkové kontejnery, které byly vyrobeny podle podmínek přípojku II C platných před 1.1.1995, které však neodpovídají podmínkám platným od 1.1.1995, smějí být dále používány.

1.8.4 Nádržkové kontejnery pro přepravu zápalných kapalných látek s bodem vzplanutí přes 55 °C do 61 °C, které byly vyrobeny před započetím platnosti podmínek, které platí od 1. 1. 1997 pro odstavce 1.2.7, 1.3.8 a 3.3.3, které jim však neodpovídají, avšak jsou vyrobeny podle doposud platných ustanovení těchto odstavců, smějí být dále používány.

1.9 Použití nádržkových kontejnerů schválených pro námořní přepravu
Nádržkové kontejnery, které plně neodpovídají podmínkám tohoto přípojku, které však byly schváleny podle podmínek pro námořní přepravu¹⁶), smějí být použity za těchto podmínek:

a) smějí být přepravovány jen látky, které je podle podmínek tohoto přípojku dovoleno přepravovat v nádržkových kontejnerech;

b) doplňkově k předepsaným údajům musí odesílatel poznamenat v nákladním listě:
“Přeprava podle odst. 1.9 přípojku X“.