1.2 Stavba (konstrukce)

1.2.1 Nádoby musí být navrženy a stavěny podle podmínek technických pravidel schválených příslušným úřadem a v nich musí být zohledněny při volbě materiálu a při stanovení tloušťky stěny, nejvyšší a nejnižší plnicí a provozní teploty; následující nejmenší požadavky však musí být dodrženy:

1.2.1.1 Nádoby musí být zhotoveny z vhodných kovových materiálů, které musí být odolné proti křehkému lomu a trhlinkové korozi způsobené pnutím za teplot mezi -20 °C a +50 °C, pokud není v jednotlivých třídách předepsán jiný teplotní rozsah. Pro výrobu vybavení pro obsluhu a konstrukčních vybavení však smí být použity vhodné nekovové materiály.

1.2.1.2 Pro svařované nádoby smí být použit jen takový materiál, který má zaručenou svařitelnost a u kterého může být zaručena dostatečná hodnota vrubové houževnatosti při okolní teplotě -20 °C, zejména ve svarem ovlivněných oblastech.
Pro svařované nádoby z oceli nesmí být použita ve vodě kalená ocel. Při použití jemnozrnné oceli smí být použito jen materiálu, u kterého podle specifikace materiálu nebude překročena jak zaručená hodnota meze průtažnosti Re rovná 460 N/mm², tak hodnota pro horní mez zaručené pevnosti v tahu 725 N/mm².

1.2.1.3 Svarové spoje musí být provedeny podle pravidel techniky a poskytovat plnou bezpečnost.
O provedení a kontrole svarů, viz také odst. 1.2.8.6.
Nádoby, jejichž nejmenší tloušťky stěn byly stanoveny podle odst. 1.2.8.3 a 1.2.8.4, se musí zkoušet podle metod popsaných v definici svařovacího koeficientu 0,8.

1.2.1.4 Konstrukční materiál nádob nebo jejich ochranná vyložení přicházející do styku s obsahem, nesmí obsahovat žádné látky, které s obsahem nebezpečně reagují, vytvářet nebezpečné látky nebo výrazně zeslabovat konstrukční materiál.

1.2.1.5 Ochranné vyložení musí být provedeno tak, aby jeho těsnost zůstala zachována při jakýchkoli deformacích, k nimž může docházet při normálních přepravních podmínkách (viz 1.2.8.1).

1.2.1.6 Dochází-li při styku přepravované látky a materiálu použitého pro stavbu nádoby k postupnému zeslabování tloušťky stěny, musí být tloušťka stěn při výrobě zvýšena na odpovídající hodnotu. Na tuto přirážku na zeslabení nesmí být brán zřetel při výpočtu tloušťky stěny.

1.2.2 Nádoby, vybavení pro jejich obsluhu a jejich konstrukční vybavení musí být provedeny tak, aby odolaly bez ztráty obsahu (s výjimkou množství plynů, které uniká z případných odplyňovacích otvorů)
- statickému a dynamickému namáhání při normálních přepravních podmínkách;
- minimálním namáháním tak, jak jsou předepsána v odst. 1.2.6 a 1.2.8.

1.2.3 Přetlak rozhodující pro stanovení tloušťky stěny nádoby nesmí být menší než výpočtový přetlak, musí se však přitom také brát v úvahu namáhání uvedená v odst. 1.2.2.

1.2.4 Kromě zvláštních podmínek předepsaných v jednotlivých třídách musí být při výpočtu nádob vzat zřetel na tyto údaje:

1.2.4.1 - nádoby vyprazdňované vlastní hmotností látky, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par nejvýše 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku, který odpovídá dvojnásobku statického přetlaku přepravované látky, nejméně však dvojnásobku statického přetlaku vody;

1.2.4.2 - nádoby s tlakovým plněním nebo vyprazdňováním, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par nejvýše 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku rovnajícího se 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku;

1.2.4.3 - nádoby s plnícím nebo vyprazdňovacím systémem jakéhokoli typu, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par vyšší než 110 kPa (1,1 bar), ale nejvýše 175 kPa (1,75 bar) (absolutní tlak) musí být vypočítány přetlakem nejméně 0,15 MPa (1,5 bar) nebo přetlakem, který odpovídá 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku, pokud je tento vyšší;

1.2.4.4 - nádoby s plnícím nebo vyprazdňovacím systémem jakéhokoli typu, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par vyšší než 175 kPa (1,75 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku, který odpovídá 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku, nejméně však přetlaku rovnající mu se 0,4 MPa (4 bar).

1.2.5 Nádržkové kontejnery pro určité nebezpečné látky musí být opatřeny dodatečnou ochranou. Ta může být zajištěna zvýšenou tloušťku stěny nádoby (tato zvýšená tloušťka stěny se stanoví podle druhu nebezpečí, které příslušná látka představuje - viz ustanovení v jednotlivých třídách) nebo se skládá z ochranného zařízení.

1.2.6 Při zkušebním přetlaku musí být napětí σ (sigma) v nejsilněji namáhaném místě nádoby menší nebo rovno dále uvedeným mezním hodnotám podle konstrukčních materiálů. Přitom se musí brát zřetel na případné zeslabení způsobené svarovými švy.

1.2.6.1 U všech kovů a slitin musí napětí σ (sigma) při zkušebním přetlaku ležet pod menší z hodnot, která vyplyne z následující rovnice:
σ ≤ 0,75 R_e nebo σ ≤ 0,5 R_m
Přitom znamená:
R_e = mez průtažnosti nebo mez tažnosti 0,2% nebo u austentických ocelí mez tažnosti 1,0%.
R_m = nejmenší hodnota pevnosti v tahu
U svařovaných nádob z oceli nesmí být poměr R_e/R_m větší než 0,85.
Použité hodnoty R_e a R_m jsou specifikované minimální hodnoty uvedené v materiálových normách. V případě, že pro kov nebo slitinu neexistuje materiálová norma, musí být použité hodnoty R_e a R_m odsouhlaseny příslušným úřadem nebo jím pověřeným místem.
Minimální hodnoty z materiálových norem smějí být při použití austenitických ocelí překročeny až do 15 %, pokud jsou tyto vyšší hodnoty potvrzeny v osvědčení o materiálu.
Pro určení poměru R_e/R_m se musí vzít za základ v každém případě hodnoty vykázané v osvědčení.

1.2.6.2 Protažení po lomu v % u oceli musí odpovídat nejméně číselné hodnotě
$\frac{10000}{zjištěnápevnostvtahuvN/{mm}^2}$
a nesmí činit u jemnozrnných ocelí méně než 16 % a u ostatních ocelí méně než 20%.
U hlínikových slitin nesmí být protažení po lomu menší než 12 %²).

1.2.7 Všechny části nádržkového kontejneru určeného k přepravě kapalných látek s bodem vzplanutí až do 61 °C a k přepravě zápalných plynů, musí být možné elektricky uzemnit. Musí být zamezeno jakémukoli styku kovů, který by mohl přivodit elektrochemickou korozi.

1.2.8 Nádržkové kontejnery musí být schopné odolávat silám uvedeným v odst. 1.2.8.1. a mít tloušťku stěn stanovenou v odst. 1.2.8.1 až 1.2.8.5.

1.2.8.1 Nádržkové kontejnery, včetně jejich upevňovacích zařízení, musí při nejvyšší hmotnosti náplně odolat následujícím silám:
- dvojnásobné celkové hmotnosti ve směru jízdy;
- celkové hmotnosti ve směru kolmém ke směru jízdy; (není-li směr jízdy jednoznačně potvrzen, je nejvyšší hmotnost náplně rovná dvojnásobku celkové hmotnosti v každém směru);
- celkové hmotnosti kolmo zdola nahoru a
- dvojnásobku celkové hmotnosti kolmo odshora dolů.
Při účinku kterékoli z těchto sil musí být dodrženy tyto koeficienty bezpečnosti:
- u kovových materiálů s určenými mezními hodnotami průtažnosti koeficient bezpečnosti 1,5, vztaženo na stanovenou mezní hodnotu průtažnosti, nebo
- u kovových materiálů bez určené mezní hodnoty průtažnosti koeficient bezpečnosti 1,5, vztaženo na stanovenou 0,2 % mezní hodnotu průtažnosti (u austenitických ocelí na 1 % meze tažnosti).

1.2.8.2 Tloušťka stěny válcové části nádoby, jakož i den a vík musí odpovídat nejméně větší z hodnot, které vyjdou z výpočtů podle těchto vzorců:
$e=\frac{P_T\times D}{2\times \sigma \times \lambda }mm$
$e=\frac{P_C\times D}{2\times \sigma }mm$
v nichž znamená
P_T = zkušební přetlak v MPa
P_C = výpočtový přetlak v MPa dle odst. 1.2.4
D = vnitřní průměr nádoby v mm
σ = dovolené napětí v N/mm², stanovené v odst. 1.2.6.1
λ = koeficient rovný 1 nebo menší než 1, který odpovídá kvalitě svarového spoje.
V každém případě však nesmí být tloušťka stěn menší než hodnoty uvedené v odst. 1.2.8.3 a 1.2.8.4.

1.2.8.3 Stěny, dna a víka nádob musí mít tloušťku nejméně 5 mm, jsou-li z konstrukční oceli³) odpovídající podmínkám odst. 1.2.6 nebo rovnocennou tloušťku, jsou-li vyrobeny z jiného kovu. Je-li průměr větší než 1,80 m, musí být, s výjimkou nádob pro práškovité nebo zrnité látky, tato tloušťka stanovena na 6 mm, jsou-li nádoby z konstrukční oceli³) nebo mít rovnocennou tloušťku, jsou-li vyrobeny z jiného kovu.
Ať už je použitý kov jakýkoli, nesmí být nejmenší tloušťka stěn nádoby nikdy menší než 3 mm.
Rovnocennou tloušťkou se rozumí taková tloušťka, která je určena následujícím vzorcem⁴):
$e_1=\frac{\mathrm{21,4}\times e_0}{\sqrt[3]{{Rm}_1\times A_1}}$

1.2.8.4 Mají-li nádoby navíc ochranu proti poškození, mohou příslušné úřady povolit snížení tloušťky stěn v poměru k této ochraně; u nádob s průměrem do 1,80 m⁵) však nesmí být tloušťka stěn menší než 3 mm při použití konstrukční oceli³) nebo rovnocenné tloušťky při použití jiných kovů⁵). U nádob s průměrem větším než 1,80 m⁵) se musí tato tloušťka při použití konstrukční oceli³) zvýšit na 4 mm nebo na rovnocennou hodnotu při použití jiného kovu.
Rovnocennou tloušťkou stěny se rozumí taková tloušťka, která se stanoví podle tohoto vzorce⁴):
$e_1=\frac{\mathrm{21,4}\times e_0}{\sqrt[3]{{Rm}_1\times A_1}}$

1.2.8.5 Dodatková ochrana, na kterou je brán zřetel v odst. 1.2.8.4, může sestávat z konstrukční ochrany úplně obepínající nádobu z vrstvené konstrukce (konstrukce “sendvičová“), u které je vnější ochrana upevněna na nádobě,
nebo z rámu úplně obepínajícího nádobu, drženého podélnými a příčnými nosníky,
nebo z nádoby s dvojitou stěnou.
Jsou-li nádoby stavěny jako nádoby s dvojitou stěnou s vakuovou izolací, musí součet tlouštěk stěn kovové vnější stěny a stěn nádoby odpovídat nejmenší tloušťce stěn stanovené podle odst. 1.2.8.3. Přitom nesmí být tloušťka stěny nádoby samé menší než tloušťka stěny stanovená v odst. 1.2.8.4.
Je-li nádoba stavěna jako nádoba s dvojitou stěnou s mezivrstvou pevné látky o tloušťce nejméně 50 mm, musí mít vnější stěna tloušťku nejméně 0,5 mm, je-li z konstrukční oceli³) a tloušťku nejméně 2 mm, je-li z plastu zesíleného skleněnými vlákny. Jako mezivrstva pevné látky může být použita tvrdá pěna, která je schopna odolat nárazům, jako např. tvrdá pěna z polyuretanu.

1.2.8.6 Způsobilost výrobce provádět svářecí práce musí být uznána příslušným úřadem. Svářecí práce musí být provedeny zkoušenými kvalifikovanými svářeči postupem, jehož vhodnost (včetně náležitých tepelných zpracování) byla prokázána technologickou zkouškou. Zkoušky bez porušení materiálu se musí provést ultrazvukem nebo prozářením a musí prokázat vyhovující odolnost svarů.
Při stanovení tloušťky stěn podle odst. 1.2.8.2 je třeba volit, co se týká svarů, tyto hodnoty pro koeficient lambda (λ):
0,8: jsou-li svary zkontrolovány po obou stranách, pokud možno vizuálně a jsou-li podrobeny namátkové zkoušce neporušenosti se zvláštním zřetelem na křížové svary;
0,9: jsou-li všechny podélné svary po celé délce, obvodové svary v rozsahu 25 %, jakož i svary spojující větší části zkontrolovány metodou bez porušení, přičemž musí být zahrnuty všechny křížové svary. Svary se musí zkontrolovat na obou stranách pokud možno vizuálně;
1,0: jsou-li všechny svary přezkoušeny bez porušení materiálu a pokud možno na obou stranách i vizuálně. Díl pro zkoušku svařováním je třeba odebrat.
Má-li příslušný úřad pochybnosti o jakosti svarů, může nařídit dodatečné zkoušky.

1.2.8.7 Musí být provedena opatření k ochraně nádob před deformací v důsledku vnitřního podtlaku.
Pokud není ve zvláštních podmínkách pro jednotlivé třídy nic jiného určeno, smějí mít tyto nádoby ventily k zabránění nedovoleného podtlaku uvnitř nádoby bez meziuložení průtržných membrán.

1.2.8.8 Tepelněizolační ochranná zařízení musí být provedena tak, aby nebránila snadnému přístupu k plnícím a vyprazdňovacím zařízením, jakož i k pojistným ventilům a neovlivnila jejich činnost.