vyhlášené znění — není konsolidace — toto znění je vyhlášený snapshot, nikoli konsolidace po zapracování novel.

(5) Postup zkoušky: Zkouška se musí opakovat třikrát.
VÝSTRAHA: Z důvodů nebezpečí výbuchu se nesmí tato zkouška provádět v malém uzavřeném prostoru (např.glove-box).

a) Je důležité umístit zkušební aparaturu na místě prostém proudění vzduchu (viz výstraha), které je jen slabě osvětleno, aby se dalo lehce zjistit vznícení (vzplanutí), šlehání plamenů atd.

b) Kovový blok je třeba postavit na topnou desku tak (nebo zahřát jiným schváleným zařízením), aby jeho teplota, kterou ukazuje teploměr vsazený v kovovém bloku, byla udržována na předepsané teplotě s přesností ± 1 °C. Zkušební teplota činí 60,5 °C nebo 75 °C [viz h)]. Tuto teplotu je třeba korigovat při odchylce barometrického tlaku od normálního tlaku (101,3 kPa) tak, aby se zkušební teplota při odchylce tlaku o každé 4 kPa zvýšila o 1 °C při vyšším tlaku a při nižším tlaku o každé 4 kPa se o 1 °C snížila. Je třeba zabezpečit, aby horní plocha kovového bloku byla přesně vodorovná. Posuvným měřítkem je třeba přezkoušet, jestli se tryska plynového hořáku nachází ve zkušební pozici 2,2 mm nad vrchní stranou prohlubně určené pro vzorek.

c) Butanový plynový hořák se odstraní ze zkušební polohy (poloha “vyp.“) a zapálí. Nastaví se taková velikost plamene, jehož výška je mezi 8 až 9 mm a má průměr asi 5 mm.

d) Injekční stříkačkou se odeberou ze zásobníku vzorku nejméně 2 ml vzorku a toto množství ± 0,1 ml se rychle přenese do prohlubně zkušební aparatury. Ihned poté se uvede do činnosti časoměrné zařízení.

e) Po 60 sekundách ohřevu se předpokládá, že vzorek dosáhl rovnoměrné teploty. Jestliže nedošlo k zapálení vzorku, umístí se plamen plynového hořáku nad kapalinu. V této poloze se hořák podrží 15 sekund a pak se umístí zpět do polohy “vyp.“, při čemž se pozoruje chování vzorku. Plamen plynového hořáku musí být v průběhu celé zkoušky zapálený.

f) Při každé zkoušce je třeba pozorovat a zaznamenat:
i) zda dojde nebo nedojde k zapálení a k samovolnému shoření nebo vzplanutí vzorku, před tím než se plamen plynového hořáku nastaví do zkušební polohy;
ii) zda se vzorek zapálí nebo ne, jestliže se plamen plynového hořáku nachází ve zkušební poloze a pokud ano, jak dlouho trvá hoření potom, kdy byl plamen vrácen zpět do polohy “vyp.“.

g) Jestliže se dojde na základě v odstavci (6) popsané určovací metody k závěru, že nedošlo k samovolnému shoření, je třeba všechny zkoušky opakovat s novými vzorky, avšak s dobou ohřevu 30 sekund.

h) Jestliže se na základě v odstavci (6) popsané určovací metody dojde k závěru, že při zkušební teplotě 60,5 °C nedošlo k samovolnému shoření, je třeba všechny zkoušky opakovat s novými vzorky, avšak při zkušební teplotě 75 °C.