(6) Interpretace pozorování
Po ukončení zkoušky je třeba látku zařadit jako samovolně shořící nebo samovolně neshořící. Samovolné shoření existuje, jestliže nejméně na jednom ze vzorků, při jedné z dob ohřevu se pozorují následující reakce:
Výkres a rozměry aparatury pro zkoušení hořlavosti ke stanovení chování hoř lavých kapalin.

Obrázek 1 - Aparatura pro zkoušení hořlavosti

Obrázek 2 - Tryska plynového hořáku a plamen

a) vzorek se zapálí a samovolně hoří, přičemž se plamen plynového hořáku nachází v poloze “vyp.“;

b) vzorek se zapálí poté, kdy se plamen plynového hořáku na 15 sekund nastaví do zkušební polohy a dále samovolně hoří více jak 15 sekund poté, kdy byl plamen plynového hořáku vrácen zpět do polohy “vyp.“.
Krátkodobé vzplanutí nelze hodnotit jako samovolné hoření. Ve všeobecnosti lze po uplynutí předepsaných 15-ti sekund bezpečně získat informaci o tom, zda hoření skončilo nebo, zda dále pokračuje. V případech pochybností se látka zařadí jako samovolně shořící.

c) Látky platí jako samovolně neshořící, jestliže jejich bod vzplanutí leží dle ISO 2592:1973 nad 100 °C nebo když se jedná o mísitelné roztoky s obsahem vody více jak 90 hm.-%.