2. Zkoušky
a) Stanovení vrubové houževnatosti
1258 Hodnoty vrubové houževnatosti uvedené v bodu 1255 se vztahují na zkušební tyče 10 mm x 10 mm s vrubem ve tvaru U, popř. na zkušební tyče 10 mm x 10 mm s vrubem ve tvaru V.
Pozn.
1. O tvaru zkušebních tyčí, viz poznámky 3) a 4) bodu 1255 (tabulka).
2. U plechů tloušťky méně než 10 mm, ale nejméně 5 mm, se použije zkušebních tyčí o průřezu 10 mm x e mm, kde e = tloušťka plechu. U těchto zkoušek vrubové houževnatosti vyplynou všeobecně vyšší hodnoty než u normálních zkušebních tyčí.
3. U plechů o tloušťce menší než 5 mm a jejich svarových spojů se neprovádí žádná zkouška vrubové houževnatosti.
1259 (1) Při zkouškách plechů se stanoví vrubová houževnatost na 3 zkušebních tyčích. Odběr zkušebních vzorků se provádí kolmo ke směru válcování u zkušebních tyčí s vrubem ve tvaru U a ve směru válcování u zkušebních tyčí s vrubem ve tvaru V.
(2) Při zkoušce svarových švů se odebírají zkušební tyče takto:
e ≤ 10 mm
3 zkušební tyče ze středu svarového švu;
3 zkušební tyče z oblasti tepelně ovlivněné při svařování (vrub je zcela vně roztavené oblasti, ale co nejblíže k ní).
Střed svarové housenky
Přechodová oblast
tj. celkem 6 zkušebních tyčí.
Zkušební tyče jsou zpracovány tak, aby měly co největší možnou tloušťku.
10 mm < e ≤ 20 mm
3 zkušební tyče ze středu svarového švu;
3 zkušební tyče z tepelně ovlivněné oblasti.
Střed svarové housenky
Přechodová oblast
tj. celkem 6 zkušebních tyčí.
e > 20 mm
Dvě sady 3 zkušebních tyčí (1 sada: horní strana plechu, 1 sada: spodní strana plechu) se odeberou na těchto označených místech:
Střed svarové housenky
Přechodová oblast
tj. celkem 12 zkušebních tyčí.
1260 (1) U plechů musí průměr ze tří zkoušek vyhovět nejmenším hodnotám uvedeným v bodu 1255, přičemž žádná z jednotlivých hodnot nesmí být nižší o více než 30 % uvedené nejnižší hodnoty.
(2) U svarů musí průměrné hodnoty ze tří zkoušek odebraných na různých místech ze středu svarového švu a v přechodové oblasti odpovídat udaným nejnižším hodnotám. Žádná z hodnot nesmí být nižší o více než 30 % uvedené nejnižší hodnoty.
b) Stanovení koeficientu ohýbatelnosti
1261 (1) Koeficient ohýbatelnosti k uvedený v bodu 1256 je definován takto:
přičemž e = tloušťka plechu v mm,
r = střední poloměr zakřivení v mm u zkušební tyče v okamžiku, kdy se objeví první trhlina v pásmu tahu.
(2) Koeficient ohýbatelnosti se určuje pro svarový šev. Šířka zkoušky činí 3e.
(3) U svarového švu se provádějí čtyři pokusy a to dva pokusy s kořenem v tlakové oblasti (obr. 1) a dva pokusy s kořenem v tahové oblasti (obr. 2), přičemž všechny jednotlivé hodnoty musí vyhovět nejmenším hodnotám uvedeným v bodu 1256.
Obr. 1
Obr. 2
1262 -1269