PROHLÍDKA JATEČNÝCH ZVÍŘAT A MASA A ROZHODOVÁNÍ O JEHO POUŽITELNOSTI

PROHLÍDKA JATEČNÝCH ZVÍŘAT A MASA

Organizace provozu jatek

Veterinární vyšetřování jatečných zvířat před poražením

Porážení jatečných zvířat

Veterinární vyšetřování jatečných zvířat po poražení

POSUZOVÁNÍ MASA A ORGÁNŮ JATEČNÝCH ZVÍŘAT

Posouzení masa a orgánů podle výsledku prohlídky

Označování masa a orgánů jatečných zvířat a jejich uvolňování do oběhu
Označování masa a orgánů jatečných zvířat
Uvolňování masa a orgánů jatečných zvířat do oběhu

Domácí porážky

b) nejeví klinicky zjevné reakce po provedeném pokusu,

c) uplynulo nejméně 7 dnů po jejich očkování umrtvenými mikroorganizmy, anebo 21 dnů po jejich očkování živými mikroorganizmy.

a) uplynula ochranná lhůta stanovená v projektu pokusu,

(1) Jatečná zvířata dodaná na jatky musí být stanoveným způsobem označena a provázena potvrzením o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situaci v chovu, z něhož je zvíře dodáváno (dále jen „zdravotní potvrzení“), a ostatními průvodními listinami, do nichž provozovatel jatek zaznamená každé další označení zvířat po jejich příjmu na jatkách. Provozovatel jatek předá zdravotní potvrzení úřednímu veterinárnímu lékaři a předloží mu ostatní průvodní listiny ke kontrole.

(2) Zvířata musí být při příjmu na jatkách označována a ustájena tak, aby bylo možno kdykoli zjistit místo jejich původu a den jejich příjmu. Prostor, v němž byla po příjmu ustájena, nesmí již opustit, aby od vykládky do porážky nedošlo k mísení zvířat pocházejících z různých stájí, kotců, klecí a beden.

(3) Drůbež a králíci se ponechávají pro zklidnění po dobu nejméně 15 minut v přepravním prostoru dopravního prostředku, anebo v přepravní kleci uložené ve zvláštní místnosti, jež byla určena pro tento účel.

(1) Jatečná zvířata, ustájená na jatkách, musí být řádně ošetřována a napájena, v případě ustájení trvajícího déle než 24 hodin také krmena, dojnice, laktující ovce a kozy vydojeny. Při volném ustájení musí být plemeníci a plemenice ustájeni odděleně.

(4) Drůbež a králíci, kteří nebyli poraženi v den jejich příjmu na jatky, musí být poraženi na počátku pracovní směny následujícího dne. Není-li to možné zejména proto, že po dni jejich příjmu na jatky následuje den pracovního volna nebo klidu, nelze přijmout dodávku těchto zvířat na jatky.

(3) Nemocná, vyčerpaná a sající zvířata se porážejí do 2 hodin po příjmu.

(2) Délku odpočinku zvířat před porážkou určí úřední veterinární lékař se zřetelem na druh a stav zvířat, na způsob a dobu přepravy a na místní podmínky. Zvířata přepravovaná v klecích či bednách se porážejí co nejdříve.

(3) Zvířata, která byla přivedena do prostoru porážky, musí být neprodleně omráčena a vykrvena. Velká jatečná zvířata, která z jakéhokoli důvodu pozbyla schopnost pohybu a nemohou být přivedena do prostoru porážky, se porážejí na místě.

(2) Pro jatky s malou kapacitou určí okresní veterinární správa v dohodě s provozovatelem jatek porážecí dny a hodiny. Provozovatel těchto jatek předem uvědomí okresní veterinární správu o původu, počtu a předpokládané době porážky jatečných zvířat, aby mohlo být provedeno před porážkou jejich vyšetření zaživa a aby byl úřední veterinární lékař, popřípadě veterinární technik okresní veterinární správy přítomen porážce. Prohlídka musí být provedena v den porážky.

(1) Provozní prostory a zařízení se čistí a dezinfikují podle potřeby a po ukončení pracovního dne. Provozní prostory a zařízení, použité při manipulaci se zvířaty nemocnými nákazou zvířat, podezřelými z nákazy zvířat nebo podezřelými z nakažení, se čistí a dezinfikují podle pokynů úředního veterinárního lékaře.

c) zvířata nejsou unavená, rozrušená nebo zraněná.

b) zvířatům nebyly podávány doplňkové látky nebo léčiva, které by mohly ohrozit zdraví lidí,

(1) Veterinární vyšetřování jatečných zvířat před poražením se provádí při jejich příjmu na jatkách. Trvá-li ustájení zvířete na jatkách déle než 24 hodin, opakuje se toto vyšetření v den porážky.

(2) Při vyšetřování jatečných zvířat před poražením se ověřuje jejich totožnost a zjišťuje, zda

(3) Zvířata, u nichž bylo zjištěno onemocnění nákazou zvířat, podezření z nákazy zvířat nebo podezření z nakažení nákazou zvířat, pro kterou není stanoven zákaz porážení, musí být podle pokynu úředního veterinárního lékaře přejímána, označena a vážena odděleně od ostatních zvířat a ustájena ve vyhrazených (izolačních) prostorech.

a) zvířata jsou zdravá, zejména zda nejsou nemocná nákazou zvířat, podezřelá z nákazy zvířat nebo podezřelá z nakažení, popřípadě zda u nich nejde o onemocnění přenosné ze zvířat na člověka, pro něž by jejich maso nebylo způsobilé k využití pro výživu lidí,

a) zvířata s výjimkou ovcí, drůbeže a králíků, která jsou podezřelá z nakažení vzteklinou, poněvadž byla poraněna jiným zvířetem, a to do 24 hodin po poranění a za podmínky, že byl povrch jejich těla dezinfikován před přepravou na jatky 3% roztokem chloraminu o teplotě 20 až 25 °C, působícím po dobu 20 minut,

(4) Na jatkách nebo v oddělení jatek, určených pro porážení nemocných nebo z nemoci podezřelých zvířat, se porážejí také

b) zvířata podezřelá z přítomnosti patogenních činitelů v mase.

(2) Zvířata se omračují ihned po příchodu na místo omračování, a to mechanicky, elektricky nebo chemicky; při omračování musí být fixována. Omračování se provádí tak, aby bezprostředně po něm došlo k úplné ztrátě vědomí. Po omráčení skotu, ovcí a koz nesmí být prováděno jakékoliv poškozování centrální nervové tkáně předměty zaváděnými do dutiny lebeční.

(3) Opracování poražených zvířat se provádí teprve po úplném vymizení reflexů.

(1) Porážet jatečná zvířata lze jen stanovenými způsoby. Jejich usmrcení se provádí zásadně vykrvením; před vykrvením musí být zvířata omráčena, pokud nebyl se zřetelem na potřeby církevních a náboženských společností povolen jiný postup.¹⁴) Ve výjimečných případech, zejména v nebezpečí prodlení, může úřední veterinární lékař povolit usmrcení zastřelením.

(6) Nafukování masa a orgánů lze provádět jen v rámci povoleného jiného postupu, uvedeného v odstavci 1; nafouknutý orgán je nepoživatelný.

(5) Všechny úkony v průběhu opracovávání poražených zvířat musí na sebe bezprostředně navazovat a plynule probíhat tak, aby od omráčení do vyjmutí vnitřností neuplynula doba delší než 45 minut, u drůbeže a králíků delší než 10 minut.

(4) Stažení kůže a odštětinování se provádí před vykolením, oškubání před vykucháním. Vykolení a vykuchání musí být provedeno tak, aby nedošlo ke znečištění masa a orgánů obsahem jícnu, žaludku, střevního traktu, žlučového měchýře, močového měchýře nebo pohlavních orgánů.

(1) Krev určená k potravinářským účelům musí být těžena stanoveným technologickým postupem a do 3 hodin po vytěžení zchlazena na teplotu do 3 °C nebo zmrazena na teplotu -18 °C.

(2) Zchlazená krev musí být zpracována do výrobků do 48 hodin.

a) byly provedeny potřebné pomocné úkony, zejména odstranění změněných částí, odříznutí struků a vemen v laktaci u prasnic, odstranění kyrysů u kanců a řezanců, stažení kůže, vyloupnutí pohrudnice a pobřišnice, vykostění, rozříznutí kostí apod.;

b) všechny orgány a ostatní části, podléhající vyšetření, byly zavěšovány a odkládány v bezprostřední blízkosti těla zvířete. Při porážení jatečných zvířat na linkách se předkládají současně s tělem zvířete, popřípadě se s ním shodně označují. Ledviny se vyjímají z tukového pouzdra, a jde-li o skot, prasata, koně, osly a jejich křížence, uvolňují se i z ledvinového pouzdra;

c) při současném porážení více zvířat nebo při porážení zvířat na linkách bylo až do rozhodnutí o mase nepochybné, které maso, orgány a ostatní části patří k sobě. Při porážení drůbeže a králíků se označují jednotlivé skupiny poražených zvířat;

e) až do skončení vyšetření nepřišly dosud nevyšetřené maso, orgány a ostatní části do styku s masem, orgány a ostatními částmi již vyšetřenými.

(3) Jatečná zvířata jednotlivých druhů a kategorií, jejich těla, maso, orgány a ostatní části se připravují k veterinárnímu vyšetření způsobem uvedeným v příloze č. 4 k této vyhlášce. Vyžaduje-li to zájem na řádném provedení veterinárního vyšetření, může úřední veterinární lékař požadovat podélné dělení těla a hlavy u všech zvířat.

(2) V rámci přípravy veterinárního vyšetření masa a orgánů velkých jatečných zvířat se odstraňují ušní, oční a řitní výkroje a pupeční mošna a uzavírají konečník, střeva, žaludek (předžaludek) a jícen. Konce končetin až po zápěstní a zánártní klouby mohou být odděleny od těla zvířete. Mandle lze oddělit až po jejich vyšetření, žlučník až po vyšetření jater.

(1) V souvislosti s přípravou a prováděním veterinárního vyšetření masa, orgánů a ostatních částí poražených zvířat provozovatel jatek zajistí, aby

d) znečištěné maso, orgány a ostatní části byly podle pokynu úředního veterinárního lékaře očištěny, popřípadě odstraněny;

(3) Součástí vyšetřování masa a orgánů skotu starého 30 měsíců a více a masa a orgánů skotu starého 24 měsíců a více poraženého nutnou porážkou^14a) je vyšetřování na spongiformní encefalopatii skotu (BSE).

(1) Veterinární vyšetření masa, orgánů a ostatních částí poražených jatečných zvířat spočívá v zevní prohlídce, prohmatávání a nařezávání. Podle potřeby se doplňuje odběrem vzorků k pomocným zkouškám a laboratornímu vyšetření.

(2) Součástí vyšetřování masa prasat, koní, oslů a jejich kříženců a nutrií, jakož i zvěře vnímavé na trichinelózu je vyšetření na trichinely trávicí metodou.

(2) Maso a orgány jatečných zvířat, určené k vývozu, mohou být upraveny podle požadavků zahraničního odběratele, avšak pouze takovým způsobem, aby to neztěžovalo nebo nebránilo rozhodování o mase.

(1) Před veterinárním vyšetřením nelze maso, orgány a ostatní části odstraňovat, ani jakýmkoli způsobem upravovat bez souhlasu úředního veterinárního lékaře. Zejména nelze omýváním, stěrem, ořezáváním, slupováním, vytrháváním nebo jiným způsobem odstraňovat, upravovat nebo zakrývat známky onemocnění nebo jiné změny.

k) ledviny, jejich mízní uzliny, pohlavní a močové orgány,

j) slezina,

i) střeva s mízními uzlinami tenkých střev,

h) žaludek s mízními uzlinami a předžaludek,

b) hlava, hltan a mízní uzliny podčelistní a příušní, mandle, jazyk, popřípadě i mozek a jeho pleny, u skotu též mízní uzliny zahltanové vnitřní a žvýkací svaly vnitřní a vnější, u koní, oslů a jejich kříženců též nosní přepážka,

a) krev,

g) játra s mízními uzlinami a žlučníkem,

(1) Jde-li o velká jatečná zvířata, vyšetřují se

(2) Jde-li o plemenné býky, hřebce, kance a berany z inseminačních stanic, šlechtitelských a rozmnožovacích chovů, kteří byli určeni k jatečným účelům pro poruchu plodnosti, vyšetřují se jejich pohlavní orgány se zřetelem na etiologii jejich onemocnění a geneticky podmíněné vady.

f) bránice,

e) jícen,

d) osrdečník a srdce,

c) plíce s průdušnicí a průduškami, mízní uzliny plicního kořene, mízní uzliny kraniální průdušky a středohrudní,

n) jde-li o prasata, také mízní uzliny tříselné vnější.

m) povrch těla, svalstvo s tkání tukovou a vazivovou, kosti, klouby, pohrudnice, pobřišnice, popřípadě mícha, která se po prohlídce vyjme z páteřního kanálu,

l) vemeno a jeho mízní uzliny,

e) ledviny,

f) žlaznatý a svalnatý žaludek a střeva,

g) plíce,

(1) Při vyšetřování jatečné drůbeže se posuzují výživný stav, povrch těla, vykrvení a krev a vyšetřují se

(2) Podle potřeby se provádí

b) odebrání vzorků k pomocným zkouškám a mikrobiologickému nebo jinému laboratornímu vyšetření.

a) vyšetření naříznutých orgánů nebo kosterní svaloviny, tělní dutiny po rozseknutí prsní kosti a dutiny zobáku a hltanu po jednostranném řezu v koutku zobáku,

k) tělní dutiny.

j) svalstvo, popřípadě i kosti, klouby a bursa Fabricii,

i) pohlavní orgány,

h) vzdušné vaky,

a) hlava,

b) osrdečník a srdce,

c) játra se žlučníkem,

d) slezina,

b) játra se žlučníkem,

(2) Podle potřeby se odebírají vzorky k pomocným zkouškám a mikrobiologickému nebo jinému laboratornímu vyšetření.

c) ledviny,

d) slezina,

h) svalovina, bránice a tukové pletivo.

g) pohlavní orgány,

f) pobřišnice a pohrudnice,

e) zažívací trakt,

(1) Při vyšetřování jatečných králíků se posuzují výživný stav, kůže, podkoží a hlava a vyšetřují se

a) plíce a srdce,

c) při onemocnění nervového ústrojí a generalizované tuberkulóze mízních uzlin hlavy prohlížejí také mozek, mícha a mozkové pleny,

(1) Nestačí-li veterinární vyšetření masa, orgánů a ostatních částí poražených jatečných zvířat podle § 63 odst. 1 k jejich odpovědnému posouzení, provádí se jejich podrobnější vyšetření (prohloubená prohlídka); jeho specifickou formou jsou testační porážky.

(2) Při prohloubené prohlídce se zejména

f) v případě koně bělouše uvolňuje plec a nařezává svalovina v oblasti páteře.

e) v případě telat, ovcí a koz vyšetřují také ledviny po uvolnění z tukového a vazivového obalu,

d) při uhřivosti skotu nebo sarkocystóze provádějí také vydatné řezy o ploše asi 10 cm x 10 cm do svaloviny lopatkové, krční, hřbetní a hýžďové, popřípadě i do svaloviny bránice a bráničního pilíře,

b) uvolňují plec a hluboká svalovina stehenní z vnitřní strany, prohmatávají a nařezávají klouby a prohlíží kostní dřeň po rozseknutí nebo rozříznutí kostí,

a) nařezávají podezřelé části, mízní uzliny v jejich okolí a krajinové mízní uzliny,

(5) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na náhradu nákladů spojených s výkonem prohlídky skotu starého 30 měsíců a více a s výkonem prohlídky skotu starého 24 měsíců a více poraženého nutnou porážkou; náhrada nákladů v těchto případech činí 790,- Kč.

(2) Náhrada nákladů uvedených v odstavci 1 je u divokých prasat stejná jako u prasat, u ostatní srstnaté zvěře spárkaté stejná jako u ovcí a koz, u pernaté zvěře a zajíců stejná jako u drůbeže a králíků.

(1) Náhrada nákladů spojených s výkonem prohlídky jatečných zvířat a masa s výjimkou případů uvedených v odstavcích 3 až 5 činí, jde-li o

(3) Náhrada nákladů spojených s výkonem prohlídky masa zvířat, podléhajících veterinárnímu vyšetření před poražením, při bourání činí – nejde-li o bourání na jatkách – 20,-Kč za 1 tunu. Náhrada nákladů spojených s výkonem prohlídky masa zvířat, nepodléhajících veterinárnímu vyšetření před poražením, při bourání činí 108,-Kč za 1 tunu.

(4) Je-li prohlídka uvedená v odstavci 1 prováděna v jiné než stanovené pracovní době jatek, anebo – jde-li o jatky s malou kapacitou – v jiné než určené porážecí době, zvyšuje se náhrada nákladů spojených s jejím výkonem na dvojnásobek.

c) nepoživatelné.

b) podmíněně poživatelné,

a) poživatelné, nejsou-li důvody pro stanovení omezujících podmínek při jejich uvolňování do oběhu, nebo

1. určené v syrovém stavu ke zpracování do tepelně opracovaných výrobků (dále jen „výrobní“),

2. určené v syrovém stavu nebo po tepelné úpravě ke zpracování do konzerv (dále jen „určené do konzerv“),

(2) O výsledcích prohlídky jatečných zvířat a masa se vede evidence.

(1) Podle výsledku prohlídky jatečných zvířat a masa se maso a orgány posoudí jako

b) u něhož byly zjištěny

a) jsou změněné a tyto změny podstatně nepříznivě ovlivňují zdravotní nezávadnost masa a orgánů,

b) není možné nebo účelné pozastavit nebo určit ke zvláštní úpravě, popřípadě nebyla-li tato úprava provedena,

c) zrůdnosti, smyslových změnách nebo změnách ve složení jednotlivých částí těla zvířete nebo orgánů,

d) krevním nebo vodnatém prosáknutí a uložení solí, pigmentů nebo barviv v jednotlivých částech těla zvířete nebo orgánech,

e) povrchovém narušení a znečištění jednotlivých částí těla zvířete nebo orgánů, znečištění plic zahlcením krví, žaludečním obsahem nebo vodou při paření.

a) pro něž platí zákaz porážení,

c) jež bylo z jiného důvodu posouzeno jako nepoživatelné podle zásad pro posuzování masa a orgánů na základě výsledku prohlídky jatečných zvířat a masa.

a) výskytu parazitů ve svalstvu nebo orgánech (s výjimkou uhřivosti skotu a prasat, hemoparazitózy a sarkocystózy),

c) byly posouzeny jako nepoživatelné podle zásad pro posuzování masa a orgánů na základě výsledku prohlídky jatečných zvířat a masa,

1. aktinobacilóza, botulismus, generalizovaná aktinomykóza, generalizovaná či akutní miliární tuberkulóza, generalizovaná lymfadenitida, pyémie, septikémie, tetanus, toxémie, trichinelóza, silná uhřivost nebo virémie,

2. nádory nebo abscesy na četných místech ve svalstvu, kostech nebo krajinových mízních uzlinách,

3. výrazné změny svalstva nebo vyhublost,

4. krevní nebo vodnatá prosáknutí či uložení solí, pigmentů nebo barviv na více místech těla zvířete,

b) místně ohraničených zánětech, nádorech, opouzdřených hnisavých ložiscích a poraněních, nebyl-li narušen celkový zdravotní stav zvířete,

(1) Nepoživatelné je celé tělo jatečného zvířete,

(2) Nepoživatelné jsou maso a orgány jatečného zvířete, které

(3) Pouze změněné části masa nebo orgány jsou nepoživatelné při

5. jiné změny nebo skutečnosti, které vylučují možnost jiného posouzení,

d) nebyly předloženy k veterinárnímu vyšetření.

(5) Podle odstavce 3 se postupuje také tehdy, jestliže byla u jatečného zvířete zjištěna prašivina skotu, ovcí, prasat a koní, opar lysivý (trichofytóza), sípavka prasat, aktinomykóza, botryomykóza nebo vrtohlavost ovcí.

(4) Nedovoluje-li rozsah změn jejich spolehlivé odstranění, je nepoživatelná změněná část masa s dostatečně širokým okolím nebo celý orgán, popřípadě i celé tělo zvířete. Jsou-li nepoživatelné plíce, jsou nepoživatelné též průdušnice a hrtan, je-li nepoživatelné střevo, je nepoživatelná též příslušná okružní tuková tkáň.

(1) Nepoživatelné jsou vždy

(2) Nepoživatelná je také krev

a) šíjový vaz, ušní, oční a řitní výkroje, pupeční mošna, žlázy s vnitřní sekrecí (s výjimkou brzlíku) a kožní deriváty,

b) mandle,

c) žlučník,

d) pohlavní orgány (s výjimkou varlat býků a hřebců), kyrysy kanců a řezanců,

e) vemena prasnic v pokročilé březosti a v laktaci,

f) lebky skotu staršího 12 měsíců a lebky ovcí a koz starších 12 měsíců anebo majících prořezané trvalé řezáky, včetně mozku a očí, mandle a míchy těchto zvířat,

g) nosní přepážka, ledviny a tlustá střeva koní, oslů a jejich kříženců,

h) průdušnice, jícen, vole, žlaznatý žaludek a kutikula svalnatého žaludku drůbeže,

i) hlava (s výjimkou hřebínku, lalůčku a masitých výrůstků na hlavě krůt) a běháky drůbeže, oddělené od těla, pokud úřední veterinární lékař nerozhodne jinak,

j) střeva (včetně kloaky) hrabavé drůbeže,

k) průdušnice, plíce, jícen, vole, žlaznatý žaludek a kutikula svalnatého žaludku, střeva (včetně kloaky), ledviny, hlava, běháky, krev a kůže pštrosů,

l) průdušnice, jícen, žaludek, střeva, slezina, močový měchýř, krev a konce končetin králíků, oddělené v zápěstním a zánártním kloubu,

m) kůže jatečných zvířat (s výjimkou mulce skotu, vepřových kůží a kůží drůbeže),

n) mrtvě narozené nebo nenarozené plody.

a) jatečného zvířete, jehož maso bylo pozastaveno nebo nebylo posouzeno jako poživatelné,

b) jatečného zvířete, poraženého na jatkách nebo v oddělení jatek, určených pro porážení nemocných nebo z nemoci podezřelých zvířat, jakož i krev s touto krví smíchaná,

c) krev znečištěná při vykrvování nebo smyslově změněná.

2. určené do konzerv, se označují otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 4 cm,

1. výrobní, se označují 2 zčásti se překrývajícími otisky razítka kruhového tvaru o průměru 3 cm,

a) poživatelné, se označují otiskem razítka kruhového tvaru o průměru 3 cm, popřípadě oválného tvaru o rozměrech 4,5 cm x 6,5 cm;

b) podmíněně poživatelné

(2) Má-li být z nákazových důvodů určeno maso k využití pouze v určité oblasti nebo v určitém zpracovatelském závodě, otisk razítka podle odstavce 1 se přetiskne 2 čarami, které se protínají ve svém středu v pravém úhlu, a to tak, aby jejich střed byl umístěn do středu otisku razítka podle odstavce 1 a aby údaje na otisku razítka byly čitelné. Délka protínajících se čar musí činit nejméně 4 cm a tloušťka nejméně 0,2 cm.

(1) Maso a orgány jatečného skotu, prasat, ovcí, koz, koní, oslů a jejich kříženců, které byly posouzeny jako

c) nepoživatelné, se označují otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 5 cm.

(4) Označení masa a orgánů jatečných zvířat, posouzených jako nepoživatelné, musí být na všech částech masa a orgánech; může být provedeno též jejich obarvením.

(2) Označení orgánů jatečných zvířat, posouzených jako poživatelné nebo podmíněně poživatelné, musí být

(1) Označení masa jatečných zvířat, posouzeného jako poživatelné nebo podmíněně poživatelné, musí být

b) u telat, prasat, ovcí a koz na jedné straně plic a na žaludeční ploše jater.

a) u skotu, koní, oslů a jejich kříženců na jazyku, jedné polovině plic, žaludeční ploše jater, srdci, slezině, vemeni a předžaludku,

c) u ovcí, koz, jehňat a kůzlat na vnější straně obou kýt a plecí.

b) u telat na vnější straně kýty, hřbetu, pleci a hrudi,

a) u skotu, prasat, koní, oslů a jejich kříženců na vnější straně kýty, bedrech, hřbetu, pleci a boku, a to na každé půlce,

(3) Označují se také plochy vzniklé odstraněním změněných částí masa.

(2) Má-li být z nákazových důvodů určeno maso k využití pouze v určité oblasti nebo v určitém zpracovatelském závodě, otisk razítka podle odstavce 1 se přetiskne 2 čarami, které se protínají ve svém středu v pravém úhlu, a to tak, aby jejich střed byl umístěn do středu razítka podle odstavce 1 a aby údaje na otisku razítka byly čitelné. Délka protínajících se čar musí činit nejméně 2 cm a tloušťka nejméně 0,1 cm.

(3) Otisky razítek se u drůbeže a králíků umísťují na primární obaly. Obaly s předtištěným razítkem musí být pod kontrolou úředního veterinárního lékaře. Jednotlivě nebalená drůbež a králíci se označí otiskem razítka přímo na těle nebo na visačce k jednorázovému použití.

(1) Maso a orgány jatečné drůbeže a králíků, které byly posouzeny jako

1. výrobní, se označují 2 zčásti se překrývajícími otisky razítka kruhového tvaru o průměru 1,5 cm,

c) nepoživatelné, se označují otiskem razítka trojúhelníkového tvaru o délce strany 2,5 cm, popřípadě se obarví.

b) podmíněně poživatelné

a) poživatelné, se označují otiskem razítka kruhového tvaru o průměru 1,5 cm, nebo oválného tvaru o velikosti 6,5 cm x 4,5 cm v případě velkých balení,

2. určené do konzerv, se označují otiskem razítka čtvercového tvaru o délce strany 2 cm,

(6) Označení musí být čitelné.

(5) Maso a orgány jatečných zvířat, určené k vývozu, mohou být označeny odlišným způsobem podle požadavku zahraničního odběratele.

(4) Státní veterinární správa může stanovit, že budou maso a orgány jatečných zvířat označeny odlišným způsobem.

(3) Razítkování se provádí

(2) Jde-li o razítko oválného tvaru, vyznačí se v horní části písmena „CZ“ a uprostřed kontrolní číslo zpracovatelského závodu. Výška písmen musí být nejméně 0,8 cm a číslic nejméně 1 cm.

(1) Uprostřed razítka se vyznačuje místo zpracování (územně správní jednotka), v jeho horní části kontrolní číslo zpracovatelského závodu a v jeho dolní části číslo úředního veterinárního lékaře, který prováděl prohlídku jatečných zvířat a masa. Výška písmen a číslic musí být nejméně 0,8 cm, a jde-li o jatečnou drůbež nebo králíky, nejméně 0,4 cm.

a) zdravotně nezávadnou barvou,

b) perforačním nebo vypalovacím razítkem.

(2) Maso uvedené v odstavci 1 se před uvolněním do výroby upravuje

a) slabá uhřivost, se označují - vedle označení pozastavovacím štítkem - otiskem písmene „U“ o výšce 4 cm a šířce 3 cm, a to na zadní straně obou předloktí, na přední straně obou holení, na zevní ploše vnějšího žvýkacího svalu a na srdci,

b) toxoplasmóza, se označují - vedle označení pozastavovacím štítkem - otiskem písmene „Z“ o výšce 4 cm a šířce 3 cm, a to na zadní straně obou předloktí a na přední straně obou holení.

a) působením teploty nejméně -10 °C v hloubce svaloviny po dobu alespoň 48 hodin,

b) uchováváním při teplotě -10 °C po dobu nejméně 144 hodin, jde-li o maso o tloušťce do 30 cm, a nejméně 240 hodin, jde-li o maso o větší tloušťce,

c) naložením na sucho nasolených kusů o hmotnosti do 2,5 kg do solného láku o hustotě 20 °Bé po dobu nejméně 20 dní.

(3) Maso jatečného zvířete vnímavého k trichinelóze, které nebylo vyšetřeno trávicí metodou na trichinelu, se upravuje působením teploty -25 °C po dobu nejméně 240 hodin, jde-li o maso o tloušťce do 30 cm, a nejméně 480 hodin, jde-li o maso o větší tloušťce, anebo za jiných podmínek stanovených okresní veterinární správou.

(1) Maso a orgány jatečného skotu, u něhož byla zjištěna

a) maso velkých jatečných zvířat do 48 hodin po poražení na teplotu do 7 °C a do 72 hodin po poražení na teplotu do 4 °C. Při uchovávání delším než 4 dny se chladí až na teplotu do 2 °C,

b) orgány velkých jatečných zvířat do 12 hodin po poražení na teplotu do 3 °C,

c) maso malých jatečných zvířat do 2 hodin (u těžkých krůt do 12 hodin) po poražení na teplotu do 4 °C. Maso jatečné drůbeže, chlazené ve vodě, musí být neprodleně po vychlazení zmrazeno a uváděno do oběhu ve zmrazeném stavu.

(4) Technologická zařízení, stroje, nástroje, nářadí, nádoby a pracovní pomůcky, používané při porážení a jatečném opracování zvířat, nesmí být používány při bourání, vykosťování nebo jiném zpracovávání masa.

(3) Teplé maso lze použít ke zpracování nejpozději do 3 hodin po poražení jatečného zvířete.

(2) Maso a orgány jatečných zvířat se zchlazují takto:

(1) Označené maso a orgány jatečných zvířat se ukládají neprodleně v odvěšovacích, chladicích nebo mrazicích prostorech, anebo se předávají k dalšímu zpracování.

(5) Ostatní části, pokud nejsou denně odváženy, musí být uchovávány odděleně, a to v hygienicky vyhovujících prostorech nebo nádobách při teplotě do 10 °C.

(1) Maso a orgány jatečných zvířat, posouzené jako podmíněně poživatelné výrobní, anebo určené do konzerv, musí být zpracovány bez zbytečného prodlení za stanovených veterinárních podmínek a za přítomnosti úředního veterinárního lékaře. Nelze je použít k vytváření zásob výrobního masa v soleném nebo zmrazeném stavu; přepravovány mohou být jen v nádobách z nepropustného materiálu.

(2) Maso a orgány jatečných zvířat, uvedené v odstavci 1, musí být bourány a uchovávány odděleně a mohou přijít do styku s ostatním výrobním masem jen při zpracování do téhož výrobku.

b) jejichž maso nebo orgány byly pozastaveny nebo posouzeny jako podmíněně poživatelné nebo nepoživatelné.

a) jež jsou k tomu nevhodná z nákazového nebo epidemiologického hlediska, nebo

b) k nepotravinářským, průmyslovým účelům po tepelném nebo jiném ošetření, zajišťujícím jejich nezávadnost z nákazového i epidemiologického hlediska.

a) ke krmení zvířat po tepelném ošetření, v syrovém stavu jen tehdy, byly-li vyrobeny v provozu schváleném okresní veterinární správou pro výrobu krmiv pro masožravá zvířata, anebo dala-li k tomu okresní veterinární správa souhlas se zřetelem na příznivou nákazovou situaci,

(4) Ostatní části jatečných zvířat, pokud nejsou určeny k neškodnému odstranění, se uvolňují k dalšímu zpracování po provedení dezinfekce, popřípadě po úpravě v zařízení určeném k tomuto účelu.

(3) Orgány a ostatní části jatečných zvířat jsou nepoužitelné k výrobě léčiv nebo k potravinářským účelům, pocházejí-li ze zvířat,

(2) Maso a orgány jatečných zvířat, které byly posouzeny jako nepoživatelné a jsou nezávadné z nákazového i epidemiologického hlediska, lze použít také k výrobě živných půd.

(1) Maso a orgány jatečných zvířat, posouzené jako nepoživatelné, lze použít

a) požádá-li o jejich vyšetření chovatel, nebo

b) stanoví-li tak orgán veterinární správy se zřetelem k nákazové situaci.