C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.
Zkoušený roztok. 40 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok (a). 40 mg oxybuprokainiumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok (b). 20 mg prokainiumchloridu R se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 5 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R, methanolu R, vody R a ethylacetatu R (10+15 + 15 + 60) po dráze 10 cm. Vrstva se 10 min suší v proudu horkého vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Postříká se dimethylaminobenzaldehydem RS7. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou, barvou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.