C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.
Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.
Porovnávací roztok (a). 20 mg bufexamaku CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok (b). 10 mg kyseliny salicylové R se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 5 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku. Vyvíjí se směsi objemových dílu kyseliny octové ledové R, dioxanu R a toluenu R(4 + 20 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.