D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.
Zkoušený roztok. K 10 mg v tenkostěnné odstřeďovací zkumavce se přidají 2 ml roztoku kyseliny trifluoroctové (100 g/l) a intenzivně se protřepává, aby se rozpustil vznikající gel. Potom se zkumavka uzavře a směs se 1 h zahřívá při 120 °C. Hydrolyzát se odstředí, čirá supernatantní tekutina se opatrně převede do 50ml baňky, přidá se 10 ml vody R a odpaří se do sucha za sníženého tlaku. K získanému čirému filmu se přidá 0,1 ml vody R a 0,9 ml methanolu R. Odstředěním se oddělí amorfní sraženina a supematantní tekutina se zředí methanolem R na 1 ml, pokud je to nutné.
Porovnávací roztok. 10 mg galaktosy R a 10 mg mannosy R se rozpustí ve 2 ml vody R a zředí se methanolem R na 20 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů po 5 pl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R a acetonitrilu R (15 + 85) po dráze 15 cm. Vrstva se postříká zkoumadlem aminohippurovým R a suší se 5 min při 120 °C. Na chromatogramu porovnávacího roztoku jsou ve spodní části dvě zřetelně oddělené nahnědlé skvrny (odpovídající galaktose a mannose v pořadí zvyšující se hodnoty R_F). Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou dvě skvrny odpovídající galaktose a mannose.