(1) Mezinárodní ochrana zaniká

a) smrtí azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo prohlášením azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany za mrtvé,

b) v případech uvedených v čl. 66 odst. 6 azylového procedurálního nařízení,

c) uplynutím doby, na kterou byla udělena, nebo

d) dnem, od kterého se na azylanta nebo na osobu požívající doplňkové ochrany vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.