Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

(1) Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.

(2) Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu.

(3) Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě zůstává nedotčeno vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak.

(4) Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není povinen tuto věc udržovat a chránit před zničením, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zákona jinak.

(5) Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu. Dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím hodnotu díla. Je-li to obvyklé a nejde-li o dílo anonymní, musí být při jeho užití uveden autor. Ochrany se může domáhat i po zániku majetkových práv osoba autorovi blízká, právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce.

(2) Autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.

(4) Osobnostních práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Ustanovení odstavce 5 tím není dotčeno.

(3) Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.

(1) Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla.

(4) Ustanovení tohoto zákona o autorovi platí, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak, i pro jeho dědice, popřípadě pro stát, připadne-li mu dědictví podle odstavců 2 a 3.

(3) Zanikne-li právnická osoba, která zdědila majetková práva k dílu, bez právního nástupce, připadají tato majetková práva státu. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí platí obdobně.

(2) Majetková práva jsou předmětem dědictví. Zdědí-li majetková práva k dílu více dědiců, použije se na jejich vzájemné vztahy k dílu ustanovení § 8 odst. 3 a 4 obdobně. Zdědí-li takto majetková práva stát nebo státu majetková práva připadnou, vykonává je svým jménem Státní fond kultury České republiky,²) a pokud jde o díla audiovizuální a díla audiovizuálně užitá, Státní fond audiovize.³) Příjmy z výkonu majetkových práv státu vykonávaných těmito státními fondy jsou příjmy těchto státních fondů. Státní fondy uvedené ve větě třetí vedou jmenný seznam autorů, jejichž majetková práva stát zdědil nebo mu připadla, aktualizují jej za každý kalendářní rok a do 31. ledna následujícího kalendářního roku jej uveřejňují na svých internetových stránkách.

(1) Majetkových práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé.

(1) Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.

(2) Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil.

(3) Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let od oprávněného zveřejnění díla. Je-li pravé jméno autora díla anonymního nebo pseudonymního obecně známo nebo se autor takového díla veřejně prohlásí (§ 7 odst. 2) v průběhu doby podle věty prvé, řídí se trvání majetkových práv k takovému dílu podle odstavce 1, a jde-li o dílo spoluautorů, i podle odstavce 2. Ustanovení tohoto odstavce se použije i na kolektivní dílo (§ 59), s výjimkou případů, kdy autoři, kteří dílo jako takové vytvořili, jsou u díla nebo na díle při jeho zpřístupnění veřejnosti jako autoři označeni; v takových případech se trvání majetkových práv ke kolektinímu dílu řídí ustanovením odstavce 1 nebo 2.

(4) U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt autora a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají.

(5) Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od smrti poslední přeživší z následujících osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro užití v audiovizuálním díle.

(6) Doba trvání majetkových práv k hudebnímu dílu s textem, byla-li obě díla vytvořena pro účely užití ve spojení, končí, i když nejde o dílo spoluautorů (§ 8), 70 let od smrti poslední přeživší z následujících osob: autor textu a autor hudebního díla. Pro dílo hudebně dramatické se použije věta první obdobně.

(7) Je-li pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje po určitou dobu ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro každou takovou část díla samostatně.

(8) Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.

(9) Pro určení doby trvání majetkových práv k osiřelému dílu se použijí ustanovení odstavců 1 až 8 obdobně; pro dílo, jehož autor není určen, se použije odstavec 3 obdobně.

(1) Za osiřelé se považuje dílo podle § 2, není-li určen jeho autor, nebo i když je určen, není nalezen ani po provedení důsledného vyhledávání podle § 27b zaznamenaného způsobem stanoveným tímto zákonem.

(2) Přísluší-li právo autorské k dílu více než jednomu autorovi a nejsou-li určeni všichni autoři, nebo i když jsou určeni, nejsou nalezeni ani po provedení důsledného vyhledávání podle § 27b zaznamenaného způsobem stanoveným tímto zákonem, dílo se považuje za osiřelé, pokud jde o práva autorů, kteří nejsou určeni nebo nalezeni. Pokud jde o autory, kteří jsou určeni a nalezeni, použije se ve vztahu k jejich právům § 12.

(3) Za osiřelá se za splnění podmínek podle odstavce 1 považují všechna díla autora, není-li prokázán opak.

(5) Díla uvedená v § 37a odst. 1 až 4, která se považují za osiřelá podle odstavců 1 až 4 v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, se považují za osiřelá a mohou být užita podle § 37a ve všech členských státech Evropské unie a ve všech státech tvořících Evropský hospodářský prostor.

(4) Dílo se nepovažuje za osiřelé, odpadnou-li podmínky uvedené v odstavci 1. Dojde-li k užití osiřelého díla podle § 37a, ukončí autor status osiřelého díla písemným oznámením osobě, která dílo užila v souladu s § 37a odst. 1. Tato osoba o ukončení statusu informuje písemně bez zbytečného odkladu příslušného kolektivního správce. Nedojde-li k takovému užití, je autor oprávněn ukončit status osiřelého díla tím, že písemně oznámí své autorství k dílu kolektivnímu správci, který vede příslušný seznam osiřelých děl podle tohoto zákona. Pokud jde o dílo uvedené v odstavci 2 větě první, použijí se věty první až čtvrtá obdobně.

(1) Důsledné vyhledávání za účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, se provede před užitím díla nahlédnutím do vhodných informačních zdrojů příslušných pro jednotlivé druhy děl s cílem určit nebo nalézt autora, a to v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde bylo dílo poprvé vydáno nebo poprvé odvysíláno. V případě díla kinematografického nebo audiovizuálního, jehož výrobce má sídlo nebo obvyklé bydliště v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, se důsledné vyhledávání provede v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má výrobce sídlo nebo obvyklé bydliště. V případech podle § 37a odst. 3 se důsledné vyhledávání provede v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde je usazena osoba, která dílo zveřejnila.

(2) V případě, že existují důkazy naznačující, že významné informace o autorovi by mohly být nalezeny v jiných než v odstavci 1 uvedených státech, využijí se rovněž zdroje informací dostupné v těchto jiných státech.

(3) Seznam informačních zdrojů pro důsledné vyhledávání, do nichž musí být nahlédnuto, je stanoven v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Volná užití a zákonné licence, s výjimkou licence úřední a zpravodajské (§ 34), licence pro školní dílo (§ 35 odst. 3), licence pro rozmnoženiny díla z vlastních sbírek pro archivní a konzervační potřeby [§ 37 odst. 1 písm. a)], licence pro dočasné rozmnoženiny (§ 38a), licence pro fotografickou podobiznu (§ 38b) a licence pro nepodstatné vedlejší užití díla (§ 38c), se vztahují pouze na dílo zveřejněné.

(1) Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených zákonem a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.

(3) K právnímu jednání vylučujícímu nebo omezujícímu výjimky z práva autorského a omezení práva autorského se nepřihlíží, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Ustanovení § 30 odst. 4 až 6 se použijí obdobně.

(1) Do práva autorského nezasahuje
zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, s výjimkou případu, kdy jde o vydaný notový záznam díla hudebního či hudebně dramatického, a v případech podle písmen c) a d) řádně a včas platí odměnu podle § 25.

(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.

(3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona je užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i pro takovou potřebu; stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby.

(5) Rozmnoženina nebo napodobenina díla zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 nesmí být použita k jinému než tam uvedenému účelu.

(4) Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 musí být jako taková vždy zřetelně označena.

(6) Ustanovení § 25, 43 a 44 nejsou odstavcem 1 dotčena.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí na sbírky děl nedostupných na trhu, pokud bylo po vynaložení přiměřeného úsilí podle § 27c zjištěno, že tyto sbírky jsou složeny převážně z

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí pouze na dílo a práva k němu, jehož autor takové užití pro konkrétní případ nebo pro všechny případy nevyloučí, a to i poté, co k užití podle odstavce 1 dojde.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí pouze na dílo a práva k němu, nebylo-li k výkonu jejich kolektivní správy práv uděleno oprávnění podle § 97e odst. 4 písm. m).

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí pouze na dílo, o němž byly institucí kulturního dědictví nejméně 6 měsíců před tím, než dojde k užití podle odstavce 1, trvalým způsobem uveřejněny na Portálu děl nedostupných na trhu zřízeném a spravovaném Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím působnost Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví¹⁴) a na internetových stránkách této instituce, informace

(2) Užití díla nedostupného na trhu podle odstavce 1 se považuje za užití, k němuž dochází pouze v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, v němž instituce kulturního dědictví, která dílo užívá, má sídlo nebo je tímto státem uznána.

(1) Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie nebo instituce pečující o zachování filmového nebo zvukového nebo jiného kulturního dědictví³⁵) (dále jen „instituce kulturního dědictví“), která nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu dílo nedostupné na trhu nacházející se trvale v jejích sbírkách rozmnožuje a zpřístupňuje způsobem podle § 18 odst. 2 věty první na svých internetových stránkách zřízených nebo provozovaných nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.

(2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.

vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na užití díla primárně určeného pro vzdělávací účely a na užití vydaného notového záznamu díla hudebního či hudebně dramatického. Dílem primárně určeným pro vzdělávací účely se rozumí dílo, kterému byla udělena schvalovací doložka podle školského zákona³³), a jiné takové učebnice nebo učební texty³⁴).

(2) Užití díla podle odstavce 1 se považuje za užití, k němuž dochází pouze v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, v němž škola, vysoká škola nebo školské či vzdělávací zařízení, které dílo užívá, má sídlo nebo je tímto státem uznáno³²).

(1) Do práva autorského nezasahuje také škola, vysoká škola nebo školské či vzdělávací zařízení³¹), užije-li na vlastní odpovědnost digitálně dílo při vyučování pro ilustrační účel nikoli za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, pokud se tak děje v prostorách této školy nebo zařízení nebo na jiných místech anebo v rámci zabezpečeného elektronického prostředí přístupného pouze žákům nebo studentům a vyučujícím této školy nebo zařízení a pokud je uvedeno jméno autora, název díla a pramen, je-li to možné.

(2) V souladu s odstavcem 1 lze katalog vystavených děl dále užít.

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla užije v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce, s výjimkou jakéhokoliv jiného užití k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu. Je-li to obvyklé, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pořízení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnožování nebo rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny.

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.

(4) Ustanovení § 31 odst. 1 části věty za středníkem se pro odstavce 1 až 3 použije přiměřeně.

(3) Do práva autorského také nezasahuje škola, vysoká škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole, vysoké škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo).

(2) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při školních představeních, v nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo učitelé školy, vysoké školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při občanských či náboženských obřadech nebo při úředních akcích pořádaných orgány veřejné správy.

(5) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna předkládat příslušnému kolektivnímu správci na jeho žádost vždy souhrnně za kalendářní rok nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce informace o počtu uskutečněných výpůjček, a lze-li to po ní spravedlivě požadovat, informace nezbytné pro rozúčtování odměn kolektivním správcem.

(4) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, která za účelem nabídky k půjčení a zpřístupnění obsahu svých sbírek užije rozmnoženinu díla či jeho části obsažené na obálce, případně včetně tematického obsahu díla v katalogu sbírek; tento katalog sbírek může také zpřístupňovat veřejnosti, zamezí-li zhotovení rozmnoženiny výtvarného díla, která by mohla být užita k přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu. Osoba uvedená v odstavci 1 je vždy povinna v katalogu sbírek uvést jméno autora, je-li to možné a nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost.

(3) Odstavec 2 se nepoužije pro rozmnoženiny děl zaznamenaných na zvukové, zvukově obrazové nebo jiné záznamy, jejichž užití je předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, ledaže jde o půjčování na místě samém nebo o hmotnou rozmnoženinu záznamu, která je příslušenstvím hmotné rozmnoženiny díla. Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna při půjčování na místě samém zamezit možnosti pořízení rozmnoženiny takového záznamu.

(2) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorům od osoby a ve výši stanovené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Právo na odměnu autor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčují-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny, knihovny vysokých škol a knihovny muzeí, galerií a archivů.

(1) Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení⁴),

(9) Ministerstvo výsledky a informace, které obdrží podle odstavce 8, předá bez zbytečného odkladu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví¹⁴).

(8) Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou povinny bez zbytečného odkladu poskytnout ministerstvu v písemné formě

(7) Při každém užití osiřelého díla je osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 povinna uvádět jméno jeho autora, byl-li určen.

(6) Za účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, zajistí osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 důsledné vyhledávání podle § 27b a bude uchovávat záznamy o jeho provedení.

(5) Při užití osiřelého díla způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 lze vytvářet příjmy výlučně za účelem pokrytí nákladů, které vzniknou v souvislosti s digitalizací osiřelých děl a jejich zpřístupněním veřejnosti.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na díla vložená nebo začleněná do osiřelého díla nebo tvořící jeho nedílnou součást.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na dílo, které bylo poprvé vydáno, nebo, nebylo-li vydáno, poprvé odvysíláno v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor. Nedošlo-li k takovému vydání nebo odvysílání a dílo bylo zveřejněno osobou uvedenou v odstavci 1 nebo 2 se souhlasem autora, vztahují se na ně tato ustanovení, lze-li rozumně předpokládat, že by autor proti jeho užití podle odstavců 1 a 2 neměl námitek.

(2) Do práva autorského nezasahuje provozovatel vysílání ze zákona, který výhradně k dosažení cílů souvisejících s jeho posláním ve veřejném zájmu

(11) Právo na odměnu podle odstavce 10 se řídí právním řádem státu, ve kterém je usazena osoba povinná k placení této odměny.

(10) Autor, který ukončil status osiřelého díla podle § 27a odst. 4, má právo na odměnu vůči osobě, která dotčené dílo užila podle odstavce 1 nebo 2. Při určení výše odměny se přihlédne k účelu a okolnostem užití díla, jakož i k rozsahu újmy způsobené autorovi tímto užitím.

(1) Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v § 37 odst. 1, která výhradně k dosažení cílů souvisejících s jejím posláním ve veřejném zájmu

(2) Udělí-li autor smlouvou oprávnění k vysílání díla, nezasahuje do jeho autorského práva rozhlasový nebo televizní vysílatel, který zhotoví dočasný záznam díla svými vlastními prostředky a pro své vlastní vysílání.

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo provádí dočasné úkony rozmnožování děl, které jsou pomíjivé nebo podružné, tvoří nedílnou a nezbytnou součást technologického procesu, nemají žádný samostatný hospodářský význam a jejich jediným účelem je umožnit

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro rozmnoženiny díla, jehož autor si užití podle odstavce 1 výslovně vyhradil vhodným způsobem; v případě díla zpřístupněného podle § 18 odst. 2 strojově čitelnými prostředky.

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví rozmnoženinu díla za účelem automatizované analýzy textů nebo dat v digitální podobě, prováděné za účelem získání informací, zahrnujících mimo jiné vzory, tendence a souvztažnosti; takto zhotovenou rozmnoženinu je oprávněn uchovat pouze po dobu nezbytnou pro účely této automatizované analýzy textů nebo dat.

(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno ustanovení § 39d.

(4) Do práva autorského nezasahuje také osoba uvedená v § 37 odst. 1, půjčuje-li originály či rozmnoženiny vydaných děl pro potřeby osob se zdravotním postižením v souvislosti s jejich postižením.

(5) Ustanovení § 30 odst. 5 se použije přiměřeně.

(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo

(2) Odstavec 1 se vztahuje na dílo audiovizuální pouze v případě, bylo-li vydáno.

(3) Do práva autorského nezasahuje osoba, která provozuje televizní vysílání a v souladu se zákonem vysílá pořad²⁹) doplněný zvukovým popisem, jenž slouží ke zpřístupnění pořadu osobám se zrakovým postižením, pokud tato služba není zpoplatněna, nebo neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.

(4) Do práva autorského nezasahuje

(3) Oprávněným poskytovatelem se pro účely tohoto paragrafu a § 39b rozumí ten, kdo poskytuje jako jednu ze svých hlavních činností nebo jako součást svého poslání ve veřejném zájmu, nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, oprávněným příjemcům vzdělávání, instruktážní výuku, adaptivní četbu nebo přístup k informacím.

(2) Formátově přístupnou rozmnoženinou se pro účely tohoto paragrafu a § 39b rozumí rozmnoženina originálu nebo rozmnoženiny díla v podobě knihy, odborného periodika, novin, časopisu, jiné písemnosti, včetně souvisejících ilustrací, nebo notového záznamu, a to na jakémkoli nosiči, zhotovená v alternativním provedení nebo formátu, které umožňují oprávněnému příjemci číst nebo jinak vnímat dílo stejným nebo v podstatě stejným způsobem jako osobě bez postižení nebo poruchy podle odstavce 1.

(1) Oprávněným příjemcem se pro účely tohoto paragrafu a § 39b rozumí osoba, která

(2) Oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který využívá zákonné licence podle § 39a odst. 4 písm. c) nebo d), na vyžádání poskytne vhodným způsobem oprávněnému příjemci, jinému oprávněnému poskytovateli nebo autorovi

(1) Oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který využívá zákonné licence podle § 39a odst. 4 písm. c) nebo d), je povinen

(5) Kolektivní správce může k dosažení větší efektivity kolektivní správy vykonávat určité činnosti, například vystavování faktur nebo rozdělování částek příslušejících nositelům práv, prostřednictvím osoby, ve které má rozhodující majetkovou účast nebo ji přímo nebo nepřímo v celém rozsahu nebo zčásti ovládá kolektivní správce sám nebo společně více kolektivních správců. Na tuto osobu se použije hlava IV, s výjimkou dílů 2 a 3, obdobně; kolektivní správce nebo kolektivní správci, kteří ji zřídí, odpovídají za výkon kolektivní správy touto osobou.

(4) Výkon kolektivní správy není podnikáním.

(3) Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost kolektivního správce a na účet nositele práv. Ve vztahu k třetím osobám není nositel práv zavázán společně s kolektivním správcem ani samostatně. Kolektivní správce nejedná jako zástupce nositelů práv.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy nebo účelu kolektivní správy podle tohoto zákona něco jiného, řídí se výkon kolektivní správy ustanoveními občanského zákoníku o správě cizího majetku¹⁸).

(1) Kolektivní správce vykonává kolektivní správu pro nositele práv na základě písemné smlouvy nebo, pokud to stanoví tento zákon, i bez uzavření takové smlouvy.

(5) Nositel práv může poskytovat oprávnění k výkonu práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, jde-li o užití nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a to i v případě, že plnou správu příslušného práva, kategorie práv, druhů děl nebo jiných předmětů ochrany svěřil kolektivnímu správci. O poskytnutí takového oprávnění je povinen příslušného kolektivního správce předem informovat. Tím nejsou dotčeny § 97d a 97e.

(9) Kolektivní správce je povinen umožnit komunikovat s ním elektronickými prostředky i nositelům práv, kteří nejsou jeho členy.

(8) Kolektivní správce nesmí omezovat výkon práv uvedených v odstavcích 6 a 7 tím, že bude požadovat, aby byl výkon kolektivní správy práv nebo kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, v rozsahu ukončení pověření podle odstavce 6, svěřen jinému kolektivnímu správci. Odstavec 6 věta třetí tím není dotčena.

(7) Do okamžiku vypořádání všech nároků nositele práv z výkonu kolektivní správy po ukončení pověření podle odstavce 6 zůstávají jeho práva podle § 97b, 99a až 99e, 99j, 100b a 101h nedotčena.

(6) Nositel práv může odvolat zcela nebo zčásti pověření k výkonu kolektivní správy všech nebo některých jím nebo tímto zákonem kolektivnímu správci svěřených práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany pro území podle jeho výběru, a to písemnou výpovědí s výpovědní dobou nepřesahující 6 měsíců. Stanovy mohou upravit, že toto odvolání se stane účinným až koncem účetního období, v němž byla výpověď podána. Odvolá-li nositel práv pověření k výkonu kolektivní správy povinně kolektivně spravovaných práv podle § 97d, nebude moci jejich správu vykonávat sám a může ji svěřit pouze kolektivnímu správci.

(4) Nositel práv ve smlouvě určí každé právo nebo kategorii práv nebo druh děl a jiný předmět ochrany, jejichž výkon a správu kolektivnímu správci touto smlouvou svěřuje. Svěření každého spravovaného práva nebo kategorie práv nebo druhu děl a jiného předmětu ochrany k výkonu kolektivní správy musí být po dobu trvání této smlouvy doloženo u kolektivního správce v listinné podobě.

(3) Nositel práv může svěřit kolektivnímu správci výkon kolektivní správy svých práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany pro území podle svého výběru, bez ohledu na to, kde má kolektivní správce sídlo, a pokud jde o nositele práv, bez ohledu na jeho státní příslušnost, bydliště nebo sídlo.

(2) Kolektivní správce je povinen jednat v nejlepším společném zájmu nositelů práv, jejichž práva spravuje, a neukládat jim žádné povinnosti, které nejsou nezbytné pro ochranu jejich práv a zájmů nebo pro účinnou správu jejich práv.

(10) Pravidla upravená v odstavcích 3 až 9 musí být uvedena ve stanovách. Stanovy rovněž vymezí práva, kategorie práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany podle odstavce 3, podmínky uplatnění práva podle odstavce 5 a podmínky výkonu práva podle odstavce 6. Kolektivní správce je povinen před uzavřením smlouvy podle odstavce 4 nositele práv o těchto pravidlech informovat.

(1) Kolektivní správce je povinen v rozsahu uděleného oprávnění

(4) Záznamy o nositelích práv příslušný kolektivní správce pravidelně aktualizuje a uchovává po dobu platnosti oprávnění ke kolektivní správě.

(2) Kolektivní správce vede seznam

(1) Kolektivní správce vede seznam nositelů práv

(3) Seznamy podle odstavců 1 a 2 smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy.

(1) Kolektivní správce je povinen poskytnout každému nositeli práv alespoň jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok informace o

(2) Pokud je členem kolektivního správce osoba odpovědná za rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv nositelům práv, poskytne jí kolektivní správce informace uvedené v odstavci 1. Pro tuto osobu platí ve vztahu k nositelům práv, jimž rozděluje a vyplácí příjmy z výkonu práv, povinnosti podle odstavce 1 obdobně.

(4) Odstavce 1 až 3 se použijí pro oprávnění k výkonu práva na

(5) Odstavce 1 až 4 se použijí i pro hromadné domáhání se nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení.

(6) Kolektivní správce je povinen o fungování mechanismu podle odstavců 1 až 5 informovat na svých internetových stránkách.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro díla audiovizuální ani díla audiovizuálně užitá, s výjimkou audiovizuálně užitých děl hudebních, pokud jde o užití podle odstavce 4 písm. c) a e), ani pro takového nositele práv, pro kterého je kolektivní správa vykonávána podle odstavce 1 nikoli na základě smlouvy a který vůči kolektivnímu správci pro konkrétní případ užití a konkrétního uživatele nebo vůči kolektivnímu správci pro všechny případy určitého způsobu užití účinky hromadné smlouvy vyloučí; ustanovení § 104a odst. 2 a 3 se použijí obdobně. Vyloučí-li nositel práv účinky hromadné smlouvy, užití předmětů ochrany na základě dříve uzavřené hromadné smlouvy musí být v přiměřené lhůtě poté, co se uživatel o vyloučení účinků hromadné smlouvy dozví, ukončeno. Kolektivní správce je povinen v přiměřené lhůtě informovat uživatele vhodným způsobem o provedeném vyloučení účinků hromadné smlouvy nositelem práv.

(3) Projeví-li nositel práv, pro kterého je kolektivní správa vykonávána podle odstavce 1 nikoli na základě smlouvy, vůli vyloučit účinky hromadné smlouvy podle odstavce 2 při poskytnutí bezúplatného oprávnění k výkonu práv, jsou účinky hromadné smlouvy v rozsahu takto poskytnutého oprávnění vyloučeny vůči kolektivnímu správci v okamžiku, kdy se kolektivní správce o poskytnutí takového oprávnění dozví.

(1) Poskytne-li kolektivní správce hromadnou smlouvou podle § 98a odst. 2 oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany způsobem uvedeným v odstavci 4, platí, že je toto oprávnění poskytnuto ve vztahu k příslušným předmětům ochrany nejen nositelů práv, pro které vykonává kolektivní správu na základě smlouvy, ale i všech ostatních, kteří se pak považují za nositele práv, pro které vykonává kolektivní správu podle tohoto zákona.

(1) Povinně kolektivně spravovanými právy jsou

(2) Příslušný kolektivní správce vykonává pro nositele práv kolektivní správu jeho práv podle odstavce 1 a domáhá se za něj nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu takto kolektivně spravovaných práv.

(5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije v případě, že počet nositelů práv, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí nebo mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, jejichž práva kolektivní správce spravuje na základě smlouvy podle § 97g, je dostatečně reprezentativní z hlediska druhu a počtu evidovaných předmětů ochrany, a pokud jde o díla, tak druhů děl.

(4) Ustanovení § 97e odst. 4 písm. m) se nepoužije na sbírky děl a jiných předmětů ochrany nedostupných na trhu, pokud bylo po vynaložení přiměřeného úsilí zjištěno, že tyto sbírky jsou převážně složeny z

(3) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje pouze na dílo, umělecký výkon nebo zvukový nebo zvukově obrazový záznam, databázi chráněnou zvláštním právem pořizovatele databáze nebo tiskovou publikaci, byly-li institucí kulturního dědictví nejméně 6 měsíců před tím, než dojde k užití podle odstavců 1 a 2 a § 97e odst. 4 písm. i) nebo m), trvalým způsobem uveřejněny na Portálu děl nedostupných na trhu zřízeném a spravovaném Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví¹⁴) a na internetových stránkách této instituce, informace identifikující předmět ochrany a nositele práv a způsob a rozsah užití podle odstavce 1 a informace o možnosti nositele práv vyloučit účinky hromadné smlouvy podle § 97e odst. 2.

(2) Oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany podle § 97e odst. 4 písm. i) nebo m) za podmínek podle odstavců 1, 3 a 4 poskytuje instituci kulturního dědictví se sídlem na území České republiky kolektivní správce práv, který získal oprávnění k výkonu kolektivní správy práv podle tohoto zákona.

(1) Poskytne-li kolektivní správce hromadnou smlouvou podle § 98a odst. 2 oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany podle § 97e odst. 4 písm. i) nebo m), platí, není-li sjednáno jinak, že se takto poskytnuté oprávnění vztahuje na území všech členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor.

(5) Nositel práv nebo nakladatel je oprávněn Národní knihovnu písemně vyzvat k vyřazení svého díla ze seznamu. Národní knihovna dílo ze seznamu vyřadí nejpozději poslední den následujícího kalendářního měsíce, v němž jí byla výzva doručena. Vyřazením díla ze seznamu není dotčena platnost oprávnění k výkonu práv na užití podle § 97e odst. 4 písm. i), které bylo poskytnuto před datem vyřazení.

(4) Národní knihovna může zařadit do seznamu periodický tisk vydaný na území České republiky před 10 a více lety, není-li jeho užití zjevně předmětem licenčních podmínek, které zařazení do seznamu vylučují. Dílo obsažené v jednotlivém vydání periodického tisku se v tomto případě považuje za zařazené do seznamu jen jako součást takového vydání.

(3) Národní knihovna zařadí do seznamu dílo, pokud

(2) Návrh na zařazení díla do seznamu může podat nositel práv, knihovna podle knihovního zákona¹⁹) nebo příslušný kolektivní správce. Návrh na zařazení díla do seznamu uveřejní Národní knihovna bez zbytečného odkladu na svých internetových stránkách.

(1) Národní knihovna České republiky (dále jen „Národní knihovna“) vede seznam děl na trhu nedostupných, který uveřejňuje na svých internetových stránkách. Do seznamu se zařazují výhradně díla slovesná, včetně děl do nich vložených nebo začleněných nebo tvořících jejich nedílnou součást.

(4) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro uzavírání kolektivních smluv podle § 98a odst. 3 a v případě, dohodnou-li se na tom zúčastnění kolektivní správci, také pro vymáhání nároku na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení, nebyl-li takový nárok již žalobou uplatněn u soudu.

(3) Informaci o pověření společného zástupce příslušní kolektivní správci sdělí bez zbytečného odkladu ministerstvu a uveřejní ji na svých internetových stránkách.

(2) Příslušní kolektivní správci jsou povinni pověřit společného zástupce podle odstavce 1 ve lhůtě do 2 měsíců od doručení žádosti příslušnému kolektivnímu správci. Tato povinnost se vztahuje na výkon kolektivní správy práva na užití provozováním díla a uměleckého výkonu ze zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, provozováním takového záznamu a na přenos takového provozování, práva na provozování rozhlasového nebo televizního vysílání a práva na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu.

(1) V případě uzavírání smluv, jejichž předmětem je poskytnutí oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují alespoň 2 kolektivní správci, je uživatel oprávněn kteréhokoli z nich písemně požádat, aby příslušní kolektivní správci pověřili uzavřením jediné smlouvy společného zástupce; kolektivní správce, jemuž byla žádost o pověření společného zástupce doručena, o této žádosti neprodleně vyrozumí ostatní příslušné kolektivní správce. Pro pověření společného zástupce kolektivních správců podle tohoto ustanovení platí, že se tím sleduje účelnější výkon kolektivní správy.

(3) Kolektivní správce pověřený podle odstavce 1 jedná při výkonu kolektivní správy svým jménem a na účet kolektivního správce, který ji pověřil; tím není dotčena povinnost takového kolektivního správce převést získané příjmy z výkonu práv nositelům práv, pro které vykonává kolektivní správu.

(2) Smlouva podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně.

(1) Kolektivní správce může smlouvou pověřit výkonem kolektivní správy jím kolektivně spravovaných práv jiného kolektivního správce pouze tehdy, jde-li o

(5) Uživatel, kterému vznikne oprávnění k přenosu vysílání registrací podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání²⁰), je povinen o tom uvědomit příslušné kolektivní správce ve lhůtě 15 dnů ode dne vzniku takového oprávnění.

(4) Provozovatel živé veřejné hudební produkce je povinen oznámit její konání příslušnému kolektivnímu správci 15 dnů předem. Dodavatel živé veřejné hudební produkce je povinen předložit provozovateli živé veřejné produkce program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která byla provozována, bez zbytečného odkladu po konání produkce. Provozovatel je povinen tento program oznámit příslušnému kolektivnímu správci nejpozději do 15 dnů po konání produkce, pokud není ve smlouvě mezi provozovatelem a kolektivním správcem dohodnuto jinak. Ustanovení věty první, druhé a třetí neplatí pro provozovatele živé veřejné produkce a dodavatele živé veřejné produkce, pokud budou či byly provozovány pouze výtvory tradiční lidové kultury povahy hudební ve smyslu § 3 písm. b), kde není pravé jméno autora obecně známo, nebo pokud jsou všichni nositelé práv k dílu dodavateli předmětné produkce a zároveň nemají smlouvu s kolektivním správcem o správě práva na živé provozování díla, nebo budou provozována pouze volná díla.

(3) Uživatel nebo jiný účastník smluv uzavřených při výkonu kolektivní správy je povinen kolektivnímu správci na jeho žádost prokázat řádné a včasné plnění takových smluv uzavřených s tímto kolektivním správcem. Kolektivní správce nesmí takto zjištěné informace využít k jinému účelu než k výkonu kolektivní správy.

(2) Není-li sjednáno jinak, rozsah a technický formát informací a časové období, za které musí uživatel takové informace kolektivnímu správci poskytovat, stanoví kolektivní správce. Při rozhodování o technickém formátu pro poskytování těchto informací zohlední kolektivní správce a uživatel v nejvyšší možné míře dobrovolná oborová pravidla, která byla vypracována na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Evropské unie anebo Evropského hospodářského prostoru (dále jen „oborová pravidla“).

(1) Uživatelé jsou povinni umožnit kolektivnímu správci řádný výkon kolektivní správy a poskytovat mu informace o užití jeho repertoáru nezbytné k výkonu kolektivní správy, zejména k výběru příjmů z výkonu práv a k jejich rozdělení a vyplacení příslušným nositelům práv. Uživatelé nesmí bez vážných důvodů poskytnutí těchto informací odmítnout.

(3) Kolektivní smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí smlouva podle § 98 odst. 1 uzavřená mezi kolektivním správcem a právnickou osobou sdružující uživatele nebo s osobou zastupující uživatele podle knihovního zákona¹⁹). Z kolektivní smlouvy vznikají jednotlivým uživatelům práva a povinnosti přímo vůči kolektivnímu správci; tím není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet nositelů práv.

(2) Hromadnou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí licenční smlouva uzavřená mezi kolektivním správcem a uživatelem, kterou kolektivní správce poskytuje oprávnění k výkonu práv v rozsahu všech předmětů ochrany, k nimž spravuje práva (dále jen „repertoár“), nebo k části svého repertoáru. Platí, že touto smlouvou je dostatečně určitě vymezen předmět poskytnutého oprávnění ve vztahu ke každému předmětu ochrany, k němuž kolektivní správce práva spravuje, aniž je třeba předměty ochrany jednotlivě určit.

(1) Kolektivní správce poskytuje uživateli licenční smlouvou nevýhradní oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany určené buď jednotlivě, nebo hromadně.

(4) Povinnost podle odstavce 1 kolektivní správce nemá,

(1) Kolektivní správce je povinen uzavírat s uživateli, s osobami oprávněnými hájit zájmy v nich sdružených uživatelů nebo s osobami zastupujícími uživatele podle knihovního zákona¹⁹), kteří užívají předměty ochrany týmž nebo podobným způsobem, za rovných podmínek a na základě objektivních skutečností, smlouvy, kterými se pro uživatele

(2) Kolektivní správci a osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinni při jednání směřujícím k uzavření smluv podle odstavce 1 si navzájem bez zbytečného odkladu poskytovat veškeré nezbytné informace včetně kritérií pro stanovení sazeb podle § 98e a potřebnou součinnost. Kolektivní správce předloží bez zbytečného odkladu po obdržení nezbytných informací osobě uvedené v odstavci 1 návrh smlouvy nebo této osobě sdělí důvody pro jeho nepředložení.

(3) Všechny smlouvy mezi kolektivním správcem a uživateli musí být sjednány písemně.

(8) Ustanovení občanského zákoníku o právu na přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence a o povinnosti nabyvatele licence nebo podlicence předkládat autorovi pravidelně aktuální, relevantní a úplné informace o užití díla³⁹) se na smlouvy podle odstavce 1 nepoužijí.

(7) Uživatel je oprávněn zvolit si pro jednání s kolektivním správcem zástupce. Kolektivní správce je povinen činit veškerá jednání vůči uživateli prostřednictvím jeho zástupce, pokud uživatel kolektivnímu správci předem písemně oznámil, že je pro všechna jednání s ním zastoupen. Tuto povinnost kolektivní správce nemá, pokud zástupci nelze doručovat písemnosti v České republice nebo pokud se zástupce jednání vyhýbá nebo jiným způsobem znemožňuje či znesnadňuje výkon práv kolektivního správce vůči uživateli.

(6) Kolektivní správce umožní osobám uvedeným v odstavci 1 komunikovat s ním elektronickými prostředky.

(5) Kolektivní správce je oprávněn při uzavírání licenční smlouvy pro nový typ služby online, který je v Evropské unii nebo v Evropském hospodářském prostoru nabízen veřejnosti po dobu kratší než 3 roky, uplatnit odlišné licenční podmínky, než jaké uplatňuje pro jinou službu online.

(3) Překážka uplatnění zdržovacího nároku podle odstavce 1 nevzniká nebo odpadá, pokud by neuplatnění zdržovacího nároku bylo v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, zejména proto, že by z jednání uživatele nebo osoby oprávněné hájit zájmy v ní sdružených uživatelů byl zřejmý úmysl smlouvu uvedenou v odstavci 1 neuzavřít nebo by bylo ohroženo splnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

(2) Odstavcem 1 není dotčen nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklé odměny.

(1) Kolektivní správce, popřípadě nositel práv, pro kterého vykonává kolektivní správu, nemůže uplatňovat zdržovací nárok ani nárok na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení podle tohoto zákona nebo jinou smluvní nebo zákonem předvídanou sankci z důvodu neoprávněného zásahu do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva, pokud uživatel nebo osoba oprávněná hájit zájmy v ní sdružených uživatelů řádně a bez zbytečných průtahů vede s příslušným kolektivním správcem v souvislosti s takovým zásahem nebo ohrožením práva jednání směřující k uzavření smlouvy vyžadované tímto zákonem nebo sjednání sazebníku podle tohoto zákona anebo pokud souhlasí v této souvislosti s využitím prostředníka podle § 101 nebo mediátora podle zákona o mediaci²¹) anebo pokud alespoň jednomu z příslušných kolektivních správců doručila písemnou žádost o pověření společného zástupce podle § 97h, a to po dobu, než bude tento zástupce pověřen. Pokud trvají okolnosti podle věty první, není zásah do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva přestupkem podle tohoto nebo jiného zákona.

(2) Sazby odměn stanovené sazebníkem musí vycházet z objektivních a nediskriminačních kritérií a být ve vztahu k těmto kritériím přiměřené.

(1) Nestanoví-li sazby odměn vybíraných kolektivními správci tento zákon, stanoví je sazebník kolektivního správce (dále jen „sazebník“) a jsou vždy uvedeny bez daně z přidané hodnoty.

(3) Při stanovení sazeb odměn sazebníkem se přihlédne k účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany, zejména

(5) Ministerstvo uveřejňuje platné sazebníky na svých internetových stránkách.

(4) Nejde-li o zpřístupňování díla pacientům podle § 23 věty druhé, činí sazby odměn za provozování rozhlasového nebo televizního vysílání poskytovatelem zdravotních služeb nejvýše 25 % nejnižší sazby odměny stanovené sazebníkem za provozování rozhlasového nebo televizního vysílání, není-li ujednáno jinak.

(3) Pokud některá z osob podle odstavce 1 uplatnila proti návrhu sazebníku včas písemné námitky (dále jen „nesouhlasící osoba“), považuje se návrh sazebníku vůči ní za neodsouhlasený; to platí obdobně vůči uživatelům v této nesouhlasící osobě sdruženým nebo jí zastoupeným. Vůči ostatním uživatelům se návrh sazebníku považuje za odsouhlasený při splnění podmínky uvedené v odstavci 2. Pokud nedojde ke sjednání sazebníku postupem podle odstavce 1, je nesouhlasící osoba anebo kolektivní správce oprávněn podat návrh soudu na rozhodnutí sporu o určení sazby odměny uvedené v návrhu sazebníku.

(1) Kolektivní správce je povinen do 31. srpna kalendářního roku návrh sazebníku spolu se zdůvodněním uveřejnit na svých internetových stránkách. V této lhůtě předloží kolektivní správce návrh sazebníku právnickým osobám sdružujícím příslušné uživatele předmětů ochrany, pokud se takové osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelů, a osobám zastupujícím uživatele podle knihovního zákona¹⁹) a uživatelům podle zvláštních právních předpisů^19b) nebo osobám je zastupujícím, a vyzve je k vyjádření k tomuto návrhu ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž jim byl návrh sazebníku předložen. Ve stejné lhůtě je kolektivní správce povinen zaslat elektronickými prostředky návrh sazebníku spolu se zdůvodněním ministerstvu. Pokud některá z osob vyzvaných k vyjádření nebo uživatel, který má s příslušným kolektivním správcem uzavřenu smlouvu podle § 98 odst. 1 písm. a) nebo b) pro daný způsob užití předmětu ochrany nebo který takovou smlouvu hodlá uzavřít, uplatní písemně v uvedené lhůtě proti tomuto návrhu námitky, je kolektivní správce povinen s ní do 2 měsíců důvody těchto námitek projednat. Tím není dotčena možnost využít ke sjednávání sazebníků prostředníka podle § 53 a násl. a § 101. Pokud tato osoba do 1 měsíce po projednání připomínek nepodá žádost o zprostředkování podle § 57 odst. 1, nemohou se tato osoba ani uživatelé v ní sdružení dovolávat právních účinků omezení odpovědnosti podle § 98d odst. 1.

(2) Hodlá-li kolektivní správce zvýšit sazbu odměny oproti její předchozí výši o více než míru inflace v roce předcházejícím roku, pro nějž má platit nová výše sazby odměny, je kolektivní správce povinen k postupu podle odstavce 1 získat předchozí souhlas Ministerstva kultury (dále jen „ministerstvo“). Účastníky řízení o vydání souhlasu jsou kolektivní správce a osoby podle odstavce 1, které proti zvýšení sazby odměny uplatnily včas námitky. Ministerstvo souhlas nevydá, pokud zvýšení sazby odměny nevychází z objektivních a nediskriminačních kritérií nebo pokud není ve vztahu k těmto kritériím přiměřené. Při posuzování splnění kritérií podle předchozí věty ministerstvo přihlédne zejména ke kritériím uvedeným v § 98e odst. 3. Nezíská-li kolektivní správce požadovaný souhlas ministerstva, může navýšit sazbu odměny při dodržení podmínek stanovených v § 98e odst. 3 pouze do limitu stanoveného ve větě první. Míra inflace v roce dle věty první je potom přírůstek průměrného ročního indexu spotřebitelských cen zboží a služeb za domácnosti celkem vyjádřený procentní změnou průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců, vyjádřená v procentech, zveřejněná každým kalendářním rokem ČSÚ za rok předcházející^19a).

(7) Nebylo-li možné příjmy z výkonu práv uvedené v odstavci 3 rozdělit nebo vyplatit do 3 let od konce účetního období, v němž došlo k výběru těchto příjmů nebo v němž kolektivní správce tyto příjmy obdržel na základě smlouvy podle § 97g, a za předpokladu, že byla přijata veškerá nezbytná opatření podle odstavců 4 a 5, rozhodne o použití těchto příjmů nejvyšší orgán.

(1) Kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které vybral při výkonu povinné kolektivní správy nebo rozšířené kolektivní správy, pouze k takovým nositelům práv, jejichž práva k týmž předmětům ochrany, popřípadě k týmž druhům děl kolektivně spravuje na základě smlouvy, nebo kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci; nepřihlíží k předmětům ochrany dosud nezveřejněným. Při rozdělování a vyplácení odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) bere kolektivní správce v úvahu použití a účinnost technických prostředků ochrany podle § 43. Nositele práv, pro něž vykonává kolektivní správu podle tohoto zákona, vybral pro ně odměny, jsou mu známi, ale nejsou v seznamu nositelů práv přihlášených k evidenci, vyzve, aby se k evidenci přihlásili.

(2) Kolektivní správce je povinen rozdělovat a vyplácet příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv nositelům práv v souladu s rozúčtovacím řádem bez zbytečného odkladu, nejpozději do 9 měsíců od konce účetního období, v němž tyto příjmy vybral, ledaže objektivní důvody, související zejména s podáváním hlášení uživatelem, určením práv, určením nositele práv nebo s přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv, brání kolektivnímu správci v dodržení této lhůty. Tato povinnost se vztahuje obdobně na osobu, která je členem kolektivního správce a je odpovědná za rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv nositelům práv.

(3) Kolektivní správce je povinen vytvářet pravidla pro použití příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které nemohou být rozděleny nebo vyplaceny ve lhůtě podle odstavce 2 z důvodu, že nositelé práv nemohli být určeni nebo nalezeni; tyto příjmy vede kolektivní správce ve svém účetnictví odděleně.

(4) Kolektivní správce přijme veškerá opatření nezbytná k určení nebo nalezení nositelů práv uvedených v odstavci 3, zejména ověří dochované záznamy o svých členech a jiné dosažitelné záznamy. Kolektivní správce do 3 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 zpřístupní vhodným způsobem informace o dílech a jiných předmětech ochrany, u nichž nebyl určen ani nalezen jeden nebo více nositelů práv, nositelům práv, pro které vykonává kolektivní správu, a kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva na základě smlouvy podle § 97g.

(5) Informace podle odstavce 4 zahrnují, pokud jsou dostupné, tyto údaje

(6) Nebude-li nositel práv určen nebo nalezen ani po provedení opatření podle odstavců 4 a 5, kolektivní správce uveřejní dostupné informace o takovém nositeli práv vhodným způsobem nejpozději do 1 roku po uplynutí lhůty podle odstavce 4.

(2) Kolektivní správce je povinen rozdělit a vyplatit příslušným nositelům práv příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv, které obdržel od jiného kolektivního správce podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců od obdržení těchto příjmů, ledaže objektivní důvody související zejména s podáváním hlášení uživatelem, určením práv, určením nositele práv nebo přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv brání kolektivnímu správci v dodržení této lhůty.

(1) Pro rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které vybral kolektivní správce pro jiného kolektivního správce na základě oprávnění uděleného podle § 96a nebo smlouvy podle § 97g, se použije § 99c odst. 2 věta první obdobně.

(1) Kolektivní správce je oprávněn si z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování těchto příjmů odečíst nebo započíst úhradu účelně vynaložených a doložených nákladů na výkon kolektivní správy. Výše úhrady musí být přiměřená, stanovená na základě objektivních kritérií a musí odpovídat službám, které kolektivní správce poskytuje nositelům práv. Věty první a druhá se použijí obdobně pro úhradu nákladů na sociální, kulturní a vzdělávací služby poskytované kolektivním správcem v souladu s § 99 odst. 1 písm. d).

(2) Kolektivní správce nesmí z příjmů z výkonu práv ani z příjmů z investování příjmů z výkonu práv, spravovaných na základě smlouvy podle § 97g, provádět jiné srážky než na úhradu nákladů na výkon kolektivní správy, ledaže kolektivní správce, který je stranou takové smlouvy, s jinými srážkami výslovně souhlasí.

(2) Kolektivní správce vede ve svém účetnictví odděleně

(3) Kolektivní správce nesmí využívat příjmy z výkonu práv nebo příjmy z investování příjmů z výkonu práv k jiným účelům, než k jejich rozdělení a vyplacení nositelům práv, s výjimkou jejich využití na úhradu nákladů na správu práv v souladu s rozhodnutími učiněnými nejvyšším orgánem podle § 96f odst. 4.

(1) Kolektivní správce je povinen

(1) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) přísluší,

(2) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c), nejde-li o odměny podle odstavce 1, a z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. b) a odst. 4 přísluší 45 % autorům děl literárních včetně děl vědeckých a děl kartografických, 15 % autorům děl výtvarných umění a 40 % nakladatelům vydaných děl.

(3) Z odměn vybraných podle § 37 odst. 2 a § 87 odst. 2 přísluší 45 % autorům děl literárních, včetně děl vědeckých a děl kartografických, 15 % autorům děl výtvarných a 40 % nakladatelům vydaných děl.

(1) Kolektivní správce je povinen vyhotovit do 30. června každého roku za předchozí kalendářní rok výroční zprávu podle zákona o účetnictví²²).

(2) Výroční zpráva musí dále obsahovat informace uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

(3) Kolektivní správce je povinen mít účetní závěrku a výroční zprávu ověřenu auditorem podle zákona o auditorech¹⁷).

(4) Kolektivní správce je povinen výroční zprávu bez zbytečného odkladu po jejím ověření a schválení nejvyšším orgánem, nejpozději do 31. srpna daného roku, uveřejnit na svých internetových stránkách a ponechat ji tam po dobu 5 let.

(1) Kolektivní správce je povinen uveřejňovat zejména

(2) Informace uvedené v odstavci 1 kolektivní správce uveřejňuje na svých internetových stránkách a průběžně je bez zbytečného odkladu aktualizuje.

(3) V případě, že kolektivní správce bude za poskytnutí informace požadovat úhradu, oznámí písemně tuto skutečnost spolu s výší požadované úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady kolektivním správcem vyčíslena.

(4) Nesplní-li kolektivní správce vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů.

(1) Kolektivní správce je povinen na základě důvodné žádosti poskytnout elektronickými prostředky kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva podle smlouvy podle § 97g, nositeli práv nebo uživateli bez zbytečného odkladu informace

(2) Kolektivní správce má v souvislosti s poskytováním informací nárok na úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Kolektivní správce má též nárok na úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.

(1) Kolektivní správce, který poskytuje licence podle § 100, je povinen rozdělovat příjmy z výkonu práv přesně a bez zbytečného odkladu po obdržení informace o užití hudebního díla online a po uhrazení příslušné faktury poskytovatelem služby online.

(2) Kolektivní správce poskytne nositeli práv společně s každou platbou provedenou podle odstavce 1 informace o

(3) Pokud kolektivní správce poskytuje licence podle § 100 na základě smlouvy podle § 100b, platí pro něj ve vztahu ke kolektivnímu správci, který jej pověřil, povinnosti podle odstavců 1 a 2 obdobně. Kolektivní správce je odpovědný za následné rozdělení příjmů a poskytnutí informací, které obdržel od pověřeného kolektivního správce, nositelům práv, není-li sjednáno mezi kolektivními správci jinak.

(1) Kolektivní správce je povinen sledovat užití hudebních děl online poskytovatelem služby online, kterému poskytl licenci podle § 100.

(2) Poskytovatel služby online je povinen poskytnout příslušnému kolektivnímu správci nejméně jednou ročně za uplynulý kalendářní rok informace o užití hudebních děl online. Kolektivní správce je povinen umožnit mu podávat tato hlášení elektronickými prostředky a nabídnout alespoň jednu metodu, která zohledňuje oborová pravidla pro elektronickou výměnu takových údajů. Kolektivní správce může odmítnout hlášení podané poskytovatelem služby online v chráněném formátu.

(3) Kolektivní správce je povinen bez zbytečného odkladu po obdržení informace podle odstavce 2 vystavit poskytovateli služby online fakturu, ledaže to není možné z důvodů na straně tohoto poskytovatele služby online. Kolektivní správce vystaví fakturu elektronickými prostředky, a to s využitím technického formátu, jenž zohledňuje oborová pravidla. Faktura musí obsahovat údaje odpovídající poskytnutým informacím. Poskytovatel služby online nemůže odmítnout fakturu kvůli jejímu technickému formátu, pokud kolektivní správce používá oborová pravidla.

(4) Kolektivní správce musí mít upraven postup, který umožní poskytovateli služby online zpochybnit správnost faktury, včetně případu, kdy takový poskytovatel obdrží faktury od více kolektivních správců za užití téhož hudebního díla online.

(1) Kolektivní správce, který poskytuje licence podle § 100, poskytne nositelům práv, jejichž práva spravuje, poskytovatelům služby online a ostatním kolektivním správcům elektronickými prostředky a na základě řádně odůvodněné žádosti informace umožňující identifikaci online hudebního repertoáru, který spravuje. Tyto informace zahrnují údaje o

(2) Na žádost nositele práv, jiného kolektivního správce nebo poskytovatele služby online, obsahující důkazy o nepřesnosti údajů nebo informací podle odstavce 1 a podle § 100a písm. b) až d), kolektivní správce tyto údaje nebo informace bez zbytečného odkladu opraví.

(3) Kolektivní správce poskytne nositelům práv k hudebním dílům, která jsou součástí jeho vlastního hudebního repertoáru, a nositelům práv, kteří mu svěřili správu svých práv k poskytování licencí podle § 100, v elektronické podobě informace týkající se jejich hudebních děl, práv vztahujících se k těmto dílům a území států, pro něž tito nositelé práv tohoto kolektivního správce pověřují. K identifikaci uvedených údajů se použijí v co největší míře oborová pravidla.

(4) Kolektivní správce může odmítnout poskytnutí informací z důvodu ochrany osobních údajů nebo obchodního tajemství.

(1) Pokud kolektivní správce, který nenabízí ani neposkytuje licence podle § 100 k hudebním dílům z vlastního repertoáru, požádá písemně jiného kolektivního správce o uzavření smlouvy podle § 100b, je tento kolektivní správce povinen takovou smlouvu uzavřít, jestliže tyto licence z repertoáru jednoho nebo více jiných kolektivních správců již poskytuje nebo nabízí. V případě, že takovou smlouvu uzavřít nemůže, sdělí to bez zbytečného odkladu kolektivnímu správci, který o uzavření takové smlouvy požádal.

(2) Kolektivní správce pověřený podle odstavce 1 zahrne svěřený repertoár žádajícího kolektivního správce do všech nabídek, které předkládá poskytovatelům služby online.

(3) Kolektivní správce, který požádal jiného kolektivního správce o uzavření smlouvy podle odstavce 1, poskytne tomuto kolektivnímu správci informace týkající se jeho vlastního repertoáru, které jsou potřebné pro poskytování licence podle § 100. Pokud jsou tyto informace nedostatečné nebo v podobě, která neumožňuje zmocněnému kolektivnímu správci splnit požadavky podle tohoto oddílu, má tento kolektivní správce nárok na

(3) Kolektivní správce poskytne nositelům práv, pro které vykonává kolektivní správu, informace o podmínkách smlouvy, kterou uzavřel podle odstavce 1, včetně doby jejího trvání a nákladů na služby poskytované podle této smlouvy.

(2) Smlouva podle odstavce 1 upraví podmínky, za nichž se licence podle § 100 budou poskytovat, týkající se zejména způsobu užití, licenční odměny, časového a územního rozsahu licence a vyúčtovacích termínů.

(1) Smlouva, kterou kolektivní správce pověří jiného kolektivního správce poskytováním licencí podle § 100 k hudebním dílům ze svého vlastního repertoáru, může být uzavřena pouze jako nevýhradní. Pověřený kolektivní správce je povinen svěřený repertoár spravovat nediskriminačním způsobem a za stejných podmínek jako svůj vlastní repertoár.

(1) Stanovy upraví postup pro vyřizování písemných stížností členů a dalších nositelů práv, jakož i kolektivních správců, a to zejména v souvislosti s pověřením k výkonu kolektivní správy, ukončením takového pověření, ukončením smlouvy o výkonu kolektivní správy nebo s odnětím správy jen některých práv, podmínkami členství, vybíráním odměn příslušejících nositelům práv, srážkami a rozdělováním příjmů z výkonu práv.

(2) Kolektivní správce vyřídí stížnosti uvedené v odstavci 1 písemně bez zbytečného odkladu. Pokud stížnost zamítne, uvede pro to důvody.