bod 6 · 194/2000 Sb.

6. METODA MĚŘENÍ HLUKU ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM A VYZAŘOVANÉHO MECHANIZOVANÝMI RUČNÍMI BOURACÍMI A SBÍJECÍMI KLADIVY

6.1 OBECNĚ
Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného mechanizovanými ručními bouracími a sbíjecími kladivy. Kladiva se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

6.2 OBLAST PŮSOBNOSTI

6.2.1 Typ hluku
Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

6.2.2 Velikost zdroje zvuku
Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

6.3 DEFINICE

6.3.1 Hladina akustického tlaku L_pA
Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.
Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:
$L_{p} = 20 l g \frac{p}{p_{0}},$
kde je
p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,
p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.
Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

6.3.2 Měřicí plocha
Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 6.6.4).

6.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm
Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 6.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

6.3.4 Hladina akustického výkonu L_WA
Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.
Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:
$L_{W} = 10 l g \frac{W}{W_{0}},$
kde je
W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,
W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.
Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

6.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1
Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

6.3.6 Index směrovosti (DI)
Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:
DI = L_pAmax - L_pAm + 3
kde
- L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 6.6.4.2.), vypočtených podle bodu 6.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 6.8.6.1, 6.8.6.3 a 6.8.6.4,
- L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 6.8.4,
- 3 je dohodnutý aditivní člen.
Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

6.3.7 Cizí hluk
Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

6.3.7.1 Hluk pozadí
Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

6.3.7.2 Parazitní hluk
Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

6.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

6.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí
Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:
Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

a) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo

b) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

6.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

6.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 6.11.

6.5.2 Měřicí přístroje
Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:
Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů, jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.

a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),

b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

6.5.3 Mikrofon s kabelem
Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

6.5.4 Váhové filtry
Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

6.5.5 Kontrola měřicího přístroje

6.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.

6.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

6.6. PODMÍNKY MĚŘENÍ

6.6.1 Účel měření
Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.
V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.

6.6.1.1 Určování hmotnosti zařízení
Při určování hmotnosti musí být zdroj zvuku s výjimkou nástroje, napájecí hadice a případně spojovacího členu, vybaven jako při běžném provozu.

6.6.1.2 Podpěry zařízení
K zajištění úplné reprodukovatelnosti zkoušek musí být zdroj zvuku připojen při zkušebním běhu k nástroji zapuštěnému do betonového bloku tvaru krychle, který je umístěn do jámy vybetonované v zemi. Během zkoušek může být mezi zdroj zvuku a podpěrný nástroj vložen ocelový mezikus. Tento mezikus musí vytvářet pevnou konstrukci mezi zařízením a podpěrným nástrojem. Tyto požadavky splňuje uspořádání zobrazené na obrázku 2.

6.6.1.3 Vlastnosti bloku
Blok musí mít tvar krychle o hraně dlouhé 0,60 m ± 2 mm a tvar musí být co nejvíce pravidelný. Krychle musí být zhotovena z armovaného betonu pečlivě upravovaného vibrátorem ve vrstvách do 0,20 m, aby nedocházelo k nadměrnému usazování.
Vzdálenost mezi koncem zdroje zvuku (bez nástroje) a krycím panelem musí být mezi 0,10 a 0,20 m.

6.6.1.4 Složení betonu
Na jeden padesátikilogramový pytel čistého Portlandského cementu třídy 400 nebo jí ekvivalentní připadá
- 65 litrů surového písku o zrnitosti 0,1 - 5 mm bez obsahu vápna,
- 115 litrů plaveného štěrku o zrnitosti 5 - 25 mm bez obsahu vápna,
- 15 l vody,
- popřípadě přídavek tvrdidla.
Krychle musí být vyztužena ocelovými tyčemi o průměru 8 mm, které nejsou navzájem spojeny, takže každá tyč je na druhých nezávislá. Princip konstrukce je schematicky znázorněn na obrázku 1.

6.6.1.5 Podpěrný nástroj
Nástroj musí být v bloku utěsněn a musí se skládat z pěchovadla o průměru ne menším než 178 mm a ne větším než 220 mm a upínací stopky, která je totožná s běžně používanou stopkou, a která jí odpovídá, ale je dostatečně dlouhá, aby to umožnilo provedení praktické zkoušky.
Obě součásti se spolu vhodným způsobem pevně spojí. Nástroj musí být upevněn v bloku tak, aby spodní strana pěchovadla byla vzdálena od horní stěny bloku 0,30 m (viz obrázek 1).
Blok musí zůstat mechanicky nepoškozený, zejména v místě, kde se podpěrný nástroj stýká s betonem. Před a po každé zkoušce se musí zkontrolovat, zda je nástroj dobře ukotven v betonovém bloku.

6.6.1.6 Umístění krychle
Krychle se musí umístit do vybetonované jámy a přikrýt krycím panelem o plošné hmotnosti nejméně 100 kg/m² tak, aby horní plocha krycího panelu byla v jedné rovině se zemí, jak je uvedeno na připojeném obrázku 4. Pro vyloučení jakéhokoliv parazitního hluku se musí blok na dně a po stranách jámy odpružit pružnými členy, jejichž mezní kmitočet nesmí být vyšší než jedna polovina četnosti úderů zkoušeného kladiva, vyjádřené v počtech úderů za sekundu. Otvor v krycím panelu, kterým prochází stopka nástroje, musí být co nejmenší a musí být utěsněn pružným materiálem pohlcujícím zvuk.

6.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření
Pro zajištění toho, aby se měření mohla reprodukovat, musí být zdroj zvuku zkoušen ve svislé poloze. V případě pneumatického zdroje zvuku musí být osa výfuku vzduchu zkoušeného zdroje ve stejné vzdálenosti od dvou měřicích bodů, neboť vzduch vyfukovaný přímo na mikrofon zkresluje měření. Mikrofon se nesmí umístit mezi zdroj vzduchu a vzdušník (viz obrázek 3).

6.6.2.1 Zkoušky prováděné při zátěži
V případě pneumatického zdroje zvuku musí mít chod stroje akustickou stabilitu jako při běžném provozu a musí vyhovovat následujícím požadavkům.
Zdroj zvuku musí pracovat při provozním tlaku 600 kPa.
Pokud toto není možné, musí se v protokolu o zkoušce uvést důvody, proč nebylo možné použít stanovený tlak a jaký tlak byl použit.
Během měření se musí měřit tlak vzduchu za provozu zařízení. Zdroj zvuku musí pracovat běžným způsobem, přičemž se musí zabránit vzniku jakýchkoliv překážek na výfuku vzduchu, jako je například namrzání. Druh, jakost a množství užitého maziva musí být v souladu s doporučením výrobce.
U zdroje zvuku, které je poháněno jinak než stlačeným vzduchem, musí provozní podmínky odpovídat podmínkám, za kterých může tento zdroj podle prohlášení výrobce pracovat nepřerušovaně při nejvyšší rychlosti.

6.6.2.2 Uspořádání zkoušky
Zdroj zvuku musí běžet bez obsluhy, a to následujícím způsobem:

a) musí pracovat ve vzpřímené poloze na přípravku popsaném v bodu 6.6.1.5, který musí být opatřen stopkou nástroje o správné velikosti pro připevnění zařízení,

b) musí se pevně přitlačovat směrem dolů pomocí pružného přípravku tak, aby se dosáhlo ustálených provozních podmínek odpovídajících chodu zařízení s nástrojem zanořeným do rozrušovaného materiálu předtím, než se materiál rozlomí, přičemž pružný přípravek mohou tvořit například kalibrované pružiny nebo pneumatické zvedáky.

6.6.2.3 Ovládání provozního tlaku zdroje zvuku
Zdroj zvuku musí pracovat při 600 kPa nebo při svém jmenovitém tlaku. Pokud je tento tlak odlišný, musí se tlak kontrolovat na spojce přívodu vzduchu do zdroje zvuku (viz obrázek 3). Tlak lze kontrolovat ručkovým manometrem, avšak z důvodu pulzací zdroje zvuku se dává přednost uspořádání se vzdušníkem o kapacitě 50 - 100 litrů, ke kterému je připojena hadice dlouhá 20 m s průměrem 19 mm. Zdroj zvuku se musí napájet z tohoto vzdušníku pomocí hadice dlouhé 4,5 m o průměru 25 až 30 mm, připojené ke spojce přívodu. Vzdušník se musí umístit v co možná největší vzdálenosti od zdroje zvuku. Tlak uvnitř vzdušníku se měří přístrojem připojeným ke vzdušníku. Tlak se může nastavit buď pomocí výpustného ventilu na kompresoru, nebo pomocí nastavitelného přetlakového ventilu s tlumičem hluku, který je připojený ke vzdušníku.
Toto zařízení je schematicky znázorněno na obrázku 3.

6.6.3 Měřicí stanoviště
Měřicí stanoviště musí být ploché a vodorovné. Musí být z betonu nebo neporézního asfaltu a jeho poloměr musí být alespoň 4 m.

6.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů

6.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost
Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule. Poloměr je uveden v následující tabulce:

Hmotnost zařízení při normálním provozním stavu	Poloměr polokoule	Hodnota z pro body 1 až 8
Méně než 10 kg	2 m	0,75 m
10 kg a více	4 m	1,50 m

6.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů

a) Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 6.6.4.2 b), s úpravou hodnoty z v případě bodů 2, 4, 6 a 8, jak je uvedeno v tabulce výše. Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje vertikálně situován nad středem polokoule.

b) Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r
V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 6):
x = (x/r) r,
y = (y/r) r,
z = (z/r) r.
Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:
TABULKA I

	x/r	y/r	z/r	z
1	1	0	-	1,5 m
2	0,7	0,7	-	1,5 m
3	0	1	-	1,5 m
4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
5	- 1	0	-	1,5 m
6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
7	0	- 1	-	1,5 m
8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
9	0,65	0,27	0,71	-
10	- 0,27	0,65	0,71	-
11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
12	0,27	- 0,65	0,71	-

6.7 MĚŘENÍ

6.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření
Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

a) cizí hluk,

b) vliv větru,

c) podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,

d) akustické vlastnosti zkušební plochy,

e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.

6.7.1.1 Cizí hluk
Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.
Měření hluku pozadí
Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 6.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 6.7.2.

6.7.1.2 Rychlost a směr větru
Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad zkušební plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 6.8.6.4.

6.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů
Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 6.8.6.3.

6.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy
Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 6.8.6.2.

6.7.1.5 Výskyt překážek
Dodržení požadavků bodu 6.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

6.7.2 Měření hladiny akustického tlaku L_pA
K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 6.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 6.11.
Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.

6.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku
Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení. Za tímto účelem se stanoví metoda popisu hluku impulsního charakteru.

6.7.3.1 Detekce hluku impulsního charakteru
Porovnání údajů přesného zvukoměru při časové charakteristice “Slow“ (“Pomalu“), s údaji přesného impulsního zvukoměru při časové charakteristice “Impuls“, podle ČSN IEC 651, umožňuje posoudit, zda se jedná o hluk impulsního charakteru. Jako indikátor impulsního charakteru hluku se podle této metody používá rozdíl mezi hladinami akustického tlaku měřenými zvukoměrem při časové charakteristice “Slow“ a při časové charakteristice “Impuls“. Hladina akustického tlaku při charakteristice “Impuls“ se uvádí jako “hladina akustického tlaku při charakteristice Impuls“.
Její určení musí být provedeno v jednom z měřicích míst.
Hluk se považuje za impulsní, pokud je rozdíl mezi dvěma výše zmíněnými hladinami roven 4 dB nebo je větší.

6.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

6.8.1 Výpočet středních hodnot

6.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě
Hodnoty získané při měřeních podle bodu 6.7.2 jsou efektivní hodnoty za příslušnou dobu.

6.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše
Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 6.8.1.1.

6.8.2 Výpočet střední hladiny cizího hluku
Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.
Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 6.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

6.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S
V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:
S = 2 π r²,
kde je
r - poloměr měřicí polokoule v m.
Obsah měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu
$10 l g \frac{S}{S_{0}} h l a d i n a p l o c h y .$

6.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm
Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 6.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 6.8.6.1, 6.8.6.3 a 6.8.6.4.

6.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA
Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:
$L_{W A} = L_{p A m} + 10 l g \frac{S}{S_{0}} + K_{2},$
kde je
L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 6.3.4),
L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 6.3.3,
S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 6.8.3,
S_o - referenční plocha 1 m²,
K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.
Za použití bodu 6.6.4.1 platí například:
$P r or = 4 mj e 10 l g \frac{S}{S_{0}} = 20 d B .$
$P r o r = 10 m j e 10 l g \frac{S}{S_{0}} = 28 d B .$

6.8.6 Korekce naměřených hodnot

6.8.6.1 Cizí hluk
Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 6.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 6.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.
TABULKA II

Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K₁ v dB
Méně než 6	Neplatné měření
6	1,0
7	1,0
8	1,0
9	0,5
10	0,5
více než 10	žádná korekce

6.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru
Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

6.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.

a) Měřicí přístroj:
Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

b) Zdroj zvuku:
Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.
Během měření se musí předejít namrzání, které je charakteristické pro činnost pneumatického zdroje zvuku.

6.8.6.4 Rušivý vliv větru
Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 6.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

6.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE
Je nutné zaznamenat všechny údaje uvedené ve vzoru protokolu o zkoušce dle bodu 6.12.

6.10 ÚDAJE PODLE BODU 6.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY
Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 6.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

6.11 METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU
Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:
$L_{p A m} = L_{p A o} + 10 l g \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} = L_{p A o} + 10 l g g_{m},$
kde je
L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,
L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),
g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(LpAi-LpAo)},
g_m - střední hodnota proměnných g_i: $\frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{i = n} g_{i} .$
Veličina ∆L je definována vztahem:
∆L = L_pAi - L_pAo.
V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.
TABULKA III
Hodnota g jako funkce ∆L
Tabulka může být rozšířena oběma směry.

∆L	G	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
dB	G	dB	g	dB	g	dB	g	dB	g
- 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
- 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
- 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
- 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
- 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
- 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
- 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
- 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
- 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
- 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
- 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
- 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
- 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
- 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
- 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
- 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
- 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
- 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
- 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
- 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
- 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

6.12 VZOR PROTOKOLU O ZKOUŠCE MECHANIZOVANÝCH SBÍJECÍCH A BOURACÍCH KLADIV

ZKUŠEBNÍ BLOK
Krychle o délce hrany 0,60 m z plně vibrovaného betonu

Obrázek 2
SCHÉMA USPOŘÁDÁNÍ
Mezikus podle bodu 6.6.1.2

Obrázek 3
Schéma zařízení pro napájení stlačeným vzduchem

Obrázek 4
ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ

Obrázek 5

Obrázek 6