6.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření
Pro zajištění toho, aby se měření mohla reprodukovat, musí být zdroj zvuku zkoušen ve svislé poloze. V případě pneumatického zdroje zvuku musí být osa výfuku vzduchu zkoušeného zdroje ve stejné vzdálenosti od dvou měřicích bodů, neboť vzduch vyfukovaný přímo na mikrofon zkresluje měření. Mikrofon se nesmí umístit mezi zdroj vzduchu a vzdušník (viz obrázek 3).
6.6.2.1 Zkoušky prováděné při zátěži
V případě pneumatického zdroje zvuku musí mít chod stroje akustickou stabilitu jako při běžném provozu a musí vyhovovat následujícím požadavkům.
Zdroj zvuku musí pracovat při provozním tlaku 600 kPa.
Pokud toto není možné, musí se v protokolu o zkoušce uvést důvody, proč nebylo možné použít stanovený tlak a jaký tlak byl použit.
Během měření se musí měřit tlak vzduchu za provozu zařízení. Zdroj zvuku musí pracovat běžným způsobem, přičemž se musí zabránit vzniku jakýchkoliv překážek na výfuku vzduchu, jako je například namrzání. Druh, jakost a množství užitého maziva musí být v souladu s doporučením výrobce.
U zdroje zvuku, které je poháněno jinak než stlačeným vzduchem, musí provozní podmínky odpovídat podmínkám, za kterých může tento zdroj podle prohlášení výrobce pracovat nepřerušovaně při nejvyšší rychlosti.
6.6.2.2 Uspořádání zkoušky
Zdroj zvuku musí běžet bez obsluhy, a to následujícím způsobem:
a) musí pracovat ve vzpřímené poloze na přípravku popsaném v bodu 6.6.1.5, který musí být opatřen stopkou nástroje o správné velikosti pro připevnění zařízení,
b) musí se pevně přitlačovat směrem dolů pomocí pružného přípravku tak, aby se dosáhlo ustálených provozních podmínek odpovídajících chodu zařízení s nástrojem zanořeným do rozrušovaného materiálu předtím, než se materiál rozlomí, přičemž pružný přípravek mohou tvořit například kalibrované pružiny nebo pneumatické zvedáky.
6.6.2.3 Ovládání provozního tlaku zdroje zvuku
Zdroj zvuku musí pracovat při 600 kPa nebo při svém jmenovitém tlaku. Pokud je tento tlak odlišný, musí se tlak kontrolovat na spojce přívodu vzduchu do zdroje zvuku (viz obrázek 3). Tlak lze kontrolovat ručkovým manometrem, avšak z důvodu pulzací zdroje zvuku se dává přednost uspořádání se vzdušníkem o kapacitě 50 - 100 litrů, ke kterému je připojena hadice dlouhá 20 m s průměrem 19 mm. Zdroj zvuku se musí napájet z tohoto vzdušníku pomocí hadice dlouhé 4,5 m o průměru 25 až 30 mm, připojené ke spojce přívodu. Vzdušník se musí umístit v co možná největší vzdálenosti od zdroje zvuku. Tlak uvnitř vzdušníku se měří přístrojem připojeným ke vzdušníku. Tlak se může nastavit buď pomocí výpustného ventilu na kompresoru, nebo pomocí nastavitelného přetlakového ventilu s tlumičem hluku, který je připojený ke vzdušníku.
Toto zařízení je schematicky znázorněno na obrázku 3.