F. Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti
Účel a význam zkoušky
Zkušební podmínky
Zkušební zařízení
Příprava a postup zkoušky
Určení režimu a doby zkoušení
Zhodnocení zkoušky
1. Stabilní imitátor transportu - SIT (dále jen „SIT“) se používá pro zkoušky bezpečnosti výrobků, u kterých se nahrazuje jejich zatížení při běžné dopravě a manipulaci.
2. U testovaného výrobku nesmí dojít k závadám majícím vliv na jeho funkční a dopravní bezpečnost a spolehlivost, zejména:
a) náhodná iniciace;
b) vyprašování, případně vydrolování pyrotechnických složí a výbušnin;
c) významné porušení sestavy a deformace.
3. Zkouška dopravní a manipulační bezpečnosti výrobků se provádí režimem zatížení stanoveným podle tabulky č. 2 v závislosti na druhu zatížení, kterému je výrobek vystaven během užívání. (Hodnota maximálního přetížení 2,5 je hodnotou, která vzniká při běžné silniční dopravě a skladové manipulaci). Zkouška se provádí při stávající teplotě a vlhkosti zkušební místnosti.
4. Celkový pohled na zařízení je na obr. č. 1. Zařízení sestává z litinového rámu 1, na kterém je pomocí pružin 2 zavěšena plošina 3. Na plošině je umístěný elektromotor 4, rychlostní mechanismus 5, převodový mechanismus 6 a stůl 8, sloužící k upevnění zkoušených vzorků výrobků.
5. Kinematické schéma SIT je na obr. č. 2. Rychlostní mechanismus je v postatě převodovkou, která se skládá z ozubených kol Z1 = 22, Z2 = 22, Z3 = 22, Z4 = 44, z výměnných ozubených kol Z5 = 90, Z6 = 60 a z ozubeného segmentu Z9 = 80.
6. Rychlostní a převodový mechanismus slouží k přenášení otáčivého pohybu na vibrační mechanismus. Vibrační mechanismus se skládá ze dvou párů kol volně se otáčejících na hřídelích pevně spojených se stolem. Každé vačkové kolo má po obvodě 5 výstupků a 5 prohlubní. U každého páru vačkových kol, umístěných na jednom hřídeli, musí být výstupek jednoho kola oproti vybírání druhého kola. Orientace výstupků a vybrání vačkových kol, sesazených na různých hřídelích může být libovolná a v průběhu práce zařízení se mění podle rozdílu úhlových rychlostí a otáčení obou hřídelí. Přepínáním ozubených kol v rychlostním mechanismu je možno dosáhnout na SIT 4 rychlostní stupně, odpovídající různým rychlostem otáčení vačkových kol. Označení rychlostních stupňů a jim odpovídající zapojení ozubených kol je uvedeno v tabulce č. 3.
| Rychlostní stupeň | Zapojení ozubených kol v rychlostním mechanismu | Označení rychlostního stupně v Hz |
|---|---|---|
| I. | Z3 = 22 a Z 5 = 90 | 4 |
| II. | Z3 = 22 a Z 5 = 60 | 6,5 |
| III. | Z2 = 22 a Z 5 = 90 | 9 |
| IV. | Z2 = 22 a Z 5 = 60 | 11,5 |
Tabulka č. 3
Hodnota Hz je hodnotou, která se rovná střednímu počtu rázů přenášených na pracovní stůl za sekundu od každého vačkového kola.
Změna jednoho rychlostního stupně na druhý se provádí výměnou ozubených kol Z5 = 90 za Z5 = 60 a pootočením ozubeného segmentu pomocí ručního kola. Přitom ukazatel spojený s ručním kolem se na příslušnou požadovanou hodnotu (obr. č. 1) a zajišťovací kolík (obr. č. 2) zapadne do jednoho z otvorů konzoly.
| Poloha zajišťovacího koliku | Ozubená kola v záběru | Frekvence výkyvů v Hz |
|---|---|---|
| I. | z1 - z4 - z3 - z´5 | 4 |
| II. | z1 - z4 - z3 - z´´5 | 6,5 |
| III. | z1 - z2 - z´5 | 9 |
| IV. | z1 - z2 - z´´5 | 11,5 |
Obr. 1 Schéma stabilního imitátoru transportu
Obr. 2 Kinematické schéma SIT
7. SIT je vybaven dvěmi soupravami diskových kol - s gumovými obručemi a bez gumových obručí. Použití těchto kol je možno dosáhnout osm různých způsobů zatížení:
Označení daných režimů zatížení je uvedeno v tabulce č. 4.:
| Typ diskových kol | Způsob zatížení | Režim zatížení | Odpovídající označení v Hz | Přetížení v g | Střední počet opakovaných rázů |
|---|---|---|---|---|---|
| Litinové bez obručí | Základní | 1 | 4 | 16 | 4,7.106 |
| 2 | 6,5 | 22 | za 1 hod. | ||
| 1000 km | 3 | 9 | 29 | ||
| za 1 hod. | 4 | 11,5 | 40 | ||
| Litinové s gumovými obručemi | Doplňkový | 5 | 4 | 2,5 | 0,96.106 |
| 6 | 6,5 | 5,5 | za 1 hod. | ||
| 200 km | 7 | 9 | 8,0 | ||
| za 1 hod. | 8 | 11,5 | 9,0 |
Tabulka č. 4
Odchylky hodnot přetížení od hodnot v tabulce se připouští v rozmezí - 10% až + 25%.
a) 4 základní s použitím kol bez obručí;
b) 4 doplňková - s použitím kol s gumovými obručemi.
8. Před započetím zkoušky se provede:
a) sejmutí stolu;
b) kontrola úplnosti viditelných součástí, zvláště pružin, řetězů, ozubených kol rychlostního mechanismu, vačkových a diskových kol;
c) zkontroluje se:
- pevnost uložení vačkových kol na hřídelích, pevnost spojení hřídelí diskových kol a jednotlivých desek na nosnících stolu;
- napětí řetězů (řetězy nesmí spadat z řetězových kol);
- spojení hřídele elektrického motoru s hřídelí rychlostního mechanismu;
- správnost mazání, pracovní povrch vačkových a diskových kol tukem V1 (ČSN 65 6915)
d) nastavení řízení na zadaný režim práce dle čl. 3;
e) zapnutí zařízení na 1-2 minuty ke kontrole jeho správné funkce, zejména nedochází-li k zadírání diskových kol;
f) upevnění zkoušených vzorků na stůl pomocí upínacích pomůcek;
g) zkontroluje se, zda se na stole zařízení a na plošině nenachází volně ležící nepotřebné předměty;
h) po opuštění pracovního prostoru se zajistí vstup bezpečnostními dveřmi a spustí zařízení SIT.
9. Výchozími hodnotami pro určení režimu testování na SIT jsou podmínky dopravy výrobků na automobilech, které jsou nejrozšířenějším a nejtvrdším dopravním prostředkem. Charakteristika různých případů této dopravy při mezních rychlostech je uvedena v tabulce č. 4.
10. Režim testování se určí tak, aby hodnota největšího přetížení nebyla menší, než hodnota největšího přetížení, vznikající na výrobcích při normálních podmínkách dopravy automobily. Hodnota největšího přetížení, vznikající při normálních podmínkách dopravy automobily se stanovuje jako mezní hranice přetížení, systematicky se opakující v uvedených podmínkách. Náhodně vznikající jednotlivá přetížení jsou napodobena rázovými zkouškami.
11. Doba testování výrobků se určuje tak, aby počet přetížení při testování se maximálně přiblížil celkovému počtu přetížení vznikajících ve skutečných podmínkách. Z tabulky č. 3 je zřejmé, že 1 hodina testování na každém ze 4 základních způsobů zatížení (způsob 1 až 4) odpovídá dopravě na automobilech na vzdálenost 1000 km, na každém ze 4 doplňkových způsobů zatížení (způsob 5 až 8) odpovídá vzdálenosti 200 km. V podmínkách zkoušky se kromě režimu zatížení současně stanoví, zda bude provedena následná funkční zkouška. Není-li stanoveno jinak (stanovené technické požadavky na výrobek, smluvní podmínky pro individuální testy, a pod.) volí se doba testování na SIT 60 minut v režimu č. 5.
12. V průběhu zkoušení se sleduje:
a) doba zkoušení;
b) charakter zvuku, při jakékoliv jeho změně zařízení vypnout a provést kontrolu stavu testovaných vzorků a zkušebního zařízení;
c) vizuální kontrolou přes bezpečnostní průzor případné uvolnění upevnění vzorků.
13. Po ukončení zkoušení provede prohlídka sestavy vzorku a zhodnotí se jeho stav se zaměřením na údaje uvedené v bodu 2. tohoto postupu.
14. O průběhu zkoušky a o výsledku prohlídky se provede záznam do protokolu o zkoušce.