§ 1
Zásady pro stanovení zóny havarijního plánování
(1) Okresní úřad, v jehož územním obvodu se nachází objekt nebo zařízení,1) v němž se vyrábějí, zpracovávají, používají, přepravují nebo skladují nebezpečné látky,2) (dále jen „zdroj rizika“), který se zavázal dohodou nebo který byl Ministerstvem vnitra určen, stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán.3)
(2) Zóna havarijního plánování4) nezahrnuje území, pro které provozovatel5) zpracovává vnitřní havarijní plán.6) Půdorysný obvod území, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, tvoří vnitřní hranici zóny havarijního plánování. Je-li plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování shodná nebo menší než plocha ohraničená vnitřní hranicí zóny havarijního plánování, zóna havarijního plánování se nestanovuje.
(3) Vnější hranici zóny havarijního plánování tvoří
a) kružnice, jejíž poloměr měřený vzdušnou čarou je dvojnásobkem parametru R, která je soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu zdroje rizika; podklady pro parametr R a způsob jeho stanovení jsou uvedeny v příloze č. 1,
b) křivka odvozená jako hranice sjednocení více půdorysných ploch dalších zdrojů rizika podle odstavce 6, nebo
c) křivka stanovená jiným způsobem podle odstavce 4.
(4) Okresní úřad zvolí vnější hranici zóny havarijního plánování podle odstavce 3 písm. c), jestliže
a) vnitřní hranice zóny havarijního plánování protíná vnější geometrickou hranici zóny havarijního plánování stanovenou podle odstavce 3 písm. a),
b) poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí je větší než jedna pětina parametru R [odstavec 3 písm. a)],
c) postup stanovení parametru R podle přílohy č. 1 není pro daný zdroj rizika vhodný, nebo
d) existují jiné odborně podložené a s vrchním státním dozorem na úseku prevence závažných havárií7) projednané specifické důvody pro jiný způsob volby vnější hranice zóny havarijního plánování.
(5) Jestliže zdroj rizika zahrnuje různé nebezpečné látky,2) rozhoduje pro volbu vnější hranice zóny havarijního plánování nejvyšší parametr R.
(6) Nachází-li se mezi vnitřní hranicí zóny havarijního plánování a vnější hranicí zóny havarijního plánování další zdroje rizika, které mohou zvýšit ohrožení obyvatelstva kumulativními nebo synergickými účinky další havárie vyvolané havárií posuzovaného zdroje rizika (dále jen „místo řetězového účinku havárie“), okresní úřad u zóny havarijního plánování stanoví dalšímu místu řetězového účinku havárie vnější hranici zóny havarijního plánování podle některého z postupů uvedených v odstavcích 3 až 5 a upraví vnější hranici zóny havarijního plánování všech zdrojů rizika podle odstavce 3 písm. b).
(7) Vnější hranici zóny havarijního plánování určenou některým z postupů podle odstavců 3, 4, 5 a 6 upraví okresní úřad podle místních urbanistických, katastrálních, terénních, demografických a jiných obdobných poměrů.
(8) Okresní úřad vyznačí vnitřní a vnější hranice zóny havarijního plánování do mapového podkladu.
§ 2
(1) Zasahuje-li zóna havarijního plánování na území dvou nebo více okresů, zpracují příslušné okresní úřady dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území svého okresu a předají je okresnímu úřadu, v jehož územním obvodu se zdroj rizika nachází, který se k vypracování vnějšího havarijního plánu zavázal dohodou nebo který byl k vypracování vnějšího havarijního plánu určen,8) (dále jen „koordinující okresní úřad“). Koordinující okresní úřad sestaví vnější havarijní plán pro celou zónu havarijního plánování.
(2) Příslušné okresní úřady zjišťují nebo určují poloměry vnějších hranic zóny havarijního plánování u těch míst řetězového účinku havárie, která se nacházejí na jejich území, a předávají je koordinujícímu okresnímu úřadu.
(3) Zpracování vnějšího havarijního plánu vychází z písemných podkladů od provozovatele9) a ve spolupráci s ním,10) bezpečnostního programu prevence závažné havárie,11) bezpečnostní zprávy12) a dílčích podkladů zpracovaných jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. Při zpracování se využijí též vyjádření dotčených orgánů státní správy a oprávněné připomínky veřejnosti a obcí v zóně havarijního plánování.13) Pro identifikaci míst řetězového účinku havárie se využívají zejména písemná ohlášení právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání podle zvláštního zákona.14)
(4) Přednosta koordinujícího okresního úřadu zabezpečuje koordinaci přípravy vnějšího havarijního plánu,15) sjednocuje postup příslušných okresních úřadů při zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu, navrhuje a projednává jejich případné změny. Vnější havarijní plán projedná s provozovatelem a zabezpečí jeho veřejné projednání.16)
(5) Vnější havarijní plán se zpracovává vždy v listinné a elektronické podobě (soubory, digitální mapy).
(6) Rozsah a způsob zpracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2.
§ 3
(1) Schválený vnější havarijní plán předá přednosta okresního úřadu k uložení hasičskému záchrannému sboru kraje17) a provozovateli.
(2) Územní nebo okresní středisko zdravotnické záchranné služby,18) okresní (městská, obvodní) ředitelství Policie České republiky, ostatní složky integrovaného záchranného systému, dotčené orgány státní správy a obce v zóně havarijního plánování obdrží příslušné výpisy z vnějšího havarijního plánu spolu s informací o stanovení zóny. Při předávání výpisů z vnějšího havarijního plánu se postupuje podle § 2 odst. 5.
§ 4
(1) Dojde-li ke změně nesouvisející s činností provozovatele, která má dopad na zajištění havarijní připravenosti, provádí se změna vnějšího havarijního plánu bezodkladně po zjištění této skutečnosti okresním úřadem.
(2) Prověření vnějšího havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti19) lze provést administrativně, cvičením nebo kombinací obou metod.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
k vyhlášce č. 383/2000 Sb.
Podklady pro parametr R a způsob jeho stanovení ( § 1 odst. 3 písm. a))
Podklady pro parametr R a způsob jeho stanovení ( § 1 odst. 3 písm. a))
I. Postup okresního úřadu
a) Stanovení oblasti.
Při stanovení oblasti zvolí velikost posuzovaného území v okolí posuzovaného zdroje rizika a zpracuje všeobecnou charakteristiku posuzovaného území. Posuzované území je zpravidla oblast o velikosti 10 - 200 km2, zahrnující území jedné nebo více obcí nebo správní obvod příslušného okresního úřadu nebo oblast se soustředěnou průmyslovou činností anebo se soustředěnou bytovou zástavbou.
Při stanovení oblasti zvolí velikost posuzovaného území v okolí posuzovaného zdroje rizika a zpracuje všeobecnou charakteristiku posuzovaného území. Posuzované území je zpravidla oblast o velikosti 10 - 200 km2, zahrnující území jedné nebo více obcí nebo správní obvod příslušného okresního úřadu nebo oblast se soustředěnou průmyslovou činností anebo se soustředěnou bytovou zástavbou.
b) Soupis činností a přehled o druzích nebezpečných chemických látek, jejich množství a umístění.
Shromáždí informace o stacionárních zařízeních s výskytem nebezpečných látek14) (i s menším množstvím, než platí pro zdroje rizika), o trasách a způsobech dopravy nebezpečných látek. O nebezpečných činnostech představujících zvýšení rizika pro obyvatelstvo (příklady v tabulce č. 2) zjistí další informace potřebné pro jejich klasifikaci podle fyzikálních, chemických, technických a technologických vlastností a podmínek; po jejich klasifikaci zpracuje seznam nebezpečných látek a nebezpečných činností (dále jen „seznam“).
Shromáždí informace o stacionárních zařízeních s výskytem nebezpečných látek14) (i s menším množstvím, než platí pro zdroje rizika), o trasách a způsobech dopravy nebezpečných látek. O nebezpečných činnostech představujících zvýšení rizika pro obyvatelstvo (příklady v tabulce č. 2) zjistí další informace potřebné pro jejich klasifikaci podle fyzikálních, chemických, technických a technologických vlastností a podmínek; po jejich klasifikaci zpracuje seznam nebezpečných látek a nebezpečných činností (dále jen „seznam“).
V seznamu podle písmene c) všem nebezpečným látkám s přihlédnutím k jejich typu a známým fyzikálním podmínkám přiřadí referenční číslo podle tabulky č. 1 a ověří, zda souhlasí s referenčním číslem stejné látky posuzované současně s druhem činnosti nebo nebezpečné činnosti a charakterem technologie podle tabulky č. 2 a případně i s referenčním číslem získaným s přihlédnutím k typu a popisu látky v souvislosti s druhem činnosti podle tabulky č. 4. V případě, že z tabulek č.1, č. 2 a č. 4 nelze jednoznačně přiřadit posuzovanému zdroji rizika nebo posuzované nebezpečné činnosti nebo nebezpečné látce jediné referenční číslo, zapíše se do seznamu dvě nebo více možných referenčních čísel a další postup se provádí podle všech těchto čísel.
d) Přiřazení referenčních čísel nebezpečným látkám, resp zdrojům rizika.
d) Přiřazení referenčních čísel nebezpečným látkám, resp zdrojům rizika.
e) Náhradní stanovení třídy toxicity.
Posuzuje-li se toxicita nebezpečné látky, která není uvedena v tabulce č. 1, lze její třídu toxicity pro potřeby tohoto postupu určit podle následujících pomocných pravidel a s využitím tabulek č. 1a, 1b, 1c:
Posuzuje-li se toxicita nebezpečné látky, která není uvedena v tabulce č. 1, lze její třídu toxicity pro potřeby tohoto postupu určit podle následujících pomocných pravidel a s využitím tabulek č. 1a, 1b, 1c:
1. Pokud je tlak nasycených par menší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za kapalinu.
3. Ze součtu kalkulačního čísla (a) odvozeného od LC50 podle tabulky č. 1 a kalkulačního čísla (b) odvozeného z fyzikálních vlastností podle tabulky č. 1b se získá pomocí tabulky č. 1c hledaná třída toxicity.
2. Pokud je tlak nasycených par větší než 0,1 MPa při 20 °C, je látka považována za plyn.
Ze seznamu lze vyloučit:
f) Redukce seznamu.
f) Redukce seznamu.
2. silnice a dopravní cesty s řídkým provozem nebezpečných látek. Redukce seznamu podle kritéria pro hustotu přepravy se provede podle tabulky č. 3a;
1. nebezpečné činnosti, které nepředstavují přímou hrozbu poškození obyvatel z důvodu vzdálenosti obydlených oblastí. Redukce seznamu podle kriteria tohoto výběru pro stabilní zařízení a dopravu je patrná z tabulky č. 3;
4. části vybraných silnic, železničních tras, vodních cest nebo potrubí, které nenaplňují kritéria vzdálenosti k obydleným oblastem podle tabulky č. 3. Části se volí po délce 1 km a pro posouzení se v rámci každé části vybere místo nejblíže přiléhající k obydlené oblasti. V případě transportu po železnici se věnuje zvláštní pozornost vlečkám. U vodních cest se věnuje zvláštní pozornost přístavům.
3. transport ve vodě rozpustných kapalin jejichž tlak par je menší než 0,1 MPa při 20 °C a transport kapalin se specifickou hmotností větší, než je specifická hmotnost vody, v případě vnitrozemských vodních cest. Výjimkou jsou kapaliny, které mohou nebezpečně reagovat s vodou nebo vzduchem za vzniku produktů toxičtějších než látka sama. V takových případech se množství nebezpečných reakčních produktů určí odborným odhadem;
Je-li po redukci seznamu zřejmé, že v posuzované oblasti je zdroj rizika s jediným izolovaným zařízením bez návaznosti na další nebezpečné činnosti, zvětší přibližně dvojnásobně plochu posuzovaného území a vytvoří se nový seznam; není-li to účelné, protože v takto zvětšeném posuzovaném území se nenachází žádný další zdroj rizika, zastaví se další postup. Dále postupuje podle § 1 odst. 3 vyhlášky.
g) Opakování nebo zastavení postupu.
g) Opakování nebo zastavení postupu.
K jednotlivým referenčním číslům obsaženým v seznamu, se za použití tabulek č. 4 a č. 4a nebo tabulky č. 4b a známých množství látky v tunách odhadnutých podle písm. c), přiřadí odpovídající parametry R. Pokud tabulka č. 4a obsahuje místo číselné hodnoty parametru velké písmeno X, míní se taková kombinace látky a jejího množství, která se v praxi obvykle nevyskytuje nebo nemůže prakticky existovat. Dojde-li přesto k dosažení takové hodnoty, použije se parametr R odpovídající dvojnásobku nejbližší vyčíslené hodnoty parametru R téže látky nebo odborný odhad. Obsahuje-li tabulka symbol (-), jsou účinky daného množství látky zanedbatelné.
h) Přiřazení parametrů R položkám seznamu.
h) Přiřazení parametrů R položkám seznamu.
Pokud položce v seznamu byla přiřazena jediná hodnota R, považuje se za stanovenou hodnotu parametru R podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky. V případě, že jedné látce nebo nebezpečné činnosti bylo podle písmena d) tohoto postupu přiřazeno více referenčních čísel a tím bylo získáno pro jednu položku seznamu více hodnot R, stanoví se pro účely § 1 odst. 3 písm. a) této vyhlášky největší z těchto hodnot jako parametr R.
i) Stanovení parametru R.
i) Stanovení parametru R.
II. Vzory možných způsobů stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování jsou uvedeny na obrázcích 1 až 5.
Tabulka č. 1 - SEZNAM VYBRANÝCH LÁTEK PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY
Tabulka 1a
Tabulka 1b
Tabulka 1c
b číslo Kemler kódu pro transport
a viz tabulka č. 1
Tabulka č. 2 - KONTROLNÍ SEZNAM PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY
e nerozpustný, hmotnost ≤ 1 kg dm-3
c stlačeno
d chlazeno
Tabulka č. 3 - KRITÉRIUM VZDÁLENOSTI OD OBYDLENÝCH OBLASTÍ (hranice nejbližšího osídlení)
Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány položky, u nichž je vzdálenost od obytných oblastí větší než hodnota vzdálenosti v metrech ve třetím sloupci tabulky.
Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány ty dopravní položky, u kterých hustota dopravy nedosahuje roční hodnoty uvedené ve třetím sloupci této tabulky.
Tabulka 3a) - KRITÉRIUM HUSTOTY DOPRAVY V ZÓNĚ HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Tabulka č. 4 - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH HAVÁRIE OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ S NEBEZPEČNOU LÁTKOU PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY
a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce 4b).
Tabulka č. 4a - HODNOTY PARAMETRU R
a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce č. 4b.
Hodnoty parametru R jsou uváděny v metrech; symbol: X znamená kombinace těch látek a těch množství, které prakticky neexistují; symbol: (-) míní se zanedbatelné následky.
a Průměr největšího potrubí.
Tabulka č. 4b) - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH SMRTELNÝCH NÁSLEDKŮ HAVÁRIE DOPRAVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK PROTÉKAJÍCÍCH PODZEMNÍMI POTRUBÍMI
Tabulka č. 1 - SEZNAM VYBRANÝCH LÁTEK PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY
| Referenční číslo | Typ látky | Látky (příklady) |
|---|---|---|
| 1-3 | Hořlavá kapalina Tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C (teplota vzplanutí > 20 °C) | Allylalkohol (2-propen-1-ol) |
| Anilin | ||
| Benzaldehyd | ||
| Benzylchlorid (alfa-chlortoluen) | ||
| Butanol (1-butanol, 2-butanol) | ||
| Butyldiglykol | ||
| Dichlorbenzen | ||
| Dichlorpropen | ||
| Motorová nafta | ||
| Diethylkarbonát (uhličitan ethylnatý) | ||
| Dimethylformamid | ||
| Ethanolamin (2-aminoethanol) | ||
| Ethylformiát (mravenčan ethylnatý) | ||
| Ethylglykolacetát | ||
| Ethylsilikát | ||
| Ethylenchlorhydrin (2-chlorethanol) | ||
| Ethylenglykol (1,2-ethandiol) | ||
| Topný olej | ||
| Furfural | ||
| Furfurylalkohol (2-furylmethanol) | ||
| Isoamylalkohol (3 -methyl-1-butanol) | ||
| Isobutanol (2-ethyl-1-propanol) | ||
| Isopropanol (2-propanol) | ||
| Methylbutylketon | ||
| Methylglykol | ||
| Methylglykolacetát | ||
| Naftalen | ||
| Nitrobenzen | ||
| Ropa | ||
| Fenol | ||
| Styren (vinylbenzen) | ||
| Trioxan (1,3,5-trioxan) | ||
| Xylen (o-, m-, p-) | ||
| 1-3 | Hořlavá kapalina tlak nasycených par < 0,03 MPa při 20 °C (teplota vzplanutí < 20 °C) | Acetaly (1,1-diethoxyethan; 1,1- dimethoxyethan; 1,1 dibutooxyethan) |
| Aceton (2-propanon) | ||
| Acetonitril (methylkyanid) | ||
| Benzen | ||
| Butandion | ||
| Butanol (1-butanol, 2-butanol) | ||
| Butanon | ||
| Butylchlorid | ||
| Butylformiát (mravenčan butylnatý) | ||
| Cyklohexen | ||
| Dichlorethan | ||
| Dichlorpropan | ||
| Diethylamin | ||
| Diethylketon (3-pentanon) | ||
| Dimethylkarbonát (uhličitan methylnatý) | ||
| Dimethylcyklohexan | ||
| Dioxan | ||
| Ethanol | ||
| Ethylacetát (octan ethylnatý) | ||
| Ethylakrylát | ||
| Ethylbenzen | ||
| Ethylformiát (mravenčan ethylnatý) | ||
| Heptan | ||
| Hexan | ||
| Isobutylacetát | ||
| Isopropylalkohol (2-propanol) | ||
| Isopropylether | ||
| Methanol (methylalkohol) | ||
| Methylacetát (octan methylnatý) | ||
| Methylcyklohexan | ||
| Methylisobutylketon | ||
| Methylmetakrylát (metakrylan methylnatý) | ||
| Methylpropionát (propionan methylnatý) | ||
| Methylvinylketon (3-buten-2-on) | ||
| Oktan | ||
| Piperidin | ||
| Propylacetát | ||
| Propylalkohol (1-propanol) | ||
| Pyridin | ||
| Toluen | ||
| Triethylamin | ||
| Vinylacetát | ||
| 4-6 | Hořlavá kapalina tlak nasycených par ≥ 0,03 MPa při 20 °C | Sirouhlík |
| Kolodium, roztok | ||
| Cyklopentan | ||
| Diethylether | ||
| Ethylbromid (Bromethan) | ||
| Isopropen | ||
| Methylformiát (mravenčan methylnatý) | ||
| Solventní nafta (lakový benzín) | ||
| Kondenzát ze zemního plynu | ||
| Pentan | ||
| Benzín | ||
| Acetaldehyd (ethanal) | ||
| Propylenoxid (1,2-propylenoxid) | ||
| 7-9 | Zkapalněný hořlavý plyn (tlakem) | 1,3-butadien |
| Butan | ||
| Buten (1-buten, 2-buten) | ||
| Cyklobutan | ||
| Cyklopropan | ||
| Difluorethan | ||
| Dimethylether | ||
| Ethan | ||
| Ethylchlorid (chlorethan) | ||
| Ethylenoxid (oxiran) | ||
| Ethylfluorid (fluorethan) | ||
| Isobutan (2-methylpropan) | ||
| Isobuten (2-methylpropen) | ||
| zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) | ||
| Methylether | ||
| Methylfluorid (fluormethan) | ||
| Propadien | ||
| Propan | ||
| Propen (propylen) | ||
| Vinylchlorid (chlorethylen) | ||
| Vinylmethylether | ||
| Vinylfluorid (fluorethylen) | ||
| 10,11 | Zkapalněný hořlavý plyn - chlazením ( viz také seznam zkapalněných hořlavých plynů referenční čísla 7-9) | Ethen (ethylen) |
| Methan | ||
| Methylacetylen | ||
| Zemní plyn (LNG) | ||
| 12 | Stlačené hořlavé plyny | Ethen (ethylen) |
| Vodík | ||
| Methan | ||
| Methylacetylen (propin) | ||
| Zemní plyn (LNG) | ||
| 13 | Hořlavé plyny v lahvích | Acetylen (ethin) |
| Butan | ||
| Vodík | ||
| LPG | ||
| Propan | ||
| 14,15 | Látky a výrobky s nebezpečím výbuchu | Dusičnan amonný (hnojivo typu A1) |
| Munice (Střelivo) | ||
| Nitroglycerin | ||
| Organické peroxidy (typ B) | ||
| TNT | ||
| 16,17 | Nízko toxické kapaliny | Acetylchlorid |
| Allylamin | ||
| Allylbromid (3-brom-1-propen) | ||
| Allylchlorid (3-chlor-1-propen) | ||
| Chlorpikrin (trichlornitromethan) | ||
| Dichlordiethylether | ||
| Dimethylhydrazin | ||
| Dimethylsulfát | ||
| Dimethylsulfid | ||
| Epichlorhydrin(l-chlor-2,3-epoxypropan) | ||
| Ethanthiol | ||
| Ethylisokyanát | ||
| Ethyltrichlorsilan | ||
| Pentakarbonyl železa | ||
| Isopropylamin (2-propanamin) | ||
| Methakrolein | ||
| Methylhydrazin | ||
| Oxid osmičelý | ||
| Perchlormethylthiol | ||
| Perchlormethylmerkaptan | ||
| Fenylkarbylaminchlorid | ||
| Oxychlorid fosforečný | ||
| Chlorid fosfority | ||
| Sulfurylchlorid | ||
| Tetraethylolovo | ||
| Tetramethylolovo | ||
| Trichlorsilan | ||
| Vinylidenchlorid(1,1-dichlorethylen) | ||
| 18-21 | Středně toxické kapaliny | Akrolein |
| Akrylonitril | ||
| Brom | ||
| Sirouhlík | ||
| Chloracetaldehyd | ||
| Chlormethylether | ||
| Bromkyan | ||
| Dimethyldichlorsilan | ||
| Ethylchloroformiát (chloromravenčan | ||
| ethylnatý) | ||
| Ethylenimin (aziran) | ||
| Formaldehyd (roztoky) | ||
| Kyselina fluorovodíková (roztoky) | ||
| Isobutylamin | ||
| Methylchlorformiát (chloromravenčan | ||
| methylnatý) | ||
| Methyldichlorsilan | ||
| Methyljodid Godmethan) | ||
| Methyltrichlorsilan | ||
| Kyselina dusičná (dýmavá) | ||
| Oleum (dýmavá kyselina sírová) | ||
| Propylenimin | ||
| Propylenoxid | ||
| Chlorid cíničitý | ||
| 22,25 | Vysoce toxické kapaliny | Kyanovodík |
| Oxid dusičitý | ||
| Oxid sírový | ||
| Tetrabutylamin | ||
| 26,29 | Velmi vysoce toxické kapaliny | Methylisokyanát |
| Karbonyl niklu (tetrakarbonyl niklu) | ||
| Pentaboran | ||
| Pentafluorid síry | ||
| 30,35 | Nízko toxické plyny | Ethylamin |
| Vinylchlorid (chlorethylen) | ||
| 31,36,40 | Středně toxické plyny | Amoniak (čpavek) |
| Fluorid boritý | ||
| Oxid uhelnatý | ||
| Fluorid chlority | ||
| Dimethylamin | ||
| Fluorovodík | ||
| Methylbromid (brommethan) | ||
| Fluorodusík (fluorid dusitý) | ||
| Perchlorylfluorid (fluorid kysel, chloristé) | ||
| Silan | ||
| Fluorid křemičitý | ||
| Oxid siřičitý | ||
| Trimethylamin | ||
| Vinylbromid (bromethylen) | ||
| 32,37,41,42 | Vysoce toxické plyny | Chlorid boritý |
| Karbonylsulfid | ||
| Chlor | ||
| Dioxid chloru (oxid chloričitý) | ||
| Dichloracetylen | ||
| Oxid dusičitý (dimer) | ||
| Formaldehyd | ||
| German (germanovodík) | ||
| Hexafluoraceton | ||
| Bromovodík | ||
| Chlorovodík | ||
| Sulfan (sirovodík) | ||
| Methylchlorid (Chlormethan) | ||
| Oxid dusnatý | ||
| Sulfurylfluorid | ||
| Stannan | ||
| 33,38 | Velmi vysoce toxické plyny | Borethan |
| Fosgen (karbonylchlorid) | ||
| Karbonylfluorid | ||
| Dikyan | ||
| Fluor | ||
| Keten | ||
| Selan | ||
| Nitrosylchlorid | ||
| Difluorid kyslíku | ||
| Fosfan (fosfin, fosforovodík) | ||
| Stiban (antimonovodík) | ||
| Tetrafluorid síry (fluorid siřičitý) | ||
| Hexafluorid telluru (fluorid tellurový) | ||
| 34,39 | Extrémně toxické plyny | Arsan (arsin, arsenovodík) |
| Selan (selenovodík) | ||
| Ozon | ||
| Hexafluorid selenu (fluorid selenový) |
Tabulka 1a
| LC50, krysa, 4 hod. v ppm | Kalkulační číslo (a) |
|---|---|
| 0,01 - 0,1 | 8 |
| 0,1 - 1 | 7 |
| 1 - 10 | 6 |
| 10 - 100 | 5 |
| 100 - 1000 | 4 |
| 1000 - 10 000 | 3 |
| 10 000 - 100 000 | 2 |
Tabulka 1b
| Fyzikální vlastnosti | Kalkulační číslo (b) |
|---|---|
| Kapaliny < 0,005 MPa | 1 |
| (tlak při 20 °C) 0,005 - 0,03 Mpa | 2 |
| 0,03 - 0,1 MPa | 3 |
| tlakem zkapalněný plyn, bod varu > 265K | 3 |
| bod varu < 265 K | 4 |
| chladem zkapalněný plyn, bod varu >245K | 3 |
| bod varu < 245 K | 4 |
Tabulka 1c
| Suma a+b | Třída toxicity |
|---|---|
| 6 | Nízká |
| 7 | Střední |
| 8 | Vysoká |
| 9 | Velmi vysoká |
| 10 | Extrémní |
b číslo Kemler kódu pro transport
a viz tabulka č. 1
| Činnost | Nejdůležitější nebezpečné látky | Referenční čísla pro tabulky č. 4 a č. 4a | |
|---|---|---|---|
| Skladování paliv | Čerpací stanice | Benzín a motorová nafta | 6 |
| Mezisklady | Benzín a LPG | 7 | |
| Benzín | 6 | ||
| LPG | 7,9 | ||
| Hlavní sklady | Ropa a topné oleje | 1,3 | |
| Benzín | 4,6 | ||
| LPG | 7,9,10,11 | ||
| Zemní plyn | 10,11 | ||
| Skladování plynu v tlakových lahvích | Různé plyny | 13 | |
| Zpracování a skladování paliv | Rafinerie | LPG, propan, benzin, | 6,7,9; |
| Alkylační procesy | Fluorovodík | 31 | |
| Krakování (hluboké zpracování) ropy | Buten (butylen) | 7,9 | |
| Ethen (ethylen) | 12 | ||
| Ethylenoxid (oxiran) | 30 | ||
| Propen (propylen) | 7,9 | ||
| Benzin, C4 frakce | 6,7,9,10,11 | ||
| Benzen, aromatické uhlovodíky | 3 | ||
| Doprava paliv v zóně havarijního plánování | Potrubí - produktovody | LPG, propan | 8 |
| Zemní plyn | 12 | ||
| Benzín | 5 | ||
| Ropa | 2 | ||
| Voda (vnitrozemské vodní cesty) | LPG (stlačený) | 9 | |
| LPG (zkapalněný chlazením) | 11 | ||
| Benzín | 6 | ||
| Ropa | 3 | ||
| Po železnici/silnici | LPG | 7 | |
| Benzín | 6 | ||
| Ropa | 4 | ||
| Rozsáhlá chladicí zařízení | Jatka, mlékárny, pivovary, tukové závody, výrobny zmrzliny, čokoládový průmysl, sklady masa, ryb, ovoce, květin, kluziště (zimní stadiony) | Čpavek | 31 |
| Potraviny a pochutiny | Cukrovarnický průmysl | Oxid siřičitý | 31 |
| Průmysl mouky-mlýny | Methylbromid | 32 | |
| Extrakce olejů/tuků | Hexan | 1,3 | |
| Drožďárny | |||
| Lihovary, destilace alkoholu | Hořlavé kapaliny | 4,6 | |
| Průmysl kakaa | Hexan | 1,3 | |
| Specifické výrobky | Kožedělný průmysl | Kyseliny akroleinové | 18,21 |
| Dřevařský průmysl | Formaldehyd | 32 | |
| Papírenský průmysl | Ethylenoxid | 30 | |
| Epichlorhydrin | 16,17 | ||
| Gumárenský průmysl | Styren | 4,6 | |
| Akrylonitril | 18,21 | ||
| Pomocné textilní provozy | Ethylenoxid | 30 | |
| Formaldehyd | 32 | ||
| Alkylfenoly | |||
| Metalurgický, elektronický průmysl | Vysoké pece | Oxid uhelnatý | 31 |
| Amoniak | 31 | ||
| Povrchové úpravy | Arsan | 34 | |
| Specifické chemikálie | Hnojiva | Amoniak | 31,36 |
| Spaliny | 43 | ||
| Kyselina sírová | Oxidy síry | 45 | |
| Syntetické pryskyřice | Ethylenoxid | 30 | |
| Chlor | 32 | ||
| Akrylonitril | 18,21 | ||
| Fosgen | 33 | ||
| Formaldehyd | 32 | ||
| Plasty/syntetika | Vinylchlorid | 7,9 | |
| Akrylonitril | 18,21 | ||
| Chlor | 32 | ||
| Spaliny | 46 | ||
| Barvy/barviva | Fosgen | 33 | |
| Rozpouštědla | 4,6 | ||
| Spaliny | 46 | ||
| Chloro-fluorouhlovodíky (CFC) | Chlorovodík | 40,42 | |
| Chlor | 32 | ||
| Fluorovodík | 31 | ||
| Chlor | Chlor | 32,37 | |
| Vinylchlorid | Chlor | 32 | |
| Vinylchlorid | 7,9 | ||
| Chlorovodík | 40,42 | ||
| Amoniak | Amoniak | 31,36 | |
| Chlorovodík | Chlorovodík | 40,42 | |
| Chlor | 32 | ||
| Vlákna | Sirouhlík | 18 | |
| Sulfan (Sirovodík) | 32 | ||
| Léky/léčiva | Chlor | 32 | |
| Rozpouštědla | 4,6 | ||
| Polymerace | Buten | 7,9 | |
| Ethen | 12 | ||
| Propan | 7,9 | ||
| Vinylacetát | 1,3 | ||
| Syntetická vlákna | Methanol | 1,3 | |
| Chlornany | Chlor | 32 | |
| Vodík | 12 | ||
| Pesticidy | Výroba surovin | Fosgen | 33 |
| Isokyanáty | 26,29 | ||
| Chlor | 32 | ||
| Hořlavé produkty - spaliny | 43 | ||
| Stáčení a skladování | Hořlavé produkty - spaliny | 43 | |
| Maloobchod a skladování | Hořlavé produkty - spaliny | 43 | |
| Methylbromid | 32 | ||
| Výbušniny | Výroba a skladování | Různé | 14 |
| Skladování mimice | Různé | 14,15 | |
| Veřejná a užitná místa | Vodárny (úpravny vody) | Chlor | 32 |
| Skladování pesticidů | Hořlavé produkty - spaliny | 43 | |
| Přístavní zařízení v zóně havarijního plánování | Kontejnery | Různé | a |
| Nádrže (skladovací zařízení) | Různé | a | |
| Doprava v zóně havarijního plánování | Potrubí - produktovody | Chlor | 41 |
| Amoniak | 40 | ||
| Ethylenoxid | 40 | ||
| Chlorovodík | 41,42 | ||
| Silnice a železnice (včetně vleček a seřadišť) | Hořlavé plyny b: 23,236,239 | 7 | |
| Hořlavé kapaliny b: 33,336,338,339,333,x338,x323,x423,446,539 | 6 | ||
| Vysoce toxické plyny b: 26,265,266 | 32 | ||
| Středně toxické plyny b: 236,268,286 | 31 | ||
| Toxické kapaliny b: 336,66,663 | 19 | ||
| Výbušniny b: 1.1,1.5 | 14 | ||
| Po vodě | Hořlavé plyny b: 23,236,239 | 9c,11d | |
| Hořlavé kapaliny b: 33,336,338,339,333,x338,x323,x423,446,539 | 6 | ||
| Vysoce toxické plyny b: 26,265,266 | 32c,37d | ||
| Středně toxické plyny b: 236,268,286 | 31c,36d | ||
| Toxické kapaliny b,e: 336,66,663 | 20 | ||
Tabulka č. 2 - KONTROLNÍ SEZNAM PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY
e nerozpustný, hmotnost ≤ 1 kg dm-3
c stlačeno
d chlazeno
| Průmyslová činnost | Vzdálenost od obydlených oblastí [m] | |
|---|---|---|
| Stabilní zařízení včetně různých druhů skladů ropných paliv | Hořlavé látky a/nebo výbušniny | <1000 |
| zvláštní zřetel na: | ||
| benzínové stanice (čerpací stanice) | <50 | |
| čerpací stanice LPG | <100 | |
| potrubí s hořlavými kapalinami | <50 | |
| skladování v tlakových lahvích (25 - 100 kg) | <100 | |
| Toxické látky | <10 000 | |
| zvláštní zřetel na: | ||
| chladicí zařízení | <100 | |
| skladování pesticidů pro maloobchod | <50 | |
| Transport v zóně havarijního plánování | LPG: | |
| železnice/silnice | <200 | |
| po vodě | <500 | |
| Benzín: | ||
| železnice/silnice | <50 | |
| po vodě | <200 | |
| Nafta: | ||
| železnice/silnice | <25 | |
| po vodě | <100 | |
| Toxické látky: | ||
| železnice/silnice | <3000 | |
| po vodě | <3000 | |
Tabulka č. 3 - KRITÉRIUM VZDÁLENOSTI OD OBYDLENÝCH OBLASTÍ (hranice nejbližšího osídlení)
Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány položky, u nichž je vzdálenost od obytných oblastí větší než hodnota vzdálenosti v metrech ve třetím sloupci tabulky.
Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány ty dopravní položky, u kterých hustota dopravy nedosahuje roční hodnoty uvedené ve třetím sloupci této tabulky.
| Průmyslová činnost | Hustota dopravy počet dopravních jednotek/rok | |
|---|---|---|
| Transport v zóně havarijního plánování | Plyn: | |
| silnice | >50 | |
| železnice | >500 | |
| na vlečkách a seřaďovacích nádražích | >50 | |
| po vodě | >500 | |
| Kapaliny: | ||
| silnice | >50 | |
| železnice | >5000 | |
| na vlečkách a seřaďovacích nádražích | >50 | |
| po vodě | >50 | |
| Explozivní látky: | ||
| silnice | >20 | |
| železnice | >200 | |
| na vlečkách a seřaďovacích nádražích | >20 | |
| po vodě | >20 |
Tabulka 3a) - KRITÉRIUM HUSTOTY DOPRAVY V ZÓNĚ HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ
Tabulka č. 4 - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH HAVÁRIE OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ S NEBEZPEČNOU LÁTKOU PRO ÚČELY TÉTO VYHLÁŠKY
a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce 4b).
| Refer. číslo | Typ látky | Popis látky | Činnost |
|---|---|---|---|
| 1 | Hořlavá kapalina | Tlak nasycených par ˂03 MPa při 20 °C | Skladování v zásobníku s jímkou |
| 2a | Potrubí | ||
| 3 | Ostatní | ||
| 4 | Tlak nasycených par ≥ 0,03 MPa při 20 °C | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 5a | Potrubí | ||
| 6 | Ostatní | ||
| 7 | Hořlavý plyn | Zkapalněný tlakem | Železnice,silnice, nadzemní zásobníky |
| 8a | Potrubí | ||
| 9 | Ostatní | ||
| 10 | Zkapalněný chlazením | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 11 | Ostatní | ||
| 12a | Stlačený | Potrubí | |
| 13 | Sklad tlakových láhví (25 - 100 kg) | ||
| 14 | Výbušné | V celku (jedna exploze) | |
| 15 | V obalech (munice) | ||
| 16 | Toxická kapalina | Nízká toxicita | Skladování v zásobníku s jímkou |
| 17 | Ostatní | ||
| 18 | Střední toxicita | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 19 | Silnice/železnice | ||
| 20 | Voda | ||
| 21 | Ostatní | ||
| 22 | Vysoká toxicita | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 23 | Silnice/železnice | ||
| 24 | Voda | ||
| 25 | Ostatní | ||
| 26 | Velmi vysoká toxicita | Skladování v zásobníku s jímkou | |
| 27 | Silnice/železnice | ||
| 28 | Voda | ||
| 29 | Ostatní | ||
| Toxický plyn | Zkapalněný tlakem: | ||
| 30 | Nízká toxicita | ||
| 31 | Střední toxicita | ||
| 32 | Vysoká toxicita | ||
| 33 | Velmi vysoká toxicita | ||
| 34 | Extrémní toxicita | V případě činností na vodě užij | |
| Zkapalněný chlazením: | 30-34 místo 35-39 | ||
| 35 | Nízká toxicita | ||
| 36 | Střední toxicita | ||
| 37 | Vysoká toxicita | ||
| 38 | Velmi vysoká toxicita | ||
| 39 | Extrémní toxicita | ||
| V potrubí: | |||
| 40a | Střední toxicita | ||
| 41a | Vysoká toxicita | ||
| Pod tlakem >2,5 MPa: | |||
| 42a | Vysoká toxicita | ||
| 43 | Toxické spaliny při hoření | Z pesticidů | |
| 44 | Z hnojiv | ||
| 45 | Z kyseliny sírové | ||
| 46 | Z plastů (s chlorem) |
Tabulka č. 4a - HODNOTY PARAMETRU R
a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce č. 4b.
Hodnoty parametru R jsou uváděny v metrech; symbol: X znamená kombinace těch látek a těch množství, které prakticky neexistují; symbol: (-) míní se zanedbatelné následky.
| Referen. číslo | Množství (v tunách) | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 0,2 – 1 | 1 - 5 | 5 - 10 | 10 - 50 | 50 - 200 | 200 - 1000 | 1000 - 5000 | 5000 – 10000 | >10000 | |
| 1 | - | - | - | - | - | 25 | 50 | 50 | 100 |
| 2a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 3 | - | - | - | 25 | 50 | 100 | 200 | X | X |
| 4 | - | - | - | - | - | 50 | 100 | 100 | 200 |
| 5a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 6 | - | - | - | 50 | 100 | 200 | 500 | X | X |
| 7 | - | 25 | 50 | 100 | 200 | 500 | X | X | X |
| 8a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 9 | - | 50 | 100 | 100 | 200 | 500 | X | X | X |
| 10 | - | - | - | - | - | 50 | 100 | 100 | 200 |
| 11 | - | - | - | 50 | 100 | 200 | 500 | X | X |
| 12a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 13 | - | - | 100 | 100 | 100 | 100 | X | X | X |
| 14 | 25 | 50 | 50 | 100 | 100 | 200 | X | X | X |
| 15 | 50 | 50 | 100 | 100 | 100 | 200 | X | X | X |
| 16 | - | - | - | - | - | 25 | 25 | 50 | 100 |
| 17 | - | - | - | 25 | 25 | 50 | 100 | 100 | 100 |
| 18 | - | - | - | 25 | 50 | 200 | 500 | 1000 | 1000 |
| 19 | - | 25 | 100 | 200 | X | X | X | X | X |
| 20 | - | 50 | 200 | 500 | 1000 | 3000 | X | X | X |
| 21 | - | 50 | 100 | 200 | 500 | 1000 | 1000 | X | X |
| 22 | - | - | 25 | 50 | 100 | 500 | 1000 | 3000 | 3000 |
| 23 | 50 | 100 | 200 | 500 | X | X | X | ||
| 24 | 100 | 200 | 500 | 1000 | 3000 | 3000 | X | X | X |
| 25 | 50 | 100 | 200 | 500 | 1000 | 1000 | 3000 | X | X |
| 26 | 25 | 50 | 100 | 500 | 1000 | 3000 | 3000 | 10000 | 10000 |
| 27 | 100 | 200 | 500 | 1000 | X | X | X | X | X |
| 28 | 200 | 500 | 1000 | 3000 | 10000 | 10000 | X | X | X |
| 29 | 100 | 200 | 500 | 1000 | 3000 | 10000 | 10000 | X | X |
| 30 | 25 | 50 | 50 | 100 | 100 | 200 | 200 | 200 | 500 |
| 31 | 50 | 100 | 100 | 200 | 500 | 1000 | 1000 | 3000 | 10000 |
| 32 | 100 | 200 | 500 | 500 | 1000 | 3000 | 3000 | X | X |
| 33 | 200 | 500 | 1000 | 3000 | 3000 | 10000 | X | X | X |
| 34 | 500 | 1000 | 3000 | 10000 | 10000 | X | X | X | X |
| 35 | - | - | - | 25 | 25 | 50 | 50 | 100 | 200 |
| 36 | - | 25 | 50 | 100 | 200 | 200 | 500 | 1000 | 3000 |
| 37 | 50 | 100 | 200 | 500 | 500 | 1000 | 1000 | 3000 | 10000 |
| 38 | 200 | 500 | 1000 | 1000 | 3000 | 3000 | X | X | X |
| 39 | 500 | 1000 | 3000 | 10000 | 10000 | X | X | X | X |
| 40a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 41a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 42a | - | - | - | - | - | - | - | - | - |
| 43 | - | - | - | 50 | 200 | 500 | 500 | X | X |
| 44 | - | 25 | 25 | 100 | 500 | 1000 | 1000 | X | X |
| 45 | - | - | 25 | 50 | 100 | 200 | 200 | X | X |
| 46 | - | - | - | 25 | 100 | 200 | 200 | X | X |
a Průměr největšího potrubí.
Tabulka č. 4b) - PŘEDPOKLÁDANÝ DOSAH SMRTELNÝCH NÁSLEDKŮ HAVÁRIE DOPRAVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK PROTÉKAJÍCÍCH PODZEMNÍMI POTRUBÍMI
| Ref. Číslo | Typ látky | Údaje k látce | Průměra (m) | Parametr R (m) |
|---|---|---|---|---|
| 2 | Hořlavá | Tlak nasycených par (20 °C)<0>,03 MPa | >0,2 | 25 |
| 5 | Kapalina | 25 | ||
| 50 | ||||
| 5 | Tlak nasycených par (20 °C) ≥ 0,03 MPa | 0,2-0,4 | 25 | |
| >0,4 | 50 | |||
| 8 | Hořlavý | Zkapalněný (tlakem) | <0,1 | 100 |
| Plyn | 0,1-0,2 | 200 | ||
| >0,2 | 500 | |||
| 12 | Stlačený | 0,2-1 | 25 | |
| >1 | 50 | |||
| 40 | Toxický plyn | Nízká toxicita | <0,1 | 500 |
| 0,1-0,2 | 1000 | |||
| 41 | Vysoká toxicita | <0,1 | 1000 | |
| 0,1-0,2 | 3000 | |||
| 42 | Tlak> 2,5 MPa, vysoká toxicita | <0,02 | 200 | |
| 0,02-0,04 | 500 | |||
| 0,04-0,1 | 1000 |
k vyhlášce č. 383/2000 Sb.
Rozsah a způsob zpracování vnějšího havarijního plánu
Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy,20) grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení apod.
Pro potřeby řešení závažné havárie zdroje rizika může být území zóny havarijního plánování21) členěno na dva nebo více sektorů. V závislosti na směru nebo způsobu šíření následků havárie a výsledcích monitorování budou v sektorech (jejich skupinách) uplatňována opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření zpracuje okresní úřad podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů22) jejího působení mimo zdroj rizika při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zdroje rizika nebo v blízkosti místa průniku látky do vodního toku apod. budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen „neodkladná opatření“). Přesný průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, katastrálním, terénním a demografickým poměrům.
Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení.
Vnější havarijní plán se člení na:
Vyrozumění
Varování obyvatelstva
Pro potřeby varování obyvatelstva se zpracuje plán varování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování zabezpečovaného provozovatelem a dále obsahuje
Ukrytí obyvatelstva
Profylaxe antidoty
Zásah složek integrovaného záchranného systému
Evakuace osob
Individuální ochrana osob
Pro potřeby individuální ochrany osob se zpracuje plán individuální ochrany, který obsahuje
Dekontaminace
Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje
Monitorování
V této části se uvedou způsoby předávání zpráv o výsledcích monitorování situace odpovědnými odbornými orgány a zásady pro odvolání mimořádných opatření při dosažení přípustných hodnot nebezpečných látek v životním prostředí v oblasti zóny havarijního plánování.
Regulace pohybu osob
Pro potřeby regulace pohybu osob se zpracuje plán regulace pohybu osob, který obsahuje
Zdravotnická pomoc
Pro potřeby zabezpečení odborného lékařského vyšetření a odborné lékařské péče se zpracuje traumatologický plán havárie, který obsahuje
V souvislosti se vznikem havárie může dojít k narušování veřejného pořádku a bezpečnosti. Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje
Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti
Pro zabránění nebo omezení negativních účinků havárie se zpracuje plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení řetězových účinků havárie, který obsahuje
Pro minimalizaci následků havárie na vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje
půdorysný průmět zdroje nebezpečí
Opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí
Legenda
Opatření k ochraně hospodářských zvířat
Preventivní opatření k zabránění nebo omezení řetězového účinku havárie
Zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou
Vzory nejčastějších způsobů stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování
Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti se zpracuje plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti, který obsahuje
Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, který obsahuje
Opatření při úmrtí osob v oblasti zasažené havárií
R parametr stanovený podle přílohy č. 1
nejmenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí se středem S a poloměrem r
vnější hranice zóny havarijního plánování
hranice plochy, pro kterou provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, a současně vnitřní hranice zóny havarijního plánování („plot podniku“)
Obrázek č. 4
Schematický případ podle § 1 odst. 4 písm. b) a jedno z jejích možných řešení podle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 383/2000 Sb.
zóna havarijního plánování
Popis: r > 1/5 R (vypočítaný parametr R je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení, ale umístění zařízení odpovídá případu podle § 1 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.)
Popis: je zapotřebí zvažovat, zda do zóny včlenit blízké obytné domy, zda zohlednit směr proudu vodního toku a jeho vlastní začlenění do zóny, jak velkou část procházejících komunikací začlenit do zóny apod.
Schematické znázornění možných úprav podle § 1 odst. 8 vyhlášky č. 383/2000 Sb.
Popis: r < 1/5 R (parametr R je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry vnitřní hranice zóny havarijního plánování nejsou zanedbatelné)
Obrázek č. 5
Situace dle § 1 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.
Obrázek č. 3
R1 - R3 přiřazené parametry ohrožení řetězovými účinky havárií látek skupiny A nebo B
Z1 - Z3 zdroje ohrožení obyvatelstva dominovým efektem po havárii zdroje rizika
Legenda
Popis: v posuzovaném území se nachází více zdrojů rizika, přičemž havárie látky v zařízení (bez indexu) může vyvolat řetězovým účinkem další havárie nebezpečných látek
Situace podle § 1 odst. 1 písm. b) a podle § 1 odst. 6 vyhlášky č. 383/2000 Sb.
Obrázek č. 2
r < 1/5 R, H = kružnice se středem v S a poloměrem 2R
Znázornění základního případu podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.
Obrázek č. 1
Rozsah a způsob zpracování vnějšího havarijního plánu
Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy,20) grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení apod.
Pro potřeby řešení závažné havárie zdroje rizika může být území zóny havarijního plánování21) členěno na dva nebo více sektorů. V závislosti na směru nebo způsobu šíření následků havárie a výsledcích monitorování budou v sektorech (jejich skupinách) uplatňována opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření zpracuje okresní úřad podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů22) jejího působení mimo zdroj rizika při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zdroje rizika nebo v blízkosti místa průniku látky do vodního toku apod. budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen „neodkladná opatření“). Přesný průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, katastrálním, terénním a demografickým poměrům.
Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení.
Vnější havarijní plán se člení na:
Vyrozumění
Varování obyvatelstva
Pro potřeby varování obyvatelstva se zpracuje plán varování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování zabezpečovaného provozovatelem a dále obsahuje
Ukrytí obyvatelstva
Profylaxe antidoty
Zásah složek integrovaného záchranného systému
Evakuace osob
Individuální ochrana osob
Pro potřeby individuální ochrany osob se zpracuje plán individuální ochrany, který obsahuje
Dekontaminace
Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje
Monitorování
V této části se uvedou způsoby předávání zpráv o výsledcích monitorování situace odpovědnými odbornými orgány a zásady pro odvolání mimořádných opatření při dosažení přípustných hodnot nebezpečných látek v životním prostředí v oblasti zóny havarijního plánování.
Regulace pohybu osob
Pro potřeby regulace pohybu osob se zpracuje plán regulace pohybu osob, který obsahuje
Zdravotnická pomoc
Pro potřeby zabezpečení odborného lékařského vyšetření a odborné lékařské péče se zpracuje traumatologický plán havárie, který obsahuje
V souvislosti se vznikem havárie může dojít k narušování veřejného pořádku a bezpečnosti. Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje
Zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti
Pro zabránění nebo omezení negativních účinků havárie se zpracuje plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení řetězových účinků havárie, který obsahuje
Pro minimalizaci následků havárie na vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje
Opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí
Legenda
Opatření k ochraně hospodářských zvířat
Preventivní opatření k zabránění nebo omezení řetězového účinku havárie
Zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou
Vzory nejčastějších způsobů stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování
Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti se zpracuje plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti, který obsahuje
Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, který obsahuje
Opatření při úmrtí osob v oblasti zasažené havárií
R parametr stanovený podle přílohy č. 1
Obrázek č. 4
Schematický případ podle § 1 odst. 4 písm. b) a jedno z jejích možných řešení podle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 383/2000 Sb.
Popis: r > 1/5 R (vypočítaný parametr R je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení, ale umístění zařízení odpovídá případu podle § 1 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.)
Popis: je zapotřebí zvažovat, zda do zóny včlenit blízké obytné domy, zda zohlednit směr proudu vodního toku a jeho vlastní začlenění do zóny, jak velkou část procházejících komunikací začlenit do zóny apod.
Schematické znázornění možných úprav podle § 1 odst. 8 vyhlášky č. 383/2000 Sb.
Popis: r < 1/5 R (parametr R je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry vnitřní hranice zóny havarijního plánování nejsou zanedbatelné)
Obrázek č. 5
Situace dle § 1 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.
Obrázek č. 3
R1 - R3 přiřazené parametry ohrožení řetězovými účinky havárií látek skupiny A nebo B
Z1 - Z3 zdroje ohrožení obyvatelstva dominovým efektem po havárii zdroje rizika
Legenda
Popis: v posuzovaném území se nachází více zdrojů rizika, přičemž havárie látky v zařízení (bez indexu) může vyvolat řetězovým účinkem další havárie nebezpečných látek
Situace podle § 1 odst. 1 písm. b) a podle § 1 odst. 6 vyhlášky č. 383/2000 Sb.
Obrázek č. 2
r < 1/5 R, H = kružnice se středem v S a poloměrem 2R
Znázornění základního případu podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 383/2000 Sb.
Obrázek č. 1
A. Informativní část
(1) Informativní část obsahuje
b) sídelní celky včetně přehledu počtu obyvatel,
d) podklady předané okresnímu úřadu provozovatelem zpracované stanoveným způsobem,23)
f) seznam všech vnitřních havarijních plánů provozovatelů zdrojů rizik.
e) výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracované analýzy rizik včetně popisu jejich očekávaných následků (např. řetězový účinek),
a) charakteristiku území, zejména geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou a popis infrastruktury,
c) popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování včetně uvedení kompetencí jejích složek,
B. Operativní část
(1) Operativní část obsahuje přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem. Okresní úřad rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru havárie.
(3) Operativní část obsahuje způsoby, postupy a formy poskytování informací obyvatelstvu v zóně havarijního plánování,25) včetně jejich předem připraveného obsahu.
(2) Operativní část obsahuje
e) zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření následků havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů.
d) způsob zabezpečení informačních toků při řízení likvidace následků havárie,
c) kritéria pro vyhlášení stavu ohrožení,
a) úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii,
b) způsob koordinace řešení závažné havárie,
C. Plány konkrétních činností
Plány konkrétních činností se zpracovávají zejména pro problematiky:
Plány konkrétních činností se zpracovávají zejména pro problematiky:
f) evakuace osob,
a) vyrozumění dotčených orgánů a fyzických a právnických osob, zejména fyzických a právnických osob ohrožených řetězovým účinkem závažné havárie,
b) varování obyvatelstva,
c) ukrytí obyvatelstva,
d) profylaxe antidoty,
e) zásahu složek integrovaného záchranného systému,
g) individuální ochrany osob,
h) dekontaminace,
i) monitorování,
j) regulace pohybu osob, regulace dopravy,
k) zdravotnické pomoci,
l) opatření k ochraně hospodářských zvířat,
m) zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody zasažených intoxikací nebezpečnou látkou,
n) opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti,
o) opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí,
p) zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti.
(1) Vyrozuměním se rozumí neprodlené předání informace o podezření na vznik nebo o vzniku havárie.
(2) Pro potřeby vyrozumění se zpracovává plán vyrozumění, který obsahuje:
a) jména a názvy dotčených složek, adresy a způsoby kontaktního spojení na
3. příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného systému,
4. další okresní úřady v zóně havarijního plánování a operační střediska na jejich území, případně další okresní úřady dotčené plánovanými opatřeními,
5. další dotčené územní správní úřady,
6. dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností,
7. fyzické a právnické osoby ohrožené řetězovým účinkem závažné havárie včetně jmen odpovědných osob.
1. operační střediska působící na území okresu,
2. příslušné pověřené zaměstnance okresního úřadu,
b) potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelem nebo popis způsobu vyrozumění, který je schopen provozovatel zabezpečit (např. spuštění sirény).
(3) V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného systému a pověřených zaměstnanců okresních a jiných územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (např. vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu).
b) zabezpečení realizace zvoleného způsobu organizačními a technickými mechanismy,
a) zvolený způsob varování obyvatelstva, včetně popisu činnosti, kterou má obyvatelstvo po varování vykonat,
c) náhradní způsob varování obyvatelstva jinými prostředky při selhání zvoleného způsobu varování.
d) způsoby použití a likvidace použitého materiálu.
e) způsob zajištění náhradního oblečení pro dekontaminované osoby.