(1) Zasahuje-li zóna havarijního plánování na území dvou nebo více okresů, zpracují příslušné okresní úřady dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území svého okresu a předají je okresnímu úřadu, v jehož územním obvodu se zdroj rizika nachází, který se k vypracování vnějšího havarijního plánu zavázal dohodou nebo který byl k vypracování vnějšího havarijního plánu určen,⁸) (dále jen „koordinující okresní úřad“). Koordinující okresní úřad sestaví vnější havarijní plán pro celou zónu havarijního plánování.

(2) Příslušné okresní úřady zjišťují nebo určují poloměry vnějších hranic zóny havarijního plánování u těch míst řetězového účinku havárie, která se nacházejí na jejich území, a předávají je koordinujícímu okresnímu úřadu.

(3) Zpracování vnějšího havarijního plánu vychází z písemných podkladů od provozovatele⁹) a ve spolupráci s ním,¹⁰) bezpečnostního programu prevence závažné havárie,¹¹) bezpečnostní zprávy¹²) a dílčích podkladů zpracovaných jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. Při zpracování se využijí též vyjádření dotčených orgánů státní správy a oprávněné připomínky veřejnosti a obcí v zóně havarijního plánování.¹³) Pro identifikaci míst řetězového účinku havárie se využívají zejména písemná ohlášení právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání podle zvláštního zákona.¹⁴)

(4) Přednosta koordinujícího okresního úřadu zabezpečuje koordinaci přípravy vnějšího havarijního plánu,¹⁵) sjednocuje postup příslušných okresních úřadů při zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu, navrhuje a projednává jejich případné změny. Vnější havarijní plán projedná s provozovatelem a zabezpečí jeho veřejné projednání.¹⁶)

(5) Vnější havarijní plán se zpracovává vždy v listinné a elektronické podobě (soubory, digitální mapy).

(6) Rozsah a způsob zpracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2.