VÝUKA A VÝCVIK

ŽÁDOST O ŘIDIČSKÉ OPRÁVNĚNÍ, OBSAH A ROZSAH VÝUKY A VÝCVIKU
(K § 20 odst. 5 zákona)

UČITEL VÝUKY A VÝCVIKU
(K § 23 odst. 3 zákona)

EVIDENCE VÝUKY A VÝCVIKU
(K § 27 odst. 5 zákona)

(1) Výcvikový osobní automobil se označuje svítilnou schváleného typu a provedení,¹) která má na přední a zadní straně nápis „AUTOŠKOLA“ a na levé a pravé straně písmeno „L“. Jednotlivá písmena v nápisu „AUTOŠKOLA“ jsou mimo písmene „L“ modré barvy na bílém podkladu. Písmeno „L“ v nápisu „AUTOŠKOLA“ je bílé barvy na modrém podkladu. Písmena „L“ na levé a pravé straně svítilny jsou rovněž bílé barvy na modrém podkladu. Výška písmen je nejméně 70 mm a šířka čáry písma nejméně 12 mm. Označení se umísťuje na střechu výcvikového osobního automobilu.

(2) Výcvikový nákladní automobil a výcvikové vozidlo hromadné přepravy osob se označuje tabulí ve tvaru čtverce o straně nejméně 300 mm, na které je umístěno písmeno „L“ o výšce nejméně 250 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha tabule je modré barvy, písmeno „L“ je barvy bílé. Označení se umísťuje na přední, zadní a obou bočních stranách výcvikového vozidla.

(3) Výcvikový traktor se označuje krychlí o straně nejméně 250 mm, na které je na všech svislých stranách umístěno písmeno „L“ o výšce nejméně 200 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha stran krychle je modré barvy, písmeno „L“ je v barvě bílé. Označení se umísťuje na střechu výcvikového traktoru.

(4) Výcvikové přípojné vozidlo se označuje tabulí podle odstavce 2, která se umísťuje na obou bočních stranách a na zadní straně přípojného vozidla.

(5) Vozidlo, na němž se provádí výcvik tělesně postižených osob a které je konstrukčně přizpůsobené jejich tělesnému stavu, se označuje buď způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo se označuje tabulí uvedenou v odstavci 2, přičemž označení uvedené v tomto odstavci se umísťuje na karoserii vozidla vpředu na levé straně a rovněž vzadu uprostřed vozidla nebo na jeho levé straně.

(6) Osádka výcvikového motocyklu se označuje čtvercem o straně nejméně 250 mm, ve kterém je umístěno písmeno „L“ o výšce nejméně 200 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha čtverce je modré barvy, písmeno „L“ je barvy bílé. Označení se umísťuje žadateli o řidičské oprávnění na prsou a učiteli výcviku na zádech.

(7) Písmena a plocha označení vozidel podle odstavců 1 až 6 se vyrábějí z retroreflexního materiálu nejméně třídy 2 podle příslušné ČSN.²)

(1) Žádost o řidičské oprávnění se podává na dvoustranném tiskopisu formátu A 4. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 1.

(2) První stranu žádosti o řidičské oprávnění vyplňuje žadatel o řidičské oprávnění při žádosti o přijetí do výuky a výcviku a provozovatel autoškoly po přijetí žadatele o řidičské oprávnění do výuky a výcviku. Druhou stranu žádosti o řidičské oprávnění vyplňuje zkušební komisař při zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a okresní úřad při vydání řidičského průkazu.

(1) Výuka předpisů o provozu na pozemních komunikacích obsahuje tyto tematické celky:

a) předpisy o provozu na pozemních komunikacích,³)

b) řešení dopravních situací,

c) předpisy související s provozem na pozemních komunikacích⁴) v rozsahu nezbytném pro příslušnou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění,

e) doklady potřebné při provozu vozidla podle příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění,³)

f) občanskoprávní a trestněprávní odpovědnost řidiče, rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel.

d) předpisy o řidičských oprávněních a řidičských průkazech,³)

(2) Výuka o ovládání a údržbě vozidla obsahuje

b) popis základních soustav vozidla, jejich charakteristiku, účel, činnost a základní údržbu, zásady jejich správného používání,

a) všeobecný popis a sestavu vozidla příslušné kategorie,

c) ovládací ústrojí vozidla, ovladačů a sdělovačů, jejich umístění a označení,

g) nejrozšířenější závady a poruchy vyskytující se na vozidle a základní postupy při jejich zjišťování,

h) v případě, že se jedná o výuku u osoby tělesně postižené, která bude řídit vozidlo konstrukčně přizpůsobené jejímu zdravotnímu stavu, provádí se výuka o ovládání a údržbě vozidla o vozidlu konstrukčně přizpůsobeném zdravotnímu stavu tělesně postižené osoby v rozsahu uvedeném pod písmeny a) až g).

f) postup při provádění základní údržby a jednoduchých oprav vozidla,

e) zásady preventivní údržby vozidla a její význam pro bezpečnost a hospodárnost provozu a ochranu životního prostředí,

d) základní provozní údaje vozidla,

c) právní úpravy doby jízdy a doby odpočinku,

b) vliv alkoholu, drog, léčiv, stavu mysli a únavy na chování řidiče,

a) činitelé ovlivňující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,

(3) Výuka teorie řízení a zásad bezpečné jízdy obsahuje tyto tematické celky:

m) rizikové faktory jízdy automobilu v různých situacích, za různých povětrnostních a klimatických podmínek, vliv změny počasí, denní a noční doby,

l) uložení a přeprava nákladu,

k) jízda s přívěsem, vlečení vozidel,

j) nejdůležitější zásady týkající se sledování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly, přilnavosti pneumatik a brzdné dráhy v závislosti na adhezních podmínkách,

i) základní postupy řidičských dovedností při rozjetí vozidla, řazení rychlostních stupňů, používání brzd, zastavování a couvání,

h) základní fyzikální podmínky jízdy vozidla,

g) pravidla týkající se používání vozidel s ohledem na životní prostředí,

f) vliv technického stavu vozidla na bezpečnost jízdy,

e) specifická rizika plynoucí z nedostatku zkušeností ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích a nejzranitelnějších kategorií uživatelů pozemních komunikací, jako jsou děti, chodci, cyklisté a osoby těžce zdravotně postižené, a specifická rizika plynoucí z reakcí tělesně postižených řidičů, kteří řídí vozidla konstrukčně přizpůsobená jejich postižení,

d) problematika vzájemných vztahů jednotlivých účastníků provozu na pozemních komunikacích (dopravní etika),

r) zařízení pro bezpečnost vozidel, zejména používání bezpečnostních pásů a zádržných systémů, faktory aktivní a pasivní bezpečnosti vztahující se k vozidlu a přepravovaným osobám,

p) rozbor příčin dopravních nehod,

o) doby vnímání, posuzování, rozhodování a reakce, zásady předvídavosti, rozpoznání a řešení kritických situací,

n) charakteristiky různých typů komunikací a řešení krizových situací,

u) seznámení se zásadami potřebnými pro čtení v silniční mapě.

t) seznámení s integrovaným záchranným systémem,

s) jízda s vozidlem vybaveným elektronickými řídicími systémy k ovládání vozidla,

b) obecné zásady jednání při dopravních nehodách,

(4) Výuka zdravotnické přípravy obsahuje tyto tematické celky:

a) prevence dopravních nehod ze zdravotních příčin,

c) zásady první pomoci a poskytování první pomoci při jednotlivých poraněních,

d) stavy bezprostředně ohrožující život,

e) možnosti a způsoby použití jednotlivých zdravotních pomůcek, které jsou ve výbavě lékárničky vozidla.

(1) Praktický výcvik v řízení vozidla se provádí ve třech po sobě jdoucích etapách. Výcvik je zaměřen

a) v první etapě na provedení kontroly vozidla před jízdou a základní úkony řidiče před zahájením jízdy, nácvik a zvládnutí základních řidičských dovedností nutných pro ovládání vozidla volantem, pedálem akcelerátoru, spojkou, řazením, provozní a parkovací brzdou,

c) ve třetí etapě na dosažení plné samostatnosti při řízení vozidla v hustém městském a mimoměstském provozu, na různých kategoriích pozemních komunikací, řízení vozidla za ztížených podmínek, řešení složitých dopravních podmínek a dopravních situací a na jízdu za snížené viditelnosti.

b) v druhé etapě na procvičování získaných základních řidičských dovedností v městském a mimoměstském provozu s nízkou hustotou provozu vozidel s důrazem na dodržování předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zásad bezpečné jízdy, jízdu vyšší rychlostí, nácvik a zvládnutí dalších řidičských dovedností v různých situacích v provozu, ovládání výstroje a výbavy vozidla, například stěrače a ostřikovače skel, odmlžování, klimatizace nebo osvětlení vozidla, pro jeho bezpečný provoz a na jízdu za snížené viditelnosti,

(2) Výcvik v praktické údržbě vozidla je zaměřen na

a) nácvik jednotlivých úkonů základní údržby vozidla, kontrolu a ošetření základních soustav vozidla a doplnění pohonných hmot,

b) dodržování zásad bezpečnosti práce a používání technických zařízení při provádění jednotlivých úkonů údržby, ošetřování a oprav vozidla,

c) nácvik zjišťování a odstraňování jednoduchých závad a poruch na vozidle,

d) výměnu kola,

f) připojení tažného lana nebo tažné tyče.

e) základní úkony nutné k zajištění osvětlení vozidla, například výměnu žárovek, pojistek apod.,

(3) Výcvik podle odstavce 2 se u osob tělesně postižených přizpůsobí možnostem vyplývajícím z jejich zdravotního postižení.

a) nácvik poskytování první pomoci při různých poraněních a stavech,

(4) Praktický výcvik zdravotnické přípravy je zaměřen na

b) nácvik zástavy krvácení,

c) nácvik použití jednotlivých prostředků z výbavy lékárničky,

d) nácvik a zvládnutí vyprošťovacího manévru zraněné osoby z vozidla,

e) nácvik a zvládnutí úkonů neodkladné resuscitace.

(1) Základní školení pro učitele výuky a výcviku je zaměřeno na

a) metodiku výuky předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích, výuky teorie řízení a zásad bezpečné jízdy a výuky ovládání a údržby vozidla; u osob tělesně postižených na výuku ovládání a údržby vozidla konstrukčně přizpůsobeného tělesně postižené osobě,

c) pedagogickou přípravu zaměřenou na hlavní pedagogické zásady a metodické postupy vyučování s důrazem na udržení pozornosti a zájmu posluchačů, správného způsobu vyjadřování, volby gramaticky a stylisticky správných výrazů, terminologie, gestikulace a správného vystupování učitele,

b) metodiku výcviku v řízení vozidla a výcviku praktické údržby vozidla,

e) způsob výuky osob tělesně postižených používajících vozidla konstrukčně přizpůsobená jejich zdravotnímu postižení,

d) zásady dopravní psychologie orientované na fyziologické zákonitosti lidské psychiky, psychologii osobnosti, mezilidskou komunikaci a mezilidské vztahy v provozu na pozemních komunikacích a přizpůsobování se aktuálnímu stavu při řešení dopravních situací,

f) zásady poskytování první pomoci v rozsahu podle § 4 odst. 4 a § 5 odst. 4.

(2) Učební osnova základního školení pro učitele výuky a výcviku je uvedena v příloze č. 2.

(3) Pro získání profesního osvědčení k provádění výuky a výcviku pro další skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění se základní školení pro učitele výuky a výcviku provádí nejméně v polovičním počtu hodin výuky a výcviku stanoveném pro jednotlivé předměty podle přílohy č. 2.

(1) Zkoušce učitele výuky a výcviku se žadatel o získání profesního osvědčení podrobí nejdéle do šesti měsíců ode dne ukončení základního školení.

a) z předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a provádění jejich výuky,

b) z ovládání a údržby vozidla a provádění jejich výuky,

c) z teorie řízení a zásad bezpečné jízdy a provádění jejich výuky,

(2) Při zkoušce podle odstavce 1 žadatel o získání profesního osvědčení prokazuje znalosti a dovednosti

d) z praktické údržby vozidla a provádění její výuky,

e) z provádění výcviku v řízení vozidla,

f) z praktického ovládání vozidla příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění.

(3) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2 písm. a) až d) se provádí ústně.

(4) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2 písm. e) a f) se provádí při praktické jízdě s vozidlem.

(5) Výsledek každé části zkoušky podle odstavce 2 se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Jestliže žadatel o získání profesního osvědčení byl v některé části zkoušky hodnocen stupněm „neprospěl“, může tuto část zkoušky opakovat pouze jednou. Opakovaná část zkoušky může být provedena nejdříve za pět pracovních dní, nejdéle však do šesti měsíců ode dne konání části zkoušky, při které byl žadatel o získání profesního osvědčení hodnocen stupněm „neprospěl“.

(1) Profesní osvědčení je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150 x 108 mm.

(2) Technickou ochranu tiskopisu profesního osvědčení tvoří hologram, který je umístěn na jeho titulní straně.

(3) Každý tiskopis profesního osvědčení je opatřen evidenčním číslem. Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace písmene a šesti číslic. Písmeno je vždy umístěno v evidenčním čísle na prvním místě.

(4) Údaje se do profesního osvědčení vypisují černou barvou na tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem.

(5) Profesní osvědčení se opatřuje fotografií jeho držitele, která je v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.⁵)

(6) Vzor profesního osvědčení je uveden v příloze č. 3.

(1) Provozovatel autoškoly vede evidenční knihu, do které zaznamenává údaje o žadatelích o řidičské oprávnění přijatých do výuky a výcviku.

(2) Evidenční kniha obsahuje datum založení, počáteční a konečné evidenční číslo, otisk razítka autoškoly a podpis odpovědného zástupce autoškoly. Jednotlivé listy evidenční knihy jsou vzestupně číslovány.

b) druh výuky a výcviku,

(3) Do evidenční knihy se zapisuje

c) skupina nebo podskupina řidičského oprávnění, o kterou žadatel žádá,

a) evidenční číslo, jméno, příjmení, popřípadě titul, datum narození a adresa trvalého pobytu žadatele o řidičské oprávnění,

e) datum ukončení výuky a výcviku.

d) datum zahájení výuky a výcviku,

(4) Opravu zápisu v evidenční knize lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a čitelným podpisem osoby, která opravu provedla.

(5) Evidenční kniha se ukládá v autoškole po dobu pěti let po posledním provedeném zápisu. V případě ukončení činnosti autoškoly se evidenční kniha se zápisy za posledních pět let odevzdá okresnímu úřadu příslušnému podle § 2 odst. 1 zákona.

(1) Provozovatel autoškoly vede pro každý kurs výuky a výcviku třídní knihu. V záhlaví třídní knihy se uvádí název autoškoly, druh, rozsah a datum zahájení výuky a výcviku.

(2) Do třídní knihy se zapisuje

a) jméno a příjmení, popřípadě titul žadatele o řidičské oprávnění,

c) řidičské oprávnění, které žadatel o řidičské oprávnění již vlastní,

b) evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění,

d) vyučovací hodina výuky a výcviku a probírané téma,

e) účast žadatele o řidičské oprávnění na výuce a výcviku.

(3) Zápisy údajů uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) se provádějí při zahájení výuky a výcviku. Zápisy údajů uvedených v odstavci 2 písm. d) a e) se provádějí průběžně.

(4) Opravu zápisu v třídní knize lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a čitelným podpisem osoby, která opravu provedla.

(5) Třídní kniha se ukládá v autoškole po dobu pěti let po ukončení kursu výuky a výcviku. V případě ukončení činnosti autoškoly se třídní kniha se zápisy za posledních pět let odevzdá okresnímu úřadu příslušnému podle § 2 odst. 1 zákona.

(1) U každého výcvikového vozidla vede provozovatel autoškoly knihu evidence o výcviku v řízení vozidla, do které učitel výcviku v řízení vozidla zaznamenává údaje o provedeném výcviku v řízení vozidla.

(2) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla obsahuje datum založení, tovární značku a typ výcvikového vozidla, státní poznávací značku výcvikového vozidla, otisk razítka autoškoly a podpis odpovědného zástupce autoškoly. Jednotlivé listy knihy evidence o výcviku v řízení vozidla jsou vzestupně číslovány.

c) stav počitadla kilometrů výcvikového vozidla před zahájením výcviku v řízení vozidla,

(3) Do knihy evidence o výcviku v řízení vozidla se u každé vyučovací hodiny výcviku v řízení vozidla zapisuje

a) jméno, příjmení, popřípadě titul a evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění,

b) datum provedeného výcviku v řízení vozidla,

d) stav počitadla kilometrů výcvikového vozidla po ukončení výcviku v řízení vozidla,

e) podpis žadatele o řidičské oprávnění a podpis učitele výcviku v řízení vozidla.

(4) Zápisy údajů uvedených v odstavci 3 písm. a) až c) se provádějí před zahájením každé vyučovací hodiny výcviku v řízení vozidla. Zápisy údajů uvedených v odstavci 3 písm. d) a e) se provádějí bezprostředně po ukončení každé vyučovací hodiny výcviku v řízení vozidla.

(5) Opravu zápisů v knize evidence o výcviku v řízení vozidla lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a čitelným podpisem osoby, která opravu provedla.

(6) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla se ukládá v autoškole po dobu pěti let po posledním provedeném zápisu. V případě ukončení činnosti autoškoly se kniha evidence o výcviku v řízení vozidla se zápisy za posledních pět let odevzdá okresnímu úřadu příslušnému podle § 2 odst. 1 zákona.

a) název autoškoly,

(1) Průkaz žadatele o řidičské oprávnění obsahuje

b) jméno, příjmení, popřípadě titul a evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění,

c) skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění, na kterou se provádí výuka a výcvik,

d) podpis žadatele o řidičské oprávnění.

(2) Do průkazu žadatele o řidičské oprávnění se provádějí zápisy o provedeném výcviku k získání řidičského oprávnění s uvedením data vyučovací hodiny a podpisem učitele výcviku. Zápisy se provádějí bezprostředně po ukončení každé vyučovací hodiny výcviku k získání řidičského oprávnění.

(3) Opravu zápisu v průkazu žadatele o řidičské oprávnění lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a čitelným podpisem osoby, která opravu provedla.

(4) Průkaz žadatele o řidičské oprávnění se ukládá v autoškole po dobu pěti let po ukončení výuky a výcviku žadatele o řidičské oprávnění. V případě ukončení činnosti autoškoly se průkaz žadatele o řidičské oprávnění se zápisy za posledních pět let odevzdá okresnímu úřadu příslušnému podle § 2 odst. 1 zákona.

(1) Evidenční knihu a třídní knihu lze nahradit elektronickou evidencí výuky a výcviku.

(2) V elektronické evidenci výuky a výcviku se vedou údaje podle § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2.

d) jednotlivé údaje o provedené výuce a výcviku je možno průběžně prohlížet, pořídit v tištěné podobě a uložit na přenosné paměťové médium v požadovaném časovém úseku,

e) elektronická evidence výuky a výcviku je vybavena elektronickou pamětí s dostatečnou kapacitou pro zápis údajů o průběhu výuky a výcviku se stálostí údajů na dobu nejméně deseti let,

g) zapsaná data jsou zabezpečena proti vymazání, přepisu a dalším neautorizovaným zásahům.

(3) Elektronickou evidenci výuky a výcviku lze vést za předpokladu, že program splňuje následující požadavky:

f) elektronická evidence výuky a výcviku je označena názvem a adresou autoškoly,

a) zapsané údaje o provedené výuce a výcviku žadatele o řidičské oprávnění jsou průkazné a vylučují možnost záměny těchto údajů mezi jednotlivými žadateli o řidičské oprávnění navzájem,

b) žadatel o řidičské oprávnění je označen svým jménem, příjmením, datem narození a evidenčním číslem,

c) zápisy v evidenci o výuce a výcviku žadatele o řidičské oprávnění lze provádět průběžně,

(4) Jednotlivé zápisy údajů v elektronické evidenci výuky a výcviku se neopatřují podpisy žadatele o řidičské oprávnění a učitele výuky a výcviku.

(5) Veškeré údaje o provedené výuce a výcviku vedené v elektronické evidenci výuky a výcviku se ukládají v autoškole po dobu pěti let po posledním provedeném zápisu. V případě ukončení činnosti autoškoly se údaje o provedené výuce a výcviku v elektronické evidenci výuky a výcviku se zápisy za posledních pět let odevzdají okresnímu úřadu příslušnému podle § 2 odst. 1 zákona. Po celou dobu uložení musí program elektronické evidence výuky a výcviku zajišťovat možnost tiskového výstupu.