A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ
Pro účely testování a posuzování plemen masného typu se rozumí:
a) stádem soubor plemenic chovaných ve stejných podmínkách ve stejné územní lokalitě, určených k produkci telat, která jsou matkou kojena v průběhu její laktace,
b) kontrolním rokem období, ve kterém je prováděno vážení narozených telat ve stanovených věkových obdobích a odpovídá období telení od 1.10 do 30.9. následujícího roku,
c) reprodukčními vlastnostmi
1. u plemenic schopnost pravidelného zabřezávání nebo telení
2. u plemeníků působících v přirozené plemenitbě schopnost oplodnit plemenice zařazené do stáda během připouštěcího období
d) masnou užitkovostí hodnocení
1. růstové schopnosti, která je vyjádřena hmotností v předem stanovených věkových obdobích,
2. přírůstku za určené období,
3. osvalení na živých zvířatech,
4. jatečně opracovaného těla po porážce.
I. Reprodukční vlastnosti
Na základě údajů o otelení plemenic ve stádě se hodnotí u
1. prvotelek ranost na základě věku při prvním otelení s ohledem na standard plemene,
2. krav průměrné mezidobí ve dnech,
3. plemeníků v přirozené plemenitbě podíl otelených (případně zabřezlých) plemenic z celkového počtu zařazených do stáda v připouštěcím období (s ohledem na délku trvání tohoto období a počtu plemenic).
II. Průběh porodu
se hodnotí tak, že je klasifikována míra pomoci, kterou je třeba při porodu použít, podle tabulky č.5
Tabulka č. 5
| Průběh porodu | Klasifikace | Známka |
|---|---|---|
| bez pomoci ošetřovatele | snadný | 1 |
| s pomocí ošetřovatele | snadný | 2 |
| s pomocí více než 2 osob nebo veterinárního lékaře | s komplikací | 3 |
| chirurgicky -císařským řezem | s komplikací | 4 |
III. Výskyt rohů
u některých plemen stanoven šlechtitelským programem a může být i vylučující vadou; eviduje se
1. bezrohost
2. volné rohy
3. rohy
IV. Růstová schopnost telat a mladého skotu
se zjišťuje
vážením na celé kilogramy bez srážky na nakrmenost (u hmotnosti telete při narození je možno využít i odhad) a stanovením přírůstku, s přepočtem na jednotný věk při
tak, že hmotnost přepočítaná na jednotný věk se vypočítá na základě data provedeného vážení a zjištěné hmotnosti a data předcházejícího vážení a předcházející hmotnosti, a na základě těchto údajů je stanoven průměrný přírůstek P podle vzorce:
P = (H1 - H2).n-1
kde H1 = hmotnost zjištěná v den vážení,
H2 = hmotnost z předcházejícího vážení,
n = počet dnů od předcházejícího vážení k hodnocenému vážení
a vlastní výpočet hmotnosti je proveden podle vzorce
Hp= H1 ± (P.np)
kde HP = hmotnost přepočítaná na jednotný věk
H1 = hmotnost zjištěná v den vážení
P = přírůstek za období od předcházejícího vážení
np = rozdíl mezi věkem při vážení a věkem na který je přepočet prováděn (ve dnech)
a) vážení v intervalu 90 až 170 dní na věk 120 dní,
a) metodou A, která zahrnuje pravidelné zjišťování hmotnosti telat při narození a v období které je rozhodující pro přepočet na jednotný věk 120, 210 a 365 dní,
b) vážení v intervalu 171 až 290 dní na věk 210 dní,
b) metodou B, která zahrnuje pravidelné zjišťování hmotnosti telat při narození a jedenkrát v průběhu kontrolního roku, zpravidla při odstavu,
c) vážení v intervalu 291 až 450 dní na věk 365 dní;
IV. Růstová schopnost býků
(zkoušky vlastní užitkovosti) se provádí v odchovnách plemenných býků (OPB) a zjišťuje se u býčků, kteří
Hlavní zásady zkoušek vlastní užitkovosti:
Při zkoušce vlastní užitkovosti se zjišťuje a eviduje:
V OPB se vede evidence:
Hodnocení zkoušky vlastní užitkovosti se provádí podle
a) býčci se zastavují turnusovým způsobem, zpravidla po skončení pastevního období; termín zástavu pro naskladnění a zahájení testu stanovuje příslušné uznané chovatelské sdružení na základě šlechtitelského programu plemene,
a) hmotnost při přísunu do OPB, dále pak pravidelně 1 x měsíčně, vážením bez srážky na nakrmenost,vždy minimálně 2 hodiny po ranním krmení s přesností na 1 kg,
a) hlavních selekčních ukazatelů na růstovou schopnost:
1. průměrného denního přírůstku v období testu vlastní užitkovosti,
2. hmotnosti ve věku 365 dnů,
3. výšky v kříži v den ukončení testu,
4. hodnocení zevnějšku býčka při základním výběru
a) pochází od vybraných rodičů a splňují další požadavky stanovené ve šlechtitelském programu,
b) v přípravném období, které trvá minimálně 30 dnů jsou býčci
1. zařazeni do skupin s ohledem na plemeno, věk a hmotnost, kde jsou prováděny zdravotní zkoušky a všem býčkům je zaveden nosní kroužek; skupinu tvoří maximálně 10 býků a tato skupina se nemění až do skončení zkoušek,
2. ustájeni volně a krmeni ve skupinách s použitím technologie stejné nebo obdobné jako v období zkoušek vlastní užitkovosti,
b) tělesné rozměry měřením výšky v kříži v cm,
1. v den zahájení zkoušek
2. ve věku 365 ± 15 dnů
3. v den ukončení zkoušek, spolu obvodem šourku v cm
b) doplňujících selekčních ukazatelů na růstovou schopnost:
Hodnocení růstové schopnosti býků, jejich tělesné rozměry a hodnocení zevnějšku je zpracováváno matematicko-statistickými metodami a výsledky slouží pro selekci při základních výběrech. Selekční hranice jsou vyhlašovány příslušným uznaným chovatelským sdružením v rámci šlechtitelského programu.
1. průměrného denního přírůstku od narození do ukončení zkoušek vlastní užitkovosti,
2. hmotnosti při ukončení zkoušek vlastní užitkovosti
3. výšky v kříži v 365 dnech věku
b) pochází z chovů zapojených do kontroly užitkovosti masného skotu metody A.
c) spotřeba krmiv a živin a kvalita krmné dávky, která je doložena kvalitativními rozbory krmiv z počátku a v průběhu testačního období (minimálně 2x).
c) v období zkoušek vlastní užitkovosti, které trvá 120 dnů, je výživa býků usměrňována v souladu s normovanou spotřebou živin pro odchov plemenných býků a v souladu se šlechtitelským programem jednotlivých masných plemen,
d) ošetřování paznehtů je prováděno dle potřeby tak, aby mezi posledním ošetřením paznehtů a základním výběrem byl odstup nejméně jeden měsíc.
e) příprava na základní výběr spočívá v zajištění spolehlivé a bezpečné ovladatelnosti býka, eventuelně návyk na odběr spermatu pomocí umělé vagíny; býci musí být při základním výběru předvedeni na tyči, popřípadě na ohlávce s vodítkem,
f) období po skončení zkoušek vlastní užitkovosti slouží k přípravě býka na základní výběr a následný provoz v plemenitbě,
1. Hlášení o nákupu plemenných býků, je zaslána do 14 dnů po provedeném nákupu osobě pověřené vedením ústřední evidence a příslušnému uznanému chovatelskému sdružení,
2. Evidenční kartu o odchovu býka, která se zakládá po nákupu býka. Pokud nejsou předepsané údaje vedeny v počítačové databázi, slouží k evidenci všech zjišťovaných údajů o hmotnosti, tělesných rozměrech, spotřebě krmiv a zdravotního stavu býka po dobu pobytu na OPB a je dokladem k hodnocení býka při základním výběru,
V. Masná užitkovost
se zjišťuje ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu (SKVS), které slouží k odhadu relativní plemenné hodnoty plemenných býků na základě výsledků vlastního testovaného potomstva.
Hlavní zásady zjišťování masné užitkovosti
Při testování a posuzování se zjišťuje:
Podkladem pro pracování údajů jsou informace o původu zvířete, data získaná při odchovu, výkrmu, porážce a technologickém rozboru jatečních půlek, případně je možno využít i výsledky fyzikálních a chemických analýz kvality masa,
Vyhodnocení výsledků se provádí centrálně metodou BLUP podle ukazatelů:
Pro hodnocení lze použít jako vrstevníků:
Z hodnocení se vylučují zvířata prokazatelně nemocná, popřípadě s extrémními odchylkami a zvířata vyřazená před ukončením zkoušky výkrmnosti, pro určení plemenné hodnoty jsou zpracovány údaje nejméně od 15 potomků.
a) živá hmotnost býčků
Pozn.: při zjišťování hmotnosti není prováděna srážka na nakrmenost.
a při porážce ve věku 500 dní ± 10 dní:
1. při naskladnění,
2. ve 150 ± 7 dnů věku u býčků podle písm. a)1.,
3. ve 250 ± 7 dnů věku u býčků podle písm. a) 2.,
4. v průběhu testování měsíčně,
5. v 500 dnech při ukončení testu ± 10 dnů,
6. při případném vyřazení býka a
a) korigovaný přírůstek,
a) býků kříženců po otci stejného plemene testovaných na stanici,
a) minimální počet testovaných býků je 6, po jednom otci se nakupuje 20 až 25 synů,
b) datum a místo porážky,
b) hmotnost jatečně opracovaného těla,
b) býků kříženců bez ohledu na plemeno otce, kteří jsou testováni na stanici,
b) nakupovaní býčci jsou
1. kříženci, pocházející ze záměrné testace a jsou narození od matek mléčného, kombinovaného a masného užitkového typu ve věku od 3 do 6 týdnů nebo
2. ze záměrné testace v rámci čistokrevné plemenitby masného skotu ve věku 6 až 7 měsíců (starší telata z masného systému),
c) třída jakosti podle klasifikace SEUROP,
c) podíl nejcennějších masných partií,
c) podle metody testace lze využít již prověřeného býka (testera),
c) věk nakupovaných býčků se řídí systémem chovu matek (dojené a nebo bez tržní produkce mléka) a připouští se kombinace obou skupin po jednom otci v rovnoměrném rozložení (± 1kus).
d) hmotnost jatečně opracovaného trupu za tepla,
d) podíl masa,
d) býčci podle písm. b. 1)
1. jsou od nákupu do cca 90 dnů věku, v období mléčné výživy, ustájeni individuálně nebo ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost, s napájením mléčnou krmnou směsí dle návodu výrobce,
2. v období rostlinné výživy jsou ustájeni volně ve skupinách od cca 91 dnů do 150 ± 7 dnů věku, sestavených s ohledem na datum narození tak, aby skupina v jednom kotci byla hmotnostně vyrovnaná, synové každého testovaného býka byli zastoupeni nejméně ve 3 kotcích a poměr míst u žlabu byl 1:1
3. jsou testováni od 151 ± 7 dnů do 500 ± 10 dnů věku, kdy se sleduje spotřeba krmiv; účinnost krmné dávky je stanovena na průměrný denní přírůstek, který pro dané plemeno určuje šlechtitelský program
e) hmotnost ledvinového loje,
e) podíl tuku,
e) býčci podle písm. b) 2.
1. jsou v příjmovém období minimálně 30 dnů do věku 250 ± 7 dnů ustájeni ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost, s využitím pouze rostlinné výživy, která může být upravena s ohledem na způsob přípravy býčků v mateřském chovu,
2. jsou testováni od 251 ± 7 dnů do 500 ± 10 dnů věku, kdy se sleduje spotřeba krmiv; účinnost krmné dávky je stanovena na průměrný denní přírůstek, který pro dané plemeno určuje šlechtitelský program,
f) podíl kostí,
f) ukazatele z technologického rozboru jatečných půlek
g) podíl přední a zadní čtvrti,
h) podíl masa z kýty;