ČÁST I.
CHOV SKOTU
PLEMENA MLÉČNÉHO A KOMBINOVANÉHO TYPU
PLEMENA MASNÉHO TYPU
A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ
Pro účely testování a posuzování plemen masného typu se rozumí:
a) stádem soubor plemenic chovaných ve stejných podmínkách ve stejné územní lokalitě, určených k produkci telat, která jsou matkou kojena v průběhu její laktace,
b) kontrolním rokem období, ve kterém je prováděno vážení narozených telat ve stanovených věkových obdobích a odpovídá období telení od 1.10 do 30.9. následujícího roku,
c) reprodukčními vlastnostmi
1. u plemenic schopnost pravidelného zabřezávání nebo telení
2. u plemeníků působících v přirozené plemenitbě schopnost oplodnit plemenice zařazené do stáda během připouštěcího období
d) masnou užitkovostí hodnocení
1. růstové schopnosti, která je vyjádřena hmotností v předem stanovených věkových obdobích,
2. přírůstku za určené období,
3. osvalení na živých zvířatech,
4. jatečně opracovaného těla po porážce.
I. Reprodukční vlastnosti
Na základě údajů o otelení plemenic ve stádě se hodnotí u
1. prvotelek ranost na základě věku při prvním otelení s ohledem na standard plemene,
2. krav průměrné mezidobí ve dnech,
3. plemeníků v přirozené plemenitbě podíl otelených (případně zabřezlých) plemenic z celkového počtu zařazených do stáda v připouštěcím období (s ohledem na délku trvání tohoto období a počtu plemenic).
II. Průběh porodu
se hodnotí tak, že je klasifikována míra pomoci, kterou je třeba při porodu použít, podle tabulky č.5
Tabulka č. 5
| Průběh porodu | Klasifikace | Známka |
|---|---|---|
| bez pomoci ošetřovatele | snadný | 1 |
| s pomocí ošetřovatele | snadný | 2 |
| s pomocí více než 2 osob nebo veterinárního lékaře | s komplikací | 3 |
| chirurgicky -císařským řezem | s komplikací | 4 |
III. Výskyt rohů
u některých plemen stanoven šlechtitelským programem a může být i vylučující vadou; eviduje se
1. bezrohost
2. volné rohy
3. rohy
IV. Růstová schopnost telat a mladého skotu
se zjišťuje
vážením na celé kilogramy bez srážky na nakrmenost (u hmotnosti telete při narození je možno využít i odhad) a stanovením přírůstku, s přepočtem na jednotný věk při
tak, že hmotnost přepočítaná na jednotný věk se vypočítá na základě data provedeného vážení a zjištěné hmotnosti a data předcházejícího vážení a předcházející hmotnosti, a na základě těchto údajů je stanoven průměrný přírůstek P podle vzorce:
P = (H1 - H2).n-1
kde H1 = hmotnost zjištěná v den vážení,
H2 = hmotnost z předcházejícího vážení,
n = počet dnů od předcházejícího vážení k hodnocenému vážení
a vlastní výpočet hmotnosti je proveden podle vzorce
Hp= H1 ± (P.np)
kde HP = hmotnost přepočítaná na jednotný věk
H1 = hmotnost zjištěná v den vážení
P = přírůstek za období od předcházejícího vážení
np = rozdíl mezi věkem při vážení a věkem na který je přepočet prováděn (ve dnech)
a) vážení v intervalu 90 až 170 dní na věk 120 dní,
a) metodou A, která zahrnuje pravidelné zjišťování hmotnosti telat při narození a v období které je rozhodující pro přepočet na jednotný věk 120, 210 a 365 dní,
b) vážení v intervalu 171 až 290 dní na věk 210 dní,
b) metodou B, která zahrnuje pravidelné zjišťování hmotnosti telat při narození a jedenkrát v průběhu kontrolního roku, zpravidla při odstavu,
c) vážení v intervalu 291 až 450 dní na věk 365 dní;
IV. Růstová schopnost býků
(zkoušky vlastní užitkovosti) se provádí v odchovnách plemenných býků (OPB) a zjišťuje se u býčků, kteří
Hlavní zásady zkoušek vlastní užitkovosti:
Při zkoušce vlastní užitkovosti se zjišťuje a eviduje:
V OPB se vede evidence:
Hodnocení zkoušky vlastní užitkovosti se provádí podle
a) býčci se zastavují turnusovým způsobem, zpravidla po skončení pastevního období; termín zástavu pro naskladnění a zahájení testu stanovuje příslušné uznané chovatelské sdružení na základě šlechtitelského programu plemene,
a) hmotnost při přísunu do OPB, dále pak pravidelně 1 x měsíčně, vážením bez srážky na nakrmenost,vždy minimálně 2 hodiny po ranním krmení s přesností na 1 kg,
a) hlavních selekčních ukazatelů na růstovou schopnost:
1. průměrného denního přírůstku v období testu vlastní užitkovosti,
2. hmotnosti ve věku 365 dnů,
3. výšky v kříži v den ukončení testu,
4. hodnocení zevnějšku býčka při základním výběru
a) pochází od vybraných rodičů a splňují další požadavky stanovené ve šlechtitelském programu,
b) v přípravném období, které trvá minimálně 30 dnů jsou býčci
1. zařazeni do skupin s ohledem na plemeno, věk a hmotnost, kde jsou prováděny zdravotní zkoušky a všem býčkům je zaveden nosní kroužek; skupinu tvoří maximálně 10 býků a tato skupina se nemění až do skončení zkoušek,
2. ustájeni volně a krmeni ve skupinách s použitím technologie stejné nebo obdobné jako v období zkoušek vlastní užitkovosti,
b) tělesné rozměry měřením výšky v kříži v cm,
1. v den zahájení zkoušek
2. ve věku 365 ± 15 dnů
3. v den ukončení zkoušek, spolu obvodem šourku v cm
b) doplňujících selekčních ukazatelů na růstovou schopnost:
Hodnocení růstové schopnosti býků, jejich tělesné rozměry a hodnocení zevnějšku je zpracováváno matematicko-statistickými metodami a výsledky slouží pro selekci při základních výběrech. Selekční hranice jsou vyhlašovány příslušným uznaným chovatelským sdružením v rámci šlechtitelského programu.
1. průměrného denního přírůstku od narození do ukončení zkoušek vlastní užitkovosti,
2. hmotnosti při ukončení zkoušek vlastní užitkovosti
3. výšky v kříži v 365 dnech věku
b) pochází z chovů zapojených do kontroly užitkovosti masného skotu metody A.
c) spotřeba krmiv a živin a kvalita krmné dávky, která je doložena kvalitativními rozbory krmiv z počátku a v průběhu testačního období (minimálně 2x).
c) v období zkoušek vlastní užitkovosti, které trvá 120 dnů, je výživa býků usměrňována v souladu s normovanou spotřebou živin pro odchov plemenných býků a v souladu se šlechtitelským programem jednotlivých masných plemen,
d) ošetřování paznehtů je prováděno dle potřeby tak, aby mezi posledním ošetřením paznehtů a základním výběrem byl odstup nejméně jeden měsíc.
e) příprava na základní výběr spočívá v zajištění spolehlivé a bezpečné ovladatelnosti býka, eventuelně návyk na odběr spermatu pomocí umělé vagíny; býci musí být při základním výběru předvedeni na tyči, popřípadě na ohlávce s vodítkem,
f) období po skončení zkoušek vlastní užitkovosti slouží k přípravě býka na základní výběr a následný provoz v plemenitbě,
1. Hlášení o nákupu plemenných býků, je zaslána do 14 dnů po provedeném nákupu osobě pověřené vedením ústřední evidence a příslušnému uznanému chovatelskému sdružení,
2. Evidenční kartu o odchovu býka, která se zakládá po nákupu býka. Pokud nejsou předepsané údaje vedeny v počítačové databázi, slouží k evidenci všech zjišťovaných údajů o hmotnosti, tělesných rozměrech, spotřebě krmiv a zdravotního stavu býka po dobu pobytu na OPB a je dokladem k hodnocení býka při základním výběru,
V. Masná užitkovost
se zjišťuje ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu (SKVS), které slouží k odhadu relativní plemenné hodnoty plemenných býků na základě výsledků vlastního testovaného potomstva.
Hlavní zásady zjišťování masné užitkovosti
Při testování a posuzování se zjišťuje:
Podkladem pro pracování údajů jsou informace o původu zvířete, data získaná při odchovu, výkrmu, porážce a technologickém rozboru jatečních půlek, případně je možno využít i výsledky fyzikálních a chemických analýz kvality masa,
Vyhodnocení výsledků se provádí centrálně metodou BLUP podle ukazatelů:
Pro hodnocení lze použít jako vrstevníků:
Z hodnocení se vylučují zvířata prokazatelně nemocná, popřípadě s extrémními odchylkami a zvířata vyřazená před ukončením zkoušky výkrmnosti, pro určení plemenné hodnoty jsou zpracovány údaje nejméně od 15 potomků.
a) živá hmotnost býčků
Pozn.: při zjišťování hmotnosti není prováděna srážka na nakrmenost.
a při porážce ve věku 500 dní ± 10 dní:
1. při naskladnění,
2. ve 150 ± 7 dnů věku u býčků podle písm. a)1.,
3. ve 250 ± 7 dnů věku u býčků podle písm. a) 2.,
4. v průběhu testování měsíčně,
5. v 500 dnech při ukončení testu ± 10 dnů,
6. při případném vyřazení býka a
a) korigovaný přírůstek,
a) býků kříženců po otci stejného plemene testovaných na stanici,
a) minimální počet testovaných býků je 6, po jednom otci se nakupuje 20 až 25 synů,
b) datum a místo porážky,
b) hmotnost jatečně opracovaného těla,
b) býků kříženců bez ohledu na plemeno otce, kteří jsou testováni na stanici,
b) nakupovaní býčci jsou
1. kříženci, pocházející ze záměrné testace a jsou narození od matek mléčného, kombinovaného a masného užitkového typu ve věku od 3 do 6 týdnů nebo
2. ze záměrné testace v rámci čistokrevné plemenitby masného skotu ve věku 6 až 7 měsíců (starší telata z masného systému),
c) třída jakosti podle klasifikace SEUROP,
c) podíl nejcennějších masných partií,
c) podle metody testace lze využít již prověřeného býka (testera),
c) věk nakupovaných býčků se řídí systémem chovu matek (dojené a nebo bez tržní produkce mléka) a připouští se kombinace obou skupin po jednom otci v rovnoměrném rozložení (± 1kus).
d) hmotnost jatečně opracovaného trupu za tepla,
d) podíl masa,
d) býčci podle písm. b. 1)
1. jsou od nákupu do cca 90 dnů věku, v období mléčné výživy, ustájeni individuálně nebo ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost, s napájením mléčnou krmnou směsí dle návodu výrobce,
2. v období rostlinné výživy jsou ustájeni volně ve skupinách od cca 91 dnů do 150 ± 7 dnů věku, sestavených s ohledem na datum narození tak, aby skupina v jednom kotci byla hmotnostně vyrovnaná, synové každého testovaného býka byli zastoupeni nejméně ve 3 kotcích a poměr míst u žlabu byl 1:1
3. jsou testováni od 151 ± 7 dnů do 500 ± 10 dnů věku, kdy se sleduje spotřeba krmiv; účinnost krmné dávky je stanovena na průměrný denní přírůstek, který pro dané plemeno určuje šlechtitelský program
e) hmotnost ledvinového loje,
e) podíl tuku,
e) býčci podle písm. b) 2.
1. jsou v příjmovém období minimálně 30 dnů do věku 250 ± 7 dnů ustájeni ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost, s využitím pouze rostlinné výživy, která může být upravena s ohledem na způsob přípravy býčků v mateřském chovu,
2. jsou testováni od 251 ± 7 dnů do 500 ± 10 dnů věku, kdy se sleduje spotřeba krmiv; účinnost krmné dávky je stanovena na průměrný denní přírůstek, který pro dané plemeno určuje šlechtitelský program,
f) podíl kostí,
f) ukazatele z technologického rozboru jatečných půlek
g) podíl přední a zadní čtvrti,
h) podíl masa z kýty;
A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ
I. Mléčná užitkovost
Pro účely testování a posuzování se rozumí:
normovanou laktací laktace s délkou 305 dní (referenční) nebo nejméně 240 ukončených laktačních dní, s minimální užitkovostí 2 000 kg mléka, podle které se hodnotí mléčná užitkovost krávy,
Testování a posuzování se provádí metodou A, která zahrnuje zjišťování dojivosti a obsah tuku, bílkovin, popřípadě dalších složek mléka a je prováděna jako
Při testování a posuzování se zjišťuje:
a) dojivost
1. zvážením nebo změřením celkového množství mléka v kilogramech nadojeného jednotlivými dojnicemi při kontrolním dojení na měřičích mléka s přesností na 0,2 kg, schváleném mezinárodní organizací ICAR (podle § 2 odst. 2 písm. d) a nejméně jednou za rok překalibrovaném,
2. stanovením produkce mléka za jednotlivá údobí (měsíce), která se vypočítá podle data provedení kontroly a připočítáváním 14 dnů k datu poslední kontroly tak, že celková produkce mléka za kontrolní den se násobí počtem dnů pro toto kontrolní údobí, přitom počet dnů za kontrolní údobí je součtem polovičního počtu dnů mezi předchozím a hodnoceným kontrolním dnem a polovičního počtu dnů mezi hodnoceným a následným kontrolním dnem.
Poznámka:
- počet dnů v prvním kontrolní údobí je součtem počtu dní od následujícího dne po otelení do dne první kontroly a polovičního počtu dnů mezi prvním a druhým kontrolním dnem,
- počet dnů v posledním údobí je poloviční počet dnů mezi předposledním a posledním kontrolním dnem zvětšený o 14.
Produkce mléka Mi za i-té kontrolní období (i=1,2,3,...n) v kg se vypočítává podle vzorce
Mi = mi . ti
kde mi= množství mléka zjištěné v den i-té kontroly v kg;
ti = počet dnů v i-tém kontrolním údobí (ti je počet dnů, po které platí i-tá kontrola);
n = počet dosud provedených kontrol v průběhu laktace;
i = pořadové číslo kontrolního údobí (i= 1,2,3,...n),
Počet dnů v i-tém kontrolním údobí ti se vypočítá podle vzorce:
kde Ti = pořadový den v roce, kdy byla provedena i-tá kontrola (i = 2,....., a-1),
Počet dnů v prvním kontrolním údobí ti se vypočítá podle vzorce:
kde T0 = pořadový den v roce, kdy došlo k otelení krávy.
Počet dnů v posledním kontrolním údobí tn se vypočítá podle vzorce:
3. první kontrolní den dojnice se uskuteční nejdříve šestý a nejpozději šedesátý osmý den po otelení, počet dnů za první kontrolní měsíc se počítá od druhého dne po otelení nebo zmetání, v případě, že březost krávy trvala nejméně 210 dnů.
4. kontrola může být přerušena u jednotlivých krav a celých stád maximálně na 75 dnů ze závažných důvodů, v případě veterinární uzávěry na celém území může být kontrola přerušena až na 100 dnů,
5. množství mléka za laktaci je součtem hmotnosti mléka nadojeného v jednotlivých údobích laktace; v posledním údobí se počítá množství mléka jen za tolik laktačních dnů, kolik zbývá do 305 dnů,
a) varianta A4,:
1. v průměrných intervalech 28 až 30 dnů ze všech dojení v kontrolním dnu (24 hodin) při 12 až 13 kontrolách za rok (říjen až září) a po sobě následující kontrolní dny jsou v rozmezí 22 až 37 dní,
2. ze závažných důvodů může být jednou za kontrolní rok rozmezí mezi kontrolními dny až 75 dnů (v případě veterinární uzávěry na celém území až 100 dnů) - průměrný interval mezi kontrolními dny se pak stanoví jako součet počtu dnů v jednotlivých kontrolních údobích provedených v kontrolním roce dělený počtem kontrolních dnů podle vzorce:
x = ∑ ti . n-1
kde n = počet kontrol provedených ve sledovaném kontrolním roce,
ti = počet dnů od (i-1) do i-tého kontrolního dne, stanovený jako počet dnů od posledního kontrolního dne v minulém kontrolním roce; pokud jeden z intervalů ti je větší než 36 dnů, maximálně však 75 dnů (případně 100), potom se tento interval ze součtu vypouští a součet dnů se dělí počtem (n-1),
b) obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka z téhož vzorku mléka odebraného z dojení v kontrolním dnu tak, že
1. poměrný vzorek se odebírá v množství 25 až 30 ml,
2. v případě varianty A4 kontroly užitkovosti, je-li časový interval mezi dvěma dojeními 10 až 14 hod., se může odebírat vzorek půlený (složený ze dvou stejných dílů mléka),
3. odebrané vzorky z důkladně promíchaného mléka se konzervují konzervačním prostředkem, který nesmí ovlivnit výsledky analýzy vzorků a do 24 hodin po skončení kontroly se odesílají k rozboru,
4. pro stanovení obsahu tuku v mléce se používají metody podle Gerbera a metoda infračervené analýzy (případně elektronickým přístrojem Milkotester), přičemž uvedené metody jsou podrobeny pravidelným a průběžným zkouškám s použitím rozhodčí metody podle Röse - Gottlieba,
5. pro stanovení obsahu bílkovin v mléce se používá metoda kolorimetrická a metoda infračervené analýzy, kterou lze použít i ke stanovení obsahu laktózy, celkové sušiny a tukuprosté sušiny, přičemž uvedené metody jsou podrobeny pravidelným zkouškám s použitím rozhodčí metody podle Kjeldahla,
6. není-li možné ze závažných příčin stanovit v některém kontrolním údobí obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka, určí se průměrný obsah Si jako průměr z obsahu zjištěného v předcházející kontrolní den (i - 1) a obsahu zjištěného v následující kontrolní den podle vzorce:
kde Si-1 = obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka zjištěný v předchozím kontrolním údobí;
Si+1 = obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka zjištěný v následujícím kontrolním údobí,
7. nebyl-li stanoven obsah složek mléka při první kontrole, použije se údaj z druhé kontroly; v případě, že chybí údaj z poslední kontroly, použije se údaj z předposlední kontroly; v průběhu laktace je možné stanovit tímto způsobem průměrný obsah složek mléka nejvýše dvakrát,
8. průměrný obsah tuku, bílkovin, popřípadě dalších složek mléka za celou laktaci se stanoví jako podíl množství mléka za laktaci a zjištěné hmotnosti složky násobený 100.
b) varianta AT, která se provádí v průměrných třicetidenních intervalech jednoho dojení střídavě jeden měsíc ráno a druhý měsíc večer při 12 kontrolách za kontrolní rok, při dodržení stejných zásad jako u varianty A4.
c) hmotnost tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka
1. za kontrolní údobí se stanoví jako součin množství mléka za kontrolní údobí v kg násobené obsahem příslušné složky dělený 100, tak že hmotnost složky S v kg se vypočítá podle vzorce
kde M = množství mléka za kontrolní údobí v kg;
s = obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek odebraného mléka v %.
(výpočet se zaokrouhluje vždy za probíhající úsek laktace na celé kg)
2. za laktaci je součtem hmotnosti příslušných složek mléka za jednotlivá údobí laktace
II. Plodnost
se vyjadřuje jako procentický podíl ze zabřezlých nebo otelených plemenic ze zapuštěných a počtem dní mezidobí,
III. Dojitelnost
se zjišťuje
a) pomocí dojícího stroje s připojeným průtokoměrem u krav na 1. laktaci (připouští se i na 2. až 4. laktaci) mezi 50. až 180. dnem po otelení, ale jen u krav, které byly před zkouškou dojeny nejméně 20 dní strojem,
b) v litrech za minutu,; výsledky, které jsou zjištěny z množství výdojku méně než 5 litrů, zůstávají nevyhodnocené a nepublikují se, pokud je množství dodojku větší než 300 cm3, je zkouška neplatná,
c) v případě opakování zkoušky platí výsledek zjištěný naposledy.
IV. Růstová schopnost
plemenných býčků ze záměrného připařování matek býků plemen kombinovaného typu se zjišťuje v odchovnách plemenných býků zkouškou vlastní užitkovosti.
Hlavní zásady zkoušky vlastní užitkovosti:
Zkouškou vlastní užitkovosti se zjišťuje:
Evidence v odchovně plemenných býků:
Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti se vyhodnocují a na jejich podkladě se provádí selekce býků na růstovou schopnost:
a) hmotnost vážením s přesností na 1 kg
1. při umístění býčků do odchovny,
2. ve věku 110 ± 3 dny (výjimečně do 120 dnů) a 365 ± 3 dny, ve dvou po sobě jdoucích dnech ve stejnou denní dobu a ze získaných hodnot se vypočítá průměr,
3. 1 až 3 dny před výběrem pro plemenitbu,
a) Protokol odchovny plemenných býků, do kterého se po nákupu zapisují základní údaje o býcích a po výběru se doplní jeho výsledek včetně výsledku testace růstové schopnosti, event. datum a příčina vyřazení během odchovu a který slouží jako souborný přehled o nákupu a výsledcích odchovu býků,
a) sledované ukazatele se posuzují ve vztahu k nejméně 30 vrstevníkům (všem býkům plemen kombinovaného typu předvedeným na posledních dvou výběrech); průměrný denní přírůstek hmotnosti býka v období zkoušky a odchylka od průměrné hodnoty vrstevníků se uvádí v gramech a zaznamenává se na evidenční kartě o odchovu býka,
a) býčci se nakupují do odchoven do věku 90 dnů, výjimečně až do věku 120 dnů,
b) průměrný denní přírůstek, kdy za období zkoušky vlastní užitkovosti se nedělají srážky na nakrmenost a pro výpočet přírůstků od narození do výběru pro plemenitbu se jednotně odpočítává živá hmotnost při narození 40 kg,
b) Hlášení o nákupu plemenných býčků do odchovny, který je podkladem pro ústřední evidenci a současně i seznamem krevních vzorků odesílaných k ověření původu býčků,
b) hlavní selekční ukazatele na růstovou schopnost jsou
1. průměrný denní přírůstek hmotnosti v období zkoušky
2. výška v kohoutku a kříži ke dni výběru podle standardu
b) zkouška začíná 111. dnem a končí 365. dnem věku býka,
c) tělesné rozměry
1. ve věku 365 dnů, t.j. na konci zkoušky vlastní užitkovosti
- výška v kohoutku,
- výška v kříži,
- obvod hrudníku,
- délka těla,
- šířka pánve,
- délka pánve,
2. nejdéle tři dny před konáním vlastního výběru pro plemenitbu výška v kohoutku a výška v kříži,
c) Evidenční karta o odchovu býka, která se zakládá po nákupu býčka, pokud nejsou předepsané údaje vedeny v počítačové databázi; evidují se na ní všechny zjišťované údaje o hmotnosti, tělesných rozměrech, spotřebě jadrných krmiv a zdravotním stavu a uzavírá se ke dni výběru pro plemenitbu tak, že se vypočítá průměrný denní přírůstek hmotnosti
a spotřeba jadrných krmiv
Vyplněná karta, případně výpis o býku z počítačové databáze, je podkladem pro uznané chovatelské sdružení při hodnocení býka, jehož výsledek a jméno a adresa kupujícího se do karty doplní. Evidenční karty vybraných i vyřazených býků (i během odchovu) se soustřeďují u provozovatele odchovny, předávají se osobě pověřené vedením ústřední evidence a jsou podkladem pro stanovení selekčních kritérií, zpracování a jednorázová šetření. Odchovna vede evidenci o spotřebě jadrných a objemných krmiv na jednoho býka v období od 111 dnů věku do konce sledování.
1. v přípravném období,
1. v období zkoušky,
2. v období zkoušky vlastní užitkovosti od 111 do 365 dnů,
2. na 1 kg přírůstku hmotnosti v období zkoušky.;
3. v období od narození do výběru pro plemenitbu,
c) doplňující selekční ukazatele na růstovou schopnost jsou
1. hmotnost býka ke dni výběru pro plemenitbu
2. průměrný denní přírůstek hmotnosti od narození do výběru
c) v případě, že se býčci nakupují ve věku 3 - 4 měsíců, začíná zkouška vlastní užitkovosti 31. dnem ± 3 od přísunu býka a končí 365. dnem věku býka,
d) spotřeba krmiva
1. skutečná spotřeba krmiv a živin pouze u býků v období zkoušky vlastní užitkovosti,
2. spotřeba objemných krmiv se sleduje v období od 111 dnů věku do výběru v průměru na jednoho býka za odchovnu,
d) selekční hranice pro vyřazení se u všech plemen kombinovaného typu pro ukazatel průměrného denního přírůstku v období zkoušky stanovuje minimální hodnotou:
d) nakoupení býčci se umisťují v přijímacím oddělení, individuálně nebo ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost a v kotcích, které jsou uzpůsobeny na individuální napájení mléčnou krmnou směsí,
e) hodnotitel může udělit výjimku jen v případech jednorázového, krátkodobého onemocnění a následného snížení přírůstku,
e) býci jsou ustájeni vazně nebo volně ve skupinách maximálně 10 kusů a s minimální věkovou diferencí,
f) variačně statistické hodnoty selekčních ukazatelů zpracovává příslušná oprávněná osoba a výsledky dává k dispozici hodnotiteli.
f) býkům je umožněn pohyb ve výbězích v bezprostřední blízkosti stáje,
g) výživa býků je založena na zkrmování objemných krmiv a jadrné směsi a usměrňuje se v souladu s normovanou potřebou živin pro denní přírůstek 1 300 - 1 400 g,
h) v odchovně se současně provádí příprava býků na využívání v plemenitbě.
V. Masná užitkovost plemen kombinovaného typu
zjišťovaná ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu („SKVS“), slouží k odhadu relativní plemenné hodnoty plemenných býků na základě hodnot zjištěných u vlastních potomků, pro sledování a hodnocení vývoje plemen a užitkových typů z hlediska výkrmnosti a jatečné hodnoty.
V SKVS jsou dodržovány základní chovatelské podmínky:
Hlavní zásady testování masné užitkovosti:
Při testování masné užitkovosti se zjišťuje:
Evidence v SKVS:
Výsledky testování masné užitkovosti jsou zpracovávány čtvrtletně; měsíčně se zpracovává potvrzení o původu, seznam poražených býků a „chybníky“ odeslaných dokladů.
Hodnocení výsledků testování masné užitkovosti:
a) do stanice se zastavují telata - synové jednotlivých otců ve věku do 4 týdnů (výjimečně do 3 měsíců), ve věkovém rozpětí v turnusové skupině ± 7 dnů,
a) hmotnost zvířat
1. při nákupu,
2. na začátku testu,
3. na konci testu,
4. v případě vyřazení před ukončením testu, a po porážce se zjišťuje za tepla
a) Seznam nakoupených býčků do SKVS, který vyplňuje oprávněná osoba a předává do ústřední evidence dohodnutým způsobem a v dohodnutých termínech,
a) hlavní kriterium je relativní plemenná hodnota (RPH) korigovaného netto přírůstku z hmotnosti jatečně opracovaného těla, vypočtená metodou BLUP,
a) provozně vyhovující a kapacitně navazující oddělení mléčné výživy, rostlinné výživy a výkrmu o celkové kapacitě minimálně 300 ks s technologií výkrmu založené na volném ustájení s poměrem míst u žlabu 1: 1, s volným přístupem k napáječkám,
b) po přesunu do stanice jsou býčci ustájeni v příjmovém oddělení mléčné výživy,, které slouží současně jako karanténa,
b) hmotnost půlek bez ledvin a ledvinového loje,
b) Osvědčení o původu se základními údaji o jednotlivých býčcích, kterou měsíčně vyhotovuje ústřední evidence (do obdržení Osvědčení o původu platí pro správnost původu ruční ověření původu vystavené oprávněnou organizací při prodeji),
b) doplňující hlediska jsou
Pro výpočet RPH prověřeného býka se použijí údaje o všech zvířatech z kontrolního výkrmu kromě těch, u nichž byl vývin prokazatelně snížen onemocněním a jedinců vyřazených testem extrémních odchylek,
Pro vyhodnocení plemenného býka se testuje minimálně 10 potomků, z nichž každý má vrstevníky nejméně po 2 otcích.
1. hodnota korigovaného netto přírůstku,
2. živá hmotnost při ukončení výkrmu
3. denní přírůstek dosažený ve zkoušce výkrmnosti,
b) dostatečná výroba krmiv a skladovacích prostor umožňujících zásobení objemnými krmivy tak, aby krmná dávka umožňovala ad-libitní zkrmování objemných krmiv a zajistila býkům minimální průměrný denní přírůstek 1 200 a více g v období pobytu na stanici.
c) hmotnost ledvinového loje,
c) Evidenční karta pro skupinu zvířat nebo adekvátní počítačová evidence, do které se zaznamenávají údaje
1. označení býka (číslo skupiny, ušní číslo býka, otec býka),
2. datum nákupu, začátku a ukončení testu, úhynu, nutné porážky,
3. hmotnost při nákupu, při začátku a při ukončení testu,
4. jatečná výtěžnost
5. zatřídění podle jakosti,
c) do 151 ± 7 dnů věku probíhá předvýkrm býků; krmná dávka v tomto období zajišťuje svým složením průměrný denní přírůstek 950 g.
d) zatřídění podle jakosti,
d) Sběrný doklad, vyplněný po ukončení testování masné užitkovosti celé skupiny, nebo adekvátní počítačová evidence a odesílaný do konce následujícího měsíce do ústřední evidence,
d) výkrm je ukončen ve stáří 530 ± 10 dní,
e) krmná dávka se sestavuje pro minimální průměrný denní přírůstek 1 300 g,
B. POPIS A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU
je podkladem pro odhad plemenné hodnoty býků posuzovaných v rámci kontroly dědičnosti, a to jak pro utváření zevnějšku potomstva, tak i masné užitkovosti. Při hodnocení konkrétního plemene se vychází ze schváleného standardu a znalosti stavu populace a využívá se specifické bodové stupnice tělesných znaků. Výsledky popisu a hodnocení zevnějšku jsou součástí odhadu plemenné hodnoty, jsou využívány při sestavování připařovacích plánů, při základních výběrech plemenných býků, případně při dalších příležitostech jako jsou výstavy, svody a přehlídky zvířat.
Hodnocení se provádí u:
Věk jednotlivých kategorií, rozhodující pro hodnocení a posuzování zevnějšku, upravují příslušné šlechtitelské programy.
Popis jednotlivých znaků zevnějšku, tělesné rozměry, vady a celkové hodnocení se zaznamenává na tiskopisu, který slouží jako prvotní doklad pro další zpracování v rámci kontroly užitkovosti a kontroly dědičnosti masných plemen.
Popis znaků zevnějšku představuje bodové vyjádření hodnoceného znaku v rozpětí od 1 (minimálně) do 10 (maximálně) bodů v rámci biologických extrémů hodnoceného plemene.
Při hodnocení popisovaných znaků se vychází z průměru populace hodnoceného plemene, s maximálním využitím celého rozpětí bodové stupnice v rámci populace a jednotlivých věkových kategorií.
Hodnotí se
a) tělesný rámec, který zahrnuje hodnocení
přičemž součet bodů za popisované znaky je maximálně 30,
1. výšky těla, charakterizovanou výškou v kříži, měřenou hůlkovou mírou na spojnici hrbolů kyčelních; bodové hodnocení je prováděno pomocí přepočítávací tabulky s ohledem na věk, pohlaví a plemeno,
2. délky těla od pomyslné kolmice spuštěné v kohoutku až po kolmici spuštěnou v hrbolu kosti sedací vizuálním posouzením,
3. hmotnosti, zjišťované vážením zvířete s přesností na 1 kg; bodové hodnocení je prováděno pomocí přepočítávací tabulky s ohledem na věk, pohlaví a plemeno,
a) telat
b) kapacita těla, která zahrnuje vizuální hodnocení
1. přední šířky hrudníku mezi předními končetinami při pohledu ze předu,
2. hloubky hrudníku za lopatkou s přihlédnutím k hloubce hrudníku v krajině posledního žebra, přičemž se nepřihlíží k relativnímu vyjádření s ohledem na výšku,
3. délky zádě (při pohledu z boku) vyjádřené vzdáleností spojnice hrbolu kosti kyčelní a kosti sedací; a šířky (při pohledu ze zadu), která je posuzována s ohledem na vzdálenost kostí sedacích a s přihlédnutím k přední šířce pánve, přičemž součet bodů za popisované znaky je maximálně 30,
b) jalovic
c) osvalení, které zahrnuje osvalení
1. plece, vyjádřené klenutím a vývinem osvalení z pohledu ze předu a z boku,
2. hřbetu, vyjádřené šířkou a výrazností klenutí osvalení od kohoutku až po bedra,
3. zádě, při kterém se posuzuje
- délka kýty od kloubu kolenního po kaudální část stehna,
- hloubka kýty, kterou charakterizuje délka spojnice spuštěné z hrbolu kosti sedací až po upnutí nad hleznem,
- plnost kýty, která je vyjádřena šířkou kýty při pohledu ze zadu na středu spojnice spuštěné z hrbolu kosti sedací po upnutí nad hleznem,
součet bodů za popisované znaky je maximálně 30,
c) krav
d) užitkový typ, který zahrnuje
přičemž součet bodů za popisované znaky je maximálně 10,
Celkové hodnocení je vyjádřeno součtem bodů za tělesný rámec, kapacitu těla, osvalení a užitkový typ. Maximální možný počet získaných bodů je 100. V rámci jednotlivých šlechtitelských programů je možno při využití přepočítávacích koeficientů určitý hodnocený znak zvýhodnit, je však dodržen celkový počet možných získaných bodů za každou oblast a počet bodů celkem.
Současně s popisem zvířete se zaznamenávají vady zevnějšku, případně další znaky, které jsou pro hodnocené plemeno dány šlechtitelským programem. Tyto programy zároveň stanovují, které vady jsou rozhodující pro selekci zvířat.
1. celkové ušlechtilosti zvířete,
2. harmonii tělesné stavby
3. pohlavní výraz,
d) plemenných býků při základním výběru do plemenitby
B. POPIS A HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU
I. Lineární popis a hodnocení zevnějšku krav
plemen kombinovaného a mléčného typu je podkladem pro odhad plemenné hodnoty býků v rámci kontroly dědičnosti.
Hodnocení se provádí
Lineární popis vyjadřuje skutečné utváření daného znaku s využitím stupnice 1 až 9 bodů v rámci možných biologických extrémů a variability utváření daného znaku a provádí se hodnocením:,
Současně s lineárním popisem se zaznamenávají jednoznačně vyjádřené vady tělesné stavby.
Celkové hodnocení zevnějšku zahrnuje souhrnné charakteristiky podle hodnoceného plemene, které se posuzují ve vztahu k ideálnímu utváření v souladu s chovným cílem. Hodnocení se provádí na základě přiděleného počtu bodů v rozmezí 50-100 a plemenice je zařazena do třídy,
Celkový počet bodů za zevnějšek je dán součtem přepočteného počtu bodů v jednotlivých charakteristikách. Přepočet se provádí pomocí přepočtových (váhových) koeficientů, stanovených podle tabulky č. 2.
Na základě celkového počtu bodů jsou krávy zařazeny do 6 výsledných tříd zevnějšku podle tabulky č. 3.
Krávy na I. a II. laktaci mohou být zařazeny nejvýše do třídy VG (velmi dobrá), s počtem bodů nejvýše 89. Výsledky celkového hodnocení se vyjadřují uvedením výsledné třídy a celkového počtu bodů, případně se uvádí společně s počtem bodů za každou charakteristiku,
Pro účely kontroly dědičnosti se u krav zjišťuje výška v kříži.
U plemen kombinovaného typu se popisuje zbarvení zvířete uvedením jeho barvy a podílu dané barvy v procentech z povrchu těla.
a) současně více (nejméně však 2) dcer plemeníků v zájmu propojení a srovnatelnosti výsledků hodnocení dcer různých otců pro následné statistické vyhodnocení.
a) u plemen kombinovaného typu v období 60 – 180 (výjimečně 30 –300) dnů po otelení,
b) tělesných znaků daného plemene, resp. užitkového typu, který je závazný nebo doporučený mezinárodními asociacemi chovatelů příslušných plemen; případné mezinárodně dohodnuté změny a doplňky vyhlašuje příslušné uznané chovatelské sdružení.
b) u plemen mléčného typu pro potřeby kontroly dědičnosti v období 30 - 210 dnů po otelení podle stavu vemene a tělesné kondice zvířete.
II. Lineární popis a hodnocení zevnějšku plemenných býků
plemen kombinovaného a mléčného typu je podkladem pro výběr býků do plemenitby a posuzování jejich vhodnosti a způsobilosti pro další plemenitbu.
Hodnocení se provádí zpravidla na stání nebo při předvedení na volném rovném prostranství
Hodnocení zahrnuje souhrnné charakteristiky uvedené v tabulce č. 2, které se posuzují ve vztahu k ideálnímu utváření v souladu s chovným cílem a zařazují do tříd na základě přiděleného počtu bodů v rozmezí 50 - 100.
Celkový počet bodů za zevnějšek je dán součtem přepočteného počtu bodů v jednotlivých charakteristikách. Přepočet bodů se provádí pomocí přepočtových (váhových) koeficientů stanovených podle významnosti jednotlivých znaků v souladu s chovným cílem plemene.
Na základě celkového počtu bodů jsou býci zařazeni do 6 výsledných tříd zevnějšku podle tabulky č. 3.
Výsledky celkového hodnocení se vyjadřují výslednou třídou a celkovým počtem bodů, popřípadě uvedením počtu bodů za každou charakteristiku a celkem v pořadí: užitkový typ - kapacita - stavba těla - záď - celkový počet bodů / výsledná třída.
Lineární popis vyjadřuje skutečné utváření daného znaku pomocí 1 až 9 bodů v rámci možných biologických extrémů a jeho součástí je rovněž vyznačení zjištěných vad tělesné stavby. Jednotlivé znaky se popisují podle příslušnosti plemene k danému užitkovému typu,
Pro účely lineárního popisu a hodnocení zevnějšku býků se zjišťují a zaznamenávají tělesné rozměry:
které se zjišťují
Tabulka č. 2
| KRÁVY | |||
|---|---|---|---|
| Plemena kombinovaného typu | Holštýnské plemeno | ||
| Charakteristika | Koeficient | Charakteristika | Koeficient |
| Rámec | 0.35 | Mléčný charakter | 0.15 |
| Osvalení | 0.25 | Kapacita | 0.10 |
| Končetiny | 0.10 | Stavba těla | 0.15 |
| Vemeno | 0.30 | Končetiny | 0.20 |
| Vemeno | 0.40 | ||
| BÝCI | |||
| Plemena kombinovaného typu | Holštýnské plemeno | ||
| Charakteristika | Koeficient | Charakteristika | Koeficient |
| Užitkový typ | 0.30 | Užitkový typ | 0.30 |
| Kapacita | 0.20 | Kapacita | 0.20 |
| Tělesná stavba | 0.20 | Tělesná stavba | 0.20 |
| Končetiny | 0.10 | Končetiny | 0.10 |
| Záď | 0.20 | Záď | 0.20 |
Tabulka č. 3
| počet bodů | výsledná třída | |
|---|---|---|
| 90 –100 | E | excelentní |
| 85 - 89 | VG | velmi dobrá |
| 80 - 84 | G+ | dobrá plus |
| 75 - 79 | G | dobrá |
| 65 - 74 | F | vyhovující |
| 50 - 64 | P | nevyhovující |
a) výška v kohoutku
a) na konci zkoušky vlastní užitkovosti ve věku 365 ± 3 dny v odchovnách plemenných býků před základním výběrem k plemenitbě
a) při základním výběru býka pro plemenitbu
b) výška v kříži
b) při posuzování vhodnosti a způsobilosti býka k další plemenitbě
b) při posuzování vhodnosti a způsobilosti býků k další plemenitbě
c) hloubka hrudníku
d) šířka hrudníku za lopatkou
e) šířka pánve
f) délka pánve
g) délka těla
h) obvod hrudníku
i) obvod holeně
C. DOMÁCÍ A MEZINÁRODNÍ TESTACE PLEMENNÝCH BÝKŮ
slouží k vyhodnocení býků podle výkonnosti jejich potomstva v souboru vlastností a znaků stanovených chovným cílem a standardem daného plemene.
Testovací připařování se provádí v chovech plemen kombinovaného a mléčného typu registrovaných v plemenné knize a zapojených do kontroly mléčné užitkovosti metody A a do inseminace:
a) organizovaným a kontinuálním zapouštěním plemenic neselektované populace všech krav převážně po prvém otelení, doplněné podle potřeby kravami po druhém otelení a části jalovic; doplňkovou formou je časově omezené zapouštění všech plemenic, bez předběžného výběru,
b) k testovacímu připařování se používají přednostně plemenice s vyšším podílem krve příslušného plemene, nejméně 50 % a více; vylučují se plemenice s jakýmkoliv podílem krve plemen masného typu,
c) věk býků používaných k testovacímu připařování nemá přesáhnout 24 měsíců,
d) rozsah testovacího připařování a použitých forem podle písm. h) určuje příslušné uznané chovatelské sdružení, podle svého šlechtitelského programu spolu s oprávněnými osobami, které jej realizují na základě smluvních vztahů s chovateli a jinými oprávněnými osobami tak, aby po každém testovaném plemeníku bylo zajištěno nejméně 300 až 350 zabřezlých plemenic,
e) každý testovaný býk se připařuje nejméně ve 30 stájích alespoň 20 chovatelů tak, aby rozsah použití v jednotlivých stádech byl rovnoměrný a úměrný jejich velikosti a stáda zahrnovala všechny úrovně užitkovosti,
f) souběžně jsou připařování (s výjimkou málopočetných stád) nejméně 3 testovaní býci a část inseminačních dávek se používá k provázání testovacího připařování a hodnocení býků ve vlastnictví různých oprávněných osob, v rámci dohodnutého systému,
g) délka testovacího připařování býka je 2 - 3 měsíce, nejdéle však 6 měsíců; v zájmu objektivnosti výsledků se býci nepoužívají k dalšímu připařování po dobu nejméně 6 měsíců po ukončení testovacího připařování,
h) základní formou testace je testovací připařování mladých plemenných býků pocházejících z domácí produkce a ve zdůvodněném rozsahu i ze zahraničí, doplňkovou formou je mezinárodní testace ve formě reciproké nebo souběžné testace:
1. reciprokou testací se rozumí testovací připařování stejného počtu domácích a zahraničních mladých plemenných býků, probíhající ve stejném období ve dvou nebo více smluvních zemích, které si vzájemně poskytují výsledky testace a prověření; účelem je získání objektivních podkladů pro srovnání domácích býků se zahraničními býky téhož plemene,resp. srovnání úrovně populací,
2. souběžnou testací, využívanou výlučně v populaci holštýnského skotu, se rozumí testovací připařování býků ze zahraničí, zařazených do programu testace jak v zahraničí, tak v domácí populaci,
i) rozsah mezinárodní testace je v souladu se šlechtitelským programem daného plemene a provádí se po schválení uznaným chovatelským"sdružením, výhradně nad rámec domácí testace,
j) při nesplnění nebo porušení pravidel testace nejsou výsledky odhadu plemenné hodnoty uznány a zveřejňovány nebo jsou označeny odlišným kódem, který upozorňuje chovatele na nedostatečnou vypovídací schopnost odhadované hodnoty býka,