bod A · 471/2000 Sb.

A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ

I. Mléčná užitkovost
Pro účely testování a posuzování se rozumí:
normovanou laktací laktace s délkou 305 dní (referenční) nebo nejméně 240 ukončených laktačních dní, s minimální užitkovostí 2 000 kg mléka, podle které se hodnotí mléčná užitkovost krávy,
Testování a posuzování se provádí metodou A, která zahrnuje zjišťování dojivosti a obsah tuku, bílkovin, popřípadě dalších složek mléka a je prováděna jako
Při testování a posuzování se zjišťuje:

a) dojivost

1. zvážením nebo změřením celkového množství mléka v kilogramech nadojeného jednotlivými dojnicemi při kontrolním dojení na měřičích mléka s přesností na 0,2 kg, schváleném mezinárodní organizací ICAR (podle § 2 odst. 2 písm. d) a nejméně jednou za rok překalibrovaném,

2. stanovením produkce mléka za jednotlivá údobí (měsíce), která se vypočítá podle data provedení kontroly a připočítáváním 14 dnů k datu poslední kontroly tak, že celková produkce mléka za kontrolní den se násobí počtem dnů pro toto kontrolní údobí, přitom počet dnů za kontrolní údobí je součtem polovičního počtu dnů mezi předchozím a hodnoceným kontrolním dnem a polovičního počtu dnů mezi hodnoceným a následným kontrolním dnem.
Poznámka:
- počet dnů v prvním kontrolní údobí je součtem počtu dní od následujícího dne po otelení do dne první kontroly a polovičního počtu dnů mezi prvním a druhým kontrolním dnem,
- počet dnů v posledním údobí je poloviční počet dnů mezi předposledním a posledním kontrolním dnem zvětšený o 14.
Produkce mléka M_i za i-té kontrolní období (i=1,2,3,...n) v kg se vypočítává podle vzorce
M_i = m_i. t_i
kde m_i= množství mléka zjištěné v den i-té kontroly v kg;
ti = počet dnů v i-tém kontrolním údobí (ti je počet dnů, po které platí i-tá kontrola);
n = počet dosud provedených kontrol v průběhu laktace;
i = pořadové číslo kontrolního údobí (i= 1,2,3,...n),
Počet dnů v i-tém kontrolním údobí t_i se vypočítá podle vzorce:
$t_{i} = \frac{T_{i} - T_{i - 1}}{2} + \frac{T_{i + 1} - T_{i}}{2} = \frac{T_{i + 1} - T_{i - 1}}{2}$
kde T_i= pořadový den v roce, kdy byla provedena i-tá kontrola (i = 2,....., a-1),
Počet dnů v prvním kontrolním údobí t_i se vypočítá podle vzorce:
$t_{1} = t_{i} - T_{i} - T_{0} + \frac{T_{2} - T_{1}}{2} = \frac{T_{1} + T_{2}}{2} - T_{0}$
kde T₀ = pořadový den v roce, kdy došlo k otelení krávy.
Počet dnů v posledním kontrolním údobí t_n se vypočítá podle vzorce:
$t_{n} = \frac{T_{n} - T_{n - 1}}{2} + 14$

3. první kontrolní den dojnice se uskuteční nejdříve šestý a nejpozději šedesátý osmý den po otelení, počet dnů za první kontrolní měsíc se počítá od druhého dne po otelení nebo zmetání, v případě, že březost krávy trvala nejméně 210 dnů.

4. kontrola může být přerušena u jednotlivých krav a celých stád maximálně na 75 dnů ze závažných důvodů, v případě veterinární uzávěry na celém území může být kontrola přerušena až na 100 dnů,

5. množství mléka za laktaci je součtem hmotnosti mléka nadojeného v jednotlivých údobích laktace; v posledním údobí se počítá množství mléka jen za tolik laktačních dnů, kolik zbývá do 305 dnů,

a) varianta A₄,:

1. v průměrných intervalech 28 až 30 dnů ze všech dojení v kontrolním dnu (24 hodin) při 12 až 13 kontrolách za rok (říjen až září) a po sobě následující kontrolní dny jsou v rozmezí 22 až 37 dní,

2. ze závažných důvodů může být jednou za kontrolní rok rozmezí mezi kontrolními dny až 75 dnů (v případě veterinární uzávěry na celém území až 100 dnů) - průměrný interval mezi kontrolními dny se pak stanoví jako součet počtu dnů v jednotlivých kontrolních údobích provedených v kontrolním roce dělený počtem kontrolních dnů podle vzorce:
x = ∑ t_i. n^-1
kde n = počet kontrol provedených ve sledovaném kontrolním roce,
t_i = počet dnů od (i-1) do i-tého kontrolního dne, stanovený jako počet dnů od posledního kontrolního dne v minulém kontrolním roce; pokud jeden z intervalů t_i je větší než 36 dnů, maximálně však 75 dnů (případně 100), potom se tento interval ze součtu vypouští a součet dnů se dělí počtem (n-1),

b) obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka z téhož vzorku mléka odebraného z dojení v kontrolním dnu tak, že

1. poměrný vzorek se odebírá v množství 25 až 30 ml,

2. v případě varianty A₄ kontroly užitkovosti, je-li časový interval mezi dvěma dojeními 10 až 14 hod., se může odebírat vzorek půlený (složený ze dvou stejných dílů mléka),

3. odebrané vzorky z důkladně promíchaného mléka se konzervují konzervačním prostředkem, který nesmí ovlivnit výsledky analýzy vzorků a do 24 hodin po skončení kontroly se odesílají k rozboru,

4. pro stanovení obsahu tuku v mléce se používají metody podle Gerbera a metoda infračervené analýzy (případně elektronickým přístrojem Milkotester), přičemž uvedené metody jsou podrobeny pravidelným a průběžným zkouškám s použitím rozhodčí metody podle Röse - Gottlieba,

5. pro stanovení obsahu bílkovin v mléce se používá metoda kolorimetrická a metoda infračervené analýzy, kterou lze použít i ke stanovení obsahu laktózy, celkové sušiny a tukuprosté sušiny, přičemž uvedené metody jsou podrobeny pravidelným zkouškám s použitím rozhodčí metody podle Kjeldahla,

6. není-li možné ze závažných příčin stanovit v některém kontrolním údobí obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka, určí se průměrný obsah S_i jako průměr z obsahu zjištěného v předcházející kontrolní den (i - 1) a obsahu zjištěného v následující kontrolní den podle vzorce:
$S_{i} = \frac{S_{i - 1} + S_{i + 1}}{2}$
kde S_i-1= obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka zjištěný v předchozím kontrolním údobí;
S_i+1= obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka zjištěný v následujícím kontrolním údobí,

7. nebyl-li stanoven obsah složek mléka při první kontrole, použije se údaj z druhé kontroly; v případě, že chybí údaj z poslední kontroly, použije se údaj z předposlední kontroly; v průběhu laktace je možné stanovit tímto způsobem průměrný obsah složek mléka nejvýše dvakrát,

8. průměrný obsah tuku, bílkovin, popřípadě dalších složek mléka za celou laktaci se stanoví jako podíl množství mléka za laktaci a zjištěné hmotnosti složky násobený 100.

b) varianta A_T, která se provádí v průměrných třicetidenních intervalech jednoho dojení střídavě jeden měsíc ráno a druhý měsíc večer při 12 kontrolách za kontrolní rok, při dodržení stejných zásad jako u varianty A₄.

c) hmotnost tuku, bílkovin, popř. dalších složek mléka

1. za kontrolní údobí se stanoví jako součin množství mléka za kontrolní údobí v kg násobené obsahem příslušné složky dělený 100, tak že hmotnost složky S v kg se vypočítá podle vzorce
$S = \frac{M ∙ s}{100}$
kde M = množství mléka za kontrolní údobí v kg;
s = obsah tuku, bílkovin, popř. dalších složek odebraného mléka v %.
(výpočet se zaokrouhluje vždy za probíhající úsek laktace na celé kg)

2. za laktaci je součtem hmotnosti příslušných složek mléka za jednotlivá údobí laktace

II. Plodnost
se vyjadřuje jako procentický podíl ze zabřezlých nebo otelených plemenic ze zapuštěných a počtem dní mezidobí,

III. Dojitelnost
se zjišťuje

a) pomocí dojícího stroje s připojeným průtokoměrem u krav na 1. laktaci (připouští se i na 2. až 4. laktaci) mezi 50. až 180. dnem po otelení, ale jen u krav, které byly před zkouškou dojeny nejméně 20 dní strojem,

b) v litrech za minutu,; výsledky, které jsou zjištěny z množství výdojku méně než 5 litrů, zůstávají nevyhodnocené a nepublikují se, pokud je množství dodojku větší než 300 cm³, je zkouška neplatná,

c) v případě opakování zkoušky platí výsledek zjištěný naposledy.

IV. Růstová schopnost
plemenných býčků ze záměrného připařování matek býků plemen kombinovaného typu se zjišťuje v odchovnách plemenných býků zkouškou vlastní užitkovosti.
Hlavní zásady zkoušky vlastní užitkovosti:
Zkouškou vlastní užitkovosti se zjišťuje:
Evidence v odchovně plemenných býků:
Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti se vyhodnocují a na jejich podkladě se provádí selekce býků na růstovou schopnost:

a) hmotnost vážením s přesností na 1 kg

1. při umístění býčků do odchovny,

2. ve věku 110 ± 3 dny (výjimečně do 120 dnů) a 365 ± 3 dny, ve dvou po sobě jdoucích dnech ve stejnou denní dobu a ze získaných hodnot se vypočítá průměr,

3. 1 až 3 dny před výběrem pro plemenitbu,

a) Protokol odchovny plemenných býků, do kterého se po nákupu zapisují základní údaje o býcích a po výběru se doplní jeho výsledek včetně výsledku testace růstové schopnosti, event. datum a příčina vyřazení během odchovu a který slouží jako souborný přehled o nákupu a výsledcích odchovu býků,

a) sledované ukazatele se posuzují ve vztahu k nejméně 30 vrstevníkům (všem býkům plemen kombinovaného typu předvedeným na posledních dvou výběrech); průměrný denní přírůstek hmotnosti býka v období zkoušky a odchylka od průměrné hodnoty vrstevníků se uvádí v gramech a zaznamenává se na evidenční kartě o odchovu býka,

a) býčci se nakupují do odchoven do věku 90 dnů, výjimečně až do věku 120 dnů,

b) průměrný denní přírůstek, kdy za období zkoušky vlastní užitkovosti se nedělají srážky na nakrmenost a pro výpočet přírůstků od narození do výběru pro plemenitbu se jednotně odpočítává živá hmotnost při narození 40 kg,

b) Hlášení o nákupu plemenných býčků do odchovny, který je podkladem pro ústřední evidenci a současně i seznamem krevních vzorků odesílaných k ověření původu býčků,

b) hlavní selekční ukazatele na růstovou schopnost jsou

1. průměrný denní přírůstek hmotnosti v období zkoušky

2. výška v kohoutku a kříži ke dni výběru podle standardu

b) zkouška začíná 111. dnem a končí 365. dnem věku býka,

c) tělesné rozměry

1. ve věku 365 dnů, t.j. na konci zkoušky vlastní užitkovosti
- výška v kohoutku,
- výška v kříži,
- obvod hrudníku,
- délka těla,
- šířka pánve,
- délka pánve,

2. nejdéle tři dny před konáním vlastního výběru pro plemenitbu výška v kohoutku a výška v kříži,

c) Evidenční karta o odchovu býka, která se zakládá po nákupu býčka, pokud nejsou předepsané údaje vedeny v počítačové databázi; evidují se na ní všechny zjišťované údaje o hmotnosti, tělesných rozměrech, spotřebě jadrných krmiv a zdravotním stavu a uzavírá se ke dni výběru pro plemenitbu tak, že se vypočítá průměrný denní přírůstek hmotnosti
a spotřeba jadrných krmiv
Vyplněná karta, případně výpis o býku z počítačové databáze, je podkladem pro uznané chovatelské sdružení při hodnocení býka, jehož výsledek a jméno a adresa kupujícího se do karty doplní. Evidenční karty vybraných i vyřazených býků (i během odchovu) se soustřeďují u provozovatele odchovny, předávají se osobě pověřené vedením ústřední evidence a jsou podkladem pro stanovení selekčních kritérií, zpracování a jednorázová šetření. Odchovna vede evidenci o spotřebě jadrných a objemných krmiv na jednoho býka v období od 111 dnů věku do konce sledování.

1. v přípravném období,

1. v období zkoušky,

2. v období zkoušky vlastní užitkovosti od 111 do 365 dnů,

2. na 1 kg přírůstku hmotnosti v období zkoušky.;

3. v období od narození do výběru pro plemenitbu,

c) doplňující selekční ukazatele na růstovou schopnost jsou

1. hmotnost býka ke dni výběru pro plemenitbu

2. průměrný denní přírůstek hmotnosti od narození do výběru

c) v případě, že se býčci nakupují ve věku 3 - 4 měsíců, začíná zkouška vlastní užitkovosti 31. dnem ± 3 od přísunu býka a končí 365. dnem věku býka,

d) spotřeba krmiva

1. skutečná spotřeba krmiv a živin pouze u býků v období zkoušky vlastní užitkovosti,

2. spotřeba objemných krmiv se sleduje v období od 111 dnů věku do výběru v průměru na jednoho býka za odchovnu,

d) selekční hranice pro vyřazení se u všech plemen kombinovaného typu pro ukazatel průměrného denního přírůstku v období zkoušky stanovuje minimální hodnotou:
$\bar{x} - 0,5 s$

d) nakoupení býčci se umisťují v přijímacím oddělení, individuálně nebo ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost a v kotcích, které jsou uzpůsobeny na individuální napájení mléčnou krmnou směsí,

e) hodnotitel může udělit výjimku jen v případech jednorázového, krátkodobého onemocnění a následného snížení přírůstku,

e) býci jsou ustájeni vazně nebo volně ve skupinách maximálně 10 kusů a s minimální věkovou diferencí,

f) variačně statistické hodnoty selekčních ukazatelů zpracovává příslušná oprávněná osoba a výsledky dává k dispozici hodnotiteli.

f) býkům je umožněn pohyb ve výbězích v bezprostřední blízkosti stáje,

g) výživa býků je založena na zkrmování objemných krmiv a jadrné směsi a usměrňuje se v souladu s normovanou potřebou živin pro denní přírůstek 1 300 - 1 400 g,

h) v odchovně se současně provádí příprava býků na využívání v plemenitbě.

V. Masná užitkovost plemen kombinovaného typu
zjišťovaná ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu („SKVS“), slouží k odhadu relativní plemenné hodnoty plemenných býků na základě hodnot zjištěných u vlastních potomků, pro sledování a hodnocení vývoje plemen a užitkových typů z hlediska výkrmnosti a jatečné hodnoty.
V SKVS jsou dodržovány základní chovatelské podmínky:
Hlavní zásady testování masné užitkovosti:
Při testování masné užitkovosti se zjišťuje:
Evidence v SKVS:
Výsledky testování masné užitkovosti jsou zpracovávány čtvrtletně; měsíčně se zpracovává potvrzení o původu, seznam poražených býků a „chybníky“ odeslaných dokladů.
Hodnocení výsledků testování masné užitkovosti:

a) do stanice se zastavují telata - synové jednotlivých otců ve věku do 4 týdnů (výjimečně do 3 měsíců), ve věkovém rozpětí v turnusové skupině ± 7 dnů,

a) hmotnost zvířat

1. při nákupu,

2. na začátku testu,

3. na konci testu,

4. v případě vyřazení před ukončením testu, a po porážce se zjišťuje za tepla

a) Seznam nakoupených býčků do SKVS, který vyplňuje oprávněná osoba a předává do ústřední evidence dohodnutým způsobem a v dohodnutých termínech,

a) hlavní kriterium je relativní plemenná hodnota (RPH) korigovaného netto přírůstku z hmotnosti jatečně opracovaného těla, vypočtená metodou BLUP,

a) provozně vyhovující a kapacitně navazující oddělení mléčné výživy, rostlinné výživy a výkrmu o celkové kapacitě minimálně 300 ks s technologií výkrmu založené na volném ustájení s poměrem míst u žlabu 1: 1, s volným přístupem k napáječkám,

b) po přesunu do stanice jsou býčci ustájeni v příjmovém oddělení mléčné výživy,, které slouží současně jako karanténa,

b) hmotnost půlek bez ledvin a ledvinového loje,

b) Osvědčení o původu se základními údaji o jednotlivých býčcích, kterou měsíčně vyhotovuje ústřední evidence (do obdržení Osvědčení o původu platí pro správnost původu ruční ověření původu vystavené oprávněnou organizací při prodeji),

b) doplňující hlediska jsou
Pro výpočet RPH prověřeného býka se použijí údaje o všech zvířatech z kontrolního výkrmu kromě těch, u nichž byl vývin prokazatelně snížen onemocněním a jedinců vyřazených testem extrémních odchylek,
Pro vyhodnocení plemenného býka se testuje minimálně 10 potomků, z nichž každý má vrstevníky nejméně po 2 otcích.

1. hodnota korigovaného netto přírůstku,

2. živá hmotnost při ukončení výkrmu

3. denní přírůstek dosažený ve zkoušce výkrmnosti,

b) dostatečná výroba krmiv a skladovacích prostor umožňujících zásobení objemnými krmivy tak, aby krmná dávka umožňovala ad-libitní zkrmování objemných krmiv a zajistila býkům minimální průměrný denní přírůstek 1 200 a více g v období pobytu na stanici.

c) hmotnost ledvinového loje,

c) Evidenční karta pro skupinu zvířat nebo adekvátní počítačová evidence, do které se zaznamenávají údaje

1. označení býka (číslo skupiny, ušní číslo býka, otec býka),

2. datum nákupu, začátku a ukončení testu, úhynu, nutné porážky,

3. hmotnost při nákupu, při začátku a při ukončení testu,

4. jatečná výtěžnost

5. zatřídění podle jakosti,

c) do 151 ± 7 dnů věku probíhá předvýkrm býků; krmná dávka v tomto období zajišťuje svým složením průměrný denní přírůstek 950 g.

d) zatřídění podle jakosti,

d) Sběrný doklad, vyplněný po ukončení testování masné užitkovosti celé skupiny, nebo adekvátní počítačová evidence a odesílaný do konce následujícího měsíce do ústřední evidence,

d) výkrm je ukončen ve stáří 530 ± 10 dní,

e) krmná dávka se sestavuje pro minimální průměrný denní přírůstek 1 300 g,