A. TESTOVÁNÍ A POSUZOVÁNÍ UŽITKOVÝCH VLASTNOSTÍ
Provádí se u kanců, plemenic a jejich potomstva ve šlechtitelských a rozmnožovacích chovech a v chovech, které jsou pro tuto kategorii připravovány.
Plemenice se zařazují do kontroly užitkovosti počínaje prvním zapuštěním, kanci se zařazují do kontroly užitkovosti zápisem do státního registru plemeníků.
I. Reprodukční vlastnosti
sledují se:
Údaje b) až e) zjišťuje oprávněná osoba, která též označí všechna selata nejdéle do 10 dnů po narození.
a) údaje podle přílohy č. 3, část II A se zapisují do deníku reprodukce nejpozději do 24 hodin po každé změně,
b) počet pravidelně vyvinutých struků, ve šlechtitelských chovech u každého selete, v rozmnožovacích chovech u prasniček,
c) počet dochovaných selat ve věku vrhu 18 až 24 dní,
d) počet selat přikládaných prasnici z jiného vrhu; které zaznamená v deníku reprodukce a selata předem označí,
e) počet živě narozených selat při použití zmrazených inseminačních dávek a nezahrnuje se do průměrné užitkovosti prasnice případný snížený počet selat pod 5 kusů.
II. Unifikovaný polní test vlastní užitkovosti
ve šlechtitelských chovech se provádí u plemenných kanečků a prasniček ve šlechtitelských chovech všech kategorií.
Podmínky pro provádění testace:
Při zahájení testu:
Doba trvání testu je 63 ± 7 dnů.
V průběhu testu
Při ukončení testu se zjišťuje:
Prasata se váží na dobytčích váhách k tomu uzpůsobených a splňujících požadavky na stanovená měřidla1.
Měření ultrazvukovým přístrojem se provede po zjištění hmotnosti; prasata, u kterých nelze z objektivních příčin provést měření, se změří v dalším termínu.
Postup měření:
Stanovení průměrné hodnoty měřených vlastností:
Zjištěné fenotypové průměrné hodnoty:
a) věk selat je 12 týdnů ± 4 dny,
a) je zkrmována jednotná krmná směs, doporučená příslušným uznaným chovatelským sdružením,
a) živá hmotnost všech testovaných prasat s přesností na 1 kg, ze které je propočten:
1. průměrný denní přírůstek od narození,
2. průměrný denní přírůstek v testu,
a) měřená prasata jsou čistá a při vlastním měření stojí v korektním postoji,
a) průměrný denní přírůstek od narození ke dni měření se stanoví jako poměr hmotnosti k věku jedince a vyjadřuje se v gramech,
a) přírůstku a výšky hřbetního tuku se korigují podle plemen a pohlaví na jednotnou hmotnost, u kanečků na 100 kg a u prasniček 90 kg.
a) kapacita a technologické vybavení odchovných stájí odpovídá velikosti a produkčním potřebám chovu a metodice testace,
b) testovanou skupinu tvoří 6 - 12 selat (u prasniček maximálně 15) v jednom kotci stejného pohlaví a stejného genotypu, u otcovských plemen jsou přípustné maximálně 2 genotypy (v ojedinělých případech - malý počet kusů v jednom pohlaví, využití testačních kotců - je povoleno slučovat do jednoho kotce testované prasničky a kanečky),
b) je zakládána krmná směs v neomezeném množství do samokrmítek,
b) procento libového masa a výška hřbetního tuku ultrazvukovými přístroji, určenými uznaným chovatelským sdružením
b) místa měření (A) a (B) vyznačená na schématu (obrázek č. 1) se vymezí a označí:
- ve hřbetní linii se určí výchozí body měření; bod A0 je na kohoutku, kolmo nad výčnělkem kloubu loketního, bod C0 je v krajině bederní kolmo nad češkou a střed mezi těmito body se určí jako bod B0.,
- místo měření A je ve 3/4 kaudálně mezi body\ B0 a C0., místo měření B je ve 3/4 + 3 cm kaudálně mezi místem A0 a B0, obě místa měření jsou 7 cm od středu hřbetu,
- v místě A se měří výška hřbetního tuku, v místě B tuku i svalu,
- měření probíhá ve smyslu kaudo-kraniálním,
- kůže prasat se v místech měření očistí a natře kontaktním mediem, měřicí hlavice přístroje se přikládá a lehce přitiskne kolmo k povrchu kůže,
b) průměrná výška hřbetního tuku se stanoví z naměřených hodnot tuku v místě A a B a vyjadřuje se v centimetrech s přesností na dvě desetinná místa,
b) podílu libového masa se koriguje bez ohledu na pohlaví na hmotnost 100 kg,
b) mikroklimatické a zoohygienické podmínky ve stáji odpovídají požadavkům pro odchov mladých plemenných zvířat, na jedno prase připadá minimálně 0,8 m2 plochy kotce,
c) skupina v kotci pochází minimálně po dvou otcích, u otcovských plemen (pokud nelze sestavit skupinu po více otcích) je přípustný otec jeden,
c) mají zvířata neomezený přístup k vodě,
c) selata jsou do testačních kotců naskladňována 1-2 týdny před započetím vlastního testu,
d) oprávněná osoba eviduje datum zahájení testu a individuální hmotnost selat,
d) může být selekce prováděna jen ze zdravotních nebo technologických důvodů,
d) do testace se zařazují pouze selata zdravá, normálně vyvinutá, jejichž zevnějškové znaky nevykazují větší odchylky,
III. Staniční zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti
Výběr testačních zařízení provádí uznané chovatelské sdružení z provozních zařízení, které splňují technologické a zoohygienické požadavky, zejména
K testačnímu výkrmu prasat se používá jednotná testační granulovaná krmná směs doporučená příslušným uznaným chovatelským sdružením, a zkrmovaná tak, že
Postup zkoušky výkrmnosti a masné užitkovosti čistokrevného potomstva:
Stanovení jatečné hodnoty:
Staniční test v testační stanici odchovávaného potomstva se provádí kombinací metod unifikovaného testu vlastní užitkovosti a staničních zkoušek výkrmnosti a masné užitkovosti podle šlechtitelských programů uznaného chovatelského sdružení.
Základní polní test se provádí u prasniček v rozmnožovacích chovech, popřípadě ve šlechtitelských chovech u prasniček, které jsou určeny jako chovné, v rozmezí 70 - 110 kilogramů živé hmotnosti. U každého zvířete se pro hodnocení jeho vývinu vypočítává průměrný denní přírůstek živé hmotnosti v gramech od narození do dne ukončení testu.
Obrázek č. 1: Místa měření výšky hřbetního tuku a hloubky nejdelšího zádového svalu při zkouškách vlastní užitkovosti prasat
Tabulka č. 6
| Hodnocení | pH1 | pH24 |
|---|---|---|
| Normální maso | ≥5,81 | - |
| PSE maso | ≤5,80 | - |
| DFD maso | - | ≥6,20 |
Tabulka č. 7
| ukazatel | způsob zjišťování | postup zjišťování |
|---|---|---|
| výška hřbetního tuku | měřením a výpočtem průměrné výšky hřbetního tuku s přesností na 1 mm, | v nejkratší spojnici od vnějšího kraje kůže po horní okraj povázky oddělující hřbetní tuk od svaloviny ve třech bodech 1.ke středu druhého hrudního obratle, 2.ke středu posledního hrudního obratle, 3.ke středu prvního křížového obratle |
| hlavní masité části | bouráním a vážením jednotlivých partií s přesností na 0,02 kg | |
| 1.krkovička se oddělí od pečeně za 6. hrudním obratlem na vnější straně bez tukového krytí, 2. pečeně i bok se za posledním hrudním obratlem přeřízne kolmo na páteř, bok se oddělí od pečeně 1 cm od musculus iliocostalis.; žebírka nesmějí být delší než 5 cm od horního okraje svalu pečeně, 3. plocha nejdelšího hřbetního svalu a tukového krytí za posledním hrudním obratlem na čerstvém řezu; tuk se od pečeně oddělí tak, aby vnější strana pečeně byla bez tukového krytí, 4. plec s kostmi bez kolínka se tvaruje kruhovým řezem, oddělí se odtažením od předku, proříznutím povrchových prsních svalů a řídkého, tukem prorostlého vaziva, chrupavka lopatky se odlomí a plec odřízne tak, že chrupavka zůstává při předku; celá vnější strana plece musí být bez tukového krytí, nožičky se od plece oddělí v nejspodnější části kloubu zápěstního, kolínko se oddělí sekem od plece v loketním kloubu tak, že výběžek kosti loketní (okovec) zůstává u plece, 5. kýta s kostmi se od předku oddělí rovným řezem kolmo na páteř mezi posledním a předposledním obratlem bederním od kýty se oddělí paždík, křížová kost, nožička v nejspodnější části kloubu hleznového a kolínko řezem kolmo na kolenní kloub (češku), sejme se kůže a tuk, aby kýta byla na povrchu bez tukového krytí, 6. opracovaná kýta s kostí bez kolínka a bez kosti křížové se zváží.a zjištěná hmotnost se připočítá k hmotnosti krkovičky, pečeně a plece s kostmi bez kolínka; ze součtu těchto hmotností se stanoví procento hlavních masitých částí z hmotnosti jatečné půlky, | ||
| podíl libového masa a roztřídění jat. trupů | přístrojovou technikou podle stupnice SEUROP | na jatečném trupu po porážce, případně pomocí regresní rovnice z hlavních masitých částí. |
a) jednotlivé vyrobené dávky krmné směsi jsou rozborovány na obsah živin a energii; pro všechna testační zařízení provádí tyto rozbory laboratoř, určená uznaným chovatelským sdružením,
a) do stanice se naskladňují selata odpovídajícího vývinu, hmotnosti od 20 do 28 kg s maximálním rozdílem 2 kg, ve věku do 90 dní,
a) do 30 minut po porážce, očištění a vykolení se každé prase za tepla rozpůlí a zváží s přesností na 0,5 kg, přičemž rozdíl hmotnosti mezi pravou a levou půlkou nesmí být vyšší než 1 kg.
a) pro každou stanici je stanoven s ohledem na její kapacitu a testační obvod harmonogram naskladňování,
b) do samokrmítek je přesně navažována, pravidelně doplňována a její spotřeba evidována po celou dobu testace,
b) selata jsou zdravá a vepříci jsou v době odeslání do stanice po kastraci zcela vyhojeni,
b) živá hmotnost zjištěná před porážkou a hmotnost jatečných půlek za tepla s hlavou bez mozku, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, avšak s plstí a ledvinou, je podkladem k výpočtu výtěžnosti,
b) testační stáje jsou rozděleny na sekce, umožňující zabezpečit oddělený turnusový provoz,
c) v průběhu testace není zkrmován žádný příkrm ani podávány podpůrné růstové prostředky,
c) ve stanovené lhůtě před dodáním do stanice jsou selata ochranně očkována a ošetřena,
c) po poražení se změří pH masa v nejdelším hřbetním svalu na úrovni posledního žebra v intervalech 45 minut po porážce (pH1) a 24 hodin po porážce (pH24). Na základě zjištěných hodnot se stanoví výskyt vad masa podle tabulky č 6,
c) kotce pro dvojice prasat mají minimální plochu 2,60 m2,
d) při převzetí selat na stanici se zjišťuje živá hmotnost každého prasete, kontroluje se označení a předepsané doklady,
d) druhý den po poražení a vychladnutí na 2 až 5°C se obě půlky zváží s přesností na 0,5 kg,
d) každý kotec je vybaven jedním samokrmítkem a automatickou napaječkou, které umožní neomezený přístup ke krmné směsi a k vodě,
e) jednotlivé sekce stanice se zastavují turnusově,
e) bouráním pravé půlky bez ocásku se zjišťují ukazatele podle tabulky č. 7.
e) stanice je vybavena vhodnými dobytčími vahami pro provozní vážení prasat, které splňují požadavky na stanovená měřidla1) a vahami na navažování krmné směsi, které jsou 1 x ročně kalibrovány,
f) u potomstva plemenných prasat, zařazeného do stanice, se provádí namátkově ověřování původů na žádost oprávněné osoby podle § 12 odst. 4 zákona, která ve stanici provádí testování a posuzování,
f) ve stanici jsou k dispozici vhodné skladovací prostory pro dodávanou krmnou směs,
g) jedinec (nebo dvojice), nezaručující ze zdravotních důvodů objektivní výsledky testace je během zkoušek vyřazen na základě posouzení veterinárního lékaře, který spolu s provozovatelem stanice zaznamená důvod vyřazení do staniční evidence,
h) testování probíhá od 30 do 100 kg živé hmotnosti prasat,
i) prasata ve stanicích se váží jednou měsíčně; do zahájení testu a 14 dní před ukončením testu se váží jednou týdně,
j) po ukončení testu v rozmezí živé hmotnosti 98 až 105 kg jsou prasata na jatkách poražena