Ochrana před nedovolenými překážkami obchodu
Postup při šetření
Ukončení šetření

b) odstranění újmy způsobené těmito překážkami domácímu výrobnímu odvětví.

a) odstranění nepříznivých obchodních dopadů plynoucích z těchto překážek, nebo

(1) Nedovolenou překážkou obchodu (dále jen „překážka obchodu“) je takové opatření, přijaté nebo udržované jiným státem, které mezinárodní pravidla obchodu, stanovená dohodami uzavřenými v rámci WTO a jinými mezinárodními smlouvami, zakazují a poskytují České republice právo odstranit účinky tohoto opatření.

(2) Nepříznivými obchodními dopady jsou takové dopady, které působí nebo hrozí způsobit překážka obchodu na trhu jiné země ve vztahu k výrobku původem v České republice, jež má materiální dopad na hospodářství České republiky nebo její region nebo na domácí výrobní odvětví.

(3) Újmou je pro účely tohoto oddílu zákona škoda, kterou působí nebo hrozí způsobit překážka obchodu domácímu výrobnímu odvětví ve vztahu k výrobku původem v České republice.

b) dostatečné důkazy o existenci překážek obchodu uplatňovaných jinou zemí, včetně uvedení, která mezinárodní smlouva tuto překážku obchodu zakazuje,

c) údaje o nepříznivých obchodních dopadech nebo o újmě, včetně peněžního vyjádření jejího rozsahu,

d) údaje o existenci příčinné souvislosti mezi překážkami obchodu uplatňovanými jinou zemí a nepříznivými obchodními dopady nebo újmou.

(2) Podnět k zahájení šetření se podává v písemné formě a musí obsahovat

(1) Navrhovatel může podat ministerstvu podnět k zahájení šetření za účelem posouzení možnosti přijetí opatření, jež by směřovalo proti obchodním zájmům státu uplatňujícího překážku obchodu.

a) u fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, u právnické osoby její obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo,

(1) Ministerstvo podnět odloží, jestliže při jeho posouzení zjistí, že podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem, anebo v případě, že nejsou shledány důvody pro přijetí opatření.

(2) O odložení podnětu ministerstvo navrhovatele písemně vyrozumí do 45 dnů od obdržení podnětu s uvedením důvodu odložení.

(1) Ministerstvo zahájí šetření do 45 dnů od obdržení podnětu, jestliže podnět nebyl odložen podle § 53 odst. 1, obsahuje všechny stanovené náležitosti a pokud skutečnosti v něm navrhovatelem uvedené poskytují dostatečné důkazy, že určitá překážka obchodu způsobuje nebo hrozí způsobit újmu nebo jiné nepříznivé obchodní dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky.

(2) Ministerstvo může zahájit šetření i v případě, kdy při své činnosti zjistí skutečnost, že určitá překážka obchodu způsobuje nebo hrozí způsobit újmu nebo jiné nepříznivé obchodní dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky.

(4) Oznámení o zahájení šetření musí obsahovat

e) adresu, na kterou mají být zasílána podání zúčastněných stran.

d) lhůtu, ve které mohou zúčastněné strany písemně vyjádřit nebo poskytnout informace, které mají být zohledněny při šetření; lhůta činí 30 dnů a počíná běžet dnem zahájení šetření,

c) údaje svědčící o vzniku újmy nebo nepříznivých obchodních dopadů na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky, předložené navrhovatelem,

b) údaje svědčící o překážce obchodu, předložené navrhovatelem,

a) označení navrhovatele, bylo-li šetření zahájeno na základě podnětu,

(3) Šetření je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní oznámení o zahájení šetření v Obchodním věstníku. Informaci o zahájení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.

d) příslušný orgán státu, který zavedl nebo udržuje překážku obchodu.

a) navrhovatel,

b) výrobce, vývozce a dovozce výrobku, u něhož došlo k újmě nebo nepříznivým obchodním dopadům způsobeným existencí překážky obchodu,

c) tuzemští výrobci, kteří podnět podpořili nebo se k němu vyjádřili, a sdružení těchto výrobců, zastupující jejich zájmy,

(1) Při šetření, zda v důsledku existující překážky obchodu došlo ke způsobení újmy nebo nepříznivých obchodních dopadů na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky, ministerstvo vezme v úvahu

(2) Při posuzování hrozby újmy ministerstvo také přešetří, zda lze předvídat vznik skutečné újmy. V tomto případě se mohou vzít v úvahu kromě údajů uvedených v odstavci 1 i další rozhodující skutečnosti, kterými jsou

(3) V případě vzniku nepříznivých obchodních dopadů musí ministerstvo prozkoumat jejich celkový dopad na hospodářství České republiky nebo jejího regionu nebo na určité domácí výrobní odvětví. Za tímto účelem může ministerstvo v případě potřeby vzít v úvahu skutečnosti uvedené v odstavcích 1 a 2.

(4) V případě hrozby vzniku nepříznivých obchodních dopadů ministerstvo také prošetří, zda lze předvídat, že nastalá situace přeroste ve skutečný vznik nepříznivých obchodních dopadů.

(5) Jestliže újmu nebo nepříznivé obchodní dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky způsobují ve stejné době jiní činitelé než překážka obchodu, nebudou tyto dopady přisuzovány překážce obchodu.

b) vývozní schopnost v zemi původu výrobku nebo ve vývozní zemi a pravděpodobnost, že bude tato schopnost využita k vývozu na trh uvedený v písmenu a).

b) ceny výrobců, kteří jsou v soutěžním vztahu k domácímu výrobnímu odvětví, zejména s cílem zjistit, zda došlo na trhu v České republice nebo v jiných zemích k výraznému poklesu cen pod úroveň domácího výrobního odvětví,

a) míra nárůstu vývozu na trh, na kterém dochází k soutěži s domácími výrobky,

c) nepříznivé dopady na domácí výrobní odvětví nebo region nebo hospodářství České republiky, které odrážejí vývoj ekonomických ukazatelů, jako jsou: výroba, využití výrobních kapacit, objem skladových zásob, objem prodejů, podíl na trhu, ceny (tzn. pokles cen nebo zabránění zvýšení cen, ke kterému by za normálních okolností došlo), zisk, návratnost investic, zaměstnanost.

a) celkový objem příslušných dovozů nebo vývozů, zejména tam, kde došlo k podstatnému nárůstu či poklesu, buď v absolutním vyjádření, nebo relativně k objemu výroby nebo spotřeby na dotčeném trhu,

(1) Za účelem posouzení, zda jiný stát udržuje překážky obchodu, v jejichž důsledku byla způsobena újma nebo nepříznivé obchodní dopady, si ministerstvo vyžádá potřebné informace od zúčastněných stran, ministerstev a jiných správních úřadů a dalších subjektů podle povahy věci dotčených. Ministerstvo stanoví k poskytnutí informací lhůtu, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Stanovená lhůta může být prodloužena na odůvodněnou žádost dotázaného subjektu, nejvýše však o 20 pracovních dnů.

(2) Pokud nebudou požadované informace předloženy ve lhůtách stanovených podle odstavce 1, provede ministerstvo šetření na základě údajů, které má k dispozici.

(3) Zacházení s informacemi se řídí ustanovením § 16.

(2) Ústní informace nebudou brány v úvahu, pokud je zúčastněná strana, která je poskytla, nepodá ministerstvu v písemné formě a v ministerstvem stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(1) Ministerstvo nařídí ústní jednání a oznámí termín a místo konání v Obchodním věstníku vždy, požádá-li o to kterákoli zúčastněná strana. V takovém případě tuto informaci ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet. Pokud se zúčastněná strana ústního jednání nezúčastní, ministerstvo může jednat v nepřítomnosti této strany a přihlédne přitom k údajům a informacím, které má k dispozici.

(3) Zastavení šetření oznámí ministerstvo zveřejněním v Obchodním věstníku ve lhůtě nejpozději do 5 měsíců ode dne zahájení šetření. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o zastavení šetření zúčastněným stranám. Informaci o zastavení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.

(2) Ministerstvo šetření zastaví, jestliže

(1) V případě, že kterákoli zúčastněná strana neposkytne potřebné informace ve stanovené lhůtě nebo jednání jinak zdržuje, může být šetření zastaveno na podkladě údajů, které jsou ministerstvu k dispozici.

a) zjistí, že nejsou splněny podmínky k přijetí opatření podle tohoto zákona,

c) dospěje k názoru, že nejvhodnějším prostředkem pro vyřešení sporu plynoucího z překážky obchodu bude uzavření dohody s příslušným státem nebo státy.

b) příslušný stát nebo několik států přijme závazek odstranit překážky obchodu, které jsou předmětem šetření, nebo

a) zjištěné skutečnosti prokazující existenci nedovolené překážky obchodu,

b) zjištěné skutečnosti prokazující vznik újmy nebo nepříznivých obchodních dopadů na hospodářství České republiky nebo její region nebo na určité domácí výrobní odvětví nebo prokazující jejich bezprostřední hrozbu,

c) důkazy existence příčinné souvislosti mezi překážkou obchodu a újmou nebo nepříznivými obchodními dopady nebo jejich bezprostřední hrozbou,

(3) Opatření bude přijato pouze, trvají-li okolnosti, na základě kterých byl ministerstvem návrh vládě předložen.

d) informaci o přijatém opatření.

(4) Nerozhodne-li vláda o ochranném opatření do 7 měsíců od zahájení šetření, je šetření ukončeno bez přijetí ochranného opatření.

(1) Ministerstvo oznámí ukončení šetření v Obchodním věstníku. Den zveřejnění se považuje za den oznámení o ukončení šetření zúčastněným stranám. Informaci o ukončení šetření ministerstvo také zveřejní prostřednictvím sítě Internet.

(2) Oznámení o ukončení šetření v případě přijetí opatření obsahuje

(2) Šetření je ukončeno dnem, kdy vláda schválí nařízení vlády o přijetí ochranného opatření nebo schválí usnesení o jeho nepřijetí.

(1) Není-li šetření zastaveno podle § 61 a je jím prokázáno, že překážka obchodu způsobila nebo hrozí způsobit újmu nebo nepříznivé obchodní dopady na hospodářství České republiky nebo jejího regionu nebo určitého domácího výrobního odvětví, předloží ministerstvo nejpozději do 5 měsíců ode dne zahájení šetření vládě závěry šetření a návrh na přijetí opatření ve formě

a) pozastavení nebo odejmutí výhod stanovených obchodně politickým smluvním dokumentem s příslušným státem,

b) množstevního omezení vývozu nebo dovozu a nebo dalších opatření upravujících dovozní nebo vývozní podmínky jinak ovlivňující obchod s příslušným státem, nebo

c) úpravy cel spojených s dovozem výrobků původem z příslušného státu.