1.8. Stanovení obsahu avoparcinu
Účel, rozsah a princip
Metoda specifikuje podmínky pro stanovení avoparcinu v krmivech a premixech.
Přítomnost polyetherických antibiotik může na stanovení působit rušivě.
Vzorek se extrahuje směsí aceton-voda-kyselina chlorovodíková. Antibiotická aktivita extraktu se stanoví měřením difúze avoparcinu v živném agaru zaočkovaném mikroorganismem Bacillus subtilis (CCM 1999). Difúze se dokáže vznikem inhibičních zón mikroorganismu. Průměr těchto zón se považuje za přímo úměrný logaritmu koncentrace antibiotika v rozsahu použitých koncentrací.
Opakovatelnost
Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu avoparcinu:
| do 10 mg/kg | 2 mg/kg |
| od 10 do 25 mg/kg | 20 % relat. z vyššího výsledku |
| od 25 do 50 mg/kg | 5 mg/kg |
| nad 50 mg/kg | 10 % relat. z vyššího výsledku |
Mez stanovitelnosti
Mez stanovitelnosti je 2 mg/kg.