Příloha 1 · 210/2001 Sb.

k nařízení vlády č. 210/2001 Sb.
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA SVAŘOVANÉ LAHVE NA PLYNY Z NELEGOVANÉ OCELI

ČÁST I.:
Technické požadavky

1. SYMBOLY A POJMY

1.1 Symboly mají následující význam:
P_h = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce (výpočtový přetlak) v 0,1 MPa;
P_r = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení v 0,1 MPa;
P_rt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v 0,1 MPa;
R_e = nejmenší hodnota meze kluzu zaručená výrobcem lahví pro zhotovenou lahev v MPa;
R_m = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená materiálovou normou v MPa;
R_mt = skutečná pevnost v tahu v MPa;
a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcového pláště v mm;
b = výpočtová nejmenší tloušťka zaobleného dna v mm;
D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
R = vnitřní poloměr zaoblení konvexního dna v mm;
r = vnitřní poloměr zaoblení v přechodové oblasti konvexního dna v mm;
H = vnější výška zaoblené části dna lahve v mm;
h = výška válcové části zaobleného dna lahve v mm;
L = délka pláště lahve namáhaného přetlakem v mm;
A = tažnost základního materiálu v %;
V_o = počáteční objem lahve v okamžiku zvyšování přetlaku při zkoušce na roztržení v I;
V = konečný objem lahve při roztržení v I;
Z = součinitel hodnoty svaru.

1.2 Pro účely této přílohy se “přetlakem při roztržení“ rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, to je nejvyšší přetlak dosažený při zkoušce na roztržení.

1.3 Normalizační žíhání

1.4 Odstranění vnitřního pnutí
Termín “odstranění vnitřního pnutí“ se vztahuje k tepelnému zpracování, kterému se podrobuje zhotovená lahev a během kterého se lahev ohřívá na teplotu pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1) za účelem snížení zbytkových pnutí.

2. POŽADAVKY NA PROVEDENÍ LAHVÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ

2.1 Materiály

2.1.1 Materiálem použitým k výrobě plášťů namáhaných přetlakem se rozumí ocel podle normy EURONORM 120-83.

2.1.2 Všechny části tělesa lahve a všechny části k němu přivařené jsou vyrobeny ze vzájemně kompatibilních materiálů.

2.1.3 Přídavné materiály pro svařování jsou voleny tak, že vlastnosti vzniklých svárů jsou rovnocenné s vlastnostmi stanovenými pro základní materiál.

2.1.4 K lahvím se předloží osvědčení o rozboru taveb ocelí dodaných pro výrobu částí namáhaných přetlakem.

2.1.5 Mimo to lze provést nezávislé chemické rozbory. Tyto rozbory se provedou na zkušebních vzorcích odebraných buď z materiálů ve stavu dodaném výrobci lahví nebo ze zhotovených lahví.

2.1.6 Výrobce předkládá autorizované osobě výsledky metalurgických a mechanických zkoušek a rozborů provedených na svarech, včetně popisu zavedených svařovacích metod a postupů, které lze pokládat za reprezentativní pro sváry zhotovené během výroby.

2.2 Tepelné zpracování
Lahve se dodávají buď ve stavu normalizačně žíhaném nebo ve stavu po odstranění vnitřního pnutí s potvrzením výrobce, že lahve byly po provedení všech svarů podrobeny tepelnému zpracování a použitý postup tepelného zpracování. Lokální tepelné zpracování není povoleno.

2.3 Výpočty částí namáhaných přetlakem

2.3.1 Tloušťka stěny válcového pláště lahve v kterémkoli bodě pláště namáhaného přetlakem nesmí být menší než tloušťka vypočtená podle vzorce:

2.3.1.1 u lahví bez podélných svarů:
$a = \frac{P_{h} . D}{20 \frac{R_{e}}{\frac{4}{3}} + P_{h}}$

2.3.1.2 u lahví s podélnými svary:
$a = \frac{P_{h} . D}{20 \frac{R_{e}}{\frac{4}{3}} Z + P_{h}}$
Z se přitom rovná:
- 0, 85, jestliže výrobce provádí rentgenografickou kontrolu křížení svarů do vzdálenosti 100 mm od křížení v případě podélného svaru a po délce 50 mm (na každou stranu od křížení 25 mm) v případě obvodových svarů. Rentgenograficky se od každého stroje kontroluje po jedné lahvi vybrané na začátku a konci každé pracovní směny.
- 1, jestliže výrobce provádí namátkovou rentgenografickou kontrolu křížení svarů do vzdálenosti 100 mm od křížení v případě podélného svaru a po délce 50 mm (na každou stranu od křížení 25 mm) v případě obvodových svarů.
Tato kontrola se provádí na náhodně vybraných 10 % vyrobených lahví.
Pokud tyto rentgenografické kontroly odhalí nepřípustné vady definované v bodu 7.4.1.4 části II., musí být učiněny veškeré nezbytné kroky k přezkoumání příslušné dávky a k odstranění vad.

2.3.2 Rozměry a výpočet den lahví (viz obrázky v dodatku 1 této přílohy)

2.3.2.1 Dna lahví musí splňovat tyto podmínky:
- torosférická dna
současně platné meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,08 D
r ≥ 0,1 D
R ≤ D
H ≥ 0,18 D
r ≥ 2 b
h ≥ 4 b
- elipsoidní dna
současně platné meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,08 D
H ≥ 0,18 D
h ≥ 4 b
- polokulová dna
meze: 0,003 D ≤ b ≤ 0,16 D

2.3.2.2 Tloušťka těchto zaoblených den nesmí být v žádném bodě menší než hodnota vypočítaná podle vzorce:
$b = \frac{P_{h} . D}{20 \frac{R_{e}}{\frac{4}{3}}} C$
Hodnoty tvarového součinitele C pro plná dna jsou uvedeny v tabulce v dodatku 1 této přílohy.
Jmenovitá tloušťka válcového okraje dna však nesmí být menší než jmenovitá tloušťka válcové části určená dle vzorce v odstavci 2.3.1.2 pro Z = 1.

2.3.3 Jmenovitá tloušťka stěny válcové části a zaobleného dna nesmí být za žádných okolností menší než:
$- \frac{D}{250} + 0,7 m m, j e s t l i ž e P_{h} < 3 M P a,$
$- \frac{D}{250} + 1 m m, j e s t l i ž e P_{h} \geq 3 M P a,$
přičemž v obou případech je nejmenší hodnota 1,5 mm.

2.3.4 Těleso lahve, s výjimkou návarku pro ventil, může být zhotoveno ze dvou nebo tří částí. Dna musí být z jednoho kusu a konvexní.

2.4 Konstrukce a jakost provedení

2.4.1 Všeobecné požadavky

2.4.1.1 Výrobce disponuje takovými výrobními prostředky a technologii, které zabezpečují, aby vyrobené lahve splňovaly požadavky této přílohy.

2.4.1.2 Výrobce provádí kontrolu vad výchozích plechů a lisovaných částí používaných pro výrobu lahví. K výrobě nemohou být použity části u kterých byly zjištěny vady, které mohou nepříznivě ovlivnit provozní bezpečnost lahve.

2.4.2 Části namáhané přetlakem

2.4.2.1 Výrobce popíše používané svařovací metody a postupy, stejně tak i kontroly prováděné během výroby.

2.4.2.2 Technické požadavky na svařování
Tupé svary se musí provádět postupem automatického svařování.
Tupé svary na plášti namáhaném přetlakem nesmí být umístěny v místech, kde se mění tvar.
Koutové svary nesmějí překrývat tupé svary a musí být od nich vzdáleny nejméně 10 mm.
Svary spojující části, které vytvářejí plášť lahve, se provádějí za podmínek (viz obrázky příkladů svarů v dodatku 2):
- podélný svar: tento svar se provádí jako tupý svar v plném průřezu stěny,
- obvodový svar s výjimkou svaru připevňujícího návarek pro ventil k hornímu dnu lahve: tento svar se provádí jako tupý svar v plném průřezu stěny. Vylemovaný spoj se považuje za zvláštní druh tupého svaru,
- obvodový svar připevňující návarek pro ventil k hornímu dnu lahve: tento svar může být proveden buď jako tupý svar nebo jako koutový svar. Pokud je to tupý svar, musí být proveden v plném průřezu stěny. Vylemovaný spoj se považuje za zvláštní druh tupého svaru. To se nevztahuje na případy, kdy na horním dnu lahve je návarek pro ventil uvnitř lahve a kde tento návarek je ke dnu přivařen svarem, který se nepodílí na těsnosti (viz dodatek 2 této přílohy, obrázek 4).
V případě tupých svarů nesmí být přesazení styčných ploch větší než 1/5 tloušťky stěny (1/5 a).

2.4.2.3 Kontrola svarů
Svary musí být plně provařeny, nesmí vykazovat jakékoli vychýlení svarového švu a být bez vad, které by mohly ohrozit bezpečné používání lahve.
U lahví ze dvou částí, s výjimkou svarů podle obrázku 2 A v dodatku 2, se obvodové tupé svary rentgenograficky kontrolují po délce 100 mm, přičemž se kontrole během plynulé výroby podrobuje jedna lahev vybraná na začátku a jedna lahev vybraná na konci každé směny a v případě přerušení výroby po dobu delší než 12 hodin první svařená lahev.

2.4.2.4 Ovalita
Ovalita válcového pláště lahve musí být omezena tak, aby rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem téhož průřezu nebyl větší než 1 % střední hodnoty těchto průměrů.

2.4.3 Příslušenství

2.4.3.1 Rukojeti a ochranné kroužky musí být vyrobeny a k tělesu lahve přivařeny tak, aby nezpůsobovaly nebezpečnou koncentraci napětí ani neumožňovaly hromadění vody.

2.4.3.2 Patky lahve musí být dostatečně pevné a musí být z kovu, který je kompatibilní s ocelí lahve; tvar patky musí lahvi poskytovat dostatečnou stabilitu. Horní okraj patky musí být k lahvi přivařen tak, aby mezi patkou a lahví nemohlo docházet ke hromadění či pronikání vody.

2.4.3.3 Případné identifikační štítky musí být připevněny k přetlakem namáhanému plášti lahve a nesmí být odnímatelné; musí být učiněna veškerá nezbytná opatření zabraňující korozi.

2.4.3.4 K výrobě patek, rukojetí a ochranných kroužků lze použít jakýkoli jiný materiál, pokud je zajištěna jejich pevnost a vyloučeno nebezpečí koroze dna lahve.

2.4.3.5 Ochrana kohoutu nebo ventilu
Kohout nebo ventil lahve musí být účinně chráněn buď svou konstrukcí nebo konstrukcí lahve (například ochranným kroužkem) nebo pomocí ochranného kloboučku či pevně namontovaného krytu.

ČÁST II.:
Postupy při posuzování shody

1. EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

1.1 EHS schválení vzoru může být vydáno pro typy nebo pro typové řady lahví.
“Typem lahve“ se rozumějí lahve stejné konstrukce a tloušťky, vybavené stejným příslušenstvím, vyráběné ve stejných dílnách z plechu téže technické specifikace, svařované stejným postupem a tepelně zpracované za stejných podmínek.
“Typovou řadou lahví“ se rozumějí lahve ze tří částí vyrobené v téže továrně, které se liší pouze délkou v těchto mezích:
- nejmenší délka nesmí být menší než trojnásobek průměru lahve,
- největší délka nesmí být větší než 1,5-násobek délky zkoušené lahve.

2 ŽÁDOST O EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

2.1 K žádosti o EHS schvalování vzoru se předloží pro každý typ lahve nebo pro každou typovou řadu lahví dokumentace potřebná pro níže předepsané ověření a dávka 50 lahví, z nichž se odebere požadovaný počet lahví pro níže uvedené zkoušky, jakož i veškeré požadované doplňkové informace. Uvádí se druh, teploty a doby výdrže tepelného zpracování a použitý svařovací postup. Mimoto se předloží i osvědčení o rozboru taveb oceli dodané pro výrobu lahví.

2.2 Žádost a příslušná korespondence se vyhotovuje v českém jazyce. V českém jazyce se vyhotovují i přiložené dokumenty.

2.3 Žádost musí obsahovat tyto informace:
— jméno a adresu výrobce nebo žadatele, jejich zplnomocněného zástupce, jakož i místo nebo místa výroby lahví,
— kategorii lahve,
— uvažovaný účel použití nebo zakázané způsoby použití,
— technické údaje,
— obchodní název, jestliže existuje, nebo typ.

2.4 K žádosti se přikládají dvě vyhotovení požadovaných dokumentů, zejména:

2.4.1 Popis obsahující:
— materiálové specifikace, konstrukční metody a pevnostní výpočty lahve,
— namontovaná bezpečnostní zařízení,
— místa, kde mají být umístěny značky schválení a ověření dle této přílohy, jakož i další značky stanovené zvláštními předpisy.

2.4.2 Výkresy celkového uspořádání, a kde je to vhodné, detailní výkresy důležitých konstrukčních dílů.

2.4.3 Další informace stanovené v této příloze.

2.4.4 Prohlášení, že pro tentýž vzor lahve nebyla podána jiná žádost o EHS schvalování vzoru.

3. PŘEZKOUŠENÍ PRO EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

3.1 Přezkoušení pro EHS schvalování vzoru se provádí na základě výkresů, a kde je to vhodné, na vzorku lahve.
Přezkoušení musí obsahovat:

a) prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod, jakosti provedení a materiálů;

b) kde je to vhodné, prověření bezpečnostních zařízení a měřících přístrojů a způsobů instalace.

3.2 V průběhu postupu pro EHS schvalování vzoru se ověří, zda:
- jsou správné výpočty předepsané v bodu 2.3, části I
- jsou splněny podmínky stanovené v bodech 2.1, 2.2, 2.4 části I a 7.5 části II.
Na lahvích předložených jako prototyp se provedou tyto zkoušky:
- zkouška podle bodu 7.1 části II. na jedné lahvi,
- zkouška podle bodu 7.2 části II. na jedné lahvi,
- zkouška podle bodu 7.4 části II. na jedné lahvi.

4. CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU

4.1 Certifikát schválení vzoru obsahuje závěry přezkoušení vzoru a uvádí všechny podmínky, jimiž může být schválení vázáno. Doplňují jej popisy a výkresy nutné pro identifikaci vzoru, popřípadě pro vysvětlení jeho funkce. Vzor certifikátu je uveden v části IV. této přílohy.

6. EHS OVĚŘENÍ

6.1 Pro účely EHS ověření se předloží autorizované osobě:

6.1.1 certifikát EHS schválení vzoru;

6.1.2 osvědčení o rozboru tavby oceli dodané pro výrobu lahví;

6.1.3 prostředky k identifikaci tavby oceli, z níž je kterákoli lahev vyrobena;

6.1.4 dokumentaci jím dodaných lahví - zvláště dokumenty týkající se tepelného zpracování - s uvedením postupu použitého podle bodu 2.2 části I;

6.1.5 seznam lahví s uvedením čísel a nápisů předepsaných v části III;

6.1.6 výsledky nedestruktivních zkoušek provedených během výroby a svařovací metody použité k zajištění dobré reprodukovatelnosti vyráběných lahví. Výrobce je rovněž předloží prohlášení, kterým se zavazuje používat při sériové výrobě stejné svařovací metody, jaké použil při svařování lahví předložených pro EHS schválení vzoru;

6.1.7 EHS ověření se může provádět v jedné nebo více etapách.

6.1.8 Podle požadavků uvedených v této příloze se:

6.1.8.1 EHS ověření provádí pouze v jedné etapě u lahví, které při výstupu z výrobního závodu tvoří jeden celek, to jsou lahve, které mohou být dopraveny na místo instalace bez rozebrání,

6.1.8.2 lahve, které nejsou odesílány jako jeden kus, ověřují ve dvou nebo více etapách,

6.1.8.3 ověřováním musí zejména zabezpečit, aby lahev vyhovovala schválenému vzoru, nebo, v případě lahví vyjmutých z EHS schvalování vzoru, aby vyhovovala požadavkům uvedeným v této příloze.

6.2 Podstata EHS ověření

6.2.1 ověření obsahuje:
— přezkoušení jakosti materiálů,
— prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod, jakosti provedení a použitých materiálů,
— vnitřní prohlídku skládající se z kontroly vnitřních částí a svarů,
— tlakovou zkoušku,
— kontrolu všech bezpečnostních zařízení a namontovaných měřicích přístrojů,
— vnější prohlídku různých částí lahve,
— provozní zkoušku, je-li požadována.

6.3 Průběh EHS ověření

6.3.1 Autorizovaná osoba:
— zjišťuje, zda byl dodán certifikát EHS schválení vzoru a zda lahve jsou s ním ve shodě;
— kontroluje dokumenty obsahující údaje o materiálech a výrobních postupech, zejména ty, které jsou uvedeny v bodě 2.1.6 části I;
— kontroluje, zda byly splněny technické požadavky uvedené v bodě 2 části I. a provede vnější a vnitřní vizuální prohlídku každé lahve z namátkově vybraného vzorku;
— je přítomna u zkoušek předepsaných v bodech 7.1 a 7.2 části II. a kontroluje jejich průběh;
— kontroluje, zda informace dodané výrobcem podle bodu 6.1.6 části II. jsou správné a zda ověření, která výrobce provedl, jsou dostatečná;
— vydává certifikát EHS ověření podle předlohy v části V. této přílohy.

6.3.2 Za účelem provedení zkoušek se z každé dávky namátkově vybere vzorek lahví v níže uvedeném počtu. Dávka se skládá maximálně ze 3000 lahví stejného typu odpovídajícího definici uvedené ve druhém odstavci bodu 2.1 části II., které byly vyrobeny ve stejný den nebo ve dnech po sobě následujících.
V závislosti na velikosti dávky se lahve ze vzorku podrobí mechanickým zkouškám podle bodu 7.1 části II. a hydraulické tlakové zkoušce na roztržení podle bodu 7.2 části II. podle rozdělení uvedeného v tabulce 1.
Tabulka 1

Počet lahví N v dávce	Lahve odebrané jako vzorky	Lahve podrobené
Počet lahví N v dávce	Lahve odebrané jako vzorky	mechanickým zkouškám	zkouškám na roztržení
N ≤ 500	3	1	2
500 < N ≤ 1 500	9	2	7
1500 < N ≤ 3000	18	3	15

Jestliže dvě nebo více lahví při těchto zkouškách nevyhoví, nevyhovuje celá dávka.
Pokud pouze jedna z lahví nevyhoví buď při mechanické zkoušce nebo při zkoušce na roztržení, vyberou se z téže dávky namátkově lahve v počtu uvedeném v tabulce 2 a provedou se zkoušky podle rozdělení uvedeného v tabulce 1.
Tabulka 2

Počet lahví N v dávce	Lahve odebrané jako vzorky	Nevyhovující zkoušky	Lahve podrobené
Počet lahví N v dávce	Lahve odebrané jako vzorky	Nevyhovující zkoušky	mechanický m zkouškám	zkoušce na roztržení
250 < N ≤ 500	3	mechanické	2	1
250 < N ≤ 500	3	na roztržení	1	2
500 < N ≤ 1500	9	mechanické	5	4
500 < N ≤ 1500	9	na roztržení	2	7
1500 < N ≤ 3000	18	mechanické	9	9
1500 < N ≤ 3000	18	na roztržení	3	15

Jestliže jedna nebo více z těchto lahví nevyhoví, nevyhovuje celá dávka.

6.3.3 Výběr vzorků a všechny zkoušky se provádějí za přítomnosti zástupce autorizované osoby.

6.3.4 Všechny lahve v dávce se musí podrobit hydraulické zkoušce podle bodu 7.3 za přítomnosti a pod dozorem zástupce autorizované osoby.

7. ZKOUŠKY

7.1 Mechanické zkoušky

7.1.1 Všeobecné požadavky

7.1.1.1 Pokud není v této příloze stanoveno jinak, provádějí se mechanické zkoušky podle těchto norem:

(a) zkouška tahem: EURONORM 2-80, je-li tloušťka zkušebních tyčí 3 mm a více, nebo EURONORM 11-80, je-li tloušťka zkušebních tyčí menší než 3 mm;

(b) zkouška ohybem: EURONORM 6-66, je-li tloušťka zkušebních tyčí 3 mm a více, nebo EURONORM 12-55, je-li tloušťka zkušebních tyčí menší než 3 mm.

7.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti základního materiálu a svarů přetlakem namáhaných plášťů lahví na plyny se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.

7.1.2 Druhy zkoušek a vyhodnocení výsledků zkoušek

7.1.2.1 Každá lahev odebraná jako vzorek se podrobí těmto zkouškám:

(A) V případě lahví, které mají pouze obvodové svary (lahve ze dvou částí), na zkušebních tyčích odebraných z míst podle obrázku 1 dodatku 3 této přílohy:

1 zkouška tahem	základní materiál v podélném směru lahve (a); nebo, pokud to není možné, v obvodovém směru;
1 zkouška tahem	kolmo k obvodovému svaru (b);
1 zkouška ohybem	na rubu obvodového svaru (c);
1 zkouška ohybem	na líci obvodového svaru (d);
1 makrostrukturní zkouška	na řezu svarem.

(B) V případě lahví s podélnými a obvodovými svary (lahve ze tří částí) na zkušebních tyčích odebraných z míst podle obrázku 2 dodatku 3 této přílohy:

1 zkouška tahem	základní materiál válcové části v podélném směru (a); nebo, pokud to není možné, v obvodovém směru;
1 zkouška tahem	základní materiál ze dna (b);
1 zkouška tahem	kolmo k podélnému svaru (c);
1 zkouška tahem	kolmo k obvodovému svaru (d);
1 zkouška ohybem	na rubu podélného svaru (e);
1 zkouška ohybem	na líci podélného svaru (f);
1 zkouška ohybem	na rubu obvodového svaru (g);
1 zkouška ohybem	na líci obvodového svaru (h);
1 makrostrukturní zkouška	na řezu svarem.

7.1.2.1.1 Zkušební tyče, které nejsou dostatečně rovné, musí být narovnány lisováním za studena.

7.1.2.1.2 Na všech zkušebních tyčích, které obsahují svar, musí být svar zarovnán k odstranění jeho převýšení.

7.1.2.2 Zkouška tahem

7.1.2.2.1 Zkouška tahem na základním materiálu

7.1.2.2.1.1 Postup provedení zkoušky tahem je určen příslušnou normou podle bodu 7.1.1.1.
Obě strany zkušební tyče, které odpovídají vnitřnímu a vnějšímu povrch stěny lahve, nesmějí být obrobeny.

7.1.2.2.1.2 Zjištěné hodnoty meze kluzu se musí přinejmenším rovnat nejmenším hodnotám zaručeným výrobcem lahví.
Zjištěné hodnoty pevnosti v tahu a tažnosti základního materiálu musí být v souladu s normou EURONORM 120 - 83 (tabulka III).

7.1.2.2.2 Zkoušky tahem na svarech

7.1.2.2.2.1 Zkouška tahem ve směru kolmém na svar se musí provádět na zkušební tyči se zúženým průřezem šířky 25 mm a délky sahající 15 mm za okraje svaru, jak je znázorněno na obrázku v dodatku 4. Za touto středovou částí se šířka zkušební tyče musí postupně zvětšovat.

7.1.2.2.2.2 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu se musí přinejmenším rovnat hodnotě zaručené pro základní materiál, bez ohledu na to, ve kterém místě středové části se zkušební tyč přetrhne.

7.1.2.3 Zkouška ohybem

7.1.2.3.1 Postup provedení zkoušky ohybem je určen příslušnou normou EURONORM podle bodu 7.1.1.1. Zkouška ohybem se však musí provádět na zkušební tyči šířky 25 mm orientované ve směru kolmém na svar. Při zkoušce musí být trn umístěn v ose svaru.

7.1.2.3.2 Na zkušební tyči se nesmějí objevit praskliny, je-li ohnuta okolo trnu tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více než činí průměr trnu (viz obrázek 2 dodatku 5).

7.1.2.3.3 Poměr (n) mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 3.
Tabulka 3

skutečná pevnost v tahu R_mt v MPa	hodnota n
do 440 včetně	2
nad 440 do 520 včetně	3
nad 520	4

7.2 Hydraulická zkouška na roztržení

7.2.1 Zkušební podmínky
Lahve podrobované této zkoušce musí být opatřeny nápisy, jejichž umístění se předpokládá na přetlakem namáhaném plášti lahve.

7.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení musí být provedena na zařízení, které umožňuje rovnoměrně zvětšovat přetlak v lahvi až do jejího roztržení a zaznamenávat změnu přetlaku v závislosti na čase.

7.2.2 Vyhodnocení zkoušky

7.2.2.1 Zkouška na roztržení se vyhodnocuje podle těchto přijatých kritérií:

7.2.2.1.1 Vzrůst objemu lahve, který se rovná:
- u lahví o objemu od 6,5 I objemu vody spotřebované od počátku zvyšování přetlaku do okamžiku roztržení lahve,
- u lahví o objemu do 6,5 I rozdílu mezi objemem lahve na začátku a na konci zkoušky.

7.2.2.1.2 Vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů.

7.2 3 Minimální zkušební požadavky

7.2.3.1 Naměřený přetlak při roztržení (P_r) nesmí být za žádných okolností menší než 9/4 zkušebního přetlaku (P_h).

7.2.3.2 Poměr vzrůstu objemu lahve k původnímu objemu:
- 20 %, je-li délka lahve větší než její průměr,
- 17 %, je-li délka lahve rovná jejímu průměru nebo menší.

7.2.3.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.

7.2.3.3.1 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, to znamená, že okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být pod určitým úhlem skloněny vůči rovině průměru a po celé své tloušťce musí vykazovat kontrakci.

7.2.3.3.2 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.

7.3 Hydraulická zkouška

7.3.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí až do dosažení zkušebního přetlaku.

7.3.2 Lahev musí zůstat pod zkušebním přetlakem dostatečně dlouho, aby se prokázalo, že přetlak neklesá a že lze zaručit těsnost lahve.

7.3.3 Po zkoušce nesmí lahev vykazovat známky trvalé deformace.

7.3.4 Lahve, které při zkoušce nevyhoví, musí být vyřazeny.

7.4 Nedestruktivní kontrola

7.4.1 Kontrola prozářením (rentgenovými paprsky)

7.4.1.1 Svary se podrobují rentgenografické kontrole podle specifikace ISO R 1106 -1969, třída B.

7.4.1.2 Při použití drátkového indikátoru nesmí být nejmenší průměr viditelného drátku větší než 0,10 mm.
Při použití stupňovitého a dírkového indikátoru nesmí být průměr nejmenšího viditelného otvoru větší než 0,25 mm.

7.4.1.3 Vyhodnocování rentgenogramů svarů se musí provádět na originálních filmech postupem doporučeným v normě ISO 2504-1973, odstavci 6.

7.4.1.4 Nejsou přípustné tyto vady:
- trhliny, vadné svary nebo nedostatečně provařené svary.
Za nepřípustné se považují tyto vměstky:
- podlouhlý vměstek nebo skupina okrouhlých vměstků v řadě, je-li jejich délka (po délce svaru rovné 12.a) větší než 6 mm,
- plynový vměstek o rozměru větším než a/3 mm, který je od kteréhokoli jiného plynového vměstku vzdálený více než 25 mm,
- kterýkoli jiný plynový vměstek o rozměru větším než a/4 mm,
- plynové vměstky ležící po délce svaru 100 mm, je-li jejich celková plocha na všech snímcích větší než 2·a mm².

7.4.2 Makrostrukturní kontrola
Makrostrukturní kontrola celého příčného řezu svaru provedená na kysele leptaném výbrusu musí vykázat úplné protavení a nesmí odhalit jakékoli chyby ve spojení nebo podstatné vměstky či jiné vady.
V případě pochybností se podezřelá oblast podrobí mikrostrukturní kontrole.

7.5 Kontrola vnějšího povrchu svaru

7.5.1 Tato kontrola se provádí po dokončení svaru. Kontrolovaný povrch svaru musí být dobře osvětlen a musí být očištěn od mastnoty, prachu, zbytku okují a jakýchkoli ochranných povlaků.

7.5.2 Přechod svarového kovu do základního materiálu musí být hladký, bez vrubů. Na povrchu svaru a na sousedních površích materiálu nesmí být trhliny, vruby nebo porézní místa. Povrch svaru musí být pravidelný a hladký. V případě tupého svaru nesmí být převýšení větší než 1/4 šířky svaru.

ČÁST IV.

ČÁST V.