Příloha 2 · 210/2001 Sb.

k nařízení vlády č. 210/2001 Sb.
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA BEZEŠVÉ OCELOVÉ LAHVE NA PLYNY

ČÁST I.
Technické požadavky

1. SYMBOLY A POJMY

1.1 SYMBOLY
Symboly použité v této příloze mají tento význam:
P_h = zkušební přetlak při hydraulické zkoušce v 0,1 MPa;
P_r = přetlak při roztržení lahve změřený při zkoušce na roztržení v 0,1 MPa;
P_rt = výpočtový nejnižší teoretický přetlak při roztržení v 0,1 MPa;
R_e = hodnota meze kluzu použitá podle bodu 1.1 k určení hodnoty R pro účely výpočtu částí namáhaných přetlakem v MPa;
R_el = nejmenší hodnota dolní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v MPa;
R_eH = nejmenší hodnota horní meze kluzu zaručená výrobcem lahví v MPa;
R_{p 0,2} = smluvní mez kluzu při 0,2 % zaručená výrobcem lahví v MPa;
Smluvní mez kluzu je hodnota napětí, při kterém trvalá deformace dosáhne 0,2 % původní měřené délky zkušební tyče.
R_m = nejmenší hodnota pevnosti v tahu zaručená výrobcem lahví v MPa;
a = výpočtová nejmenší tloušťka stěny válcového pláště v mm;
D = jmenovitý vnější průměr lahve v mm;
d = průměr trnu pro zkoušku ohybem v mm;
R_mt = skutečná pevnost v tahu v MPa.

1.2 MEZ KLUZU
Pro účely této přílohy se při výpočtu částí namáhaných přetlakem použijí tyto hodnoty meze kluzu:
– pokud ocel nevykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se nejmenší hodnota smluvní meze kluzu R_{p 0,2};
– pokud ocel vykazuje dolní a horní mez kluzu, použije se hodnota:
— R_eL,
— R_eH x 0,92, nebo
— R_p_0,2.

1.3 PŘETLAK PŘI ROZTRŽENÍ
Pro účely této přílohy se “přetlakem při roztržení“ rozumí přetlak při dosažení plastické nestability, to je nejvyšší přetlak dosažený při tlakové zkoušce na roztržení.

1.4 NORMALIZAČNÍ ŽÍHÁNÍ
Termín “normalizační žíhání“ se v této příloze používá ve smyslu definice podle odstavce 68 normy EURONORM 52-83.
Normalizační žíhání může být následováno popouštěním při rovnoměrné teplotě pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1).

1.5 KALENÍ A POPOUŠTĚNÍ
Pod pojmem “kalení a popouštění“ se rozumí tepelné zpracování, kterému se podrobuje zhotovená lahev a při kterém se lahev ohřeje na rovnoměrnou teplotu nad horním bodem přeměny oceli (Ac3). Lahev se pak ochladí rychlostí, která nepřevyšuje 80 % rychlosti dosahované při ochlazování ve vodě o teplotě 20 °C, načež se popouští při rovnoměrné teplotě pod nejnižším bodem přeměny oceli (Ac1).
Tepelné zpracování musí být provedeno tak, aby nezpůsobilo na lahvi trhliny. Lahve nesmějí být kaleny do vody, která neobsahuje přísady.

2. TECHNICKÉ POŽADAVKY

2.1 POUŽITÉ OCELI

2.1.1 Ocel je definována způsobem své výroby, svým chemickým složením, tepelným zpracováním, kterému se podrobuje zhotovená lahev, a svými mechanickými vlastnostmi. K níže uvedeným požadavkům se poskytují odpovídající informace. Jakákoli změna v těchto informacích bude považována za změnu v typu oceli pro účely EHS schválení vzoru.

(a) Způsob výroby
Způsob výroby je definován odkazem na použitý postup (například siemens-martinská pec, kyslíkový konvertor, elektrická pec) a na metodu uklidnění oceli.

(b) Chemické složení
U chemického složení musí být přinejmenším udán:
- ve všech případech maximální obsah síry a fosforu,
- ve všech případech obsah uhlíku, manganu a křemíku,
- obsah niklu, chromu, molybdenu a vanadu, pokud jsou tyto prvky záměrně přidány jako slitinové přísady.
Obsah uhlíku, manganu, křemíku, a popřípadě niklu, chromu, molybdenu a vanadu musí být udán s dostatečnou přesností, přičemž rozdíl mezi maximálními a minimálními hodnotami pro každou tavbu nesmí překročit:
- u uhlíku:
- 0,06 %, jestliže maximální obsah je menší než 0,30 %,
- 0,07 %, jestliže maximální obsah je 0,30 % nebo více;
- u manganu a křemíku:
- 0,30 %;
- u chromu:
- 0,30 %, jestliže maximální obsah je menší než 1,5 %,
- 0,50 %, jestliže maximální obsah je 1,5 % nebo více;
- u niklu:
- 0,40 %;
- u molybdenu:
- 0,15 %;
- u vanadu:
- 0,10 %.

(c) Tepelné zpracování
Tepelné zpracování je definováno teplotou, dobou výdrže na teplotě a druhem chladicí tekutiny použitými v jednotlivých stadiích tepelného zpracování (normalizační žíhání, popřípadě následované popouštěním, nebo kalení a popouštění). Austenitizační teplota před kalením nebo normalizačním žíháním musí být stanovena s přesností 35 K.
Totéž platí pro teplotu popouštění.

2.1.2 Podmínky, které musí být splněny
Použitá ocel musí být uklidněná a odolná vůči stárnutí. Celá zhotovená lahev musí být podrobena tepelnému zpracování, kterým může být buď normalizační žíhání, popřípadě následované popouštěním, nebo kalení a popouštění. Obsahy síry a fosforu zjištěné ve vzorku tavby nesmějí být větší než 0,035 % a v součtu nesmějí překročit 0,06 %. Obsahy síry a fosforu zjištěné na výrobku nesmějí být větší než 0,04 % a v součtu nesmějí překročit 0,07 %.

2.1.3 Pro výrobu bezešvých lahví je možné ve smyslu bodu 2.1.1 použít pouze ocel, která je pro výrobu těchto lahví povolena.

2.1.4 Nezávislé chemické rozbory, zejména kontrola, zda obsah síry a fosforu odpovídá požadavkům bodu 2.1.2 se provedou na zkušebních vzorcích odebraných buď z polotovaru dodaného výrobci lahví výrobcem oceli nebo ze zhotovené lahve.
Pokud je rozhodnuto odebrat zkušební vzorek z lahve, je přípustné jej odebrat z jedné z lahví, které byly již předtím vybrány pro mechanické zkoušky podle bodu 7.1 části II. nebo pro tlakovou zkoušku na roztržení podle bodu 7.2 části II.

2.2 VÝPOČTY ČÁSTÍ NAMÁHANÝCH PŘETLAKEM

2.2.1 Nejmenší tloušťka stěny nesmí být menší než největší z hodnot určených těmito vzorci:
$- a = \frac{P_{h} ∙ D}{\frac{20 R}{\frac{4}{3}} + P_{h}} m m$
kde R je nižší hodnota z těchto dvou hodnot:
0,85 R_m pro lahve kalené a popouštěné.
$- a = \frac{D}{250} + 1 m m$
$- a = 1,5 m m$

(1) R_e;

(2) 0,75 R_m pro lahve normalizačně žíhané nebo normalizačně žíhané a popouštěné,

2.2.2 Jestliže se konvexní dno zhotovuje kováním z trubky, tloušťka stěny měřená uprostřed tvarovaného dna musí být nejméně 1,5 a.

2.2.3 Tloušťka konkávního dna lahví nesmí být po celém průměru okraje, na kterém lahev stojí, menší než 2 a.

2.2.4 Aby se dosáhlo vyhovujícího rozdělení napětí, musí se tloušťka stěny lahve v oblasti přechodu mezi válcovou částí a dnem zvětšovat postupně.

2.3 KONSTRUKCE A JAKOST PROVEDENÍ

2.3.1 Výrobce u každé lahve kontroluje a ověřuje zda:
- tloušťka stěny není nikde menší než udává výkresová dokumentace,
- vnitřní a vnější povrch nevykazuje vady, které mohou negativně ovlivnit provozní bezpečnost lahve.

2.3.2 Ovalita válcového pláště musí být omezena tak, aby rozdíl mezi největším a nejmenším vnějším průměrem v tomtéž průřezu nebyl větší než 1,5 % střední hodnoty těchto dvou průměrů. Maximální odchylka válcové části pláště od přímky nesmí překročit 3 mm na 1 m délky.

2.3.3 Patní kroužky, pokud jsou na lahvích provedeny, musí být dostatečně pevné a musí být vyrobeny z materiálu, který je s ohledem na korozi kompatibilní s typem oceli, z níž je lahev vyrobena. Tvar patního kroužku musí lahvi zajistit dostatečnou stabilitu. Patní kroužky nesmějí umožňovat hromadění vody nebo vnikání vody mezi kroužek a lahev.

ČÁST II.
Postupy při posuzování shody

1. EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

1.1 EHS schválení vzoru podle této přílohy může být rovněž vydáno pro typovou řadu lahví.
“Typovou řadou lahví“ se rozumějí lahve stejného výrobce, které se liší pouze délkou, avšak jen v těchto mezích:
— nejmenší délka nesmí být menší než trojnásobek vnějšího průměru lahve;
— největší délka nesmí být větší než 1,5-násobek délky zkoušené lahve.

2. ŽÁDOST O EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

2.1 K žádosti o EHS schvalování vzoru se předkládá pro každou typovou řadu lahví dokumentace potřebná pro níže předepsané kontrole a poskytne dávka 50 lahví, z nichž se odebere požadovaný počet lahví pro níže uvedené zkoušky, jakož i veškeré požadované doplňkové informace. Uvádí se druh, teploty a doby výdrže tepelného zpracování a předloží se osvědčení o rozboru taveb oceli dodané pro výrobu lahví.

2.2 Žádost a příslušná korespondence se vyhotovuje v českém jazyce. V českém jazyce se vyhovují i přiložené dokumenty.

2.3 Žádost musí obsahovat tyto informace:
— jméno a adresu výrobce nebo žadatele, jejich zplnomocněného zástupce, jakož i místo nebo místa výroby lahví,
— kategorii lahve,
— uvažovaný účel použití nebo zakázané způsoby použití,
— technické údaje,
— obchodní název, jestliže existuje, nebo typ.

2.4 K žádosti se přikládají dvě vyhotovení požadovaných dokumentů, zejména:

2.4.1 Popis obsahující:
— materiálové specifikace, konstrukční metody a pevnostní výpočty lahví,
— namontovaná bezpečnostní zařízení,
— místa, kde mají být umístěny značky schválení a ověření stanovené v této příloze, jakož i další značky stanovené zvláštními předpisy.

2.4.2 Výkresy celkového uspořádání, a kde je to vhodné, detailní výkresy důležitých konstrukčních dílů.

2.4.3 Další informace stanovené v této příloze.

2.4.4 Prohlášení, že pro tentýž vzor lahve nebyla podána jiná žádost o EHS schvalování vzoru.

3. PŘEZKOUŠENÍ PRO EHS SCHVALOVÁNÍ VZORU

3.1 Přezkoušení pro EHS schvalování vzoru se provádí na základě výkresů, a kde je to vhodné, na vzorku lahví.
Přezkoušení musí obsahovat:

a) prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod, jakosti provedení a materiálů;

b) kde je to vhodné, prověření bezpečnostních zařízení a měřících přístrojů a způsobů instalace.

3.2.1 na vybraných lahvích se provedou tyto zkoušky:
- zkoušky podle bodu 7.1 části II. na dvou lahvích; je-li však délka lahve 1500 mm či více, zkouška tahem v podélném směru a ohybové zkoušky se provedou na zkušebních tyčích odebraných z horní a dolní části pláště,
- zkoušku podle bodu 7.2 části II. na dvou lahvích,
- zkoušku podle bodu 7.3 části II. na dvou lahvích,
- zkoušku podle bodu 7.5 části II. na jedné lahvi,
- zkoušku podle bodu 7.7 části II. na všech lahvích vzorku.

3.2 V průběhu postupu pro EHS schvalování vzoru se ověří, zda:
- jsou správné výpočty uvedené v bodě 2.2 části I.,
- tloušťka stěn na dvou lahvích vyhovuje požadavkům bodu 2.2 části I., přičemž měření se provedou na třech příčných řezech a po celém obvodu podélných řezů dna a horní zaoblené části,
- jsou splněny podmínky uvedené v bodech 2.1 a 2.3.3 části I.,
- jsou u všech vybraných lahví splněny požadavky bodu 2.3.2 části I.,
- vnitřní i vnější povrchy lahví jsou bez vad, které by je činily nebezpečnými.

4. CERTIFIKÁT EHS SCHVÁLENÍ VZORU

4.1 Certifikát schválení vzoru obsahuje závěry přezkoušení vzoru a uvádí všechny podmínky, jimiž může být schválení vázáno. Doplňují jej popisy a výkresy nutné pro identifikaci vzoru, popřípadě pro vysvětlení jeho funkce. Vzor certifikátu je uveden v části VI. této přílohy.

6. EHS OVĚŘENÍ

6.1 Pro účely EHS ověření výrobce lahví:

6.1.1 předloží autorizované osobě certifikát EHS schválení vzoru;

6.1.7.1 se EHS ověření provádí pouze v jedné etapě u lahví, které při výstupu z výrobního závodu tvoří jeden celek, to znamená u lahví, které mohou být dopraveny na místo instalace bez rozebrání;

6.1.2 předloží autorizované osobě osvědčení o rozboru taveb oceli dodané pro výrobu lahví;

6.1.7.2 se ověřováním musí zejména zabezpečit, aby lahev vyhovovala schválenému vzoru, nebo, v případě lahví vyjmutých z EHS schvalování vzoru vyhovovala požadavkům uvedeným v této příloze.

6.1.3 musí být schopen identifikovat tavbu oceli, z níž je kterákoli lahev vyrobena;

6.1.4 předloží autorizované osobě dokumentaci týkající se tepelného zpracování, nutnou k osvědčení, že lahve jím dodané jsou ve stavu buď normalizačně žíhaném nebo kaleném a popouštěném, a uvede použité tepelné zpracování;

6.1.5 předloží autorizované osobě seznam lahví s uvedením čísel a nápisů požadovaných v části III.

6.1.6 EHS ověření se může provádět v jedné nebo více etapách.

6.1.7 podle požadavků uvedených v této příloze:

6.2 Podstata EHS ověření

6.2.1 Ověření obsahuje:
— přezkoušení jakosti materiálů,
— prověření konstrukčních výpočtů, výrobních metod, jakosti provedení a použitých materiálů,
— vnitřní prohlídku skládající se z kontroly vnitřních částí a svarů,
— tlakovou zkoušku,
— kontrolu všech bezpečnostních zařízení a namontovaných měřicích přístrojů,
— vnější prohlídku různých částí lahve,
— provozní zkoušku, je-li požadována.

6.3 V průběhu EHS ověření

6.3.1 Autorizovaná osoba:
— zjišťuje, zda byl dodán certifikát EHS schválení vzoru a zda lahve jsou s ním ve shodě,
— zkontroluje dokumenty obsahující údaje o materiálech,
— zkontroluje, zda byly splněny technické požadavky uvedené v bodě 2 části I., a zejména na základě vnější a v případě možnosti i vnitřní vizuální prohlídky lahve prověří, zda provedení lahví a kontroly uskutečněné výrobcem v souladu s bodem 2.3.1 části I. jsou vyhovující; vizuální prohlídce se musí podrobit nejméně 10 % předložených lahví,
— provede zkoušky podle bodů 7.1 a 7.2 části II.,
— namátkově zkontroluje, zda informace předané výrobcem v seznamu podle bodu 6.1.5 části II. jsou správné,
— posoudí výsledky kontrol homogenity dávky provedených výrobcem v souladu s bodem 7.6 části II.
Jsou-li výsledky těchto kontrol vyhovující, vydá autorizovaná osoba certifikát EHS ověření podle předlohy v příloze V.

6.3.2 Pro oba druhy zkoušek předepsaných v bodech 7.1 a 7.2 části II. se z každé dávky 202 lahví nebo z její části, která byla vyrobena z téže tavby a podrobila se stanovenému tepelnému zpracování za stejných podmínek, namátkově vyberou dvě lahve.
Jedna z lahví se podrobí zkouškám podle bodu 7.1 části II. (mechanickým zkouškám), druhá lahev zkoušce podle bodu 7.2 části II. (zkoušce na roztržení). Pokud se prokáže, že některá zkouška byla provedena nesprávně, nebo že vznikla chyba při měření, musí se zkouška opakovat.
Jsou-li výsledky jedné či několika zkoušek třeba jen částečně nevyhovující, zjišťuje autorizovaná osoba příčinu.

6.3.2.1 Pokud nebyly nevyhovující výsledky způsobeny tepelným zpracováním, celá dávka nevyhovuje.

6.3.2.2 Jestliže byly nevyhovující výsledky způsobeny tepelným zpracováním, může výrobce všechny lahve z dávky znovu tepelně zpracovat.
Po tomto opakovaném tepelném zpracování:
— výrobce provádí kontrolu podle bodu 7.6 části II.,
— autorizovaná osoba provádí všechny zkoušky podle prvního a druhého odstavce bodu 6.3.2.
Pokud se lahve nepodrobí opakovanému tepelnému zpracování nebo pokud výsledky kontrol a zkoušek po opakovaném tepelném zpracování nevyhovují požadavkům této přílohy, celá dávka nevyhovuje.

6.3.3 Výběr zkušebních vzorků a všechny zkoušky se provádějí za přítomnosti a pod dozorem zástupce autorizované osoby.

6.3.4 Po provedení všech stanovených zkoušek se všechny lahve v dávce podrobí hydraulické zkoušce podle bodu 7.4 části II. za přítomnosti a pod dozorem zástupce autorizované osoby.

7. ZKOUŠKY

7.1 MECHANICKÉ ZKOUŠKY

7.1.1 Všeobecné požadavky

7.1.1.1 Pokud tato příloha nestanoví jinak, mechanické zkoušky se provádějí podle těchto norem:
EURONORM 2-80: zkouška tahem pro ocel;
EURONORM 3-79: zkouška tvrdosti dle Brinella;
EURONORM 6-55: zkouška ohybem pro ocel;
EURONORM 11-80: zkouška tahem pro ocelové plechy a pásy tloušťky do 3 mm;
EURONORM 12-55: zkouška ohybem pro ocelové plechy a pásy tloušťky do 3 mm;
EURONORM 45-63: zkouška rázem v ohybu na zkušební tyči s vrubem na dvou opěrách.

7.1.1.2 Všechny mechanické zkoušky pro ověření jakosti materiálu použitého pro výrobu lahví se provádějí na zkušebních tyčích odebraných ze zhotovených lahví.

7.1.2 Druhy zkoušek a jejich kritéria
Každá zkušební lahev se podrobí jedné zkoušce tahem v podélném směru, čtyřem zkouškám ohybem v obvodovém směru, a pokud to umožňuje tloušťka stěny, třem zkouškám rázem v ohybu na zkušebních tyčích šířky minimálně 5 mm. Zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu se odeberou v příčném směru. V případě, že tloušťka stěny nebo průměr lahve neumožňuje v příčném směru odebrat zkušební tyče široké alespoň 5 mm, odeberou se zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu v podélném směru.

7.1.2.1 Zkouška tahem

7.1.2.1.1 Zkušební tyč musí odpovídat ustanovením:
- kapitoly 4 normy EURONORM 2-80, je-li její tloušťka rovná 3 mm nebo větší,
- kapitoly 4 normy EURONORM 11-80, je-li její tloušťka menší než 3 mm. V tomto případě bude měřená šířka a délka zkušební tyče 12,5 mm, resp. 50 mm bez ohledu na tloušťku zkušební tyče.

7.1.2.1.2 Obě strany zkušební tyče, které odpovídají vnitřnímu a vnějšímu povrchu, nesmějí být obrobeny.

7.1.2.1.3 Tažnost vyjádřená v procentech nesmí být menší než:
$\frac{25 . 10^{3}}{2 R_{m t}}$
Kromě toho tažnost nesmí být v žádném případě menší než:
— 14 %, jestliže se zkouška provádí podle normy EURONORM 2-80,
— 11 %, jestliže se zkouška provádí podle normy EURONORM 11-80.

7.1.2.1.4 Zjištěná hodnota pevnosti v tahu nesmí být menší než R_m.
Mez kluzu stanovená při zkoušce tahem musí odpovídat hodnotě použité podle bodu 1.1 části I. při výpočtu lahve. Horní mez kluzu musí být stanovena z tahového diagramu nebo jinou stejně přesnou metodou.
Zjištěná hodnota meze kluzu nesmí být v závislosti na okolnostech menší než R_eH, R_eL nebo R_{p 0,2}.

7.1.2.2 Zkouška ohybem

7.1.2.2.1 Zkouška ohybem se provede na zkušebních tyčích získaných rozříznutím prstence šířky 25 mm na dvě části stejné délky, z nichž každá může mít obrobeny pouze obvodové hrany. Strany zkušební tyče odpovídající vnitřnímu a vnějšímu povrchu stěny lahve nesmějí být obrobeny.

7.1.2.2.2 Zkouška ohybem se provádí na trnu o průměru d a na dvou válcích vzdálených od sebe d + 3 a.
Během zkoušky musí vnitřní plocha prstence zůstat v dotyku s trnem.

7.1.2.2.3 Zkušební tyč nesmí prasknout, je-li ohnuta okolo trnu tak, že vnitřní okraje nejsou od sebe vzdáleny více než činí průměr trnu (viz schéma v příloze III).

7.1.2.2.4 Poměr (n) mezi průměrem trnu a tloušťkou zkušební tyče nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.
Tabulka 1

skutečná pevnost v tahu R_mt v MPa	hodnota n
do 440 včetně	2
nad 440 do 520 včetně	3
nad 520 do 600 včetně	4
nad 600 do 700 včetně	5
nad 700 do 800 včetně	6
nad 800 do 900 včetně	7
nad 900	8

7.1.2.3 Zkouška rázem v ohybu

7.1.2.3.1 Zkouška rázem v ohybu se provádí na zkušební tyči podle normy EURONORM 45-63.
Všechna měření vrubové houževnatosti se provádějí při teplotě -20 °C.
Vrub musí být kolmý k povrchu stěn lahve.
Zkušební tyče pro zkoušku rázem v ohybu nesmějí být rovnány a musí být obrobeny na šesti stranách, avšak pouze v rozsahu nutném pro dosažení rovného povrchu.

7.1.2.3.2 Průměrná hodnota vrubové houževnatosti zjištěná ze tří zkoušek rázem v ohybu v podélném nebo příčném směru, jakož i každá jednotlivá zjištěná hodnota, nesmí být menší než odpovídající hodnota vyjádřená v J/cm², uvedená v tabulce 2.
Tabulka 2

	oceli, u nichž R_m není větší než 650 MPa		oceli, u nichž R_m je větší než 650 MPa
	podélný směr	příčný směr	podélný směr	příčný směr
průměr ze tří zkušebních tyčí	33	17	50	25
jednotlivá hodnota	26	13	40	20

7.2 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA NA ROZTRŽENÍ

7.2.1 Zkušební podmínky
Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.

7.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení se provede ve dvou po sobě následujících etapách na zkušebním zařízení, které umožňuje postupné zvyšování přetlaku v lahvi až do jejího roztržení a grafické znázornění křivky závislosti přetlaku na čase. Zkouška se musí provádět za pokojové teploty.

7.2.1.2 V průběhu první etapy se přetlak zvyšuje konstantní rychlostí až do začátku plastické deformace. Rychlost zvyšování přetlaku nesmí překročit 0,5 MPa/s.
Od začátku plastické deformace (druhá etapa) nesmí být výkon čerpadla větší než dvojnásobný oproti první etapě a musí být udržován konstantní až do roztržení lahve.

7.2.2 Vyhodnocení zkoušky

7.2.2.1 Vyhodnocení tlakové zkoušky na roztržení zahrnuje:
- vyhodnocení křivky závislosti přetlaku na čase pro určení přetlaku při roztržení,
- vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů,
- ověření, zda v případu lahve s konkávním dnem nedošlo k obrácení tvaru dna.

7.2.2.2 Změřený přetlak při roztržení (P_r) musí být větší než hodnota daná vzorcem:
$P_{r t} = \frac{20 a R_{m}}{D - a}$

7.2.2.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.

7.2.2.4 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, to znamená, že okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být skloněny vůči rovině průměru a vykazovat kontrakci.
Trhlina je přijatelná pouze za těchto podmínek:

1. V případě lahví o tloušťce “a“ do 7,5 mm:
Požadavek d) však nemusí být splněn:

a) v případě horní zaoblené části nebo konvexního dna, jestliže se trhlina nerozšíří do částí lahve s průměrem menším než 0,75-násobek jmenovitého vnějšího průměru lahve;

a) větší část trhliny musí být zřetelně podélná;

b) v případě konkávního dna, jestliže vzdálenost mezi nejvzdálenějším bodem trhliny a rovinou dna lahve převyšuje 5-násobek tloušťky “a“.

b) trhlina se nesmí několikanásobně rozvětvovat;

c) trhlina se nesmí obvodově rozšiřovat dále než 90° na každou stranu od své hlavní části;

d) trhlina se nesmí šířit do částí lahve, které jsou 1,5 krát silnější než největší tloušťka měřená v polovině délky lahve;

e) v případě lahví s konvexním dnem trhlina nesmí dosáhnout středu dna lahve.

2. V případě lahví o tloušťce “a“ přesahující 7,5 mm musí být větší část trhliny zřetelně podélná.

7.2.2.5 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.

7.3 CYKLICKÁ ÚNAVOVÁ ZKOUŠKA

7.3.1 Zkoušené lahve musí být označeny podle části III.

7.3.2 Cyklická únavová zkouška se provede s použitím nekorozivní kapaliny na dvou lahvích, u kterých výrobce zaručuje, že jsou dostatečně reprezentativní pro minimální konstrukční hodnoty specifikované v konstrukčním návrhu.

7.3.3 Horní cyklický přetlak je roven buď přetlaku P_h nebo jeho dvěma třetinám.
Dolní cyklický přetlak nesmí překročit 10 % hodnoty horního cyklického přetlaku.
Minimální počet cyklů a maximální zkušební frekvence jsou uvedeny v tabulce 3:
Tabulka 3

Maximální použitý přetlak	P_h	2/3 P_h
Minimální počet cyklů	12 000	80 000
Maximální počet cyklů za minutu	5	12

Teplota měřená na vnější stěně lahve nesmí během zkoušky překročit 50 °C.
Zkouška se považuje za vyhovující, když lahev dosáhne požadovaného počtu cyklů, aniž se projeví netěsnost.

7.4 HYDRAULICKÁ ZKOUŠKA

7.4.1 Přetlak vody v lahvi se musí zvětšovat rovnoměrnou rychlostí až do dosažení přetlaku P_h.

7.4.2 Lahev musí zůstat pod přetlakem P_h dostatečně dlouho, aby se prokázalo, že přetlak nemá tendenci klesat a že nedochází k úniku kapaliny.

7.4.3 Po zkoušce nesmí lahev vykazovat trvalou deformaci.

7.4.4 Lahve, které nesplní požadavky zkoušky, musí být vyřazeny.

7.5 KONTROLA HOMOGENITY LAHVE
Touto zkouškou se ověří, zda kterékoli dva body na vnějším povrchu lahve nevykazují rozdíl v tvrdosti větší než 25 HB. Kontrola se provádí na dvou příčných řezech lahve poblíž hrdla a dna, vždy ve čtyřech rovnoměrně vzdálených bodech.

7.6 KONTROLA HOMOGENITY DÁVKY
Touto zkouškou, kterou provádí výrobce, se měřením tvrdosti nebo jiným vhodným způsobem ověřuje, zda nedošlo k chybě při volbě výchozího materiálu (plechu, předvalku, trubky) nebo při tepelném zpracování. V případě lahví normalizačně žíhaných, ale nepopouštěných, se tato zkouška nemusí provádět na každé lahvi.

7.7 KONTROLA DNA
Středem dna lahve se provede podélný řez a jeden z takto získaných povrchů se vyleští pro zkoušku při pětinásobném až desetinásobném zvětšení.
Lahev se považuje za vadnou, jsou-li zjištěny trhliny. Za vadnou se považuje i tehdy, jestliže rozměry přítomných pórů či vměstků se ukazují tak velké, že může být ohrožena bezpečnost.

ČÁST IV.
Příklady značek a nápisů

ČÁST V.
Schéma zkoušky ohybem

ČÁST VI.

ČÁST VII.