10.1.1 Postup
10.1.1.1 Používá se zkušební zátěž, která se rovná požadované zátěži.
10.1.1.2 Nastavíme bod nastavení, který se má zkoušet, tak aby se během „n” vážení vždy objevil signál „zamítnuto”.
Jestliže má vážicí zařízení jeden nebo dva body nastavení a jestliže je interval nastavení vážicího zařízení malý, pak se bod nebo body nastavení, které se nepoužívají, musí nastavit zcela jasně na bod nastavení, který se zkouší, aby se zabránilo možné interferenci během zkoušky.
10.1.1.3 Zvýšíme zátěž o přírůstek rovný přibližně jedné desetině jmenovité zóny nerozhodnosti (Un), jak je znázorněno na vážicím zařízení, a danou zkušební zátěž nechejte projít „n” krát zařízením.
10.1.1.4 Pokračujeme ve zkoušce tak, že zvyšujeme zkušební zátěž po jednotlivých přírůstcích, dokud se během „n” vážení neobjeví alespoň jednou signál „přijato”.
10.1.1.5 Pokračujeme ve zkoušce tak, že zvyšujeme zkušební zátěž po jednotlivých přírůstcích, dokud se během „n” vážení neobjeví vždy signál „přijato”.
10.1.1.6 Pokračujeme pro několik přírůstků váhy za tento bod.
10.1.1.7 Výsledky sestavíme do tabulky.
10.1.1.8 Opakujeme zkušební postup se stejnými zkušebními zátěžemi tak, že budeme snižovat zátěže o jednotlivé přírůstky nebo že použijeme náhodné zátěže.
Jestliže se použije náhodný postup, pak pro každý přírůstek bude nutná zkušební zátěž.
10.1.1.9 Výsledky sestavíme do tabulky.