PŘÍRODNÍ LÉČEBNÉ LÁZNĚ
Požadavky na životní prostředí ve vnitřním území lázeňského místa a vybavení přírodních léčebných lázní
[§ 46 odst. 1 písm. g) zákona]

(1) Specifický charakter lázeňského prostředí jako významného činitele lázeňské péče se vytváří a uchovává na území, v němž přírodní léčebné lázně byly, popřípadě mají být stanoveny (§ 25 zákona),

a) respektováním bioklimatické bonity území,

b) vymezením optimální velikosti přírodních léčebných lázní v závislosti na charakteru terénu a kapacitě přírodního léčivého zdroje,

c) zvyšováním hodnoty zeleně výběrem vhodných porostů v souladu s krajinnými podmínkami a léčebnými požadavky, a

d) harmonickým sepětím architektonických a urbanistických řešení s okolní krajinou.

(2) Zdravotnická a jiná zařízení sloužící k poskytování lázeňské péče musí být v rozumně možné míře oddělena od ostatních částí obce, vymístěny zdroje znečišťující ovzduší a vyvolávající hluk. Plošná výměra zeleně ve vnitřním území lázeňského místa musí být nejméně 4 ha na 100 lůžek určených pro pacienty a návštěvníky přírodních léčebných lázní, s navazujícími dalšími minimálně 4 ha zeleně na 100 lůžek za hranicí tohoto území. Zeleň ve vnitřním území lázeňského místa i v okolní krajině musí být druhově rozmanitá s vyloučením výsadby druhů častěji vyvolávajících alergické reakce.

(3) Území využívané v souvislosti s poskytováním lázeňské péče do vzdálenosti 4 až 8 km okolo přírodních léčebných lázní (lázeňská krajina) musí poskytovat podmínky pro terénní léčbu, případně jinou řízenou fyzickou zátěž a umožňovat volbu klimatických protikladů, kterými jsou střídání závětrných úseků s cestami v otevřené krajině a stinných míst s polohami na slunci, střídání krajinných partií (například louky, skupiny stromů).

(4) Lázeňská zástavba musí být řešena bezbariérově3) a tak, aby při přechodu pacientů z vnitřního do venkovního prostředí nedocházelo k nadměrné termoregulační zátěži. Součástí zástavby jsou i prvky poskytující ochranu před deštěm a větrem a umožňující pohyb venku i za nepříznivého počasí (kolonády, podloubí).

(5) Průjezdní úseky silnic musí být vedeny mimo vnitřní území lázeňského místa.

(6) Povolené hladiny hluku v přírodních léčebných lázních stanoví zvláštní právní předpisy.4)

(7) Je nevhodné umísťovat zdravotnická zařízení poskytující lázeňskou péči v blízkosti zařízení (například hřbitovy, krematoria, věznice), která by mohla negativním způsobem působit na psychiku osob, kterým se poskytuje lázeňská péče.5)

§ 9

Kvalita ovzduší v přírodních léčebných lázních je stanovena limity:

a) střední hodnota prašného aerosolu nepřekračuje 150 μg/m3 za 24 hod. a 500 μg/m3 za 30 min. v případě, že jde o aerosol, který neobsahuje více než 20 % volného SiO2,

b) střední hodnota oxidu siřičitého nepřekračuje 50 μg/m3 za 24 hod. a 200 μg/m3 za 30 min.,

c) střední hodnota oxidů dusíku NOX nepřekračuje 100 μg/m3 za 24 hod., 200 μg/m3 za 30 min. a 50 μg/m3 za rok,

d) v dlouhodobém průměru není v měsících říjen až březen v místě více než 50 dní s mlhou, v dubnu až září více než 15 dní s mlhou,

e) průměrná délka slunečního svitu je nejméně 1500 hodin v roce, při orografickém zaclonění horizontu není menší než 1300 hodin v roce.

(1) Vnitřní území lázeňského místa klimatických lázní musí vykazovat tyto klimatické faktory:

a) dráždivé faktory (poloha v nadmořské výšce nad 800 m n. m. se sníženým barometrickým tlakem, bohaté oslunění místa, intenzivní sluneční záření, intenzivní provětrávání se značně velkou a silně kolísající zchlazovací veličinou) a

b) šetřící faktory (přítomnost dostatečného počtu stinných míst, ochrana před silnými větry, avšak bez stagnace vzduchu, přiměřená zchlazovací veličina, relativní stabilita počasí, vzduch chudý na prašné příměsi a alergeny).

(2) Vnitřní území lázeňského místa klimatických lázní nesmí být znečišťováno ani dočasně výfukovými plyny, průmyslovými exhalacemi a kouřem z místních topenišť.

§ 11

Součástí přírodních léčebných lázní jsou s ohledem na jejich charakter vedle zdravotnických zařízení poskytujících lázeňskou péči5) zejména:

a) zařízení sloužící k léčebnému využití přírodních léčivých zdrojů nezačleněná do zdravotnického zařízení lázeňské péče (pitné pavilony, kolonády),

b) zařízení umožňující využití lázeňského prostředí a okolní krajiny pro terénní a klimatickou léčbu (parky a lesoparky se značenými cestami pro terénní kúry, venkovní lehárny s polohami na slunci a ve stínu),

c) zařízení sloužící ubytování a stravování (včetně dietního) osob využívajících lázeňskou péči a dalších návštěvníků přírodních léčebných lázní, která nejsou zdravotnickými zařízeními nebo jejich součástí (například lázeňské hotely a penziony),

d) zařízení pro využívání volného času (například klubovny, čítárny, společenské sály, sportoviště),

e) zařízení veřejné dopravy bez negativního vlivu na životní prostředí (například trolejbusy, elektromobily),

f) parkovací domy a záchytná parkoviště navazující na stanice veřejné hromadné dopravy na okraji vnitřního území lázeňského místa,

g) zařízení sloužící k sledování klimatických podmínek ve vnitřním území lázeňského místa.

§ 12

V přírodních léčebných lázních, které byly stanoveny podle dříve platných právních předpisů a které nesplňují požadavky stanovené v § 8 až 11, se při vytváření životního prostředí a při zajišťování jejich vybavení postupuje tak, aby tyto požadavky byly respektovány v co největší míře. Pokud neplnění požadavků podle § 8 až 11 naruší účel, pro který byly přírodní léčebné lázně stanoveny, postupuje se podle § 25 odst. 4 zákona.

§ 13

Náležitosti odborného posudku o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní

[§ 46 odst. 1 písm. h) zákona]

(1) Odborný posudek o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní obsahuje vždy tyto náležitosti:

a) důvod pro umístění přírodních léčebných lázní v lokalitě a pro vznik lázeňského místa;

b) popis celkového krajinného prostředí včetně posouzení

1. horizontálního a vertikálního členění krajiny,

2. porostů v místě navrhovaného vzniku přírodních léčebných lázní a v jeho okolí,

3. vlastností půdy,

4. celkového přírodního rámce okolní krajiny;

c) řešení zásobování místa pitnou vodou, zneškodňování odpadních vod, odstraňování a likvidace pevných a kapalných odpadních látek;

d) řešení dopravního napojení veřejnou hromadnou dopravou navrhovaných přírodních léčebných lázní, návrh opatření omezujících ohrožení návštěvníků lázní dopravou;

e) bioklimatické podmínky navrhovaných přírodních léčebných lázní doložené údaji o

1. nadmořské výšce území a převládajících směrech větru,

2. teplotě vzduchu (roční průměr a nejvyšší průměrné denní amplitudy v měsících),

3. četnosti srážek (průměrná relativní vlhkost vzduchu, minimální a maximální s uvedením měsíců, průměrný úhrn srážek v měsících duben až září a říjen až březen),

4. slunečním svitu (průměrný počet hodin slunečního svitu v roce, počet slunečních dnů v měsících),

5. čistotě ovzduší (v rozsahu § 9),

6. závětrných a návětrných plochách a slunečných a stinných místech a plochách;

f) působení prostředí navrhovaných přírodních léčebných lázní na psychiku návštěvníků z hlediska

1. odloučení krajiny od městského ruchu,

2. akustického pozadí a hluku včetně přeletu letadel a možností eliminace zdrojů hluku,

3. harmonie okolní krajiny,

4. možností odstranění esteticky rušivých elementů v krajině,

5. možnosti zakládání nových zelených ploch, lesíků, sadů, parků, vyhlídkových míst,

6. jiných vlivů (§ 8 odst. 7);

g) popis dalších faktorů v místě a okolí navrhovaných přírodních léčebných lázní, zejména:

1. vodní toky a plochy,

2. možnost zřizování cest pro terénní léčbu s různou délkou a stoupáním,

3. možnost zlepšení daného bioklimatu plánovitou výsadbou a udržováním zeleně, odstraňováním zdrojů znečištění prachem a exhalacemi;

h) komplexní hodnocení kvality území přírodních léčebných lázní a lokality, v níž jsou nebo v níž mají být stanoveny z hlediska bioklimatologie a ekologie ve vztahu k potřebám lázeňské péče pro dané léčebné indikace;

i) soulad územně plánovací dokumentace s potřebami lázeňské péče včetně případného návrhu na omezení zástavby okolí přírodních léčebných lázní kapacitními stavbami živočišné výroby (především pro chov vepřů), popřípadě jiné výroby.

(2) Součástí odborného posudku je i informace o vzdělání včetně postgraduálního a jiných školení a o odborné praxi zpracovatele a dále o jeho pracovněprávním nebo jiném vztahu k předkladateli návrhu na stanovení přírodních léčebných lázní (§ 25 odst. 3 zákona).

§ 14

Náležitosti odborného posudku o využitelnosti klimatických podmínek k léčebným účelům

[§ 46 odst. 1 písm. d) zákona]

(1) Odborný posudek o využitelnosti klimatických podmínek k léčebným účelům obsahuje

a) odůvodnění pro umístění klimatických lázní v lokalitě a případně pro vznik lázeňského místa,

b) popis celkového krajinného prostředí včetně údajů o

1. nadmořské výšce,

2. horizontálním a vertikálním členění krajiny,

3. porostech v místě navrhovaného vzniku klimatických lázní a v jeho okolí,

4. odloučení krajiny od městského ruchu,

5. vlastnostech půdy,

c) zhodnocení vlastností klimatu ve vztahu k navrhovaným indikacím k léčbě, včetně specifikace, které složky bioklimatu včetně aerosolů jsou podstatné pro aplikovanou klimatickou léčbu,

d) dokumentaci o působení klimatických faktorů nejméně v pětiletém uzavřeném časovém období,

e) popis klimatické léčby a výčet zařízení, která umožňují její provádění,

f) řešení zásobování pitnou vodou, likvidace odpadních vod, odstraňování a likvidace pevných a kapalných odpadních látek a

g) řešení dopravního napojení vnitřního území lázeňského místa navrhovaných klimatických lázní veřejnou hromadnou dopravou včetně návrhu opatření omezujících dopravu ve vnitřním území lázeňského místa navrhovaných klimatických lázní.

(2) Součástí odborného posudku je i informace o vzdělání včetně postgraduálního školení a odborné praxi zpracovatele a o jeho pracovním vztahu k předkladateli návrhu na stanovení přírodních léčebných lázní.