164/2001 Sb. — Zákon o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)

HLAVA 1

§ 1

Předmět úpravy
Tento zákon stanoví podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle tohoto zákona. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Minerální vodou pro léčebné využití se rozumí přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek nejméně 1 g/l nebo s obsahem nejméně 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku anebo která má u vývěru přirozenou teplotu vyšší než 20 °C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kBq/l.

(2) Zdrojem přírodní minerální vody je přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožňují její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod,¹) a o tomto zdroji bylo vydáno osvědčení podle tohoto zákona.

(3) Přírodními léčebnými lázněmi se rozumí soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, (dále jen „lázeňská péče“)²) stanovený za přírodní léčebné lázně podle tohoto zákona.

(4) Lázeňským místem se rozumí území nebo část území obce³) nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle tohoto zákona.

§ 3

Hodnocení a využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod

(1) Způsob a rozsah hodnocení přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody, způsob získávání minerální vody, plynu a peloidu z těchto zdrojů (dále jen „výtěžek“), úpravu, přepravu a skladování výtěžku z těchto zdrojů a označování výrobku z přírodního léčivého zdroje stanoví vyhláška Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). Při výrobě balených přírodních minerálních vod a nakládání s výrobkem ze zdroje přírodní minerální vody se postupuje podle zvláštních právních předpisů,⁴) pokud tento zákon nestanoví jinak. Ukazatele přírodního ozáření z vody stanoví zvláštní právní předpis.⁵)

(2) K účelům lázeňské péče lze využívat pouze ty zdroje minerální vody, plynu nebo peloidu, o nichž je vydáno osvědčení, že jsou přírodním léčivým zdrojem podle tohoto zákona.

(3) K výrobě balených přírodních minerálních vod lze využívat pouze ty zdroje, o nichž je vydáno osvědčení podle tohoto zákona.

§ 4

Právní povaha přírodního léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody a výtěžků z nich

(1) Přírodní léčivý zdroj podle § 2 odst. 1 a zdroj přírodní minerální vody podle § 2 odst. 2 (dále jen „zdroj“) nejsou součástí ani příslušenstvím pozemků a nejsou předmětem vlastnictví.

(2) Výtěžek ze zdroje se stane předmětem vlastnictví, jakmile jej osoba, která má podle tohoto zákona povolení k využívání zdroje, odejme ze zdroje.

HLAVA 2

§ 5

Osvědčení o zdroji

(1) Osvědčení o tom, že zdroj minerální vody, plynu nebo peloidu (dále jen „předpokládaný zdroj“) je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodní minerální vody (dále jen „osvědčení“) vydá rozhodnutím ministerstvo, pokud ověří splnění požadavků na vlastnosti zdroje stanovených tímto zákonem a vyhláškou ministerstva vydanou podle § 3 odst. 1 tohoto zákona, a to z vlastního podnětu, na návrh vlastníka pozemku, na němž nebo pod nímž se předpokládaný zdroj nachází, nebo na návrh obce, na jejímž území se předpokládaný zdroj nachází, anebo na návrh právnické nebo fyzické osoby, která hodlá předpokládaný zdroj využívat.

(2) Při ověřování předpokládaného zdroje ministerstvo posuzuje jeho složení, vlastnosti, vhodnost a možnost jeho využití, jakož i podmínky k zabezpečení jeho ochrany. Pokud při ověřování zjistí, že předpokládaný zdroj nesplňuje všechny požadavky a vlastnosti týkající se vhodnosti jeho využití k léčebným účelům nebo u minerální vody vhodnosti jejího použití ke spotřebě jako potravinu,¹) rozhodnutím návrh na vydání osvědčení zamítne.

(3) Rozhodnutí, kterým bylo vydáno osvědčení, ministerstvo oznámí

a) účastníkům řízení,

b) obci, na jejímž území se zdroj nachází,

c) Ministerstvu životního prostředí,

d) Ministerstvu pro místní rozvoj,

e) orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu⁶) a vodoprávnímu úřadu, příslušným podle místa výskytu zdroje.

(4) Rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na vydání osvědčení, ministerstvo oznámí jen účastníkům řízení.

(5) Účastníkem řízení o vydání osvědčení je navrhovatel a dále osoby, které mají vlastnické právo k nemovitostem, na kterých nebo pod nimiž se předpokládaný zdroj nachází a které mají být využíváním předpokládaného zdroje přímo dotčeny, jakož i osoby, které k takovýmto nemovitostem vykonávají správu podle zvláštních právních předpisů.

(6) Pokud zdroj již nesplňuje požadavky na něj kladené nebo nemá vlastnosti, pro které byl ministerstvem osvědčen, ministerstvo rozhodnutím osvědčení zruší a toto rozhodnutí oznámí všem, kterým bylo rozhodnutí o vydání osvědčení oznámeno, popřípadě jejich právním nástupcům.

(7) Rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva vydanému podle odstavců 1, 2 a 6 nemá odkladný účinek.

(8) Informaci o tom, že ministerstvo vydalo rozhodnutí o vydání osvědčení a rozhodnutí o zrušení osvědčení ministerstvo vyhlašuje formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. V tomto sdělení rovněž uvede, kde je možno do rozhodnutí nahlédnout.

§ 6

Návrh na vydání osvědčení

(1) V návrhu na vydání osvědčení se uvedou

a) údaje o osobě, která návrh podává, a to jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), jde-li o fyzickou osobu, nebo název (firma), sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu; u právnické osoby se uvede též jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo fyzické osoby, která je jejím statutárním orgánem, je-li tento orgán ustanoven,

b) popis předpokládaného zdroje a jeho okolí.

(2) K návrhu na vydání osvědčení se připojí

a) polohopisné a výškopisné zaměření předpokládaného zdroje,

b) závěrečná zpráva o výsledku geologických prací,⁷) včetně návrhu na ochranu předpokládaného zdroje; pokud již bylo území, na němž se nachází minerální voda, plyn nebo peloid, geologicky prozkoumáno, lze se souhlasem ministerstva nahradit závěrečnou zprávu o výsledku geologických prací hydrogeologickým posudkem o předpokládaném zdroji,

c) doklad o chemickém složení, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastnostech minerální vody, plynu nebo peloidu zpracovaný Referenční laboratoří přírodních léčivých zdrojů (§ 40),

d) odborný posudek o využitelnosti minerální vody, plynu nebo peloidu k léčebným účelům, k jejich použití ke spotřebě jako potravinu,¹) který je oprávněna zpracovat osoba s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu⁷) nebo Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů; pro potřebu jejich využitelnosti k léčebným účelům posudek obsahuje též lékařskou část, kterou zpracovává lékař - specialista v oboru fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace nebo oboru odpovídajícímu léčebnému využití zdroje; pro potřebu využitelnosti minerální vody k výrobě balených přírodních minerálních vod obsahuje posudek v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva též posouzení fyziologického významu minerální vody pro výživu; náležitosti odborného posudku stanoví vyhláška ministerstva,

e) návrh na využití minerální vody, plynu nebo peloidu z předpokládaného zdroje,

f) snímek z katastrální mapy odpovídající aktuálnímu stavu katastru nemovitostí s vyznačením umístění předpokládaného zdroje minerální vody, plynu nebo peloidu a s vyznačením hranice jeho potřebné ochrany,

g) výpis z katastru nemovitostí s uvedením identifikačních údajů o nemovitostech, včetně údajů o vlastnických a jiných právech k nim, na nichž nebo pod nimiž se předpokládaný zdroj nachází, a k nemovitostem, které mají být jeho využíváním přímo dotčeny.

(3) Pokud návrh na vydání osvědčení neobsahuje náležitosti uvedené v odstavcích 1 a 2, vyzve ministerstvo navrhovatele k doplnění návrhu o chybějící náležitosti v jím stanovené přiměřené lhůtě. Pokud navrhovatel návrh v této lhůtě nedoplní, ministerstvo zahájené řízení zastaví.

§ 7

Náležitosti osvědčení
Osvědčení obsahuje tyto údaje:

a) popis umístění zdroje,

b) údaje o složení a vlastnostech zdroje,

c) způsob využití zdroje.

§ 8

Oznamovací povinnost

(1) Právnická nebo fyzická osoba, která při své vyhledávací, průzkumné, stavební a jiné činnosti zjistí výskyt podzemní vody se známkami zvýšené teploty, mineralizace nebo obsahu oxidu uhličitého, plynu nebo peloidu, je povinna tuto skutečnost oznámit ministerstvu nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění.

(2) Oznamovací povinnost stanovená zvláštním právním předpisem⁸) není odstavcem 1 dotčena.

§ 9

(1) Využívat zdroje lze jen na podkladě povolení vydaného ministerstvem. Při vydávání povolení k využití zdroje ministerstvo dbá, aby využívání zdroje bylo šetrné a výtěžek ze zdroje byl využíván především k léčebným a dietetickým účelům.

(2) Peloidy získané z přírodního léčivého zdroje se prvotně využijí pro balneologické účely. Způsob nakládání s použitým peloidem stanoví ministerstvo v povolení vydaném podle odstavce 1.

§ 10

Žádost o vydání povolení k využívání zdroje

(1) Žádost o vydání povolení k využívání zdroje může podat jen právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo k jiným činnostem, při nichž má být zdroj využíván (dále jen „žadatel“); v žádosti žadatel uvede

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu,

b) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

c) předmět podnikání nebo činnosti, při nichž má být zdroj využíván,

d) označení nemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází a která má být jeho využíváním přímo dotčena, s uvedením aktuálních údajů o této nemovitosti evidovaných v katastru nemovitostí,

e) způsob využívání zdroje,

f) předpokládaný den zahájení využívání zdroje,

g) předpokládaný den ukončení využívání zdroje, má-li být zdroj využíván po dobu určitou,

h) označení nemovitosti, ve které bude žadatelem poskytována lázeňská péče, uvedením katastrálního území a parcelního čísla, pod kterým je tato nemovitost evidována v katastru nemovitostí.

(2) K žádosti žadatel připojí

a) plán využití zdroje, který obsahuje

1. snímek katastrální mapy odpovídající aktuálnímu stavu katastru nemovitostí se zakreslením zdroje, jež má být využíván,

2. polohopisné a výškopisné zaměření zdroje,

3. kopii katastrální mapy se zakreslením navržené hranice ochranného pásma zdroje I. stupně a výpisy z katastru nemovitostí k nemovitostem, které se nacházejí uvnitř tohoto navrhovaného ochranného pásma,

4. kopii základní mapy v měřítku 1 : 10 000 se zakreslením hranice ochranného pásma zdroje II. stupně,

5. účel využití výtěžku ze zdroje (např. koupele, zábaly, stáčení do lahví),

6. návrh množství výtěžku, které má být odebíráno ze zdroje,

7. podíl případného využití výtěžku ze zdroje k jinému účelu, než k účelu uvedenému v bodě 5, s uvedením tohoto jiného účelu; to se netýká peloidu, který se prvotně využívá k balneologickým účelům,

8. způsob nakládání s použitým výtěžkem ze zdroje,

b) návrhy ochranných pásem zdroje zpracované osobou s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu,⁹)

c) vyjádření vodoprávního úřadu podle zvláštního právního předpisu, má-li být využíván zdroj přírodní minerální vody,

d) plán rekultivace ložiska, má-li být využíván peloid.

(3) Žadatel při podání žádosti podle odstavců 1 a 2 musí dále prokázat, že je vlastníkem nemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází a která má být jeho využíváním přímo dotčena, nebo že má k této nemovitosti jiné právo, které jej opravňuje nemovitost k využívání zdroje používat (např. nájemní smlouva, smlouva o věcném břemenu nebo jiná smlouva uzavřená mezi žadatelem a vlastníkem nemovitosti).

(4) Pokud žádost nebude obsahovat náležitosti uvedené v odstavcích 1 až 3, vyzve ministerstvo žadatele k doplnění žádosti v přiměřené lhůtě. Jestliže žadatel svoji žádost ve stanovené lhůtě nedoplní, ministerstvo zahájené řízení o vydání povolení k využívání zdroje zastaví.

§ 11

Účastníci řízení o povolení k využívání zdroje
Účastníky řízení o povolení k využívání zdroje jsou žadatel o vydání tohoto povolení a dále vlastníci (správci) nemovitostí, na kterých nebo pod nimiž se zdroj nachází a které budou využíváním zdroje přímo dotčeny. Účastníkem řízení je též obec, pokud se vydává povolení k využívání zdroje v dosud nevyužívané zřídelní struktuře nebo povolení k využívání zdroje, pro jehož využití nebyla dosud vybudována žádná zařízení. Povolení k využívání zdroje nenahrazuje rozhodnutí o využití území podle zvláštních právních předpisů.¹⁰) Vydání povolení k využívání zdroje ministerstvo neprodleně zašle obci, na jejímž území se zdroj nachází, jakož i místně příslušnému stavebnímu úřadu a vodoprávnímu úřadu; povolení k využívání zdroje přírodní minerální vody se též zašle celnímu úřadu příslušnému podle sídla uživatele zdroje.

§ 12

Povolení k využívání zdroje

(1) Ministerstvo vydá povolení k využívání jen takového zdroje, o němž je vydáno osvědčení podle § 5, a jen tehdy, kdy žadatel předložil úplnou žádost o vydání povolení k využívání zdroje podle § 10. Při posuzování žádosti o vydání povolení k využívání zdroje ministerstvo hodnotí zejména, zda v této žádosti navržené využití zdroje odpovídá charakteru a kapacitě zdroje a zda žadatel je schopen zajistit dlouhodobé využívání zdroje v požadované kvalitě a má praktické zkušenosti s využíváním zdrojů.

(2) Ministerstvo zamítne žádost o vydání povolení k využívání zdroje, jestliže

a) zájem na ochraně zdroje převažuje nad zájmem na jeho využití,

b) předložený plán využití zdroje není v souladu s účelem vhodným k jeho využití,

c) navrhovaný způsob ochrany zdroje neodpovídá potřebě jeho ochrany,

d) povolení k využívání zdroje bylo vydáno jinému žadateli, nejde-li o postup podle § 18, nebo

e) nemovitosti podle § 10 odst. 1 písm. h) se nenacházejí ve vnitřním území lázeňského místa.

(3) Ministerstvo při posuzování žádosti vydá povolení přednostně žadateli, který je vlastníkem nemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází, a současně uhradil náklady za průzkum zdroje.

(4) V povolení k využívání zdroje ministerstvo uvede

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,

b) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

c) název přírodních léčebných lázní, v nichž se nachází nemovitosti, ve kterých má být žadatelem poskytována lázeňská péče, vyjma případů, kdy účel využití výtěžku nesouvisí s poskytováním lázeňské péče,

d) předmět podnikání nebo činnosti, při nichž lze zdroj využívat,

e) způsob, rozsah a podmínky využívání zdroje; u peloidu též způsob nakládání s použitým peloidem a způsob rekultivace jeho ložiska,

f) popis zdroje a jeho umístění,

g) způsob povolené úpravy výtěžku ze zdroje,

h) podmínky pro hydrogeologické, chemické, fyzikální a mikrobiologické sledování zdroje a výtěžku z něho,

i) rozsah a četnost ověřování kvality zdroje a výtěžku z něho,

j) zařízení, která je nutno vybudovat a udržovat k zabezpečení využívání a ochrany zdroje,

k) termín započetí využívání zdroje,

l) dobu povoleného využívání zdroje, má-li být využíván po dobu určitou.

(5) U historicky volně přístupných zdrojů a u nově získaných zdrojů z již využívané zřídelní struktury může ministerstvo v povolení stanovit uživateli povinnost umožnit bezplatný odběr minerální vody ze zdroje fyzickým osobám pro jejich osobní potřebu v rozsahu nepřesahujícím 10 % vydatnosti zdroje, nejvýše však 6 l/min.

§ 13

(1) Vyžaduje-li využívání zdroje, pro které bylo vydáno povolení k využívání zdroje, provedení záměru podle stavebního zákona, lze povolení záměru vydat pouze po předchozím vyjádření ministerstva. Ve vyjádření podle věty první ministerstvo posoudí vhodnost a soulad záměru s povolením využívání zdroje. Je-li potřeba zabezpečit využívání zdroje povoleným způsobem, stanoví ministerstvo ve vyjádření podmínky k umístění, provedení nebo užívání záměru.

(2) Osoba, které bylo vydáno povolení k využívání zdroje, (dále jen „uživatel“) předloží ministerstvu nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci povolení k využití zdroje dokumentaci pro povolení záměru podle stavebního zákona pro využití zdroje určenou pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona. Neodpovídá-li dokumentace pro povolení záměru povolenému způsobu využívání zdroje, vrátí ministerstvo dokumentaci pro povolení záměru uživateli a určí způsob, rozsah a lhůtu pro její doplnění nebo změnu.

(3) Ministerstvo vydá vyjádření do 60 dnů ode dne obdržení dokumentace pro povolení záměru. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou byla dokumentace pro povolení záměru vrácena uživateli k doplnění nebo úpravě. Vyžaduje-li záměr posouzení vlivů na životní prostředí, doba nezbytná pro toto posouzení se do lhůty stanovené ve větě první nezapočítává.

§ 14

Změny a zrušení povolení k využití zdroje

(1) Uživatel zdroje je povinen oznámit ministerstvu všechny změny týkající se údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k využívání zdroje a dokladů k žádosti připojených, a to nejméně 30 dnů před jejich zamýšleným uskutečněním, a pokud změny nebyly předem známy, do 15 dnů od jejich vzniku.

(2) Ministerstvo rozhodne na základě oznámení podle odstavce 1, a to podle závažnosti změn, o změně povolení k využívání zdroje nebo o pozastavení využívání zdroje anebo povolení zruší. Při pozastavení využívání zdroje ministerstvo zároveň určí lhůtu, v níž je uživatel povinen odstranit nedostatky, které vedly k pozastavení využívání zdroje.

(3) Ministerstvo může rozhodnutím zrušit pravomocné povolení k využívání zdroje, jestliže uživatel

a) nepředložil ve lhůtě uvedené v § 13 odst. 2 ministerstvu dokumentaci pro povolení záměru nebo tuto dokumentaci nedoplnil nebo nedoplnil ve lhůtě určené ministerstvem,

b) nezapočal s využíváním zdroje ve lhůtě stanovené v povolení k využití zdroje.

(4) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k využívání zdroje, jestliže

a) se vlastnosti zdroje změnily tak, že z hlediska zájmů stanovených v tomto zákoně nejsou vhodné k jeho využívání,

b) uživatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené tímto zákonem nebo v povolení k využívání zdroje,

c) využíváním zdroje došlo k nepříznivému vlivu na podzemní vody nebo životní prostředí,

d) o zrušení požádá uživatel.

(5) Rozklad proti rozhodnutím ministerstva vydaným podle odstavců 2 až 4 nemá odkladný účinek.

§ 15

Zánik povolení k využívání zdroje

(1) Povolení k využívání zdroje zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, byla-li tato doba v povolení uvedena,

b) zánikem uživatele, je-li uživatelem právnická osoba,

c) smrtí uživatele zdroje, je-li uživatelem fyzická osoba,

d) zánikem nebo zrušením živnostenského nebo jiného oprávnění¹²) nebo ukončením činnosti, při níž byl zdroj využíván,

e) vyčerpáním, znehodnocením nebo ztrátou zdroje.

(2) Uživatel, který hodlá pokračovat ve využívání zdroje i po uplynutí doby, na kterou bylo povolení k využívání zdroje vydáno, může nejpozději 12 měsíců před uplynutím této doby ministerstvo požádat o prodloužení doby využívání zdroje. Ministerstvo o této žádosti rozhodne nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti.

(3) V případě zániku povolení k využívání zdroje podle odstavce 1 písm. b) a c) může právnická osoba nebo fyzická osoba, která pokračuje v předmětu podnikání¹³) nebo v činnosti, při níž je zdroj využíván, využívat zdroj po dobu nezbytně nutnou k získání povolení k využívání zdroje pro sebe, pokud oznámí ministerstvu svůj úmysl nadále využívat zdroj ve lhůtě do 15 dnů ode dne zániku povolení a předloží žádost o vydání povolení k využívání zdroje ve lhůtě do 60 dnů ode dne zániku povolení; ministerstvo může v těchto případech určit, které náležitosti stanovené v § 10 nemusí žádost obsahovat. Do doby vydání nového povolení k využívání zdroje tato osoba dodržuje podmínky stanovené v povolení k využívání tohoto zdroje, i když zaniklo.

HLAVA 3

§ 16

(1) Uživatel zdroje je povinen

a) dodržovat podmínky stanovené v povolení k využívání zdroje a povinnosti stanovené tímto zákonem,

b) oznámit neprodleně ministerstvu a příslušnému celnímu úřadu zahájení využívání zdroje,

c) udržovat v řádném stavu zařízení určená k zabezpečení využívání a ochrany zdroje,

d) zajistit hydrologický a hydrogeologický dohled nad zdrojem a sledování chemických, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastností zdroje a výtěžku a jejich zdravotní nezávadnost,

e) ověřovat kvalitu zdroje a kvalitu výtěžku při jeho získávání, dopravě, případné akumulaci a u přírodního léčivého zdroje i při použití k balneaci Referenční laboratoří přírodních léčivých zdrojů v rozsahu a četnosti určené v povolení o využívání zdroje,

f) provádět opatření k zabezpečení využívání zdroje a jeho ochrany a opatření uložená k odstranění zjištěných závad,

g) dbát pokynů osob uvedených v § 39 při provádění dozoru nad využíváním a ochranou zdroje,

h) poskytovat údaje potřebné pro vedení registru přírodních léčivých zdrojů a registru zdrojů přírodních minerálních vod,

i) oznamovat ministerstvu údaje o skutečném množství výtěžku ze zdroje do 15. dne každého kalendářního měsíce za uplynulý kalendářní měsíc,

j) pro výtěžky z přírodního léčivého zdroje používat jen takové obaly a obalové materiály, které nemění vlastnosti výtěžku a nemají nepříznivé účinky na lidské zdraví,

k) vyznačit na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje, u peloidu na příbalovém letáku, charakteristické složení, způsob uskladnění, dobu použití a další údaje stanovené vyhláškou ministerstva,

l) umožnit za úhradu provozních nákladů užívání přírodního léčivého zdroje dalšímu uživateli, který má povolení podle § 18 odst. 1,

m) umožnit oprávněným osobám uvedeným v § 39 vstup na pozemky, do staveb a zařízení a umožnit jim provedení potřebných šetření a odběr vzorků,

n) umožnit bezplatný odběr minerální vody ze zdroje fyzickým osobám pro jejich osobní potřebu a volný přístup k tomuto odběru, stanoví-li tak povolení k využívání zdroje (§ 12 odst. 5).

(2) Uživatel zdroje je povinen zajistit odborný dohled nad využíváním a ochranou zdroje fyzickou osobou, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle tohoto zákona, nejpozději do 1 roku od nabytí účinnosti vyhlášky vydané podle § 46 odst. 1 písm. i).

(3) Uživatel zdroje může provádět zásahy a úpravy na jímacím zařízení zdroje pouze se souhlasem ministerstva.

§ 17

(1) Na základě rozhodnutí ministerstva uživatel zdroje na vlastní náklady zakonzervuje nebo odstraní jímací zařízení, kterým se zdroj využívá, pokud

a) zdroj nevyužívá,

b) bylo zrušeno povolení k jeho užívání podle § 14 odst. 2 až 4,

c) zaniklo povolení k jeho využívání podle § 15 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e), s výjimkou postupu podle § 15 odst. 3,

d) v zájmu ochrany zřídelní struktury je nutné odstranit jímací zařízení zdroje.

(2) Rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva vydanému podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

(3) Ministerstvo zajistí zakonzervování nebo odstranění jímacího zařízení zdroje, pokud

a) nevydá rozhodnutí podle odstavce 1,

b) zdroj nemá uživatele.

§ 18

Další uživatel a správce přírodního léčivého zdroje

(1) Pokud je vydatnost přírodního léčivého zdroje větší než objem uvedený v povolení vydaném uživateli tohoto zdroje nebo pokud uživatel tohoto zdroje nevyužívá dlouhodobě objem uvedený v povolení k jeho využívání (§ 14 odst. 2), může ministerstvo povolit využívání zbývající kapacity zdroje dalšímu uživateli. Ustanovení § 10 až 16 se použijí přiměřeně. Účastníky řízení o povolení k využívání přírodního léčivého zdroje dalším uživatelem jsou dosavadní uživatel tohoto zdroje a další žadatel o povolení k jeho využívání.

(2) Uživatel, který obdržel povolení ministerstva k využívání přírodního léčivého zdroje jako první, je současně správcem tohoto zdroje. Správce přírodního léčivého zdroje plní povinnosti vyplývající z § 10 až 17 v rozsahu určeném ministerstvem. Ministerstvo může určit správcem přírodního léčivého zdroje jiného uživatele, pokud jeho původní správce o to požádá nebo neplní náležitě povinnosti uživatele nebo správce přírodního léčivého zdroje.

(3) V lázeňském místě s větším počtem poskytovatelů zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči využívajících přírodní léčivý zdroj v tomto místě může ministerstvo určit správcem tohoto zdroje osobu, která není uživatelem tohoto zdroje.

§ 19

Odborný dohled

(1) Odborný dohled nad využíváním a ochranou zdrojů může vykonávat jen fyzická osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle tohoto zákona, (dále jen „balneotechnik“).

(2) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Odbornou způsobilost ověřuje a osvědčení o odborné způsobilosti vydává ministerstvo na dobu 5 let.

(3) Předpokladem získání odborné způsobilosti je

a) vysokoškolské vzdělání¹⁴) vodohospodářského, hydrogeologického nebo příbuzného směru nebo oblasti a 2 roky praxe ve vodním hospodářství nebo v příbuzných oborech, nebo

b) vyšší odborné vzdělání¹⁵) a nejméně 5 let praxe ve vodním hospodářství nebo v příbuzných oborech, anebo

c) úplné střední vzdělání¹⁵) a nejméně 10 let praxe ve vodním hospodářství nebo v příbuzných oborech, a

d) úspěšné vykonání zkoušky.

(4) Fyzická osoba žádost o provedení zkoušky o odborné způsobilosti předkládá ministerstvu. Zkoušku lze opakovat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. Vznik a složení zkušební komise, rozsah, způsob a organizaci zkoušky o odborné způsobilosti stanoví vyhláška ministerstva.

(5) Ministerstvo může balneotechnikovi platnost osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle odstavce 2

a) na základě jeho žádosti rozhodnutím prodloužit o dalších 5 let, a to i opakovaně, na podkladě souhrnného zhodnocení jeho činnosti v oblasti odborného dohledu nad svěřenými zdroji,

b) rozhodnutím zrušit, jestliže zjistí závažné nedostatky nebo opakované nedostatky v jeho činnosti nebo jestliže takovéto nedostatky zjistí jiný správní úřad a své zjištění ministerstvu písemně sdělí; v takovém případě se ten, jemuž byla zrušena platnost osvědčení o odborné způsobilosti, může přihlásit k vykonání nové zkoušky o odborné způsobilosti nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti.

(6) Pokud balneotechnik zajišťuje odborný dohled podle odstavce 1 při jímání minerálních vod ze zdroje v důlním díle, prokazuje odbornou způsobilost též podle zvláštního právního předpisu.¹⁶)

(7) Rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 5 písm. b) nemá odkladný účinek.

HLAVA 4

§ 20

(1) Za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody v množství stanoveném v povolení k využívání zdroje podle § 12 odst. 4 písm. d) platí uživatel zdroje poplatek počínaje měsícem, který následuje po dni, v němž bylo započato s využíváním zdroje.

(2) Jednotkovou výši poplatku podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením.

(3) Poplatek se platí měsíčně, se splatností dvacátého pátého dne každého kalendářního měsíce, ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného vynásobením jednotkové výše poplatku povoleným množstvím odebrané minerální vody za kalendářní rok v m³.

(4) Vybírání a vymáhání poplatku vykonává příslušný správce daně podle sídla uživatele zdroje přírodní minerální vody. Poplatek je příjmem státního rozpočtu.

(5) Výtěžek v množství stanoveném v povolení podle § 12 odst. 5 nepodléhá poplatku.

HLAVA 5

§ 21

Stanovení ochranných pásem

(1) K ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje, stanoví ochranná pásma ministerstvo vyhláškou.

(2) Návrh ochranného pásma musí vycházet z analýzy rizik ohrožení vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdroje. Ochranná pásma se stanoví tak, aby bylo dosaženo sledovaného účelu a oprávněné zájmy právnických a fyzických osob byly na dotčeném území omezeny pouze v míře nezbytně nutné. Ochranná pásma se stanoví zpravidla ve dvou stupních.

(3) Ochranná pásma jednotlivých zdrojů se stanoví na základě odborných posudků zpracovaných osobou s odbornou způsobilostí.⁹) Vyhláškou ministerstva lze rovněž ochranná pásma měnit nebo rušit, pokud se důvody pro jejich stanovení podle tohoto zákona změnily nebo zanikly.

(4) Návrh na stanovení ochranných pásem ministerstvo projedná s dotčenými správními úřady podle zvláštních právních předpisů¹⁷) a s obcemi, na jejichž území mají být ochranná pásma stanovena. Dotčené správní úřady a obce jsou povinny zaslat ministerstvu své stanovisko do 60 dnů ode dne doručení výzvy ministerstva ke sdělení stanoviska. Pokud v této lhůtě stanovisko dotčené správní úřady a obce ministerstvu nezašlou, má se za to, že k návrhu ochranných pásem nemají připomínky.

(5) Náklady spojené se stanovením ochranných pásem hradí uživatel zdroje, nemá-li zdroj uživatele, hradí tyto náklady ministerstvo. Náklady na změnu již existujících ochranných pásem hradí ten, na jehož návrh má dojít k úpravě ochranného pásma.

§ 22

Ochranné pásmo I. stupně

(1) Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující zpravidla okolí výstupu zdroje.

(2) U přírodního léčivého zdroje minerální vody a plynu a u zdroje přírodní minerální vody se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro území vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje, není-li na základě hydrogeologického šetření nutno stanovit jinak. V takovém případě se v ochranném pásmu I. stupně k zabezpečení bezprostřední ochrany jímání zdroje vymezí zpravidla v rozsahu 10 x 10 m okolo zdroje pásmo fyzické ochrany zdroje, v němž se mohou provádět jen činnosti spojené s ochranou a využitím zdroje. U přírodního léčivého zdroje peloidu se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro území vymezené hranicemi ložiska peloidu.

(3) Z území ochranného pásma se odstraní všechny zdroje možného znečištění zdroje a provedou se další potřebné úpravy území. Zahrnuje-li ochranné pásmo historicky urbanizované území, zdroje možného znečištění se v něm odstraní v rozumně možné míře s ohledem na tyto skutečnosti.

(4) V ochranném pásmu stanoveném pro území vymezené kruhem o poloměru do 50 m od zdroje, v pásmu fyzické ochrany zdroje a v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje peloidu jsou zakázány všechny činnosti s výjimkou těch, které jsou nutné v zájmu ochrany a využívání zdroje.

(5) V ochranném pásmu stanoveném pro území větší než vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. Tyto činnosti a termín jejich ukončení v návaznosti na místní geologické podmínky stanoví vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranné pásmo.

(6) Opatření podle odstavce 3 zajistí na své náklady uživatel zdroje. Vlastník nemovitosti je povinen provedení těchto opatření umožnit. Nemá-li zdroj uživatele, opatření podle odstavce 3 zajistí a náklady hradí ministerstvo.

(7) Katastrální úřad eviduje ochranné pásmo I. stupně v katastru nemovitostí podle grafických a písemných podkladů¹⁸) předložených ministerstvem.

§ 23

Ochranné pásmo II. stupně

(1) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví k ochraně zřídelní struktury zdroje, popřípadě infiltračního území zřídelní struktury zdroje nebo jeho části nebo infiltračního území zdroje nebo jeho části. Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje peloidu se stanoví zejména k ochraně hydraulických poměrů zdroje.

(2) V rámci ochranného pásma II. stupně lze vymezit dílčí pásma s rozdílným stupněm ochrany.

(3) V ochranném pásmu II. stupně je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. Tyto činnosti a termín jejich ukončení v návaznosti na místní geologické podmínky stanoví vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranné pásmo.

(4) Ochranné pásmo II. stupně se vymezí v základní mapě v měřítku 1 : 10 000 a zakreslí se též do základní mapy v měřítku 1 : 50 000.

§ 24

Hranice ochranných pásem

(1) Při stanovení hranic ochranného pásma se přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostí, případně k přirozeným a umělým hranicím v terénu.

(2) Hranice ochranného pásma I. stupně se na přístupových komunikacích vedoucích ke zdroji nebo na jiných vhodných místech označí tabulkami se státním znakem a s nápisem „Ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů“ nebo „Ochranné pásmo I. stupně zdroje přírodní minerální vody“, je-li ministerstvem stanoven zákaz vstupu, pak tabulka bude obsahovat též nápis „nepovolaným vstup zakázán“. Pásmo fyzické ochrany zdroje se označí tabulkami s nápisem „Pásmo fyzické ochrany přírodního léčivého zdroje“ nebo „Pásmo fyzické ochrany zdroje přírodní minerální vody“, je-li ministerstvem stanoven zákaz vstupu, pak tabulka bude obsahovat též nápis „nepovolaným vstup zakázán“. Vyhláška ministerstva o stanovení ochranného pásma může stanovit, že ochranné pásmo I. stupně a pásmo fyzické ochrany zdroje se oplotí.

(3) Hranice ochranného pásma II. stupně se označí jen v nezbytně nutných případech, například v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikací, stanoví-li tak vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranná pásma.

(4) Označení hranic ochranných pásem v terénu, případně oplocení provede na své náklady uživatel zdroje. Pokud není uživatel zdroje určen, hradí náklady na označení hranic ochranných pásem ministerstvo. Hranice ochranných pásem se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.

HLAVA 6

§ 25

Podmínky pro stanovení přírodních léčebných lázní

(1) Za přírodní léčebné lázně lze stanovit soubor zdravotnických a jiných zařízení, která mají sloužit k poskytování lázeňské péče na území se stavem životního prostředí odpovídajícím požadavkům lázeňské péče, pokud se na tomto území nebo v jeho blízkosti nachází přírodní léčivý zdroj nebo toto území má klimatické podmínky příznivé k léčení. Požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní stanoví vyhláška ministerstva.

(2) Za území s klimatickými podmínkami podle odstavce 1 se nepovažují podzemní prostory.

(3) Přírodní léčebné lázně stanoví ministerstvo vyhláškou z vlastního podnětu, na návrh obce, na jejímž území mají být přírodní léčebné lázně stanoveny, nebo na návrh fyzické nebo právnické osoby, která hodlá využívat místní přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení k poskytování lázeňské péče.

(4) Stanovení přírodních léčebných lázní ministerstvo zruší vyhláškou, pokud důvody pro jejich stanovení zanikly.

§ 26

Návrh na stanovení přírodních léčebných lázní

(1) Návrh na stanovení přírodních léčebných lázní obsahuje

a) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích a údaje o dalších nemovitostech, které vymezují území léčebných lázní,

b) odborný posudek o stavu životního prostředí,

c) údaje o přírodních léčivých zdrojích navrhovaných k využití v přírodních léčebných lázních, u přírodních léčebných lázní využívajících klimatické podmínky příznivé k léčení podrobný popis bioklimatických podmínek a odborný posudek o léčivých účincích klimatických podmínek na lidské zdraví a o jejich využitelnosti pro klimatickou lázeňskou léčbu,

d) údaje o zdravotnických a jiných zařízeních a objektech potřebných k poskytování lázeňské péče,

e) indikační zaměření přírodních léčebných lázní v návaznosti na charakter využívaného přírodního léčivého zdroje a klimatických podmínek příznivých k léčení včetně odůvodnění indikačního zaměření,

f) návrh statutu lázeňského místa (§ 28 odst. 3), pokud si ho ministerstvo vyžádá.

(2) Ministerstvo projedná návrh na stanovení přírodních léčebných lázní se správními úřady dotčenými podle zvláštních právních předpisů a s obcí, na jejímž území mají být přírodní léčebné lázně stanoveny. Správní úřady a obec jsou povinny sdělit své stanovisko do 60 dnů ode dne obdržení výzvy ke sdělení stanoviska. Pokud v této lhůtě svá stanoviska ministerstvu nesdělí, má se za to, že k návrhu nemají připomínky.

§ 27

Klimatické podmínky
Poskytovatelé zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči, jsou povinni na základě průběžně prováděných klimatických měření každých 5 let od vydání povolení k využívání zdroje nebo povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení předložit ministerstvu zprávu o stavu klimatických podmínek v místě poskytování lázeňské péče. V případě, že jsou k poskytování lázeňské péče využívány klimatické podmínky příznivé k léčení, musí zpráva podle věty první obsahovat i zhodnocení další využitelnosti těchto podmínek pro klimatickou lázeňskou léčbu. Pokud je v místě více poskytovatelů zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči, mohou předložit společnou zprávu podle věty první.

§ 28

Podmínky pro stanovení lázeňského místa

(1) Za lázeňské místo lze stanovit území obce nebo jeho část anebo území více obcí, popřípadě jejich částí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa.

(2) Lázeňské místo a statut lázeňského místa stanoví vláda nařízením. Lázeňské místo a statut lázeňského místa vláda nařízením zruší, pokud důvody pro stanovení lázeňského místa podle tohoto zákona zanikly.

(3) Lázeňský statut zejména vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí stanoví

a) omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa,

b) činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují,

c) zařízení, která se v něm nesmí zřizovat.

(4) Obce, na jejichž území bylo stanoveno lázeňské místo, jsou povinny dbát na dodržování opatření uložených v lázeňském místě lázeňským statutem; za tím účelem zřizují podle zvláštního právního předpisu lázeňskou komisi.³)

§ 29

Návrh na stanovení lázeňského místa
Návrh na stanovení lázeňského místa a návrh statutu lázeňského místa podává ministerstvu obec nebo společně více obcí, v jejichž územním obvodu jsou nebo mají být stanoveny přírodní léčebné lázně. Návrh na stanovení lázeňského místa musí obsahovat údaje o přírodních léčebných lázních, jejich přírodním léčivém zdroji nebo klimatických podmínkách příznivých k léčení, údaje o stavu životního prostředí a podmínky pro využití zařízení přírodních léčebných lázní a podmínky pro jejich rozvoj. Návrh statutu lázeňského místa musí obsahovat náležitosti podle § 28 odst. 3.

§ 30

Vnitřní území lázeňského místa, hranice lázeňského místa

(1) Vnitřní území lázeňského místa zahrnuje ucelenou část území, v níž jsou soustředěna zařízení sloužící bezprostředně lázeňskému provozu.

(2) Hranice vnitřního území lázeňského místa se označí zejména na přístupových komunikacích. Hranice lázeňského místa se označí jen v nezbytně nutných případech.

(3) Označení hranic podle odstavce 2 provede na své náklady obec.

(4) Katastrální úřad eviduje vnitřní území lázeňského místa v katastru nemovitostí podle grafických a písemných podkladů předložených ministerstvem. Hranice vnitřního území lázeňského místa a hranice lázeňského místa se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.

§ 31

Název lázeňského místa a používání označení „lázně“ v názvu obce

(1) Lázeňské místo se označí názvem obce, na jejímž území byly přírodní léčebné lázně stanoveny jako první. Pokud byly přírodní léčebné lázně stanoveny na území více obcí současně, označí se lázeňské místo názvem obce, na jejímž území se nachází převažující část přírodních léčebných lázní.

(2) V názvu obce lze označení „lázně“ užít, jen pokud bylo na jejím území nebo jeho části stanoveno lázeňské místo. Pokud bylo lázeňské místo stanoveno na území více obcí, lze označení „lázně“ užít v názvu obce, jejíž název je užit v označení lázeňského místa. Při doplnění názvu obce o označení „lázně“ nebo vypuštění tohoto označení, pokud byly přírodní léčebné lázně zrušeny, se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹⁹)

§ 31a

(1) Využívat klimatické podmínky příznivé k léčení dle jiného právního předpisu²) lze jen na základě povolení uděleného ministerstvem, a to výhradně v lázeňských místech s klimatickými podmínkami vhodnými k léčení.

(2) Žadatel v žádosti o vydání povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení uvede

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,

b) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

c) označení nemovitosti, kde má být lázeňská péče poskytována, uvedením katastrálního území a parcelního čísla této nemovitosti evidovaných v katastru nemovitostí.

(3) K žádosti podle odstavce 2 žadatel připojí

a) popis bioklimatických podmínek a odborný posudek o léčivých účincích klimatických podmínek na lidské zdraví a o jejich využitelnosti pro klimatickou lázeňskou léčbu,

b) zprávu o stavu klimatických podmínek v lázeňském místě; zpráva musí obsahovat zhodnocení další využitelnosti těchto podmínek pro klimatickou lázeňskou léčbu.

(4) V rozhodnutí o udělení povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení ministerstvo uvede

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,

b) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

c) označení nemovitosti, kde bude poskytována lázeňská péče, uvedením katastrálního území a parcelního čísla této nemovitosti evidovaných v katastru nemovitostí,

d) předmět podnikání nebo činnosti, při nichž lze klimatických podmínek příznivých k léčení využívat,

e) zařízení, která je nutno vybudovat a udržovat k zabezpečení využívání klimatických podmínek příznivých k léčení,

f) dobu, na kterou se povolení uděluje, je-li udělováno na dobu určitou.

§ 31b

(1) Ministerstvo zamítne žádost o vydání povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, jestliže nemovitost, kde má být poskytována lázeňská péče, se nachází mimo vnitřní území lázeňského místa s klimatickými podmínkami příznivými k léčení.

(2) Rozklad proti rozhodnutí ministerstva vydanému podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

§ 31c

Zrušení a zánik povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení

(1) Ministerstvo rozhodnutím odejme povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, jestliže

a) uživatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo povolením k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, nebo

b) uživatel o odejmutí povolení požádá.

(2) Povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, bylo-li uděleno na dobu určitou,

b) zánikem uživatele, je-li uživatelem právnická osoba,

c) smrtí uživatele, je-li uživatelem fyzická osoba,

d) zánikem živnostenského nebo jiného oprávnění¹²) nebo ukončením činnosti, při níž byly klimatické podmínky příznivé k léčení využívány,

e) změnou rozsahu vnitřního území lázeňského místa, jejímž následkem se nemovitost, kde byla na základě povolení poskytována lázeňská péče, již nadále nenachází ve vnitřním území lázeňského místa, nebo

f) pokud klimatické podmínky, na jejichž základě byla poskytována lázeňská péče, již nejsou vhodné k léčení a ministerstvo vydalo vyhlášku rušící stanovení přírodních léčebných lázní pro území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení.

(3) Uživatel, který hodlá pokračovat ve využívání klimatických podmínek příznivých k léčení i po uplynutí doby, na kterou bylo povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení uděleno, může nejpozději 12 měsíců před uplynutím této doby požádat ministerstvo o prodloužení doby využívání klimatických podmínek příznivých k léčení. Ministerstvo o této žádosti rozhodne nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti.

(4) V případě zániku povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení podle odstavce 2 písm. b) a c) může osoba, která pokračuje v předmětu podnikání¹³) nebo v činnosti, při níž jsou klimatické podmínky využívány, využívat klimatické podmínky příznivé k léčení po dobu nezbytně nutnou k získání povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení pro sebe, pokud oznámí ministerstvu svůj úmysl nadále využívat tyto podmínky ve lhůtě do 15 dnů ode dne zániku povolení a předloží žádost o udělení povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení do 60 dnů ode dne zániku povolení; ministerstvo může v těchto případech určit, které náležitosti stanovené v § 31a odst. 2 nebo 3 nemusí žádost obsahovat. Do doby vydání nového povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení je tato osoba povinna dodržovat podmínky stanovené v původním povolení, i když zaniklo.

HLAVA 7

§ 32

Povinnosti vlastníků nemovitostí
Vlastníci nemovitostí jsou povinni

a) umožnit osobám uvedeným v § 39 vstup na pozemky, do staveb a objektů, které nejsou nemovitostmi, za účelem získání údajů podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,²⁰)

b) strpět na svých nemovitostech umisťování značek vyznačujících hranice ochranných pásem, lázeňského místa a vnitřního území lázeňského místa. Při umisťování značek musí být co nejvíce šetřeny nemovitosti a práva jejich vlastníků.

§ 33

Omezení vlastnických práv

(1) Vlastnická práva k nemovitostem lze omezit nebo nemovitosti lze vyvlastnit pouze ve veřejném zájmu. Veřejným zájmem se pro tyto účely rozumí zájem na vyhledávání a využití zdroje k léčebným účelům a zájem na ochraně zdrojů v zájmu zachování jejich kvalitativních a kvantitativních vlastností a zdravotní nezávadnosti.

(2) Pokud vlastník nemovitosti brání

a) vyhledávání přírodního léčivého zdroje, lze vlastnická práva k nemovitosti omezit,

b) využívání nebo ochraně přírodního léčivého zdroje a ochraně zdroje přírodní minerální vody, lze vlastnická práva omezit nebo nemovitost vyvlastnit.

(3) Řízení o vyvlastnění provádí na základě žádosti ministerstva a náhradu za vyvlastnění ve svém rozhodnutí stanoví příslušný vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu.⁶)

§ 34

Náhrada újmy

(1) Vlastníkům nemovitostí a osobám, kterým vznikne újma v důsledku omezení dosavadního užívání nemovitosti nebo ukončení dosavadní činnosti v souvislosti s opatřeními podle tohoto zákona, náleží finanční náhrada této újmy, kterou je povinen uhradit uživatel zdroje. Pokud není určen uživatel zdroje, poskytne finanční náhradu ministerstvo.

(2) Nedojde-li k dohodě o náhradě újmy, rozhodne o její náhradě soud.

HLAVA 8

§ 35

(1) Ministerstvo je ústředním úřadem státní správy pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj zdrojů, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst a pro výkon dozoru.

(2) Ministerstvo

a) vykonává dozor²¹) nad dodržováním opatření stanovených podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona a dále nad činností vodoprávního úřadu podle tohoto zákona,

b) zabezpečuje náležitosti za účelem osvědčení a využívání přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení, přírodních léčebných lázní, lázeňských míst a stanovení ochranných pásem,

c) vydává certifikáty pro přírodní minerální vody ze zdrojů, kterým bylo vydáno osvědčení podle tohoto zákona, a to pro potřeby posuzování těchto vod mimo území České republiky, a certifikáty pro přírodní minerální vody ze zdrojů mimo území České republiky pro potřeby jejich dovozu, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak,

d) spravuje informační systém, a to zejména registr přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, uživatelů těchto zdrojů, ochranných pásem zdrojů, evidenci ostatních zdrojů minerálních vod, registr přírodních léčebných lázní a lázeňských míst,

e) předkládá katastrálnímu úřadu grafické a písemné podklady¹⁸) pro potřeby evidence ochranného pásma I. stupně a vnitřního území lázeňského místa,

f) koncepčně řeší další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčebných lázní.

(3) Vodoprávní úřad vykonává dozor²¹) nad dodržováním opatření podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona, a to v souvislosti se zdroji přírodní minerální vody, jejichž výtěžkem je minerální voda s obsahem rozpuštěných pevných látek nižším než 1 g/l nebo rozpuštěného oxidu uhličitého nižším než 1 g/l (dále jen „neuhličitá voda“) a jejichž ochranná pásma se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona.

(4) Stavební úřad vykonává dozor nad dodržováním opatření stanovených podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona, pokud se týkají záměrů podle § 37 odst. 3.

§ 36

(1) Ministerstvo pro potřeby vývozu přírodní minerální vody ze zdrojů osvědčených podle tohoto zákona vydá na základě žádosti vývozce certifikát, jímž pro potřeby vývozu do členských států Evropské unie potvrdí, že tento výtěžek splňuje požadavky právních předpisů Evropského společenství kladené na přírodní minerální vodu, popřípadě při vývozu do ostatních zemí, že výtěžek je přírodní minerální vodou.

(2) Ministerstvo může vydat pro potřeby dovozu přírodní minerální vody na základě žádosti dovozce přírodní minerální vody certifikát o tom, že výtěžek získaný ze zdroje v zemi, která není členským státem Evropské unie, je přírodní minerální vodou, a to za předpokladu, že příslušný orgán této země uznal (osvědčil) tento výtěžek za přírodní minerální vodu a že z tohoto uznání (osvědčení) je patrné, že voda splňuje požadavky právních předpisů Evropského společenství kladené na výtěžky ze zdroje přírodní minerální vody.

(3) Ministerstvo vydá certifikát podle odstavce 1 nebo 2 nebo žádost zamítne do 90 dnů ode dne jejího obdržení. Jestliže žádost neobsahuje dostatečné informace a doklady potřebné k vydání tohoto certifikátu, vrátí ji ministerstvo k doplnění. Doba, po kterou vývozce nebo dovozce žádost doplňuje, se nezapočítává do lhůty pro vydání certifikátu. Ministerstvo vydá certifikát podle odstavce 2 na dobu nejdéle 5 let. Náležitosti žádostí o certifikáty může ministerstvo stanovit vyhláškou.

(4) Certifikát vydaný podle odstavce 1 nebo 2 se netýká náležitostí přírodní minerální vody jako potraviny vymezené zvláštními právními předpisy.⁴) Odstavci 1 a 2 není dotčena působnost jiných orgánů České republiky

a) vydat osvědčení nebo jiné vyjádření o tom, že přírodní minerální voda jako potravina¹) splňuje požadavky právních předpisů České republiky nebo Evropského společenství,

b) pozastavit nebo zakázat vývoz nebo dovoz přírodní minerální vody jako potraviny.¹)

(5) Odstavec 1 v části týkající se vývozu do členských států Evropské unie pozbývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.

§ 37

Závazná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí k některým činnostem

(1) V ochranných pásmech I. stupně a ve vnitřním území lázeňského místa je ministerstvo pro pořizování územně plánovací dokumentace dotčeným orgánem.

(2) V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle jiných právních předpisů²³) bez závazného stanoviska ministerstva

a) schválit plán hlavních povodí, plány oblastí povodí a plány rozvoje vodovodů a kanalizací,

b) povolit hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, pokud je spojena se zásahem do pozemku,

c) vydat povolení k provedení trhacích prací,

d) vydat rozhodnutí o pozemkových úpravách a vydat pozemky v rámci náhradních restitucí,

e) vydat povolení k nakládání s podzemními vodami podle jiného právního předpisu^23a),

f) vydat povolení k nakládání s povrchovými vodami, povolení k vodním dílům a k některým činnostem a udělit souhlas vodoprávním úřadem, pokud nesouvisí se záměrem uvedeným v odstavci 3 nebo jiným záměrem povolovaným podle stavebního zákona,

g) schválit lesní hospodářské plány a předat lesní hospodářské osnovy.

(3) V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle stavebního zákona vydat bez vyjádření ministerstva povolení záměru, povolení k odstranění stavby, nebo nařízení odstranění stavby nebo terénních úprav, jde-li o záměry

a) nacházející se ve vnitřním území lázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby a zároveň nedochází ke změně v užívání stavby,

b) nacházející se v ochranném pásmu II. stupně, s výjimkou těch, které jsou v souladu s územně plánovací dokumentací a které zároveň

1. nevyžadují povolení záměru podle stavebního zákona,

2. mají charakter staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci, staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a současně nezasahují do hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu nebo

3. mají charakter liniových staveb a současně nezasahují do hloubky více než 2 metry pod úroveň terénu,

c) sloužící pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místa.

(4) V ochranných pásmech nelze bez rozhodnutí ministerstva nebo závazného stanoviska v případech, kdy stanovisko slouží jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu nebo vyjádření ministerstva v případech, kdy je vyjádření ministerstva podkladem podle jiného právního předpisu, provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku.

(5) Vodoprávní úřad v ochranných pásmech zdrojů, jejichž výtěžkem je pouze neuhličitá voda, vykonává kompetence stanovené v odstavcích 2 až 4.

(6) Závazné stanovisko ministerstva podle odstavce 2 písm. b), c), e) a f) a vyjádření ministerstva podle odstavců 3 a 4 se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

§ 38

Ministerstvo a vodoprávní úřad mohou ve vyjádření, závazném stanovisku nebo rozhodnutí podle § 37 uvést podmínky k ochraně zájmů stanovených tímto zákonem.

§ 39

Oprávnění zaměstnanců ministerstva a jiných pověřených osob

(1) Zaměstnanci ministerstva pověření plněním úkolů dozoru nad dodržováním opatření při využívání zdrojů, v ochranných pásmech a na území lázeňských míst stanovených podle tohoto zákona a zaměstnanci vodoprávního úřadu pověření plněním úkolů dozoru nad dodržováním opatření při využívání zdrojů, jejichž výtěžkem je neuhličitá voda, a v ochranných pásmech těchto zdrojů, která se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona, jsou oprávněni

a) vstupovat na cizí pozemky, do cizích staveb a do cizích objektů a zařízení s vědomím jejich vlastníků nebo uživatelů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů, a provádět přitom potřebná šetření včetně odběru vzorků,

b) žádat údaje a doklady potřebné pro výkon dozoru,

c) nařídit odstranění zjištěných závad.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 písm. a) mají též zaměstnanci zdravotního ústavu určeného podle § 40 odst. 3 při výkonu činností Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů podle § 40 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. a), c) a e) a osoby pověřené ministerstvem vyhledáváním a průzkumem přirozeně se vyskytujících zdrojů minerálních vod, plynů a peloidů.

(3) Zaměstnanci ministerstva a osoby uvedené v odstavci 2 se při výkonu svých oprávnění prokazují pověřením vydaným ministerstvem, zaměstnanci vodoprávního úřadu oprávněním vydaným tímto úřadem.

(4) Při výkonu oprávnění podle odstavců 1 a 2 musí být co nejvíce šetřeny pozemky, stavby, objekty a zařízení a práva jejich vlastníků, nájemců, popřípadě správců.

HLAVA 9

§ 40

(1) Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů zabezpečuje

a) podklady pro vydání osvědčení o zdroji,

b) kontrolu kvality a stability užívaných zdrojů, včetně kontroly kvality výtěžků z těchto zdrojů a nakládání s nimi [§ 16 odst. 1 písm. e)],

c) posudkovou a poradenskou činnost v oblasti zdrojů.

(2) Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů dále

a) sleduje vlivy antropogenní činnosti na přírodní zdroje a spolupracuje při odhalování příčin a odstraňování následků havarijních situací v ochranných pásmech zdrojů,

b) sleduje nové poznatky a samostatně rozvíjí poznání oboru, vyvíjí a zavádí nové pracovní metody,

c) odborně spolupůsobí při zabezpečování správné laboratorní praxe pracovníků uživatele zdroje pověřených průběžnou kontrolou kvality zdrojů,

d) provádí na vyžádání další odborné úkony v rozsahu své působnosti,

e) plní další úkoly z pověření ministerstva.

(3) Činnosti Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů podle tohoto zákona vykonává zdravotní ústav²⁹) nebo veřejná výzkumná instituce určená Ministerstvem zdravotnictví.

HLAVA 10

§ 41

Přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje zdrojů a lázeňských míst

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nedodrží omezení nebo zákaz stanovený na ochranu zdroje, přírodních léčebných lázní nebo lázeňského místa,

b) nesplní oznamovací povinnost podle § 8,

c) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje,

d) vykonává činnost zakázanou ve vnitřním území lázeňského místa,

e) úmyslně zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo odstraní značku nebo tabulku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma zdroje nebo území lázeňského místa,

f) ztěžuje plnění úkolů dozoru nad dodržováním opatření na území lázeňského místa,

g) ztěžuje plnění úkolů při vyhledávání nebo průzkumu přirozeně se vyskytujícího zdroje minerální vody, plynu nebo peloidu nebo dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody, nebo

h) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla vodoprávním úřadem podle § 39 vyzvána.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní oznamovací povinnost podle § 8,

b) využívá zdroj bez povolení ministerstva nebo jej využívá v rozporu s tímto povolením,

c) nesplní povinnost uživatele zdroje,

d) nesplní povinnost stanovenou poskytovateli zdravotních služeb poskytujícímu lázeňskou péči uvedenou v § 27,

e) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje,

f) vykonává činnost zakázanou v lázeňském místě,

g) neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo na území lázeňského místa,

h) ztěžuje vyhledávání nebo průzkum přirozeně se vyskytující minerální vody, plynu nebo peloidu,

i) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla ministerstvem nebo osobou pověřenou podle § 39 vyzvána, nebo

j) zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo odstraní značku nebo tabulku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma zdroje nebo území lázeňského místa.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku též tím, že

a) nesplní povinnost uživatele zdroje, jehož výtěžkem je neuhličitá voda,

b) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje uvedeného v písmenu a),

c) neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje uvedeného v písmenu a), nebo

d) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla podle § 39 vodoprávním úřadem vyzvána.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,

b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. j),

c) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,

d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až i).

§ 41a

Společná ustanovení k přestupkům

(1) K řízení o přestupcích je příslušný

a) obecní úřad, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 1 a § 41 odst. 2 písm. j),

b) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 2 písm. a) až i),

c) vodoprávní úřad, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 3.

(2) O odvolání proti rozhodnutí vodoprávního úřadu o přestupku rozhoduje ministerstvo.

(3) Přestupky podle § 41 odst. 1 písm. b) a h) nelze projednat příkazem na místě.

(4) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil, s výjimkou ministerstva.

HLAVA 11

§ 42

Ministerstvo může rozhodnutím vydat předběžné opatření k ochraně přírodních zdrojů minerálních vod, peloidů a plynů nebo k ochraně přírodních léčebných lázní před vznikem případných škod, a to v době před vydáním osvědčení podle § 5 nebo před stanovením statutu lázeňského místa. Předběžné opatření lze vydat jen na dobu nezbytně nutnou k zabezpečení ochrany, nejdéle na dobu 2 let.

§ 43

Vztah zákona k některým dalším zákonům

(1) Na výtěžek, kterým je minerální voda z přírodního léčivého zdroje, pokud vlastnosti tohoto výtěžku umožňují jeho použití jako potravinu k výrobě balených přírodních minerálních vod, se vztahují zvláštní právní předpisy,⁴) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Správní řád se nepoužije na postup uvedený v § 18 odst. 2 a 3. Vyjádření vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu, vyjma případů, kdy neslouží jako podklad pro jiné rozhodnutí, v takových případech jsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Vyjádření podle § 13 odst. 1 a § 37 odst. 3 a 4 jsou vyjádřeními podle § 13 odst. 1 a části čtvrté správního řádu.

(3) Pokud jiné právní předpisy¹⁷) stanoví, že rozhodnutí dotýkající se jím chráněných zájmů je možno vydat jen v dohodě s dotčeným správním úřadem, popřípadě je-li nutno vydat podle jiného právního předpisu předběžné stanovisko, povolení či souhlas nejsou taková ustanovení jiných právních předpisů tímto zákonem dotčena.

(4) Tento zákon se nevztahuje na minerální vody, plyny a peloidy nacházející se na pozemcích určených pro obranu státu podle jiného právního předpisu,²⁶) s výjimkou těch, které se nacházejí na pozemcích vojenského újezdu Hradiště a na pozemcích v katastrálním území Kyselka u Hradiště.

(5) Rozhodnutí o nařízení k odstranění závad podle § 39 odst. 1 písm. c) se nevydá, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na přírodních léčivých zdrojích nebo zdrojích přírodní minerální vody vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů ^26a). Zahájené řízení o nařízení k odstranění závad podle § 39 odst. 1 písm. c) ministerstvo přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na přírodních léčivých zdrojích nebo zdrojích přírodní minerální vody zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů ^26a).

§ 44

(1) Přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod stolních, přírodní léčebné lázně a lázeňská místa prohlášená podle dříve platných právních předpisů se považují za přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod, přírodní léčebné lázně a lázeňská místa osvědčené nebo stanovené podle tohoto zákona.

(2) Ochranná pásma a prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod stolních stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za ochranná pásma stanovená podle tohoto zákona s tím, že ochranná pásma zdroje II. a III. stupně se považují za ochranné pásmo II. stupně podle § 23 odst. 2.

(3) Lázeňská místa, lázeňské statuty a prozatímní opatření k ochraně lázeňských míst vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za lázeňská místa a lázeňské statuty vydané podle tohoto zákona.

(4) Dříve vydaná povolení k užívání a k dočasnému užívání, popřípadě dočasné správě přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody udělená v souvislosti s prohlášením prozatímního ochranného opatření se považují za povolení k využívání zdroje podle tohoto zákona, pokud držitel povolení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splní náležitosti stanovené pro povolení k využívání zdroje podle tohoto zákona. Pokud podmínky stanovené v povolení podle věty prvé neodpovídají podmínkám a povinnostem stanoveným pro ochranu a využívání zdrojů tímto zákonem, ministerstvo povolení o tyto podmínky a povinnosti doplní, a to do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Zdravotnické zařízení poskytující lázeňskou péči²) předloží ministerstvu první zprávu o klimatických podmínkách podle § 27 do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Ochranné podmínky zvláště chráněných území podle zvláštních právních předpisů²⁷) nejsou tímto zákonem dotčeny.

(7) Dosavadní názvy obcí nebo jejich částí, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst zůstávají tímto zákonem nedotčeny.

§ 45

(1) Pokud se fyzická osoba vykonávající funkci balneotechnika nepřihlásí ke zkoušce odborné způsobilosti podle tohoto zákona nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky ministerstva vydané podle § 46 odst. 1 písm. i) a zkoušku nevykoná nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, není oprávněna tuto funkci vykonávat.

(2) Ministerstvo může vydat osvědčení o odborné způsobilosti bez zkoušky fyzickým osobám s vysokoškolským vzděláním uvedeným v § 19 odst. 3 písm. a), které ke dni účinnosti tohoto zákona mají nejméně 10 let praxe v oblasti využívání a ochrany zdrojů.

§ 46

Zmocňovací ustanovení

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod (§ 3 odst. 1),

b) povolené úpravy výtěžků přírodních zdrojů uvedených v § 3 odst. 1,

c) způsob získávání, přepravy a skladování výtěžku (§ 3 odst. 1),

d) náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodního léčivého zdroje a klimatických podmínek k léčebným účelům [§ 6 odst. 2 písm. d) a § 26 odst. 1 písm. c)],

e) náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodní minerální vody k výrobě balených přírodních minerálních vod [§ 6 odst. 2 písm. d)],

f) údaje vyznačované na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje [§ 16 odst. 1 písm. k)],

g) požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní (§ 25 odst. 1),

h) náležitosti odborného posudku o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní [§ 26 odst. 1 písm. b)],

i) vznik a složení zkušební komise, rozsah, způsob provedení zkoušky odborné způsobilosti balneotechnika a podrobnosti o její organizaci (§ 19 odst. 4).

(2) Ministerstvo může stanovit vyhláškou náležitosti žádostí o certifikáty (§ 36 odst. 3).

(3) Ministerstvo dále stanoví vyhláškou

a) přírodní léčebné lázně (§ 25 odst. 3),

b) ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, včetně vymezení konkrétních ochranných opatření (§ 21 odst. 1 a 3, § 22 odst. 5, § 23 odst. 3 a § 24 odst. 2 a 3),

c) změny v oblasti přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod stolních, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, jedná-li se o přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod stolních, přírodní léčebné lázně a lázeňská místa, které byly uznány nebo osvědčeny podle § 44.

(4) Vláda stanoví nařízením výši poplatku za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody (§ 20 odst. 2).

§ 47

Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákonné opatření č. 113/1964 Sb., o příplatcích na lázeňskou péči.

ČÁST 1

HLAVA 1

HLAVA 2

HLAVA 3

HLAVA 4

HLAVA 5

HLAVA 6

HLAVA 7

HLAVA 8

HLAVA 9

HLAVA 10

HLAVA 11

ČÁST 2

ČÁST 3

ČÁST 4

ČÁST 5