A. Přírodní minerální vody se hodnotí:

a) podle celkové mineralizace jako minerální vody:

1. velmi slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek do 50 mg/l,

3. středně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 500 mg/l až 1500 mg/l,

2. slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 50 až 500 mg/l,

4. silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 1500 mg/l až 5 g/l,

5. velmi silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek vyšším než 5 g/l;

b) podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek jako vody:

3. jodové nad 5 mg jodidů/l vody,

2. sirné nad 2 mg titrovatelné síry (sulfan disociovaný v různém stupni a thiosírany)/l vody,

1. uhličité nad 1 g oxidu uhličitého/l vody,

4. se zvýšeným obsahem: kyseliny křemičité (nad 70 mg/l vody), fluoridů (nad 2 mg/l vody), lithia (nad 3 mg/l), barya (nad 1 mg/l), stroncia (nad 5 mg/l), bromidů (nad 5 mg/l), jodidů (1-5 mg/l), kyseliny borité (nad 17 mg/l; 4 mg B/l), sulfanu (1-2 mg/l), arsenu (nad 0,4 mg/l);

c) podle aktuální reakce vyjádřené hodnotou pH se vody rozdělují jen tehdy, jde-li o vody:

2. silně alkalické - s hodnotou pH nad 8,5;

1. silně kyselé - s hodnotou pH pod 3,5,

d) podle radioaktivity jako vody radonové s radioaktivitou nad 1,5 kBq/l vody způsobenou radonem ²²²Rn;

e) podle přirozené teploty u vývěru jako vody:

- nad 42 °C vody horké;
2. termální, a to
- do 35 °C vody vlažné,
- do 42 °C vody teplé,

1. studené s teplotou do 20 °C,

f) podle osmotického tlaku:

3. hypertonické s osmotickým tlakem nad 760 kPa (300 mOsm);

1. hypotonické s osmotickým tlakem menším než 710 kPa (280 mOsm),

2. isotonické s osmotickým tlakem 710 - 760 kPa (280 - 300 mOsm),

g) podle hlavních složek (tj. složek, které jsou v součtu součinů látkové koncentrace a nábojového čísla všech aniontů zastoupeny nejméně 20 %, rovněž tak pro kationty). Typ vody se charakterizuje v pořadí od nejvíce zastoupených složek, a to nejprve pro anionty, potom pro kationty;

h) podle využitelnosti jako léčivé, pokud jich lze na základě odborného posudku využít k léčbě;

i) podle vlastností jako stabilní, pokud jejich teplota, celková mineralizace a obsah volného CO₂ kolísá pouze v rámci přirozených výkyvů (zpravidla ne více než ± 20 %) a typ vody stanovený podle písmene g) se nemění. U vod, jejichž léčivost se opírá o určitou složku chemismu (např. J, obsah titrovatelné síry) nebo o radioaktivitu, nadřazuje se hodnocení stability této složce s kolísáním ne více než ± 30 %. Minimální hodnoty nesmí klesat pod limitní hodnoty.