2.2 Členění nákladů a výnosů

2.2.1 Náklady na opravování (sloupec „b“)
Obsahují náklady vynaložené na odstraňování zjištěných závad a poruch zařízení včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy.
Jde zejména o následující činnosti:
–opravy plynovodů a stanic katodové ochrany včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy,
– opravy regulačních stanic, předacích stanic a odorizačních stanic včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy,
– opravy plynoměrů a přepočítávačů včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy,
– odstraňování zjištěných úniků, závad a poruch dalších zařízení včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy.
Zejména následující nákladové druhy:
Přímá spotřeba materiálu na realizaci opravy
– náklady na materiál, který byl přímo spotřebován při realizaci opravy (hlavní materiál, pomocný materiál).
Osobní náklady střediska provádějícího opravu
– osobní náklady pracovníků, kteří realizují činnost oprav zařízení (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady).
Přímé režijní náklady střediska provádějícího opravu
– režijní náklady střediska přímo se podílejícího na opravě (pomocný materiál, ochranné pomůcky, poplatky za telefon, doprava, příp. za jiné služby, kancelářský materiál, náklady kancelářských prostor apod.),
– cestovní a dopravní náklady pracovníků, kteří realizují opravy (cestovné, spotřeba pohonných hmot, nájemné za pronajatý dopravní prostředek zahrnující pojištění, dálniční známku apod.),
– náklady související s vybavením (nástroje, nářadí) pracovníků zajišťujících opravy.
Nakoupené externí služby
– náklady na nákup ostatních externích služeb, které souvisí se zajištěním opravy zařízení,
– náklady na nákup externích oprav a ostatních nakoupených služeb souvisejících s jejich zajištěním.
Náklady středisek spolupracujících na provádění opravy
– zásobovací režie, která obsahuje náklady vznikající při činnostech zásobování a skladování a zahrnuje zejména náklady na nákup a opatření, skladování, přejímání, vydávání a manipulaci skladových zásob v souvislosti s realizací opravy,
– náklady jiných vnitropodnikových útvarů, které se podílí na realizaci opravy (např. doprava, mechanizace).
Všechny uvedené náklady mohou být do příslušného řádku sloupce přiřazeny buď ve formě přímých nákladů, nebo jako součást sazby za provedenou práci ve formě sekundárních nákladů.

2.2.2 Náklady na provozování a obsluhu (sloupec „c“)
Zahrnují náklady vynaložené na kontrolu a údržbu distribučního zařízení, včetně měřících zařízení.
Zejména následující činnosti:
– komplexní kontrola, kontrola těsnosti, proměřování tlakových poměrů, diagnostika, prováděné revize plynovodních sítí,
– preventivní údržba, inspekce protikorozní ochrany, prováděné revize zařízení odorizačních stanic,
– preventivní údržba, prováděné revize zařízení a kontroly předávacích míst a regulačních stanic, obsluha předávacích míst a regulačních stanic,
– montáž, demontáž, ostatní manipulace a zkoušky měřidel a regulační techniky a měsíční odečty v předávacích a regulačních stanicích.
Zejména následující nákladové druhy:
Přímá spotřeba materiálu na realizaci provozování a obsluhy
– náklady na materiál, který byl přímo spotřebován při realizaci provozování a obsluhy (hlavní materiál, pomocný materiál).
Osobní náklady střediska provádějícího provozování a obsluhu
– osobní náklady pracovníků, kteří realizují činnost provozování a obsluhu zařízení (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady).
Přímé režijní náklady střediska provádějícího provozování a obsluhu
– režijní náklady střediska přímo se podílejícího na provozování a obsluze (pomocný materiál, ochranné pomůcky, poplatky za telefon, doprava, příp. za jiné služby, kancelářský materiál, náklady kancelářských prostor apod.),
– cestovní a dopravní náklady pracovníků, kteří realizují provozování a obsluhu (cestovné, spotřeba PHM, nájemné za pronajatý dopravní prostředek zahrnující pojištění, dálniční známku apod.),
– náklady související s vybavením (nástroje, nářadí) pracovníků zajišťujících provozování a obsluhu.
Nakoupené externí služby
– náklady na nákup ostatních externích služeb, které souvisí se zajištěním provozování a obsluhy zařízení,
– náklady na nákup externích služeb souvisejících s provozováním a obsluhou.
Náklady středisek spolupracujících na provádění provozování a obsluhy
– zásobovací režie, která obsahuje náklady vznikající při činnostech zásobování a skladování a zahrnuje zejména náklady na nákup a opatření, skladování, přejímání, vydávání a manipulaci skladových zásob v souvislosti s realizací provozování a obsluhy,
– náklady jiných vnitropodnikových útvarů, které se podílí na realizaci provozování a obsluhy (např. doprava, mechanizace).
Všechny uvedené náklady mohou být do příslušného řádku sloupce přiřazeny buď ve formě přímých nákladů, nebo jako součást sazby za provedenou práci ve formě sekundárních nákladů.

2.2.3 Ostatní přímé náklady (sloupec „d“)
Obsahují přímo přiřaditelné náklady, které nejsou zahrnuty do žádné předchozí položky, a lze je určit na některou ze sledovaných činností.
Jde zejména o tyto druhy nákladů:
– pojištění majetku (pokud je účtováno v provozních nákladech),
– poradenství, servis a údržba software,
– daně a poplatky,
– náhrady škod na cizích pozemcích,
– vlastní spotřeba plynu,
– saldo tvorby a zúčtování rezerv na opravy,
– saldo opravných položek k pohledávkám z obchodního styku,
– ostatní externí služby (nájemné, geodetické práce, věcná břemena apod.),
– náklady na odečty u zákazníků,
– ostatní přímo přiřaditelné náklady neuvedené ve sl. b) a c).
Pro obchodní činnost (ř. 9) jsou v této položce zahrnuty veškeré přímo přiřaditelné náklady. Tyto náklady jsou rozvrhovány na dodávku a obchod s plynem podle počtu odběrných míst. Uvnitř těchto dílčích činností jsou dále členěny na dálkovody a místní sítě podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.

2.2.4 Odpisy (sloupce „e“, „f“)
Odpisy jsou v tabulkách sledovány jednak jako odpisy z účetní pořizovací ceny majetku a jednak z přepočtené pořizovací ceny. Pravidla účetního odepisování vychází ze zákona o účetnictví. U licencované činnosti distribuce jsou pravidla odepisování pro účely regulace pro část přímo přiřaditelných aktiv sjednocena pro všechny společnosti. Závazný odpisový plán určuje pro vybrané položky majetku maximální odpisové sazby v procentech. Tyto jednotné odpisové sazby určují minimální dobu životnosti vyjmenovaných skupin majetku.
Jednotné odpisové sazby

Standardní klasifikace produktů	Název	Roční odpisová sazba (%)
332063	Plynoměry	12,5
332065	Stanice katodové ochrany	12,5
332071	Regulační stanice – technologie	12,5
332083	Přepočítávače	12,5
462113	Budovy průmyslové a skladové	2,0
462114	Budovy pro obchod a služby	2,0
462131	VTL plynovody	3,3
462142	NTL a STL plynovody	3,3
462143	Elektropripojky nadzemní	3,3
462144	Elektropripojky podzemní	3,3
462151	Regulační stanice – stavební část	4,0
462164	Oplocení	7,0
462311	Komunikace	3,3

Odpisové sazby ostatních stálých aktiv vycházejí z odpisových plánů jednotlivých držitelů licencí. Odpisy jsou zadávány do podkladové tabulky ve sloupci „e“ (účetní) a „f“ (přepočtené).
Odpisy jsou zadávány podle zařazení majetku, ke kterému se vztahují. Jsou tedy rozděleny na přímo přiřaditelné odpisy (odpisy technologického majetku), podpůrné (odpisy majetku, který není možné přímo přiřadit, ale slouží výhradně pro distribuci) a společné (odpisy majetku, který slouží jak distribuci, tak ostatním činnostem).

2.2.5 Podpůrné náklady
Jde o náklady, které se týkají pouze distribuční činnosti a obchodu, ale nelze je jednoznačně přiřadit na některou sledovanou činnost. Člení se na tři části:

a) Podpůrné náklady I (ř. 10, 11)
Do této části se zahrnují náklady zjistitelné na dálkovody a místní sítě, které nelze přímo přiřadit na plynovody, regulační stanice nebo měření. Tyto náklady jsou přímo přiřazeny na jednotlivé činnosti.
Dálkovody:
- externí a vnitropodnikové náklady, které nelze přímo přiřadit na plynovody, regulační stanice nebo měření – jedná se o náklady středisek vedení dálkovodů, vedení čet provádějících opravy a udržování dálkovodů, střediska speciálních služeb (navrtávací soupravy apod.) a náklady čet dálkovodů, které nejsou přímo zahrnuty do ř. 2.
Místní sítě:
- externí a vnitropodnikové náklady, které nelze přímo přiřadit na plynovody, regulační stanice nebo měření – jedná se o náklady středisek vedení čet provádějících opravy a udržování místních sítí, střediska speciálních služeb (balonovací soupravy apod.), kontroly zapáchavosti a náklady čet místních sítí, které nejsou přímo zahrnuty do ř. 6.

b) Podpůrné náklady II (ř. 12)
Do této části se zahrnují externí a vnitropodnikové náklady zjistitelné na činnost „rozvod“, které nelze přímo přičlenit na dálkovody a místní sítě. Jsou rozděleny na náklady bez odpisů, které se člení v poměru přímo přiřaditelných provozních nákladů, a na odpisy, které se člení podle přímo přiřaditelných odpisů.
Jedná se o náklady středisek vedení rozvodu, vedení úseku údržby, vedení regulačních stanic, vedení úseku měření, vedení plynoměrové služby, dispečink, údržby elektronických systémů, technologická rezerva měřidel a měřící techniky, náklady čet regulačních a odorizačních stanic, které nejsou zahrnuty v ř. 2 a ř. 6.

c) Podpůrné náklady III (ř. 13)
Do této části se zahrnují externí a vnitropodnikové náklady zjistitelné na činnost „rozvod“, „dodávka“ a „obchod“, které nelze přímo přičlenit na rozvod dálkovody a místní sítě a obchodní činnost. Jsou rozděleny na náklady bez odpisů, které se člení v poměru přímo přiřaditelných provozních nákladů, a na odpisy, které se člení podle přímo přiřaditelných odpisů.
Podíl těchto nákladů na obchodní činnost se dále člení na „dodávku“ a „obchod“ podle počtu chráněných a oprávněných zákazníků, dále na „dálkovod“ a „místní síť“ podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.

2.2.6 Společné náklady držitele licence (ř. 14)
Jde o náklady, které se týkají držitele licence celkem, tj. i nelicencovaných činností. Zahrnují se sem náklady na řízení společnosti jako celku. Jsou rozděleny na náklady bez odpisů, které se člení v poměru přímo přiřaditelných nákladů a podpůrných nákladů I, II., III, a na odpisy, které se člení podle přímo přiřaditelných odpisů a podpůrných odpisů I, II, III.
Podíl těchto nákladů na obchodní činnost se dále člení na „dodávku“ a „obchod“ podle počtu chráněných a oprávněných zákazníků, dále na „dálkovod“ a „místní síť“ podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.
Držitel licence uvádí náklady, které představují společné náklady související se správou a řízením držitele licence jako celku.
Do položky společných nákladů držitele licence jsou zahrnuty zejména náklady prezentace držitele licence na veřejnosti, náklady finančního řízení souvisejícího s licencovanými a ostatními činnostmi držitele licence, společné náklady řízení informačních technologií, společné náklady řízení lidských zdrojů, případně další náklady společného charakteru.
Zejména tyto činnosti:
– řízení držitele licence jako celku,
– sledování efektivnosti držitele licence,
– příprava a přezkoumání rozpočtů a plánů držitele licence,
– přezkoumávání a analyzování výsledků držitele licence,
– vývoj organizace držitele licence,
– řízení lidských zdrojů držitele licence,
– právní služby,
– vedení účetnictví držitele licence,
– opravy budov a vybavení kanceláří vedení držitele licence.
Zejména tyto náklady:
– osobní náklady (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady),
– spotřeba režijního a kancelářského materiálu,
– náklady kancelářských prostor,
– náklady na nákup externích služeb,
– ostatní náklady správního charakteru, které je možné považovat za oprávněné.
Do společných nákladů držitele licence nepatří daň z příjmů právnických osob (výkaz zisků a ztrát).

2.2.7 Vlastní spotřeba zemního plynu
Vlastní spotřeba zemního plynu je pro potřeby regulačního výkaznictví chápána stejně jako jiné vykazované náklady. Do výpočtu průměrné ceny vchází jako součást povolených nákladů.
Pro její zadání do tabulky nákladů platí stejná pravidla jako pro jiné náklady. Podle použití je přičleněna jednotlivým činnostem buď přímo (sloupec „d“ - Ostatní přímé náklady), nebo prostřednictvím podpůrných nebo společných nákladů.
Vlastní spotřeba, která se netýká distribuce plynu, je zadávána do výkazu HV4 - 22, 24 do nákladů nelicencovaných činností. Celková výše vlastní spotřeby v tisících Kč musí souhlasit s údajem ve výkazu D2 - 22 (buňka „cl7“). Způsob zadání vlastní spotřeby držitel licence popíše v komentáři k regulačním výkazům.

2.2.8 Leasing
Majetek pořízený na leasing je pro potřeby regulace vykazován jako odepisovaný majetek v aktivech. Je tedy potřebné z tohoto důvodu upravit i náklady. Tyto úpravy budou provedeny v souladu s postupem uvedeným v příloze č. 6.
Z nákladů budou odečteny leasingové splátky. Místo toho budou přičteny odpisy vypočtené z pořizovací ceny bez finanční marže na základě regulačního odpisového plánu. Finanční marže bude zařazena do finančních nákladů ve stejném režimu jako úrok (distribuční společnost tedy bude žádat Úřad o uznání - není automaticky povoleným nákladem).

2.2.9 Finanční náklady
Do tabulky budou zadány saldem nákladové a výnosové úroky a finanční marže do řádku 15 a ostatní finanční náklady (pojištění a bankovní poplatky) do řádku 16. Oba řádky jsou klíčovány stejným způsobem jako podpůrné náklady III.
Ostatní finanční náklady jsou považovány za nepovolené a jsou zadávány do výkazu kontroly hospodářského výsledku HV4-22, 24. Finanční náklady budou podrobně popsány v komentáři k výkazům, který slouží zároveň jako žádost o uznání finančních nákladů.