§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví pravidla pro vedení oddělené evidence tržeb, nákladů a výnosů pro účely regulace a pravidla pro rozdělení nákladů, tržeb a výnosů z vloženého kapitálu v energetice podle licencovaných činností uvedených v § 4 odst. 1 a 2 zákona.
§ 2
Základní ustanovení
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
§ 3
Pravidla vedení oddělené evidence
§ 4
Výkazy provozních aktiv
§ 5
Výkazy provozních aktiv pro držitele licence skupin 11, 31 a 32 se součtovým instalovaným výkonem nižším než 500 MWe
§ 6
Výkazy provozních aktiv pro držitele licence skupin 11, 31 a 32 se součtovým instalovaným výkonem vyšším než 500 MWe
§ 7
Výkazy provozních aktiv pro držitele licence skupin 12, 13, 22, 25 a skupiny 23 v souběhu s 24
§ 8
Výkazy provozních aktiv pro souběžné držitele licence skupiny 14 v souběhu s 12 a skupiny 24 v souběhu s 22
§ 9
Výkazy nákladů a výnosů
§ 10
Výkazy nákladů a výnosů pro držitele licence skupin 11, 31 a 32 se součtovým instalovaným výkonem nižším než 500 MWe
§ 11
Výkazy nákladů a výnosů pro držitele licence skupin 11, 31 a 32 se součtovým instalovaným výkonem vyšším než 500 MWe
§ 12
Výkazy nákladů a výnosů pro držitele licence skupin 12, 13, 22, 25 a skupiny 23 v souběhu s 24
§ 13
Výkazy nákladů a výnosů pro souběžné držitele licence skupiny 14 v souběhu s 12 a skupiny 24 v souběhu s 22
§ 14
Výkazy kontroly hospodářského výsledku
§ 15
Způsob předkládání regulačních výkazů
§ 16
Zrušuje se vyhláška č. 173/1996 Sb., kterou se stanoví postup při výkonu státní regulace v energetických odvětvích.
§ 17
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Seznam výkazů
| číslo výkazu | držitel licence skupiny | název výkazu | termín odevzdání |
|---|---|---|---|
| A1 | 31, 32 | kombinovaná výroba elektřiny a tepelné energie, výroba a rozvod tepelné energie | 30. 6. |
| A1 podkl. | 31, 32 | kombinovaná výroba elektřiny a tepelné energie, výroba a rozvod tepelné energie – podkladová tabulka | 30. 6. |
| A3 | 13 | přenos elektřiny | 15. 5. |
| A4 | 12 | distribuce elektřiny | 30. 4. |
| A4 podkl. | 12 | distribuce elektřiny – podkladová tabulka | 30. 4. |
| A5 | 23, 24, 25 | přeprava, uskladňování a obchod se zemním plynem | 30. 4. |
| A6 | 22 | distribuce plynu | 30. 4. |
| A6 podkl. | 22, 24 | distribuce plynu – podkladová tabulka | 30. 4. |
| A7 | 12, 14 | distribuce elektřiny a obchod s elektřinou | 30. 4. |
| A7 podkl. | 12, 14 | distribuce elektřiny a obchod s elektřinou – podkladová tabulka | 30. 4. |
| A9 | 24 | obchod se zemním plynem | 30. 4. |
| A10 | 25 | uskladňování zemního plynu | 30. 4. |
| A11 | 11, 31, 32 | výroba elektřiny, výroba a rozvod tepelné energie | 30. 6. |
| číslo výkazu | držitel licence skupiny | název výkazu | termín odevzdání |
|---|---|---|---|
| N1 | 31, 32 | kombinovaná výroba elektřiny a tepelné energie, výroba a rozvod tepelné energie | 30. 6. |
| N1 podkl. | 31, 32 | kombinovaná výroba elektřiny a tepelné energie, výroba a rozvod tepelné energie – podkladová tabulka | 30. 6. |
| N3 | 13 | přenos elektřiny | 15. 5. |
| N4 | 12 | distribuce elektřiny | 30. 4. |
| N4 podkl. | 12 | distribuce elektřiny – podkladová tabulka | 30. 4. |
| N5 | 23, 24, 25 | přeprava, uskladňování a obchod se zemním plynem | 30. 4. |
| N6 | 22 | distribuce plynu | 30. 4. |
| N6 podkl. | 22, 24 | distribuce plynu - podkladová tabulka | 30. 4. |
| N7 | 12, 14 | distribuce elektřiny a obchod s elektřinou | 30. 4. |
| N7 podkl. | 12, 14 | distribuce elektřiny a obchod s elektřinou – podkladová tabulka | 30. 4. |
| N9 | 24 | obchod se zemním plynem | 30. 4. |
| N10 | 25 | uskladňování zemního plynu | 30. 4. |
| N11 | 11, 31, 32 | výroba elektřiny, výroba a rozvod tepelné energie | 30. 6. |
| KPI | 12 | obchodní bilance a krycí příspěvky | 30. 4. |
| KPI podkl. | 12 | obchodní bilance a krycí příspěvky – podkladová tabulka | 30. 4. |
| číslo výkazu | držitel licence skupiny | název výkazu | termín odevzdání |
|---|---|---|---|
| HV1 | 31, 32 | kombinovaná výroba elektřiny a tepelné energie, výroba a rozvod tepelné energie | 30. 6. |
| HV2 | 12, 14 | distribuce elektřiny | 30. 4. |
| HV3 | 23, 24, 25 | přeprava, uskladňování, tranzit zemního plynu | 30. 4. |
| HV4 | 22, 24 | distribuce plynu | 30. 4. |
| HV5 | 13 | přenos elektřiny | 15. 5. |
| HV7 | 25 | uskladňování zemního plynu | 30. 4. |
| HV8 | 11, 31, 32 | výroba elektřiny, výroba a rozvod tepelné energie | 30. 6. |
| číslo výkazu | držitel licence skupiny | název výkazu | termín odevzdání |
|---|---|---|---|
| 11 | 13 | plán investičních výdajů v přenosové soustavě | 15. 5. |
| 12 | 12 | plán investičních výdajů v distribuční soustavě | 30. 4. |
| 13 | 23, 24, 25 | přeprava, uskladňování, tranzit zemního plynu | 30. 4. |
| 14 | 22 | plán investičních výdajů v plynárenské distribuční soustavě | 30. 4. |
| 15 | 31, 32 | kombinovaná výroba elektřiny a tepelné energie, výroba a rozvod tepelné tepelné energie | 30. 6. |
| 17 | 25 | uskladňování zemního plynu | 30. 4. |
| 18 | 11, 31, 32 | výroba elektřiny, výroba a rozvod tepelné energie | 30. 6. |
| číslo výkazu | držitel licence skupiny | název výkazu | termín odevzdání |
|---|---|---|---|
| D1 | 12 | povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla | 30. 4. |
| D2 | 22 | náklady na nákup plynu | 30. 4. |
| D3 | 24 | náklady na nákup zemního plynu | podle přílohy č. 3 |
| D5 | 24 | náklady na uskladnění zemního plynu v cizích podzemních zásobnících plynu | podle přílohy č. 3 |
| D6 | 11 | lokální spotřeba výrobce 1. kategorie | 15.3. |
| D7 | 11 | lokální spotřeba výrobce 2. kategorie připojeného k síti regionálního držitele licence na distribuci | 15.3. |
| D8 | 11 | výroba a lokální spotřeba výrobce a samo výrobce připojeného k sítím lokálního držitele licence na distribuci | 28.2. |
| D9 a) | 13 | podpůrné a systémové služby | 15. 5. |
| D9 b) | 13 | údaje pro systémové služby týkající se výrobců | 15. 5. |
| D10 | 12L | spotřeba konečných zákazníků a výroba v síti lokální distribuční soustavy | 15.3. |
| D11 | 12R | lokální spotřeba výrobců a samo výrobců připojených k sítím regionálních a lokálních distributorů | 30. 4. |
| D12 | 12R | lokální spotřeba lokálních distributorů | 30. 4. |
| B1 | 13 | roční bilance elektřiny provozovatele přenosové soustavy; vykazuje množství elektřiny přenesené přenosovou soustavou, včetně elektřiny přenesené pro vlastní spotřebu provozovatele přenosové soustavy, napájenou z přenosové soustavy, a celkových ztrát v přenosové soustavě, očištěných o ztráty přenosu pro kontrahovaný tranzit na rok | 15. 5. |
| B2 | 12 | roční bilance elektřiny provozovatele distribuční soustavy; vykazuje množství elektřiny distribuované distribuční soustavou, včetně elektřiny distribuované pro vlastní spotřebu provozovatele distribuční soustavy, napájenou z distribuční soustavy, a celkových ztrát v distribuční soustavě | 30. 4. |
| B3 | 23, 24, 25 | roční bilance množství plynu | podle přílohy č. 3 |
| B4 | 22 | roční bilance množství plynu distribuovaného distribuční soustavou pro chráněné zákazníky a ostatní účastníky trhu s plynem a vlastní spotřebu v technických jednotkách (MWh) v členění na dálkovody a místní sítě | 30. 4. |
| B6 | 13 | » a) měsíční hodinová maxima bilančních sald výkonů na rozhraní přenosové soustavy/110 kV, » b) měsíční hodinová maxima výkonů konečných zákazníků z přenosové soustavy, » c) měsíční hodinová maxima výkonu exportu, systémového a kontrahovaného tranzitu » d) měsíční hodinová maxima kontrahovaného tranzitu » e) měsíční hodinová maxima přečerpávací vodní elektrárny | 15. 5.. |
| B7 | 12 | » a) měsíční hodinová maxima výkonů na rozhraní sítě provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavy na hladině 110 kV, » b) měsíční hodinová maxima výkonů na rozhraní VVN mezi provozovateli distribučních soustav, » c) roční čtvrthodinová maxima výkonů na rozhraní mezi regionálními držiteli licence na distribuci a lokálními držiteli licence na distribuci, » d) roční hodinová maxima výkonů pro zahraniční export a import provozovatele přenosové soustavy na úrovni distribuční soustavyy | 30. 4. |
| B8 | 23, 25 | denní maximum | podle přílohy č. 3 |
| B9 | 23 | využití tranzitního systému podle smluvního ujednání | 30. 4. |
| B10 | 25 | uskladňování zemního plynu | 30. 4. |
| B11 | 31 | bilance tepla, elektřiny a spotřeba paliva | 30. 6. |
| B11 | 32 | bilance a prodej tepla a doplňující informace | 30. 6. |
| číslo výkazu | držitel licence skupiny | název výkazu | termín odevzdání |
|---|---|---|---|
| T1 | 12 | technická maxima, rezervace kapacity a roční spotřeba elektřiny konečných zákazníků z hladiny: » a) VVN,VN, » b) NN – maloodběr podnikatelé, » c) NN – maloodběr obyvatelstvo. | 30. 4. |
| T2 | 22 | tarifní statistika | 30. 4. |
| SP1 | 24 | statistika parametrů – komodita | 30. 4. |
| SP1 | 24 | statistika parametrů – komodita | podle přílohy č. 3 |
| SP2 | 23,25 | statistika parametrů – kapacita | podle přílohy č. 3 |
| CP2 | 22 | cenový průkaz | podle přílohy č. 3 |
| číslo výkazu | držitel licence skupiny | název výkazu | termín odevzdání |
|---|---|---|---|
| OP1 | 12 | opravné položky ke krátkodobým pohledávkám | 30. 4. |
| OP2 | 22 | opravné položky ke krátkodobým pohledávkám | 30. 4. |
Elektroenergetika
Pravidla stanoví způsob vyplňování regulačních výkazů, kterými jsou:
| a) Výkaz D6–11: | Výkaz lokální spotřeby výrobce 1. kategorie připojeného k síti provozovatele přenosové soustavy nebo regionálního provozovatele distribuční soustavy, |
| b) Výkaz D7–11: | Výkaz lokální spotřeby výrobce 2. kategorie (vč. samo výrobce) připojeného k sítím regionálního držitele licence na distribuci, |
| c) Výkaz D8–11: | Výkaz výrobce připojeného k sítím lokálního držitele licence na distribuci. |
Do výkazu se uvádí:
Hodnoty slouží pro určení lokální spotřeby výrobce 2. kategorie stanovené podle zvláštního právního předpisu1). Výkaz předává výrobce a samovýrobce provozovateli lokální distribuční soustavy za výrobny připojené k síti tohoto provozovatele.
Do výkazu se uvádí lokální spotřeba výrobce podle zvláštního právního předpisu1). Lokální spotřeba se uvádí v členění na provozovatele přenosové soustavy nebo jednotlivé provozovatele distribučních soustav, do kterých je příslušná výrobna připojena, a v členění na ostatní spotřebu a cizí spotřebu v areálu výrobny. Pokud nejsou známy hodnoty spotřeb odděleně v požadovaném členění na ostatní a cizí, uvedou se v součtu do sloupce „Celkem lokální spotřeba výrobce“. Výkaz předává výrobce provozovateli soustavy za výrobny připojené k síti tohoto provozovatele.
V případě, že je výkon elektrárny vyveden do sítě provozovatele přenosové soustavy (dále jen „PPS“) a přitom existuje i připojení do sítě provozovatele distribuční soustavy (dále jen „PDS“), předá výrobce výkaz provozovateli přenosové soustavy. Hodnoty se pak ve výkazech pro provozovatele distribučních soustav neuvádí.
Do výkazu se uvádí lokální spotřeba výrobce 2. kategorie stanovená podle zvláštního právního předpisu.1) Lokální spotřeba se uvádí v členění na jednotlivé provozovatele regionálních distribučních soustav, do kterých je příslušná výrobna připojena. Výkaz předává výrobce regionálnímu provozovateli soustavy za výrobny připojené k síti tohoto provozovatele.
Pravidla stanoví způsob vyplňování regulačních výkazů, kterými jsou:
| a) Výkaz A11–11, 31, 32: | Výkaz provozních aktiv, |
| b) Výkaz N11–11, 31, 32: | Výkaz nákladů a výnosů, |
| c) Výkaz HV8–11, 31, 32: | Kontrola hospodářského výsledku, |
| d) Výkaz 18–11, 31, 32: | Plán investičních výdajů, |
| e) Výkaz D6–11: | Výkaz lokální spotřeby výrobce 1. kategorie připojeného k síti PPS nebo regionálního PDS, |
| f) Výkaz D7–11: | Výkaz lokální spotřeby výrobce 2. kategorie (vč. samo výrobce) připojeného k sítím regionálního držitele licence na distribuci, |
| g) Výkaz D8–11: | Výkaz výrobce připojeného k sítím lokálního držitele licence na distribuci, |
| h) Výkaz B11–31, 32: | Technický výkaz. |
Regulační výkazy jsou zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup (internetové stránky Úřadu) nebo si je příslušný držitel licence od Úřadu písemně vyžádá.
Regulační výkazy se předkládají do 30. června, a to v elektronické podobě a v písemné podobě podepsané statutárním zástupcem.
Držitel licence současně předloží komentář k regulačním výkazům, ve kterém uvede případné odchylky v zařazení majetku, zařazení nákladů, metodě dělení nákladů, nepovolených nákladech, a případné další informace.
Držitel licence vyplňuje regulační výkazy podle dále uvedených pravidel.
Kontrola správnosti provozních aktiv se prokazuje ve výkazu A11–11, 31, 32, kde se na řádku 26 uvedou stálá aktiva z rozvahy, řádek 003.
Výkaz je členěn na:
Položky – zejména:
Výrobou tepelné energie se rozumí změna energie obsažená v palivu na tepelnou energii určenou pro výrobu elektřiny a dodávku tepelné energie pro teplárenské účely.
Hranice:
Položky – zejména:
– u tepelné energie pro teplárenské účely je to místo přechodu topného media do zařízení rozvodů tepla.
Rozvodem tepelné energie se rozumí dodávka tepelné energie do zásobovaných objektů prostřednictvím rozvodného tepelného zařízení.
Hranice:
Položky – zejména:
Podpůrný majetek tvoří majetek, který slouží jak na výrobu tepelné energie, tak na výrobu elektrické energie. Jedná se o majetek, který nelze přímo přiřadit podle bodu 1.1.
Položky – zejména:
Společný majetek společnosti tvoří majetek, který slouží k výrobě tepelné energie, výrobě elektrické energie, rozvodu tepelné energie a k ostatním činnostem.
Položky – zejména:
Příprava výroby a zácvik při spouštění jaderné elektrárny (ř. 6).
Majetek sloužící k ostatním licencovaným a nelicencovaným činnostem.
Podpůrný majetek je definován v odstavci 1.2 a rozděluje se na jednotlivé licencované činnosti. Základním podkladem pro stanovení poměrů dělení podpůrného majetku energetické výrobny na elektřinu a tepelnou energii je používaná metoda dělení stálých nákladů na elektřinu a tepelnou energii.
Společný majetek je definován v odstavci 1.3 a rozděluje se na licencované a nelicencované činnosti v poměru účetních odpisů přímo přiřaditelného a podpůrného majetku a mzdových nákladů.
Výsledná hodnota aktiv pro výrobu tepelné energie je tvořena přímo přiřaditelným majetkem na výrobu tepelné energie a podílem z podpůrného a společného majetku. Výsledná hodnota aktiv pro výrobu elektřiny je tvořena přímo přiřaditelným majetkem na výrobu elektřiny a podílem z podpůrného a společného majetku.
Povolenými náklady podle § 9 odst. 6 se rozumí část celkových nákladů podle zvláštního právního předpisu2) související s výrobou a rozvodem tepelné energie po odečtení výnosů podle bodu 3.1.7 a po odečtení výdajů (nákladů) vynaložených k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které nelze uznat pro daňové účely podle zvláštního právního předpisu3), kromě odpisů.
Za povolené náklady se nepovažují:
- studená voda použitá pro přípravu teplé užitkové vody,
- indikátory, vodoměry a termostatické ventily v bytech vč. jejich servisu a vč. odečtů poměrových měřidel v bytech,
- odpisy stavební části u domovních kotelen či domovních předávacích stanic,
- přirážky k poplatkům placeným za znečištění ovzduší, popř. další platby sankční povahy (např. za škody způsobené na zemědělských půdách),
- náklady na odprodej dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob,
- daň z příjmu právnických a fyzických osob a další náklady, které nejsou daňově uznatelné podle zvláštního právního předpisu3).
Do povolených výnosů se nezahrnují výnosy z odprodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob.
Odečítané výnosy:
Podpůrné náklady tvoří náklady, které slouží na výrobu tepelné energie a elektřiny.
Druhotné náklady představují náklady související s náklady obslužných činností, které jsou zabezpečovány centrálně (doprava, opravy). Na licencované a nelicencované činnosti se alokují podle podílu požadované služby jako souhrnný nepřímý náklad.
Společné náklady představují náklady související se správou a řízením společnosti jako celku. Jedná se zejména o mzdové náklady, spotřebu režijního a kancelářského materiálu, odpisy majetku, který je využíván při výkonu správních činností, náklady na informační systémy, kancelářské prostory a ostatní náklady správního charakteru. Do společných nákladů nepatří daň z příjmů právnických osob.
Podpůrné náklady jsou definovány v odstavci 3.2 a rozdělují se v souladu s používanou metodou dělení nákladů.
Společné náklady jsou definovány v odstavci 3.4 a rozdělí se v poměru účetních odpisů přímo přiřaditelného a podpůrného majetku a mzdových nákladů.
Výkaz plánu investičních výdajů v rámci licence výroba elektřiny, výroba tepelné energie, rozvod tepelné energie a ostatní činnosti.
Výkaz B11-31 obsahuje bilanci tepelné energie a elektřiny a spotřebu paliva. Výkaz B11-32 obsahuje bilanci a prodej tepelné energie a doplňující informace.
Držitel licence vyplňuje technický výkaz za jednotlivé výrobny. Číselné hodnoty se uvádějí na celá čísla.
Při vyplňování je nutno dodržet následující zásady:
Ř. 1: dodávka tepelné energie již po odečtení vlastní (výrobní) spotřeby zdroje
- u tepláren a elektráren na přechodu z kotelny do strojovny, přitom ř. 1 = ř. 2 + ř. 5 (popř. + ř. 4),
- u tepláren s plynovou turbínou a výtopenským kotlem na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 5,
- u tepláren s paroplynovým cyklem na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 2 + ř. 5,
- u kotelen s kogenerační jednotkou s pístovým motorem na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 5,
- u výtopen a samostatných teplovodních kotelen na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 5,
Ř. 2: část dodávky z kotelen, kterou spotřeboval držitel licence č. 31 ve svých elektrárnách a teplárnách k výrobě elektřiny v parních turbínách (netýká se plynových turbín ani kogeneračních jednotek),
Ř. 3: nevyplňuje se,
Ř. 4: část dodávky z kotelen, kterou držitel licence č. 31 spotřeboval ve svých teplárnách a výtopnách v zařízení pro odsiřování spalin,
Ř. 5: dodávka tepla na prahu výroben držitele licence č. 31 pro technologické a otopné účely, přitom ř. 5 = ř. 6 + ř. 7 + ř. 8 + ř. 9,
Ř. 6: část tepla, které dodává držitel licence č. 31 do svého odběrného tepelného zařízení pro svoji konečnou spotřebu (otop, ohřev teplé užitkové vody apod.),
Ř. 7: dodávka pro cizí odběratele (konečné spotřebitele) napojené vlastními přípojkami přímo na zdroj a pro cizí odběratele v areálu držitele licence č. 31,
Ř. 8: dodávka cizím odběratelům, kteří jsou držiteli licence č. 32 a tepelnou energii dále distribuují a prodávají a jsou napojeni přímo na zdroj,
Ř. 9: dodávka do vnějších tepelných sítí (mimo areál držitele licence č. 31) napojených na sledované zdroje, které provozuje výrobce, který je zároveň držitelem licence č. 32; kdo neprovozuje vlastní rozvod tepla (distribuční síť), vyplní nulu.
Ř. 10: celková výroba elektřiny ve všech soustrojích,
Ř. 13: skutečná dodávka z množství stanoveného podle zvláštního právního předpisu5),
Ř. 14: celková dodávka elektřiny cizím odběratelům - prodej,
Ř. 15: podíl celkové vlastní spotřeby teplárny připadající na výrobu elektřiny,
Ř. 16: podíl celkové vlastní spotřeby elektrárny (teplárny - výtopny) připadající na odsiřování,
Ř. 17: podíl celkové vlastní spotřeby elektrárny či teplárny, připadající na teplo dodávané k technologickým a otopným účelům, u výtopen a blokových kotelen jejich celková vlastní spotřeba elektřiny (mimo ř. 18, pokud je uváděn samostatně),
Ř. 18: podíl celkové vlastní spotřeby elektrárny (teplárny - výtopny, blokové kotelny) připadající na čerpadla vratného kondenzátu z ohříváků vody pro otop a z tepelné sítě a též na čerpadla zajišťující průtok horké či teplé vody přes ohříváky ve zdroji, pokud je měřena samostatně (nejde o oběhová čerpadla kotlů, která jsou zahrnuta v ř. 17).
Ve sloupci energie v palivu se ve všech řádcích uvede:
energie v palivu (GJ) = množství (t) x výhřevnost (MJ/kg, tj. GJ/t),
energie v palivu (jiný plyn GJ) = množství (tis. m3) x výhřevnost (MJ/m3, tj. GJ/tis. m3),
energie v palivu (zemní plyn GJ) = množství (MWh) x poměr výhřevnosti / spalné teplo (MJ/m3).
Jedná se o celkovou vstupní energii v palivu, která nezahrnuje vliv účinnosti. U zemního plynu sdělí poměr výhřevnosti a spalného tepla dodavatel plynu.
Ř. 27: tuhé, kapalné nebo plynné odpady - doplní se slovně; u odpadního tepla se vyplní jen hodnota využitého tepla v GJ; jestliže se využívá více druhotných zdrojů, uvede se rozpis spotřeby podle druhů v příloze k regulačním výkazům,
Ř. 28: biomasa, sluneční a geotermální energie; jestliže se využívá více obnovitelných zdrojů, uvede se rozpis spotřeby podle druhů v příloze k regulačním výkazům,
Ř. 29: uvede se jen hodnota v GJ,
Ř. 31, 33, 34: rozdělí se podle způsobu dělení nákladů používaného u držitele licence č. 31,
Ř 32: nevyplňuje se.
- Držitel licence č. 32, který provozuje primární tepelnou síť, předávací stanice a sekundární tepelnou síť, vyplní řádky 36 až 45.
- Držitel licence č. 32, který provozuje jen primární tepelnou síť (popř. též předávací stanice), vyplní řádky 36 až 42 a 45.
- Držitel licence č. 32, který provozuje jednostupňovou tepelnou síť (bez předávacích stanic, obvykle teplovodní, se stejnými parametry od zdroje k odběratelům), vyplní řádky 36 až 41 a 45. Nevyplňuje řádky 42 až 44, protože veškerou dodávku pro odběratele uvádí v ř. 41 a ztráty jsou obsaženy v ř. 38.
Ř. 35: vyplní držitel licence č. 32 jen pokud je současně držitelem licence pro výrobu tepla, číselný údaj je pak shodný s ř. 9 ročního výkazu o výrobě tepelné energie; odběr do sledovaných sítí držitele licence č. 32 z jeho vlastních napojených zdrojů (provozoven), které provozuje jako držitel licence 31,
Ř. 36: nákup od cizích držitelů licence 31 a cizích držitelů licence č. 32 do sledovaných tepelných sítí,
Ř. 37: celkové množství tepla, které bylo v sítích držitele licence č. 32 k dispozici, přitom platí, že ř. 37 = ř. 35 + ř. 36,
Ř. 38: ztráty včetně vlastní spotřeby tepelné sítě držitele licence č. 32 (primární nebo jednostupňové, např. teplovodní), přitom ř. 38 = ř. 37 - ř. 39,
Ř. 39: celková dodávka ze sledovaných sítí držitele licence č. 32 (primárních nebo jednostupňových), přitom ř. 39 = ř. 40 + ř. 41 + ř. 42 + ř. 43 + ř. 44,
Ř. 40: dodávka do odběrného tepelného zařízení (do objektů) zásobovaných ze sledovaných sítí (obvykle pro otop a technologickou potřebu administrativních budov, dílen, skladů a pro ohřev teplé užitkové vody), kde je držitel licence č. 32 sám konečným spotřebitelem; nepatří sem spotřeba bytových domů v majetku držitele licence č. 32, kam je tepelná energie dodávána pro potřebu nájemníků jako součást služby a uvádí se podle místa napojení v ř. 41 nebo 43,
Ř. 41: součet dodávky pro konečnou spotřebu odběratelů, kteří jsou napojeni na primární nebo jednostupňovou tepelnou síť držitele licence č. 32 přímou přípojkou nebo mají svoji předávací stanici, a dále dodávky z jednostupňové sítě držitele licence č. 32 pro konečnou spotřebu nájemníků v bytových domech, které držitel licence č. 32 vlastní nebo spravuje,
Ř. 42: dodávka z primární nebo jednostupňové sítě distributorům - držitelům licence č. 32, kteří tepelnou energii přes svou část rozvodu dále rozvádějí a sami prodávají spotřebitelům,
Ř. 43: dodávka (fakturovaná) odběratelům pro konečnou spotřebu napojeným na sekundární stranu předávací stanice držitele licence č. 32 nebo na jeho sekundární síť, včetně nájemníků v domech, které držitel licence č. 32 vlastní nebo spravuje,
Ř. 44: tepelné ztráty předávacích stanic a sekundárního rozvodu provozovaných držitelem licence č. 32,
Ř. 45: dodávka pro byty (obyvatelstvo) zásobované ze sítí, které provozuje sám držitel licence č. 32, tj. podíl připadající na byty z ř. 41 a 43.
Ř. 46: spotřeba elektřiny na pohon oběhových čerpadel topné vody a teplé užitkové vody, na čerpání kondenzátu ze sítě, na provoz předávacích stanic apod. v rozvodu tepelné energie držitele licence č. 32 (nikoli ve zdrojích tepelné energie),
Ř. 47, 48: podlahová plocha a počet bytů se vztahují k dodávce uvedené v ř. 45,
Ř. 50: počet předávacích stanic, na které nemá držitel licence č. 32 licenci, protože nejsou v jeho vlastnictví, ani na ně nemá nájemní smlouvu.
Do výkazu se uvádí lokální spotřeba výrobce podle zvláštního právního předpisu1). Lokální spotřeba se uvádí v členění na provozovatele přenosové soustavy nebo jednotlivé provozovatele distribučních soustav, do kterých je příslušná výrobna připojena, a v členění na ostatní spotřebu a cizí spotřebu v areálu výrobny. Pokud nejsou známy hodnoty spotřeb odděleně v požadovaném členění na ostatní a cizí, uvedou se v součtu do sloupce „Celkem lokální spotřeba výrobce“. Výkaz předává výrobce provozovateli soustavy za výrobny připojené k síti tohoto provozovatele.
V případě, že je výkon elektrárny vyveden do sítě PPS a přitom existuje i připojení do sítě PDS, předá výrobce výkaz provozovateli přenosové soustavy. Hodnoty se pak ve výkazech pro provozovatele distribučních soustav neuvádí.
Do výkazu se uvádí lokální spotřeba výrobce 2. kategorie stanovená podle zvláštního právního předpisu1). Lokální spotřeba se uvádí v členění na jednotlivé provozovatele regionálních distribučních soustav, do kterých je příslušná výrobna připojena. Výkaz předává výrobce regionálnímu provozovateli soustavy za výrobny připojené k síti tohoto provozovatele.
Do výkazu se uvádí:
Hodnoty slouží pro určení lokální spotřeby výrobce 2. kategorie stanovené podle zvláštního právního předpisu1). Výkaz předává výrobce a samovýrobce provozovateli lokální distribuční soustavy za výrobny připojené k síti tohoto provozovatele.
Pravidla vedení oddělené evidence pro držitele licence přenos elektřiny – skupina 13
Pravidla stanoví způsob vyplňování regulačních výkazů, kterými jsou:
| a) Výkaz A3–13: | Výkaz provozních aktiv, |
| b) Výkaz N3–13: | Výkaz nákladů a výnosů, |
| c) Výkaz HV5–13: | Kontrola hospodářského výsledku, |
| d) Výkaz 11–13: | Plán investičních výdajů, |
| e) Výkaz B1–13: | Roční bilance elektřiny, |
| f) Výkazy B6–13 a), b), c), d), e): | Technické výkazy, |
| g) Výkaz D9–13: | Výkaz údajů pro systémové služby týkající se výrobců. |
Regulační výkazy jsou zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup (internetové stránky Úřadu) nebo si je příslušný držitel licence od Úřadu písemně vyžádá.
Regulační výkazy se předkládají do 15. května, a to v elektronické podobě a v písemné podobě podepsané statutárním zástupcem.
Držitel licence vyplňuje regulační výkazy podle dále uvedených pravidel.
Ve výkazu se vyplňují výnosy a náklady všech licencovaných i nelicencovaných činností, přičemž ve zvláštním řádku se uvedou nepovolené náklady držitele licence. Výkaz slouží ke kontrole hospodářských výsledků z jednotlivých činností v návaznosti na výkaz zisků a ztrát.
Výkaz plánu investičních výdajů v přenosové soustavě.
Výkaz roční bilance elektřiny provozovatele přenosové soustavy se předkládá za uplynulý kalendářní rok a jako plán na regulovaný rok „i“.
Dodržují se následující zásady:
V žádném případě nesmí dojít ke dvojímu vykazování toků energie.
Vykazují se měsíční maxima výkonů na rozhraních mezi držitelem licence na přenos elektřiny a ostatními subjekty.
Do výkazu se uvádí náklady a výnosy spojené s podpůrnými a systémovými službami.
Do výkazu se uvádí lokální spotřeba výrobce stanovená podle zvláštního právního předpisu1). Lokální spotřeba se uvádí souhrnně za všechny výrobny v členění na ostatní spotřebu a cizí spotřebu v areálu výroben. Výkaz se vyplňuje na základě výkazu D6-11 od výrobců.
Pravidla pro vedení oddělené evidence pro držitele licencí: distribuce elektřiny – skupina 12 a obchod s elektřinou – skupina 14
Regionální a lokální distributoři
Pravidla stanoví způsob vyplňování regulačního výkazu pro lokální distributory, kterým je Výkaz D10-12L: Spotřeba konečných zákazníků a výroba v síti lokální distribuční soustavy (dále jen „LDS“).
Výkaz D10-12L: Spotřeba konečných zákazníků a výroba v síti LDS
Výkaz je rozdělen na dvě části:
1) část týkající se odběru konečných zákazníků lokálních distributorů včetně ostatní spotřeby provozovatele LDS a spotřeby jiných provozovatelů distribučních soustav připojených k jeho distribuční soustavě,
2) část týkající se výroby výrobců a samovýrobců připojených k síti lokálního provozovatele distribuční soustavy a výroby výrobců a samovýrobců připojených k síti lokálního provozovatele distribuční soustavy snížená o případný přetok do distribuční soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno. Případný odběr výrobců ze sítí LDS v době, kdy elektrárna nevyrábí, se uvádí do části 1).
Hodnoty slouží pro určení lokální spotřeby výrobce stanovené podle zvláštního právního předpisu1). Výkaz vyplňuje provozovatel lokální distribuční soustavy na základě měřených hodnot a na základě výkazu D8-11 (uveden v části 1 kapitole A přílohy č. 2) od výrobců připojených k síti tohoto provozovatele.
Vyhláška stanoví způsob vyplňování regulačních výkazů pro regionální distributory a případně pro lokální distributory, kteří nepoužívají tarify regionálního distributora podle zvláštního právního předpisu7), kterými jsou:
| a) Tabulka A4–12 podklady: | Tabulka provozních aktiv, |
| b) Tabulka A7–12, 14 podklady: | Tabulka provozních aktiv, |
| c) Tabulka N4–12 podklady: | Tabulka nákladů a výnosů, |
| d) Tabulka N7–12, 14 podklady: | Tabulka nákladů a výnosů, |
| e) Tabulka KPI–12 podklady: | Tabulka krycích příspěvků, |
| f) Výkaz A4–12: | Výkaz provozních aktiv, |
| g) Výkaz A7–12, 14: | Výkaz provozních aktiv, |
| h) Výkaz N4–12: | Výkaz nákladů a výnosů, |
| i) Výkaz N7–12, 14: | Výkaz nákladů a výnosů, |
| j) Výkaz KPI–12 | Výkaz obchodní bilance a krycích příspěvků, |
| k) Výkaz HV2–12, 14: | Kontrola hospodářského výsledku, |
| l) Výkaz 12–12: | Výkaz plánu investičních výdajů, |
| m) Výkaz OP1–12: | Výkaz výpočtu opravných položek, |
| n) Výkaz B2–12: | Roční bilance elektřiny, |
| o) Výkaz B7–12a), b), c), d): | Technické výkazy, |
| p) Výkaz D1–12: | Výkaz povinného výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a zkombinované výroby elektřiny a tepla, |
| q) Výkaz D11–12R výrobci: | Lokální spotřeba výrobců a samovýrobců připojených k sítím regionálních a lokálních distributorů, |
| r) Výkaz D12–12R LDS: | Spotřeba a výroba v sítích lokálních distributorů, |
| s) Výkaz T1–12a), b), c): | Technická maxima, rezervovaná kapacita a roční spotřeba elektřiny konečných zákazníků z hladiny VVN a VN a tarifní statistiky na hladině NN, |
Program pro vyplnění regulačních výkazů a samotné regulační výkazy jsou zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup (internetové stránky Úřadu) nebo si je příslušný držitel licence od Úřadu písemně vyžádá.
V programu se vyplňují pouze podkladové tabulky, které se automaticky sestavují do požadovaných regulačních výkazů.
Regulační výkazy se předkládají do 30. dubna, a to v elektronické podobě a v písemné podobě podepsané statutárním zástupcem.
Držitel licence vyplňuje regulační výkazy podle dále uvedených pravidel.
Venkovní vedení velmi vysokého napětí - ř. 2
Zařízení pro přenos elektrické energie o napětí 110 kV vedené venkovním vedením vlastněným držitelem licence.
Hranice je vymezena od kotevního izolátorového řetězce na portálu stanice 110 kV po kotevní izolátorový závěs protější stanice 110 kV, případně po kotevní závěs hraničního stožáru.
Položky – zejména:
Kabelová vedení velmi vysokého napětí – ř. 3
Zařízení pro přenos elektrické energie o napětí 110 kV vedené kabelovým vedením vlastněným držitelem licence.
Hranice je vymezena počátečním bodem kabelové koncovky stanice 110 kV a koncovým bodem kabelové koncovky protější stanice 110 kV.
Položky – zejména:
Stanice PS/VVN – ř. 4
Zařízení pro přenos a distribuci elektrické energie o velmi vysokém napětí vlastněná držitelem licence.
Hranice je vymezena veškerou technologií ve stanicích VVN, nezahrnuje však komponenty sloužící výhradně pro napěťovou hladinu VN (zejména transformaci VVN/VN), ani komponenty společné pro více napěťových hladin (společné provozy), které jsou v majetku držitele licence. Pokud zde není transformace VVN/VN, pak sem patří veškeré zařízení vlastněné držitelem licence. V případě, že je ve stanici také transformace VVN/VN, je postupováno stejným způsobem jako u stanic VVN/VN (přiřadit do řádků 7, 8 a 9).
Položky – zejména:
Elektroměrová služba velmi vysokého napětí – ř. 5
Zahrnuje měřidla velmi vysokého napětí zařazená do dlouhodobých aktiv, která končí na prvcích velmi vysokého napětí.
Položky – zejména:
Odečty velmi vysokého napětí – ř. 6
Zahrnují provozní aktiva, která slouží činnosti odečtů na úrovni VVN.
VVN části stanic VVN/VN – ř. 7 (před vyplňováním ř. 7, 8 a 9 čtěte odstavec 5.1.2, kapitola A)
Zařízení pro přenos a distribuci elektrické energie o velmi vysokém napětí vlastněná držitelem licence.
Hranice je vymezena veškerou technologií sloužící napěťové úrovni VVN ve stanicích VVN/VN, nezahrnuje však komponenty sloužící výhradně pro nižší napěťovou hladinu (zejména transformaci VVN/VN), ani komponenty společné pro více napěťových hladin (společné provozy), které jsou v majetku držitele licence.
Položky – zejména:
Společné části stanic VVN/VN – ř. 8
Patří sem položky, které nelze jednoznačně přiřadit konkrétní napěťové hladině ve stanicích VVN/VN. Jedná se zejména o:
technologická část čistírny odpadních vod stanice včetně signalizačního zařízení;
VN část stanic VVN/VN – ř. 9
Zařízení pro přenos a distribuci elektrické energie o vysokém napětí vlastněná držitelem licence.
Hranice je vymezena veškerou technologií sloužící napěťové úrovni VN ve stanicích VVN/VN včetně transformátoru VVN/VN, nezahrnuje však komponenty společné pro více napěťových hladin (společné provozy), které jsou v majetku držitele licence.
Položky – zejména:
Venkovní vedení vysokého napětí – ř. 11
Zařízení pro přenos elektrické energie venkovním vedením vysokého napětí.
Hranice je vymezena izolátory na kotevním portálu nebo průchodkách stanice vysokého napětí nebo na spínací stanici VN/VN, případně zdroje do VN, až po kotevní izolátory nebo průchodky distribuční trafostanice VN/NN nebo další stanice VN, resp. VVN/VN.
Položky – zejména:
Kabelová vedení vysokého napětí – ř. 12
Zařízení pro kabelový přenos elektrické energie vysokého napětí.
Hranice je vymezena kabelovými koncovkami stanice vysokého napětí, případně zdroji do VN, a končí kabelovými koncovkami vstupních kobek distribučních trafostanic VN/NN nebo další stanice VN, resp. VVN/VN.
Položky – zejména:
Stanice vysokého napětí – ř. 13
Zařízení pro transformaci VN/VN a spínací stanice.
Hranice je vymezena veškerou technologií a zařízením stanice.
Položky – zejména:
Elektroměrová služba vysokého napětí - ř. 14
Zahrnuje měřidla vysokého napětí zařazená do dlouhodobých aktiv, která končí na prvcích vysokého napětí.
Položky - zejména:
Odečty vysokého napětí – ř. 15
Zahrnují provozní aktiva, která slouží činnosti odečtů na úrovni VN.
Venkovní vedení nízkého napětí – ř. 17
Všechny úseky venkovního vedení nízkého napětí distribuční sítě o napětí 400V/230V včetně přípojek k jednotlivým odběratelům, které jsou ve vlastnictví držitele licence.
Hranice je vymezena kotevními izolátory distribuční stanice VN/NN a končí spotřebním koncem vedení (přípojkovou skříní).
Položky – zejména:
Kabelová vedení nízkého napětí – ř. 18
Všechny úseky kabelového vedení distribuční sítě nízkého napětí 400/230V včetně přípojek k jednotlivým odběratelům.
Hranice je vymezena připojovacím bodem kabelového oka a okem v přípojkové nebo propojovací skříni.
Položky – zejména:
Stanice nízkého napětí – ř. 19
Stanice, které slouží k distribuci elektrické energie z vysokého napětí do distribuční sítě nízkého napětí, bez ohledu na provedení, ve vlastnictví držitele licence.
Položky – zejména:
Elektroměrová služba nízkého napětí – ř. 20
Zahrnuje měřidla nízkého napětí zařazená do dlouhodobých aktiv, která končí na prvcích nízkého napětí.
Položky – zejména:
Odečty nízkého napětí – ř. 21
Zahrnuje stálá aktiva, která slouží činnosti odečtů na úrovni NN.
Zařízení pro řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu elektrizační soustavy a přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů.
Položky – zejména:
Celková hodnota DŘT je rozdělena na jednotlivé napěťové hladiny podle rozvrhového klíče, který je stanoven Úřadem.
Podpůrný majetek II – slouží pouze na podporu licencovaných činností, avšak nelze jej jednoznačně přiřadit na některou z napěťových úrovní.
Položky – zejména:
(Rozdělení je provedeno viz kapitola A odst. 5.1.2.)
Do majetku ostatních licencovaných a nelicencovaných činností je nutné, mimo jiné, zařadit zařízení pro výrobu elektrické energie, výrobu a rozvod tepla; kalibrační laboratoře, rekreační, kulturní a tělovýchovná zařízení, ubytovny, obytné budovy, kuchyně, kantýny, majetek pronajímaný jinému subjektu včetně optolan, cejchovnu atd. (viz kapitola B).
Jako jedno z kritérií by měl být vzat v úvahu objem majetku a jeho významnost.
Mezi hlavní položky společného majetku držitele licence patří zejména:
Výše je uvedena část majetku patřící do společných činností. Tento majetek je nutno předem očistit od majetku, který patří do podpůrných činností, nebo je možno zařadit jej přímo do některého segmentu (distribuce atd.). Do společného majetku je možno zařadit i celou hodnotu pozemků.
Majetek DŘT je za celého držitele licence rozdělen na jednotlivé úrovně rozvrhovým klíčem určeným Úřadem (v poměru 32/68/0).
Podpůrný majetek distribuce je rozdělen ve dvou fázích:
Rozdělení je provedeno v několika fázích:
Do stálých aktiv je nutné zařadit i majetek pořízený na finanční leasing.
Pro potřebu tabulek stálých aktiv je nutné zajistit tyto údaje:
Výpočet oprávek a odpisů je proveden v souladu s odpisovým plánem držitele licence. Pro vyplnění tabulek nákladů a výnosů je dále třeba zajistit informace o převodu z účtu nákladů příštích období na účet ostatních služeb ve vykazovaném roce.
Údaj na řádku 15 tabulky A7–12 a 14 podklady souhlasí s řádkem 16 tabulky A7–12, 14 podklady, tj. s řádkem z rozvahy držitele licence k 31. 12. vykazovaného roku.
Tato položka je rozčleněna do dvou podskupin:
Účetní odpisy zahrnují náklady standardně využívané při odepisování dlouhodobého hmotného majetku držitele licence vycházející z historické pořizovací hodnoty majetku a účetního odpisového plánu. Pravidla účetního odepisování majetku vycházejí ze zákona o účetnictví a respektují reálnou dobu životnosti odepisovaného majetku; účetní odpisy jsou ověřené auditorem držitele licence.
Pro účely regulace jsou pravidla odepisování vybraných skupin přímo přiřaditelných stálých aktiv u licencované činnosti distribuce sjednocena pro všechny držitele licence, přičemž existuje závazný odpisový plán, který sjednocuje principy odepisování podle kategorií majetku (viz odstavec 7.2). Takto upravená stálá aktiva spolu s ostatními stálými aktivy podpůrného, společného a ostatního majetku držitele licence tvoří základ pro přepočet dlouhodobého hmotného majetku.
Přepočtené odpisy se stanovují pro licencovanou činnost distribuce elektrické energie na základě přepočtené pořizovací ceny majetku podle přílohy č. 5.
Náklady na odpisy jsou v obou případech (tzn. účetních i přepočtených) zvýšeny o hodnotu „odpisů předmětů pořízených formou leasingu“ podle samostatného pokynu v příloze č. 6.
U licencované činnosti distribuce elektřiny jsou pro všechny držitele licence doporučeny jednotné odpisové sazby pro vybrané druhy přímo přiřaditelných aktiv:
| Standardní klasifikace produktů | Název | Roční účetní odpisová sazba (%) |
|---|---|---|
| 31 1041 | Distribuční olejová trafa | 6 |
| 31 10 42 | Měřící trafa do 16 kVA | 12 |
| 31 20 10 | Technologie distribučních trafostanic | 6 |
| 31 2031 | Rozvaděče NN | 8 |
| 31 20 32 | Rozvaděče VN a VVN | 6 |
| 46 21 13 | Budovy průmyslové a skladové | 2 |
| 46 21 14 | Budovy pro obchod a služby | 2 |
| 46 21 22 | Tunely a podzemní objekty | 2 |
| 46 21 34 | Vrchní vedení VVN a VN | 3,3 |
| 46 21 35 | Kabelové vedení VVN a VN | 3,3 |
| 46 21 37 | Dálkové komunikační kabely | 5 |
| 46 21 43 | Vrchní vedení NN | 3,3 |
| 46 21 44 | Kabelové vedení NN | 3,3 |
| 46 21 46 | Komunikační kabely | 5 |
| 46 21 51 | Distribuční trafostanice – stavební část | 4 |
| 46 21 64 | Inženýrská díla ostatní | 2 |
| 462 .... | Optolana | 3,3 |
Tyto jednotné odpisové sazby určují minimální dobu životnosti vyjmenovaných skupin majetku. Je doporučeno uvedené odpisové sazby zahrnout do závazného odpisového plánu od 1. 1. 2002.
Držitelé licence mohou tedy pro výše uvedené vybrané druhy stálých aktiv používat vlastní odpisové sazby, ale pro potřeby regulačního výkaznictví je nutno všechny údaje přepočítat podle minimálních životností uznávaných Úřadem.
Odpisové sazby ostatních stálých aktiv vycházejí ze závazných odpisových plánů jednotlivých držitelů licence.
Nepovolené náklady na licencované a společné činnosti je možné v tabulkách podkladů vyčíslit dvěma způsoby:
V tabulkách nákladů a výnosů budou vykazovány hodnoty přímo přiřaditelných nákladů ve sloupcích „opravování“, „provozování a obsluha“, „ostatní provozní náklady“ a „odpisy DHM, DNM“ (z účetní i z přepočtené hodnoty). Tyto hodnoty se vztahují k zařízením dle klasifikace uvedené v popisu řádků tabulek aktiv.
Zahrnují se výdaje a náklady vynaložené na zachování produktivní kapacity zařízení distribuce.
Hlavní pracovní činnosti zahrnují zejména:
Náklady na opravy zahrnují zejména:
Zahrnují se výdaje a náklady na práci, materiály a služby všech činností souvisejících s provozováním a obsluhou distribučního zařízení.
Hlavní pracovní činnosti zahrnují zejména:
Náklady na provozování a obsluhu zahrnují zejména:
Ostatní provozní náklady obsahují náklady, které nejsou obsaženy v žádné z výše uvedených položek (většinou se účetně objevují přímo na objektu technologie). Jedná se zejména o nákup ostatních externích služeb, pojištění majetku, poradenství, servis a údržbu, software, daně a poplatky, náhrady škod na cizích pozemcích, vlastní spotřebu elektřiny, případně další povolené náklady. Tvorba rezerv na opravy DHM je vykázána v tomto sloupci snížená o zúčtování rezervy ve vykazovaném období. Zúčtování rezervy není vykázáno ve výnosech.
Jako výnosy snižující související provozní náklady se vykazují zejména výnosy za:
Tyto výnosy snižují „ostatní provozní náklady“.
Ve sloupci „rozsah zařízení (délka, počet)“ se vyplní rozvinuté délky vedení v km najedno desetinné místo a počet stanic jako celek. Součtové řádky za napěťovou úroveň, řádky DŘT a elektroměrová služba jsou bez obsahu. Do řádku odečtů se vyplní počet odběrných míst.
Do řádku 20 tabulky N4–12 podklady sloupce „podpůrné náklady distribuce“ se uvádí náklady provozu, které zahrnují:
- náklady, které souvisí s přímým řízením distribuční činnosti;
- náklady, které jsou vynaloženy přímo na distribuční činnost, avšak mají charakter společných nákladů, přičemž není možné přiřazení na konkrétní činnost ani objektivní přímé rozvržení na jednotlivé činnosti.
Do sloupce „b“ se uvádí podpůrné náklady se zahrnutím odpisů v účetní hodnotě. Do sloupce „c“ se uvádí podpůrné náklady se zahrnutím odpisů v přepočtené hodnotě.
Hlavní pracovní činnosti zahrnují zejména:
Podpůrné náklady distribuce zahrnují zejména:
V případě, že držitel licence používá přímé zúčtování výše uvedených nákladů na jednotlivé technologie relevantním podnikovým klíčem, uvede se do tohoto údaje nezúčtované reziduum (neodúčtovaný zbytek) těchto nákladů.
Do řádku 21 tabulky N4–12 podklady sloupce „společné náklady“ držitele licence se uvádí náklady, jež představují společné náklady související se správou a řízením držitele licence jako celku, snížené o výnosy této činnosti. Do sloupce „b“ se uvádí společné náklady držitele licence se zahrnutím odpisů v účetní hodnotě. Do sloupce „c“ se uvádí společné náklady držitele licence se zahrnutím odpisů v přepočtené hodnotě.
Hlavní pracovní činnosti zahrnují zejména:
Do položky společných nákladů držitele licence jsou zahrnuty zejména náklady na prezentaci držitele licence na veřejnosti, náklady finančního řízení souvisejícího s licencovanými a ostatními činnostmi držitele licence, společné náklady řízení informačních technologií, společné náklady řízení lidských zdrojů, případně další náklady společného charakteru.
Společné náklady držitele licence zahrnují zejména:
Do společných nákladů držitele licence nepatří daň z příjmů právnických osob (výkaz zisků a ztrát).
Ve sloupci „ostatní výnosy“ se uvádějí, mimo jiné, výnosy držitele licence na distribuci elektřiny za časově rozlišený podíl na účelně vynaložených nákladech podle napěťových úrovní.
Podpůrné náklady distribuce se skládají z nákladů DŘT (ř. 19), nákladů společné části stanic VVN/VN – podpůrný majetek I (ř. 7) a podpůrných nákladů – podpůrný majetek II (ř. 20).
Náklady DŘT budou za celou společnost rozděleny na jednotlivé úrovně rozvrhovým klíčem Úřadu (není-li rozvrhový klíč uveden, platí poměr rozdělení 32/68/0).
Ostatní podpůrné náklady distribuce budou dále rozděleny ve dvou fázích:
Rozdělení je provedeno v několika fázích:
Údaje potřebné pro tuto úpravu jsou uvedeny v kapitole A odst. 6.2.
Nejprve se sníží náklady proúčtované ve vykazovaném roce na účtu služby účetním předpisem „má dáti“ a na účtu náklady příštích období účetním předpisem „dal“, a to na příslušné činnosti; zároveň se do stejné činnosti zahrnou náklady na odpisy propočtené za vykazovaný rok.
Do sloupce „mzdy, sociální a zdravotní pojištění“ budou zahrnuty mzdové náklady, které představují součet mzdových nákladů (výkaz zisků a ztrát, řádek 13) a náklady na sociální a zdravotní zabezpečení (výkaz zisků a ztrát, řádek 15).
Mzdové náklady slouží jako základna pro alokaci podpůrného a společného majetku obchodních aktivit, proto tedy neobsahují odměny členů orgánů držitele licence a sociální náklady.
Zde budou obsaženy všechny ostatní náklady s výjimkou mezd, sociálního a zdravotního pojištění a odpisů.
Patří sem zejména:
Tyto náklady budou přímo sníženy o případné tržby.
Platí stejná pravidla, která jsou uvedena v kapitole A odst. 7.1.
Položka podpůrné náklady obchodu zahrnuje zejména:
Do sloupce „b“ se uvádí podpůrné náklady se zahrnutím odpisů v účetní hodnotě. Do sloupce „c“ se uvádí podpůrné náklady se zahrnutím odpisů v přepočtené hodnotě.
Rozdělení podpůrných nákladů
Základnou pro rozdělení podpůrných nákladů obchodu jsou mzdy, sociální a zdravotní pojištění.
V sloupci „ostatní“ budou uvedeny další tržby, které nejsou za elektřinu a nemají ani charakter dobropisu.
Uvádí se všechny licencované činnosti po jednotlivých licencích.
Uvádí se nepovolené náklady držitele licence podle definice vyhlášky.
Zde jsou uvedeny všechny nelicencované činnosti. Postup použitý při klíčování případných nerozúčtovaných nákladů na obslužných činnostech je uveden v komentáři.
Vyplňuje se tak, že se odečítají odpisy z finančního leasingu a přičítají se náklady na služby eliminované při převodu (viz kapitola A odst. 6.2).
Do řádku se převezmou údaje z výkazu zisků a ztrát.
Do řádku se převezmou údaje z výkazu zisků a ztrát, řádek 62. Otestuje se shoda hospodářského výsledku regulačních výkazů s výkazem zisků a ztrát. Případný rozdíl je uveden v řádku 38.
Výkaz zahrnuje výpočet opravných položek ke krátkodobým pohledávkám z obchodního styku za silovou elektřinu a služby spojené s dodávkou podle přílohy č. 8, v členění na oprávněné a chráněné zákazníky.
Výkaz plánu investičních výdajů v distribuční soustavě.
Výkaz se předkládá za uplynulý kalendářní rok a jako plán na regulovaný rok „i“.
Dodržují se následující zásady:
V některých případech jsou elektrárny vyvedeny do distribuční soustavy přes 110 kV vývodová vedení, která jsou v majetku ČEPS, a. s. V tomto případě se dodávka z těchto zdrojů zahrnuje do řádku 1. Dodávka by se měla vztahovat k předávacímu místu mezi PPS a PDS. Pokud toto místo není vybaveno měřením (např. měření je na začátku vývodových vedení, na prahu elektrárny, popř. na svorkách generátoru), musí se hodnoty přepočítat na hodnoty vztažené k předávacímu místu (snížení, event. zvýšení o ztráty). Na způsobu přepočtu měřených hodnot se musí provozovatelé dohodnout mezi sebou.
Vykazují se maxima výkonů na rozhraních mezi držitelem licence na distribuci a ostatními subjekty. Údaje týkající se maxim výkonů na rozhraních je nutné předem vzájemně konzultovat s příslušnými partnery, aby nedošlo k disproporcím ve vykazovaných hodnotách.
Držitelé licence na distribuci vyplňují měsíční hodinová maxima součtu bilančního salda výkonu na rozhraní sítě PPS a PDS na hladině 110 kV. Maxima výkonů na rozhraní PPS/PDS zahrnují též výkony mezi PPS a PDS na hladině 110 kV (tj. nejen dodávku přes transformaci PS/110 kV).
Uvádí se měsíční hodinová maxima výkonů na rozhraní mezi provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě (regionální držitelé licence na distribuci) na hladině VVN.
Vyplní se roční čtvrthodinová maxima výkonů (technická maxima) na rozhraní mezi regionálními držiteli licence na distribuci, kteří jsou připojeni k přenosové soustavě, a lokálními držiteli licence na distribuci, kteří nejsou připojeni k přenosové soustavě.
Výkaz se vyplňuje v členění na:
Výkaz se předkládá za uplynulý kalendářní rok a jako plán na regulovaný rok „i“.
Uvádí se roční hodinová maxima výkonů pro zahraniční export a import PDS na napěťových úrovních DS.
Výkaz povinného výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektrické a tepelné energie.
Výkaz se předkládá za uplynulý kalendářní rok a jako plán na regulovaný rok „i“. Pro regulovaný rok „i“ se vyplní předpokládaný plán povinného výkupu na základě uplatněných hodnot v roce „i-l“a podle předpokládaného odhadu.
Agregované údaje za systémové služby týkající se výrobců a samovýrobců připojených k síti regionálního PDS.
Do výkazu se uvádí lokální spotřeby výrobců a samovýrobců podle zvláštního právního předpisu1), kteří jsou připojeni k síti regionálního PDS. Lokální spotřeba se uvádí souhrnně za všechny výrobny v členění na ostatní spotřebu a cizí spotřebu v areálu výroben. Výkaz se vyplňuje na základě výkazu D6 - 11 od výrobců 1. kategorie a na základě výkazu D7 - 11 od výrobců 2. kategorie.
V případě, že je výkon elektrárny vyveden do sítě PPS a přitom existuje i připojení do sítě PDS, uvede výrobce hodnoty do výkazu provozovatele přenosové soustavy. Hodnoty se pak ve výkazech provozovatelů distribučních soustav neuvádí.
Agregované údaje za systémové služby týkající se lokálních držitelů licence na distribuci.
Tyto výkazy vyplňuje provozovatel regionální distribuční soustavy na základě měřených hodnot na rozhraní s provozovatelem lokální distribuční soustavy, na základě výkazu D10-12L od provozovatele lokální distribuční soustavy a na základě výkazu D8 - 11 od výrobců nebo samovýrobců připojených k síti lokálního provozovatele distribuční soustavy.
Výkaz je rozdělen na tři části:
1) údaje týkající se provozovatelů lokální distribuční soustavy, kteří nevykazují konečnou spotřebu svých konečných zákazníků,
2) údaje týkající se provozovatelů LDS, kteří tuto spotřebu vykazují,
3) výsledné souhrnné údaje za LDS. Hodnoty se nevyplňují, automaticky se dopočítávají.
ve výkazu se uvádí technická maxima, rezervovaná kapacita a roční spotřeba elektřiny konečných zákazníků pro napěťovou hladinu VVN a VN v členění na oprávněné a chráněné zákazníky. V předpokladu na příští období se v členění na oprávněné a chráněné zákazníky postupuje podle zvláštního právního předpisu6). Nelze sečítat odběry z různých napěťových hladin a uvádět je do jedné hladiny, např. VVN;
do výkazu se nevyplňují hodnoty týkající se výrobců a lokálních provozovatelů distribučních soustav. Technická maxima pro trvalý odběr samovýrobců a odběr energie samovýrobců se uvádí do řádku samovýrobci;
odběrná místa se uvádí samostatně pro každou hladinu napětí zvlášť. Např. má-li odběratel odběrné místo z VVN, ale pro případ potřeby i z VN, uvedou se odběrná místa samostatně pro VVN a pro VN;
ročním technickým maximem a rezervovanou kapacitou se rozumí pro chráněné zákazníky nejvyšší hodnota měsíčního technického maxima ve vykazovaném roce uvedená ve smlouvě o dodávce elektřiny a pro oprávněného zákazníka hodnota rezervované kapacity uvedená ve smlouvě o distribuci;
kumulativním technickým maximem a rezervovanou kapacitou se rozumí součet 12 měsíčních technických maxim, eventuelně součet 12 měsíčních rezervovaných kapacit ve vykazovaném roce i-2;
pokud nejsou známy hodnoty odběru v členění na špičkový, vysoký a nízký tarif, uvedou se hodnoty souhrnně do jednoho z těchto sloupců,
Výkaz krycích příspěvků je založen na propočtu obchodního rozpětí pro jednotlivé produkty, kterými jsou obchodníci, oprávnění zákazníci, přeshraniční obchod společnosti, ztráty a vlastní spotřeba regionální distribuční společnosti a chránění zákazníci.
Základem je vykazování nákladů na pořízení elektrické energie a výnosů z prodeje elektrické energie. Ve výkaze krycích příspěvků je sledována bilance silové elektřiny, bilance služeb spojených s obchodem a dodávkou silové elektřiny a dále rezervace kapacity a užití sítě.
Položky služeb jsou zejména:
- systémové služby,
- decentrální výroba,
- obnovitelné zdroje a kogenerace,
- operátor trhu.
Data z tohoto výkazu jsou přenášena do výkazů N4 – 12 a N7 – 12,14.
Příloha k regulačním výkazům obsahuje důležité a doplňující informace k regulačním výkazům. Informace jsou vzájemně provázané s účetními výkazy a Výroční zprávou. Komentář slouží držiteli licence i jako podání žádosti o uznání finančních nákladů podle § 9 odst. 5. Držitel licence dodrží dále popsaný obsah přílohy k regulačním výkazům i v případě, že nebude mít pro některé body náplň.
Obsah
Obchodní firma
Sídlo/bydliště.
Vykazované období.
» dodrženo zařazení podle této přílohy,
» změny v zařazení majetku (v porovnání s předchozím rokem).
» doložení souhlasu mezi výkazem I2 - 12, Výroční zprávou, resp. výkazem peněžních toků,
» ve výkazu budou uvedeny údaje bez finančních investic a bez majetku pořizovaného na finanční leasing.
V tomto bodě držitel licence popíše úpravy provedené podle přílohy č. 6 ve výkazech aktiv. Je nezbytné uvést celkové částky, o které byly zvýšeny pořizovací i zůstatkové hodnoty vykazovaných aktiv, a dále rozpis těchto částek s uvedením řádků, do kterých byly v tabulce aktiv zadány.
- dodržení metodiky přecenění uvedené v příloze č. 5.
Vzor tabulky
| Název položky | Náklad | Související výnos | Vykázané saldo |
|---|---|---|---|
| Celkem |
V tomto bodě držitel licence rozepíše částku finančních nákladů, kterou požaduje zahrnout do povolených nákladů v členění na nákladové úroky, výnosové úroky, finanční marže leasingových splátek, poplatky za vedení účtu, pojištění a další náklady, resp. výnosy (nutno podrobně rozepsat). Uveďte ke každé položce účet, na který byly náklady, resp. výnosy proúčtovány.
Důležité upozornění: Regulační výkazy odevzdávané k 30. 4. nesmí obsahovat výše uvedené finanční náklady, resp. výnosy.
» rozdíly proti doporučení v části 3 kapitoly A této přílohy.
V tomto bodě držitel licence popíše úpravy provedené podle přílohy č. 6 ve výkazech nákladů. Je nezbytné uvést celkové částky leasingových splátek, o které byly sníženy náklady, a celkové částky, o které byly náklady zvýšeny (odpisy a finanční marže). Tyto částky dále rozepsat s uvedením řádků a sloupců, ve kterých byly tyto úpravy v tabulce nákladů provedeny.
Komentář, resp. vysvětlivky k technickým výkazům.
Držitel licence uvede informace, které nebyly vyžadovány v předcházejících bodech a jsou podle jeho mínění důležité pro cenová rozhodnutí Úřadu.
Plynárenství
Tento výkaz slouží k ověření správnosti údajů uvedených v tabulkách nákladů a výnosů vzhledem k výkazu zisku a ztrát.
Do řádku 1 a 2 jsou automaticky načteny částky nákladů a výnosů z výkazů N6-22 a N9 - 24. Do buňky 1b je k povoleným provozním nákladům bez odpisů přičten nákup plynu. Od hodnoty nákupu plynu je odečtena vlastní spotřeba, která je již obsažena v nákladech.
Do řádku 3 jsou zadány nepovolené náklady distribuce plynu.
Do řádků 4 – 7 jsou zadávány náklady a výnosy za ostatní licencované činnosti. Jednotlivě by měly být uvedeny činnosti většího rozsahu, ostatní mohou být shrnuty do jedné položky.
V řádku 8 a 9 jsou vyplňovány náklady a výnosy související s obchodem s cennými papíry a prodejem dlouhodobého majetku a zásob. Vzhledem k velkým obratům a malému saldu jsou tyto náklady odečteny ze základny pro klíčování společných nákladů.
Do řádků 10 – 15 jsou zadávány náklady a výnosy ostatních nelicencovaných činností. Samostatně jsou uvedeny významnější činnosti, zbývající náklady a výnosy, které nebyly zadány výše, jsou uvedeny souhrnně do jednoho řádku.
Do řádku 22 (redukce leasingu v nákladech) je uvedeno saldo vzniklé z provedení úpravy vykazovaných nákladů souvisejících s leasingem. Je zde zadáván rozdíl mezi náklady, které byly při úpravě přičteny (vypočtené odpisy a finanční marže), a mezi náklady, které byly odečteny (leasingové splátky). Pokud je vypočtené saldo záporné, je uvedeno s mínusem. Řádek je v algoritmu odčítán.
V řádku 24 je uvedena daň z příjmu právnických a fyzických osob a v řádku 26 hospodářský výsledek společnosti. Oba tyto údaje jsou převzaty z výkazu zisku a ztrát společnosti.
Pravidla vedení oddělené evidence pro držitele licence:
přeprava plynu – skupina 23, obchod s plynem – skupina 24, uskladňování plynu – skupina 25
Pravidla stanoví způsob vyplňování regulačních výkazů, kterými jsou:
| a) Výkaz A5–23, 24, 25: | Výkaz provozních aktiv, |
| b) Výkaz A10–25: | Výkaz provozních aktiv, |
| c) Výkaz N5–23, 24, 25: | Výkaz nákladů a výnosů, |
| d) Výkaz N10–25: | Výkaz nákladů a výnosů, |
| e) Výkaz HV3–23, 24, 25: | Kontrola hospodářského výsledku, |
| f) Výkaz HV7–25: | Kontrola hospodářského výsledku, |
| g) Výkaz I3–23, 24, 25: | Výkaz plánu investičních výdajů, |
| h) Výkaz I7–25: | Výkaz plánu investičních výdajů, |
| i) Výkaz D3–24 SK: | Výkaz skutečných nákladů na nákup zemního plynu, |
| j) Výkaz D3–24 Plán: | Výkaz plánovaných nákladů na nákup zemního plynu, |
| k) Výkaz D5–24 SK: | Výkaz skutečných nákladů na uskladnění plynu v cizích podzemních zásobnících, |
| l) Výkaz D5–24 Plán: | Výkaz plánovaných nákladů na uskladnění plynu v cizích podzemních zásobnících, |
| m) Výkaz B3–23, 24, 25 (SK, Plán): | Bilance zemního plynu, |
| n) Výkaz B8–23, 25 (SK, Plán): | Skutečné (Smluvní) denní maximum, |
| o) Výkaz B9–23: | Využití tranzitního systému podle smluvního ujednání, |
| p) Výkaz B10–25 (SK, Plán): | Bilance zemního plynu, |
| q) Výkaz B12-23,25 SK: | Výkaz skutečných nákladů na přepravu a uskladňování, |
| r) Výkaz SP1-24 (SK, Plán): | Statistika parametrů – komodita, |
| s) Výkaz SP2-23, 25 (SK, Plán): | Statistika parametrů – kapacita. |
Regulační výkazy jsou zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup (internetové stránky Úřadu) nebo si je příslušný držitel licence od Úřadu písemně vyžádá.
Regulační výkazy se předkládají v termínech uvedených v seznamu výkazů v příloze č. 1, a to v elektronické podobě a v písemné podobě podepsané statutárním zástupcem.
Držitel licence vyplňuje regulační výkazy podle dále uvedených pravidel.
Přímo přiřaditelný majetek u tranzitní a vnitrostátní přepravy má převážně technologický charakter a zahrnuje zejména tyto položky:
- Tranzitní přeprava:
Vnitrostátní přeprava:
Podpůrný majetek I slouží činnostem tranzitní přeprava, vnitrostátní přeprava a uskladnění plynu a zahrnuje zejména:
- podnikový dispečink,
- technický systém,
- vedení provozního úseku.
Podpůrný majetek I je rozvrhován podle účetních odpisů přímo přiřaditelného majetku uvedeného v odst. 1.1.
Podpůrný majetek II slouží činnostem tranzitní přeprava, vnitrostátní přeprava a zahrnuje zejména:
- vedení provozu a údržby liniových částí (z ředitelství),
- vedení provozů liniových částí,
- netechnologické objekty, sklady, dopravu,
- čety údržby,
- středisko speciálních prací včetně čet speciálních prací.
Podpůrný majetek II je rozvrhován podle účetních odpisů provozů liniových částí.
Společný majetek je rozvrhován v poměru účetních odpisů přímo přiřaditelného majetku na licencované a nelicencované činnosti.
Výkaz nákladů přiřazuje náklady jednotlivým licencovaným a nelicencovaným činnostem.
Obsahují externí náklady na opravy technologických zařízení.
Obsahují náklady spojené s provozováním a údržbou technologických zařízení:
Položky - zejména:
- přímá spotřeba materiálu, energie a služeb, které slouží pro provozování a údržbu (bez externích oprav) a osobních nákladů pracovníků vedených v nákladových střediscích podle technologií,
- náklady pomocných nákladových středisek (čet), které jsou na střediska technologií zúčtovávány pomocí výkonu (hodinová sazba x skutečně odpracované hodiny).
Obsahují odpisy přímo přiřaditelného majetku.
Obsahují všechny ostatní povolené provozní náklady z nákladových středisek technologií, které nejsou uvedeny v žádné z výše uvedených položek.
Podpůrné náklady I obsahují náklady vedení provozu, které jsou rozvrhovány podle přímo přiřaditelných nákladů na jednotlivé licencované činnosti.
Podpůrné náklady II obsahují náklady dispečinku, které jsou rozvrhovány kvótou podle objemu přepravovaného plynu.
Obsahují náklady vedení společnosti, které jsou rozvrhovány na licencované a nelicencované činnosti podle přímo přiřaditelných a podpůrných nákladů.
Licencovaná činnost tranzitní přeprava obsahuje tržby za tranzitní přepravu a všechny související ostatní výnosy.
Obsahuje přímé náklady spojené s nákupem a pořízením plynu (smluvní přeprava a smluvní uskladnění plynu v podzemních zásobnících plynu (dále jen „PZP“).
Obsahují povolené provozní náklady spojené s obchodní činností.
Obsahují tržby z prodeje plynu, změnu stavu zásob a aktivaci plynu do podušky PZP.
Obsahují náklady alokované kvótou (0,5 %) z vybraných nákladových středisek kompresních stanic v rámci licencované činnosti tranzitní přeprava.
Obsahují výnosy z prodeje druhotného tepla externím zákazníkům.
Ve výkazu se vyplňují náklady a výnosy všech licencovaných i nelicencovaných činností, přičemž ve zvláštním řádku se uvádějí nepovolené náklady držitele licence. Výkaz slouží ke kontrole hospodářských výsledků jednotlivých činností v návaznosti na výkaz zisku a ztrát sestavený podle zákona o účetnictví.
Výkaz plánu investičních výdajů za jednotlivé licencované činnosti.
Výkaz skutečných nákladů na nákup zemního plynu se vyplňuje za příslušné čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“. Výkaz musí být předložen k datům uvedeným v tabulce viz bod 6.
Výkaz plánovaných nákladů na nákup zemního plynu se vyplňuje za příslušná čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“ a regulovaného roku „i“. Výkaz musí být předložen k datům uvedeným v následující tabulce:
| Termín předložení | D3-24 SK | D3-24 Plán |
|---|---|---|
| 30. 4. daného kalendářního roku | I. Q. | II. Q., III. Q., IV. Q. |
| 31.7. daného kalendářního roku | II. Q. | III. Q., IV. Q., I. Q. |
| 15. 10. daného kalendářního roku | III. Q. | IV. Q., I. Q., II. Q. |
| 31.1. regulovaného roku | IV. Q. | I. Q., II. Q., III. Q. |
Do výkazu se vyplňují náklady na uskladnění zemního plynu v podzemních zásobnících, které nejsou v majetku provozovatele přepravní soustavy.
Výkaz se vyplňuje hodnotami převzatými z platných smluvních vztahů. Výkaz se vyplňuje za uplynulý kalendářní rok „i–2“ a musí být předložen do 30. dubna daného kalendářního roku.
Do výkazu se vyplňují náklady na uskladnění zemního plynu v podzemních zásobnících, které nejsou v majetku provozovatele přepravní soustavy.
Výkaz se vyplňuje hodnotami převzatými z platných smluvních vztahů pro regulovaný rok „i“ a musí být předložen do 15. srpna daného kalendářního roku.
Výkaz se vyplňuje za příslušné čtvrtletí skutečnými údaji daného kalendářního roku „i-1“ a musí být předložen k datům uvedeným v tabulce viz bod 10.
Výkazy předložené k 30. dubnu 2003 budou vyplněny rovněž za jednotlivá čtvrtletí skutečnými údaji uplynulého kalendářního roku „i-2“.
Výkaz se vyplňuje plánovanými údaji za příslušná čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“ a regulovaného roku „i“, musí být předložen k datům uvedeným v následující tabulce:
| Termín předložení | B3-23, 24, 25 SK | B3-23, 24, 25 Plán |
|---|---|---|
| 30. 4. daného kalendářního roku | I. Q. | II. Q., III. Q., IV. Q. |
| 31. 7. daného kalendářního roku | II. Q. | III. Q., IV. Q., I. Q. |
| 15. 10. daného kalendářního roku | III. Q. | IV. Q., I. Q., II. Q. |
| 31. 1. regulovaného roku | IV. Q. | I. Q., II. Q., III. Q. |
Výkaz se vyplňuje ročně hodnotou smluvního denního maxima za uplynulý kalendářní rok „i–2“ a musí být předložen do 30. dubna daného kalendářního roku.
Výkaz se vyplňuje ročně hodnotou plánovaného smluvního denního maxima pro regulovaný rok „i“ a musí být předložen do 15. srpna daného kalendářního roku.
Výkaz se vyplňuje pro účely rozvržení nákladů tranzitního přepravního systému mezi zahraniční zákazníky a zákazníky českého plynárenského trhu.
Rozvrhovou základnou je celkové smluvní roční množství zemního plynu v uplynulém roce vstupující do přepravní soustavy. Výkaz musí být předložen do 30. dubna daného kalendářního roku.
Výkaz se vyplňuje za jednotlivá čtvrtletí skutečnými údaji uplynulého kalendářního roku „i-2“ a za první čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“, musí být předložen do 30. dubna daného kalendářního roku.
Výkaz se vyplňuje plánovanými údaji za druhé, třetí a čtvrté čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“ a musí být předložen do 30. dubna daného kalendářního roku.
Výkaz se vyplňuje skutečnými parametry vstupujícími do propočtu ceny za komoditu za příslušné čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“ a musí být předložen k datům uvedeným v tabulce, viz bod 17.
Výkazy předložené k 30. dubnu 2003 budou vyplněny rovněž za jednotlivá čtvrtletí skutečnými údaji uplynulého kalendářního roku „i-2“.
Výkaz se vyplňuje plánovanými parametry vstupujícími do propočtu ceny za komoditu za příslušná čtvrtletí daného kalendářního roku „i-1“ a regulovaného roku „i“, musí být předložen k datům uvedeným v následující tabulce:
| Termín předložení | T3-24 SK | T3-24 Plán |
|---|---|---|
| 30. 4. daného kalendářního roku | I. Q. | II. Q., III. Q., IV. Q. |
| 31. 7. daného kalendářního roku | II. Q. | III. Q., IV. Q., I. Q. |
| 15. 10. daného kalendářního roku | III. Q. | IV. Q., I. Q., II. Q. |
| 31. 1. regulovaného roku | IV. Q. | I. Q., II. Q., III. Q. |
Výkaz se vyplňuje ročně skutečnými parametry vstupujícími do propočtu ceny za kapacitu uplynulého kalendářního roku „i-2“ a musí být předložen do 30. dubna daného kalendářního roku.
Výkaz se vyplňuje ročně plánovanými parametry vstupujícími do propočtu ceny za kapacitu na regulovaný rok „i“ a musí být předložen do 15. srpna daného kalendářního roku.
Výkaz obsahuje přehled plánovaných investičních výdajů v distribuci plynu.
Pravidla pro vedení oddělené evidence pro držitele licence:
distribuce plynu – skupina 22, obchod s plynem – skupina 24
Pravidla stanoví způsob vyplňování regulačních výkazů, kterými jsou:
| a) Výkaz A6–22: | Výkaz provozních aktiv distribuce plynu, |
| b) Tabulka A6–22, 24 podklady: | Tabulka provozních aktiv – podklady, |
| c) Výkaz A9–24: | Výkaz provozních aktiv obchodu s plynem, |
| d) Výkaz N6–22: | Výkaz nákladů a výnosů distribuce plynu, |
| e) Tabulka N6–22, 24 podklady: | Tabulka nákladů a výnosů – podklady, |
| f) Výkaz N9–24: | Výkaz nákladů a výnosů obchodu s plynem, |
| g) Výkaz HV4–22: | Výkaz kontroly hospodářského výsledku, |
| h) Výkaz I4–22: | Plán investičních výdajů, |
| i) Výkaz OP2–22: | Výkaz výpočtu opravných položek, |
| j) Výkaz D2–22: | Výkaz nákladů na nákup zemního plynu, |
| k) Výkazy B4–22 (SK, Plán): | Bilance distribuce zemního plynu, |
| l) Výkaz T2–22 (SK, Plán): | Tarifní statistika, |
| m) Výkaz CP2–22: | Cenový průkaz. |
Program pro vyplnění regulačních výkazů a samotné regulační výkazy jsou zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup (internetové stránky Úřadu) nebo si je příslušný držitel licence od Úřadu písemně vyžádá.
V programu se vyplňují pouze podkladové tabulky, které se automaticky sestavují do požadovaných regulačních výkazů.
Regulační výkazy se předkládají do 30. dubna, a to v elektronické podobě a v písemné podobě podepsané statutárním zástupcem.
Držitel licence vyplňuje regulační výkazy podle dále uvedených pravidel.
Provozními aktivy se pro účely této vyhlášky rozumí aktiva podle § 4 odstavce 3.
Tato tabulka slouží jako podklad pro automatické sestavení výkazů A6–22 a A9–24. Tabulka se vyplňuje daty v členění na rozvod dálkovody, rozvod místními sítěmi a obchodní činnosti.
Je zjišťován pro tyto činnosti:
- rozvod dálkovody (ř. 1),
- rozvod místními sítěmi (ř. 5),
- obchodní činnosti (ř. 9).
Jako přímo přiřaditelný majetek jsou zahrnovány položky, které mají charakter technologického majetku (kromě obchodních činností).
Regulační stanice jsou přiřazeny dálkovodům nebo místním sítím podle výstupního tlaku.
Činnosti týkající se rozvodu dálkovody a místními sítěmi jsou dále členěny na plynovody, regulační stanice a měření.
Majetek pro provoz dálkovodního rozvodného systému tvoří předávací stanice sloužící k nákupu plynu od přepravce, vysokotlaké plynovody a jejich katodická ochrana a regulační stanice. K tomu náleží příslušná měřicí zařízení a přepočítávače. Patří sem i plynoměry pro zákazníky odebírající plyn přímo z dálkovodu.
Přímo přiřaditelný majetek, který je součástí velmi vysokotlaké a vysokotlaké plynovodní soustavy, se člení do tří skupin:
- plynovody (ř. 2):
- regulační stanice (ř. 3):
- měření (ř. 4):
méřící technika umístěná na dálkovodech.
Majetek pro provoz rozvodu plynu místními sítěmi tvoří středotlaké a nízkotlaké plynovody, regulační stanice a plynoměry.
Přímo přiřaditelný majetek, který je součástí středotlaké a nízkotlaké plynovodní soustavy, se člení do tří skupin:
- plynovody (ř. 6):
STL a NTL plynovody,
- regulační stanice (ř. 7):
- měření (ř. 8):
méřící technika umístěná na místních sítích.
Do této části patří majetek, který slouží pouze pro dodávku a obchod s plynem.
Zejména:
- hmotný majetek (budovy),
- výpočetní technika (hardware, software),
- zařízení, inventář.
Majetek určený pro obchodní činnosti se člení na dodávku a obchod v poměru počtu odběrných míst, dále se člení na dálkovody a místní sítě podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.
Slouží pouze pro licencované činnosti a nelze ho přímo přiřadit na dílčí činnosti. Vzhledem k určení ho členíme do tří skupin.
Jde o majetek, který slouží buď provozu dálkovodů, nebo místních sítí a nelze ho zařadit do plynovodů, regulačních stanic nebo měření. Patří sem např. dopravní prostředky používané pracovní skupinou na místní sítě. Tento majetek se přiřazuje na příslušné činnosti přímo.
Do této skupiny patří majetek, který slouží oběma činnostem rozvodu - dálkovodům i místním sítím.
Zejména:
- podnikový dispečink,
- telekomunikační zařízení,
- zabezpečovací systémy,
- řídící technika (rozvrhuje se pouze na činnost dálkovod a místní sítě, netýká se dodávky).
Tento majetek bude rozvržen na dílčí licencované činnosti, tj. na rozvod dálkovodem a rozvod místními sítěmi v poměru účetních odpisů přiřazených těmto činnostem na tabulce N6-22 podklady.
Jde o majetek užívaný pro rozvod, dodávku a obchod s plynem.
Zejména:
- hardware, software,
- budovy, stavby, pozemky,
- zařízení, inventář,
- studie, projekty a poradenství.
Tento majetek bude rozvržen na dílčí činnosti, tj rozvod a obchodní činnost v poměru pořizovacích cen přímo přiřaditelného majetku a podpůrného majetku I a II.
Na rozvod dálkovodem a rozvod místními sítěmi bude rozvržen v poměru účetních odpisů přiřazených těmto činnostem v tabulce N6–22 podklady.
Majetek přiřazený obchodní činnosti se člení na dodávku a obchod v poměru počtu odběrných míst, dále se člení na dálkovody a místní sítě podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.
Slouží držiteli licence jak pro licencované, tak nelicencované činnosti.
Tento majetek bude rozvržen na dílčí činnosti, tj. rozvod, dodávku, obchod s plynem a nelicencované činnosti v poměru pořizovacích cen přímo přiřaditelného majetku a podpůrného majetku I, II a III.
Majetek přiřazený obchodní činnosti se člení na dodávku a obchod v poměru počtu odběrných míst. Dále se člení na dálkovody a místní sítě podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.
Zejména:
- společné administrativní budovy,
- informační systém.
Přepočtená pořizovací cena je vypočtena podle postupu uvedeného v příloze č. 5.
Do stálých aktiv je nutné zařadit i majetek pořízený prostřednictvím finančního leasingu podle přílohy č. 6.
Pro potřeby regulačního výkaznictví je majetek pořízený prostřednictvím finančního leasingu zadáván do tabulky A6 – 22, 24 - P stejně jako majetek pořízený nákupem.
V této položce se uvádějí stálá aktiva, která se nezahrnují do výpočtu provozních aktiv podle § 4 odst. 3.
V tomto řádku se uvádí majetek určený pro činnosti, které nejsou předmětem licencí 22 a 24. Tento údaj je zadáván bez podílu společného majetku.
Údaj v ř. 19 je dopočten ze zadaných údajů a musí souhlasit s řádkem 003 rozvahy držitele licence k příslušnému datu.
V ř. 21 a ř. 22 je uveden majetek užívaný distributorem pro licencovanou činnost, který není vykázán v rozvaze a je veden v operativní evidenci držitele licence. Tento majetek není obsažen v údajích základní tabulky. Může se jednat o majetek pronajatý od obcí, ale ne o majetek leasovaný (ř. 21) nebo o majetek pořízený z dotací (ř. 22).
Tato tabulka slouží jako podklad pro automatické sestavení výkazů N6-22 a N9-24. Tabulka se vyplňuje daty v členění na rozvod dálkovody, rozvod místními sítěmi a obchodní činnosti.
Rozvod plynu dálkovody
Rozvod plynu dálkovody obsahuje provoz dálkovodního systému včetně kontroly, komplexní údržby a oprav zařízení. Dílčí činnost plynovody zahrnuje i činnosti související s provozem a údržbou katodové ochrany. Do činnosti měření patří instalace plynoměrů a jejich výměna pro zákazníky zásobované z tohoto systému, včetně odečtů.
Činnost se sleduje ve třech položkách:
– plynovody,
– regulační stanice,
– měření.
Rozvod plynu místními sítěmi
Rozvod plynu místními sítěmi obsahuje provoz systému místních sítí včetně kontroly, komplexní údržby a oprav zařízení. Do činnosti měření patří instalace plynoměrů a jejich výměna pro zákazníky zásobované z tohoto systému, včetně odečtů.
Činnost se sleduje ve třech položkách:
– plynovody,
– regulační stanice,
– měření.
Přímo přiřaditelné externí a vnitropodnikové náklady vedené na nákladových střediscích a zakázkách související s obchodní činností - styk s dodavatelem a se zákazníkem, poskytování obchodních služeb.
Výnosy z prodeje plynu jsou do této činnosti zahrnovány v členění na prodej přímým odběratelům z dálkovodu a prodej z místních sítí podle evidence držitele licence.
Zejména tyto činnosti:
– uzavírání smluvních vztahů,
– fakturace, vyřizování reklamací,
– marketing.
Obsahují náklady vynaložené na odstraňování zjištěných závad a poruch zařízení včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy.
Jde zejména o následující činnosti:
–opravy plynovodů a stanic katodové ochrany včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy,
– opravy regulačních stanic, předacích stanic a odorizačních stanic včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy,
– opravy plynoměrů a přepočítávačů včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy,
– odstraňování zjištěných úniků, závad a poruch dalších zařízení včetně výměny poškozených součástí a kontroly výsledku opravy.
Zejména následující nákladové druhy:
Přímá spotřeba materiálu na realizaci opravy
– náklady na materiál, který byl přímo spotřebován při realizaci opravy (hlavní materiál, pomocný materiál).
Osobní náklady střediska provádějícího opravu
– osobní náklady pracovníků, kteří realizují činnost oprav zařízení (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady).
Přímé režijní náklady střediska provádějícího opravu
– režijní náklady střediska přímo se podílejícího na opravě (pomocný materiál, ochranné pomůcky, poplatky za telefon, doprava, příp. za jiné služby, kancelářský materiál, náklady kancelářských prostor apod.),
– cestovní a dopravní náklady pracovníků, kteří realizují opravy (cestovné, spotřeba pohonných hmot, nájemné za pronajatý dopravní prostředek zahrnující pojištění, dálniční známku apod.),
– náklady související s vybavením (nástroje, nářadí) pracovníků zajišťujících opravy.
Nakoupené externí služby
– náklady na nákup ostatních externích služeb, které souvisí se zajištěním opravy zařízení,
– náklady na nákup externích oprav a ostatních nakoupených služeb souvisejících s jejich zajištěním.
Náklady středisek spolupracujících na provádění opravy
– zásobovací režie, která obsahuje náklady vznikající při činnostech zásobování a skladování a zahrnuje zejména náklady na nákup a opatření, skladování, přejímání, vydávání a manipulaci skladových zásob v souvislosti s realizací opravy,
– náklady jiných vnitropodnikových útvarů, které se podílí na realizaci opravy (např. doprava, mechanizace).
Všechny uvedené náklady mohou být do příslušného řádku sloupce přiřazeny buď ve formě přímých nákladů, nebo jako součást sazby za provedenou práci ve formě sekundárních nákladů.
Zahrnují náklady vynaložené na kontrolu a údržbu distribučního zařízení, včetně měřících zařízení.
Zejména následující činnosti:
– komplexní kontrola, kontrola těsnosti, proměřování tlakových poměrů, diagnostika, prováděné revize plynovodních sítí,
– preventivní údržba, inspekce protikorozní ochrany, prováděné revize zařízení odorizačních stanic,
– preventivní údržba, prováděné revize zařízení a kontroly předávacích míst a regulačních stanic, obsluha předávacích míst a regulačních stanic,
– montáž, demontáž, ostatní manipulace a zkoušky měřidel a regulační techniky a měsíční odečty v předávacích a regulačních stanicích.
Zejména následující nákladové druhy:
Přímá spotřeba materiálu na realizaci provozování a obsluhy
– náklady na materiál, který byl přímo spotřebován při realizaci provozování a obsluhy (hlavní materiál, pomocný materiál).
Osobní náklady střediska provádějícího provozování a obsluhu
– osobní náklady pracovníků, kteří realizují činnost provozování a obsluhu zařízení (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady).
Přímé režijní náklady střediska provádějícího provozování a obsluhu
– režijní náklady střediska přímo se podílejícího na provozování a obsluze (pomocný materiál, ochranné pomůcky, poplatky za telefon, doprava, příp. za jiné služby, kancelářský materiál, náklady kancelářských prostor apod.),
– cestovní a dopravní náklady pracovníků, kteří realizují provozování a obsluhu (cestovné, spotřeba PHM, nájemné za pronajatý dopravní prostředek zahrnující pojištění, dálniční známku apod.),
– náklady související s vybavením (nástroje, nářadí) pracovníků zajišťujících provozování a obsluhu.
Nakoupené externí služby
– náklady na nákup ostatních externích služeb, které souvisí se zajištěním provozování a obsluhy zařízení,
– náklady na nákup externích služeb souvisejících s provozováním a obsluhou.
Náklady středisek spolupracujících na provádění provozování a obsluhy
– zásobovací režie, která obsahuje náklady vznikající při činnostech zásobování a skladování a zahrnuje zejména náklady na nákup a opatření, skladování, přejímání, vydávání a manipulaci skladových zásob v souvislosti s realizací provozování a obsluhy,
– náklady jiných vnitropodnikových útvarů, které se podílí na realizaci provozování a obsluhy (např. doprava, mechanizace).
Všechny uvedené náklady mohou být do příslušného řádku sloupce přiřazeny buď ve formě přímých nákladů, nebo jako součást sazby za provedenou práci ve formě sekundárních nákladů.
Obsahují přímo přiřaditelné náklady, které nejsou zahrnuty do žádné předchozí položky, a lze je určit na některou ze sledovaných činností.
Jde zejména o tyto druhy nákladů:
– pojištění majetku (pokud je účtováno v provozních nákladech),
– poradenství, servis a údržba software,
– daně a poplatky,
– náhrady škod na cizích pozemcích,
– vlastní spotřeba plynu,
– saldo tvorby a zúčtování rezerv na opravy,
– saldo opravných položek k pohledávkám z obchodního styku,
– ostatní externí služby (nájemné, geodetické práce, věcná břemena apod.),
– náklady na odečty u zákazníků,
– ostatní přímo přiřaditelné náklady neuvedené ve sl. b) a c).
Pro obchodní činnost (ř. 9) jsou v této položce zahrnuty veškeré přímo přiřaditelné náklady. Tyto náklady jsou rozvrhovány na dodávku a obchod s plynem podle počtu odběrných míst. Uvnitř těchto dílčích činností jsou dále členěny na dálkovody a místní sítě podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.
Odpisy jsou v tabulkách sledovány jednak jako odpisy z účetní pořizovací ceny majetku a jednak z přepočtené pořizovací ceny. Pravidla účetního odepisování vychází ze zákona o účetnictví. U licencované činnosti distribuce jsou pravidla odepisování pro účely regulace pro část přímo přiřaditelných aktiv sjednocena pro všechny společnosti. Závazný odpisový plán určuje pro vybrané položky majetku maximální odpisové sazby v procentech. Tyto jednotné odpisové sazby určují minimální dobu životnosti vyjmenovaných skupin majetku.
Jednotné odpisové sazby
| Standardní klasifikace produktů | Název | Roční odpisová sazba (%) |
|---|---|---|
| 332063 | Plynoměry | 12,5 |
| 332065 | Stanice katodové ochrany | 12,5 |
| 332071 | Regulační stanice – technologie | 12,5 |
| 332083 | Přepočítávače | 12,5 |
| 462113 | Budovy průmyslové a skladové | 2,0 |
| 462114 | Budovy pro obchod a služby | 2,0 |
| 462131 | VTL plynovody | 3,3 |
| 462142 | NTL a STL plynovody | 3,3 |
| 462143 | Elektropripojky nadzemní | 3,3 |
| 462144 | Elektropripojky podzemní | 3,3 |
| 462151 | Regulační stanice – stavební část | 4,0 |
| 462164 | Oplocení | 7,0 |
| 462311 | Komunikace | 3,3 |
Odpisové sazby ostatních stálých aktiv vycházejí z odpisových plánů jednotlivých držitelů licencí. Odpisy jsou zadávány do podkladové tabulky ve sloupci „e“ (účetní) a „f“ (přepočtené).
Odpisy jsou zadávány podle zařazení majetku, ke kterému se vztahují. Jsou tedy rozděleny na přímo přiřaditelné odpisy (odpisy technologického majetku), podpůrné (odpisy majetku, který není možné přímo přiřadit, ale slouží výhradně pro distribuci) a společné (odpisy majetku, který slouží jak distribuci, tak ostatním činnostem).
Jde o náklady, které se týkají pouze distribuční činnosti a obchodu, ale nelze je jednoznačně přiřadit na některou sledovanou činnost. Člení se na tři části:
Do této části se zahrnují náklady zjistitelné na dálkovody a místní sítě, které nelze přímo přiřadit na plynovody, regulační stanice nebo měření. Tyto náklady jsou přímo přiřazeny na jednotlivé činnosti.
Dálkovody:
- externí a vnitropodnikové náklady, které nelze přímo přiřadit na plynovody, regulační stanice nebo měření – jedná se o náklady středisek vedení dálkovodů, vedení čet provádějících opravy a udržování dálkovodů, střediska speciálních služeb (navrtávací soupravy apod.) a náklady čet dálkovodů, které nejsou přímo zahrnuty do ř. 2.
Místní sítě:
- externí a vnitropodnikové náklady, které nelze přímo přiřadit na plynovody, regulační stanice nebo měření – jedná se o náklady středisek vedení čet provádějících opravy a udržování místních sítí, střediska speciálních služeb (balonovací soupravy apod.), kontroly zapáchavosti a náklady čet místních sítí, které nejsou přímo zahrnuty do ř. 6.
Do této části se zahrnují externí a vnitropodnikové náklady zjistitelné na činnost „rozvod“, které nelze přímo přičlenit na dálkovody a místní sítě. Jsou rozděleny na náklady bez odpisů, které se člení v poměru přímo přiřaditelných provozních nákladů, a na odpisy, které se člení podle přímo přiřaditelných odpisů.
Jedná se o náklady středisek vedení rozvodu, vedení úseku údržby, vedení regulačních stanic, vedení úseku měření, vedení plynoměrové služby, dispečink, údržby elektronických systémů, technologická rezerva měřidel a měřící techniky, náklady čet regulačních a odorizačních stanic, které nejsou zahrnuty v ř. 2 a ř. 6.
Do této části se zahrnují externí a vnitropodnikové náklady zjistitelné na činnost „rozvod“, „dodávka“ a „obchod“, které nelze přímo přičlenit na rozvod dálkovody a místní sítě a obchodní činnost. Jsou rozděleny na náklady bez odpisů, které se člení v poměru přímo přiřaditelných provozních nákladů, a na odpisy, které se člení podle přímo přiřaditelných odpisů.
Podíl těchto nákladů na obchodní činnost se dále člení na „dodávku“ a „obchod“ podle počtu chráněných a oprávněných zákazníků, dále na „dálkovod“ a „místní síť“ podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.
Jde o náklady, které se týkají držitele licence celkem, tj. i nelicencovaných činností. Zahrnují se sem náklady na řízení společnosti jako celku. Jsou rozděleny na náklady bez odpisů, které se člení v poměru přímo přiřaditelných nákladů a podpůrných nákladů I, II., III, a na odpisy, které se člení podle přímo přiřaditelných odpisů a podpůrných odpisů I, II, III.
Podíl těchto nákladů na obchodní činnost se dále člení na „dodávku“ a „obchod“ podle počtu chráněných a oprávněných zákazníků, dále na „dálkovod“ a „místní síť“ podle alokačního klíče stanoveného Úřadem.
Držitel licence uvádí náklady, které představují společné náklady související se správou a řízením držitele licence jako celku.
Do položky společných nákladů držitele licence jsou zahrnuty zejména náklady prezentace držitele licence na veřejnosti, náklady finančního řízení souvisejícího s licencovanými a ostatními činnostmi držitele licence, společné náklady řízení informačních technologií, společné náklady řízení lidských zdrojů, případně další náklady společného charakteru.
Zejména tyto činnosti:
– řízení držitele licence jako celku,
– sledování efektivnosti držitele licence,
– příprava a přezkoumání rozpočtů a plánů držitele licence,
– přezkoumávání a analyzování výsledků držitele licence,
– vývoj organizace držitele licence,
– řízení lidských zdrojů držitele licence,
– právní služby,
– vedení účetnictví držitele licence,
– opravy budov a vybavení kanceláří vedení držitele licence.
Zejména tyto náklady:
– osobní náklady (mzdové náklady, sociální a zdravotní pojištění, případně další osobní náklady),
– spotřeba režijního a kancelářského materiálu,
– náklady kancelářských prostor,
– náklady na nákup externích služeb,
– ostatní náklady správního charakteru, které je možné považovat za oprávněné.
Do společných nákladů držitele licence nepatří daň z příjmů právnických osob (výkaz zisků a ztrát).
Vlastní spotřeba zemního plynu je pro potřeby regulačního výkaznictví chápána stejně jako jiné vykazované náklady. Do výpočtu průměrné ceny vchází jako součást povolených nákladů.
Pro její zadání do tabulky nákladů platí stejná pravidla jako pro jiné náklady. Podle použití je přičleněna jednotlivým činnostem buď přímo (sloupec „d“ - Ostatní přímé náklady), nebo prostřednictvím podpůrných nebo společných nákladů.
Vlastní spotřeba, která se netýká distribuce plynu, je zadávána do výkazu HV4 - 22, 24 do nákladů nelicencovaných činností. Celková výše vlastní spotřeby v tisících Kč musí souhlasit s údajem ve výkazu D2 - 22 (buňka „cl7“). Způsob zadání vlastní spotřeby držitel licence popíše v komentáři k regulačním výkazům.
Majetek pořízený na leasing je pro potřeby regulace vykazován jako odepisovaný majetek v aktivech. Je tedy potřebné z tohoto důvodu upravit i náklady. Tyto úpravy budou provedeny v souladu s postupem uvedeným v příloze č. 6.
Z nákladů budou odečteny leasingové splátky. Místo toho budou přičteny odpisy vypočtené z pořizovací ceny bez finanční marže na základě regulačního odpisového plánu. Finanční marže bude zařazena do finančních nákladů ve stejném režimu jako úrok (distribuční společnost tedy bude žádat Úřad o uznání - není automaticky povoleným nákladem).
Do tabulky budou zadány saldem nákladové a výnosové úroky a finanční marže do řádku 15 a ostatní finanční náklady (pojištění a bankovní poplatky) do řádku 16. Oba řádky jsou klíčovány stejným způsobem jako podpůrné náklady III.
Ostatní finanční náklady jsou považovány za nepovolené a jsou zadávány do výkazu kontroly hospodářského výsledku HV4-22, 24. Finanční náklady budou podrobně popsány v komentáři k výkazům, který slouží zároveň jako žádost o uznání finančních nákladů.
Výkaz udává množství nakoupeného zemního plynu celkem a podle jednotlivých dodavatelů, v technických jednotkách a v tisících Kč, a maximální denní odběr. Vypočítává průměrnou nákupní cenu. Dále se uvádí ztráty v dálkovodech a místních sítích a vlastní spotřeba v technických jednotkách a v tisících Kč (při použití průměrné nákupní ceny).
Výkaz bilancuje množství plynu distribuovaného distribuční soustavou pro chráněné zákazníky a ostatní účastníky trhu s plynem a vlastní spotřebu v technických jednotkách (MWh) v členění na dálkovody a místní sítě. Dále uvádí počet odběrných míst v členění na dálkovody a místní sítě a podle druhu zákazníků, a maximální denní odběr. Výkaz se vyplňuje za jednotlivá čtvrtletí skutečnými údaji uplynulého kalendářního roku „i–2“.
Výkaz bilancuje množství plynu distribuovaného distribuční soustavou pro chráněné zákazníky a ostatní účastníky trhu s plynem a vlastní spotřebu v technických jednotkách (MWh) v členění na dálkovody a místní sítě. Dále uvádí počet odběrných míst v členění na dálkovody a místní sítě a podle druhu zákazníků, a maximální denní odběr. Výkaz se vyplňuje údaji daného kalendářního roku „i–1“, regulovaného roku „i“ a jako plán na rok „i+1“.
Tento výkaz obsahuje údaje o množství prodaného plynu a počtu stálých platů nebo výši maximálního denního odběru v jednotlivých tarifních kategoriích odběratelů v členění na dálkovody a místní sítě i za držitele licence celkem, platné ceny zemního plynu a tržby za prodej zemního plynu pro jednotlivé tarifní kategorie odběratelů v členění na dálkovody a místní sítě. Tento výkaz je předkládán za uplynulý kalendářní rok „i–2“.
Tento výkaz obsahuje údaje o množství prodaného plynu a počtu stálých platů nebo výši maximálního denního odběru v jednotlivých tarifních kategoriích odběratelů v členění na dálkovody a místní sítě i za držitele licence celkem. Výkaz se vyplňuje údaji daného kalendářního roku „i–1“ a regulovaného roku „i“.
Tento výkaz je předkládán jako návrh cen zemního plynu konečnému spotřebiteli. Cenový průkaz obsahuje údaje o množství prodaného zemního plynu a počtu stálých platů nebo výši maximálního denního odběru za regulovaný rok „i“ v členění na jednotlivé kategorie. Dále obsahuje ceny platné před změnou ceny a ceny navrhované pro jednotlivé kategorie.
Výkaz zahrnuje výpočet opravných položek ke krátkodobým pohledávkám z obchodního styku podle přílohy č. 8.
Příloha k regulačním výkazům obsahuje informace, které doplňují, případně vysvětlují údaje obsažené v současně předkládaných regulačních výkazech. Tyto informace jsou provázané s účetní závěrkou a Výroční zprávou předkládanou držitelem licence. Komentář slouží držiteli licence i jako žádost o uznání finančních nákladů podle § 9 odst. 5. Držitel licence dodrží dále popsaný obsah přílohy k regulačním výkazům i v případě, že nebude mít pro některé body náplň.
Obsah
Obchodní firma
Sídlo/bydliště
Vykazované období
Popsat, zda bylo dodrženo zařazení majetku podle bodu 1 a případné změny v zařazení majetku.
Doložit souhlas mezi Výkazem I2-22, Výroční zprávou, resp. výkazem peněžních toků.
Uvést výši dotací obdržených od obcí.
Popsat úpravy provedené podle přílohy č. 6 ve výkazech aktiv. Je nezbytné uvést celkové částky, o které byly zvýšeny pořizovací i zůstatkové hodnoty vykazovaných aktiv, a dále rozpis těchto částek s uvedením řádků, do kterých byly v tabulce A6 - 22, 24 podklady zadány.
Uvést rozpis sald nákladů a výnosů použitých ve výkaznictví podle přílohy č. 7 podle jednotlivých položek do tabulky. U položek, pro které není možné vyčíslit výši nákladu, bude uveden pouze výnos.
Vzor tabulky
| Název položky | Náklad | Související výnos | Vykázané saldo |
|---|---|---|---|
| Celkem |
Popsat úpravy provedené podle přílohy č. 6 ve výkazech nákladů. Je nezbytné uvést celkové částky leasingových splátek, o které byly sníženy náklady a celkové částky, o které byly náklady zvýšeny v členění na odpisy a finanční marže. Tyto částky dále rozepsat s uvedením řádků a sloupců, ve kterých byly v tabulce N6-22, 24 zadány.
Rozepsat částku finančních nákladů, kterou držitel licence požaduje zahrnout do povolených nákladů v členění na úroky nákladové, úroky výnosové, finanční marže leasingových splátek, bankovní poplatky, pojištění majetku a odpovědnosti za škody, další náklady, resp. výnosy (nutno podrobně rozepsat).
Uveďte ke každé položce účet, na který byly náklady, resp. výnosy účtovány.
Uvést rozdíly proti doporučení v této příloze.
Uvést souhrnnou částku vlastní spotřeby a způsob, jakým byla zadána do nákladů (částky, řádky a sloupce v N6 - 22, 24 podklady).
Další vysvětlivky k technickým výkazům.
Držitel licence uvede informace, které nebyly vyžadovány v předcházejících bodech a jsou podle jeho mínění důležité pro cenová rozhodnutí Úřadu.
Teplárenství
Pravidla vedení oddělené evidence pro držitele licence na výrobu tepelné energie – skupina 31a licence na rozvod tepelné energie – skupina 32 a pro souběžné držitele licencí skupiny 11 se součtovým instalovaným výkonem nižším než 500 MWe a skupin 31, 32
Pravidla stanoví způsob vyplňování regulačních výkazů, kterými jsou:
| a) Tabulka A1–31, 32 podklady: | Tabulka provozních aktiv, |
| b) Výkaz A1–31,32: | Výkaz provozních aktiv, |
| c) Tabulka N1–31, 32 podklady: | Tabulka nákladů a výnosů, |
| d) Výkaz N1–31, 32: | Výkaz nákladů a výnosů, |
| e) Výkaz HV1–31,32: | Kontrola hospodářského výsledku, |
| f) Výkaz I5–31, 32: | Výkaz plánu investičních výdajů, |
| g) Výkaz B11–31, 32: | Technický výkaz. |
Seznam držitelů licence, kteří předkládají výkazy podle § 15 odst. 1
| č. | IČO | Jméno společnosti | Sídlo |
|---|---|---|---|
| 1 | 62502573 | BYTES Tábor, s.r.o. | Tábor |
| 2 | 46356533 | CENTROTHERM Mladá Boleslav, a.s. | Mladá Boleslav |
| 3 | 64653200 | ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ, a.s. | Česká Lípa |
| 4 | 45193410 | Dalkia Morava, a.s. | Ostrava |
| 5 | 94609813 | Distribuce tepla Třinec, a.s. | Třinec |
| 6 | 26259893 | Domovní správa Prostějov, s.r.o. | Prostějov |
| 7 | 62956761 | ECK Generating, s.r.o. | Kladno |
| 8 | 41691938 | EKOTERM ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. | Praha |
| 9 | 45148091 | Elektrárna Kolín, a.s. | Kolín 5 |
| 10 | 45534292 | Elektrárny Opatovice, a.s. | Pardubice 2 |
| 11 | 25053094 | EMD Příbram, s.r.o. | Praha |
| 12 | 47675896 | ENERGETIKA TŘINEC, a.s. | Třinec-St.Město |
| 13 | 15503461 | ENERGOAQUA, a.s. | Rožnov pod Radhoštěm |
| 14 | 47115726 | Energotrans, a.s. | Praha 7 |
| 15 | 61974706 | Havířovská teplárenská společnost, a.s. | Havířov |
| 16 | 61539881 | Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. | Jablonec n.Nisou |
| 17 | 60730820 | JIHLAVSKÉ KOTELNY, s.r.o. | Jihlava |
| 18 | 49790471 | Karlovarská teplárenská, a.s. | Karlovy Vary |
| 19 | 25053272 | KAUČUK, a.s. | Kralupy nad Vltavou |
| 20 | 48951412 | Králodvorské železárny ENERGO, s.r.o. | Králův Dvůr |
| 21 | 46886061 | MARSERVIS, s.r.o. | Chodov |
| 22 | 298077 | MĚSTO KOPŘIVNICE | Kopřivnice |
| 23 | 63489953 | Městská bytová správa, spol. s r.o. | Hodonín |
| 24 | 62957872 | Městské tepelné hospodářství Kolín, spol. s r.o. | Kolín |
| 25 | 10152407 | Milan Jelínek - KOMTERM | Praha 4 - Nusle |
| 26 | 18811337 | MORAVSKÉ TEPLÁRNY, a.s. | Zlín |
| 27 | 47677937 | OLTERM & TD Olomouc, a.s. | Olomouc |
| 28 | 25385771 | OPATHERM, a.s. | Opava |
| 29 | 49790498 | Ostrovská teplárenská, a.s. | Ostrov |
| 30 | 25205960 | Plzeňská distribuce tepla, a.s. | Plzeň |
| 31 | 49790480 | Plzeňská teplárenská, a.s. | Plzeň |
| 32 | 45273600 | Pražská teplárenská, a.s. | Praha 7 |
| 33 | 60281057 | PRVNÍ MOSTECKÁ, a.s. | Most |
| 34 | 46336550 | Příbramská teplárenská, a.s. | Příbram VI |
| 35 | 25350129 | SATEZA, a.s. | Šumperk |
| 36 | 60749105 | SATT, a.s. | Žďár nad Sázavou |
| 37 | 60793163 | SMO, městská akciová společnost Orlová | Orlová |
| 38 | 25216741 | Sokolovská bytová, s.r.o. | Sokolov |
| 39 | 25282174 | Správa nemovitostí Hradec Králové, a.s. | Hradec Králové |
| 40 | 60731729 | TEHOS, s.r.o. | Otrokovice |
| 41 | 60930560 | TEPELNÉ HOSPODÁŘSTVÍ PARDUBICE, s.r.o. | Pardubice 2 |
| 42 | 49101684 | Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem, s.r.o. | Ústí nad Labem |
| 43 | 60705418 | Tepelné zásobování Brno, a.s. | Brno |
| 44 | 60826835 | Teplárna České Budějovice, a.s. | České Budějovice |
| 45 | 62241672 | Teplárna Liberec, a.s. | Liberec 4 |
| 46 | 46347089 | Teplárna Otrokovice, a.s. | Otrokovice |
| 47 | 60826801 | Teplárna Písek, a.s. | Písek |
| 48 | 60826843 | Teplárna Strakonice, a.s. | Strakonice |
| 49 | 60826827 | Teplárna Tábor, a.s. | Tábor |
| 50 | 44569971 | Teplárna Ústí nad Labem, a. s. | Trmice |
| 51 | 46347534 | Teplárny Brno, a.s. | Brno |
| 52 | 61538647 | Teplo Chomutov, s.r.o. | Chomutov |
| 53 | 49827316 | Teplo Neratovice, spol. s r.o. | Neratovice |
| 54 | 25691453 | Teplo Přerov, a.s. | Přerov |
| 55 | 25321226 | Teplo Zlín, a.s. | Zlín |
| 56 | 25171283 | Teplospol, a.s. | Jindřichův Hradec |
| 57 | 49827065 | TEPO, s.r.o. | Kladno |
| 58 | 63507871 | TEREA Cheb, s.r.o. | Cheb |
| 59 | 64050882 | TERMO Děčín, a.s. | Děčín |
| 60 | 46348034 | THERMOSERVIS, spol. s r.o. | Nymburk |
| 61 | 60724692 | TŘEBÍČSKÁ TEPELNÁ SPOLEČNOST, s.r.o. | Třebíč |
| 62 | 46708197 | United Energy, a.s. | Most-Komořany |
| 63 | 49903870 | VELVETA, a.s. | Varnsdorf |
| 64 | 49790676 | Vytápění Mariánské Lázně, s.r.o. | Mariánské Lázně |
| 65 | 64610039 | Zásobování teplem Ostrava, a.s. | Ostrava |
| 66 | 60731800 | Zásobování teplem, s.r.o. | Blansko |
| 67 | 45192588 | Zásobování teplem Vsetín, a.s. | Vsetín |
Regulační výkazy předkládají také právní nástupci držitelů licence.
Program pro vyplnění regulačních výkazů a samotné regulační výkazy jsou zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup (internetové stránky Úřadu) nebo si je příslušný držitel licence od Úřadu písemně vyžádá.
Regulační výkazy se předkládají do 30. června, a to v elektronické podobě a v písemné podobě podepsané statutárním zástupcem.
Držitel licence vyplňuje regulační výkazy podle dále uvedených pravidel.
Provozními aktivy se pro účely této vyhlášky rozumí aktiva podle § 4 odstavce 3. Vykázání provozních aktiv se kontroluje na Výkazu A1–31, 32 porovnáním se stálými aktivy z rozvahy řádek 003, která jsou uvedena v tabulce A1-31, 32 podklady na řádku 11.
Držitel licence vyplňuje v programu pouze podkladovou tabulku, která se automaticky sestavuje do požadovaných výkazů.
Tato tabulka slouží jako podklad pro automatické sestavení Výkazu A1–31, 32.
Výrobou tepelné energie se rozumí změna energie obsažená v palivu na tepelnou energii určenou pro výrobu elektřiny a dodávku tepelné energie pro teplárenské účely (otop, příprava teplé užitkové vody, technologické účely).
Hranice:
Položky – zejména:
Kombinovaná výroba elektřiny a tepelné energie je proces, ve kterém se energie obsažená v palivu mění
Hranice:
- zařízení sloužící pro příjem paliva,
- zařízení sloužící pro příjem média přímo a výhradně určeného k výrobě elektrické energie,
- vstupní měření pro vlastní spotřebu, výstupní místo dodávky elektřiny do zařízení odběratele,
- místo přechodu topného média do zařízení rozvodu tepla.
Položky – zejména:
Položky – zejména:
Položky – zejména:
Rozvodem tepelné energie se rozumí dodávka tepelné energie do zásobovaných objektů prostřednictvím rozvodného tepelného zařízení.
Hranice:
Položky – zejména:
Podpůrný majetek I tvoří část majetku sloužícího jak k výrobě elektřiny, tak k výrobě tepelné energie (vykázané ve sloupci „d“), která se převádí ze sloupce „d“ – výroba elektřiny a tepelné energie do sloupce „b“ – výroba elektřiny. Podpůrný majetek se vypočítá dle bodu 3.
Podpůrný majetek II tvoří majetek, který slouží na výrobu elektřiny, výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie.
Položky – zejména:
Společný majetek společnosti tvoří majetek, který slouží na výrobu elektřiny, výrobu tepelné energie, rozvod tepelné energie a ostatní činnosti.
Položky – zejména:
Pokud držitel licence podnikající v oblasti teplárenství obdržel licence na distribuci elektřiny, obchod s elektřinou, distribuci plynu, obchod s plynem nebo provozuje v rámci licence na výrobu tepelné energie i výrobu chladu uvede údaje související s těmito činnostmi v tabulce A1–31, 32 podklady na řádku 1, resp. 6 sl. „f“ Ostatní aktiva (tyto činnosti popíše v příloze k regulačním výkazům).
Ostatní činnosti – zejména:
Do tabulky A1-31,32 podklady ř. 12 se uvede i pořizovací hodnota (cena) cizího majetku, který společnost využívá pro vlastní činnost. Vykazuje se majetek pořízený formou finančního leasingu (bez finanční služby) do sl. „c“, majetek najatý od cizího vlastníka (např. města) do sl. „e“, součet cizího majetku do sl. „f“.
Pořizovací hodnota tohoto cizího majetku bude rozepsána do ř. 1 až 4 tabulky A1-31,32 podklady.
Výsledná hodnota přímo přiřaditelného majetku na výrobu elektřiny je ve výkazu A11-31,32 tvořena přímo přiřaditelným majetkem na výrobu elektřiny (tabulka A1 – 31, 32 podklady ř. 1 „b“ a ř. 6 „b“) a podílem majetku, který slouží jak na výrobu tepelné energie, tak elektřiny (tabulka A1-31, 32 podklady ř. 2 „b“ a ř. 7 „b“).
Výsledná hodnota přímo přiřaditelného majetku na výrobu tepelné energie je tvořena přímo přiřaditelným majetkem na výrobu tepelné energie (tabulka A1 – 31, 32 podklady ř. 1 „c“ a ř. 6 „c“) a zůstatkem podílu majetku, který slouží jak na výrobu tepelné energie, tak elektřiny (tabulka A1 – 31,32 podklady ř. 1 „d“ a ř. 6 „d“ po odečtení ř. 2 „d“ a ř. 7 „d“).
Podpůrný majetek II je definován v odstavci 2.3 a rozdělí se v poměru k pořizovacím (popřípadě zůstatkovým) cenám přímo přiřaditelného majetku na výrobu tepelné energie, elektřiny a rozvod tepelné energie.
Společný majetek je definován v odstavci 2.4 a rozdělí se v poměru k pořizovacím (popřípadě zůstatkovým) cenám přímo přiřaditelného a podpůrného majetku na výrobu tepelné energie, elektřiny, rozvod tepelné energie a ostatních aktiv.
Povolenými náklady se podle § 9 odst. 6 rozumí část celkových nákladů podle zvláštního právního předpisu1) související s výrobou a rozvodem tepelné energie po odečtení výnosů podle bodu 4.2 a po odečtení výdajů (nákladů) vynaložených k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které nelze uznat pro daňové účely podle zvláštního právního předpisu2), kromě odpisů.
- palivo (uhlí, koks, zemní plyn, topný olej, biomasa, elektřina, jiné),
- aditiva, u vápence po odečtení prodeje sádrovce,
- doprava paliva (pokud není součástí ceny paliva),
- energie pro předehřev topného oleje,
- nakoupená tepelná energie pro další rozvod,
- elektřina při výrobě tepelné energie,
- likvidace popela a škváry po odečtení případného prodeje (doprava tuhých zbytků po spalování na skládku, skládkování),
- technologická voda včetně chemikálií pro úpravu,
- poplatek za znečištění ovzduší (nikoliv sankce).
Od povolených nákladů se odečítají výnosy související s těmito povolenými náklady, snižující povolené náklady.
Odečítané výnosy:
Držitel licence vyplňuje v programu pouze podkladovou tabulku, která se automaticky sestavuje do Výkazu N1-31, 32.
Tato tabulka slouží jako podklad pro automatické sestavení Výkazu N1–31, 32.
Náklady na tepelnou energii přikoupenou od jiného dodavatele je možno vykázat:
- ve sloupci „c“ výroba tepelné energie – dodávka od jiného dodavatele do areálu výrobny tepelné energie držitele licence č. 31,
- ve sloupci „e“ rozvod tepelné energie (vč. nákladů na nákup kondenzátu nebo doplňovací vody do horkovodů) – dodávka od jiného dodavatele do sítě držitele licence č. 32.
| Druh zařízení | Odpisové sazby (%) | |
|---|---|---|
| Kotel | parní | 6,6 |
| teplovodní | 5 | |
| horkovodní | 5 | |
| Hořák | olejový | 10 |
| plynový | 6,6 | |
| Úpravna vody | 6,6 | |
| Výměník | zásobníkový | 10 |
| protiproudý | 10 | |
| deskový | 6,6 | |
| Čerpadlo | 10 | |
| Měřicí a regulační technika | 12,5 | |
| Turbína spalovací | 6,6 | |
| Kogenerační jednotka | 10 | |
| Vzduchový kompresor | 6,6 | |
| Rozvody tepla | teplovodní klasické | 4 |
| horkovodní klasické | 4 | |
| parní klasické | 3,3 | |
| předizolované | 2,8 | |
| kondenzátní | 10 | |
Tyto jednotné odpisové sazby určují minimální dobu životnosti vyjmenovaných skupin majetku. Je doporučeno uvedené odpisové sazby zahrnout do závazného odpisového plánu. Držitelé licencí, u kterých se účetní odpisy rovnají daňovým, mají povoleno používat ve svých odpisových plánech dále odpisy daňové. Držitelé licence mohou tedy pro výše uvedené vybrané druhy stálých aktiv používat vlastní odpisové sazby.
Odpisové sazby ostatních stálých aktiv vychází ze závazných odpisových plánů jednotlivých držitelů licence.
Doporučené sazby lze považovat za maximální (tzn. držitel licence, který má nižší účetní odpisové sazby nic nemění). U majetku, kde držitel licence používá účetní odpisové sazby vyšší, je na jeho zvážení, nakolik tyto odpisy ovlivňují kalkulaci ceny vzhledem k oprávněnosti a skutečné životnosti majetku.
Do ceny nadále budou vstupovat účetní odpisy, jejichž výši bude Státní energetická inspekce při kontrole ceny posuzovat vzhledem k jejich oprávněnosti.
Podpůrné náklady I tvoří část nákladů na výrobu elektřiny a tepelné energie (vykázaných ve sl. „d“), která se převádí ze sloupce „d“ – výroba elektřiny a tepelné energie do sloupce „b“–výroba elektřiny. Podpůrné náklady I se vypočítají podle bodu 6.
Podpůrné náklady II obsahují ostatní náklady, které nejsou obsaženy v podpůrných nákladech I a souvisejí s přímým řízením hlavních činností výroby elektřiny, tepelné energie a rozvodu tepelné energie. Do podpůrných nákladů II patří zejména náklady na likvidaci odpadů (azbestové šňůry, odpadní oleje, minerální oleje, zářivky, atd.), osobní náklady pracovníků přiřazených této činnosti (zvláště pracovníků zabývající se kontrolní činností – měřící skupina, kontrola na předávaní odpadů, nakládání s chemickými odpady, vydávaní ekologických směrnic). Patří sem i další náklady související s ekologickou činností (doprava, údržba, výpočetní technika atd.).
Představují společné náklady související se správou a řízením společnosti jako celku. Do společných činností patří zejména:
O nepovolené náklady uvedené v řádku 14 je nutno předem snížit náklady činností. Snížení je možné ve výkazech vyčíslit dvěma způsoby:
Náklady na výrobu tepelné energie a elektřiny se měsíčně rozdělují v souladu s používanou metodou dělení nákladů. Roční hodnota těchto údajů se získá sečtením měsíčních nákladů a část těchto nákladů (podpůrné náklady I) se potom převede z nákladů na výrobu tepla a elektřiny do nákladů na výrobu elektřiny. Tyto náklady budou v tabulce N1 – 31, 32 podklady na řádku 9 sl. „d“ uvedeny minus a na ř. 9 sl. „b“ plus.
Výsledná hodnota přímo přiřaditelných nákladů na výrobu elektřiny ve výkazu N1-31, 32 je tedy tvořena přímo přiřaditelnými náklady (tabulka N1-31, 32 podklady sl. „b“) a podílem z nákladů, které slouží jak na výrobu tepelné energie tak elektřiny (tabulka N1–31, 32 podklady ř. 9 sl. „b“).
Výsledná hodnota přímo přiřaditelných nákladů na výrobu tepelné energie ve výkazu N1-31,32 je tedy tvořena náklady sloužícími přímo na výrobu tepelné energie (N1-31,32 podklady sl. „c“) a zůstatkem podílu z nákladů, které slouží jak na výrobu tepelné energie tak elektřiny (tabulka N1–31, 32 podklady sl. „b“).
Podpůrné náklady II jsou definovány v bodě 5.3 a rozdělí se v poměru k pořizovacím účetním hodnotám přímo přiřaditelných provozních aktiv na výrobu elektřiny a tepla a na rozvod tepelné energie.
Společné náklady jsou definovány v bodě 5.4 a rozdělí se v poměru k pořizovacím účetním hodnotám přímo přiřaditelných a podpůrných aktiv na výrobu tepla, elektřiny, rozvod tepelné energie a ostatních aktiv.
Rozdělení nákladů na jednotlivé činnosti a rozdělení provozních aktiv musí být v souladu. Platí zásada, kam je přiřazen majetek, musí být přiřazeny náklady i výnosy.
Zahrnují veškeré vnitropodnikové výnosy za vnitropodnikový prodej elektřiny a tepelné energie s výjimkou převodu podílů nákladů z výroby tepelné energie na výrobu elektřiny (podpůrné náklady I). Naopak se zde uvádí výnosy za tepelnou energii účtovanou do nákladů rozvodu tepelné energie.
O ostatní vnitropodnikové resp. vnitrostřediskové výnosy se sníží náklady.
Vlastní spotřeba tepla na výrobu elektřiny resp. pro ostatní účely – cena na úrovni skutečných nákladů
Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu tepelné energie resp. pro ostatní účely – cena na úrovni skutečných nákladů.
Držitelé obou licencí tj. 31 a 32 převádí tepelnou energii určenou k prodeji externím odběratelům z výroby tepelné energie na rozvod tepelné energie na úrovni skutečných nákladů. Případné odchylné postupy budou vyčísleny v komentáři k regulačním výkazům.
Vlastní spotřebu tepla a elektřiny je nutné oceňovat ve skutečných nákladech. K rozdělení nákladů připadajících na externí tržby a vnitropodnikové převody je nutné využít mimo Tabulky N1 - 31, 32 podklady a Výkazu N1 - 31, 32, též Výkaz B11 -31 -technický výkaz.
V průběhu roku je možno oceňovat vlastní spotřebu plánovanými náklady (vnitropodniková cena), ale na konci roku pro regulační výkazy je nutné vlastní spotřebu včetně dodávky do vlastní distribuční sítě mimo areál ocenit ve skutečných nákladech.
Praktický postup při výpočtu:
| Náklady na výrobu tepelné energie | |||||
| Výkaz N1 – 31, 32 (dále jen NI) ř. 12 sl. „c“ + ř. 9 sl. „b“ | 5 000 tis.Kč | ||||
| Dodávka tepla z kotelen | |||||
| Výkaz B 11 – 31 Technický výkaz ř. 1 (dále B11 – 31) | 20 000 GJ | ||||
| Průměrný náklad na 1 GJ | 250 Kč/GJ | ||||
| Výkaz BI1 –31; | |||||
| GJ | tis. Kč | ||||
| ř 2 | spotřeba na výrobu elektřiny | 4 000 | 1 000 | ||
| ř. 3,4,6 | spotřeba na výrobu vzduchu, na odsíření a pro vlastní odběrná zařízení | 3 000 | 750 | ||
| ř. 7 | odběratelům – spotřebitelům ze zdroje | 1 000 | 250 | ||
| ř. 8 | cizím odběratelům - distributorům | 2 000 | 500 | ||
| ř. 9 | dodávka do vlastní distribuční sítě mimo areál (pro licenci 32) | 10 000 | 2 500 | ||
| 20 000 | 5 000 | ||||
| Účetní postup | |||||
| Tržby | Náklady | HV | |||
| Externí | Vnitropodnikové | ||||
| ř. 7+8 | 1 000 | - | 750 | + 250 | |
| ř. 2, 3, 4, 6 | 1 750 | 1 750 | - | ||
| ř. 9 | 2 500 | 2 500 | - | ||
| 1 000 | 4 250 | 5 000 | + 250 | ||
Výkaz N1 ř. 13 sl. „c“ = 5 250
Poznámka: v řádku 3 popř. 4 výkazu B11-31 se může jednat i o externí dodávku, v tomto případě považujeme podíl GJ za externí tržby.
Řádek 15 zahrnuje dodávku odběratelům = spotřebitelům z primárních a jednostupňových sítí.
Řádek 16 zahrnuje dodávku odběratelům = distributorům z primárních a jednostupňových sítí.
Řádek 17 zahrnuje dodávku odběratelům = spotřebitelům prostřednictvím vlastních předávacích stanic a sekundárních sítí.
Řádek 18 celková dodávka tepla pouze pro byty z řádků 15 a 17.
Hospodářský výsledek odpovídá údajům z výkazu N1–31, 32 ř. 14 „c“, „d“.
Hospodářský výsledek odpovídá údajům z výkazu N1–31, 32 ř. 14 „b“.
Držitelé ostatních licencí uvádějí náklady a výnosy za tyto činnosti.
Zde se uvedou souhrnně údaje za všechny nelicencované činnosti. Rozpis těchto činností bude uveden na řádcích 14 až 25. Řádek 25 musí souhlasit s řádkem 6. Nesmí zde být zahrnuty hospodářské výsledky obslužných činností, např. doprava pro vlastní potřebu, tyto výsledky musí být rozklíčovány do příslušných činností. O hospodářské výsledky obslužných činností mohou být také upraveny pouze společné náklady.
Uvádí se podíl společných nákladů vypočtený podle stanovených pravidel. Odpovídá údajům z výkazu N1-31, 32 ř. 11.
Údaj k tomuto řádku bude automaticky převeden z tabulky N1–31, 32 podklady řádek 14.
Výkaz plánu investičních výdajů v rámci licence výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie na regulační období.
Výkaz B11-31 obsahuje bilanci tepelné energie a elektřiny a spotřebu paliva. Výkaz B11-32 obsahuje bilanci a prodej tepelné energie a doplňující informace. Užitná dodávka tepelné energie se váže k podkladové tabulce N1-31,32 podklady ř. 10 a 11 „e“.
Při vyplňování je nutno dodržet následující zásady:
Ř. 1: dodávka tepelné energie již po odečtení vlastní (výrobní) spotřeby zdroje:
- u tepláren na přechodu z kotelny do strojovny, přitom ř. 1 = ř. 2 + ř. 5 (popř. + ř. 4),
- u tepláren v hutích na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 2 + ř. 3 + ř. 5 (popř. + ř. 4),
- u tepláren s plynovou turbinou a výtopenským kotlem na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 5,
- u tepláren s paroplynovým cyklem na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř.2 + ř.5,
- u kotelen s kogenerační jednotkou s pístovým motorem na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 5,
- u výtopen a samostatných teplovodních kotelen na výstupu z kotelny, přitom ř. 1 = ř. 5,
Ř. 2: část dodávky z kotelen, kterou spotřeboval držitel licence č. 31 ve svých teplárnách k výrobě elektřiny v parních turbínách (plynové turbiny a kogenerační jednotky vykazují nulu),
Ř. 3: část dodávky z kotelen, kterou spotřeboval držitel licence č. 31 ve svých teplárnách k výrobě tlakového vzduchu v turbokompresorech nebo turbodmychadlech poháněných parní turbínou (jedná se o převážně o hutní teplárny),
Ř. 4: část dodávky z kotelen, kterou držitel licence č. 31 spotřeboval ve svých teplárnách a výtopnách v zařízení pro odsiřování spalin,
Ř. 5: dodávka tepla na prahu výroben držitele licence č. 31 pro technologické a otopné účely, přitom ř. 5 = ř. 6 + ř. 7 + ř. 8 + ř. 9,
Ř. 6: část tepla, které dodává držitel licence č. 31 do svého odběrného tepelného zařízení pro svoji konečnou spotřebu (účelovou výrobu průmyslového závodu, otop, ohřev teplé užitkové vody apod.),
Ř. 7: dodávka pro cizí odběratele (konečné spotřebitele) napojené vlastními přípojkami přímo na zdroj a pro cizí odběratele v areálu držitele licence č. 31,
Ř. 8: dodávka cizím odběratelům, kteří jsou držiteli licence č. 32 a tepelnou energii dále distribuují a prodávají a jsou napojeni přímo na zdroj,
Ř. 9: dodávka do vnějších tepelných sítí (mimo areál držitele licence č. 31) napojených na sledované zdroje, které provozuje výrobce, který je zároveň držitelem licence č. 32; kdo neprovozuje vlastní rozvod tepla (distribuční síť), vyplní nulu.
Ř. 10: celková výroba elektřiny ve všech soustrojích,
Ř. 13: skutečná dodávka z množství stanoveného podle zvláštního právního předpisu4),
Ř. 14: celková dodávka elektřiny cizím odběratelům - prodej,
Ř. 15: podíl celkové vlastní spotřeby teplárny připadající na výrobu elektřiny,
Ř. 16: podíl celkové vlastní spotřeby teplárny (výtopny) připadající na odsiřování,
Ř. 17: podíl celkové vlastní spotřeby teplárny připadající na teplo dodávané k technologickým a otopným účelům, u výtopen a blokových kotelen jejich celková vlastní spotřeba elektřiny (mimo ř. 18, pokud je uváděn samostatně),
Ř. 18: podíl celkové vlastní spotřeby teplárny (výtopny, blokové kotelny) připadající na čerpadla vratného kondenzátu z ohříváků vody pro otop a z tepelné sítě a též na čerpadla zajišťující průtok horké či teplé vody přes ohříváky ve zdroji, pokud je měřena samostatně (nejde o oběhová čerpadla kotlů, která jsou zahrnuta v ř. 17).
Ve sloupci energie v palivu se ve všech řádcích uvede:
energie v palivu (GJ) = množství (t) x výhřevnost (MJ/kg, tj. GJ/t)
energie v palivu (jiný plyn GJ) = množství (tis.m3) x výhřevnost (MJ/m3, tj. GJ/tis.m3)
energie v palivu (zemní plyn GJ) = množství (MWh) x výhřevnost / spalné teplo (MJ/m3)
Jedná se o celkovou vstupní energii v palivu, která nezahrnuje vliv účinnosti. U zemního plynu sdělí poměr výhřevnosti a spalného tepla dodavatel plynu.
Ř. 27: např. průmyslové dřevní odpady, sulfátové výluhy, vysokopecní a konvertorový plyn, rafinační odplyny, městské odpadky - doplní se slovně; u odpadního tepla se vyplní jen hodnota využitého tepla v GJ; jestliže se využívá více druhotných zdrojů, uvede se rozpis spotřeby podle druhů v příloze k regulačním výkazům podle bodu 11,
Ř. 28: biomasa, kalový plyn z čističky odpadních vod a skládek, sluneční a geotermální energie; jestliže se využívá více obnovitelných zdrojů, uvede se rozpis spotřeby podle druhů v příloze k regulačním výkazům podle bodu 11,
Ř. 29: uvede se jen hodnota v GJ,
Ř. 31 až 34: rozdělí se podle způsobu dělení nákladů používaného u držitele licence č. 31.
- Držitel licence č. 32, který provozuje primární tepelnou síť, předávací stanice a sekundární tepelnou síť, vyplní řádky 36 až 45.
- Držitel licence č. 32, který provozuje jen primární tepelnou síť (popř. též předávací stanice), vyplní řádky 36 až 42 a 45.
- Držitel licence č. 32, který provozuje jen předávací stanice a sekundární tepelnou síť, vyplní jen řádky 36, 40, 43 až 45.
- Držitel licence č. 32, který provozuje jednostupňovou tepelnou síť (bez předávacích stanic, obvykle teplovodní, se stejnými parametry od zdroje k odběratelům), vyplní řádky 36 až 41 a 45. Nevyplňuje řádky 42 až 44, protože veškerou dodávku pro odběratele uvádí v ř. 41 a ztráty jsou obsaženy v ř. 38.
Ř. 35: vyplní držitel licence č. 32 jen pokud je současně držitelem licence pro výrobu tepla. Číselný údaj je pak shodný s ř. 9 ročního výkazu o výrobě tepelné energie,
Ř. 35: odběr do sledovaných sítí držitele licence č. 32 z jeho vlastních napojených zdrojů (provozoven), které provozuje jako držitel licence č. 31,
Ř. 36: nákup od cizích držitelů licence č. 31 a cizích držitelů licence č. 32 do sledovaných tepelných sítí,
Ř. 37: celkové množství tepla, které bylo v sítích držitele licence č. 32 k dispozici, přitom platí, že ř. 37 = ř. 35 + ř. 36,
Ř. 38: ztráty včetně vlastní spotřeby tepelné sítě držitele licence č. 32 (primární nebo jednostupňové, např. teplovodní), přitom ř. 38 = ř. 37 – ř. 39,
Ř. 39: celková dodávka ze sledovaných sítí držitele licence č. 32 (primárních nebo jednostupňových), přitom ř. 39 = ř. 40 + ř. 41 + ř. 42 + ř. 43 + ř. 44,
Ř. 40: dodávka do odběrného tepelného zařízení (do objektů) zásobovaných ze sledovaných sítí (obvykle pro otop a technologickou potřebu administrativních budov, dílen, skladů a pro ohřev teplé užitkové vody), kde je držitel licence č. 32 sám konečným spotřebitelem; nepatří sem spotřeba bytových domů v majetku držitele licence č. 32, kam je tepelná energie dodávána pro potřebu nájemníků jako součást služby a uvádí se podle místa napojení v ř. 41 nebo 43,
Ř. 41: součet dodávky pro konečnou spotřebu odběratelů, kteří jsou napojeni na primární nebo jednostupňovou tepelnou síť držitele licence č. 32 přímou přípojkou nebo mají svoji předávací stanici, a dále dodávky z jednostupňové sítě držitele licence č. 32 pro konečnou spotřebu nájemníků v bytových domech, které držitel licence č. 32 vlastní nebo spravuje,
Ř. 42: dodávka z primární nebo jednostupňové sítě distributorům - držitelům licence č. 32, kteří tepelnou energii přes svou část rozvodu dále rozvádějí a sami prodávají spotřebitelům,
Ř. 43: dodávka (fakturovaná) odběratelům pro konečnou spotřebu, napojeným na sekundární stranu předávací stanice držitele licence č. 32 nebo na jeho sekundární síť, včetně nájemníků v domech, které držitel licence č. 32 vlastní nebo spravuje,
Ř. 44: tepelné ztráty předávacích stanic a sekundárního rozvodu provozovaných držitelem licence č. 32,
Ř. 45: dodávka pro byty (obyvatelstvo) zásobované ze sítí, které provozuje sám držitel licence č. 32, tj. podíl připadající na byty z ř. 41 a 43.
Ř. 46: spotřeba elektřiny na pohon oběhových čerpadel topné vody a teplé užitkové vody, na čerpání kondenzátu ze sítě, na provoz předávacích stanic apod. v rozvodu tepelné energie držitele licence č. 32 (nikoli ve zdrojích tepelné energie),
Ř. 47, 48: podlahová plocha a počet bytů se vztahují k dodávce uvedené v ř. 45,
Ř. 50: počet předávacích stanic, na které nemá držitel licence č. 32 licenci, protože nejsou v jeho vlastnictví ani na ně nemá nájemní smlouvu.
Příloha k regulačním výkazům obsahuje informace, které komentují položky v regulačních výkazech. Informace jsou vzájemně provázané s účetními výkazy včetně přílohy a Výroční zprávou. Držitel licence dodrží dále popsaný obsah přílohy k regulačním výkazům i v případě, že nebude mít pro některé body náplň.
Obsah
Obchodní firma
Sídlo/bydliště
Vykazované období
- dodrženo zařazení podle bodu 1 této přílohy.
- rozdíly v zařazení – druh – pořizovací, zůstatková hodnota
- zařazení a podrobný popis vykazovaného cizího majetku
- doložení souhlasu mezi výkazem I5 – 31, 32, Výroční zprávou, resp. výkazem peněžních toků, ve výkazu budou uvedeny údaje bez finančních investic a bez majetku pořizovaného na finanční leasing
Komentář k technickým tabulkám
Ostatní závažné informace – např. ocenění vlastní spotřeby tepla a elektřiny, ekologická činnost atd.
Postup přepočtu stálých aktiv a postup pro výpočet přepočtených odpisů
Způsob přepočtu stálých aktiv nákladovou metodou
Přepočet stálých aktiv se provádí podle skupin SKP nákladovou metodou vždy k 31. 12. předcházejícího roku regulační periody. Stálá aktiva uvedená do užívání od 1. 1. do 31. 12. předcházejícího roku se do výsledků přepočtu zahrnou v účetní pořizovací a účetní zůstatkové ceně.
Stálá aktiva se pro účely přepočtu rozdělují na:
Při přepočtu stálých aktiv podle jednotlivých skupin SKP se vychází z jejich účetní pořizovací a účetní zůstatkové ceny a roku pořízení. Pro jednotlivé skupiny SKP se zjišťuje reprodukční pořizovací hodnota v cenové úrovni předcházejícího roku s využitím indexů českého statistického úřadu a Ústavu racionalizace ve stavebnictví, případně další technické evidence.
Účetní pořizovací cena majetku výpočetní techniky a kancelářské techniky se s přihlédnutím k cenovému vývoji v posledních letech převezme bez přepočtu.
Nepřepočítávají se dále pozemky, inventář, umělecká díla, ocenitelná práva a software.
Koeficient přepočtu je dále použit pro stanovení přepočtených odpisů; vynásobením koeficientu přepočtu a účetního odpisu je vypočten přepočtený odpis.
Stálá aktiva pořízená formou finančního leasingu, která mají inventární číslo, se přepočítají tak, že k datu přepočtu se zjistí jejich pořizovací cena. Ta se stane východiskem dalšího přepočtu. Přepočet zůstatkové ceny se vypočte s použitím údajů o reálné životnosti příslušného předmětu. Energetický regulační úřad nechává na rozhodnutí vedení společností, zda přepočte finanční leasing. Toto rozhodnutí společnosti okomentují v příloze k regulačním výkazům.
Postup při zařazení finančního leasingu do provozních aktiv
Držitel licence skupiny 12, 13, 14, 22, 23, 24, 25.
Do povolených nákladů držitel licence zařazuje část provozních nákladů po odečtení výnosů souvisejících s těmito provozními náklady. Výnosy související s provozními náklady snižují povolené náklady.
Jako výnosy související s provozními náklady se vykazují zejména výnosy za:
Příklad zařazení do výkazů:
Tvorba rezerv na opravy DHM je vykázána např. v ostatních nákladech a je snížena o zúčtování rezervy ve vykazovaném období. Zúčtování rezervy není vykázáno ve sloupci výnosů.
Povolené výnosy, které úřad kontroluje, již neobsahují položky takto zařazených výnosů.
Postup pro tvorbu opravných položek k pohledávkám
Účel
V souladu s § 24 odst. 1b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, jsou účetní jednotky povinny zahrnout při oceňování majetku a závazků všechna rizika, ztráty a znehodnocení, které jsou známy ke dni sestavení účetní závěrky. Opravné položky se vytvářejí na základě inventarizací, kdy snížení ocenění majetku není trvalého charakteru. Opravné položky k pohledávkám pro potřeby Energetického regulačního úřadu budou vytvářeny třemi následujícími způsoby:
Příklad výpočtu opravných položek
| Po splatnosti | Daňová opravná položka | Nedaňová opravná položka | Opravná položka celkem |
|---|---|---|---|
| a | 1 | 2 | 3 |
| 30 až 90 dnů | 0 % | 5 % | 5 % |
| 91 dnů až 6 měsíců | 0 % | 20 % | 20 % |
| 16 až 12 měsíců | 20 % | 30 % | 50 % |
| nad 12 měsíců | 33 % | 67 % | 100 % |
| nad 18 měsíců | 50 % | 50 % | 100 % |
| nad 24 měsíců | 66 % | 34 % | 100 % |
| nad 30 měsíců | 80 % | 20 % | 100 % |
| nad 36 měsíců | 100 % | 0 % | 100 % |
Tvorba opravné položky podle § 8 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, v platném znění, pro zjištění základu daně ve výši 100 % těchto pohledávek.
Tvorba opravné položky podle § 8 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, v platném znění, pro zjištění základu daně. Výše tvorby této zákonné opravné položky je závislá na počtu měsíců, které uplynuly od konce sjednané lhůty splatnosti.
| Uplynulo více než | výše tvorby opravné položky |
| • 6 měsíců | 20 % účetní hodnoty pohledávky |
| • 12 měsíců | 33 % účetní hodnoty pohledávky |
Vyšší opravné položky lze vytvářet jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního předpisu, nebo soudní řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva, a za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než
| • 18 měsíců | 50 % hodnoty pohledávky |
| • 24 měsíců | 66 % hodnoty pohledávky |
| • 30 měsíců | 80 % hodnoty pohledávky |
| • 36 měsíců | 100 % hodnoty pohledávky |
Opravné položky na tyto pohledávky nelze uplatnit u pohledávek vzniklých:
Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, se opravné položky vytvářejí v případech dočasného snížení majetku prokázané na podkladě údajů inventarizací. Pro jejich tvorbu vycházíme z rozdělení pohledávek po termínu splatnosti:
| dny po splatnosti | výše tvorby opravné položky |
|---|---|
| • 30-90 dnů | 5 % |
| • 91 dnů - 6 měsíců | 20 % |
| • nad 6 měsíců - do 12 měsíců | 50 % |
| • nad 12 měsíců | 100 % |
Celková výše opravné položky (podle zákona č. 593/1992 Sb. nebo zákona č. 563/1991 Sb.) nesmí přesáhnout výši pohledávky, k níž je opravná položka tvořena. Např. jestliže byla vytvořena opravná položka podle 1. způsobu ve výši 100 %, nesmí být již tato pohledávka dále zahrnuta do soupisu pro tvorbu opravných položek podle 2. nebo 3. způsobu.