3. Výpočet objemového průtoku větrů
Objemový průtok důlních větrů QV0 potřebný pro větrání důlního díla a přivedený na jeho čelbu lze považovat za vyhovující, je-li splněn požadavek podle vztahu:
QV0 ≥ (QV1,QV2,..QVn)
QV1 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího CH4 na přípustnou mez,
QV2 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího CO2 na přípustnou mez,
QV3 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace zplodin po trhací práci na přípustnou mez,
QV4 - objemový průtok důlních větrů potřebný pro dosažení nejnižší povolené rychlosti důlních větrů,
QV5 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace výfukových zplodin naftových motorů na přípustnou mez,
QV6 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího Rn na přípustnou mez,
QV7 - objemový průtok důlních větrů potřebný k dodržení vhodných mikroklimatických podmínek.
3.1. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace CH4 na přípustnou mez:
3.2. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace CO2 na přípustnou mez:
3.3. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace zplodin po trhací práci na hodnotu přípustné meze konvenčního CO.
3.3.1. Separátní větrání foukací podle obrázku A přílohy č. 2.
Podmínky: a) L1 ≤ 5 (S)1/2
b) #L - do výpočtu se dosazuje menší z hodnot L nebo LKR
3.3.2. Separátní větrání sací podle obrázku B přílohy č. 2.
3.4. Objemový průtok podle kritéria nejnižší povolené rychlosti v profilu projektovaného důlního díla:
| QV4 = 0,5.SMAX | pro c> 0,5 % | [m3.s-1] |
| QV4 = 0,3.SMAX | pro c≤ 0,5 % | [m3.s-1] |
| QV4 = 0,15.SMAX | pro c≤ 0,5 % | [m3.s-1] |
3.5. Kritérium snížení koncentrace výfukových zplodin naftových motorů pracujících v projektovaném důlním díle
QV5 = (0,065 + 0,069.c). PN [m3.s-1]
3.6. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace exhalujícího Rn:
3.7. Objemový průtok větrů QV7 podle požadavků na mikroklima v důlním díle:
Při stanovení objemového průtoku větrů k zajištění mikroklimatických podmínek se vychází z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem.5) Výpočet zohledňuje geotermické a tepelně-vlhkostní poměry a tepelné zdroje raženého důlního díla.
3.8. Objemový průtok QV0 při separátním větrání kombinovaném sacím podle obrázku C přílohy č. 2:
3.8.1. Pro separátní větrání kombinované sací objemový průtok důlních větrů hlavním lutnovým tahem sacím QVS vypočte jako pro separátní větrání sací.
3.8.2. Objemový průtok větrů vedlejším lutnovým tahem foukacím při separátním větrání kombinovaném sacím podle 3.8.1. je nutné určit tak, aby vyhovoval těmto podmínkám:
a) z hlediska snížení koncentrace CH4, CO2, CO a Rn platí pro stanovení QVF ve vedlejším foukacím tahu vztahy podle 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6., přičemž hlavním lutnovým tahem sacím je nutno z čelby odvést QVS
QVS ≥ 1,2.(největší QVF z 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6.) [m3.s-1]
b) při výpočtu objemového průtoku z hlediska rychlosti proudění větrů podél hlavního lutnového tahu, vyjma úseku překrytí, se postupuje podle 3.4. Podél vedlejšího lutnového tahu foukacího je nutné splnit také další uvedené podmínky:
| 0,833.QVS ≥ QVF ≥ 0,25.SMAX | pro c > 0,5 % CH4 |
| 0,833.QVS ≥ QVF ≥ 0,15.SMAX | pro c ≤ 0,5 % CH4 |
c) při výpočtu z hlediska snížení koncentrace zplodin po trhací práci je výpočet pro hlavní lutnový tah sací nutno provést podle 3.3.2.
Objemový průtok větrů dodávaný vedlejším lutnovým tahem foukacím je nejvyšší hodnota z vypočtených QV0, přičemž k zajištění větrání prostoru podél vedlejšího lutnového tahu platí
QV0 = QVF = (0,3 ÷ 0,8).QVS [m3.s-1]
3.8.3. Úsek překrytí hlavního sacího a vedlejšího foukacího lutnového tahu se volí v rozmezí (0,5 až 1).√S. Předstih výfukového ústí vedlejšího foukacího před ústím hlavního sacího má být co nejmenší, max. √S.
3.9. Objemový průtok QV0 při kombinovaném separátním větrání foukacím podle obrázků D a E přílohy č. 2:
3.9.1. Z hlediska snížení koncentrací CH4, CO2, výfukových zplodin vznětových motorů a exhalace Rn platí pro stanovení QVS ve vedlejším sacím lutnovém tahu vztahy podle 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6., přičemž hlavním foukacím lutnovým tahem je nutno na čelbu přivést QVF
QVF ≥ 1,2 (nejvyšší QVS z 3.1., 3.2., 3.5. nebo 3.6.) [m3.s-1]
3.9.2. Objemový průtok k zajištění nejnižší povolené rychlosti důlních větrů podél hlavního foukacího tahu je vypočten podle 3.4. a podél vedlejšího sacího lutnového tahu takto:
0,833.QVF ≥ QVS
3.9.3. Objemový průtok důlních větrů určený ke snížení koncentrací zplodin po trhací práci je vypočten podle 3.3.1:
3.9.4. Výpočet počtu vířivých luten:
Počet je určen vztahem
Poznámka: Výstupní rychlost větrů ze štěrbiny vířivé lutny bývá volena v rozsahu 15 až 30 m.s-1.
3.10 Objemový průtok Qvo při kombinovaném separátním větrání foukacím podle obrázku G přílohy č. 2 se stanovuje pro hlavní lutnový tah z hlediska snížení koncentrace CH4, CO2, snížení koncentrace zplodin po trhací práci, dodržení nejnižší povolené rychlosti v profilu důlního díla, snížení koncentrace výfukových zplodin vznětových motorů, snížení koncentrace exhalujícího Rn podle vztahů 3.1, 3.2, 3.3.1, 3.4, 3.5, 3.6.
3.10.1 Objemový průtok vedlejším lutnovým tahem
QVFp ≤ 0,6.QVF