3. Výpočet objemového průtoku větrů
Objemový průtok důlních větrů Q_V0 potřebný pro větrání důlního díla a přivedený na jeho čelbu lze považovat za vyhovující, je-li splněn požadavek podle vztahu:
Q_V0 ≥ (Q_V1,Q_V2,..Q_Vn)
Q_V1 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího CH₄ na přípustnou mez,
Q_V2 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího CO₂ na přípustnou mez,
Q_V3 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace zplodin po trhací práci na přípustnou mez,
Q_V4 - objemový průtok důlních větrů potřebný pro dosažení nejnižší povolené rychlosti důlních větrů,
Q_V5 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace výfukových zplodin naftových motorů na přípustnou mez,
Q_V6 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího Rn na přípustnou mez,
Q_V7 - objemový průtok důlních větrů potřebný k dodržení vhodných mikroklimatických podmínek.

3.1. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace CH₄ na přípustnou mez:
$Q_{V1}=\frac{100.q_1}{c-c_1}[m^3.s^{-1}]$

3.2. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace CO₂ na přípustnou mez:
$Q_{V2}=\frac{100.q_2}{c_2-c_3}[m^3.s^{-1}]$

3.3. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace zplodin po trhací práci na hodnotu přípustné meze konvenčního CO.

3.3.1. Separátní větrání foukací podle obrázku A přílohy č. 2.

Podmínky: a) L₁ ≤ 5 (S)^1/2

b) ^#L - do výpočtu se dosazuje menší z hodnot L nebo L_KR
$L_{KR}=\frac{100.A.b.\mathrm{0,327}+\mathrm{0,0234}.L_1/D+\mathrm{0,00025}.{L_1/D}^2}{{S.c}_{co}}$
$Q_{V3F}=\frac{\mathrm{0,888}}{\tau }.{\frac{A.b.S^2.{\#L}^2}{{c_{co}}^2}}^{\frac{1}{3}}{m}^3.s^{-1}$

3.3.2. Separátní větrání sací podle obrázku B přílohy č. 2.
$Q_{V3}=\frac{\mathrm{5,09}.A}{c_{co}.\tau }.{\frac{1000.b.S^{\frac{1}{2}}}{{\rho }_h.L_Z}}^{\frac{1}{2}}{m}^3.s^{-1}$

3.4. Objemový průtok podle kritéria nejnižší povolené rychlosti v profilu projektovaného důlního díla:

QV4 = 0,5.SMAX	pro c> 0,5 %	[m3.s-1]
QV4 = 0,3.SMAX	pro c≤ 0,5 %	[m3.s-1]
QV4 = 0,15.SMAX	pro c≤ 0,5 %	[m3.s-1]

3.5. Kritérium snížení koncentrace výfukových zplodin naftových motorů pracujících v projektovaném důlním díle
Q_V5 = (0,065 + 0,069.c). P_N [m³.s^-1]

3.6. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace exhalujícího Rn:
$Q_{V6}=\frac{p.D_{Rn}}{1000.c_{Rn}-c_{Vt}}{m}^3.s^{-1}$

3.7. Objemový průtok větrů Q_V7 podle požadavků na mikroklima v důlním díle:
Při stanovení objemového průtoku větrů k zajištění mikroklimatických podmínek se vychází z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem.⁵) Výpočet zohledňuje geotermické a tepelně-vlhkostní poměry a tepelné zdroje raženého důlního díla.

3.8. Objemový průtok Q_V0 při separátním větrání kombinovaném sacím podle obrázku C přílohy č. 2:

3.8.1. Pro separátní větrání kombinované sací objemový průtok důlních větrů hlavním lutnovým tahem sacím Q_VS vypočte jako pro separátní větrání sací.

3.8.2. Objemový průtok větrů vedlejším lutnovým tahem foukacím při separátním větrání kombinovaném sacím podle 3.8.1. je nutné určit tak, aby vyhovoval těmto podmínkám:

a) z hlediska snížení koncentrace CH₄, CO₂, CO a Rn platí pro stanovení Q_VF ve vedlejším foukacím tahu vztahy podle 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6., přičemž hlavním lutnovým tahem sacím je nutno z čelby odvést Q_VS
Q_VS ≥ 1,2.(největší Q_VF z 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6.) [m³.s^-1]

b) při výpočtu objemového průtoku z hlediska rychlosti proudění větrů podél hlavního lutnového tahu, vyjma úseku překrytí, se postupuje podle 3.4. Podél vedlejšího lutnového tahu foukacího je nutné splnit také další uvedené podmínky:

0,833.QVS ≥ QVF ≥ 0,25.SMAX	pro c > 0,5 % CH4
0,833.QVS ≥ QVF ≥ 0,15.SMAX	pro c ≤ 0,5 % CH4

c) při výpočtu z hlediska snížení koncentrace zplodin po trhací práci je výpočet pro hlavní lutnový tah sací nutno provést podle 3.3.2.
Objemový průtok větrů dodávaný vedlejším lutnovým tahem foukacím je nejvyšší hodnota z vypočtených Q_V0, přičemž k zajištění větrání prostoru podél vedlejšího lutnového tahu platí
Q_V0 = Q_VF = (0,3 ÷ 0,8).Q_VS [m³.s^-1]

3.8.3. Úsek překrytí hlavního sacího a vedlejšího foukacího lutnového tahu se volí v rozmezí (0,5 až 1).√S. Předstih výfukového ústí vedlejšího foukacího před ústím hlavního sacího má být co nejmenší, max. √S.

3.9. Objemový průtok Q_V0 při kombinovaném separátním větrání foukacím podle obrázků D a E přílohy č. 2:

3.9.1. Z hlediska snížení koncentrací CH₄, CO₂, výfukových zplodin vznětových motorů a exhalace Rn platí pro stanovení Q_VS ve vedlejším sacím lutnovém tahu vztahy podle 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6., přičemž hlavním foukacím lutnovým tahem je nutno na čelbu přivést Q_VF
Q_VF ≥ 1,2 (nejvyšší Q_VS z 3.1., 3.2., 3.5. nebo 3.6.) [m³.s^-1]

3.9.2. Objemový průtok k zajištění nejnižší povolené rychlosti důlních větrů podél hlavního foukacího tahu je vypočten podle 3.4. a podél vedlejšího sacího lutnového tahu takto:
0,833.Q_VF ≥ Q_VS

3.9.3. Objemový průtok důlních větrů určený ke snížení koncentrací zplodin po trhací práci je vypočten podle 3.3.1:

3.9.4. Výpočet počtu vířivých luten:
Počet je určen vztahem
$n=\frac{Q_{V0}}{l_s.v.s}ks$
Poznámka: Výstupní rychlost větrů ze štěrbiny vířivé lutny bývá volena v rozsahu 15 až 30 m.s^-1.

3.10 Objemový průtok Q_vo při kombinovaném separátním větrání foukacím podle obrázku G přílohy č. 2 se stanovuje pro hlavní lutnový tah z hlediska snížení koncentrace CH₄, CO₂, snížení koncentrace zplodin po trhací práci, dodržení nejnižší povolené rychlosti v profilu důlního díla, snížení koncentrace výfukových zplodin vznětových motorů, snížení koncentrace exhalujícího Rn podle vztahů 3.1, 3.2, 3.3.1, 3.4, 3.5, 3.6.

3.10.1 Objemový průtok vedlejším lutnovým tahem
Q_VFp ≤ 0,6.Q_VF