3.9. Objemový průtok Q_V0 při kombinovaném separátním větrání foukacím podle obrázků D a E přílohy č. 2:

3.9.1. Z hlediska snížení koncentrací CH₄, CO₂, výfukových zplodin vznětových motorů a exhalace Rn platí pro stanovení Q_VS ve vedlejším sacím lutnovém tahu vztahy podle 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6., přičemž hlavním foukacím lutnovým tahem je nutno na čelbu přivést Q_VF
Q_VF ≥ 1,2 (nejvyšší Q_VS z 3.1., 3.2., 3.5. nebo 3.6.) [m³.s^-1]

3.9.2. Objemový průtok k zajištění nejnižší povolené rychlosti důlních větrů podél hlavního foukacího tahu je vypočten podle 3.4. a podél vedlejšího sacího lutnového tahu takto:
0,833.Q_VF ≥ Q_VS

3.9.3. Objemový průtok důlních větrů určený ke snížení koncentrací zplodin po trhací práci je vypočten podle 3.3.1:

3.9.4. Výpočet počtu vířivých luten:
Počet je určen vztahem
$n=\frac{Q_{V0}}{l_s.v.s}ks$
Poznámka: Výstupní rychlost větrů ze štěrbiny vířivé lutny bývá volena v rozsahu 15 až 30 m.s^-1.