CELNÍ HODNOTA

OSOBY, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA ČLENY STEJNÉ RODINY
(K § 65 odst. 4 zákona)

POSTUP PŘI URČOVÁNÍ CELNÍ HODNOTY
(K § 65 odst. 6 zákona)

NÁKLADY NA DOPRAVU ZBOŽÍ
(K § 75 odst. 5 a § 76 odst. 2 zákona)

ZPŮSOBY PROKAZOVÁNÍ CENY ZBOŽÍ A DEKLARACE ÚDAJŮ O CELNÍ HODNOTĚ
Deklarace údajů o celní hodnotě
(K § 79 odst. 3 zákona)

(1) Osoby se považují za členy stejné rodiny pouze tehdy, jsou-li v příbuzenském vztahu

a) manžel a manželka,

b) rodič a dítě,

c) sourozenci,

d) prarodič a vnuk,

f) tchán nebo tchýně a zeť nebo snacha,

g) švagr nebo švagrová.

e) strýc nebo teta a synovec nebo neteř,

(2) Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy vzniklé osvojením.

(1) Nebyla-li cena za zboží skutečně zaplacena v době podstatné pro určení celní hodnoty, je základem pro určení celní hodnoty podle § 66 zákona cena, která má být za zboží v uvedené době zaplacena.

(2) Obsahuje-li cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena podle § 66 odst. 2 zákona částku vnitřní daně, která se uplatňuje na předmětné zboží v zemi původu nebo vývozu, nezahrnuje se tato částka do celní hodnoty tehdy, je-li možné celním orgánům prokázat, že předmětné zboží bylo od této daně osvobozeno nebo tato daň byla nebo bude vrácena ve prospěch kupujícího.

c) je-li prohlašována cena vztahující se k prodeji, který se uskutečnil dříve než poslední prodej, který vedl k dovozu zboží do tuzemska, musí být celním orgánům vyhovujícím způsobem prokázáno, že se tento prodej uskutečnil za účelem vývozu do tuzemska,

(3) Pro účely určení celní hodnoty podle § 66 zákona

b) v případě postupných prodejů před určením celní hodnoty je prokázáním toho, že se jedná o prodej pro vývoz do tuzemska, pouze poslední prodej, který vedl k dovozu zboží do tuzemska, nebo prodej, který se uskutečnil v tuzemsku před propuštěním zboží do volného oběhu,

a) skutečnost, že zboží, které je předmětem prodeje, je navrženo k propuštění do volného oběhu, je dostatečným prokázáním toho, že bylo prodáno na vývoz do tuzemska,

e) nemusí kupující splnit jiné podmínky než ty, které vyplývají z kupní smlouvy.

d) bylo-li zboží v době mezi prodejem a propuštěním do volného oběhu použito ve třetí zemi, není převodní hodnota celní hodnotou tohoto zboží,

(4) Zjistí-li se při použití § 66 odst. 2 písm. b) zákona, že prodej nebo cena dováženého zboží jsou podrobeny podmínkám nebo plněním, jejichž hodnota může být zjištěna ve vztahu ke zboží, které má být hodnoceno, posuzuje se hodnota těchto podmínek nebo plnění jako nepřímá platba kupujícího prodávajícímu, která je částí ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena, za předpokladu, že podmínky nebo plnění nesouvisí s

b) prvky a hodnotami, které se podle § 75 zákona připočtou k ceně skutečně placené nebo která má být za zboží zaplacena.

a) činnostmi uvedenými v § 67 odst. 2 zákona, nebo

(5) Činnosti uvedené v § 67 odst. 2 zákona provedené kupujícím se považují za činnosti prováděné na jeho účet i tehdy, když byly provedeny v rámci plnění závazku kupujícího, vyplývajícího z dohody s prodávajícím.

c) vady nebo zkazitelnost zboží nebyly již zohledněny v příslušné kupní smlouvě.

(6) Cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena, upravená prodávajícím podle § 74 odst. 2 zákona ve prospěch kupujícího po propuštění zboží do volného oběhu, může být při určení celní hodnoty podle § 67 zákona zohledněna, je-li celním orgánům uspokojivě doloženo, že

a) zboží již bylo poškozeno před přijetím celního prohlášení,

b) prodávající provedl úpravu ke splnění závazku ze záruky obsažené v kupní smlouvě uzavřené před propuštěním zboží do volného oběhu,

(7) Cena skutečně placená nebo která má být za zboží zaplacena, upravená podle § 74 odst. 2 zákona, může být zohledněna při určení celní hodnoty pouze tehdy, byla-li úprava provedena nejdéle do 12 měsíců ode dne přijetí celního prohlášení na propuštění zboží do volného oběhu.

(1) Je-li celní hodnota určována podle § 68 zákona, vezme se převodní hodnota zboží vyrobeného jinou osobou v úvahu pouze tehdy, nemůže-li být zjištěna převodní hodnota stejného zboží vyrobeného stejnou osobou, která vyrobila zboží, které má být hodnoceno.

(2) Převodní hodnotou stejného dovezeného zboží pro účely § 68 zákona je celní hodnota, která již byla dříve určena podle § 66 a 67 zákona, upravená podle § 68 odst. 2 a 3 zákona.

(3) Při použití ustanovení § 69 zákona se převodní hodnota zboží vyrobeného jinou osobou vezme v úvahu pouze v případě, kdy nemůže být zjištěna převodní hodnota podobného zboží vyrobeného touž osobou, která vyrobila zboží, které má být hodnoceno.

(4) Pro účely § 69 zákona je převodní hodnotou podobného dovezeného zboží celní hodnota, která již byla dříve určena podle § 66 a 67 zákona, upravená podle ustanovení § 69 odst. 2 a 3 zákona.

b) pro určení jednotkové ceny neberou v úvahu prodeje zboží a služby uvedené v § 75 odst. 1 písm. b) zákona uskutečněné v tuzemsku osobě, která dodá přímo nebo nepřímo, bezplatně nebo za sníženou cenu k použití při výrobě nebo k prodeji pro vývoz dovezeného zboží.

a) jednotkovou cenou, za kterou je dovezené zboží prodáno v největším úhrnném množství, rozumí cena, za kterou je v tuzemsku prodán největší počet jednotek předmětného zboží osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž toto zboží kupují na první obchodní úrovni po dovozu,

(1) Pro účely § 70 zákona se

(2) Pro účely § 70 odst. 1 písm. a) zákona jsou uvedenými provizemi všeobecně placenými nebo dohodnutými, nebo přirážkami všeobecně používanými pro zisk a všeobecnými výlohami pouze tyto provize, přirážky a výlohy, pokud souvisejí s prodeji v tuzemsku. Pro účely § 70 odst. 1 písm. b) zákona jsou uvedenými výlohami pouze výlohy vzniklé v tuzemsku.

a) pro zjištění jednotkové ceny byly použity prodeje stejného nebo podobného zboží za podmínek uvedených v § 70 odst. 1 zákona,

b) náklady a výlohy uvedené v § 75 odst. 1 písm. e) a f) zákona byly u zboží, které je uvedeno pod písmenem a), vyšší než u zboží, které má být hodnoceno.

Od jednotkové ceny se odečte pouze rozdíl mezi náklady a výlohami uvedenými v § 75 odst. 1 písm. e) a f) zákona spojenými se zbožím uvedeným v písmenu a) a obdobnými náklady a výlohami spojenými se zbožím hodnoceným.
(3) Při použití § 70 odst. 1 písm. c) zákona se náklady a výlohy uvedené v § 75 odst. 1 písm. e) a f) zákona odečítají od jednotkové ceny pouze tehdy, jestliže

(4) Pro účely § 70 odst. 2 zákona se pojmem nejpozději rozumí den nejbližší po dnu, ve kterém se uskutečnily v tuzemsku prodeje dovezeného zboží nebo stejného nebo podobného dovezeného zboží v množství dostatečném pro určení jednotkové ceny, avšak před uplynutím 90 dnů od dovozu zboží, které má být hodnoceno.

(1) Do ceny nebo hodnoty materiálu, výroby nebo jiného pracovního postupu podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona se zahrnují i ceny prvků uvedených v § 75 odst. 1 písm. a) bodů 2 a 3 zákona a vhodným způsobem rozvržená hodnota zboží a služeb uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) zákona, které byly poskytnuty, přímo nebo nepřímo, kupujícím pro použití v souvislosti s výrobou dováženého zboží. Hodnota zboží a služeb uvedených v § 75 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona, poskytnutých v tuzemsku, se do ceny zahrne pouze ve výši, v jaké byly výrobci účtovány.

(2) Použijí-li se pro určení celní hodnoty podle § 71 odst. 1 zákona jiné informace než údaje poskytnuté výrobcem nebo jeho jménem, informuje celní orgán dovozce na jeho žádost o původu těchto informací, použitých údajích a výpočtech na nich založených, aniž by při tom bylo dotčeno ustanovení § 51 odst. 6 zákona.

(3) Všeobecné výlohy uvedené v § 71 odst. 1 písm. b) zákona zahrnují pouze přímé a nepřímé náklady na výrobu a prodej zboží pro vývoz, které nebyly zahrnuty na základě ustanovení § 71 odst. 1 písm. a) zákona.

(1) Jsou-li nádoby uvedené v § 75 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona předmětem opakovaných dovozů, je na žádost deklaranta jejich cena rozdělena odpovídajícím způsobem podle všeobecně uznávaných účetních zásad.

(2) Pro účely § 75 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona se do celní hodnoty nezahrnují náklady na výzkum a předběžné nákresy.

(3) Pro účely § 75 odst. 1 písm. e) a f) a § 76 odst. 1 písm. a) zákona se za místo, kde zboží přepravované jiným způsobem než silniční, železniční, leteckou nebo vodní dopravou vstupuje do tuzemska, považuje místo, na kterém zboží přestoupilo státní hranice.

(4) Ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) zákona se použije i v případech, kdy je celní hodnota určována jiným způsoben než na základě převodní hodnoty.

a) § 75 odst. 3 zákona, u prvků, které mají být připočteny k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena, nejsou-li vyčíslitelné v okamžiku vzniku celního dluhu,

(5) Na návrh příslušné osoby celní orgán umožní, aby hodnota některých prvků byla určena na základě vhodných a určitých kritérií, na rozdíl od ustanovení
Celní hodnota určená postupem podle písmen a) a b) se však nepovažuje za předběžnou hodnotu ve smyslu § 132a písm. b) zákona.

b) § 76 zákona, u prvků, které se do celní hodnoty nezapočítávají, v případech, kdy částka týkající se určitého prvku není v okamžiku vzniku celního dluhu odlišena od ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena.

(6) Ustanovení odstavce 5 se použije tehdy, jestliže

a) postup podle § 132f zákona za těchto okolností představuje nepřiměřené administrativní náklady,

b) postup podle § 68 až 72 zákona by byl za těchto okolností nepřiměřený,

c) existují odůvodněné předpoklady, že částka cla, která má být vybrána ve lhůtě stanovené pro tento postup, nebude nižší něž částka, která by byla vybrána, nebylo-li by postupováno podle odstavce 5,

d) tímto postupem nejsou narušeny podmínky hospodářské soutěže na základě stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

a) výrobě dovezeného zboží, zejména patenty, užitné vzory, výrobní know-how,

(1) Pro účely § 75 odst. 1 písm. c) zákona se licenčními poplatky rozumí zejména platby, které je nutno uhradit za použití práv vztahujících se k

c) použití nebo dalšímu prodeji dovezeného zboží, zejména autorská práva, výrobní postupy začleněné neoddělitelně v dovezeném zboží.

b) prodeji na vývoz dovezeného zboží, zejména obchodní značky, registrované vzory, nebo

(2) Bez ohledu na ustanovení § 75 odst. 4 zákona, je-li celní hodnota dovezeného zboží určována podle ustanovení § 66 a 67 zákona, jsou licenční poplatky přičteny k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, pouze tehdy, týkají-li se zboží, které má být hodnoceno, a jsou-li podmínkou prodeje tohoto zboží.

(3) Jestliže je dovezené zboží pouze přísadou nebo součástí zboží, které bylo vyrobeno v tuzemsku, může být licenční poplatek připočten k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, pouze tehdy, vztahuje-li se licence k tomuto zboží.

(4) Jestliže se zboží dováží v nesmontovaném stavu nebo bylo-li podrobeno před dalším prodejem pouze nepodstatné úpravě, např. zředění nebo zabalení, nevylučují tyto okolnosti skutečnost, že se licenční poplatky k dovezenému zboží vztahují.

(5) Jestliže se licenční poplatky vztahují částečně k dovezenému zboží a částečně na jiné přísady nebo součásti, které byly ke zboží přidány po jeho dovozu, nebo k činnostem nebo službám na dovezené zboží po jeho dovozu vynaloženým, rozvrhnou se licenční poplatky přiměřeně pouze na základě objektivních a zjistitelných skutečností v souladu s vysvětlující poznámkou k § 75 odst. 3 zákona, uvedenou v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(6) Licenční poplatek za poskytnutí práva používání obchodní značky se připočte k ceně skutečně placené nebo která má být za dovezené zboží zaplacena, pouze tehdy,

b) je-li toto zboží uváděno na trh pod obchodní značkou, za niž se platí licenční poplatek, umístěnou na předmětném zboží již před jeho dovozem nebo až po něm,

a) týká-li se zboží, které bylo po svém dovozu opět prodáno v nezměněném stavu nebo bylo podrobeno pouze nepodstatnému zpracování nebo přepracování,

c) není-li kupujícímu povoleno, aby si obstaral stejné zboží u jiných dodavatelů, kteří nejsou ve spojení s prodávajícím.

(8) Je-li výpočet licenčního poplatku odvozen od ceny dováženého zboží, pokládá se, neprokáže-li se opak, licenční poplatek za platbu vztahující se na zboží, které má být hodnoceno. Případ, kdy se licenční poplatek vypočítává nezávisle na ceně dováženého zboží, nevylučuje to, že se platba licenčního poplatku může vztáhnout ke zboží, jehož hodnota se určuje.

(7) Platí-li kupující licenční poplatek třetí osobě, podmínky uvedené v odstavci 2 se nepovažují za splněné, nepožaduje-li prodávající nebo osoba, se kterou je ve spojení, od kupujícího tuto platbu.

(9) Při uplatnění ustanovení § 75 odst. 1 písm. c) zákona není podstatné, v jaké zemi má příjemce platby licenčního poplatku trvalý pobyt nebo sídlo.

a) je-li zboží dopravováno stejným druhem dopravy do místa v tuzemsku, které je za místem vstupu do tuzemska, oceňují se náklady na dopravu v poměru vzdálenosti v zahraničí ke vzdálenosti v tuzemsku,

(1) Neprokáže-li deklarant skutečnou výši nákladů na dopravu dováženého zboží na místo, kde toto zboží vstupuje do tuzemska, určí je celní úřad takto:

c) je-li doprava provedena zdarma nebo je-li zajištěna kupujícím, zahrnují se do celní hodnoty náklady na dopravu do místa vstupu do tuzemska vypočítané podle sazebníku dopravného obvykle používaného pro stejný druh dopravy.

b) je-li zboží účtováno za jednotnou cenu vyplaceně do místa určení, která odpovídá ceně vyplaceně místo vstupu do tuzemska, neodečítají se od této ceny náklady na dopravu v tuzemsku. Odečtení je však možné, je-li celnímu úřadu předložen důkaz, že cena vyplaceně na místo vstupu do tuzemska by byla nižší než jednotná cena vyplaceně do místa určení,

(2) Všechny poštovní poplatky zaplacené za dopravu zboží zaslaného poštou až do místa určení v tuzemsku se zahrnou do celní hodnoty tohoto zboží, s výjimkou dodatečných poplatků vybíraných v tuzemsku.

(3) Poštovní poplatky za dopravu zboží se nepřipočítávají k deklarované hodnotě zboží, které nemá obchodní charakter.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nepoužijí pro zboží přepravované expresními poštovními službami.

(5) Náklady na leteckou dopravu, které se zahrnují do celní hodnoty, se vypočtou podle pravidel a vysvětlivek uvedených v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(1) Cena dováženého zboží se prokazuje zejména účetním dokladem, smlouvou nebo jiným dokladem, který se týká daného převodu.

(2) Deklarant předá celnímu úřadu jedno vyhotovení nebo kopii dokladu, na jehož základě je celní hodnota dováženého zboží prohlašována. Je-li celní hodnota deklarována formou písemného prohlášení, připojí celní úřad vyhotovení (kopii) dokladu, na základě kterého je celní hodnota dováženého zboží prokazována, k tomuto prohlášení. Nebylo-li mezi kupujícím a prodávajícím nebo účastníky jiné smlouvy sjednáno vystavování faktur, je třeba tuto skutečnost uvést v deklaraci údajů o celní hodnotě způsobem uvedeným v příloze č. 12 k této vyhlášce.

(1) Je-li celní hodnota určována podle § 65 až 79 zákona, předkládá deklarant spolu s celním prohlášením vztahujícím se na dovážené zboží také Deklaraci údajů o celní hodnotě (dále jen „deklarace hodnoty“). Deklarace hodnoty se předkládá na tiskopise D.V.1, jehož vzor je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce. Vztahuje-li se celní prohlášení na zboží, které je zařazeno do více podpoložek celního sazebníku, předkládá se s deklarací hodnoty jeden nebo více Doplňkových listů D.V.1BIS (dále jen „doplňkový list“), a to na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce. Údaje potřebné k určení celní hodnoty a způsob jejich uvádění v deklaraci hodnoty a doplňkovém listu jsou upraveny v příloze č. 12 k této vyhlášce.

(2) Deklaraci hodnoty předkládá deklarant.

(3) Nemůže-li být celní hodnota určena podle § 66 zákona, celní úřad předložení deklarace hodnoty nepožaduje. V těchto případech pro účely celního hodnocení podle dalších ustanovení zákona však deklarant celnímu úřadu poskytne nebo zajistí, aby byly poskytnuty, informace, které může celní úřad požadovat pro účely celního hodnocení podle jiného ustanovení než § 66 zákona, a to ve formě a způsobem určeným celním úřadem.

a) přesnost a úplnost údajů uvedených v deklaraci hodnoty,

b) původnost a hodnověrnost dokladů, které jsou předloženy na podporu těchto údajů,

c) poskytnutí doplňujících informací nebo dokumentů potřebných pro určení celní hodnoty zboží.

(4) Předložením deklarace hodnoty požadované podle odstavce 1 celnímu úřadu, bez ohledu na možnosti postihu za porušení celních předpisů, odpovídá deklarant za

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí, bude-li celní hodnota zboží určována zjednodušeným postupem na základě ustanovení § 79 odst. 2 zákona.

(6) Tiskopisy deklarace hodnoty vydané nebo schválené před nabytím účinnosti této vyhlášky mohou být používány do 31. prosince 2003.

d) při dovozu zboží, na které se nevyžaduje písemné celní prohlášení.

c) jedná-li se o dovoz zboží, které nepodléhá clu a daním vybíraným při dovozu nebo které je plně od cla osvobozeno na základě zvláštních předpisů, nebo

b) jedná-li se o dovoz zboží, které nemá obchodní charakter,

a) nepřesáhne-li celní hodnota zboží dováženého v jedné zásilce částku 300 000 Kč, za podmínky, že se nejedná o rozdělené nebo postupně dovážené zásilky od stejného odesilatele stejnému příjemci,

(1) Celní úřad upustí od požadavku na předložení deklarace hodnoty nebo její části

(2) Z důvodů hodných zřetele mohou celní úřady vyžadovat předložení deklarace hodnoty i v případech uvedených v odstavci 1, je-li to potřebné pro účely vyměření cla a daní.

(3) V případě dovozu zboží, které stejný prodávající dodává pravidelně a za stejných obchodních podmínek stejnému kupujícímu, nemusí celní úřad vyžadovat, aby byly v dokladech předkládaných podle § 23 odst. 1 s každým celním prohlášením uváděny všechny údaje. Vyžadují se však při každé změně okolností; nedojde-li ke změně okolností, nejméně jednou za 3 roky.

(4) Zvýhodnění poskytnuté podle odstavce 3 může být zrušeno a předložení deklarace hodnoty může být vyžadováno, jestliže je zjištěno, že podmínka nezbytná pro toto zvýhodnění zanikla nebo není plněna.

(5) Je-li celní prohlášení podáváno elektronicky nebo je-li na zboží předkládáno neúplné celní prohlášení (§ 124 zákona) nebo zjednodušené celní prohlášení (§ 132g zákona), může celní úřad povolit odchylky ohledně formy předávání dat vyžadovaných pro určení celní hodnoty.