2. EMISNÍ LIMITY A DALŠÍ POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

a) Pro všechny zemědělské zdroje znečišťování uvedené v bodu 1 této přílohy je platný specifický emisní limit pro amoniak na úrovni obecného emisního limitu pro tuto znečišťující látku.

b) Pro všechny zemědělské zdroje znečišťování uvedené v bodu 1 této přílohy platí specifický emisní limit pro pachové látky 50 OUER/m³.

c) Platí obecné emisní limity pro pachové látky.

d) Při aplikacích statkových hnojiv na pozemky, které jsou využívány pro zemědělskou výrobu, provozovatelé minimalizují emise amoniaku a pachových látek do ovzduší a dodržují ustanovení zvláštních předpisů¹¹), agrotechnické normy a lhůty jimi stanovené.

e) Při jiných způsobech využití statkových hnojiv provozovatelé dodržují obecné emisní limity pro znečišťující látky a specifický emisní limit pro pachové látky 50 OUER/m³, nejsou-li pro použitá zařízení a technologie předepsány zákonem a jeho prováděcím právním předpisem další specifické emisní limity pro znečišťující látky.

f) Emise znečišťujících látek je třeba ze zdrojů odvádět kontrolovaným způsobem, v souladu s ustanoveními zákona a se stanovisky a povoleními vydanými podle § 17 zákona.

g) Inspekce postupuje podle § 5 a § 6 tohoto nařízení, pokud shledá závažné důvody pro stanovení obecných emisních limitů pro další znečišťující látky.

h) V bodu 8 této přílohy jsou uvedeny referenční a snižující technologie emisí amoniaku u chovů hospodářských zvířat. Doplňování seznamu ověřených snižujících technologií bude každoročně zveřejňováno ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.