k nařízení vlády č. 353/2002 Sb.
Kategorie zemědělských zdrojů znečišťování, emisní limity, emisní faktory, plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdrojů znečišťování ovzduší a určení referenčních a snižujících technologií chovu hospodářských zvířat
Vysvětlivky platné pro celý bod 1 této přílohy:
1) Není-li údaj o projektované kapacitě k dispozici, nahradí se údajem vypočteným z prostoru ustájení s použitím měrného prostoru pro jedno zvíře stanoveného zvláštním právním předpisem.
2) Je-li údaj o projektované kapacitě v rozporu s platnými právními předpisy, nahradí se údajem vypočteným z prostoru ustájení s použitím měrného prostoru pro jedno zvíře stanoveného zvláštním právním předpisem.
3) Míněno ustájení dospělých jedinců s výjimkou chovů podle bodu 1.2. této přílohy.
4) Chovy s nižší projektovanou kapacitou ustájení zvířat jsou malé vybrané zdroje znečišťování.
1. KATEGORIE VYJMENOVANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
1.1. Zařízení pro chov drůbeže
a) zařízení pro intenzivní chov drůbeže s projektovanou1) kapacitou2) ustájení3) od 40 000 kusů – zvláště velký zdroj,
b) zařízení pro chov drůbeže s projektovanou kapacitou ustájení od 20 000 do 39 999 kusů – velký zdroj,
c) zařízení pro chov drůbeže s projektovanou kapacitou ustájení od 1 0004) do 19 999 kusů – střední zdroj.
1.2. Zařízení pro chov prasat
a) zařízení pro intenzivní chov prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 2 000 kusů nebo 750 prasnic – zvláště velký zdroj,
b) zařízení pro chov prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 1 000 do 1 999 kusů nebo od 300 do 749 prasnic – velký zdroj,
c) zařízení chovu prasat na porážku (nad 30 kg) s projektovanou kapacitou ustájení od 5004) do 999 kusů nebo od 1504) do 299 prasnic – střední zdroj.
1.3. Zařízení pro stájový chov skotu
a) zařízení intenzivního chovu skotu s projektovanou kapacitou ustájení od 1 000 ks – zvláště velký zdroj,
b) zařízení pro chov skotu s projektovanou roční kapacitou chovu skotu od 500 do 999 kusů – velký zdroj,
c) zařízení s projektovanou roční kapacitou pro chov skotu od 1804) do 499 kusů – střední zdroj.
1.4. Zařízení pro stájový chov jiných zvířat nebo mláďat skotu, prasat nebo drůbeže
Kategorie těchto chovů se určuje podle bodu 1.3, přičemž za počty kusů skotu se dosadí kusy přepočtených zvířecích (dobytčích) jednotek podle výpočtu. Za dobytčí jednotku (dále jen DJ) se považuje dojnice o hmotnosti 500 kg. Jedna DJ představuje emisní hodnotu 25 kg NH3 za rok.
1.5. Náležitosti zdrojů
a) Ke zdroji znečišťování zařazenému do příslušné kategorie a skupiny podle bodů 1.1 až 1.4 náleží i plochy rostlinné výroby a činnosti, pokud jsou spojeny s nakládáním látkami uvolňujícími emise amoniaku a pachových látek pocházejícími z provozu zdroje.
b) Ke zdrojům znečišťování uvedeným v bodech 1.1 až 1.4 nenáleží spalovací zdroje, spalovny odpadu a technické stacionární zdroje nezemědělských technologií v případech, pokud jsou umístěny v provozních areálech zemědělských zdrojů. U těchto zdrojů se ochrana ovzduší před znečišťujícími látkami řídí podle zvláštních právních předpisů.
2. EMISNÍ LIMITY A DALŠÍ POŽADAVKY NA PROVOZOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
a) Pro všechny zemědělské zdroje znečišťování uvedené v bodu 1 této přílohy je platný specifický emisní limit pro amoniak na úrovni obecného emisního limitu pro tuto znečišťující látku.
b) Pro všechny zemědělské zdroje znečišťování uvedené v bodu 1 této přílohy platí specifický emisní limit pro pachové látky 50 OUER/m3.
c) Platí obecné emisní limity pro pachové látky.
d) Při aplikacích statkových hnojiv na pozemky, které jsou využívány pro zemědělskou výrobu, provozovatelé minimalizují emise amoniaku a pachových látek do ovzduší a dodržují ustanovení zvláštních předpisů11), agrotechnické normy a lhůty jimi stanovené.
e) Při jiných způsobech využití statkových hnojiv provozovatelé dodržují obecné emisní limity pro znečišťující látky a specifický emisní limit pro pachové látky 50 OUER/m3, nejsou-li pro použitá zařízení a technologie předepsány zákonem a jeho prováděcím právním předpisem další specifické emisní limity pro znečišťující látky.
f) Emise znečišťujících látek je třeba ze zdrojů odvádět kontrolovaným způsobem, v souladu s ustanoveními zákona a se stanovisky a povoleními vydanými podle § 17 zákona.
g) Inspekce postupuje podle § 5 a § 6 tohoto nařízení, pokud shledá závažné důvody pro stanovení obecných emisních limitů pro další znečišťující látky.
h) V bodu 8 této přílohy jsou uvedeny referenční a snižující technologie emisí amoniaku u chovů hospodářských zvířat. Doplňování seznamu ověřených snižujících technologií bude každoročně zveřejňováno ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.
3. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A ZJIŠŤOVÁNÍ MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK
a) Provozovatel zdroje znečišťování podle bodu 1 této přílohy může předložit podle § 5 odst. 8 zákona krajskému úřadu plán zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování ovzduší. Žádost doloží návrhem plánu zpracovaným podle § 5 odst. 9 zákona a tohoto nařízení. Datem schválení plánu krajským úřadem přestává být provozovatelem zdroje podle bodu 2. V případě, že dvě po sobě následující kontroly inspekce zjistí neplnění schváleného plánu provozovatelem, orgán kraje na návrh inspekce plán zruší.
b) Provozovatel zdroje znečišťování podle bodu 1 této přílohy, který nepostupuje podle písmene a), prokazuje dodržení emisních limitů autorizovaným měřením emisí znečišťujících a pachových látek podle zvláštního předpisu5) a podle této přílohy.
c) Provozovatelé všech zdrojů podle bodu 1 této přílohy vedou provozní evidenci chovu (dále jen „evidence“) a z jejích údajů zpracovávají a předávají souhrnnou provozní evidenci podle zvláštního předpisu5). V rámci provozní evidence průběžně vykazují počty zvířat chovaných u zdroje v průběhu kalendářního roku.
d) Provozovatelé všech zdrojů podle bodu 1 této přílohy zjišťují množství znečišťujících látek jako roční emisi a uvádějí ho v souhrnné provozní evidenci. Provozovatel zdroje podle bodu 1 zjišťuje toto množství v souladu s výpočtem pomocí emisního faktoru uvedeného v bodu 6 této přílohy. Provozovatel zdroje podle písmene b) doloží stejný výpočet také provedeným měřením emisí.
e) Emisní faktory pro jednotlivé kategorie a skupiny zdrojů jsou uvedeny v bodu 6 této přílohy.
4. PLÁN ZAVEDENÍ ZÁSAD SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE U ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
Provozovatel zdroje podle bodu 1 této přílohy ověřuje dodržování stanovených emisních limitů a dalších podmínek provozování stanovených v bodu 2 a měří emise, pokud nezpracuje pro svůj zdroj plán na zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování ovzduší (dále jen „plán“), nepředloží tento plán ke schválení krajskému úřadu podle § 5 odst. 8 zákona a schválený plán dále důsledně neplní.
4.1. Postup při zpracování plánu provozovatelem zdroje již uvedeného do provozu a provozovaného
4.1.1. Provozovatel v plánu uvede:
a) kategorii, skupinu, název, umístění a popis zdroje podle údajů provozní evidence,
b) podrobný technický popis zdroje a používaných technologických postupů,
c) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských zvířat,
d) způsob odvádění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší,
e) dosavadní provozní řád zpracovaný podle § 11 odst. 2 zákona, jedná-li se o zvláště velký či velký zdroj,
f) návrh provozního řádu pro období uplatňování plánu,
g) dosavadní způsob zjišťování emisních koncentrací znečišťujících látek a množství vypouštěných znečišťujících látek,
h) kopie protokolů o autorizovaných měřeních emisí provedených u zdroje podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti zákona,
i) údaje v souhrnné provozní evidenci, zejména celkové množství vypuštěných emisí amoniaku vykazovaná za uplynulé 2 roky,
j) referenční nebo snižující technologie podle bodu 8 této přílohy pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pole, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do vnějšího ovzduší, a které budou v rámci plánu u zdroje instalovány. Porovnání stávající technologie chovu s navrženou snižující technologií. Uvedení termínu realizace jako změny při využívání technologického zařízení zdroje ve smyslu § 17, odst. 2, písm. f) zákona,
k) další technickoorganizační opatření,
l) spalovací zdroje, zdroje nezemědělských technologií, případně spalovny odpadů provozované v areálu zemědělského zdroje,
m) vyhodnocení snížení emisí amoniaku a pachových látek jako výsledku plnění plánu,
n) termín zahájení plnění plánu,
o) termíny a způsob kontrol průběžného plnění plánu,
p) termíny či lhůty doplňování plánu,
r) jména, adresy a podpisy provozovatele zdroje a krajského úřadu.
4.1.2. Náležitosti a lhůty zpracování, schvalování a plnění plánu
a) plán je zpracováván a schvalován ve 3 vyhotoveních,
b) plán orgán kraje schválí či zamítne do 90 dnů od data doručení žádosti provozovatele. V případě přerušení řízení podle bodu 3 písm. a) této přílohy uvedená lhůta v rozmezí dat odeslání přerušení a příjmu doplňujících dokladů vedených podle spisového řádu krajského úřadu neprobíhá,
c) plán se zpracovává na dobu podle § 5 odst. 9 zákona. Může být zrušen pouze rozhodnutím krajským úřadem podle bodu 3 písm. a) této přílohy nebo na základě písemné žádosti provozovatele zdroje k datu, o kterém rozhodne orgán kraje,
d) provozovatel v rámci plánu volí podle bodu 4.1.1 písm. j) snižující technologie odpovídající alespoň kategorii zdroje (jako zvláště velkého, velkého, středního nebo malého zdroje). Přiřazení snižujících technologií ke kategoriím zdrojů je uvedeno v bodu 8 této přílohy.
4.1.3. Postup krajského úřadu při schvalování plánu
a) pokud orgán kraje plán neschválí, vyrozumí o tom provozovatele bezodkladně,
b) orgán kraje si vyžádá doplnění nebo upřesnění plánu, pokud to uzná za nezbytné, tak, aby schválené znění plánu obsahovalo vypořádání všech připomínek a doporučení, které označí jako zásadní,
c) pokud orgán kraje po posouzení plán schválí, vyrozumí o tom bezodkladně provozovatele, předá mu schválené vyhotovení plánu,
d) předá schválené vyhotovení plánu inspekci,
e) vyrozumí o schválení plánu ministerstvem zřízenou právnickou osobu podle § 13 odst. 1 zákona.
4.2. Postup při zpracování plánu provozovatelem zdroje v rámci stavebního nebo kolaudačního řízení
4.2.1. Provozovatel v plánu uvede
a) identifikační údaje stavby nebo rekonstrukce zdroje, podle nichž je vedena v rámci stavebního nebo kolaudačního řízení,
b) způsob ustájení a projektovanou kapacitu ustájení hospodářských zvířat,
c) návrh zařazení zdroje do kategorie a skupiny zdrojů podle bodu 1 této přílohy,
d) povolení inspekce podle § 17 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo d) zákona,
e) podrobný technický popis zdroje a používaných technologických postupů,
f) způsob odvádění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší,
g) návrh provozního řádu pro období uplatňování plánu,
h) kopie protokolů o autorizovaných měřeních emisí provedených u rekonstruovaného zdroje před rekonstrukcí podle právních předpisů platných do data nabytí účinnosti zákona,
i) údaje souhrnné provozní evidence, zejména celková množství vypuštěných emisí amoniaku vykazovaná za uplynulé 2 roky u rekonstruovaného zdroje,
j) technické prostředky pro měření koncentrací amoniaku,
k) referenční nebo snižující technologie podle bodu 8 této přílohy pro chovy hospodářských zvířat, skládky chlévského hnoje a kejdy a způsoby zapravení na pole, u kterých je deklarován emisní hmotnostní tok amoniaku do vnějšího ovzduší, které budou v rámci plánu u zdroje instalovány, a termíny jejich realizace jako změny využívání technologického zařízení zdroje ve smyslu § 17 odst. 2 písm. f) zákona,
l) spalovací zdroje, zdroje nezemědělských technologií, případně spalovny odpadů, které budou nebo jsou provozovány v areálu zemědělského zdroje,
m) vyhodnocení snížení emisí amoniaku a pachových látek jako výsledku plnění plánu,
n) termín zahájení plnění plánu,
o) termíny či lhůty doplňování plánu,
p) termíny a způsob kontrol průběžného plnění plánu,
r) jména, adresy a podpisy provozovatele zdroje a krajského úřadu.
4.2.2. Zásady a lhůty pro zpracování, schvalování a plnění plánu:
a) plán je zpracováván a schvalován ve 3 vyhotoveních,
b) plán orgán kraje schvaluje nebo zamítá ve lhůtě do 90 dnů od data doručení žádosti provozovatele,
c) plán se zpracovává na dobu podle § 5 odst. 9 zákona. Může být zrušen pouze rozhodnutím krajského úřadu nebo na základě písemné žádosti provozovatele zdroje k datu, o kterém rozhodne orgán kraje,
d) provozovatel v rámci plánu volí podle bodu 4.2.1. písm. k) této přílohy snižující technologie odpovídající alespoň kategorii zdroje (jako zvláště velkého, velkého, středního či malého zdroje). Přiřazení snižujících technologií ke kategoriím zdrojů je uvedeno v bodu 8 této přílohy.
4.2.3. Postup krajského úřadu při schvalování plánu:
a) pokud orgán kraje plán neschválí, vyrozumí o tom provozovatele,
b) orgán kraje si vyžádá doplnění nebo upřesnění plánu, pokud to uzná za nezbytné, tak, aby schválené znění plánu obsahovalo vypořádání všech připomínek a doporučení, které označí jako zásadní,
c) pokud orgán kraje po posouzení plán schválí, vyrozumí o tom provozovatele a předá mu schválené vyhotovení plánu,
d) současně předá schválené vyhotovení plánu inspekci a
e) vyrozumí o schválení plánu ministerstvem zřízenou právnickou osobu (§ 13 odst. 1 zákona).
5. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA MĚŘENÍ EMISÍ A ZJIŠŤOVÁNÍ MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK U ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
a) Emise zjišťované měřením prokazují provozovatelé jednorázovým měřením s použitím prostředků pro kontinuální měření emisí amoniaku nebo jednorázovým měřením.
b) Měřením jsou zjišťovány emise amoniaku, případně dalších látek, pro něž má daný zdroj znečišťování určeny emisní limity.
c) Vybudování místa pro měření emisí (měřící místo) provádí provozovatel.
d) Od měření lze upustit v případech, kdy
1. nelze dostupnými technickými prostředky zaručit, že měření odráží skutečný stav znečišťování ovzduší,
2. provozovatel zdroje plní schválený plán na zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdrojů znečišťování ovzduší.
e) Při měření za použití prostředků pro kontinuální měření emisí amoniaku se měření provádí nejméně po dobu 24 hodin.
f) Další požadavky na měření v odpovídajícím rozsahu, vztahující se například na přístroje pro měření stavových, srovnávacích a vztažených veličin nebo na nakládání s výsledky měření, stanoví zvláštní právní předpis5).
g) Pokud tato příloha nestanoví jinak, platí pro měření emisí, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek a vedení provozní evidence zvláštní prováděcí právní předpis.5)
6. EMISNÍ FAKTORY PRO VYJMENOVANÉ ZEMĚDĚLSKÉ ZDROJE
(kgNH3.zvíře-1.rok-1)
| KATEGORIE ZVÍŘAT | Stáj | Hnůj | Kejda | Zapravení do půdy | Pastva | Celkový emisní faktor | |||
| Stáj + hnojiště | Stáj + pastva | ||||||||
| SKOT - Stelivové ustájení | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dojnice | optimální způsob | 10,0 | 2,5 | 0 | 12,0 | 2,4 | 24,5 | 24,4 | |
| zastaralý způsob | 12,0 | 2,5 | 0 | 12,0 | 2,4 | 26,5 | 26,4 | ||
| telata, býci, jalovice | optimální způsob | 6,0 | 1,7 | 0 | 6,0 | 1,8 | 13,7 | 13,8 | |
| zastaralý způsob | 9,5 | 1,7 | 0 | 6,0 | 1,8 | 16,7 | 16,8 | ||
| Bezstelivové ustájení | |||||||||
| telata, jalovice, býci | 5,5 | 0 | 2,5 | 5,0 | 1,8 | 13,0 | 12,3 | ||
| PRASATA | |||||||||
| selata | 2,0 | 0 | 2,0 | 2,5 | 0 | 6,5 | |||
| prasnice | 4,3 | 0 | 2,8 | 4,8 | 0 | 11,9 | |||
| prasnice březí | 7,6 | 0 | 4,1 | 8,0 | 0 | 19,7 | |||
| prasata výkrm | 3,2 | 0 | 2,0 | 3,1 | 0 | 8,3 | |||
| Drůbež | |||||||||
| nosnice | 0,12 | 0 | 0,2 | 0,13 | 0 | 0,27 | |||
| brojleři | 0,10 | 0,01 | 0 | 0,10 | 0 | 0,21 | |||
| husy a kachny | 0,35 | 0,03 | 0 | 0,35 | 0 | 0,73 | |||
Poznámka:
Optimálním způsobem ustájení skotu se rozumí:
Zastaralým způsobem ustájení skotu se rozumí: dojnice ve vazném stelivovém ustájení s nucenou ventilací
a) dojnice ve volném stelivovém ustájení s intenzivní přirozenou ventilací,
b) ostatní skot, tj. jalovice a býci průměrné živé hmotnosti 350 kg v kotcovém ustájení s přirozenou cirkulací.
7. EMISNÍ FAKTORY PRO ZEMĚDĚLSKÉ ZDROJE PODLE OBJEMU ODPADU
| Kategorie zvířat | Objem produkovaných exkrementů [m3.rok-1] | Emisní faktor [kgNH3. m-3.rok-1] | ||
| střední zdroj | velký zdroj | zvláště velký zdroj | ||
| Skot | ||||
|---|---|---|---|---|
| dojnice | od 2 500 do 5 099 | od 5 100 do 6 699 | nad 7 700 | 2,27 |
| jalovice | od 2 200 do 4 399 | od 4 400 do 6 599 | nad 6 600 | 2,27 |
| telata | od 1 100 do 2 199 | od 2 200 do 3 299 | nad 3 300 | 4,55 |
| býci | od 2 100 do 4 299 | od 4 300 do 6 399 | nad 6 400 | 2,33 |
| Prasata | ||||
| selata | od 3 000 do 6 099 | od 6 100 do 10 099 | nad 10 100 | 1,59 |
| prasnice | od 3 100 do 6 299 | od 6 300 do 10 199 | nad 10 200 | 1,51 |
| březí prasnice | od 2 700 do 5 499 | od 5 500 do 8 799 | nad 8 800 | 1,78 |
| prasata výkrm | od 5 200 do 9 799 | od 9 800 do 14 999 | nad 15 000 | 0,99 |
| Drůbež | ||||
| nosnice | od 1 300 do 2 599 | od 2 600 do 3 899 | nad 3 900 | 3,85 |
| brojleři | od 1 100 do 2 299 | od 2 300 do 3 399 | nad 3 400 | 4,35 |
| krůty | od 1 800 do 3 499 | od 3 500 do 5 299 | nad 5 300 | 2,83 |
| kachny a husy | od 600 do 1 099 | od 1 100 do 1 699 | nad 1 700 | 9,01 |
8. Referenční a snižující technologie emisí amoniaku u chovů hospodářských zvířat
SKOT - Stelivové ustájení
| Referenční technologie stručný popis | Ověřená snižující technologie stručný popis | Procento snížení emisí amoniaku |
|---|---|---|
| Technologie používané ve stájovém prostředí | ||
| boxové ustájení | odkliz kejdy několikrát denně | 50% 1) |
| Technologie používané na skládkách kejdy a hnoje | ||
| zakrytí povrchu jímek fólií | 60 % 2) | |
| betonové nebo ocelové jímky na kejdu | ||
| pevné víko nebo zastřešení jímky | 80 % 3) | |
| pokrytí povrchu jímky rašelinou, slámou, | 40% 1) | |
| olejem nebo jiným materiálem | ||
| bioreaktory | 85 % 3) | |
| ponechání chlévského hnoje volně na statkovém hnojišti | ponechání v klidu do vytvoření přírodní krusty | 35 – 50 % 2) |
| zastřešení hnoje | 80% 3) | |
| Technologie používané při polním hnojení nebo zapracování hnoje a kejdy | ||
| rozmetání hnoje přímo na pole | zapravení do půdy při orbě do 12 hodin | 80 % - orná půda 3) |
| zapravení do půdy při orbě do 24 hodin | 60 % - orná půda 2) | |
| rozstřik kejdy | pásový postřik | 30% - orná půda 1) |
| vlečená botka | 40 % - trávní porost 2) | |
| injektáž – otevřená štěrbina | 60 % - trávní porost 3) | |
| injektáž – uzavřená štěrbina | 80% - orná půda 3) | |
PRASATA
| Referenční technologie stručný popis | Ověřená snižující technologie stručný popis | Procento snížení emisí amoniaku |
|---|---|---|
| Technologie používané ve stájovém prostředí | ||
| technologie suchého krmení | technologie krmení s enzymatickými látkami | 40 % 3) |
| plně roštová podlaha | částečně roštová podlaha (50%) | 20% 1) |
| částečně roštová podlaha – kovové rošty | 40 % 2) | |
| Referenční technologie stručný popis | Ověřená snižující technologie stručný popis | Procento snížení emisí amoniaku |
|---|---|---|
| hluboká podestýlka | ošetření hluboké podestýlky enzymatickými látkami | 60 % 3) 2) |
| Technologie používané na skládkách kejdy a hnoje | ||
| betonové nebo ocelové jímky na kejdu | zakrytí povrchu jímek folií | 60 % 2) |
| pevné víko nebo zastřešení jímky | 80 % 3) | |
| pokrytí povrchu jímky rašelinou, slámou, olejem nebo jiným materiálem | 40 % 1) | |
| bioreaktory | 85 %3) | |
| biotechnologické přípravky | 40 % 2) | |
| Technologie používané při polním hnojení nebo zapracování hnoje a kejdy | ||
| rozmetání hnoje přímo na pole | zapravení do půdy při orbě | 80 % - orná půda 3) |
| zapravení do půdy při orbě do 24 hodin | 60 % - orná půda 2) | |
| rozstřik kejdy | pásový postřik | 30% - orná půda 1) |
| vlečená botka | 40 % - trávní porost 2) | |
| injektáž – otevřená štěrbina | 60 % - trávní porost 3) | |
| injektáž – uzavřená štěrbina | 80 % - orná půda 3) | |
DRŮBEŽ
| Referenční technologie stručný popis | Ověřená snižující technologie stručný popis | Procento snížení emisí amoniaku |
|---|---|---|
| Technologie používané ve stájovém prostředí | ||
| technologie krmení a napájení bez enzymatických látek | technologie krmení a napájení s enzymatickými látkami | 40% 1),2),3) |
| větrání bez rekuperačních výměníků | větrání s rekuperačními výměníky | 25 % 2), 3) |
| klečový chov nosnic | hnojový pás s nuceným sušením, uskladnění mimo budovu | 80 % 2) |
| odkliz nejméně dvakrát týdně do uzavřených jímek | 90% 3) | |
| stáje s hlubokou podestýlkou | ošetření hluboké podestýlky enzymatickými látkami | 70 % 2),3) |
| Referenční technologie stručný popis | Ověřená snižující technologie stručný popis | Procento snížení emisí amoniaku |
|---|---|---|
| Technologie používané na skládkách hnoje | ||
| betonové nebo ocelové jímky na chlévský hnůj | zakrytí povrchu jímek folií | 60 % 2) |
| pevné víko nebo zastřešení jímky | 80 % 3) | |
| pokrytí povrchu jímky rašelinou, slámou, olejem nebo jiným materiálem | 40% 1) | |
| bioreaktory | 85 % 3) | |
| biotechnologické přípravky | 40 % 2) | |
| Technologie používané při polním hnojení nebo zapracování hnoje | ||
| rozmetání hnoje přímo na pole | zapravení do půdy při orbě | 80 % - orná půda 3) |
| zapravení do půdy při orbě do 24 hodin | 60 % - orná půda 2) | |
Přiřazení a volba použití snižujících technologií při zpracování plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování ovzduší:
Provozovatel v rámci plánu volí podle bodů 4.1.1 písm. j) a 4.2.1 písm. k) snižující technologie odpovídající kategorii zdroje (zvláště velké, velké, střední nebo malé zdroje) popřípadě technologii účinnější. Přiřazení snižujících technologií k jednotlivým kategoriím zdrojů se provádí podle bodu 4.1.2 písm. d) a bodu 4.2.2 písm. d) této přílohy.
Přiřazení je provedeno podle odkazů v tabulce uvedené v tomto bodu:
Odkazy:
1) snižující technologie vyžadovaná pro střední a malé zdroje,
2) snižující technologie vyžadovaná pro velké zdroje a vhodná pro střední a malé zdroje,
3) snižující technologie vyžadovaná pro zvláště velké zdroje a vhodná pro všechny další kategorie zdrojů.