ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ
Investice

(1) Účetní jednotka může podíl vykázaný v položkách „A.II.1. Podíly v ovládaných osobách“ a „A.II.3 Podíly s podstatným vlivem“ ocenit ekvivalencí.

(2) Při ocenění ekvivalencí

(3) Metoda oceňování musí být v každém případě přesně popsána a důvody pro její uplatnění musí být vyjádřeny v příloze v účetní závěrce.

(1) Výše technických rezerv musí být v každém okamžiku dostatečná do té míry, aby pojišťovna byla schopna dostát svým závazkům, vyplývajícím z pojistných smluv, které lze rozumně předpokládat.

(2) Výpočet technických rezerv se provádí na základě uznávaných metod pojistné matematiky.

(3) Oceňovací rozdíly u technických rezerv se uvádějí v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, ve které se uvádí tvorba nebo použití této rezervy, a v příslušné položce technické rezervy v pasivech.

(1) Oceňovací rozdíly se uvádějí, není-li dále stanoveno jinak, v položce „II.3. Přírůstky hodnoty investic“ nebo „II.10. Úbytky hodnoty investic“ Technického účtu k životnímu pojištění nebo v položce „III.3.c)“ nebo „III.5.b)“ Netechnického účtu ve výkazu zisku a ztráty a v příslušných položkách investic.

(2) Oceňovací rozdíly realizovatelných cenných papírů se uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se uvedené oceňovací rozdíly převedou do položek výkazu zisku a ztráty. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) realizovatelného cenného papíru, musí být tato ztráta bez zbytečného odkladu uvedena ve výkazu zisku a ztráty.

(3) Oceňovací rozdíly u investic, které jsou obsahem položky „C.IV. Depozita při aktivním zajištění“ a položky „D. Investice životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“ se uvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty.

(4) V případě zajišťovacích derivátů, pro něž je použita

(5) Pro oceňovací rozdíly podle odstavce 1 při přeměně účetní jednotky se použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb. s tím, že tyto rozdíly se uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“, není-li stanoveno jinak.

(1) V případě neživotního pojištění se výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy vypočítá ze základu, který je slučitelný se základem používaným pro nezasloužené pojistné. To neplatí, jde-li o neživotní pojištění, ke kterému se stanovuje také rezerva pojistného neživotních pojištění; v tomto případě se výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy vypočítá s použitím pojistně matematických metod slučitelných s metodami výpočtu rezervy pojistného neživotních pojištění.

(2) V případě životního pojištění mohou být pro výpočet výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy použity pojistně matematické metody jako u technických rezerv tohoto pojištění.

(1) Pro vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku, zásob, zvířat, pohledávek s výjimkou pohledávek uváděných v položkách „E.I. Pohledávky z přímého pojištění“ a „E.II. Pohledávky z operací zajištění“ aktiv a pro metodu ocenění souboru majetku nebo metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb.

(2) Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též přímé náklady související s jeho pořízením, zejména poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Náklady související s pořízením cenného papíru a podílu nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení cenného papíru a podílu, prémii nebo diskont, vnitřní správní náklady nebo náklady na držbu cenného papíru a podílu. U cenného papíru přijatého nebo dodaného v rámci termínové operace je součástí jeho ocenění reálná hodnota pevné termínové operace nebo vnitřní hodnota opce.

(1) Opravné položky se vytvářejí pouze při přechodném snížení hodnoty majetku, které je prokázáno na základě inventarizace. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.

(2) Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí.

(3) Tvorba opravných položek se uvádí v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce „II.11. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění“. Použití opravných položek včetně jejich rozpuštění na základě inventarizace se uvádí v Netechnickém účtu v položce „III.7. Ostatní výnosy“ nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce „II.4. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění“. V případě investic, které se neoceňují reálnou hodnotou, se tvorba a použití opravných položek vykazuje v souladu s § 19 odst. 9 písm. d).

(4) Opravná položka se nesmí vytvářet na hodnotu vyšší, než je hodnota majetku v účetnictví. Použití opravné položky nesmí být vyšší než celková tvorba opravné položky.

(5) K účtům majetku vedených v cizí měně se tvoří opravné položky v cizí měně. Kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z ocenění majetku, k němuž se vztahují.

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Odpis může být vyjádřen i jinak než časem, zejména výkony.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb.

(3) Goodwill, který je obsahem položky „B. Dlouhodobý nehmotný majetek“ aktiv, se rovnoměrně odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje. Nelze-li zjistit dobu používání uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po dobu 5 let.

(4) Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je obsahem položky B. aktiv se odpisuje nejdéle po dobu 20 let.

(5) Odpisy se uvádějí v Netechnickém účtu v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce „II.8.c) Správní režie“ v případě dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného v položce F.I. aktiv. V případě dlouhodobého hmotného majetku vykazovaného v položce „C.I. Pozemky a stavby“ se odpisy uvádějí v Netechnickém účtu v položce III.5.a) nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce II.9.a).

(1) V účetních knihách a v účetní závěrce lze za podmínky podle § 7 odst. 6 zákona vzájemně zúčtovávat případy:

(2) V účetní závěrce lze dále vzájemně zúčtovávat pohledávky a dluhy, s výjimkou přijatých záloh a závdavků nebo poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, a emitované a vlastní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papíry.

(3) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 2 neplatí pro pohledávky a dluhy a náklady a výnosy, které se vztahují k pojištění a zajištění.

(4) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje započtení podle občanského zákoníku.

(1) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v následujícím účetním období.

(2) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 1 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a jejich účetní hodnotou v rozvaze. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.

(3) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu podle odstavce 2 a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Účetní jednotka uvádí odložený daňový dluh vždy a odloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 odst. 2 zákona.

(5) Dorovnávací daň se při výpočtu odložené daně nezohledňuje.

(1) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na měnu účetnictví se vykazují v položce „III.8. Ostatní náklady“ nebo „III.7. Ostatní výnosy“ v Netechnickém účtu ve výkazu zisku a ztráty, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Kursové rozdíly u majetku a závazků oceňovaných reálnou hodnotou nebo ekvivalencí jsou součástí tohoto ocenění, bez ohledu na to, zda se oceňovací rozdíly k uvedenému okamžiku uvádějí ve výkazu zisku a ztráty nebo v rozvaze.

(1) Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení funkční měny podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie⁵⁶).

(2) Způsob určení funkční měny zahraniční jednotky a přepočet údajů týkajících se zahraniční jednotky podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie⁵⁶) se použijí pouze u konsolidovaných účetních jednotek pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky.

(1) Dojde-li ke změně měny účetnictví účetní jednotky,

(2) Údaje za minulé účetní období vykazované ve výkazu zisku a ztrát se přepočtou průměrným obecným kurzem, pokud by použití obecného kurzu pro rozvahový den minulého účetního období vedlo k významným odchylkám od přepočtu tímto průměrným obecným kurzem. Použije-li účetní jednotka pro přepočet těchto údajů průměrný obecný kurz, použije tento kurz také pro přepočet údajů o transakcích za minulé účetní období vykazovaných v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, pokud je sestavuje. Zůstatky vztahující se k minulým účetním obdobím uvedené v těchto výkazech se vždy přepočtou obecným kurzem pro den, ke kterému byly tyto zůstatky stanoveny.

(3) Průměrný obecný kurz se určí na základě obecných kurzů v rámci účetního období. Způsob výpočtu průměrného obecného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu s přihlédnutím k výkyvům obecného kurzu v průběhu účetního období.

(4) Rozdíl mezi výsledkem hospodaření běžného období vykazovaným jako údaj za minulé účetní období přepočteným průměrným obecným kurzem a tímto výsledkem hospodaření přepočteným obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období se vykazuje v položce „A.VI. Nerozdělený zisk minulých účetních období nebo neuhrazená ztráta minulých účetních období“ vykazované jako údaj za minulé účetní období. Rozdíl vzniklý z použití různých kurzů pro přepočet údajů v přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se vykazuje na zvláštním řádku v těchto výkazech s názvem „Rozdíl z přepočtu na měnu účetnictví“ tak, aby zůstatky uváděné v těchto výkazech navazovaly na zůstatky uvedené v rozvaze.

a) se goodwill zahrnutý v pořizovací ceně převede do dlouhodobého majetku a ocenění podílu je následně

1. snižováno o přijatý podíl na zisku ve výši před zdaněním, popřípadě o další přijaté částky plynoucí z rozdělení zisku,

3. snižováno nebo zvyšováno o podíly na změnách ve vlastním kapitálu ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem, které nebyly uvedeny ve výkazu zisku nebo ztráty ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem,

2. zvyšováno o podíl na zisku nebo snižováno o podíl na ztrátě ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem vzniklý po datu nabytí podílu,

b) částka, o kterou zisk z ocenění podílu ekvivalencí uvedený ve výkazu zisku a ztráty, převyšuje částky uvedené v písmenu a) bodě 1, se převede do fondů uváděných v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv,

c) podíl se ocení nulou, jestliže podíl na ztrátě konsolidované účetní jednotky, ve které má konsolidující účetní jednotka podstatný vliv, je roven nebo vyšší než ocenění podílu v účetnictví účetní jednotky; je-li účetní jednotka na základě záruky nebo ovládací smlouvy povinna vyrovnat záporný vlastní kapitál společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, tvoří rezervu.

a) metoda zajištění reálné hodnoty, se oceňovací rozdíly uvádějí v příslušných položkách výkazu zisku a ztráty,

b) metoda zajištění peněžních toků, se oceňovací rozdíly vztahující se k zajišťovanému riziku uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv a v položce „C.III.7. Ostatní investice“ aktiv. V položkách výkazu zisku a ztráty se oceňovací rozdíly uvádějí ve stejných účetních obdobích, ve kterých se uvádějí náklady a výnosy spojené se zajišťovacími deriváty,

c) metoda zajištění čisté investice spojené s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, se oceňovací rozdíly, které se vztahují k měnovému riziku, uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“ pasiv a v položce „C.III.7. Ostatní investice“ aktiv pro zajišťovací derivát. V položkách výkazu zisku a ztráty se oceňovací rozdíly uvádějí ve stejném účetním období, ve kterém se uvádějí náklady a výnosy spojené s úbytkem těchto zajišťovaných čistých investic.

a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,

b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně odložené daně (§ 36),

c) transakcí podle § 7 odst. 3.

a) údaje za minulé účetní období uvedené v účetní závěrce se přepočtou obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období a

b) počáteční zůstatky účtů k prvnímu dni účetního období, od kterého došlo ke změně měny účetnictví, se stanoví přepočtem konečných zůstatků účtů, ze kterých tyto počáteční zůstatky účtů vychází, obecným kurzem pro rozvahový den minulého účetního období.