2.3.5.5 Zkušební postupy pro bioakumulační potenciál
2.3.5.5.1 Cílem této zkoušky je stanovit potenciál bioakumulace, buď poměrem mezi rovnovážnou koncentrací (c) látky v rozpouštědle a ve vodě, nebo pomocí faktoru biokoncentrace (BCF).
2.3.5.5.2 Poměr rovnovážné koncentrace (c) látky v rozpouštědle k rovnovážné koncentraci ve vodě se obyčejně vyjadřuje jako desítkový logaritmus (log10). Rozpouštědlo a voda smí vykazovat jen zanedbatelnou mísitelnost a látka nesmí ve vodě ionizovat. Normálně používaným rozpouštědlem je n-Oktanol.
V případě n-Oktanolu a vody vznikne:
log Pow = log10 [Co/Cw]
přičemž Pow je Nernstův koeficient dělení, který se získá tak, že koncentraci látky v n-Oktanu (Co) dělíme koncentrací látky ve vodě (Cw). Jestliže je log Pow ≥ 3,0, pak látka obsahuje potenciál bioakumulace.
2.3.5.5.3 Faktor biokoncentrace (BCF) je definován jako poměr mezi koncentrací zkoušené substance v pokusné rybě (Cf) a koncentrací v pokusné vodě (Cw) ve stabilním stavu:
BCF = (Cf) / (Cw).
Princip pokusu spočívá v tom, že ryby jsou vystaveny působení roztoku nebo dispense se známou koncentrací zkoušené substance ve vodě. Podle zvolené zkušební metody, která spočívá na vlastnostech zkoušené substance se smí použít průtočná, statická nebo semistatická metoda. Ryby se vystaví na určité časové období působení zkoušené látky; dále následuje časové období bez další expozice. V průběhu druhého časového období se provedou měření přírůstku zkoušené látky ve vodě, tzn. vylučovací přírůstek nebo čistící přírůstek.
(Různé zkušební metody a výpočtová metoda BCF jsou detailně uvedeny ve směrnicích pro zkoušení chemikálií OECD-OECD Guidelines for Testing of Chemicals -, metody 305A až 305E, 12. květen 1981).
2.3.5.5.4 Látka může vykazovat hodnotu log Pow, která je větší nebo rovna 3,0 a hodnotu BCF, která je menší než 100. Toto by poukazovalo na malý nebo neexistující potenciál pro bioakumulaci. Ve sporných případech, jak je znázorněno na vývojovém diagramu v bodě 7, má hodnota BCF přednost před hodnotou log Pow.