Část 2 · 6/2002 Sb.

ČÁST 2
Klasifikace
KAPITOLA 2.1
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 2.2
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÉ TŘÍDY
KAPITOLA 2.3
ZKUŠEBNÍ POSTUPY

2.3.0 Všeobecně
Pokud v kapitole 2.2 nebo v tomto oddílu není stanoveno jinak, platí pro kvalifikaci nebezpečných věcí použité zkušební postupy, dle Příručky zkoušky a kritéria.

2.1.1 Úvod

2.1.1.1 V ADR jsou následující třídy nebezpečných věcí:

Třída 1	Výbušné látky a předměty
Třída 2	Plyny
Třída 3	Hořlavé kapaliny
Třída 4.1	Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky
Třída 4.2	Samozápalné látky
Třída 4.3	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
Třída 5.1	Látky podporující hoření
Třída 5.2	Organické peroxidy
Třída 6.1	Jedovaté látky
Třída 6.2	Infekční látky
Třída 7	Radioaktivní látky
Třída 8	Žíravé látky
Třída 9	Různé nebezpečné látky a předměty

2.1.1.2 Ke každé položce v různých třídách je přiřazeno UN-číslo. Používají se následující skupiny položek:

A.	Samostatné položky pro přesně definované látky nebo předměty, včetně položek pro látky, které zastřešují různé isomery, např.:
	UN 1090	ACETON
	UN 1104	AMYLACETÁTY
	UN 1194	ETHYLNITRID, ROZTOK
B.	Druhové/skupinové položky přesně definovaných skupin látek nebo předmětů, které nejsou j.n. položkami, např.:
	UN 1133	LEPIDLA
	UN 1266	VÝROBKY PARFUMERIE
	UN 2757	PESTICID - KARBAMÁT, TUHÝ, JEDOVATÝ
	UN 3101	ORGANICKÝ PEROXID, TYP B, KAPALNÝ
C.	Specifické j.n. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů určitého chemického nebo technického charakteru a které nejsou jinde pojmenované, např.:
	UN 1477	NITRÁTY, ANORGANICKÉ, J.N.
	UN 1987	ALKOHOLY, HOŘLAVÉ, J.N.
D.	Všeobecné j.n. položky zahrnující skupinu látek nebo předmětů, mající jednu nebo více nebezpečných vlastností, jinde nespecifikované (nejmenované), např.
	UN 1325	HOŘLAVÉ ORGANICKÉ TUHÉ LÁTKY, J.N.
	UN 1993	HOŘLAVÉ KAPALNÉ LÁTKY, J.N.

Položky definované pod písmeny B, C a D se označují jako hromadná pojmenování.

2.1.1.3 Pro účely balení mohou být určité látky zařazeny do obalových skupin v závislosti na jejich stupni nebezpečí. Tyto obalové skupiny mají následující význam:

Obalová skupina I:	látky s vysokým nebezpečím
Obalová skupina II:	látky se středním nebezpečím
Obalová skupina III:	látky s nízkým nebezpečím

2.2.1 Třída 1 Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou

2.2.1.1 Kritéria

2.2.1.1.1 Pod pojem třída 1 spadají:

(a) výbušné látky: tuhé nebo kapalné látky (nebo směsi látek), které mohou vyvinout chemickou reakcí plyn takové teploty, takového tlaku a vysoké rychlosti, že tím mohou nastat škody v okolí.
Pyrotechnické složky: látky nebo směsi látek, kterým má být dosaženo účinku ve formě tepla, světla, zvuku, plynu, mlhy nebo dýmu nebo kombinace těchto účinků v důsledku nedetonativních, samovolně probíhajících exotermických chemických reakcí.
POZN.1: Látka, která není sama výbušnou látkou, ale může tvořit plyn, páru nebo směs prachu schopnou výbuchu, není látkou třídy 1.
POZN.2: Vyjmuty jsou též vodou nebo alkoholem navlhčené výbušné látky, jejichž obsah vody, popřípadě obsah alkoholu překračuje udané mezní hodnoty, jakož i výbušné látky s plastifikačními prostředky (změkčovadly)– tyto výbušné látky jsou přiřazeny ke třídě 3 nebo 4.1, jakož i výbušné látky, které na základě převažujících nebezpečných vlastností jsou zařazeny ke třídě 5.2.

(b) předměty s výbušnou látkou: předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných látek a/nebo pyrotechnické složky.
POZN.: Předměty, které obsahují výbušné látky a/nebo pyrotechnické složky v tak malém množství nebo takového druhu, že jejich nepředpokládané nebo náhodné vznícení nebo zapálení během přepravy se neprojeví vně předmětů, úlomky, ohněm, mlhou dýmem nebo silným zvukem, nepodléhá předpisům třídy 1.

(c) Látky a předměty, výše nejmenované a které byly vyrobeny k vyvolání praktického účinku výbuchem nebo pyrotechnického účinku.

2.2.1.1.2 Látky nebo předměty, které vykazují výbušné vlastnosti nebo by je vykazovat mohly, musí být na základě provedených zkoušek podle Příručky zkoušky a kritéria část I zařazeny v souladu s provedenými zkouškami podle zkušebních metod pro určení výbušných vlastností a klasifikačních kritérií a lze vzít v úvahu zařazení do třídy 1.
Látka nebo předmět přiřazený třídě 1 smí být připuštěn k přepravě jen je-li jmenovitě uveden v oficiálním pojmenování pro přepravu nebo je-li uveden jako položka j.n. v kapitole 3.2, tabulce A a odpovídá klasifikačním kritériím dle Příručky zkoušky a kritéria.

2.2.1.1.3 Látkám a předmětům třídy 1 musí být přiřazeno UN číslo a být jmenovitě uvedená v oficiálním pojmenování nebo přiřazena položka j.n., která je uvedena v kapitole 3.2, tabulce A. Interpretace oficiálního pojmenování v kapitole 3.2, tabulce A, jmenovitě uvedených látek a předmětů vyplývá z glosáře v 2.2.1.1.7.
Vzorky nových nebo již existujících výbušných látek nebo předmětů s výbušnou látkou, vyjma iniciačních trhavin, které jsou přepravovány mimo jiné k účelům pokusným, výzkumným, vývojovým a klasifikačním, k účelům kontroly kvality nebo jako obchodní vzorek, mohou být zařazeny k označení „UN číslo 0190 VÝBUŠNÁ LÁTKA, VZOREK". Zařazení v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě neuvedených látek a předmětů k položce j.n. nebo UN číslu 0190 VÝBUŠNÁ LÁTKA, VZOREK, jakož i přiřazení určitých látek, u kterých je přeprava odvislá od zvláštních ustanovení v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (6) anebo závislá od zvláštního povolení příslušného orgánu, se smí přepravovat jen se svolením příslušného orgánu země původu. Tento příslušný orgán musí také písemně povolit přepravní podmínky pro látku nebo předměty. Není-li země původu smluvní stranou ADR, musí být přepravní podmínky a zařazení uznány příslušným orgánem smluvní stranou ADR, která přijde první do styku se zásilkou.

2.2.1.1.4 Látky a předměty třídy 1 musí být zařazeny k některé podtřídě podle 2.2.1.1.5 a některé skupině snášenlivosti podle 2.2.1.1.6. Podtřída musí být zjištěna na základě výsledků zkoušek popsaných v oddíle 2.3.1 a s použitím popisů v 2.2.1.1.5. Skupina snášenlivosti musí být stanovena podle popisů v 2.2.1.1.6. Čísla podtřídy spolu s číslem skupiny snášenlivosti tvoří klasifikační kód.

2.2.1.1.5 Popis podtříd

Podtřída 1.1	Látky a předměty, které jsou schopné hromadného výbuchu (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihuje téměř celý náklad prakticky okamžitě).
Podtřída 1.2	Látky a předměty ohrožující okolí rozletem střepin a trosek, které však nejsou schopné hromadného výbuchu.
Podtřída 1.3	Látky a předměty zahrnující v sobě nebezpečí požáru a vykazující malé nebezpečí tlakové vlny nebo malé nebezpečí rozletu střepin nebo malé nebezpečí roztrhání, rozmetání či obě, ale bez nebezpečí hromadného výbuchu,
	(a) při hoření vykazující výrazné tepelné záření nebo
	(b) které postupně hoří tak, že vykazují malé účinky působení tlakové vlny nebo střepin nebo za obou těchto účinků.
Podtřída 1.4	Látky a předměty, které v případě zážehu nebo vznícení během přepravy vykazují jen malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo většího ohrožení okolí. Oheň, působící zevně nesmí vyvolat prakticky současný výbuch téměř celého obsahu kusu.
Podtřída 1.5	Velmi málo citlivé látky, schopné hromadného výbuchu, které jsou tak znecitlivělé, že pravděpodobnost jejich roznětu nebo přechodu hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy velmi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí vybuchovat při zkoušce v ohni.
Podtřída 1.6	Extrémně znecitlivělé předměty, které nejsou schopné hromadného výbuchu. Předměty obsahují jen extrémně znecitlivělé detonující látky a vykazují zanedbatelnou pravděpodobnost jejich neúmyslné iniciace nebo rozšíření.
	POZN.: Z předmětů podtřídy 1.6 vycházející nebezpečí je omezeno na výbuch jednoho jediného předmětu.

2.2.1.1.6 Popis skupin snášenlivosti látek a předmětů

A	Třaskavina
B	Předmět s třaskavinou a méně než dvěma účinnými bezpečnostními zařízeními. Zahrnuty jsou některé předměty, jako rozbušky, roznětná zařízení pro trhací práce a zápalky pro náboje, i když neobsahují třaskavinu.
C	Hnací nebo jiná deflagrační výbušná látka nebo předmět s takovou výbušnou látkou.
D	Detonující výbušná látka nebo černý prach nebo předmět s detonující výbušnou látkou, vždy bez rozněcovadla a bez hnací náplně nebo předmět s rozněcovadlem látkou s nejméně dvěma bezpečnostními zařízeními.
E	Předmět s detonující výbušnou látkou bez rozněcovadla s hnací náplní (jinou než takovou, která sestává z hořlavé kapaliny bez hořlavého gelu nebo hypergolů).
F	Předmět s detonující výbušnou látkou s vlastním rozněcovadlem, s hnací náplní (jinou než takovou, která sestává z hořlavé kapaliny nebo hořlavého gelu nebo hypergolů) nebo bez hnací náplně.
G	Pyrotechnická látka nebo předmět s pyrotechnickou látkou nebo předmět, jak s výbušnou látkou, tak i látkou osvětlovací, hořlavou, slzotvornou nebo dýmotvornou (kromě předmětů aktivovaných vodou nebo které obsahují bílý fosfor, fosfidy, pyroformní látku, hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).
H	Předmět, který obsahuje, jak výbušnou látku, tak i bílý fosfor.
J	Předmět, který obsahuje, jak výbušnou látku, tak i hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel.
K	Předmět, který obsahuje, jak výbušnou látku, tak i jedovatou chemickou látku.
L	Výbušná látka nebo předmět s výbušnou látkou, představující zvláštní riziko (např. pro svoji aktivaci při přístupu vody nebo pro přítomnost hypergolů, fosfidů nebo pyroformní látky) a vyžaduje oddělení jednotlivých druhů.
N	Předmět, který obsahuje jen extrémně znecitlivělé detonující látky.
S	Látka nebo předmět, který je balen nebo uspořádán tak, že každý účinek vznikající nezamýšlenou reakcí zůstává omezen na kus, pokud nebyl obal požárem poškozen. V takovém případě musí zůstat účinky tlaku vzduchu a rozlet omezeny na míru, že opatření ke zdolání požáru nebo jiná nouzová opatření v bezprostřední blízkosti kusu, nebudou podstatně omezena ani jim zabráněno.
POZN. 1.: Každá látka nebo předmět ve specifikovaném obalu smějí být přiřazeny jen k jedné skupině snášenlivosti. Protože kritérium skupiny snášenlivosti S je empirické povahy, je přiřazení k této skupině v nutném případě vázáno na pokusy k přidělení klasifikačního kódu.
POZN. 2: Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smí být opatřeny vlastními prostředky roznětu nebo s nimi baleny společně za předpokladu, že zažehovací zařízení obsahuje nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení, aby bylo zabráněno vzniku exploze v případě nezamýšlené reakce zažehovače. Takové kusy se přiřadí ke skupině snášenlivosti D nebo E.
POZN. 3: Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smí být baleny společně s jejich vlastními prostředky roznětu, které neobsahují dvě účinná bezpečnostní zařízení (t.j. zažehovače, které jsou přiřazeny ke skupině snášenlivosti B) za předpokladu, že odpovídají ustanovením bodu 104 (6). Takové kusy se přiřadí skupinám snášenlivosti D nebo E.
POZN. 4: Předměty smí být opatřeny svými vlastními prostředky roznětu nebo s nimi baleny společně za předpokladu, že prostředky roznětu se nemohou za normálních přepravních podmínek uvést v činnost.
POZN. 5: Předměty skupin snášenlivosti C, D a E smí být baleny společně. Takové kusy se přiřadí skupině snášenlivosti E.

2.2.1.1.7 Glosář pojmenování
POZN.1: Smyslem popisů v glosáři není, ani náhrada postupů zkoušek, ani stanovení klasifikace nebezpečí látky nebo předmětu třídy 1. Rozhodnutí o zařazení do správné podtřídy a o tom, zda máji být přiřazeny ke skupině snášenlivosti S, musí být provedeno na podkladě zkoušek výrobku (produktu) podle Příručky zkoušky a kritéria část 1 anebo zařazeny v analogii ke stejným, již odzkoušeným výrobkům (produktům) podle postupů v Příručce zkoušky a kritéria a v souladu s klasifikačními kritérii.
POZN.2: Za oficiálním pojmenování pro přepravu jsou uvedena příslušná UN – čísla (kapitola 3.2, tabulka A se sloupcem 2). Ve vztahu ke klasifikačnímu kódu viz. 2.2.1.1.4
BLESKOVICE, OHEBNÁ: UN čísla 0065, 0289
Předměty sestávající z duše detonující výbušniny v opředení 2 textilních vláken, s povlakem nebo bez povlaku z plastu. Povlak není potřebný, pokud opředení je prachotěsné
BLESKOVICE, S KOVOVÝM PLÁŠTĚM: UN čísla 0102, 0290
Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v trubce z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku.
BLESKOVICE S MALÝM ÚČINKEM, S KOVOVÝM PLÁŠTĚM: UN číslo 0104
Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v trubce z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku. Množství výbušniny je ohraničeno, že jen nepatrný účinek vystupuje navenek.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA S REDUKOVANOU TRHACÍ NÁPLNÍ NEBO VÝMETNOU NÁPLNÍ: UN číslo 0370
Předměty sestávající se z inertní užitečné zátěže a malé nálože z detonující nebo deflagrující výbušné látky, bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které obsahují minimálně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Jsou určeny k tomu, aby byly s raketou spojeny, a aby interní materiál rozptýlili. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA S REDUKOVANOU TRHACÍ NÁPLNÍ NEBO VÝMETNOU NÁPLNÍ: UN číslo 0371
Předměty, sestávající se z inertní užitečné zátěže a malé nálože z detonující nebo deflagrující výbušné látky, s roznětným zařízením, které má méně než dvě bezpečnostní zřízení. Předměty jsou určeny k tomu, aby byly s raketou spojeny, a aby inertní materiál rozptýlily. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA S TRHAVINOU: UN čísla 0286, 0287
Předměty sestávající se z detonující výbušné látky, bez rozněcovacího prostředku nebo s rozněcovacím prostředkem, které obsahují minimálně dvě bezpečnostní zařízení. Jsou určeny k tomu, aby byly s raketou spojeny. Pod toto pojmenování spadají bojové hlavice pro řízené střely.
BOJOVÉ HLAVICE, TORPÉDO S TRHAVINOU: UN číslo 0221
Předměty sestávají s detonující výbušné látky, bez rozněcovacího prostředku nebo s rozněcovacím prostředkem obsahující minimálně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Jsou určeny k tomu, aby byly spojeny s torpédem.
BOMBY, OBSAHUJÍCÍ HOŘLAVOU KAPALINU, s trhavinovou náloží: UN číslo 0399, 0400
Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel sestávají z nádržky obsahující hořlavou kapalinu a z výbušné trhavinové nálože.
BOMBY, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0033, 0291
Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel s roznětnými prostředky, které mají méně než dvě účinná bezpečnostní opatření.
BOMBY, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0034, 0035
Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel, bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které obsahují nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.
BOMBY, VODNÍ: UN čísla 0056
Předměty sestávající se ze sudu nebo bubnu nebo ze střely, které obsahují náplň z detonující výbušniny. Neobsahují žádné rozněcovací prostředky nebo obsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Předměty jsou určeny k vybuchování pod vodou.
BOMBY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0037
Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel k dosažení krátkodobě působícího intensivního světelného zdroje pro fotografické účely. Obsahující nálož detonující výbušné látky s rozněcovacím prostředkem, mající méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení.
BOMBY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0038
Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel k dosažení krátkodobě působícího intensivního světelného zdroje pro fotografické účely. Obsahují nálož detonující výbušniny bez rozněcovacího prostředku nebo s rozněcovacím prostředkem, obsahující nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.
BOMBY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0039, 0299
Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel k dosažení krátkodobě působícího intensivního světelného zdroje pro fotografické účely. Obsahující zábleskovou slož.
DETONÁTORY PRO MUNICI: UN čísla 0073,0364, 0365, 0366
Předměty sestávající se z malých kovových nebo plastových trubek a výbušné látky jako azid olovnatý, pentaerythruttetranitrát – PETN nebo kombinace výbušných látek. Tyto předměty jsou určeny k spouštění hořlavého řetězu.
DÍLY SESTAVUJÍCÍ, HOŘLAVÉ ŘETĚZY, J.N: UN čísla 0382, 0383, 0384, 0461
Předměty s výbušnou látkou, k tomu určenou, aby přenesla detonaci nebo deflagraci k hořlavému řetězu.
FALOTY, S VÝBUŠNOU LÁTKOU: UN čísla 0201, 0296
Předměty sestávající z nálože detonující výbušné látky, s rozněcovacími prostředky, mající méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení. Předměty jsou vrhány z lodí přes palubu a vybuchují buď v předem určené hloubce vody, nebo po dopadu na mořské dno.
FALOTY, S VÝBUŠNOU LÁTKOU: UN čísla 0374, 0375
Předměty sestávající z nálože detonující výbušné látky, bez rozněcovacího prostředku nebo s rozněcovacím prostředkem, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Předměty jsou vrhány z lodí přes palubu a vybuchují buď v předem určené hloubce vody, nebo po dopadu na mořské dno.
GRANÁTY, cvičné ruční nebo do zbraní: UN čísla 0110, 0318, 0372, 0452
Předmět bez hlavní trhavinové nálože, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo vystřelování ze zbraní. Obsahují zažehovací zařízení a mohou obsahovat značkovací náplň.
GRANÁTY, ruční nebo do zbraní, s trhavinovou náloží: UN čísla 0284, 0285
Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo odstřelování ze zbraní, neobsahují žádné rozněcovací zařízení nebo obsahují rozněcovací zařízení, která mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.
GRANÁTY, ruční nebo do zbraní, s trhavinovou náloží: UN čísla 0292, 0293
Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo odstřelování ze zbraní. Neobsahují rozněcovací zařízení, která mají méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení.
HEXOLIT (HEXOTOL), suchý nebo s méně než 15 hmotnosti - % vody: UN – číslo 0118
Látka sestává z těsné směsi z cyklotrimethylentrinitramninu (RDX), trinitrotoluenu (TNT). Pod tento pojem spadá také „kompozice B“.
HEXOTONAL: UN číslo 0393
Látka sestává z těsné směsi z cyklotrimethylentrinitramninu (RDX), trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.
LÁTKA POHONNÁ, KAPALNÁ: UN čísla 0495, 0497
Látky, které se skládají z kapalné deflagrující výbušné látky a jsou používány k pohonu.
LÁTKA POHONNÁ, PRUŽNÁ: UN čísla 0498, 0499, 0501
Látky, které se skládají z tuhé deflagrující výbušné látky a jsou používány k pohonu.
MINY S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0136, 0294
Předměty sestávající se obvykle s nádržek z kovu nebo z kombinovaných materiálů. Nádržky obsahují detonující výbušnou látku. Obsahují rozněcovací prostředky, které nemají žádná nebo mají méně než dvě bezpečnostní zařízení. Předměty jsou určeny k vypouštění při míjení lodí, vozidel nebo osob. Pod tento pojem spadají také torpéda typu „bangalore".
MINY S TRHAVINVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0137, 0138
Předměty sestávající se obvykle s nádržek z kovu nebo z kombinovaných materiálů. Nádržky obsahují detonující výbušnou látku. Neobsahují žádné rozněcovací prostředky nebo obsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Předměty jsou určeny k vypouštění při míjení lodí, vozidel nebo osob. Pod tento pojem spadají také torpéda typu „bangalore“.
MOTORY RAKETOVÉ: UN čísla 0186, 0280, 0281
Předměty sestávající z hnací náplně, obvykle z tuhé pomocné látky, která je obsažena ve válci s jednou nebo více tryskami. Předměty jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.
MOTORY RAKETOVÉ S HYPERGOLEM, s nebo bez výmetné náplně: UN čísla 0250, 0322
Předměty skládající se z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje hypergolickou kapalnou látku. Předměty jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.
MOTORY RAKETOVÉ, S KAPALNOU HNACÍ LÁTKOU: UN čísla 0395, 0396
Předměty sestávající z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje kapalnou hnací látku. Předměty jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.
MUNICE, CVIČNÁ: UN čísla 0362, 0488
Munice, bez hlavní trhavinové nálože, ale s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní. Obvykle munice obsahuje také rozněcovadlo a hnací náplň.
POZN.: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: granáty, cvičné. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
MUNICE, DÝMOTVORNÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné náplně nebo hnací náplně: UN čísla 0015, 0016, 0303
Munice, která obsahuje dýmotvornou látku, jako směs kyseliny chlorsulfonové, chlorid titaničitý nebo hexachlorethan nebo červený fosfor zakládající dýmotvornou pyrotechnickou slož. Pokud není dýmotvorná látka sama výbušnou látkou, obsahuje munice mimo toho jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplní; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmotvorné granáty.
POZN.: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: prostředky signální, dýmotvorné. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť
MUNICE, DÝMOTVORNÁ, BÍLÝ FOSFOR, s redukovanou trhací náplní, výmetnou náplní nebo hnací náplní: UN čísla 0245, 0246
Munice, která obsahuje bílý fosfor jako dýmotvornou látku. Obsahuje kromě toho jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanu trhací náplní nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmotvorné granáty.
MUNICE SE SLZOTVORNOU LÁTKOU, s redukovanou trhací náplní, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0018, 0019, 0301
Munice obsahující slzotvornou látku. Obsahuje kromě toho jeden nebo více těchto komponentů: pyrotechnickou látku; hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní.
MUNICE, SVĚTELNÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné náplně nebo hnací náplně: UN čísla 0171, 0254, 0297
Munice, která může vyvinout intenzivní zdroj světla, který je určen k osvětlení území. Toto pojmenování zahrnuje světelné granáty a světelné střely, jakož i světelné bomby a bomby k seznání cíle.
POZN.: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: světlice, pozemní a světlice, letecké; náboje, signální, prostředky, signální, ruční; prostředky signální pro lodě v tísni. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
MUNICE, HOŘLAVÁ s kapalnou nebo gelovou hořlavinou, s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní: UN číslo 0247
Munice, která obsahuje kapalnou nebo gelovou hořlavinu. Pokud není hořlavina sama výbušnou látkou, obsahuje munice kromě toho ještě jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní.
MUNICE, HOŘLAVÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0009, 0010, 0300
Munice, která obsahuje hořlavinu. Pokud není hořlavina sama výbušnou látkou, obsahuje munice kromě toho jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní.
MUNICE, HOŘLAVÁ, BÍLÝ FOSFOR, s redukovanou trhací náplní, výmetnou hlavou náplní nebo hnací náplní: UN čísla 0243, 0244
Munice, která obsahuje hořlavinu. Pokud hořlavina sama není výbušnou látkou ale obsahuje kromě toho jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem anebo hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní.
MUNICE, ZKUŠEBNÍ: UN číslo 0363
Munice, která obsahuje pyrotechnické látky, a která slouží ke zkoušce funkční schopnosti a síly nové munice, části zbraní nebo systému zbraní.
NÁBOJE, inertní s prostředky vytvářející světelnou stopu: UN čísla 0345, 0424, 0425
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo z jiných dělostřeleckých zbraní, zbraní nebo jiných ručních střelných zbraní.
NÁBOJE s redukovanou trhavinovou náplní nebo výmetnou náplní: UN čísla 0426, 0427
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Střely neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají minimálně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Slouží k rozdělení od barevných látek pro označovací účely nebo k rozdělení od jiných inertních látek.
NÁBOJE s redukovanou trhací náloží nebo výmetnou náloží: UN čísla 0434, 0435
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní, zbraní nebo jiných ručních střelných zbraní. Slouží k rozdělení od barevných látek pro označovací účely nebo k rozdělení od jiných inertních látek.
NÁBOJE s trhavinovou náloží: UN čísla 0168, 0169, 0344
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo dělostřeleckých zbraní. Střely neobsahují rozněcovací prostředky nebo obsahují rozněcovací prostředky, které obsahují minimálně dvě účinná bezpečnostní zařízení.
NÁBOJE PRO MALORÁŽNÍ, RUČNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ: UN čísla 0012, 0339, 0417
Munice sestávající se z nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a obsahuje jak hnací náplň, tak také střelu. Náboje jsou určeny k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm. V tomto pojmenování jsou zahrnuty brokové náboje každé ráže.
POZN.: NÁBOJE PRO MALORÁŽNÍ, RUČNl STŘELNÉ ZBRANĚ, CVIČNÉ nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny zvlášť. Náboje pro vojenské střelné zbraně, nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny pod pojmem NÁBOJE PRO ZBRANĚ S INERTNÍ STŘELOU.
NÁBOJE PRO MALORÁŽNÍ RUČNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0327, 0338
Munice, která sestává z uzavřená nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a z nálože z bezdýmného prachu nebo z černého prachu nábojnice neobsahují žádné střely. Náboje jsou určeny k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm a slouží k vyvolání silného zvukového efektu a používají se pro cvičné účely, ke střelbě salu, jako hnací náplně, pro startovací pistole, atd.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0326, 0327, 0338, 0413
Munice, která sestává z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a z nálože z bezdýmného prachu nebo černého prachu, ale bez střel. Předměty slouží k vyvolání silného zvukového efektu a používají se pro cvičné účely, ke střelbě salu, jako hnací náplně, pro startovací pistole, atd. Pod toto pojmenování spadá také munice, cvičná.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU (NÁBOJE PRO RUČNÍ MALORÁŽNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ): UN čísla 0012, 0328, 0339, 0417
Munice, která sestává ze střely bez trhavinové nálože a z hnací náplně se zažehovačem nebo bez něho. Munice může obsahovat traséry (stopovky), za předpokladu, že hlavní nebezpečí vychází z hnací náplně.
NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN 0006, 0321, 0412
Munice, která sestává ze střely s trhavinovou náloží a hnací náplní se zažehovačem nebo bez něho. Střely neobsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Pod toto pojmenování spadají také náboje bez volby nálože, náboje s volbou nálože a munice do hlavňových zbraní, která má být nabíjena odděleně, pokud jsou baleny společně.
NÁBOJE, SIGNÁLNÍ: UN čísla 0054, 0312, 0405
Předměty jsou určeny k vyrážení barevných světelných znaků nebo jiných signálů. Jsou vystřelovány ze signálních pistolí apod.
NÁBOJE S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0005, 0007, 0348
Munice, která sestává ze střely strhavinovou náloží a hnací náplně se zažehovačem nebo bez něho. Střely obsahují rozněcovací prostředky, které nemají žádná nebo mají méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení. Pod toto pojmenování spadají také náboje bez volby nálože, náboje s volbou nálože a munice do hlavňových zbraní, která má bát nabíjena odděleně, pokud jsou baleny společně.
NÁBOJE s trhavinovou náloží: UN čísla 0167, 0324
Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo dělostřeleckých zbraní. Střely obsahují rozněcovací prostředky, které mají méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení.
NÁBOJE, ZÁBLESKOVÉ: UN čísla 0049, 0050
Předměty sestávají z pouzdra, zažehovacího prvku a zábleskové složky. Všechny součásti jsou sloučeny do jedné jednotky a připraveny k odpálení (výstřelu).
NÁBOJNICE, PRÁZDNÉ, SE ZAŽEHOVAČEM HNACÍ NÁPLNĚ: UN čísla 0055, 0379
Předměty sestávají z nábojnice z kovu, plastu nebo jiného nehořlavého materiálu. Jedinou výbušnou součástí předmětů je zažehovač hnací náplně.
NÁBOJNICE, SPALITELNÉ, PRÁZDNÉ, BEZ ZAŽEHOVAČE HNACÍ NÁPLNĚ: UN čísla 0446, 0444
Předměty sestávají z nábojnice, která je částečně nebo úplně zhotovena z nitrocelulózy.
NAFUKOVACÍ VAKY PLYNOVÉ GENERÁTORY, PYROTECHNICKÉ nebo MODULY – NAFUKOVACÍCH VAKŮ, PYROTECHNICKÉ nebo NAPÍNAČE BEZPEČNOSTNÍCH PÁSŮ, PYROTECHNICKÉ: UN – číslo 0503
Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou použity k ochraně osob jako automobilové – nafukovací vaky nebo bezpečnostní pásy.
NÁLOŽE KUMULATIVNÍ bez roznětných prostředků: UN čísla 0059, 0439, 0440, 0441
Předměty sestávající se z pouzdra s náloží z detonující výbušné látky s dutinou, která je vyložena tuhým materiálem. Předměty jsou určeny k vyvíjení silného materiálově průrazného efektu kumulativní nálože.
NÁLOŽE POČINOVÉ, BEZ ROZBUŠKY: UN čísla 0042, 0283
Předměty sestávají z detonující výbušniny bez rozněcovacího prostředku. Slouží k zesílení impulsu vznětu rozbušky nebo bleskovice.
NÁLOŽE POČINOVÉ, S ROZBUŠKOU: UN čísla 0225, 0268
Předměty sestávají z detonující výbušniny a rozněcovacího prostředku. Slouží k zesílení impulsu vznětu rozbušky nebo bleskovice.
NÁLOŽKY, PRO ROPNÉ VRTY: UN čísla 0277, 0278
Předměty sestávají z pouzdra se slabé lepenky, kovu nebo jiného materiálu a obsahující výlučně bezdýmný prach a slouží k tomu, aby vyrážely tvrzené projektily k perforování zapažení ropných vrtů.
POZN. Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: NÁLOŽE KUMULATIVNÍ. Jsou v tomto glosáři zvlášť uvedeny.
NÁLOŽE PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN čísla 0275, 0276, 0323, 0381
Předměty jsou určeny k vyvolání mechanických účinků. Sestávají z pouzdra s náloží z deflagrující výbušné látky a zažehovacího prostředku. Plynné deflagrační produkty slouží k nafouknutí, vyvíjejí podélné nebo rotační pohyby nebo ovlivňují funkci přerušovačů, ventilů nebo spínačů, nebo vypuzují upevňovací prvky nebo hasicí prostředky.
NÁLOŽE TRHAVINOVÉ, PRŮMYSLOVÉ, BEZ ROZBUŠKY: UN čísla 0442, 0443, 0444, 0445
Předměty sestávající z náplně trhaviny, bez rozněcovacího prostředku. Používají se ke svařování výbuchem, k plátování výbuchem, k tvarování výbuchem nebo pro jiné metalurgické procesy.
NÁLOŽE TRHAVINOVÉ, S PLASTICKÝM POJIVEM: UN čísla 0457, 0458, 0459, 0460
Předměty sestávající z náplně trhaviny s plastickým pojivem. Jsou zhotoveny ve speciální formě bez pouzdra a neobsahují žádné rozněcovací prostředky.
Slouží jako součást munice, např. bojových hlavic.
NÁLOŽKY: UN číslo 0048
Předměty sestávající se z pouzdra z lepenky, plastu, kovu nebo jiného materiálu a obsahují náplň z detonující výbušniny. Neobsahují žádné rozněcovací prostředky, nebo obsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.
POZN.: Následují předměty nespadají pod tento pojem: bomby, střely, miny, atd. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
NÁPLNĚ HNACÍ PRO DĚLA: UN čísla 0242, 0279, 0414
Hnací náplně v jakékoli fyzikální formě pro munici děl, která má být nabíjena odděleně.
NÁPLŇ REDUKOVANÁ, TRHACÍ, s výbušninou: UN číslo 0043
Předměty sestávají z malé náplně výbušniny. Slouží k rozkladu střel nebo jiné munice, aby byl jejich rozsah rozptýlen.
NÝTY TRHACÍ: UN číslo 0174
Předměty sestávající z malých náplní výbušniny uvnitř kovového nýtu.
OKTOLIT (OKTOL) SUCHÝ nebo s méně než 15 hmotností -% vody: UN číslo: 0266
Látka sestává z těsné směsi cyklotetramethylen-tetranitraminu (HMX) a trinitrotoluenu (TNT).
OKTONAL: UN číslo 0496
Látka sestávající z těsné směsi z cyklotetramethylen-tetranitrominu (HMX), trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.
PENTOLIT, SUCHÝ nebo s méně než 15 hmotnosti - % vody: UN číslo 0151
Látka sestává z těsné směsi pentaeritrittetranitranu (PETN) a trinitrotoluenu (TNT).
PERFORÁTORY KUMULATIVNÍ, NAPLNĚNÉ, PRO ROPNÉ VRTY, BEZ ROZNĚCOVACÍHO PROSTŘEDKU: UN čísla 0124, 0494
Předmět sestávající z ocelových trubic nebo kovových pásků, ve kterých jsou vloženy kumulativní nálože. Kumulativní nálože jsou spolu spojeny bleskovicí. Předměty neobsahují žádné rozněcovací prostředky.
PRACH BEZDÝMNÝ: UN čísla 0160, 0161
Látky, na základě nitrocelulózy, které jsou používány jako bezdýmný prach. Pod pojem spadají jednosložkové bezdýmné prachy /nitrocelulóza (NC) samotná/, dvousložkové bezdýmné prachy /jako NC s nitroglycerinem (NG)/ a trojsložkové bezdýmné prachy (jako NC/NG/Nitroguadinin).
POZN.: Litý, lisovaný nebo v sáčcích obsažený bezdýmný prach je uveden pod názvem NÁPLNĚ HNACÍ PRO DĚLA nebo SLOZE HNACÍ.
PRACH ČERNÝ, LISOVANÝ nebo jako PELETY: UN číslo 0028
Látka sestává z tvarovaného černého prachu.
PRACH ČERNÝ, ZRNOVITÝ NEBO V MOUČNÉM STAVU: UN číslo 0027
Látka sestávající z těsné směsi z dřevěného uhlí nebo jiného druhu uhlí a buď dusičnanu draselného nebo dusičnanu sodného se sírou nebo bez ní.
PRACHOVINA SUROVÁ, NAVLHČENÁ, s nejméně 17 hmotnosti - % vody: UN číslo 0433
PRACHOVÍ NA SUROVÁ, NAVLHČENÁ, s nejméně 25 hmotnosti - % vody: UN číslo 0159
Předměty sestávající z nitrocelulózy, impregnované nejvýše 60 hmotnosti - % nitroglicerinu, jinými kapalnými nitroestery nebo jejich směsmi.
PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ DÝMOTVORNÉ: UN čísla 0196, 0197, 0313, 0487
Prostředky, které obsahují pyrotechnické látky a vyrážejí barevný dým. Mohou také doplňkově obsahovat zařízení k vysílání slyšitelných signálů.
PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, PRO LODĚ V TÍSNI: UN čísla 0194, 0195
Předměty obsahují pyrotechnické látky a jsou určeny k vysílání signálů ve formě zvukového efektu, plamene nebo dýmu nebo kombinace těchto signálů.
PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ RUČNÍ: UN čísla 0191, 0373
Nosné prostředky, které obsahují pyrotechnické látky a které vydávají viditelné signály nebo výstražné znaky. Pod toto pojmenování spadají také malé světlice, pozemní, jako, jako dálniční pochodně, železniční pochodně nebo malé pochodně pro lodě v tísni.
PŘEDMĚTY PYROTECHNICKÉ PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN čísla 0428, 0429, 0430, 0431, 0432
Předměty, které obsahují pyrotechnické látky, a které jsou používány pro technické účely aplikace, jako vývin tepla, vývin plynu nebo divadelní efekty apod.
POZN.: Následují předměty nespadají pod toto pojmenování: všechny druhy munice; ZAŘÍZENÍ UVOLŇOVACÍ, S VÝBUŠNINOU; OHNĚSTROJNÁ TĚLESA; TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ; SVĚTLICE, POZEMNÍ; SVĚTLICE, LETECKÉ; NÁBOJE, SIGNÁLNÍ; ZAŘÍZENÍ ŘEZACÍ, PYROTECHNICKÉ, S VÝBUŠNINOU; PROSTŘEDKY, SIGNÁLNÍ, RUČNÍ; PROSTŘEDKY, SIGNÁLNÍ, DÝMOTVORNÉÍ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, PRO LODĚ V TÍSNI; NÝTY, TRHACÍ. Tyto předměty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.
PŘEDMĚTY, PYROFORNÍ: UN číslo 0380
Předměty obsahující pyroforní látku (ve styku se vzduchem schopná samovznícení) a výbušnou látku nebo výbušné komponenty. Toto pojmenování vylučuje předměty obsahující bílý fosfor.
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, EXTRÉMNĚ ZNECITLIVĚLÉ (PŘEDMĚTY, EEI): UN číslo 0486
Předměty, které obsahují jen extrémně znecitlivělé detonující látky (EIDS), které při normálních přepravních podmínkách vykazují jen nepatrnou pravděpodobnost nekontrolovaného roznětu nebo šíření a obstály ve zkušební sérii 7.
RAKETY, KAPALNÁ HNACÍ LÁTKA, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0397, 0398
Předměty sestávající z válce naplněného kapalnou hnací látkou s jednou nebo více tryskami a jednou bojovou hlavicí. Pod toto pojmenování spadají také řízené střely.
RAKETY, PRO TAŽENÍ KABELŮ NEBO LAN: UN čísla 0238, 0240, 0453
Předměty sestávající z raketového motoru. Jsou určeny k tomu, aby vlekly za sebou lano.
RAKETY S INERTNÍ HLAVICÍ: UN čísla 0183, 0502
Předměty sestávající z raketového motoru a inertní raketové hlavice. Pod pojem spadají také řízené střely
RAKETY, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0180, 0295
Předměty sestávají z raketového motoru a z bojové hlavice. Obsahují rozněcovací prostředky, které nemají žádná nebo mají méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení. Pod toto pojmenování spadají také řízené střely.
RAKETY, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0181, 0182
Předměty sestávají z raketového motoru a z bojové hlavice. Neobsahují rozněcovací prostředky nebo obsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Pod toto pojmenování spadají také řízené střely.
RAKETY, S VÝMETNOU NÁPLNÍ: UN čísla 0436, 0437, 0438
Předměty sestávající z raketového motoru a z výmetné náplně k vyrážení užitečného zatížení z hlavice rakety. Pod toto pojmenování spadají také řízené střely.
ROZBUŠKY ELEKTRICKÉ: UN čísla 0030, 0255, 0456
Předměty, které jsou určeny zejména k počinu průmyslových trhavin. Může se jednat o rozbušky s prvky zpoždění nebo bez nich. Neelektrické rozbušky se iniciují rázovou trubkou, zápalnou hadicí, zápalnou šňůrou, jinými zažehovacími prostředky nebo ohebnou bleskovicí. Pod toto pojmenování spadají také zažehovače bez bleskovic.
ROZNĚCOVADLA, BEZ DETONAČNÍ INICIALIZACE: UN čísla 0316, 0317, 0368
Předměty obsahují součásti se hořlavými látkami a jsou určeny k vyvolání deflagrace v munici. Obsahují zařízení aktivovatelná mechanicky, elektricky, chemicky nebo hydrostaticky k uvolnění deflagrace. Zpravidla mají bezpečnostní zařízení.
ROZNĚCOVADLA S DETONAČNÍ INICIALIZACÍ: UN čísla 0106, 0107, 0257, 0367
Předměty obsahující výbušné součásti, které jsou určeny k vyvolání detonace v munici. Obsahují zařízení aktivovatelná mechanicky, elektricky, chemicky nebo hydrostaticky k uvolnění detonace. Mají zpravidla bezpečnostní zařízení.
ROZNĚCOVADLA S DETONAČNÍ INICIACÍ, S BEZPEČNOSTNÍM ZAŘÍZENÍM: UN čísla 0408, 0409, 0410
Předměty s výbušnými součástmi, které jsou určeny k vyvolání detonace v munici. Obsahují zařízení aktivovatelne mechanicky, elektricky, chemicky nebo hydrostaticky k uvolnění detonace. Výbušná rozněcovadla musí mít nejméně dvě bezpečnostní zařízení.
HNACÍ SLOŽKA: UN čísla 0271, 0272, 0415, 0491
Předměty sestávají se z hnací náplně v libovolné formě, s pouzdrem nebo bez pouzdra. Slouží jako součásti raketových motorů a k redukci; odporu vzduchu u střel.
SPOUŠTĚCÍ ZAŘÍZENÍ S EXPLOSIVNÍ LÁTKOU: UN – číslo 0173
Předmět sestávající se z malé výbušné náplně, roznětného prostředku, tyčového nebo spojovacího kusu. Předmět slouží k tomu, aby se zařízení spustilo oddělením tyčového nebo spojovacího kusu.
STOPINY, NEVÝBUŠNÉ: UN číslo 0101
Předměty sestávající z bavlněných vláken, která jsou impregnována jemným černým prachem. Hoří otevřeným plamenem a používají se v zážehových řetězcích pro ohňostrojná tělesa, atd. Mohou být uzavřeny v pouzdře z papíru, aby bylo dosaženo zrychlení nebo zlepšení přenosu ohně.
SVĚTLICE, LETECKÉ: UN čísla 0092, 0403, 0404, 0420, 0421
Předměty obsahující pyrotechnické látky a jsou určeny ke shazování z letadel k osvětlovacím, poznávacím, návěstním nebo varovným účelům.
SVĚTLICE, POZEMNÍ: UN čísla 0092, 0418, 0419
Předměty obsahující pyrotechnické látky určeny k používání na zemském povrchu k osvětlovacím, poznávacím, návěstním nebo varovným účelům.
TĚLESA OHŇOSTROJNÁ: UN čísla 0333, 0334, 0335, 0336, 0337
Pyrotechnické předměty určené pro zábavné účely.
TĚLESA PLNĚNÁ TRHAVINOU: UN číslo 0060
Předměty sestávající se z malé odstranitelné zesilovací nálože, které jsou umístěny v dutinách střel rozněcovatelem a hlavní náloží trhaviny.
TORPÉDA, s trhavinovou náloží: UN číslo 0329
Předměty sestávající z výbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje rozněcovací prostředek nebo obsahuje rozněcovací prostředek, který má nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.
TORPÉDA, s trhavinovou náloží: UN číslo 0330
Předměty sestávající z výbušného nebo nevýbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou a z bojové hlavice. Bojová hlavice obsahuje rozněcovací prostředek, který nemá žádná nebo má méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení.
TORPÉDA, s trhavinovou náloží: UN číslo 0451
Předměty sestávající z výbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje rozněcovací prostředek nebo obsahuje rozněcovací prostředek, který má nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.
TORPÉDA, S KAPALNOU HNACÍ LÁTKOU, s trhavinovou náloží nebo bez ní: UN číslo 0449
Předměty sestávající buď z kapalného výbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou s bojovou hlavicí, nebo bez ní; nebo předměty sestávající z kapalného nevýbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou, s bojovou hlavicí.
TORPÉDA S KAPALNOU HNACÍ LÁTKOU s inertní hlavicí: UN číslo 0450
Předměty sestávající z kapalného výbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou a z inertní hlavice.
TRASÉRY (STOPOVKY) PRO MUNICI: UN čísla 0212, 0306
Uzavřené předměty, které obsahují pyrotechnické látky a slouží k tomu, aby učinily viditelnými dráhy letu střel.
TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ: UN čísla 0192, 0193, 0492, 0493
Předměty obsahující pyrotechnickou látku, která při zničení předmětu exploduje se silným třeskem. Předměty jsou určeny k tomu, aby byly pokládány na železniční koleje.
TRHAVINA, TYP A: UN číslo 0081
Látky sestávající z kapalných nitroesterů, jako nitroglycerin nebo směs takových látek. Obsahují kromě toho jednu nebo více těchto součástí: nitrocelulózu, dusičnan amonný nebo jiné anorganické dusičnany, aromatické nitrosloučeniny nebo spalitelné látky,, jako dřevěnou moučku nebo hliníkový prášek. Látky mohou obsahovat kromě toho inertní součásti, infuzoriovou hlinku (křemelinu), nebo nepatrné přísady, jako barviva nebo stabilizátory. Trhaviny mají konzistenci práškovou, želatinovou, plastickou nebo elastickou. Pod toto pojmenování spadají také dynamity, trhací želatiny, želatinové dynamity.
TRHAVINA, TYP B: UN čísla 0082, 0331
Látky sestávající z
V obou případech mohou trhaviny obsahovat inertní součásti, jako infuzóriovou hlinku (křemelinu) a přísady, jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat žádný nitroglycerin nebo podobné kapalné organické dusičnany a žádné chlorečnany.
TRHAVINA, TYP C: UN číslo 0083
Látky sestávající ze směsi chlorečnanu draselného a chlorečnanu sodného nebo chloristanu draselného, nebo chloristanu draselného, chloristanu sodného nebo chloristanu amonného a organických nitrosloučenin nebo hořlavých látek jako dřevěná moučka, hliníkový prášek nebo uhlovodíky. Látky mohou kromě toho obsahovat inertní součásti jako infuziórovou hlinku (křemelinu) a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat žádný nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery.
TRHAVINA, TYP D: UN číslo 0084
Látky sestávající ze směsi organických nitrosloučenin a hořlavých látek, jako uhlovodíků a hliníkového prášku. Látky mohou obsahovat inertní součásti jako infuzóriovou hlinku (křemelinu) a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery, chlorečnany a dusičnan amonný. Pod toto pojmenování spadají ve všeobecnosti plastické trhaviny.
TRHAVINA, TYP E: UN čísla 0241, 0332
Látky sestávající z vody, jako hlavní součásti a vysokého podílu dusičnanu amonného nebo jiných oxidačních prostředků, z nichž se část může nacházet v roztoku. Ostatními součástmi mohou být nitrované sloučeniny, jako trinitrotoluen, uhlovodíky nebo hliníkový prášek. Látky mohou obsahovat inertní součásti, jako infuzóriovou hlinku (křemelinu) a přísady, jako barviva a stabilizátory. Pod toto pojmenování spadají emulzní trhaviny, trhaviny typu slury a „vodní gely“.
TRITONAL: UN číslo 0390
Látka sestává ze směsi trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.
VÝBUŠNÉ LÁTKY, VELICE ZNECITLIVĚLÉ (LÁTKY, EVI), J.N.: UN číslo 0482
Látky s hromadným nebezpečím výbuchu, které jsou tak znecitlivělé, že při normálních přepravních podmínkách vykazují jen malou pravděpodobnost na vyvolání k výbuchu nebo na přechodu z hoření k detonaci. Tyto látky musí také obstát v 5-ti zkušebních sériích.
VÝBUŠNÁ LÁTKA, VZOREK, vyjma inicializační trhaviny: UN číslo 0190
Nové nebo již existující výbušné látky nebo předměty s výbušnou látkou, které dosud nejsou přiřazeny k žádnému z vyjmenování látek v kapitole 3.2, Tabulce A, a které podle pokynů příslušného orgánu jsou všeobecně přepravovány v malých množstvích mimo jiné k pokusným, klasifikačním, výzkumným a vývojovým účelům, za účelem kontroly jakosti nebo jako obchodní vzorek.
POZN.: Výbušné látky nebo předměty s výbušnou látkou, které již jsou jmenovitě uvedené v kapitole 3.2, tabulce A, pod tento pojem nespadají.
ZÁBLESKOVÝ PRÁŠEK: UN čísla 0094, 0305
Pyrotechnické látky, které při zapálení vysílají intensivní světlo.
ZÁPALKY PRO NÁBOJE: UN čísla 0044, 0377, 0378
Předměty sestávající se z kovu nebo plastových kapslí, ve kterých je obsaženo malé množství směsi rozněcovače nebo zažehovače;tyto se mohou lehce zapálit nárazem. Slouží jako zažehovací prostředek v nábojnicích ručních střelných zbraní a jako perkusní zažehovač hnací náplně.
HOŘLAVÁ ŠŇŮRA, trubkovitá s kovovým pláštěm: UN číslo 0103
Předmět sestávající se z kovové trubky s duší z deflagragující výbušné látky.
ZÁPALNÁ ŠŇŮRA (BEZPEČNOSTNÍ ZÁPALNÁ ŠŇŮRA): UN číslo 0105
Předmět sestávající z duše s jemnozrnným černým prachem, který je zahalen ohebným textilním vláknem s jedním nebo více ochrannými obaly. Předmět hoří po zažehnutí předem určenou rychlostí bez jakéhokoli výbušného účinku.
ZÁPALNICE: UN číslo 0066
Předmět, který se sestává z textilních vláken, která jsou pokryta černým prachem nebo některou jinou pyrotechnickou směsí a nachází se v ohebné hadici, nebo sestává se z duše z černého prachu v ohebném obalu z textilu. Předmět hoří podél svého lineárního prodloužení otevřeným plamenem a slouží k přenosu zážehu z jednoho zařízení na nálož nebo zažehovač.
ZAŘÍZENÍ AKTIVOVATELNÉ VODOU, S REDUKOVANOU TRHACÍ NÁPLNÍ, s výmetnou náplní nebo hnací náplní: UN čísla 0248, 0249
Předměty, jejichž funkce se odvozuje z fyzikálně chemické reakce jejich obsahu s vodou.
ZAŘÍZENÍ ROZNĚTNÁ, pro trhací práce, NEELEKTRICKÁ: UN čísla 0360, 0361, 0500
Neelektrické rozbušky, které jsou spojeny zápalnou šňůrou, rázovou trubkou, zápalnou hadicí nebo bleskovicí, které jsou spojeny bleskovicí, a které jsou těmito iniciovány. Může se jednat o roznětné zařízení se zpožděním nebo bez něho. Pod toto pojmenování spadají také spojky obsahující bleskovicí.
ZAŘÍZENÍ ŘEZACÍ, KABEL, S VÝBUŠNOU LÁTKOU: UN číslo 0070
Předměty sestávající ze zařízení tvaru nože, které je tisknuto malou náloží deflagrující výbušniny na opěrný talíř.
ZAŘÍZENÍ ŘEZACÍ, OHEBNÉ, PŘÍMÉ: UN čísla 0237, 0288
Předměty sestávající z pušek, vytvarované do V a z detonující výbušné látky v ohebném plášti.
ZAŘÍZENÍ TRHACÍ, UVOLŇOVACÍ, S VÝBUŠNINOU pro ropné vrty, bez roznětky: UN číslo 0099
Předměty sestávající z pouzdra s trhavinou pro ropné vrty bez rozněcovacího prostředku. Předmět se nasazuje k uvolnění horniny v okolí vrtného otvoru, aby se tím ulehčilo vytékání ropy z horniny.
ZAŽEHOVAČE: UN čísla 0121, 0314, 0315, 0454
Předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných látek a sloužící k tomu, že vyvolají rozpad zažehovacího nebo zapalovacího řetězu. Předměty budou chemicky, elektricky nebo mechanicky rozpuštěny.
POZN.: Následující předměty nespadají pod tento pojem: ZAŽEHOVAČE; ZÁPALNÁ ŠŇŮRA; ZÁPALKY PRO NÁBOJE; ZÁPALNICE; ZÁPALNÁ ŠŇŮRA; STOPINY, NEVÝBUŠNÉ; ZAŽEHOVAČE HNACÍCH NÁPLNÍ; ZAŽEHOVAČE BEZ DETONAČNÍ INICIACE. Jsou v tomto glosáři zvlášť uvedeny.
ZAŽEHOVAČE HNACÍCH NÁPLNÍ: UN čísla 0319, 0320, 0376
Předměty sestávají z prostředku k zážehu a dodatkové náplně z deflagrující výbušniny, jako černý prach. Slouží jako zažehovač pro hnací náplně v nábojnicích pro děla atd.
ZAŽEHOVAČE, ZÁPALNÁ ŠŇŮRA: UN číslo 0131
Předměty rozdílných nástaveb, které slouží k zažehnutí zápalnou šňůrou a jsou vyvolány třením, perkusí nebo elektřinou.

(a) Směsi dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s výbušninami jako trinitrotoluen (TNT), která může také obsahovat jiné látky, jako dřevěnou moučku nebo hliníkový prášek; nebo

(b) Směsi z dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s jinými hořlavými, nevýbušnými látkami.

2.2.1.2 K přepravě nepřipuštěné látky a předměty

2.2.1.2.1 Výbušné látky, které vykazují podle kritérií Příručky zkoušky a kritéria nepřípustně vysokou citlivost nebo u kterých může nastoupit spontánní reakce, jakož i výbušné látky a předměty s výbušnou látkou, které nejsou v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě uvedené nebo označené j.n. nejsou připuštěny k přepravě.

2.2.1.2.2 Látky skupiny snášenlivosti A (1.1 A UN - čísel 0074, 0113, 0114, 0129, 0130, 0135, 0224, 0473) nejsou k přepravě připuštěny.
Předměty skupiny snášenlivosti K (1.2 K UN číslo 0020 a 1.3 K UN čísla 0021) nejsou k přepravě připuštěny.

2.2.1.3 Seznam hromadných pojmenování

Klasifikační kód (viz 2.2.1.1.4)	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
1.1 A	0473	LÁTKY VÝBUŠNĚ, J.N. (nepřipuštěny k přepravě, viz pod 2.2.1.2.2)
1.1 B	0461	SOUČÁSTI ROZNÉTNYCH SYSTÉMU, J.N. 2.2.1.2.2
1.1.C	0474	LÁTKY VÝBUŠNĚ, J.N.
	0497	LÁTKA POHONNÁ, KAPALNÁ
	0498	LÁTKA POHONNÁ, TUHÁ
	0462	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N..
1.1 D	0475	VYBUŠNÉ LAŤKY, J.N.
	0463	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
Klasifikační kód (viz 2.2.1.1.4)	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
1.1 E	0464	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.1 F	0465	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LAŤKOU, J.N..
1.1 G	0476	LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 L	0357	LÁTKY VÝBUŠNĚ, J.N.
	0354	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LATKOU, J.N.
1.2 B	0382	SOUČÁSTI ROZNÉTNÝCH SYSTÉMU, J.N.
1.2 C	0466	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LAŤKOU, J.N...
1.2 D	0467	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LATKOU, J.N.
1.2 E	0468	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.2 F	0469	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁŤKOU, J.N..
1.2 L	0358	VÝBUŠNÉ LATKY, J.N.
	0248	ZAŘÍZENÍ AKTIVOVATELNÁ VODOU s redukovanou trhací náplní, s výmetnou náplní nebo hnací náplní
	0355	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LATKOU, J.N.
1.3 C	0132	SOLI KOVŮ DEFUGRAČNl AROMATICKÝCH NITROSLOUČENIN, J.N.
	0477	VÝBUŠNÉ LÁTKY, J.N.
	0495	LÁTKY POHONNÉ, KAPALNÉ
	0499	LATKY POHONNÉ, TUHÉ
	0470	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LATKOU, J.N.
1.3 G	0478	LATKY VÝBUŠNĚ, J.N.
1.3 L	0359	LATKY VÝBUŠNĚ, J.N.
	0249	ZAŘÍZENÍ AKTIVOVATELNÁ VODOU s redukovanou trhací náplní, s výmetnou náplní nebo hnací náplní
	0356	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LATKOU, J.N.
1.4 B	0350	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LATKOU, J.N.
	0383	SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH SYSTÉMŮ, J.N..
1.4 C	0479	LÁTKY VÝBUŠNĚ, J.N.
	0351	PŘEDMÉTY S VÝBUŠNOU LAŤKOU, J.N.
1.4 D	0480	LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
	0352	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 E	0471	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 F	0472	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 G	0485	LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
	0353	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 S	0481	LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
	0349	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
	0384	SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH SYSTÉMŮ, J.N.
1.5 D	0482	LÁTKY VYBUŠNÉ, VELICE ZNECITLIVĚLÉ (LÁTKY, EVI¹), J.N.
1.6 N	0486	PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, VELMI ZNECITLIVÉLĚ (PŘEDMĚTY, EEI²).
	0190	LÁTKA VÝBUŠNÁ, VZOREK, VYJMA INICIAČNÍ TRHAVINY
	POZN Podtřídy a skupiny snášenlivosti budou v souladu s příslušným orgánem a souhlasit s předpoklady v 2.2.1.1.4

¹⁾ EVI= velmi intenzívně výbušné
²⁾ EEI= výbušné, extrémně intenzívní

2.3.1 Zkouška na výpotek pro trhaviny typu A

2.3.1.1 UN 0081 trhaviny typ A musí, pokud vykazují větší než 40% obsah kapalného esteru kyseliny dusičné, navíc ke zkouškám uvedeným v Příručce zkoušky a kritéria, ještě vyhovět následující zkoušce na výpotek.

2.3.1.2 Přístroj pro zkoušení trhavin na výpotek (obrázek 1 až 3) se skládá z dutého bronzového válce. Tento válec, který je na jedné straně uzavřen deskou z téhož kovu, má vnitřní průměr 15,7 mm a hloubku 40 mm. Na stěně je 20 otvorů o průměru 0,5 mm (4 řady po 5 otvorech). Bronzový píst tvaru válce o délce 48 mm, jehož celková délka činí 52 mm, může vnikat do kolmo postaveného válce; tento píst, jehož průměr činí 15,6 mm se zatíží závažím o hmotnosti 2220 g tak, že se vyvine tlak 120 kPa (1,2 bar) na dno válce.

2.3.1.3 Z 5 až 8 gramů trhaviny se vytvoří žmolek o délce 30 mm a průměru 15 mm, který se obalí velmi jemnou gázou a vloží do válce; na to se potom přiloží píst se závažím, aby byla trhavina vystavena tlaku 120 kPa (1,2 bar). Zaznamenává se potřebný čas, než se ve vnějších otvorech ve válci objeví první olejové kapičky (Nitroglycerin).

2.3.1.4 Jestliže se objeví první kapky po časovém období delším než 5 minut při teplotě 15° až 25° C, za které se pokus provádí, odpovídá trhavina podmínkám.
Zkouška trhavin na výpotek

Rozměry v mm

(1) 4 řady po 5 otvorech o průměru 0,5

(2) Měď

(3) Olověná deska se středovým kuželem na spodní straně

(4) 4 otvory, cca 46 x 56, rozděleny rovnoměrně po obvodu

2.1.2 Zásady klasifikace

2.1.2.1 Nebezpečné věci, které spadající pod nadpis třídy, jsou definovány dle pododdílu 2.2.x.1 a na základě jejich vlastností, jsou zařazeny do odpovídající třídy. Zařazení nebezpečných věcí do určité třídy a obalové skupiny se provádí podle kritérií uvedených ve stejném pododdílu 2.2.x.1. Přiřazení jednoho nebo více vedlejších nebezpečí nebezpečné látce nebo předmětu se provádí podle kritérií třídy nebo tříd odpovídajících těmto nebezpečím uvedeným v příslušném(-ých) pododdílu(-ech) 2.2.x.1.

2.1.2.2 Všechny položky nebezpečných věcí jsou uvedeny v kapitole 3.2, tabulce A, podle pořadových UN – čísel. Tato tabulka obsahuje odpovídající informace o uvedených věcech, jako pojmenování, třídu, obalovou(-é) skupinu(-y), bezpečnostní značky, které musí být vylepeny, jakož i pokyny pro balení a přepravu.
Abecední seznam těchto položek je uveden v kapitole 3.2, tabulce B

2.1.2.3 K přepravě nejsou připuštěny (povoleny) nebezpečné věci jednotlivých tříd uvedené nebo definované v pododdílu 2.2x.2.

2.1.2.4 Jmenovitě neuvedené nebezpečné věci, tzn. věc, která není uvedená v samostatných položkách tabulky A kapitoly 3.2 a která není uvedena nebo definována v jednom z výše uvedených pododdílů 2.2.x.2, musí být zařazena do příslušné třídy v souladu s postupem dle oddílu 2.1.3. Dále musí být stanoveno vedlejší nebezpečí (pokud je) a popřípadě obalová skupina. Po stanovení třídy, vedlejšího nebezpečí (pokud je) a popřípadě obalové skupiny, musí být určeno odpovídající UN-číslo. V rozhodovacím stromu, v pododdílu 2.2.x.3 (seznam hromadných pojmenování), se na konci každé třídy uvádí určující parametry pro výběr příslušného hromadného pojmenování (UN-čísla). Ve všech případech musí být vybráno nejspecifičtější hromadné pojmenování charakterizující (zahrnující) vlastnosti látek nebo předmětů v souladu s odstupňováním podle pododdílu 2.1.1.2, kdy se pomocí písmen B, C a D vybírá zařazení. Pouze pokud látka nebo předmět nemůže být zařazena jako položka typu B nebo C podle oddílu 2.1.1.2 je možně ji zařadit jako položku typu D.

2.1.2.5 Na základě zkušebního postupu v kapitole 2.3 a kritérií stanovených v pododdílu 2.2.x.1 té příslušné třídy může být stanoveno, že látka, roztok nebo směs té určité třídy uvedené jmenovitě v kapitole 3.2, tabulce A nesplňují kritéria této třídy. V tomto případě nenáleží tato látka, tento roztok nebo směs k této třídě.

2.1.2.6 Pro účely klasifikace, látky s bodem tání nebo počátkem tání 20°C a nižším při tlaku 101,3kPa jsou považovány za kapalné látky. Viskózní látku, pro kterou nelze stanovit přesný bod tání, je třeba podrobit zkoušce dle ASTM D 4359-90 nebo v kapitole 2.3.4 popsané zkoušce stanovení tekutosti (zkouška penetrometrem).

2.2.2 Třída 2 Plyny

2.2.2.1 Kritéria

2.2.2.1.1 Pojem třídy 2 zahrnuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více látkami, jakož i předměty, které takové látky obsahují.
Plyny jsou látky, které:

(a) při 50°C mají tenzi par vyšší než 300 kPa (3 bar), nebo

(b) při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa jsou zcela plynné
POZN.1: UN 1052 fluorovodík je látkou třídy 8
POZN.2: Čistý plyn smí obsahovat jiné složky, které pocházejí z výrobního procesu nebo, které jsou přidávány, aby zabezpečovaly stabilitu výrobku za předpokladu, že koncentrace těchto složek nemění zatřídění nebo přepravní podmínky jako stupeň plnění, plnicí tlak nebo zkušební tlak.
POZN.3: Pojmenování j.n. v pododdíle 2.2.2.3 může zahrnout čisté plyny, jakož i směsi plynů

2.2.2.1.2 Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně:

1. Stlačené plyny: plyny s kritickou teplotou nižší než 20°C;

2. Zkapalněné plyny: plyny s kritickou teplotou 20°C nebo vyšší;

3. Hluboce zchlazené zkapalněné plyny: plyny, které pro svou nízkou teplotu jsou během přepravy částečně kapalné;

4. Pod tlakem rozpuštěné plyny: plyny, které jsou během přepravy rozpuštěny v rozpouštědle;

5. Tlakové obaly na plyn a nádoby malé, s plynem (plynové náboje);

6. Ostatní předměty, které obsahují plyn pod tlakem;

7. Plyny, které nejsou pod tlakem, které podléhají zvláštním požadavkům (vzorky plynů).

2.2.2.1.3 Látkám a předmětům třídy 2, kterým jsou přiřazeny položky v pododdíle 2.2.2.3, budou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny jedné z následujících skupin:

A	Dusivé
O	Oxidující
F	Hořlavé
T	Jedovaté
TF	Jedovaté, hořlavé
TC	Jedovaté, žíravé
TO	Jedovaté, oxidující
TFC	Jedovaté, hořlavé žíravé
TOC	Jedovaté, oxidující, žíravé

Jestliže podle těchto kritérií mají plyny nebo směsi plynů nebezpečné vlastnosti, které lze přiřadit více jak jedné skupině, mají skupiny označené písmenem T přednost před skupinami označenými A nebo O.
POZN.1:. Ve vzorovém předpisu UN, v IMDG -Technických pravidlech a v Technických instrukcích ICAO jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního nebezpečí do jedné z následující tří podtříd:

Podtřída 2.1:	Hořlavé plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeném písmenem F)
Podtřída 2.2:	Nehořlavé, nejedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo O)
Podtřída 2.3:	Jedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeným písmeny T, tzn. T, TF, TC, TO, TFC a TOC)

POZN.2: Tlakové plynové obaly a nádoby, malé, s plynem, jsou zařazeny odpovídajícím způsobem dle nebezpečí plynoucí z jejich obsahu ke skupinám A až TOC. Obsah se považuje za hořlavý, jestliže obsahuje více než 45% hmotnosti nebo více než 250 g hořlavých částí. Hořlavé části jsou plyny, které jsou hořlavé při normálním tlaku ve vzduchu, nebo látky nebo přípravky, v kapalné formě u kterých je bod hoření nejvýše 100°C.
POZN.3: Žíravé plyny se považují za jedovaté a proto se zařazují do skupiny TC, TFC, nebo TOC.
POZN.4: Směsi, které osahují více než 21% objemu kyslíku se zařazují jako oxidující

2.2.2.1.4 Pokud v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedená směs třídy 2 připadá podle kritérií uvedených v odstavcích 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.5 pod jinou číslici nebo skupinu, tak je třeba tuto směs vhodně zařadit dle těchto kritérií a přiřadit mu vhodné pojmenování j.n.

2.2.2.1.5 Látky a předměty třídy 2 jmenovitě neuvedené v kapitole 3.2, tabulce A je třeba zařadit vhodně podle odstavců 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3 v pododdíle 2.2.2.3 uvedenému hromadnému pojmenování. Platí následující kritéria:
Dusivé plyny
Plyny neoxidující, nehořlavé a nejedovaté, které v ovzduší za normálních podmínek existující kyslík zřeďují nebo vypuzují.
Hořlavé plyny
Plyny, které při teplotě 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa:
Hořlavost musí být stanovena za pomoci pokusů nebo výpočtů dle metod schválených ISO (viz. ISO - norma 10156:1996).
Pokud pro použití těchto metod jsou k dispozici pouze nedostatečné údaje, mohou být použity zkoušky podle srovnatelných metod, pokud jsou uznány příslušným orgánem země původu.
Není - li země původu smluvní zemí ADR, musí být tyto metody uznány příslušným orgánem první smluvní zemí ADR, který přijde do styku se zásilkou.
Oxidující plyny
Plyny, které mohou obecně za přispění kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek účinněji než vzduch. Schopnost oxidace musí být stanovena za pomoci pokusů nebo výpočtů podle metod schválených ISO (viz. ISO - norma 10156:1996)
Jedovaté plyny
POZN.: Plyny, které kvůli jejich žíravosti částečně nebo úplně odpovídají kritériím pro jedovatost a jsou zařazeny jako jedovaté. K vůli možnému dodatkovému nebezpečí žíravosti, viz. také kritéria pod nadpisem „Žíravé plyny"!
Plyny:
Pro zařazení směsi plynů (včetně par z látek jiných tříd) může být použit následující vzorec:
${L C}_{50} j e d o v a t á (s m ě s) = \frac{1}{\sum_{i = l}^{n} \frac{f_{i}}{T_{i}}}$
přičemž f_i = molární zlomek i-té části směsi
T_i = index jedovatosti i - té části směsi.
Hodnota T_i odpovídá hodnotě LC₅₀ dle normy ISO 10298:1995 pokud hodnota LC₅₀ není v normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotu LC₅₀, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC₅₀ není známa, vypočítá se index jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC₅₀ z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi nebo, je - li to jediná možnost, na základě pokusů.
Žíravé plyny
Plyny nebo směsi plynů, které k vůli svým žíravým účinkům zcela odpovídají kritériím pro jedovatost, je třeba zařadit jako jedovaté s dodatkovým nebezpečím žíravé.
Směs plynů, která je z důvodu žíravého účinku a jedovatosti považována za jedovatou, obsahuje dodatkové nebezpečí žíravého účinku, jestliže prostřednictvím ověřených hodnot ve vztahu na člověka je známo, že je směs škodlivá pro kůži, oči nebo sliznici, nebo je - li hodnota LC₅₀ žíravých částí směsi při výpočtu podle následujícího vzorce nejvýše 5000 ml/m³ (ppm):
${L C}_{50} j e d o v a t á (s m ě s) = \frac{1}{\sum_{i = 1}^{n} \frac{f_{C i}}{T_{C i}}}$
Přičemž f_Ci = molární zlomek i- té žíravé části směsi
T_ci = index jedovatosti i- té žíravé části směsi. Hodnota T_Ci odpovídá hodnotě LC₅₀ dle normy ISO 10298:1995. Pokud hodnota LC₅₀ není v normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotu LC₅₀, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC₅₀ není známa, vypočítá se číslo k označení jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC₅₀ z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi nebo je-li to jediná možnost na základě pokusů!

(a) o nichž je známo, že mají takový jedovatý nebo žíravý účinek na člověka, že představují nebezpečí pro zdraví člověka; nebo

(a) ve směsi o nejvýše 13% objemu plynu se vzduchem jsou hořlavé nebo

(b) o kterých se předpokládá, že mají takový jedovatý nebo žíravý účinek na člověka, protože při zkoušce podle pododdílu 2.2.61.1 vykazují hodnotu LC₅₀ pro akutní jedovatost nejvýše 5000 ml/m³ (ppm).

(b) nezávisle od spodní meze výbušnosti dosahují oblasti výbušnosti se vzduchem nejméně 12-ti % bodů

2.2.2.2 K přepravě nepřipuštěné plyny

2.2.2.2.1 Chemicky nestálé plyny třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla - li učiněna potřebná opatření k zabránění všech možností nebezpečné reakce za normálních přepravních podmínek, jako např. rozklad, přeměna nebo polymerizace. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby neobsahovaly látky, které tyto reakce povzbuzují.

2.2.2.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
- UN 2186 - CHLOROVODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENY, KAPALNÝ;
- UN 2421 – OXID DUSITÝ;
- UN 2455 - METHYLNITRID;
- hluboce zchlazené zkapalněné plyny, které nelze přiřadit klasifikačním kódům 3A, 3O nebo 3 F;
- pod tlakem rozpuštěné plyny, kterým nemohou být přiřazeny UN čísla 1001, 2073 nebo 3318.

2.2.2.3 Seznam hromadných pojmenovaní

Stlačené plyny
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
1 A	1979	PLYNY VZÁCNÉ, SMĚS, STLAČENA
	1980	PLYNY VZÁCNÉ A KYSLÍK, SMĚS, STLAČENÁ
	1981	PLYNY VZÁCNÉ A DUSÍK, SMĚS, STLAČENÁ
	1956	PLYN STLAČENÝ, J.N.
1 O	3156	PLYN STLAČENY, OXIDUJÍCÍ, J.N.
1 F	1964	UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, STLAČENA, J.N.
	1954	PLYN, STLAČENÝ HOŘLAVÝ, J.N.
1 T	1955	PLYN, STLAČENY, JEDOVATÝ, J.N.
1 TF	1953	PLYN, STLAČENY, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
1 TC	3304	PLYN, STLAČENY, JEDOVATÝ, ZIRAVY, J.N.
1 TO	3303	PLYN, STLAČENY, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
1 TFC	3305	PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, ZIRAVY, J.N.
1 TOC	3306	PLYN, STLAČENY, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.

Zkapalněné plyny
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
2 A	1058	PLYNY ZKAPALNĚNÉ, nehořlavé, překryté dusíkem, oxidem uhličitým nebo vzduchem
	1078	PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK, J.N., jako směsi plynů s pojmenováním R..., které mají jako: směs F1 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,3 MPa (13 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,30 kg/l); směs F2 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,9 MPa (19 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,21 kg/l); směs F3 při 70°C tenzi par nepřesahující 3 MPa (30 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Chlordifluormethanu (1,09 kg/l);
		POZN.: Trichlorfluormethan (chladicí prostředek R11), 1,1,2- Trichlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R 113), 1,1,1- Trichlor-2,2,2-trifluorethan (chladící prostředek R 113a), 1- Chlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133) a 1- Chlor-1,1,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133b)nejsou látkami třídy 2, mohou však být částmi směsí F1 až F3
	1968	INSEKTICID, PLYNNÝ, J.N.
	3163	PLYN ZKAPALNĚNÝ, J.N.

Zkapalněné plyny
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
2 O	3157	PLYN ZKAPALNĚNY, OXIDUJÍCÍ, J.N.
2F	1010	SMĚSI 1,3 BUTADIEN A UHLOVODÍKY, STABILIZOVANÉ, které mají při teplotě 70°C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 bar) a jejichž hustoty neklesnou při 50°C pod hodnotu 0525 kg/l
		POZN.1,2-butadien, stabilizovaný a 1,3-butadien, stabilizovaný má přiřazeno UN číslo 1010, viz. kapitola 3.2, tabulka A
	1060	METHYLACETYLEN A PROPADIEN, směs, STABILIZOVANÁ, jako směsi methylacetylenu a propadienu s uhlovodíky, kterými jsou:
		SMĚS P1 obsahující nejvýše 63% objemu methylacetylenu a propadienu a nejvýše 24% objemu propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C₄ musí být nejméně 14% objemu;
		SMĚS P2 obsahující nejvýše 48% objemu methylacetylenu a propadienu a nejvýše 50% objemu propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C₄ musí být nejméně 5% objemu;
		jakož i směsi propadienu s 1% až 4% methylacetylenu

Zkapalněné plyny
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
2 F	1965	UHLOVODÍKY PLYNNĚ, směs, ZKAPALNĚNÁ, J.N., které jsou jako směsi:
		směs A při 70°C tenzi par nejvýše 1,1 MPa (11 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,525 kg/l
		směs A 01 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,516 kg/l
		směs A 02 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,505 kg/l
		směs A 0 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,495 kg/l
		směs A 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,1 MPa (21 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,485 kg/l
		směs B 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,474 kg/l
		směs B 2 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,463 kg/l
		směs B při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,450 kg/l
		směs C při 70°C tenzi par nejvýše 3,1 MPa (31 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,440 kg/l
		POZN. 1. Pro výše uvedené směsi jsou také přípustná jako označení látek následující obchodní pojmenování: pro směsi A, A01, A02, a A0 - Butan, pro směs C Propan
		POZN. 2. Jestliže předchází nebo následuje námořní nebo letecká přeprava, smí být pro UN 1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N, použit záznam UN 1075 PLYNY ROPNÉ, ZKAPALNĚNĚ
	3354	INSEKTICID PLYNNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
	3161	ZKAPALNĚNÝ PLYN HOŘLAVÝ, J.N.
2 T	1967	INSEKTICID PLYNNY, JEDOVATÝ, J.N.
	3162	ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, J.N.
2 TF	3355	INSEKTICID PLYNNY, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N. ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N
	3160
2 TC	3308	ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, ŽIRAVÝ, J.N.
2 TO	3307	ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
2 TFC	3309	ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
2 TOC	3310	ZKAPALNĚNY PLYN, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.

Hluboce zchlazené zkapalněné plyny
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
3 A	3158	PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENY, KAPALNÝ, J.N.
3 O	3311	PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENY, KAPALNÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
3 O	3311	PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENY, KAPALNÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
3 F	3312	PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENY, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.

Pod tlakem rozpuštěné plyny
Klasifikační kód	UN čísla	Pojmenování látek nebo předmětů
4	Jen v kapitole 3.2, tabulce A, jmenovitě uvedené látky jsou připuštěny k přepravě

Obaly a nádoby pro plyn,		pod tlakem, malé, s plynem (plynové náboje)
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
5	1950	OBALY PRO PLYN POD TLAKEM
	2037	NÁDOBY, MALÉ, S PLYNEM (PLYNOVÉ NÁBOJE), bez odběrného ventilu, které nelze opětovně plnit

Jiné předměty, které obsahují plyn pod tlakem
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
6 A	3164	PREDMÉTY POD PNEUMATICKÝM TLAKEM (ne se hořlavým plynem) nebo
	3164	PŘEDMĚTY POD HYDRAULICKÝM TLAKEM (ne se hořlavým plynem)
6 F	3150	PŘÍSTROJE, MALÉ, S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrným ventilem, nebo
	3150	NÁDOBKY OPAKOVANĚ PLNITELNÉ PRO MALÉ PŘÍSTROJE S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrným ventilem

Vzorky plynů
Klasifikační kód	UN číslo	Pojmenování látek nebo předmětů
7 F	3167	VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný
7T	3169	VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, JEDOVATÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný
7 TF	3168	VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný

2.3.2 Zkoušky týkající se směsí nitrované celulózy třídy 4.1

2.3.2.1 Nitrocelulóza nesmí vylučovat žádné viditelné žlutohnědé nitrózní páry (nitrózní plyny) v průběhu půlhodinového zahřívání při teplotě 132° C. Zápalná teplota musí být vyšší než 180° C. Viz 2.3.2.3 až 2.3.2.8, 2.3.2.9a) a 2.3.2.10.

2.3.2.2 3 g zvláčněné nitrocelulózy nesmí vylučovat žádné viditelné žlutohnědé nitrózní páry (nitrózní plyny) v průběhu půlhodinového zahřívání při teplotě 132° C. Zápalná teplota musí být vyšší než 170° C. Viz pododdíly 2.3.2.3 až 2.3.2.8, 2.3.2.9 b) a 2.3.2.10.

2.3.2.3 Nutno použít následovně uvedených zkušebních postupů, pokud vzniknou názorové rozdíly o přípustnosti přepravy látek v silniční dopravě.

2.3.2.4 Pokud se zvolí jiné zkušební postupy ke zkoušce podmínek stálosti, musí tyto postupy vést postupy ke stejným závěrům k jakým vedou v následujícím uvedené postupy.

2.3.2.5 Při následně popsané zkoušce tepelné stálosti nesmí teplota v sušárně, ve které se zkoušený vzorek nachází odchylovat více než o 2° C od předepsané teploty; doba zkoušky musí být dodržena s odchylkou nejvýše 2 minut při jejím trvání 30 nebo 60 minut. Sušárna musí být uzpůsobena tak, aby po vložení vzorku dosáhla teplota požadované výše, nejdéle do 5 minut.

2.3.2.6 Zkušební vzorky se musí před zkouškami podle pododdílů 2.3.2.9 a 2.3.2.10 sušit na vakuovém exsikátoru opatřeným roztaveným a zrnovitě změněným chloridem vápenatým při pokojové teplotě po dobu nejméně 15 hodin, přičemž musí být zkušební vzorek rozprostřen v tenkou vrstvu; k tomuto účelu musí být vzorky, které nejsou ani práškovité, ani vláknité, buď rozlámány, rozstrouhány nebo rozřezány na malé části. Tlak v exsikátoru se musí udržovat pod 6.6 kPa (0,066 bar).

2.3.2.7 Před sušením látek za podmínek v pododdílů 2.3.2.6 musí být látky předsušeny podle pododdílů 2.3.2.2 v sušárně s dobrým provzdušněním, při teplotě udržované na 70° C tak dlouho, dokud úbytek hmotnosti za 15 minut není menší než 93 % navážky.

2.3.2.8 Slabě nitrovaná nitrocelulóza podle pododdílů 2.3.2.1 je nejdříve podrobena předsušení podle podmínek v pododdílů 2.3.2.7; sušení se ukončí pobytem po dobu nejméně 15 hodin v exsikátoru opatřeném koncentrovanou kyselinou sírovou.

2.3.2.9 Zkouška chemické stálosti vůči teplu

(a) Zkouška látek jmenovaných v pododdílu 2.3.2.1.

(i) Do každé z obou skleněných zkumavek, které mají

délku	350 mm
vnitřní průměr	16 mm
tloušťku stěny	1,5 mm

se vloží 1 g látky vysušené chloridem vápenatým (látka pro sušení se musí zmenšit v potřebném případě na kusy, jejichž hmotnost nepřesahuje 0,05 g).
Obě zkumavky se přikryjí těsně tak, aby byly uzavřeny volně, vloží se do sušárny tak, aby bylo vidět alespoň 4/5 jejich délky a ponechají se po dobu 30 minut při teplotě 132° C. Po tuto dobu se zjišťuje, zda se během této doby vyvíjí nitrózní plyny ve formě žlutohnědých par, které jsou zvlášť dobře viditelné na bílém pozadí.

(ii) Látka se považuje za stálou, jestliže se neuvolní tyto páry.

(b) Zkouška zvláčněné nitrocelulózy (viz pododstavec 2.3.2.2)

(i) 3 g zvláčněné nitrocelulózy se vloží do stejných skleněných zkumavek jako pod a) které se pak naplněné vloží do sušárny s konstantní teplotou 132° C.

(ii) Zkumavky se zvláčněnou nitrocelulózou zůstanou v sušárně jednu hodinu. Po tuto dobu nesmějí být viditelné žádné žlutohnědé nitrózní páry (nitrózní plyny). Porovnání a zhodnocení jako pod (a).

2.3.2.10 Zápalná teplota (viz pododdíly 2.3.2.1 a 2.3.2.2)

(a) K určení zápalné teploty se zahřeje 0,2 g látky vložené do skleněné zkumavky, která je ponořena do lázně z Wodovy slitiny (kovové lázně). Zkumavka se vloží do lázně, když tato dosáhla teploty 100° C. Teplota lázně se pak zvyšuje každou minutu o 5° C.

(b) Zkumavky musí mít:

délku	125 mm
vnitřní průměr	15 mm
tloušťku stěny	0,5 mm
a musí být ponořeny do hloubky 20 mm;

(c) Zkouška se musí opakovat třikrát a pokaždé se musí zjistit teplota, při níž došlo k zapálení/vznícení látky, t.j. k pomalému nebo rychlému shoření, zapouzdření nebo výbuchu;

(d) Největší teplota zjištěná při těchto zkouškách je teplota zapálení/vznětu.

2.1.3 Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, roztoků a směsí (jako přípravky a odpady)

2.1.3.1 Látky, včetně roztoků a směsí jmenovitě neuvedené, musí být klasifikovány podle svého stupně nebezpečnosti na základě kritérií uvedených v pododdílu 2.2.x.1 jednotlivých tříd. Nebezpečí vyplývající z látky je (jsou) stanoveno na základě jejích fyzikálních, chemických a fyziologických vlastností. Tyto vlastnosti je nutné rovněž zohlednit, pokud praktické zkušenosti vedou k přísnějšímu zařazení.

2.1.3.2 Látka jmenovitě neuvedená v kapitole 3.2, tabulce A, která vykazuje jediné nebezpečí, musí být klasifikována do příslušné třídy pod hromadné pojmenování dle pododdílu 2.2.x.3 této třídy.

2.1.3.3 Roztok nebo směs obsahující jen jednu nebezpečnou látku jmenovitě uvedenou v kapitole 3.2, tabulce A společně s jednou nebo více látkami, které nejsou nebezpečné, musí být považována za nebezpečnou látku jmenovitě uvedenou, ledaže by:
V případě odstavce (b) nebo (c) je roztok nebo směs přiřazena jako jmenovitě uvedená látka, se zohledněním případného vedlejšího nebezpečí, odpovídající třídě a vhodnému hromadnému pojmenování dle pododdílu 2.2.X.3, ledaže by roztok nebo směs neodpovídaly kriteriím žádné třídy a proto nepodléhaly požadavkům ADR.

(a) roztok nebo směs byla zvlášť uvedena v kapitole 3.2, tabulce A nebo

(b) z údajů pod touto položkou pro tuto nebezpečnou látku je zcela jasné, že je použitelná jen pro čistou nebo technicky čistou látku nebo

2.1.3.4 Roztoky a směsi, obsahující jednu z následujících jmenovitě uvedených látek, musí být vždy klasifikovány (uváděny) pod stejnou položkou jako v nich obsažená látka za podmínky, že tyto roztoky a směsi nemají nebezpečné vlastnosti uváděné v pododdíle 2.1.3.5:

- Třída 3
UN 1921	PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ
UN 2481	ETHYLISOKYANÁT
UN 3064	NITROGLYCERIN, ALKOHOLOVÝ ROZTOK s více než 1%, ale nejvýše 5% nitroglycerinu
- Třída 6.1
UN 1051	KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ s méně než 3% vody
UN 1185	ETYLENIMIN, STABILIZOVANÝ
UN 1259	TETRAKARBONYL NIKLU
UN 1613	KYANOVODÍK, VODNÝ ROZTOK (kyselina kyanovodíková) s nejvíce 20% kyanovodíku
UN 1614	KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ s méně než 3% vody a nasáklý v interní pórovité hmotě
UN 1994	PENTAKARBONYL ŽELEZA
UN 2480	METHYLSOKYANÁD
UN 3294	ETHANOVODÍK, ROZTOK V ALKOHOLU s nejvíce 45% kyanovodíku
- Třída 8
UN 1052	FLUOROVODÍK, BEZVODÝ
UN 1744	BROM nebo UN 1744 BROM, ROZTOK
UN 1790	KYSELINA FLUOROVODÍKOVÁ s více než 85% fluorovodíku
UN 2576	BROMID FOSFORU, ROZTAVENÝ
- Třída 9
UN 2315	BIFENYLY POLYCHROMOVANÉ
UN 3151	BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ nebo UN 3151 TERFENYLY POLOHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ
UN 3152	BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ nebo UN 3152 TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ, ledaže by obsahovaly jednu nebo více výše uvedených látek tříd 3, 6.1 nebo 8; v tomto případě jsou zařazeny odpovídajícím způsobem.

2.1.3.5 V kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě neuvedené látky mající více nebezpečných vlastností, jakož i roztoky a směsi obsahující více nebezpečných látek musí být klasifikovány pod hromadné pojmenování (viz. pododdíl 2.1.2.4) a obalovou skupinou příslušné třídy v závislosti na jejich nebezpečných vlastnostech. Takovéto zařazení podle nebezpečných vlastností musí být provedeno následovně:

2.1.3.5.1 Fyzikální, chemické a fyziologické charakteristiky musí být určeny měřením nebo výpočtem a zařazení látek, roztoků nebo směsi se provede podle kritérií v pododdíle 2.2.x.1 jednotlivých tříd.

2.1.3.5.2 Je-li toto určení možné jen s neúměrně vysokými náklady (např. u určitých odpadů), musí být látka, roztok nebo směs zařazena do třídy komponentu s převládajícím nebezpečím.

2.1.3.5.3 Pokud nebezpečné vlastnosti látky, roztoku nebo směsi spadají více jak do jedné třídy nebo skupin látek uvedených níže, potom látka, roztok nebo směs musí být zařazena do třídy nebo skupiny látek odpovídající převažujícímu nebezpečí na základě následujícího pořadí:

(a) látky třídy 7 (vyjma radioaktivních látek ve vyjmutých kusech, u kterých převažují jiné nebezpečné vlastnosti);

(b) látky třídy 1;

(d) znecitlivělé výbušné kapalné látky třídy 3;

(e) samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky třídy 4.1;

(f) samozápalné (pyroforní) látky třídy 4.2;

(g) látky třídy 5.2;

(h) látky třídy 6.1 nebo 3, které na základě jejich jedovatosti vdechnutím musí být zařazeny k obalové skupině I [látky splňující klasifikační kritéria třídy 8 a mající vdechovou jedovatost prachu a mlžného závoje (oparu) (LC₅₀) v rozsahu obalové skupiny I, ale jedovatost při polknutí nebo při dotyku s kůží jen v rozsahu obalové skupiny III nebo nižší, musí být zařazeny do třídy 8];

(i) infekční látky třídy 6.2.

2.1.3.5.4 Pokud nebezpečné vlastnosti látky spadají do více tříd nebo skupin látek, které nejsou uvedeny v oddíle 2.1.3.5.3, musí být látky zařazeny stejným postupem, přičemž se vybírá odpovídající třída podle tabulky převažujícího nebezpečí v pododdíle 2.1.3.9.

2.1.3.6 Je vždy nutné používat nejvhodnějšího hromadného pojmenování (viz pododdíl 2.1.2.4), tzn. obecné j.n.– položky se používá jen, pokud nelze použít druhové/skupinové položky nebo specifické j.n.– položky.

2.1.3.7 Roztoky a směsi látek podporujících hoření nebo látek, jejichž vedlejším nebezpečím je podpora hoření, mohou míti výbušné vlastnosti. V tomto případě nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by splňovaly požadavky pro třídu 1.

2.1.3.8 Jako látky znečišťující vodu ve smyslu ADR jsou látky, roztoky nebo směsi (jako přípravky a odpady), které nemohou být zařazeny do tříd 1 až 8 nebo do třídy 9 s výjimkou položek UN čísel 3077 a 3082, ale které mohou být zařazeny do UN čísel 3077 nebo 3082 třídy 9 na základě zkušebních postupů a kriterií dle oddílu 2.3.5. Roztoky a směsi (jako preparáty, přípravky a odpady), pro které nejsou k dispozici žádné údaje pro zařazení dle klasifikačních kriterií, jsou považovány za látky znečišťující vodu, jestliže hodnota LC₅₀ (viz definici v 2.3.4.7) je stanovena podle následujícího vzorce:
${L C}_{50} = \frac{{L C}_{50} š k o d l i v i n y x 100}{o b s a h š k o d l i v i n y v % h m o t n o s t i}$
činí nejvýše
(viz. také pododdíl 2.3.5.6)

(a) 1 mg/l nebo

(b) 10mg/l, jestliže znečišťující látka není lehce biologicky odbouratelná nebo jestliže je odbouratelná, vykazuje hodnotu log P_ow ≥ 3

2.1.3.9 Tabulka převažujícího nebezpečí

Třída a
obalová
skupina

4.1 II

4.1 III

4.2 II

4.2 III

4.3 I

4.3 II

4.3 III

5.1 I

5.1 II

5.1 III

6.1 I
DERMAL

6.1 I
ORAL

6.1 II

6.1 III

8 I

8 II

8 III

3 I

SOL

LIQ

SOL

LIQ

SOL

LIQ

SOL

LIQ

4.3 I

SOL

LIQ

SOL

LIQ

SOL

LIQ

3 I

4.1

3 I

4.1

3 I

4.2

3 I

4.2

3 I

5.1 I

3 I

5.1 I

3 I

5.1 I

3 I

3 II

SOL

LIQ

SOL

LIQ

SOL

LIQ

SOL

LIQ

4.3 I

4.3 II

SOL

LIQ

SOL

LIQ

SOL

LIQ

3 I

3 II

8 I

3 II

4 1

3 II

4.1

3 II

4.2

3 II

4.2

3 II

5.1 I

3 I

5.1 II

3 II

5.1 II

3 II

3 III

SOL

LIQ

SOL

LIQ

SOL

LIQ

SOL

LIQ

4.3 I

4.3 II

4.3 III

SOL

LIQ

SOL

LIQ

SOL

LIQ

6.1 I

6.1 II

3 III *)

8 I

8 II

3 III

4.1

3 II

4.1

3 III

4.2

3 II

4.2

3 III

5.1 I

3 I

5.1 II

3 II

5.1 II

3 III

4.1 II

4.2 II

4.3 I

4.3 II

5.1 I

4.1 II

6.1 I

SOL

LIQ

SOL

LIQ

8 I

SOL

LIQ

SOL

LIQ

4.1 II

6.1 II

4.1 II

6.1 II

4.1 II

8 II

4.1 II

8 II

4.1 III

4.2 II

4.2 III

4.3 I

4.3 II

4.3 III

5.1 I

4.1 II

6.1 I

6.1 II

SOL

LIQ

8 I

8 II

SOL

LIQ

4.1 III

6.1 II

III

4.2 II

4.3 I

4.3 II

5.1 I

4.2 II

6.1 I

4.2 II

8 I

4.2 II

4.2 III

4.3 I

4.3 II

4.3 III

5.1 I

5.1 II

4.2 II

6.1 I

6.1 II

4.2 III

8 I

4.2 III

4.3 I

5.1 I

4.3 I

6.1 I

4.3 I

4.3 II

5.1 I

4.3 II

6.1 I

4.3 I

4.3 II

8 I

4.3 II

4.3 III

5.1 l

5.1 II

4.3 II

6.1 I

6.1 II

4.3 III

8 I

8 II

4.3 III

5.1 I

5.1 II

6.1 I

5.1 I

5.1 II

8 I

5.1 II

5.1 III

6.1 I

6.1 II

5.1 III

8 I

8 II

5.1 III

6.1 l

SOL

LIQ

6.1 I

DERMAL

6.1 I

SOL

LIQ

6.1 I

ORAL

6.1 I

6.1 II

SOL

LIQ

6.1 II

INHAL

6.1 I

6.1 II

SOL

LIQ

SOL

LIQ

6.1 II

DERMAL

6.1 I

8 I

6.1 II

8 II

6.1 II
ORAL

SOL = tuhé látky a směsi
LIQ - kapalné látky, směsi a roztoky
DERMAL = jedovatost při vstřebání kůží
ORAL = jedovatost při požití
INHAL = jedovatost při vdechnutí
*) U prostředku hubicích škůdce (pesticidu) třídy 6.1.

8 I

SOL
6.1 II

LIQ
8 II

6.1 II

6.1 III

8 I

8 II

8 III

6.1 III

8 I

8 II

8 III

POZN.1: Příklady pro použití tabulky
Zařazení jediné látky
Popis zařazování (klasifikace) látky:
Amin jmenovitě neuvedený vyhovující kritériím pro třídu 3, obalovou skupinu II, jakož i kritériím pro třídu 8, obalovou skupinu I.
Postup:
Průsečík řádky 3 II se sloupcem 8 I dává 8 I.
Tento Amin je tímto přiřazen třídě 8, a sice pod:
UN 2734 AMIN, KAPALNÝ, ŽÍRAVÝ, HOŘLAVÝ, J.N. nebo UN 2734 POLYAMIN, KAPALNÝ, ŽÍRAVÝ, HOŘLAVÝ, J.N. obalová skupina I
Zařazení směsi
Popis zařazování (klasifikace) směsi:
Směs skládající se z hořlavé kapalné látky zařazené (klasifikované) do třídy 3, obalové skupiny III a jedovaté látky třídy 6.1, obalové skupiny II a žíravé kapalné látky třídy 8 skupiny obalů I
Postup:
Průsečík řádky 3 III se sloupcem 6.1 II dává 6.1 II.
Průsečík řádky 6.1 II se sloupcem 8I LIQ dává 8 I.
Tato blíže nedefinovaná směs je tímto zařazena do třídy 8 a sice pod:
UN 2922 ŽÍRAVÉ, KAPALNÉ LÁTKY, JEDOVATÉ, J.N. obalová skupina I
POZN.2: Příklady pro zařazení směsí a roztoků do třídy a obalové skupiny:
Roztok fenolu třídy 6.1 obalová skupina II v benzenu třídy 3 obalová skupina II je přiřazen třídě 3 obalové skupině II; Tento roztok je na základě jedovatosti fenolů zařazen pod UN-číslo 1992 HOŘLAVÁ KAPALNÁ LÁTKA JEDOVATÁ, J.N. do třídy 3, obalové skupiny II.
Tuhá směs arzeničnanu sodného třídy 6.1 obalová skupina II a hydroxidu sodného třídy 8 obalová skupina II, je zařazena pod UN-číslo 3290 JEDOVATÉ ANORGANICKÉ TUHÉ LÁTKY, ŽÍRAVÉ, J.N. do třídy 6.1 obalová skupina II.
Roztok naftalenu, surový nebo rafinovaný, třídy 4.1 obalová skupina III v benzinu třídy 3 obalová skupina II, je zařazen pod UN-číslo 3295 UHLOVODÍK, KAPALNÝ, J.N. do třídy 3 obalová skupina II.
Směs uhlovodíků třídy 3 obalová skupina III a polychlorovaných bifenylů (PCB) třídy 9 obalová skupina II, je zařazena pod UN-číslo 2315 POLYCHLOROVANÉ BIFENYLY (PCB) do třídy 9 obalová skupina II.
Směs propylenimu třídy 3 a polychlorovaného bifenylu (PCB) třídy 9 obalová skupina II je zařazena pod UN-číslo 1921 PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ do třídy 3.

2.2.3 Třída 3 Hořlavé kapaliny

2.2.3.1 Kritéria

2.2.3.1.1 Pojem třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které:
- jsou kapalné látky podle odstavce (a) definice pojmu pro “kapaliny" v oddíle 1.2.1;
- mají při 50°C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bar) a při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela plynné a;
- mají bod vzplanutí nejvýše 61 °C (k vůli odpovídající zkoušce viz. pododdíl 2.3.3.1).
Pojem třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí přes 61 °C, které jsou zahřáté na nebo přes jejich bod vzplanutí a jsou podány k přepravě nebo přepravovány. Těmto látkám je přiřazeno UN číslo 3256.
Pojem třídy 3 zahrnuje také znecitlivělé výbušné kapaliny. Znecitlivělé kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiné kapalině rozpuštěny nebo suspendovány k potlačení vytvoření výbušných vlastností homogenní kapalné směsi. V kapitole 3.2, tabulce A jsou tyto položky pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343 a 3357.
POZN. 1: Nejedovaté a nežíravé látky s bodem vzplanutí vyšším jak 35°C, které v Příručce zkoušek a kritérii část III pododdíl 32.5.2 pevně stanovených podmínek zkoušek, neprobíhá u nich žádné samostatné hoření nejsou látkami třídy 3; jsou - li však tyto látky zahřáté na nebo přes jejich bod vzplanutí, a jsou - li v tomto stavu podány k přepravě nebo přepravovány, jsou látkami této třídy.
POZN. 2: V rozdílu k 2.2.3.1.1 se považuje palivo pro dieselové motory nebo olej plynový nebo olej topný (lehký) s bodem vzplanutí přes 61 °C do nejvýše 100°C jako látka třídy 3 UN čísla 1202.
POZN. 3: Kapaliny, které jsou při vdechnutí velmi jedovaté s bodem vzplanutí pod 23°C a jedovaté látky s bodem vzplanutí od 23°C jsou látkami třídy 6.1 (viz. pododdíl 2.2.61.1).
POZN. 4: Prostředky boje proti škůdcům (pesticidy) s použitými kapalnými látkami a preparáty, které jsou velmi jedovaté, jedovaté nebo slabě jedovaté a mají bod vzplanutí od 23°C nebo více, jsou látkami třídy 6.1 (viz. pododdíl 2.2.61.1).
POZN. 5: Žíravé kapaliny s bodem vzplanutí 23°C nebo nad ním jsou látkami třídy 8 ((viz. pododdíl 2.2.6.11).
POZN. 6: UN 2734 AMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo UN 2734 POLYAMINY, KAPALNÉ ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. a UN 2920 ŽÍRAVÉ, KAPALNĚ, HOŘLAVĚ, J.N. jsou látky třídy 8 (viz. pododdíl 2.2.8.1).
POZN. 7: Léčiva připravená k použití, např. kosmetika a léky, které jsou vyrobeny pro osobní potřebu a jsou baleny v obchodních baleních nebo baleních pro domácnost, nepodléhají předpisům pro ADR.

2.2.3.1.2 Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:

F	Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí;
	F1 Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do nejvýše 61 °C;
	F2 Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí přes 61 °C, které zahřáté na nebo přes jejich bod vzplanutí jsou podány k přepravě nebo přepravovány (ohřívané látky);
FT	Hořlavé kapaliny, jedovaté;
	FT1 Hořlavé kapaliny jedovaté;
	FT2 Prostředky k boji proti škůdcům (pesticidy);
FC	Hořlavé kapaliny, žíravé;
FTC	Hořlavé kapaliny, jedovaté žíravé.
D	Znecitlivělé výbušné kapaliny

2.2.3.1.3 Ve třídě 3 přiřazené látky a předměty jsou v kapitole 3.2, tabulce A uvedeny. V kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě neuvedené látky jsou podle předpisů tohoto oddíly být přiřazeny odpovídajícím položkám v pododdíle 2.2.3.3 a odpovídající obalové skupině. Hořlavé kapaliny jsou na základě jejich stupně nebezpečí, který vytvářejí při přepravě, přiřazeny následující obalové skupině:

Obalová skupina I:	Látky s vysokým nebezpečím: hořlavé kapaliny jejichž bod varu nebo začátek varu je nejvýše 35°C a hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí pod 23°C, které jsou buď podle pododdílu 2.2.61.1 velice jedovaté nebo podle kritérií v pododdíle 2.2.8.1 jsou silně žíravé;
Obalová skupina II:	Látky se středním nebezpečím: hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí pod 23°C, které nespadají pod obalovou skupinu I, vyjma látek v 2.2.3.1.4
Obalová skupina III:	Látky s nízkým nebezpečím: hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí od 23°C do 61 °C včetně látek v 2.2.3.1.4

2.2.3.1.4 Kapalné nebo viskózní směsi včetně směsí a přípravků s nejvýše 20% nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě smějí mít přiřazeny obalovou skupinu III, jestliže jsou splněny následující požadavky:

(a) výška vrstvy rozpouštědla, která se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla, musí činit méně než 3% celkové výšky zkušebního vzorku (viz. Příručka zkoušek a kritérií část III pododdíl 32.5.1) a

(b) viskozita¹ a bod vzplanutí musí odpovídat následující tabulce:

Extrapolovaná kinematická viskozita v (při střihové rychlosti blízké O) m²/s při 23°C	Doba výtoku t podle ISO 2431:1993		Bod vzplanuti v °C
	v s	při průměru výtokové trysky v mm	Bod vzplanuti v °C
20 < v ≤ 80	20 < t ≤ 60	4	nad 17
80 < v ≤ 135	60 < t ≤ 100	4	nad 10
135 < v ≤ 220	20 < t ≤ 32	6	nad 5
220 < v ≤ 300	32 < t ≤ 44	6	nad - 1
300 < v ≤ 700	44 < t ≤ 100	6	nad - 5
700 < v	100 < t	6	- 5 a níže

POZN.: Směsi s více než 20%, ale nejvýše 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě jsou látky, kterým je přiřazeno UN číslo 2059.
Směsi s bodem vzplanutí pod 23°C
- s více než 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku nebo
- s nejvýše 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku více než 12,6% v suché hmotě
jsou látkami třídy 1 (UN číslo 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN číslo 2555, 2556, 2557).

2.2.3.1.5 Nejedovaté a nežíravé roztoky a homogenní směsi s bodem vzplanutí 23°C nebo výše (viskózní látky, jako barviva nebo laky, vyjma látek obsahujících více než 20% nirtocelulózy) v nádobách o obsahu nejvýše 450 litrů, nepodléhají předpisům ADR, jestliže při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz. Příručka zkoušek a kritérií část III pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3% celkové výšky a jestliže látky při 23°C ve výtokovém kelímku podle normy ISO 2431:1993 s tryskou průměru 6 mm vykazují dobu výtoku:

(a) nejméně 60 sekund, nebo

(b) nejméně 40 sekund a neobsahují více než 60% látek třídy 3.

2.2.3.1.6 Jestliže látky třídy 3 připadnou z důvodu přísad do jiných oblastí nebezpečnosti než ty, patřící k jmenovitě uvedeným látkám v kapitole 3.2, tabulce A, zařadí se tyto směsi nebo roztoky k těm číslům nebo skupinám, ke kterým na základě skutečného nebezpečí patří.
POZN: Pro zařazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz. také oddíl 2.1.3.

2.2.3.1.7 Na základě kritérií v oddíle 2.3.2 a kritérií v 2.2.3.1.1 může být také stanoveno, zda jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, příp. roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku je takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhají ustanovením této třídy (viz. také oddíl 2.1.3).

2.2.3.2 K přepravě nepřipuštěné látky

2.2.3.2.1 Látky třídy 3, které lehce peroxidují (jako ether nebo určité kyslíkaté hetorocyklické látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže nepřekročí obsah peroxidu 0,3% přepočítáno na peroxid vodíku (H₂O₂). Obsah peroxidu se stanoví podle 2.3.3.2.

2.2.3.2.2 Chemicky nestabilní látky třídy 3 je připuštěno přepravovat jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečné reakce rozpadu nebo polymerické reakce během přepravy. Za tímto účelem musí být také provedena opatření, aby nádoby neobsahovaly látky, které by takové reakce mohly podporovat.

2.2.3.2.3 V kapitole 3.2 tabulce A neuvedené znecitlivělé výbušné kapaliny nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3.

2.2.3.3 Seznam hromadných pojmenování

2.3.3 Zkoušky hořlavých kapalných látek třídy 3,6.1 a 8

2.3.3.1 Zkouška pro stanovení bodu vzplanutí

2.3.3.1.1 Bod vzplanutí se určuje některým z těchto přístrojů:

(a) Abel;

(b) Abel-Pensky;

(d) Pensky-Martens;

(e) Přístroje podle ISO 3679:1983 nebo ISO 3680:1983.

2.3.3.1.2 Pro stanovení bodu vzplanutí nátěrových hmot, lepidel a podobných viskózních výrobků obsahující ředidla, smí být použito jen přístrojů a zkušebních metod, které jsou vhodné ke stanovení bodu vzplanutí viskózních kapalin a odpovídají následujícím normám:

(a) Mezinárodní norma ISO 3679:1983;

(b) Mezinárodní norma ISO 3680:1983;

(d) Německá norma DIN 53213:1978 část 1.

2.3.3.1.3 Postup zkoušky musí odpovídat buď metodě rovnovážné nebo metodě nerovnovážné.

2.3.3.1.4 Při postupu podle metody rovnovážné viz:

(a) Mezinárodní norma ISO 1516:1981

(b) Mezinárodní norma ISO 3680:1983

(d) Mezinárodní norma ISO 3679:1983.

2.3.3.1.5 Postup podle metody nerovnovážné je:

(a) Pro přístroj Abel viz:

(i) Britská norma BS 2000:1995 část 170;

(ii) Francouzská norma NF MO7-011:1988;

(iii) Francouzská norma NF T66-009:1969;

(b) Pro přístroj Abel-Pensky viz:

(i) Německá norma DIN 51775:1974 část 1 (pro teplotu od 5° C do 65° C);

(ii) Německá norma DIN 51755:1978 část 2 (pro teplotu pod 5° C);

(iii) Francouzská norma NF MO7-036:1984;

(d) Pro přístroj Pensky-Martens viz:

(i) Mezinárodní norma ISO 2719:1988;

(ii) Evropská norma EN 22719:1994 v jejím současném národním vydání (např. BS 2000, část 404/EN 22719);

(iii) Americká norma ASTM D 93:1994;

(iv) Norma petrolejářského institutu IP 34:1988.

2.3.3.1.6 V oddílech 2.3.3.1.4 a 2.3.3.1.5 uvedené zkušební postupy se používají jen pro rozsahy vzplanutí uvedené u jednotlivých metod. Při výběru použití metody je třeba dbát na možnost chemické reakce mezi látkou a zkušební nádobou. Přístroj je třeba, pokud to vyžaduje bezpečnost, umístit na místě, kde je omezeno proudění vzduchu. Z bezpečnostních důvodů smí být, pro organické peroxidy a látky samovolně se rozkládající (známé též jako “energetické” látky) nebo pro jedovaté látky, použity pouze zkušební postupy, při nichž se používají jen malé zkušební vzorky o velikosti cca 2 ml.

2.3.3.1.7 Jestliže podle nerovnovážné metody podle oddílu 2.3.3.1.5 je stanoven bod vzplanutí 23° C ± 2° C nebo 61° C ± 2° C, je třeba tento výsledek potvrdit pro každý teplotní rozsah jednou z metod rovnovážných uvedených v oddílu 2.3.3.1.4.

2.3.3.1.8 Je-li zařazení hořlavé kapalné látky sporné, pak je směrodatné zařazení, které navrhl odesílatel, jestliže se výsledek znovu provedeného stanovení bodu vzplanutí u dotyčné kapaliny neliší více než o 2° C od mezních hodnot (23° C popř. 61° C). Liší-li se výsledek opakovaného stanovení více než 2° C, je nutné provést druhé přezkoušení a platí za rozhodující nejnižší ze zjištěných hodnot při přezkoušení.

2.3.3.2 Zkouška pro stanovení obsahu peroxidu
Obsah peroxidu v kapalné látce se určuje následovně:
Vylije se množství p (asi 5 g s přesností vážení na 0,01 g) zkoušené kapaliny do Erlenmeyerkovy baňky přidá se 20 cm³ anhydridu kyseliny octové a smíchá se asi s 1 g pevného jodidu draselného rozetřeného na prášek. Po 10 minutách se kapalina ohřeje během 3 minut na 60° C; nechá se chladnout 5 minut a přidá se 25 cm³ vody. Po půl hodině se uvolněný jód titruje desetinou normálního roztoku simatanu sodného bez přidání indikátoru. Dokonalé odbarvení označuje konec reakce. Označíme-li potřebný počet cm³ roztoku simatanu písmenem n, vypočítá se procentuální obsah peroxidu ve vzorku (počítána na H₂O₂) podle vzorce:
$\frac{17 n}{100 p}$

2.1.4 Zařazování zkušebních vzorků

2.1.4.1 Jestliže třída látky není přesně známa a látka je dopravována k dalšímu zkoušení, pak je zařazena na základě znalosti odesílatele do předběžné třídy, pod předběžné oficiální pojmenování a je jí přiřazeno předběžné UN – číslo, a sice za použití:
Pro přepravu se pak používá nejpřísnější možné obalové skupiny pro zvolené oficiální pojmenování.
Při použití těchto předpisů je oficiální pojmenování doplněno výrazem «vzorek» (např. “HOŘLAVÁ KAPALINA, J.N., vzorek"). V jistých případech, kdy pro vzorek existuje specifické oficiální pojmenování, které vyhovuje daným klasifikačním kriteriím ( např. VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, J.N. UN-číslo 3167), musí být použito toto oficiální pojmenování. Pokud je pro přepravu vzorku použita položka j.n., nemusí být oficiální pojmenování doplněno technickým názvem jak je vyžadováno ve zvláštním ustanovením 274 kapitoly 3.3.

(a) klasifikačních kritérií kapitoly 2.2 a

(b) ustanovení této kapitoly.

2.1.4.2 Vzorek látky musí být přepravován v souladu s ustanoveními vztahujícími se na předběžné oficiální pojmenování za předpokladu, že:

(a) látka se nepovažuje za látku nepovolenou k přepravě podle pododdílu 2.2.X.3 kapitoly 2.2 anebo podle kapitoly 3.2;

(b) látka se nepovažuje za látku, která splňuje kritéria třídy 1 nebo není látkou infekční ani radioaktivní;

(c) látka vyhovuje ustanovením odstavce 2.2.41.1.15, popříp. 2.2.52.1.9, jedná-li se o samovolně se rozkládající látku nebo organický peroxid;

(d) vzorek bude přepravován ve skupinovém obalu s hmotností netto jednoho kusu nejvýše 2,5 kg; a

(e) vzorek nebude balen společně s jinými věcmi do jednoho kusu

2.3.4 Zkouška ke stanovení tekutosti
Ke stanovení tekutosti kapalných, hustých nebo pastovitých látek a směsí se používá následující postup:

2.3.4.1 Zkušební přístroj
Obchodně běžný penetrometr podle ISO-normy 2137:1985 s vodící tyčí o hmotnosti 47,5 g ± 0,05 g; Děrovaný kotouč z duralu s kónickými otvory a hmotností 102,5 g ± 0,05 g (viz obrázek 4); Penetrační nádoba o vnitřním průměru 72 mm až 80 mm k jímání vzorku.

2.3.4.2 Zkušební postup
Vzorek se naplní do penetrační nádoby nejméně půl hodiny před začátkem měření. Nádobka se těsně uzavře a v klidu vloží až do začátku měření. Vzorek se v těsně uzavřené penetrační nádobce ohřeje na 35° C ± 0,5° C a teprve bezprostředně před měřením (nejvýše 2 minuty) se přemístí na stolek penetrometru. Nyní se na povrch kapaliny nasadí hrot s děrovaného kotouče a změří se hloubka průniku v závislosti na čase.

2.3.4.3 Vyhodnocení výsledků zkoušky
Látka je pastovitá, jestliže po nasazení hrotu S na povrch vzorku je odečtená hodnota penetrace:
POZN.: U vzorků s omezenou tekutostí je často nemožné dosáhnout v penetrační nádobce vodorovné plochy a tím zajistit při nasazení hrotu S zajištění jednoznačných počátečních podmínek měření. Navíc může u mnohých vzorků nastat při nasazení hrotu děrovaného kotouče klasická deformace povrchu a v prvních vteřinách dojít k naměření mylných vyšších hodnot penetrace. V těchto případech může být účinné pro vyhodnocení zkoušky použít výsledků podle odstavce (b).
Penetrometr

Pro míry bez udání tolerance platí ± 0,1 mm

(a) při době zatížení 5 s ± 0,1 s s menší než 15 mm ± 0,3 mm nebo

(b) při době zatížení 5 s ± 0,1 s s větší než 15 mm ± 0,3 mm, avšak dodatečná penetrace po dalších 55 s ± 0,5 s je menší než 5,0 mm ± 0,5 mm

2.3.5 Zkoušky ke stanovení ekotoxicity, odolnosti a bioakumulace látek ve vodě pro zařazení do třídy 9
POZN.: Použité zkušební metody musí odpovídat těm, které byly schváleny Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Komisí Evropského společenství (EC). Pokud se použijí jiné zkušební metody, pak musí být mezinárodně uznány, rovnocenné zkušebním metodám OECD/Komise ES a musí být uvedeny ve zkušebních zprávách.

2.3.5.1 Akutní toxicita pro ryby
Cílem této zkoušky je, stanovit, při jaké koncentraci dojde k úhynu 50 % pokusných zvířat, která udává koncentraci látky ve vodě, při které v průběhu nepřetržitého časového intervalu pokusu nejméně 96 hodin dojde k úhynu 50 % ryb zkoušené skupiny. Vhodné druhy ryb jsou: mřenka pruhovaná (Brachidanio rerio), ryba americká (Pimephales promelas) a pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss).
Ryby se vystaví působení zkoušené látky, která se přidává do vody v různých koncentracích (plus konstantní náplň). Pozorování se zaznamenávají nejméně každých 24 hodin. Na konci 96-ti hodinového působení A - pokud je to možné - při každém porovnání se vypočítá koncentrace, která usmrtí 50 % ryb. Kromě toho se potvrdí koncentrace, u které se po 96-ti hodinách nezjistí žádný účinek (no observed efect concentrtion-NOEC).

2.3.5.2 Akutní toxicita pro dafnie
Cílem této zkoušky je zjistit účinnou koncentraci substance ve vodě, která zneschopní plavání 50 % dafnií (EC₅₀). Vhodnými pokusnými organismy jsou: Daphnia magna a Daphnia pulex. Dafnie se vystaví na 48 hodin působení zkoušené látky, která se přidává do vody v různých koncentracích. Potvrdí se také koncentrace, u které se po 48 hodinách nezjistí žádný účinek (no observed effect concentration - NOEC).

2.3.5.3 Brzdění růstu řas
Cílem této zkoušky je zjistit účinek chemikálie na růst řas při standardních podmínkách. V časovém období 72 hodin se porovná změna biomasy a přírůstek řas za stejných podmínek, avšak bez působení zkoušené chemické látky. Výsledky jsou dány takovou účinnou koncentrací, při které se sníží nejen růst řas o 50 % (IC_50r), ale rovněž tvorba biomasy (IC_50b).

2.3.5.4 Zkušební postupy pro lehkou biologickou odbouratelnost
Cílem této zkoušky je stanovit stupeň biologické odbouratelnosti za aerobních standardních podmínek. Zkušební substance se v malých koncentracích přidává k živnému roztoku s aerobními bakteriemi. Postup odbourávání se pozoruje po dobu 28 dní podle určeného parametru, který je uveden u použité zkušební metody. Lze použít více rovnocenných zkušebních metod. Parametry zahrnují úbytek rozpuštěného organického uhlíku (DOC-úbytek), vývin oxidu uhličitého (CO₂- vývin) a odběr kyslíku (O₂-odběr).
Látka je považována za biologicky lehko odbouratelnou, jestliže v období nejvýše 28 dní splní následující kritéria, přičemž tyto hodnoty musí být dosaženy do 10 dnů, počínaje dnem, v němž biologická odbouratelnost poprvé přesáhla 10 %:

DOC-úbytek:	70 %
CO₂-vývin	60 % výpočtové produkce CO₂
O₂-odběr	60 % výpočtové spotřeby O₂

Pokus může pokračovat déle jak 28 dnů, jestliže výše uvedená kritéria nebyla splněna, přičemž však potom výsledek představuje příslušnou biologickou odbouratelnost zkoušené látky. Pro účely zařazení je za normálních okolností potřebný výsledek “lehké” odbouratelnosti.
Jsou-li k dispozici jen údaje COD- a BOD₅, pak se látka považuje za biologicky lehko odbouratelnou, jestliže poměr BOD₅: COD je větší nebo roven 0,5.
Biochemická potřeba kyslíku (BOD - Biochemical Oxygen Demand) je definována jako hmota rozpuštěného kyslíku, která je nutná pro biochemickou oxidaci určitého objemu rozpuštěné substance za předepsaných podmínek. Výsledky se uvádějí v gramech BOD na gram zkoušené látky. Normální doba trvání pokusu činí 5 dnů, při použití národní standardní (normové) zkušební metody.
Chemická potřeba kyslíku (COD - Chemical Oxygen Demand) je měřítko oxidovatelnosti látky a vyjadřuje se jako takové rovnocenné množství kyslíku oxidačně působícího reagenčního činidla, které zkoušená substance spotřebuje za stanovených laboratorních podmínek. Výsledky se udávají v gramech COD na gram zkoušené substance. Smí být použity národní standardní (normové) zkušební metody.

2.3.5.5 Zkušební postupy pro bioakumulační potenciál

2.3.5.5.1 Cílem této zkoušky je stanovit potenciál bioakumulace, buď poměrem mezi rovnovážnou koncentrací (c) látky v rozpouštědle a ve vodě, nebo pomocí faktoru biokoncentrace (BCF).

2.3.5.5.2 Poměr rovnovážné koncentrace (c) látky v rozpouštědle k rovnovážné koncentraci ve vodě se obyčejně vyjadřuje jako desítkový logaritmus (log₁₀). Rozpouštědlo a voda smí vykazovat jen zanedbatelnou mísitelnost a látka nesmí ve vodě ionizovat. Normálně používaným rozpouštědlem je n-Oktanol.
V případě n-Oktanolu a vody vznikne:
log P_ow = log₁₀ [C_o/C_w]
přičemž P_ow je Nernstův koeficient dělení, který se získá tak, že koncentraci látky v n-Oktanu (C_o) dělíme koncentrací látky ve vodě (C_w). Jestliže je log P_ow ≥ 3,0, pak látka obsahuje potenciál bioakumulace.

2.3.5.5.3 Faktor biokoncentrace (BCF) je definován jako poměr mezi koncentrací zkoušené substance v pokusné rybě (C_f) a koncentrací v pokusné vodě (C_w) ve stabilním stavu:
BCF = (C_f) / (C_w).
Princip pokusu spočívá v tom, že ryby jsou vystaveny působení roztoku nebo dispense se známou koncentrací zkoušené substance ve vodě. Podle zvolené zkušební metody, která spočívá na vlastnostech zkoušené substance se smí použít průtočná, statická nebo semistatická metoda. Ryby se vystaví na určité časové období působení zkoušené látky; dále následuje časové období bez další expozice. V průběhu druhého časového období se provedou měření přírůstku zkoušené látky ve vodě, tzn. vylučovací přírůstek nebo čistící přírůstek.
(Různé zkušební metody a výpočtová metoda BCF jsou detailně uvedeny ve směrnicích pro zkoušení chemikálií OECD-OECD Guidelines for Testing of Chemicals -, metody 305A až 305E, 12. květen 1981).

2.3.5.5.4 Látka může vykazovat hodnotu log P_ow, která je větší nebo rovna 3,0 a hodnotu BCF, která je menší než 100. Toto by poukazovalo na malý nebo neexistující potenciál pro bioakumulaci. Ve sporných případech, jak je znázorněno na vývojovém diagramu v bodě 7, má hodnota BCF přednost před hodnotou log P_ow.

2.3.5.6 Kritéria
Látku lze považovat za vodu znečišťující, jestliže splňuje jedno z následujících kritérií:
Z následujících pojmenovaných hodnot - 96hodinová hodnota LC₅₀ pro ryby, 48hodinová hodnota EC₅₀ pro dafnie, 72hodinová hodnota IC₅₀ pro řasy je nejmenší hodnota
- nejvíce 1 mg/litr;
- více jak 1 mg/litr, ale nejvíce 10 mg/litr a látka není biologicky lehko odbouratelná;
- více jak 1 mg/litr, ale nejvíce 10 mg/litr a hodnota log P_ow je nejméně 3,0 (ledaže by experimentálně stanovené BCF činilo nejvýše 100).

2.3.5.7 Vývojový diagram

*) nejmenší z hodnot 96-ti hodinová LC₅₀, 48-ti hodinová EC_50, 72-hodinová IC₅₀
BCF = faktor biokoncentrac

2.2.7. Třída 7: Radioaktivní látky

2.2.7.1 Definice třídy 7

2.2.7.1.1 Radioaktivní látky jsou látky obsahující radionuklidy, ve kterých koncentrace aktivity, jakož i celková aktivita převyšuje uvedené hodnoty v 2.2.7.7.2.1 až 2.2.7.7.2.6.

2.2.7.1.2 Následující radioaktivní látky nespadají pro účely ADR pod třídu 7:

(a) radioaktivní látky, které jsou integrální součástí přepravních prostředků;

(b) radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř zařízení, u kterých jsou v účinnosti vhodné bezpečnostní podmínky a u kterých se přeprava neděje na veřejných komunikacích nebo kolejových cestách.

(c) radioaktivní látky, které jsou osobám nebo živým zvířatům implantovány nebo vtěleny pro diagnostické nebo terapeutické účely;

(d) radioaktivní látky ve spotřebních a užitných výrobcích, které obdržely podle předpisů schválení k prodeji konečnému spotřebiteli;

(e) přírodní látky a rudy, které se v přírodě vyskytující a obsahují radionuklidy, přičemž se nezohledňuje zpracování pro použití těchto radionuklidů, za předpokladu, že koncentrace aktivit těchto látek nepřekročí 10-násobek hodnoty udané v 2.2.7.7.2.

2.2.7.2 Definice
A₁ a A₂
A₁ je odvozená hodnota aktivity radioaktivních látek zvláštní formy uvedená v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo podle 2.2.7.7.2, které jsou použity pro určení mezní hodnoty aktivity podle požadavků ADR.
A₂ je odvozená hodnota aktivity radioaktivních látek uvedena v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo podle 2.2.7.2, vyjma látek ve zvláštní formě, které jsou použity pro určení mezních hodnot aktivity podle požadavků ADR.
Schválení
Vícestranným schválením se rozumí schválení, které bylo uděleno příslušnými orgány, jak země původu typu kusu nebo zásilky, tak také každého státu, přes který nebo do kterého, má být příslušná zásilka přepravena.
Jednostranným schválením se rozumí schválení takového druhu konstrukce (typu kusu), které uděluje jen příslušný orgán země původu typu konstrukce.Není-li země původu smluvní stranou ADR, musí být toto povolení uznáno příslušným orgánem prvního smluvního státu ADR, který přijde se zásilkou do styku (viz pododdíl 6.4.22.6).
Uzavírající systém je konstruktérem určené a příslušným orgánem uznané uspořádání štěpných látek a konstrukce obalů, které jsou pro udržení kritické bezpečnosti předpokládány.
Hermetický vnější obal se rozumí souhrn všech konstrukčních části potřebný pro úplný, hermetický vnější obal, předvídané konstruktérem, které mají zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy.
Kontaminace se rozumí přítomnost radioaktivní látky na povrchu v množství více než 0,4 Bq/cm² pro beta a gama zářiče jakož i alfa zářiče o nízké toxicitě nebo 0,04 Bq/cm² pro všechny ostatní alfa zářiče.
Nefixovaná kontaminace se rozumí kontaminace, která se může při rutinních přepravních podmínkách z povrchu uvolnit.
Fixovaná kontaminace se rozumí každá kontaminace s výjimkou nefixované kontaminace.
Malý kontejner je kontejner, který má buď vnější rozměry menší než 1,5 m nebo vnitřní objem nejvýše 3 m³.
Velký kontejner(kontejner) je kontejner, který není malý kontejner podle definice v tomto oddílu.
Kritický bezpečnostní index (CSI), který je přidělen kusu, transportnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami je číslo, pomocí kterého jsou kontrolovány kusy, transportní obalové soubory nebo kontejnery se štěpnými látkami.
Vzor je popis radioaktivní látky zvláštní formy, o nízké disperzitě radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje uplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy ze kterých je zřejmý soulad s požadavky a s jinými relevantními podklady.
Výlučné použití se rozumí použití vozidla nebo kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy vykládky a nakládky před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce.
Štěpné látky jsou uran-233, uran -235, plutonium-239, plutonium- 241 nebo každá kombinace těchto radionuklidů. Pod tyto definice pojmy nespadají:
Radioaktivní látky s nízkou disperzitou jsou buď tuhé radioaktivní látky nebo tuhé radioaktivní látky v uzavřené kapsli, které mají omezenou disperzibilitu a nejsou práškovité.
POZN.: Radioaktivní látky s nízkou disperzitou smějí být přepravovány v kusech typu B (U) nebo typu B (M) daných množstvích jako letecký náklad, které jsou povoleny ve schvalovacím protokolu pro vzorky kusů. Tyto odsouhlasené pojmy jsou zde uvedeny proto, aby mohly být takové kusy radioaktivních látek s nízkou disperzitou přepravovány také na kolejích
Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA) viz 2.2.7.3
Alfa zářiče nízké toxocity jsou: přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium, uran-235 nebo uran-238, thorium-232, jakož i thorium-228 a thorium-230, jsou-li tyto obsaženy v rudách nebo fyzikálních nebo chemických koncentrátech nebo alfa zářiče s poločasem rozpadu méně než 10 dní.
Nejvyšší normální provozní tlak je nejvyšší tlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v těsně uzavřeném vnějším obalu v průběhu jednoho roku bez odvětrávání, bez vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozním dozorem, vlivem teploty a slunečního záření, které odpovídají vnějším podmínkám okolí během přepravy.
Transportní obalový soubor je schránka, jako krabice nebo pytel, který je používán jednotlivým odesílatelem, aby se mohlo lépe manipulovat se zásilkou jako s jednotkou sestávající z jednoho nebo více kusů při skládání a přepravě.
Kus pro přepravu radioaktivní látky je obal s radioakticním obsahem, jak je podám k přepravě. Typy kusů zahrnuté do ADR, které podléhají ustanovením o mezních hodnotách aktivity a konstrukčním uspořádání pododdílu 2.2.7.7 a které odpovídají nynějším požadavkům jsou:
Kusy, které obsahují štěpné látky nebo hexaflorid uranu podléhají dodatečným požadavkům (viz. 2.2.7.7.1.7 a 2.2.7.7.1.8).
POZN.: Pro kusy s jinými nebezpečnými věcmi viz. definice v oddílu 1.2.1.
Dávková intenzita je dávková intenzita v milisievertech za hodinu.
Radioaktivní obsah: jsou to radioaktivní látky se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalnými látkami a plyny uvnitř obalu.
Přeprava je konkrétní přenesení zásilky z místa původu do místa určení
Specifická aktivita radionuklidu je aktivita radionuklidu, vztažená na jednotku hmoty tohoto nuklidu. Specifická aktivita látky je aktivita, vztažená na jednotku hmoty nebo objemu této látky, ve které je radionuklid v podstatě rovnoměrně rozptýlen.
Radioaktivní látka ve zvláštní formě viz 2.2.7.4.1
Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) viz pododdíl 2.2.7.5
Přepravní index (TI), je číslo které bylo přiděleno kusu, transportnímu obalovému souboru, kontejneru nebo nebalené zásilce LSA I nebo SCO I, je to číslo na jehož podkladě může být kontrolována expozice záření.
Neozářené thorium je thorium, které obsahuje nejvýše 10^-7 g uranu 213 na gram thoria 232.
Neozářený uran je uran, který obsahuje nejvýše 2 x 10³ Bq plutonia na gram uranu 235, nejvýše 9 x 10⁶ Bq štěpných produktů na gram urania-235 a nejvýše 5 x 10^-3g uranu -236 na gram uranu-235.
Uran - přírodní, ochuzený, obohacený je následující:
Přírodní uran je chemicky oddělený uran s přírodním složením izotopů uranu (cca. 99,28 hmoty % uranu-238 a 0,72 hmoty % uranu-235).
Ochucený uran je uran s menším hmotnostním podílem uranu -235 než má přírodní uran.
Obohacený uran je uran s vyšším hmotnostním podílem uranu-235 s více než 0,72%. Ve všech případech se vyskytuje malý hmotnostní podíl uranu-234.

(a) vyjmutý kus;

(a) neozářený přírodní nebo ochuzený uran a

(b) průmyslový kus Typ 1 (Typ IP-1);

(b) přírodní uran nebo ochuzený uran, který byl ozařován jen v tepelných reaktorech.

(d) průmyslový kus Typ 3 (Typ IP-3);

(e) kus Typu A;

(f) kus Typu B(U);

(g) kus Typu B(M);

(h) kus Typu C.

2.2.7.3 Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA)¹, určení skupin

2.2.7.3.1 Látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA) je radioaktivní látka s omezenu specifickou vlastní aktivitou nebo radioaktivní látka, pro kterou platí mezní hodnoty odhadované střední specifické aktivity. Při stanovení odhadované střední specifické aktivity není třeba respektovat dodatkový materiál zastiňující LSA navenek.

2.2.7.3.2 LSA-látky se rozdělují do tří skupin:

(a) LSA-I

(i) Uranové nebo thoriové rudy a jejich koncentráty, jakož i jiné rudy, které obsahují v přírodě výše uvedené radionuklidy a je předpokládáno jejich zpracování pro využití těchto radionuklidů;

(ii) pevný, neozářený přírodní nebo neozářený ochuzený uran nebo neozářené thorium nebo jejich pevné nebo kapalné sloučeniny nebo směsi;

(iii) radioaktivní látky, s výjimkou štěpných látek, které nejsou vyjmuty podle pododdílu 6.4.11.2, pro které není hodnota A₂ omezena; nebo

(iv) jiné radioaktivní látky, u kterých je aktivita rovnoměrně rozložena a předpokládaná střední specifická aktivita je třicetinásobná než hodnota koncentrací aktivit stanovené v 2.2.7.7.2.1 až 2.2.7.7.2.6.

(b) LSA-II

(i) voda s koncentrací tritia nejvýše až 0,8 TBq/l nebo

(ii) ostatní látky, ve kterých je aktivita rovnoměrně rozdělena a v nichž odhadovaná střední specifická aktivita u pevných látek a plynů nepřekračuje 10^-4 A₂/g a v kapalných látek 10^-5 A₂/g

(i) jsou radioaktivní látky rovnoměrně rozptýleny v pevném předmětu nebo v souboru pevných předmětů nebo rozptýleny v podstatě rovnoměrně v pevném kompaktním pojivu (jako beton, živice, keramika a pod.);

(ii) jsou radioaktivní látky relativně nerozpustné nebo jsou obsaženy uvnitř relativně nerozpustné základní hmoty, takže i při ztrátě obalu při úplném ponoření do vody vzniklá ztráta radioaktivních látek vylouhováním nepřevyšuje hodnotu 0,1 A₂na kus za 7 dnů;

(iii) odhadovaná střední specifická aktivita tuhé látky bez ohledu na stínící materiál nepřevyšuje hodnotu 2 x A^-3 A₂/g

2.2.7.3.3 Látka LSA III je tuhá látka, která musí být uzpůsobená tak, aby aktivita ve vodě zůstala ohraničena na 0,1A₂, jestliže celkový obsah kusu podléhá předepsaným zkouškám v 2.2.7.3.4.

2.2.7.3.4 Látky LSA III se zkouší následovně:
tuhý zkušební materiál, který představuje celý obsah kusu, se ponoří po 7 dní do vody při okolní teplotě. Pro zkoušku použité množství vody musí být dostatečné, aby na konci časového období 7 dnů bylo volné množství neabsorbované a nevázané vody ještě nejméně 10% množství tuhého zkušebního vzorku. Voda musí na začátku vykazovat pH hodnotu od 6 do 8 a maximální vodivost od 1 mS/m při 20 °C. V návaznosti na sedmidenní ponoření zkušebního vzorku se měří celková aktivita volného množství vody.

2.2.7.3.5 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií pro dimenzování podle 2.2.7.3.4 musí souhlasit s pododdílem 6.4.12.1 a 6.4.12.2

2.2.7.4 Požadavky pro radioaktivní látky ve zvláštní formě

2.2.1.1.1 Radioaktivní látka ve zvláštní formě je buď:
Radioaktivní látky ve zvláštní formě musí mít minimálně jeden rozměr větší než 5 mm.

(a) nedisperzní tuhá radioaktivní látka nebo

(b) uzavřená kapsle, která obsahuje radioaktivní látky a která je zhotovena tak, že může být otevřena jen zničením kapsle.

2.2.7.4.2 Radioaktivní látky ve zvláštní formě musí být uzpůsobené a vybavené tak, aby, jsou-li podrobeny zkouškám dle 2.2.7.4.4. až 2.2.7.4.8., splňovaly následující předpisy:

(a) nesmí se při zkouškách citlivosti na rázy, údery a ohyby dle odstavců 2.2.7.4.5. (a) (b) (c) a 2.2.7.4.6 (a) rozbít ani roztříštit;

(b) nesmí se roztavit nebo dispergovat v průběhu zkoušky na zahřátí dle 2.2.7.4.5 (d) nebo 2.2.7.4.6 (b);

(c) aktivita ve vodě nesmí překročit 2 k Bq při vyluhovacích zkouškách dle 2.2.7.4.7 a 2.2.7.4.8; alternativně nesmí u uzavřených zdrojů překročit netěsnost při objemové zkoušce na těsnost podle ISO - Normy 9987:1992 „Radiation Protection - Sealed Radioactive Sources - Leakage Test Methods“ („Ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní zdroje - zkoušky na těsnost“) použitelnou mezní hodnotu akceptovanou příslušným orgánem.

2.2.7.4.3 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií pro dimenzování podle 2.2.7.4.2 musí souhlasit s pododdílem 6.4.12.1 a 6.4.12.2

2.2.7.4.4 Zkušební vzorek, který radioaktivní látky ve zvláštní formě představuje nebo simulují, podléhá zkoušce citlivosti na ráz, zkoušce na úder, ohybové zkoušce a zkoušce na zahřátí podle 2.2.7.4.5 nebo alternativní zkouškám podle 2.2.7.4.6. Pro každou zkoušku smí být použit jiný zkušební vzorek. V návaznosti na každou zkoušku je zkušební vzorek podroben postupu, vyluhovací zkoušek nebo objemové zkoušce na těsnost, která je minimálně tak citlivá jak je to popsáno v 2.2.7.4.7 pro nedisprerzovatelné tuhé látky, nebo provedení v 2.2.7.4.8 pro látky uzavřené v kapslích.

2.2.7.4.5 Použitelné zkušební postupy jsou:

(a) zkouška citlivosti na ráz: zkušební vzorek musí spadnout z 9 m výšky na dopadovou základnu. Dopadová základna musí být tak uzpůsobená, aby odpovídala oddílu 6.4.14;

(b) zkouška na úder: zkušební vzorek je položen na olověné desce, která leží na hladkém tuhém podkladu, na jejím plochém konci ocelová stavební tyč nahrazuje úder, který má účinek odpovídající pádu 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr 25 mm, se zaoblenými hranami o poloměru (3,0 ± 3,3)mm. Olovo musí překrýt větší plochu než zkušební vzorek s vickersovou tvrdostí od 3,5 do 4,5 a tloušťkou o maximálně 25 mm. Pro každou zkoušku se používá nová olověná deska. Tyč musí zkušební vzorek zasáhnout tak, aby nastalo nejvýše možné poškození;

(c) ohybová zkouška: zkouška platí jen pro délku zdroje o minimální délce 10 cm s poměrem délky k minimální šířce nejméně 10. Zkušební vzorek se vodorovně pevně upoutá, tak aby polovina jeho délky vyčnívala z upoutání. Zkušební vzorek je ohýbán tak, aby utrpěl co největší možné poškození, když se jejímu volnému konci zasadí rána plochou stranou ocelové tyče.
Tyč musí na zkušební vzorek narazit tak, aby účinek rázu odpovídal volnému pádu 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr o 25 mm, s hranami zaoblenými o poloměru (3,0 ± 0,3) mm;

(d) zkouška na zahřátí: zkušební vzorek se zahřeje na 800 st. C v prostředí se vzduchem a ponechá se 10 min při této teplotě, načež se ochladí.

2.2.7.4.6 Zkušební vzorky, které v těsné kapsli uzavřenou radioaktivní látku představují nebo simuluje, mohou být vyjmuty z:

(a) předepsaných zkoušek v 2.2.7.4.5 a) a 2.2.7.4.5 b), pokud hmota radioaktivních látek ve zvláštní formě je menší než 200 g a zkušební vzorek alternativně podléhá zkoušce na citlivost na ráz (IMPACT TEST) pro třídu 4 podle ISO - NORM 2919 : 1980 „Radiation Protektion-Sealed Radioactive Sources –General Requirments and Classification" („Ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní látky - všeobecné požadavky a klasifikace") a

(b) předepsaných zkoušek v 2.2.7.4.5 d), jestliže zkušební vzorek podléhá alternativní zkoušce na zahřátí (Temperature Test) třídy 6 podle „ISO - NORM 2919:1980 „Radiation Protektion-Sealed Radioactive Sources – General Requirments and Classification" („Ochrana proti radioaktivnímu záření - uzavřené radioaktivní látky - všeobecné požadavky a klasifikace").

2.2.7.4.7 U zkušebních vzorků, které představují nebo simulují disperzovatelné tuhé látky, se provádí následující vyluhovací zkouška:

(a) zkušební vzorek se ponoří po 7 dnů do vody při teplotě okolí. Množství vody použité pro zkoušku musí být dostatečné, aby ještě na konci časového období 7 dnů činil volný objem neabsorbované a nevázané vody minimálně 10 % objemu tuhého zkušebního vzorku. Voda musí vykazovat na začátku PH hodnotu od 6 do 8 a maximální vodivost od 1 mS/m při 20°C;

(b) voda se zkušebním vzorkem se potom zahřeje na teplotu (50 ± 5)°C a ponechá se 4 hodiny při této teplotě;

(d) potom se zkušební vzorek uskladní na 7 dní do stálého vzduchu při minimálně 30°C a relativní vlhkosti minimálně 90 %;

(e) zkušební vzorek se potom ponoří do vody za stejných opatření jako v a), aby voda se zkušebním vzorkem se zahřála na (50 ± 5)°C a ponechala se 4 hodiny při této teplotě;

(f) nato se určí aktivita vody.

2.2.7.4.8 U zkušebních vzorků, které v těsné uzavřené kapsli radioaktivní látky představují nebo simulují, se provádí buď zkouška na vylouhování nebo objemová zkouška na těsnost:

(a) zkouška na vylouhování sestává z následujících kroků:

(i) zkušební vzorek se ponoří do vody při teplotě okolí;

(ii) voda a zkušební vzorky se zahřejí na teplotu (50 ± 5)°C ponechají se 4 hodiny při této teplotě;

(iii) nato se určí aktivita vody;

(iv) potom se zkušební vzorek na 7 dnů uskladní do nepohyblivého vzduchu při minimální teplotě 30 °C a relativní vlhkosti minimálně 90%;

(v) kroky podle (i), (ii) a (iii) se mají opakovat.

(b) alternativní objemová zkouška těsnosti musí zahrnout ISO - NORMI 9978:1992 „Radiation protektion - Sealed radioaktive sources - Leakage test methods“ („ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní zdroje - zkouška těsnosti") popsaných zkoušek, které jsou přijatelné pro příslušné orgány.

2.2.7.5 Povrchově kontaminovaný předmět (SCO), určení skupin
Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) je tuhý předmět, který sám není radioaktivní, na jehož povrchu jsou však rozptýleny radioaktivní látky. SCO se zařadí do jedné ze dvou skupin:

(a) SCO-I : tuhý předmět, na kterém:

(i) nefixovaná radioaktivní kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300 cm² (nebo na celé ploše při méně než 300 cm ²), nepřekračuje 4 Bq/cm² u beta a gama zářičů a alfa zářičů nízké toxicity, nebo 0,4 Bq/cm² u všech ostatních alfa zářičů a

(ii) fixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300cm² (nebo na celé ploše při méně než 300 cm²), nepřekračuje 4 x 10⁴ Bq/cm² pro beta a gama zářiče, a alfa zářiče nízké toxicity nebo 4 x 10³ Bq/cm² pro všechny ostatní alfa zářiče,

(iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřípustném povrchu větším než 300 cm² (nebo na celé ploše při méně než 300 cm²), nepřekračuje 4 x 10⁴ Bq/cm² pro beta a gama zářiče a pro alfa zářiče nízké toxicity nebo 4 x 10³/Bq/cm²pro všechny ostatní alfa zářiče.

(b) SCO-II : tuhý předmět, na jehož povrchu překračuje buď fixovaná nebo nefixovaná kontaminace použitelné meze uvedené pod a) pro SCO I a na kterém:

(i) nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300 cm² (nebo na celé ploše při méně než 300 cm²), nepřekračuje 400 Bq/cm² pro Beta a Gama zářiče, jakož i Alfa zářiče nízké toxicity nebo 40 Bq/cm² u všech ostatních Alfa zářičů a

(ii) fixovaná radioaktivní kontaminace na přístupném povrchu na ploše větší než 300 cm² (nebo na celé ploše při méně než 300 cm²), nepřekračuje 8 x 10⁵ Bq/cm² pro Beta a Gama zářiče jakož i Alfa zářiče nízké toxicity nebo 8 x 104 Bq/cm² pro všechny ostatní Alfa zářiče;

(iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu o ploše větší než 300 cm² (nebo na celé ploše při méně než 300 cm²) nepřekračuje 8 x 10⁵ Bq/cm² pro Beta a Gama zářiče, jakož i Alfa zářiče nízké toxicity nebo 8 x 10⁴ Bq/cm² pro všechny ostatní Alfa zářiče.

2.2.7.6 Určení přepravního indexu (TI) a indexu kritické bezpečnosti (CSI)

2.2.7.6.1 Určení přepravního indexu (TI)

2.2.7.6.1.1 Přepravním indexem (TI) se rozumí číslo které bylo přiděleno kusu, transportnímu obalovému souboru, nebo kontejneru, nebo pro nezabalené látky LSA-I, nebo pro nezabalené SCO-l-předměty a stanovuje se podle následujícího postupu:
Tabulka 2.2.7.6.1.1.
MULTIPLIKAČNÍ FAKTORY PRO VELKOPLOŠNÉ NÁKLADY

Plocha nákladu ^a)	Multiplikačni faktor
plocha nákladu ≤ 1 m²	1
1 m²< plocha nákladu ≤ 5 m²	2
5 m ²< plocha nákladu ≤ 20 m²	3
20 m² < plocha nákladu	10

^a) největší naměřená plocha příčného řezu nákladu

(a) Zjistí se nejvyšší dávková intenzita v milisirvertech za hodinu ( mSV/h ) v odstupu 1m od vnějších ploch kusu, transportního obalu, kontejneru, nebo nezabalených látek LSA-I, nebo SCO-l-předmětů. Takto zjištěná hodnota se násobí 100; toto číslo je přepravní index.
U vybraných a thoriových rud a jejich koncentrátů smí být vzato následující hodnoty pro nejvyšší dávkovou intenzitu v každém bodě v odstupu 1 m od vnějších ploch nákladu:
0,4 mSv/h pro rudy a fyzikální koncentráty uranu a thoria;
0,3 mSv/h pro chemické koncentráty thoria;
0,2 mSv/h pro chemické koncentráty uranu kromě uranuhexafluoridu;

(b) Pro cisterny, kontejnery a nezabalené látky LSA-I a předměty SCO-I je podle (a) násobená zjištěná hodnota odpovídajícím faktorem 2 tabulky 2.2.7.6.1.1;

(c) Podle (a) a (c) zjištěné hodnoty se zaokrouhlují na první desetinné místo (např. z 1,13 bude 1,2 ) s výjimkou, kdy by hodnota 0,05 nebo menší mohla být považována za nulu.

2.2.7.6.1.2 Přepravní index je určen pro každý transportní obalový soubor, každý kontejner nebo každé vozidlo je buď součtem přepravních indexů všech obsažených kusů nebo přímým měřením dávkové intenzity, kromě případu z hlediska formy nestabilních transportních obalových souborů, pro které je přepravní index určen součtem přepravních indexů všech kusů.

2.2.7.6.2 Určení indexu bezpečnosti (CSI)

2.2.7.6.2.1 Index kritické bezpečnosti (CSI) pro kusy se štěpnými látkami se zjišťuje dělením číslicí 50 s menší ze dvou hodnot pro “N“, které jsou odvozeny dle pododdílů 6.4.11.11 a 6.4.11.12 (tzn. CSI z 50/N). Hodnota indexu kritické bezpečnosti může být nula za předpokladu, že neomezený počet kusů je nekritický (tzn. N je skutečně v obou případech nekonečné).

2.27.6.2.2 Pro každou zásilku se zjišťuje index kritické bezpečnosti (CSI) jako suma všech CSI v obsažených kusech.

2.2.7.7 Mezní hodnoty aktivity a omezení materiálů

2.2.7.7.1 Omezení obsahu pro kusy

2.2.7.7.1.1 Všeobecně
Množství radioaktivních látek v kusu nesmí překročit následující prvně stanovené mezní hodnoty.

2.2.7.7.1.2 Vyjmuté kusy

2.2.7.7.1.2.1 U radioaktivních látek, které nejsou vyrobené z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria, nesmí vyjmutý kus obsahovat aktivity, které jsou větší než následující:
Tabulka 2.2.7.7.1.2.1
MEZNÍ HODNOTY AKTIVIT PRO VYJMUTÉ KUSY

Stav skupenství obsahu	Nástroje nebo tovární výrobky		Látky
	Mezní hodnota na kus^a	Mezní hodnota na zásilku^a	Mezní hodnota na zásilku
Tuhé látky
ve zvláštní formě	10^-2A₁	A₁	10^-3 A₁
v jiné formě	10^-2A₂	A₂	10^-3A₂
Kapaliny	10^-3 A₂	10^-1 A₂	10^-4 A₂
Plyny
Tritium	2 × 10^-2A₂	2×10^-1 A₂	2 × 10^-2A₂
ve zvláštní formě	10^-3 A₁	10^-2A₁	10^-3 A₁
v jiné formě	10^-3 A₂	10^-2A₂	10^-3 A₂

^a)pro směsi radionuklidů, viz 2.2.7.7.2.4 až2.2.7.7.2.6

(a) pro radioaktivní látky, které jsou obsaženy v nástroji, nebo jiném výrobku které jsou jeho součásti nebo jeho stavebním prvkem, jako např. hodiny nebo elektronický přístroj, který má v tabulce 2.2.7.7.1.2.1. sloupcích 2 a 3 stanovené mezní hodnoty pro jednotlivý předmět a pro každý kus a

(b) pro radioaktivní látky, které nejsou tímto způsobem uzavřeny nebo nejsou stavebním prvkem obsaženém v nástroji nebo jiném výrobku, jejichž mezní hodnoty jsou pro kus, stanoveny v tabulce 2.2.7.7.1.2.1. sloupci 4.

2.2.7.7.1.2.2 U výrobků zhotovených z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria smí volně ložený kus obsahovat každé množství volných látek, za předpokladu, že vnější povrch uranu a thoria je opláštěn neaktivním obalem z kovu nebo jiného tuhého stavebního materiálu.

2.2.7.7.1.3 Průmyslové kusy
Radioaktivní obsah v jednotlivém kusu s LSA-látkami nebo předměty s jednotlivým kusem s SCO je nutné takovým způsobem omezit, aby nepřekročily dávkovou intenzitu stanovenou v 4.1.9.2.1, kromě toho je aktivita omezena v jednotlivém kusu tak, že nepřekročí stanovené mezní hodnoty aktivit pro vozidlo dle oddílu 7.5.11 zvláštního předpisu CW 33 (2).

2.2.7.7.1.4 Kus typu A

2.2.7.7.1.4.1 Kus typu A smí obsahovat nejvýše následující aktivity:

(a) radioaktivní látky ve zvláštní formě -A₁ nebo

(b) všechny jiné radioaktivní látky - A₂

2.2.7.7.1.4.2 U radionuklidů, v kterých jsou známy identity a jejich aktivity, se použijí následující podmínky pro radioaktivní obsah kusu typu A:
$\sum_{i} \frac{B (i)}{A_{1} (i)} + \sum_{j} \frac{C (j)}{A_{2} (j)} \leq 1$
přičemž
B(i) je aktivita radionuklidů jako radioaktivní látky ve zvláštní formě a hodnota A₁(i) pro radionuklid i je A₁
C (j) je aktivita radionuklidů j, které nemají radioaktivní látku ve zvláštní formě, a A₂(j) hodnoty A₂ pro radionuklid j je A₂

2.2.7.7.1.5 Kusy typu B(U) a typu B(M)

2.2.7.7.1.5.1 Kusy Typu B(U) a typu B(M) nesmí v souladu s jejich schvalovacím protokolem, obsahovat:

(a) větší aktivity než je povoleno pro vzorek kusu,

(b) jiné radionuklidy než které jsou schválené pro kus nebo

2.2.7.7.1.6 Kusy typu C
POZN.: Kusy typu C, které obsahují radioaktivní látky v množstvích buď větší než 3000 A₁ nebo 100 000 A₂, podle toho, která z obou hodnot pro radioaktivní látky ve zvláštní formě je nižší, nebo více než 3000 A₂ pro všechny ostatní radioaktivní látky, mohou být jako letecký náklad přepravovány. Pokud kusy typu C pro přepravu na železnici není předepsán pro radioaktivní látky v takových množstvích (kusy typu B(V) - nebo typu B (M) dostačují) bude v následujících požadavcich uvedeno, aby takové kusy směly být přepravovány i na silnici.
Kusy typu C nesmějí obsahovat v souladu se schvalovacím osvědčením:

(a) větší aktivity než je povoleno pro vzorový kus;

(b) jiné radionuklidy než jsou povoleny pro vzorový kus nebo

2.2.7.7.1.7 Kusy obsahující štěpné látky
Kusy, které obsahují štěpné látky, nesmí obsahovat, pokud je to shodné, v souladu s jejich schvalovacím osvědčením:

(a) množství štěpných látek, které by byly odlišné od schváleného vzorového kusu;

(b) radionuklidy nebo štěpné látky, které by byly odlišné od schváleného vzorového kusu nebo

(c) obsahy ve formě nebo fyzikálním a chemickém stavu nebo v prostorovém uspořádání, které by byly odlišné od vzorového kusu.

2.2.7.7.1.8 Kusy obsahující uranhexafluorid
Množství uranhexafluoridu v jednom kusu nesmí převýšit hodnotu, která při nejvyšší teploty kusu, která je stanovena pro provozní zařízení, ve kterém má být používán kus; povede k prázdnému prostoru menšímu než 5%. Uranhexafluorid musí být předložen v tuhé podobě a vnitřní tlak kusu musí při předání k přepravě být o něco nižší než tlak vzduchu.

2.2.7.7.2 Hodnoty aktivit

2.2.7.7.2.1 V následující tabulce 2.2.7.7.2.1 jsou uvedeny následující výchozí hodnoty pro jednotlivé radionuklidy:
Tabulka 2.2.7.7.2.1

Radionuklid (Atomové číslo)	A₁ (TBq)	A₂ (TBq)	Koncentrace aktivity Pro vyjmuté látky (Bq/g)	Mezní hodnota Aktivity pro vyjmutou zásilku (Bq)
Aktinium (89)
Ac-225^a)	8 × 10^-1	6 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁴
Ac-227^a)	9 × 10^-1	9 × 10^-5	1 × 10^-1	1 × 10³
Ac-228	6 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Stříbro (47)
Ag-105	2 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Ag-108m^a)	7 × 10^-1	7 × 10^-1	1 × 10¹^b)	1 × 10⁶^b)
Ag-110m^a)	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Ag-111	2 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Hliník (13)
AI-26	1 × 10^-1	1 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Americium (95)
Am-241	1 × 10¹	1 × 10^-3	1 × 10⁰	1 × 10⁴
Am-242m^a)	1 × 10¹	1 × 10^-3	1 × 10⁰^b)	1 × 10⁴^b)
Am-243^a)	5 × 10⁰	1 × 10^-3	1 × 10⁰^b)	1 × 10³^b)
Argon (18)
Ar-37	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10⁶	1 × 10⁸
Ar-39	4 × 10¹	2 × 10¹	1 × 10⁷	1 × 10⁴
Ar-41	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁹
Arsen (33)
As-72	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
As-73	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁷
As-74	1 × 10	9 × 10¹	1 × 10¹	1 × 10⁶
As-76	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁵
As-77	2 × 10¹	7 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Astat (85)
At-211^a)	2 × 10¹	5 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁷
Zlato (79)
Au-193	7 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
Au-194	1 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Au-195	1 × 10¹	6 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
Au-198	1 × 10^°	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Au-199	1 × 10¹	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Barium (56)
Ba-131^a)	2 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Ba-133	3 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Ba-133m	2 × 10¹	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Ba-140^a)	5 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10¹^b)	1 × 10⁵^b)
Berylium (4)
Be-7	2 × 10¹	2 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁷
Be-10	4 × 10¹	6 × 10^-1	1 × 10⁴	1 × 10⁶
Vismut (83)
Bi-205	7 × 10^-1	7 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Bi-206	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Bi-207	7 × 10^-1	7 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Bi-210	1 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Bi-210m^a)	6 × 10^-1	2 × 10^-2	1 × 10¹	1 × 10⁵
Bi-212^a)	7 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10¹^b)	1 × 10⁵^b)
Berkelium (97)
Bk-247	8 × 10⁰	8 × 10^-4	1 × 10⁰	1 × 10⁴
Bk-249^a)	4 × 10¹	3 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Brom (35)
Br-76	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Br-77	3 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Br-82	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Uhlík (6)
C-11	1 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
C-14	4 × 10¹	3 × 10⁰	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Vápník (20)
Ca-41	neomezeno	neomezeno	1 × 10⁵	1 × 10⁷
Ca-45	4 × 10¹	1 × 10⁰	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Ca-47^a)	3 × 10⁰	3 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Kadmium (48)
Cd-109	3 × 10¹	2 × 10⁰	1 × 10⁴	1 × 10⁶
Cd-113m	4 × 10¹	5 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Cd-115^a)	3 × 10⁰	4 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Cd-115m	5 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Cerium (58)
Ce-139	7 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Ce-141	2 × 10¹	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁷
Ce-143	9 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Ce-144^a)	2 × 10^-1	2 × 10^-1	1 × 10²^b)	1 × 10⁵^b)
Kalifornium (98)
Cf-248	4 × 10¹	6 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁴
Cf-249	3 × 10⁰	8 × 10^-4	1 × 10⁰	1 × 10³
Cf-250	2 × 10₁	2 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁴
Cf-251	7 × 10⁰	7 × 10^-4	1 × 10⁰	1 × 10³
Cf-252	5 × 10^-2	3 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁴
Cf-253^a)	4 × 10¹	4 × 10^-2	1 × 10²	1 × 10⁵
Cf-254	1 × 10^-3	1 × 10^-3	1 × 10⁰	1 × 10³
Chlor (17)
CI-36	1 × 10¹	6 × 10^-1	1 × 10⁴	1 × 10⁶
CI-38	2 × 10^-1	2 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Kurium (96)
Cm-240	4 × 10¹	2 × 10^-2	1 × 10²	1 × 10⁵
Cm-241	2 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Cm-242	4 × 10¹	1 × 10^-2	1 × 10²	1 × 10⁵
Cm-243	9 × 10⁰	1 × 10^-3	1 × 10⁰	1 × 10⁴
Cm-244	2 × 10¹	2 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁴
Cm-245	9 × 10⁰	9 × 10^-4	1 × 10⁰	1 × 10³
Cm-246	9 × 10⁰	9 × 10^-4	1 × 10⁰	1 × 10³
Cm-247^a)	3 × 10⁰	1 × 10^-3	1 × 10⁰	1 × 10⁴
Cm-248	2 × 10^-2	3 × 10^-4	1 × 10⁰	1 × 10³
Kobalt (27)
Co-55	5 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Co-56	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Co-57	1 × 10¹	1 × 10¹	1 × 10²	1 × 10⁶
Co-58	1 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Co-58m	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Co-60	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Chromium (24)
Cr-51	3 × 10¹	3 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁷
Césium (55)
Cs-129	4 × 10⁰	4 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁵
Cs-131	3 × 10¹	3 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁶
Cs-132	1 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁵
Cs-134	7 × 10^-1	7 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁴
Cs-134m	4 × 10¹	6 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁵
Cs-135	4 × 10¹	1 × 10⁰	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Cs-136	5 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Cs-137^a)	2 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10^{1 b)}	1 × 10^{4 b)}
Měď (29)
Cu-64	6 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Cu-67	1 × 10¹	7 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Dysprosium (66)
Dy-159	2 × 10¹	2 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁷
Dy-165	9 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Dy-166^a)	9 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Erbium (68)
Er-169	4 × 10¹	1 × 10⁴	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Er-171	8 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Europium (63)
Eu-147	2 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁵
Eu-148	5 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Eu-149	2 × 10¹	2 × 10¹	1 × 10²	1 × 10⁷
Eu-150 (krátce životné)	2 × 10⁰	7 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Eu-150 (dlouho životné)	7 × 10^-1	7 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Eu-152	1 × 10°	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Eu-152m	8 × 10^-1	8 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Eu-154	9 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Eu-155	2 × 10¹	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
Eu-156	7 × 10^-1	7 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Fluór (9)
F-18	1 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Železo (26)
Fe-52^a)	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Fe-55	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10⁴	1 × 10⁶
Fe-59	9 × 10^-1	9 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Fe-60^a)	4 × 10¹	2 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁵
Galium (31)
Ga-67	7 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Ga-68	5 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Ga-72	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Gadolinium (64)
Gd-146^a)	5 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Gd-148	2 × 10¹	2 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁴
Gd-153	1 × 10¹	9 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
Gd-159	3 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Germanium (32)
Ge-68^a)	5 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Ge-71	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10⁴	1 × 10⁸
Ge-77	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Hafnium (72)
Hf-172^a)	6 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Hf-175	3 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Hf-181	2 × 10⁰	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Hf-182	neomezeno	neomezeno	1 × 10²	1 × 10⁶
Rtuť (80)
Hg-194^a)	1 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Hg-195m^a)	3 × 10⁰	7 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Hg-197	2 × 10¹	1 × 10¹	1 × 10²	1 × 10⁷
Hg-197m	1 × 10¹	4 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Hg-203	5 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁵
Holmium (67)
Ho-166	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁵
Ho-166m	6 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Jód (53)
l-123	6 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
l-124	1 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
l-125	2 × 10¹	3 × 10⁰	1 × 10³	1 × 10⁶
l-126	2 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
l-129	neomezeno	neomezeno	1 × 10²	1 × 10⁵
l-131	3 × 10⁰	7 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
l-132	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
l-133	7 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
l-134	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
l-135^a)	6 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Indium (49)
ln-111	3 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
ln-113m	4 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
ln-114m^a)	1 × 10¹	5 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
ln-115	7 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Iridium (77)
lr-189^a)	1 × 10¹	1 × 10¹	1 × 10²	1 × 10⁷
lr-190	7 × 10^-1	7 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
lr-192	1 × 10^{0 c)}	6 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁴
lr-194	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁵
Draslík (19)
K-40	9 × 10^-1	9 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
K-42	2 × 10^-1	2 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
K-43	7 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Krypton (36)
Kr-79	4×10⁰	1 × 10⁰	1 × 10³	1 × 10⁵
Kr-81	4 × 10¹	4 × 10¹		1 × 10⁷
Kr-85	1 × 10¹	1 × 10¹	1 × 10⁵	1 × 10⁴
Kr-85m	8 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10³	1 × 10¹⁰
Kr-87	2 × 10^-1	2 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁹
Lantan (57)
La-137	3 × 10¹	6 × 10⁰	1 × 10³	1 × 10⁷
La-140	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Lutecium (71)
Lu-172	6 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Lu-173	8 × 10⁰	8 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
Lu-174	9 × 10⁰	9 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
Lu-174m	2 × 10¹	1 × 10¹	1 × 10²	1 × 10⁷
Lu-177	3 × 10¹	7 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁷
Hořčík (12)
Mg-28^a)	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Mangan (25)
Mn-52	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Mn-53	neomezeno	neomezeno	1 × 10⁴	1 × 10⁹
Mn-54	1 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Mn-56	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Molybden (42)
Mo-93	4 × 10¹	2 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁸
Mo-99^a)	1 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Dusík (7)
N-13	9 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁹
Sodík (11)
Na-22	5 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Na-24	2 × 10^-1	2 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Niobium (41)
Nb-93m	4 × 10¹	3 × 10¹	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Nb-94	7 × 10^-1	7 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Nb-95	1 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Nb-97	9 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10⁷	1 × 10⁶
Neodymium (60)
Nd-147	6 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Nd-149	6 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Nikl (28)
Ni-59	neomezeno	neomezeno	1 × 10⁴	1 × 10⁸
Ni-63	4 × 10¹	3 × 10¹	1 × 10⁵	1 × 10⁸
Ni-65	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Neptunium (93)
Np-235	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁷
Np-236 (krátce životné)	2 × 10¹	2 × 10⁰	1 × 10³	1 × 10⁷
Np-236 (dlouho životné)	9 × 10⁰	2 × 10²	1 × 10⁵	1 × 10⁵
Np-237	2 × 10¹	2 × 10^-3	1 × 10⁰^b)	1 × 10³^b)
Np-239	7 × 10⁰	4 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁷
Osmium (76)
Os-185	1 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Os-191	1 × 10¹	2 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
Os-191m	4 × 10¹	3 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁷
Os-193	2 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Os-194^a)	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁵
Fosfor (15)
P-32	5 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁵
P-33	4 × 10¹	1 × 10⁰	1 × 10⁵	1 × 10⁸
Protaktinium (91)
Pa-230^a)	2 × 10⁰	7 × 10^-2	1 × 10¹	1 × 10⁶
Pa-231	4 × 10⁰	4 × 10 ^-4	1 × 10⁰	1 × 10³
Pa-233	5 × 10⁰	7 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁷
Olovo (82)
Pb-201	1 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Pb-202	4 × 10¹	2 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁵
Pb-203	4 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Pb-205	neomezeno	neomezeno	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Pb-210^a)	1 × 10⁰	5 × 10^-2	1 × 10¹^b)	1 × 10⁴^b)
Pb-212^a)	7 × 10^-1	2 × 10^-1	1 × 10¹^b)	1 × 10⁵^b)
Paladium (46)
Pd-103^a)	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁸
Pd-107	neomezeno	neomezeno	1 × 10⁵	1 × 10⁸
Pd-109	2 × 10⁰	5 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Prometium (61)
Pm-143	3 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Pm-144	7 × 10^-1	7 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Pm-145	3 × 10¹	1 × 10¹	1 × 10⁵	1 × 10⁷
Pm-147	4 × 10¹	2 × 10⁰	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Pm-148m^a)	8 × 10^-1	7 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Pm-149	2 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Pm-151	2 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Polonium (84)
Po-210	4 × 10¹	2 × 10^-2	1 × 10¹	1 × 10⁴
Praseodymium (59)
Pr-142	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁵
Pr-143	3 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10⁴	1 × 10⁶
Platina (78)
Pt-188^a)	1 × 10⁰	8 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Pt-191	4 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Pt-193	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Pt-193m	4 × 10¹	5 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁷
Pt-195m	1 × 10¹	5 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Pt-197	2 × 10¹	6 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Pt-197m	1 × 10¹	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Plutonium (94)
Pu-236	3 × 10¹	3 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁴
Pu-237	2 × 10¹	2 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁷
Pu-238	1 × 10^-3	1 × 10^-3	1 × 10⁰	1 × 10⁴
Pu-239	1 × 10¹	1 × 10^-3	1 × 10⁰	1 × 10⁴
Pu-240	1 × 10¹	1 × 10^-3	1 × 10⁰	1 × 10³
Pu-241^a)	4 × 10¹	6 × 10^-2	1 × 10²	1 × 10⁵
Pu-242	1 × 10¹	1 × 10^-3	1 × 10⁰	1 × 10⁴
Pu-244^a)	4 × 10^-1	1 × 10^-3	1 × 10⁰	1 × 10⁴
Rádium (88)
Ra-223^a)	4 × 10^-1	7 × 10^-3	1 × 10²^b)	1 × 10⁵^b)
Ra-224^a)	4 × 10^-1	2 × 10^-2	1 × 10¹^b)	1 × 10⁵^b)
Ra-225^a)	2 × 10^-1	4 × 10^-3	1 × 10²	1 × 10⁵
Ra-226^a)	2 × 10^-1	3 × 10^-3	1 × 10¹^b)	1 × 10⁴^b)
Ra-228/^a)	6 × 10^-1	2 × 10^-2	1 × 10¹^b)	1 × 10⁵^b)
Rubidium (37)
Rb-81	2 × 10⁰	8 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Rb-83^a)	2 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Rb-84	1 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Rb-86	5 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁵
Rb-87	neomezeno	neomezeno	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Rb (přírodní)	neomezeno	neomezeno	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Renium (75)
Re-184	1 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Re-184m	3 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Re-186	2 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Re-187	neomezeno	neomezeno	1 × 10⁶	1 × 10⁹
Re-188	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁵
Re-189^a)	3 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Re (přírodní)	neomezeno	neomezeno	1 × 10⁶	1 × 10⁹
Rodium (45)
Rh-99	2 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Rh-101	4 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
Rh-102	5 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Rh-102m	2 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Rh-103m	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10⁴	1 × 10⁸
Rh-105	1 × 10¹	8 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁷
Radon (86)
Rn-222^a)	3 × 10^-1	4 × 10^-3	1 × 10¹^b)	1 × 10⁸^b)
Rutenium (44)
Ru-97	5 × 10⁰	5 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
Ru-103^a)	2 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Ru-105	1 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Ru-106^a)	2 × 10^-1	2 × 10^-1	1 × 10²^b)	1 × 10⁵^b)
Síra (16)
S-35	4 × 10¹	3 × 10⁰	1 × 10⁵	1 × 10⁸
Antimon (51)
Sb-122	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁴
Sb-124	6 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Sb-125	2 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Sb-126	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Skandium (21)
Sc-44	5 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Sc-46	5 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Sc-47	1 × 10¹	7 × 10^-1	1 × 10²	1 × 106
Sc-48	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Selen (34)
Se-75	3 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Se-79	4 × 10¹	2 × 10⁰	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Křemík (14)
Si-31	6 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Si-32	4 × 10¹	5 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Samarium (62)
Sm-145	1 × 10¹	1 × 10¹	1 × 10²	1 × 10⁷
Sm-147	neomezeno	neomezeno	1 × 10¹	1 × 10⁴
Sm-151	4 × 10¹	1 × 10¹	1 × 10⁴	1 × 10⁸
Sm-153	9 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Cín (50)
Sn-113^a)	4 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10³	1 × 10⁷
Sn-117m	7 × 10⁰	4 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Sn-119m	4 × 10¹	3 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁷
Sn-121m^a)	4 × 10¹	9 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁷
Sn-123	8 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Sn-125	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁵
Sn-126^a)	6 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Stroncium (38)
Sr-82^a)	2 × 10^-1	2 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Sr-85	2 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Sr-85m	5 × 10⁰	5 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
Sr-87m	3 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Sr-89	6 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Sr-90^a)	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10²^b)	1 × 10⁴^b)
Sr-91^a)	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Sr-92^a)	1 × 10⁰	3 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Tritium (1)
T (H-3)	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10⁶	1 × 10⁹
Tantal (73)
Ta-178 (dlouho životný)	1 × 10⁰	8 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Ta-179	3 × 10¹	3 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁷
Ta-182	9 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁴
Terbium (65)
Tb-157	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Tb-158	1 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Tb-160	1 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Technecium (43)
Tc-95m^a)	2 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Tc-96	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Tc-96m^a)	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁷
Tc-97	neomezeno	neomezeno	1 × 10³	1 × 10⁸
Tc-97m	4 × 10¹	1 × 10⁰	1 × 10³	1 × 10⁷
Tc-98	8 × 10^-1	7 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Tc-99	4 × 10¹	9 × 10^-1	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Tc-99m	1 × 10¹	4 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
Telur (52)
Te-121	2 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Te-121m	5 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁵
Te-123m	8 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
Te-125m	2 × 10¹	9 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁷
Te-127	2 × 10¹	7 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Te-127m^a)	2 × 10¹	5 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁷
Te-129m	7 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Te-129m^a)	8 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Te-131m^a)	7 × 10^-1	5 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Te-132^a)	5 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁷
Torium (90)
Th-227	1 × 10¹	5 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁴
Th-228^a)	5 × 10^-1	1 × 10^-3	1 × 10⁰^b)	1 × 10⁴^b)
Th-229	5 × 10⁰	5 × 10^-4	1 × 10⁰^b)	1 × 10³^b)
Th-230	1 × 10¹	1 × 10^-3	1 × 10⁰	1 × 10⁴
Th-231	4 × 10¹	2 × 10^-2	1 × 10³	1 × 10⁷
Th-232	neomezeno	neomezeno	1 × 10¹	1 × 10⁴
Th-234^a)	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10³^b)	1 × 10⁵^b)
Th (přírodní)	neomezeno	neomezeno	1 × 10⁰^b)	1 × 10³^b)
Titanium (22)
Ti-44^a)	5 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
Talium (81)
TI-200	9 × 10^-1	9 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
TI-201	1 × 10¹	4 × 10°	1 × 10²	1 × 10⁶
TI-202	2 × 10⁰	2 × 10°	1 × 10²	1 × 10⁶
TI-204	1 × 10¹	7 × 10^-1	1 × 10⁴	1 × 10⁴
Tulium (69)
Tm-167	7 × 10⁰	8 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Tm-170	3 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Tm-171	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10⁴	1 × 10⁸
Uranium (92)
U-230 (rychlá absorpce plíci)^a)^d)	4 × 10¹	1 × 10^-1	1 × 10¹^b)	1 × 10⁵^b)
U-230 (střední absorpce plíci)^a)^e)	4 × 10¹	4 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁴
U-230 (pomalá absorpce plíci)^a)^f)	3 × 10¹	3 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁴
U-232 (rychlá absorpce plíci)^d)	4 × 10¹	1 × 10^-2	1 × 10^{0 b)}	1 × 10³^b)
U-232 (střední absorpce plíci)^e)	4 × 10¹	7 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁴
U-232 (pomalá absorpce plíci)^f)	1 × 10¹	1 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁴
U-233 (rychlá absorpce plíci)^d)	4 × 10¹	9 × 10^-2	1 × 10¹	1 × 10⁴
U-233 (střední absorpce plíci)^e)	4 × 10¹	2 × 10^-2	1 × 10²	1 × 10⁵
U-233 (pomalá absorpce plíci)^f)	4 × 10¹	6 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁵
U-234 (rychlá absorpce plíci)^d)	4 × 10¹	9 × 10^-2	1 × 10¹	1 × 10⁴
U-234 (střední absorpce plíci)^e)	4 × 10¹	2 × 10^-2	1 × 10²	1 × 10⁵
U-234 (pomalá absorpce plíci)^f)	4 × 10¹	6 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁵
U-235 (všechny druhy absorpce plíci)^a)^d)^e)^f)	neomezeno	neomezeno	1 × 10^{1 b}⁾	1 × 10^{4 b}⁾
U-236 (rychlá absorpce plíci)^d)	neomezeno	neomezeno	1 × 10¹	1 × 10⁴
U-236 (střední absorpce plíci)^e)	4 × 10¹	2 × 10^-2	1 × 10²	1 × 10⁵
U-236 (pomalá absorpce plíci)^f)	4 × 10¹	6 × 10^-3	1 × 10¹	1 × 10⁴
U-238 (všechny druhy absorpce plíci)^d)e)^f)	neomezeno	neomezeno	1 × 10^{1 b)}	1 × 10⁴^b)
U (přírodní)	neomezeno	neomezeno	1 × 10⁰^b)	1 × 10³^b)
U (obohacené ≤ 20 %)^g)	neomezeno	neomezeno	1 × 10⁰	1 × 10³
U (ochuzené)	neomezeno	neomezeno	1 × 10⁰	1 × 10³
Vanadium (23)
V-48	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁵
V-49	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10⁴	1 × 10⁷
Wolfram (74)
W-178^a)	9 × 10⁰	5 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
W-181	3 × 10¹	3 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁷
W-185	4 × 10¹	8 × 10^-1	1 × 10⁴	1 × 10⁷
W-187	2 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
W-188^a)	4 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁵
Xenon (54)
Xe-122^a)	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁹
Xe-123	2 × 10⁰	7 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁹
Xe-127	4 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10³	1 × 10⁵
Xe-131m	4 × 10¹	4 × 10¹	1 × 10⁴	1 × 10⁴
Xe-133	2 × 10¹	1 × 10¹	1 × 10³	1 × 10⁴
Xe-135	3 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10³	1 × 10¹⁰
Ytrium (39)
Y-87^a)	1 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Y-88	4 × 10^-1	4 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Y-90	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁵
Y-91	6 × 10^-1	6 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁶
Y-91m	2 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Y-92	2 × 10^-1	2 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁵
Y-93	3 × 10^-1	3 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁵
Yterbium (79)
Yb-169	4 × 10⁰	1 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁷
Yb-175	3 × 10¹	9 × 10^-1	1 × 10³	1 × 10⁷
Zinek (30)
Zn-65	2 × 10⁰	2 × 10⁰	1 × 10¹	1 × 10⁶
Zn-69	3 × 10⁰	6 × 10⁰	1 × 10⁴	1 × 10⁶
Zn-69m^a)	3 × 10⁰	6 × 10^-1	1 × 10²	1 × 10⁶
Zirkonium (40)
Zr-88	3 × 10⁰	3 × 10⁰	1 × 10²	1 × 10⁶
Zr-93	neomezeno	neomezeno	1 × 10³^b)	1 × 10⁷^b)
Zr-95^a)	2 × 10⁰	8 × 10^-1	1 × 10¹	1 × 10⁶
Zr-97^a)	4 × 10^-1	4 × 10^-1		1 × 10^{5 b)}

(a) A₁- buď/anebo A₂-hodnoty uzavírají příspěvky dceřinných nuklidů s poločasem rozpadu menším než 10 dnů.
(b) Následovně jsou popsány výchozí nuklidy a jejich nástupci kteří jsou ve stálé rovnováze:

Sr-90	Y-90
Zr-93	Nb-93m
Zr-97	Nb-97
Ru-106	Rh-106
Cs-137	Ba-137m
Ce-134	La-134
Ce-144	Pr-144
Ba-140	La-140
Bi-212	TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Pb-210	Bi-210, Po-210
Pb-212	Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Rn-220	Po-216
Rn-222	Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214
Ra-223	Rn-219, Po-215, Pb-211, Bi-211, TI-207
Ra-224	Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Ra-226	Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210
Ra-228	Ac-228
Th-226	Ra-222, Rn-218, Po-214
Th-228	Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Th-229	Ra-225, Ac-225, Fr-221, At-217, Bi-213, Po-213, Pb-209
Th (nat)	Ra-228, Ac-228, Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Th-234	Pa-234m
U-230	Th-226, Ra-222, Rn-218, Po-214
U-232	Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212
(0,64)
U-235	Th-231
U-238	Th-234, Pa-234m
U (nat)	Th-234, Pa-234m, U-234, Th-230, Ra-226, Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi- 214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210
U-240	Np-240m
Np-237	Pa-233
Am-242m	Am-242
Am-243	Np-239

(c) Množství může být určeno pomocí měření doby rozpadu nebo měření dávkové intenzity v předepsané vzdálenosti od zdroje.
(d) Tyto hodnoty platí pouze pro sloučeniny uranu, které jak pro normální přepravní podmínky tak i při havarijních přepravních podmínkách zachovávají chemickou podobu UF₆, UO₂F₂ a UO₂(NO₃)₂.
(e) Tyto hodnoty platí pouze pro uranové sloučeniny které jak pro normální tak pro havarijní přepravní podmínky zachovávají chemickou podobu UO₃, UF₄ a UCI₄ a šesti hodnotové sloučeniny.
(f) Tyto hodnoty platí pro všechny jmenované uranové sloučeniny v poznámkách pod čarou ad d) a e).
(g) Tyto hodnoty platí pouze pro neozářený uran.

(a) A₁ a A₂ v (Tbq);

(b) koncentrace aktivity pro vyjmuté látky v Bq/g a

2.2.7.7.2.2 Pro jednotlivé radionuklidy, které nejsou v tabulce 2.2.7.7.2.1 uvedeny, je pro stanovení v 2.2.7.7.2.1 jmenovaných výchozích hodnot radionuklidů potřebné schválení příslušného orgánu, nebo pro mezinárodní přepravu vícestranné povolení. Jestliže je známa chemická forma každého radionuklidu, je přípustné použít hodnotu A2 v závislosti od doporučení dle International Commission on Radiological Protection pro třídu rozpustnosti, pokud bude zohledněna chemická podoba jak za normálních přepravních podmínek,tak i za havarijních přepravních podmínek. Alternativně se smí použít bez povolení příslušného orgánu hodnota radionuklidu v tabulce 2.2.7.7.2.2.
Tabulka 2.2.7.7.2.2
Výchozí hodnoty radionuklidů pro neznámé radionuklidy nebo směsi

Radioaktivní obsah	A₁ (TBq)	A₂ (TBq)	Koncentrace aktivit pro vyjmuté látky (Bq/g)	Mezní hodnoty aktivit pro vyjmuté zásilky (Bq/g)
Jen k dispozici k nuklidům, které emitují beta nebo gama záření, je známo	0,1	0,02	1x10	1x10
Jen k dispozici k nuklidům, které emitují alfa záření, je známo	0,2	9x10	1x10	1x10
Nejsou použitelná relevantní data	0,001	9x10	1x10	1x10

2.2.7.7.2.3 Při výpočtech hodnot A₁ a A₂ radionuklidů neobsažených v tabulce 2.2.7.7.2.1, kdy se jedná o řetězec radioaktivního rozpadu, ve kterém jsou radionuklidy v jejich původní přírodní podobě a kde není obsažen dceřinný radionuklid s poloviční dobou rozpadu, která je buď větší než 10 dní, nebo větší než u výchozího nuklidu,se považuje za jednotlivý radionuklid; zohledněné aktivity a použité hodnoty A₁ nebo A₂ jsou hodnoty výchozího nuklidu tohoto rozpadového řetězce.U radioaktivního rozpadového řetězce, v kterém je dceřinný nuklid s poloviční dobou rozpadu, která je buď větší než 10 dnů, nebo větší než u výchozího radionuklidu, je nutné pohlížet na výchozí radionuklid a na dceřinný nuklid jako na směs různých nuklidů.

2.2.7.7.2.4 Pro jmenované směsi radionuklidů v 2.2.7.7.2.1, mohou být určené hodnoty radionuklidů stanoveny následovně:
$X_{m} = \frac{1}{\sum_{i} \frac{f (i)}{X (i)}}$
přičemž,
f(i) podíl aktivity nebo koncentrace aktivity radionuklidů ve směsi;
X(i) odpovídající hodnotě A1 nebo koncentraci aktivity pro vyjmuté látky nebo mezní hodnota aktivity pro vyjmuté zásilky pro odpovídající radionuklid je a
X_m v případě ze směsí odvozených hodnot A₁nebo A₂, je koncentrace aktivity pro vyjmuté látky nebo mezezní hodnota aktivity pro vyjmutou zásilku.

2.2.7.7.2.5 Je-li známa identita každého radionuklidu, ale není známa aktivita jednotlivých radionuklidu, mohou být radionuklidy shromážděny do skupin a za použití vzorce z odstavců 2.2.7.7.2.4 a 2.2.7.7.1.4.2. a použity můhou být odpovídající nejnižších hodnoty radionuklidů pro radionuklidy v každé skupině. Základem pro dělení do skupin může být celková alfa aktivita a celková beta/gama aktivita, pokud jsou známy, při čemž se použijí nejnižší hodnoty radionuklidů pro alfa zářiče, popř. beta/gama zářiče.

2.2.7.7.2.6 Pro jednotlivé radionuklidy nebo směsi radionuklidů, pro které nejsou k dispozici relevantní data, se používají hodnoty z tabulky 2.2.7.7.2.2.

2.2.7.8 Mezní hodnoty přepravního indexu (TI), kritického bezpečnostního indexu (CSI) a dávkové intenzity pro kusy a transportní obalový soubor

2.2.7.8.1 S výjimkou zásilek pro výlučné použití nesmí přepravní index pro každý jednotlivý kus nebo každý jednotlivý transportní obalový soubor překročit 10 a ani bezpečnostní index nesmí překročit pro každý jednotlivý kus nebo každý jednotlivý transportní obalový soubor 50.

2.2.7.8.2 S výjimkou kusů nebo transportních obalových souborů, které jsou přepravovány za výlučného použití, nesmí nejvyšší dávková intenzita podle oddílu 7.5.11 zvláštního předpisu CW 33 (3.5), překročit na žádném bodě vnější plochy kusu nebo transportního obalového souboru 2 mSv/h.

2.2.7.8.3 Nejvyšší dávková intenzita nesmí na žádném bodě vnější plochy u přepravovaného kusu za výlučného použití překročit 10 mSv/h.

2.2.7.8.4 Kusy a transportní obalové soubory jsou v souladu se stanovenými podmínkami v tabulce 2.2.7.8.4 a dle následujících ustanovení zařazeny do jedné z kategorií I-BÍLÁ, II-ŽLUTÁ nebo III-ŽLUTÁ:
Tabulka 2.2.7.8.4
KATEGORIE PŘEPRAVOVANÝCH KUSŮ A TRANSPORTNÍCH OBALOVÝCH SOUBORU

Podmínky
Přepravní index	Největší dávková intenzita na každý bod vnější plochy	Kategorie
0^a	Není větší než 0,005 mSv/h	I-BÍLÁ
větší než 0, a.e ne větší než 1	větší než 0,005 mSv/h, ale ne větší než 0,5 mSv/h	II-ŽLUTÁ
větší než 1, ale ne větší než10	větší než 0,5 mSv/h, ale ne větší než 2 mSv/h	III-ŽLUTÁ
větší než 10	větší než 2 mSv/h, ale ne větší než 10 mSv/h	III-ŽLUTÁ ^b

^a Není-li naměřený přepravní index větší než 0,05 smí být v souladu s 2.2.7.6.1.1 (c) dosazená hodnota rovná nule.
^b Smí být také přepravován za výlučného použití.

(a) Při určení příslušné kategorie pro kus nebo transportní obalový soubor musí být zohledněn přepravní index povrchové dávkové intenzity. Splňuje-li přepravní index podmínky pro danou kategorii, ale povrchová dávková intenzita jinou kategorii, potom je zásilka nebo transportní obalový soubor zařazen do vyšší kategorii. Pro tento účel se nahlíží na kategorii l-BÍLÁ jako na nejnižší kategorii;

(b) Přepravní index se určuje v souladu se stanoveným postupem v odstavcích 2.2.7.6.1.1 a 2.2.7.6.1.2;

(c) Je-li povrchová dávková intenzita větší než 2 mSv/h musí být kus nebo transportní obalový soubor přepravován za výlučného použití a podle ustanovení v oddíle 7.5.11 zvláštního předpisu CW 33 (3.5) ( a);

(d) Je-li kus přepravován na základě zvláštního ujednání je zařazen do kategorie III-ŽLUTÁ;

(e) Transportní obalový soubor, který na základě zvláštního ujednání je obsažen v přepravovaných kusech je přiřazen kategorii III-ŽLUTÁ.

2.2.7.9 Předpisy a kontrolní opatření pro přepravu vyjmutých kusů

2.2.7.9.1 Vyjmuté kusy, které mohou obsahovat radioaktivní látky v omezeném množství, nástroje, výrobky podle 2.2.7.7.1.2 a prázdné obaly podle 2.2.7.9.6, smějí být přepravovány za následujících podmínek:

(a) jsou-li použitelné ustanovení 2.2.7.9.2, oddílu 3.3.1 (zvláštního předpisu 172 nebo 290), pododdílu 5.2.1.2, odstavců 5.2.1.7.1, 5.2.1.7.2, 5.2.1.7.3, 5.4.1.2.5.1 a), oddílu 7.5.11 zvláštního předpisu CW 33 (5.2)a, pokud jsou použitelné, i 2.2.7.9.3 až 2.2.7.9.6;

(b) dle oddílu 6.4.4 uvedených ustanovení pro vyjmuté kusy;

(c) jestliže vyjmutý kus obsahuje štěpné látky, musí být použitelné (splňovat) jedno z ustanovení zvláštních kriterií pro použité štěpné látky v pododdíle 6.4.11.2 a ustanovení v pododdíle 6.4.7.2.

2.2.7.9.2 Dávková intenzita nesmí v žádném bodě vnější plochy vyjmutého kusu překročit 5 μSv/h.

2.2.7.9.3 Radioaktivní látky, které jsou součásti přístroje nebo výrobku nebo jsou obsaženy ve stavebních dílech a jejich aktivita nepřekročí stanovené mezní hodnoty v tabulce 2.2.7.7.1.2.1 sloupci 2 popř. 3, pro jednotlivý výrobek a kus, mohou být přepravovány jako vyjmutý kus, za předpokladu, že:

(a) dávková intenzita není větší než 0,1 mSv/h v 10 cm odstupu od každého bodu vnější plochy každého nezabaleného přístroje nebo výrobku a

(b) každý přístroj nebo výrobek (vyjma hodin a předmětů s radioluminiscenčním světelným ukazatelem) je opatřen označením "RADIOAKTIVNÍ" a

(c) aktivní látky jsou úplně uzavřeny v neaktivních součástech (zařízení, jehož funkce spočívá v uzavření radioaktivních látek, se nepovažuje za přístroj nebo výrobek).

2.2.7.9.4 Radioaktivní látky v jiných podobách než jsou popsané v 2.2.7.9.3 smí být přepravovány ve vyjmutém kusu, jen není-li překročená mezní hodnota aktivity uvedená v tabulce 2.2.7.7.1.2.1 sloupci 4 a za předpokladu, že:

(a) kus má za rutinních přepravních podmínek uzavřen radioaktivní obsah a

(b) kus je na vnitřní ploše opatřen označením „RADIOAKTIVNÍ" tak, aby při otevření kusu viditelně varoval před přítomností radioaktivní látky.

2.2.7.9.5 Výrobek, ve kterém jsou jedinými radioaktivními látkami neozářený přírodní uran, neozářený ochuzený uran nebo neozářené přírodní thorium, smí být přepravován jako vyjmutý kus, za předpokladu, že vnější plochy uranu nebo thoria mají neaktivní opláštění z kovu nebo jiné tuhé výrobní látky.

2.2.7.9.6 Prázdný obal, který předtím radioaktivní látky obsahoval, smí být přepravován jako vyjmutý kus za předpokladu, že:

(a) obal je v dobře udržovaném stavu a bezpečně uzavřen;

(b) vnější plochy uranu nebo thoria v obalové konstrukci mají neaktivní opláštění z kovu nebo jiné tuhé látky;

(d) všechny nálepky označující nebezpečí jsou v souladu s 5.2.2.1.11.1 z obalů odstraněny a nesmějí být viditelné.

2.2.7.9.7 Následující ustanovení neplatí pro vyjmuté kusy a neplatí pro kontrolní opatření pro přepravu vyjmutých kusů 2.2.7.4.1, 2.2.7.4.2, 4.1.9.1.3, 4.1.9.1.4, 5.1.3.2, 5.1.5.1.1, 5.1.5.1.2, 5.2.2.1.11.1, 5.4.1.2.5.1 s výjimkou (a), 5.4.1.2.5.2, 5.4.1.3, 6.4.6.1, 7.5.11 zvláštní předpis CW33 s výjimkou (5.2).

2.2.7.10 (Vyhrazeno)

2.2.8 Třída 8 Žíravé látky

2.2.8.1 Kritéria

2.2.8.1.1 Pojem třída 8 zahrnuje látky jakož i předměty s látkami této třídy, které chemickým účinkem napadají vlákna eptithelu pokožky nebo sliznice, se kterým přicházejí do styku nebo které při uvolňování způsobují škody na jiných věcech nebo na dopravních prostředcích nebo je mohou poškodit, popřípadě mohou vyvolat jiná nebezpečí. Pod pojem této třídy spadají také látky, které teprve s vodou tvoří žíravé kapaliny nebo s přirozenou vlhkostí vzduchu žíravé páry nebo mlhy.

2.2.8.1.2 Látky a předměty třídy 8 jsou následovně rozděleny:

C1 - C10	Látky žíravé bez vedlejšího nebezpečí
C1 - C4	Látky kyselého charakteru
	C1	Anorganické, kapaliny
	C2	Anorganické, tuhé látky
	C3	Organické, kapaliny
	C4	Organické, tuhé látky
C5-C8	Látky zásaditého charakteru
	C5	Anorganické, kapaliny
	C6	Anorganické, tuhé látky
	C7	Organické, kapaliny
	C8	Organické, tuhé látky
C9-C10	Látky žíravé, jiné
	C9	Kapaliny
	C10	Tuhé látky
C11	Předměty
CF	Látky žíravé, hořlavé
	CF1	Kapaliny
	CF2	Tuhé látky
CS	Látky žíravé samozápalné
	CS1	Kapaliny
	CS2	Tuhé látky
CW	Látky žíravé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
	CW1	Kapaliny
	CW2	Tuhé látky
CO	Látky žíravé podporující hoření
	CO1	Kapaliny
	O2	Tuhé látky
CT	Látky žíravé jedovaté
	CT1	Kapaliny
	CT2	Tuhé látky
CFT	Látky žíravé, hořlavé, jedovaté, kapalné
COT	Látky žíravé, podporující hoření, jedovaté

Klasifikace a přiřazení obalovým skupinám

2.2.8.1.3 Látky třídy 8 jsou na základě jejich stupně nebezpečí, které se vytvoří při přepravě, přiřazeny následujícím obalovým skupinám:

Obalová skupina I:	silně žíravé látky;
Obalová skupina II:	žíravé látky;
Obalová skupina III:	slabě žíravé látky

2.2.8.1.4 Třídě 8 přiřazené látky a předměty jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení látek obalovým skupinám I, II nebo III bude provedeno na podkladech zkušeností se zohledněním přídavných faktorů, jako nebezpečí vdechnutí⁶ a schopnost reagovat s vodou (včetně vytvoření nebezpečných rozpadových produktů).

2.2.8.1.5 Zařazení látek, včetně směsí, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené, odpovídajícím položkám v pododdíle 2.2.8.3 a k odpovídajícím obalovým skupinám v souladu s kritérii oddílů (a) až (c) může být provedeno na základě délky kontaktního času, která je nutná k tomu, aby byla poškozena lidská kožní tkáň v celé její tloušťce.

2.2.8.1.6 U látek, u nichž se předpokládá, že nevyvolají poškození lidské pokožky v celé její tloušťce, je třeba ještě zohlednit korozívní účinky na povrchu určitých kovů. Při přiřazování obalovým skupinám se musí zohlednit zkušenosti, získané při neúmyslném ohrožení ve vztahu na lidi. Jestliže takové zkušenosti chybí, je třeba přiřazení provést na základě výsledků pokusů podle OECD-Guideline 404⁷.

(a) Obalové skupině I jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 60 minut, při době působení 3 minut nebo kratší způsobí poškození neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.

(b) Obalové skupině II jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 14 dní, při době působení delší než 3 minuty, ale nejvýše 60 minut, způsobí poškození neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.

(c) Obalové skupině III jsou přiřazeny látky:
- které během pozorovací doby 14 dní, při době působení delší než 60 minut, ale nejvýše 4 hodiny, způsobí poškození neporaněné kožní tkáně v její celé tloušťce
- u kterých se předpokládá, že nezpůsobují poškození neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce, u kterých však velikost koroze na ocelových nebo hliníkových površích při zkušební teplotě 55° C překračuje hodnotu 6,25 mm za rok. Pro zkoušky je třeba použít ocel typu P 235 [ISO 9328 (II): 1991] nebo podobný typ a pro zkoušky hliníku nepotažené typy 7075-T6 nebo AZ5GU-T6. Požadovaná zkouška je popsána v normě ASTM G31-72 (novelizovaná v roce 1990).

2.2.8.1.6 Jestliže by látky třídy 8 vlivem příměsí spadaly do jiných skupin nebezpečeného účinku než do těch, do kterých v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, jsou tyto směsi nebo roztoky zařazeny k položkám, ke kterým na základě jejich skutečného nebezpečí patří.
POZN.: Pro zařazení roztoků a směsí (jako preparátů, přípravků a odpadů) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.8.1.7 Na základě kritérií 2.2.8.1.5 se může rovněž určit, zda jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs popřípadě roztok nebo směs obsahující jmenovitě uvedenou látku, je uzpůsobený(á) tak, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením této třídy.

2.2.8.1.8 Látky, roztoky nebo směsi, které:
- neodpovídají kritériím směrnic 67/548/EEC⁸ nebo 88/379/EEC⁹ v jejich platném znění a nejsou podle těchto směrnic a jejich platného znění zařazeny jako žíravé látky;
- neúčinkují žíravé na ocel nebo hliník a nemohou být považovány za látky náležející třídě 8.
POZN.: V UN v modelovém předpisu uvedené látky UN 1910 OXID VÁPENATÝ a UN 2812 HLINITAN SODNÝ nepodléhají předpisům ADR.

2.2.8.2 K přepravě nepřipuštěné látky

2.2.8.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 8 jsou k přepravě připuštěny pouze, jestliže jsou učiněna potřebná opatření, kterými se zabrání každé nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakce během přepravy. Pro tento účel musí být dbáno zvláště o to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.

2.2.8.2.2 K přepravě nejsou připuštěny následující látky:
- UN 1798 SMĚS KYSELINY DUSIČNÉ a CHLOROVODÍKOVÉ (SOLNÉ),
- chemicky nestabilní směsí odpadní kyseliny sírové,
- chemicky nestabilní směsi nitračních nebo odpadních směsí kyselin, ne denitrovaných,
- kyselina chloristá, vodní roztok s více než 72 % hmotnosti čisté kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jinými kapalnými látkami než voda,

2.2.8.3 Seznam hromadných pojmenovaní

^a Směsi tuhých látek, které nepodléhají předpisům ADR mohou být přepravovány s kapalnými žíravými látkami pod UN číslem 3244, bez toho, aby předtím byla použita přiřazovací kritéria pro třídu 8, s předpokladem, že v čase nakládky látky nebo uzavírání obalu nemají na voze nebo kontejneru žádnou volně viditelnou tekutinu. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu typu obalu, který obstál s úspěchem ve zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II.
Poznamky pod čarou
^b Hořlavé, žíravé kapalné látky s bodem vzplanutí pod 23° C, vyjma látek UN čísla 2734 a 2920, jsou látkami třídy 3.
^c Hořlavé slabě žíravé kapalné látky s bodem vzplanutí od 23° C do 61° C včetně jsou látkami třídy 3.
^d Chlorsilany, které s vodou nebo vlhkým vzduchem vytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.
^e Chlorformiáty s převažujícími jedovatými vlastnostmi jsou látkami třídy 6.1.
^f Žíravé látky, které jsou při vdechnutí velmi jedovaté, jsou látkami třídy 6.1.
^g UN 1690 FOURID SODNÝ, UN 1812 UN 2505 FLUORID AMONNÝ UN 2674 HEXAFUOROKŘEMIČITAN SODNÝ UN 2856 HEXAFLUOROKŘEMIČITANY,J.N. jsou látkami třídy 6.1.

2.2.9 Třída 9 Různé nebezpečné látky a předměty

2.2.9.1 Kritéria

2.2.9.1.1 Pod pojem třídy 9 spadají látky a předměty, které během přepravy mohou vytvořit nebezpečí, které nespadá pod pojmy jiných tříd.

2.2.9.1.2 Látky a předměty třídy 9 jsou rozděleny následovně:

M1	Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví
M2	Látky a přístroje, které mohou v případě požáru vytvářet dioxiny
M3	Látky, které uvolňují hořlavé páry
M4	Lithiové baterie
M5	Záchranné prostředky
M6-M8	Látky ohrožující životní prostředí
	M6	Vodu znečišťující kapalné látky
	M7	Vodu znečišťující tuhé látky
	M8	Geneticky změněné mikroorganismy a organismy
M9-M10	Zahřáté látky
	M9	Kapaliny
	M10	Tuhé látky
M11	Jiné látky, které během přepravy vytvářejí nebezpečí a nespadají do vyjmenování jiných tříd

Definice a zařazení

2.2.9.1.3 Látky a předměty zařazené ke třídě 9 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení jmenovitě neuvedeným látek a předmětů v kapitole 3.2 tabulce A v nebo pododdílu 2.2.9.3 k odpovídajícím položkám musí být provedeno v souladu s ustanoveními 2.2.9.1.4 až 2.2.9.1.14.

2.2.9.1.4 Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví, zahrnují azbest a azbest obsahující směsi.
Látky a přístroje, které v případě požáru mohou vytvářet dioxiny

2.2.9.1.5 Látky a přístroje, které v případě požáru mohou vytvářet dioxiny, zahrnují polychlorované bifenyly (PCB) a terpentyly (PCT) a polyhalogenované bifenyly a tetrafenyly jakož i směsi, které tyto látky obsahují, jakož i přístroje jako transformátory, kondensátory a hydraulické přístroje, které takové látky nebo směsi obsahují.
POZN.: Směsi s obsahem PCB nebo PCT nejvýše 50 mg/kg nepodléhají předpisům ADR.
Látky, které vylučují hořlavé páry

2.2.9.1.6 Látky, které vylučují hořlavé páry, zahrnují polymery, které obsahují hořlavé kapalné látky s bodem vzplanutí do 55° C.
Lithiové baterie

2.2.9.1.7 Lithiové články a baterie mohou být do třídy 9 zařazeny, jestliže odpovídají požadavkům kapitoly 3.3 zvláštního předpisu 230. Nepodléhají předpisům ADR, jestliže odpovídají požadavkům v kapitole 3.3 zvláštního předpisu 188. Zařazovány jsou v souladu s postupem v oddíle 38.3 Příručky zkoušky a kritéria.
Záchranné prostředky

2.2.9.1.8 Záchranné prostředky zahrnují záchranné prostředky a díly automobilů, které odpovídají definicím v kapitole 3.3 zvláštního předpisu 235 nebo 296.
Látky ohrožující životní prostředí

2.2.9.1.9 Látky ohrožující životní prostředí zahrnují kapalné nebo tuhé látky znečišťující vodu, jakož i roztoky a směsi které takovéto látky obsahují (jako preparáty, přípravky a odpady), které nemohou být zařazeny k jiné třídě nebo jiným položkám v kapitole 3.2 tabulce A třídy 9. Zahrnují také geneticky změněné mikroorganismy a organismy.
Látky znečišťující vodu

2.2.9.1.10 Látka zařazená jako látka vodu znečišťující k položkám UN 3082 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ,KAPALNÁ,J.N. a UN 3077 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, TUHÁ,J.N. se provádí, jak je uvedeno v oddíle 2.3.5. Látky, které jsou již zařazeny jako látky ohrožující životní prostředí s UN čísly 3077 a 3082, jsou uvedeny v pododdíle 2.2.9.4
Geneticky změněné mikroorganismy nebo organismy

2.2.9.1.11 Geneticky změněné mikroorganismy jsou mikroorganismy, v nichž byl genetický materiál záměrně technickými metodami změněn takovým způsobem, ke kterému v přírodě nemůže dojít. Geneticky změněné mikroorganismy jsou ve smyslu třídy 9 takové, které pro lidi a zvířata nejsou nebezpečné, které ale mohou zvířata, rostliny, mikrobiologické látky a ekosystémy změnit způsobem, ke kterému v přírodě nemůže dojít.
POZN. 1: Geneticky změněné mikroorganismy, které jsou látkami způsobilými vyvolat nákazu jsou látkami třídy 6.2 UN-čísel 2814 a 2900.
POZN. 2: Geneticky změněné mikroorganismy, pro které bylo uděleno povolení k uvolnění do životního prostředí¹⁰, nepodléhají podmínkám této třídy.
POZN. 3: Živí obratlovci nebo bezobratlá zvířata nesmí být používáni k tomu, aby přenášeli geneticky změněné mikroorganismy, přiřazené třídě 9, ledaže by nemohli být přepravováni jiným způsobem.

2.2.9.1.12 Geneticky změněné organismy, o kterých je známo nebo se dá předpokládat, že jsou nebezpečné pro životní prostředí, musí být přepravovány v souladu se stanovenými podmínkami příslušného orgánu země původu.
Látky zahřáté

2.2.9.1.13 Zahřáté látky zahrnují látky, které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě v kapalném stavu při teplotě 100° C nebo vyšší, při teplotě pod jejich bodem vzplanutí, pokud tyto mají bod vzplanutí,. Zahrnují také tuhé látky, které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě při teplotě 240° C nebo vyšší.
Jiné látky, které během přepravy vytvářejí nebezpečí a nespadají pod definici nějaké jiné třídy

2.2.9.1.14 Dále jmenované různé látky, které nespadají pod definici jiné třídy, a jsou zařazeny ke třídě 9:
tuhá sloučenina amoniaku (čpavku s bodem vzplanutí pod 61° C
méně nebezpečný dithioničitan
velmi lehce prchavá kapalná látka
látky vydávající škodlivé páry
látky obsahující alergeny
chemické testovací soupravy a výstroj první pomoci
POZN.: Následující látky a předměty, uvedené v UN-modelových předpisech, nepodléhají ustanovením ADR:

UN 1845	OXID UHLIČITÝ, TUHÝ (SUCHÝ LED),
UN 2071	HNOJIVÁ OBSAHUJÍCÍ DUSIČNAN AMONNÝ,
UN 2216	MOUČKA RYBÍ (ODPADY RYBÍ), STABILIZOVANÁ,
UN 2807	LÁTKY MAGNETIZOVANÉ,
UN 3166	MOTORY SPALOVACÍ, také pokud jsou zabudovány v přístrojích nebo vozidlech
UN 3171	VOZIDLO NA BATERIOVÝ POHON nebo UN 3171 PŘÍSTROJ NA BATERIOVÝ POHON
UN 3334	LÁTKA KAPALNÁ, KTERÁ PODLÉHÁ PŘEDPISUM PLATNÝM PRO LETECKOU PŘEPRAVU, J.N.
UN 3335	LÁTKA TUHÁ, KTERÁ PODLÉHÁ PŘEDPISUM PLATNÝM PRO LETECKOU PŘEPRAVU, J.N

Přiřazení k obalovým skupinám

2.2.9.1.15 K obalovým skupinám jsou látky a předměty třídy 9 uvedené v kapitole 3.2 tabulce A zařazeny na základě jejich stupně nebezpečnosti následovně:

Obalová skupina II:	Látky se středním nebezpečím
Obalová skupina III:	Látky s malým nebezpečím

2.2.9.2 K přepravě nepřipuštěné látky a předměty
Následující látky a předměty nejsou k přepravě připuštěny:
- Lithiové baterie, které neodpovídají podmínkám kapitoly 3.3 zvláštních ustanovení 188, 230, 287 a/nebo 636;
- Nevyčištěné prázdné zadržovací jímky (zadržovací vany) pro přístroje jakož i transformátory a kondenzátory a hydraulické přístroje, které obsahují látky UN-čísel 2315, 3151 nebo 3152.

2.2.9.3 Seznam hromadných pojmenování

2.2.9.4 Látky klasifikované jako látky ohrožující životní prostředí, které nespadají pod jinou třídu ani pod položky třídy 9 s výjimkou položek UN-čísel 3077 a 3082

UN 3082	LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KAPALNÁ, J.N. vodu znečišťující, kapalná
	Alkohol C₆ - C₁₇ (sekundární) póly (3-6) ethoxylát
	Alkohol C₁₂ - C₁₅ póly (1-3) ethoxylát
	Alkohol C₁₃ - C₁₅ póly (1-6) ethoxylát
	Alfa-methrin
	Butylbenzylftalát
	Chlorované parafiny (C₁₀ - C₁₃)
	1-Chloroktan
	Kresyldifenylfosfát
	Cyfluthrin
	Decylacrylát
	Di-n-butylftalát
	1,6-Dichlorhexan
	Diisopropylbenzeny
	Isodecylakrylát
	Isodecyldifenylfosfát
	Isooktylnitrát
	Malathion
	Resmethrin
	Triarylfosfáty
	Trikresylfosfáty
	Triethylbenzen
	Trixylenylfosfát
UN 3077	LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ J.N., vodu znečišťující, tuhá
	Chlorhexidin
	Chlorované parafiny (C₁₀ - C₁₃)
	p-Dichlorbenzen
	Difenyl
	Difenylether
	Fenbutatinoxid
	Chlorid rtuťový (Kalomel)
	Tributylfosfát cínu
	Bromid zinečnatý

2.2.41 Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky

2.2.41.1 Kritéria
Znecitlivělé výbušné tuhé látky
Příbuzné látky k samovolně se rozkládajícím látkám

2.2.41.1.1 Pojem třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty, znecitlivělé výbušné látky, které podle písmene a) definice “tuhý“ uvedené v oddíle 1.2.1, jsou tuhé látky, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky.
Třídě 4.1 jsou přiřazeny:
- lehce hořlavé tuhé látky a předměty (viz 2.2.41.1.3 až 2.2.41.1.8);
- látky tuhé nebo kapalné samovolně se rozkládající (viz 2.2.41.1.9 až 2.2.41.1.17);
- znecitlivělé výbušné tuhé látky (viz 2.2.41.1.18);
- příbuzné látky látkám samovolně se rozkládajícím (viz 2.2.41.1.19).

2.2.41.1.2 Látky a předměty třídy 4.1 se dělí následovně:

F	Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí
	F1	Organické látky
	F2	Organické látky, roztavené
	F3	Anorganické látky
FO	Hořlavé tuhé látky, podporující hoření
FT	Hořlavé tuhé látky, jedovaté
	FT1	Organické látky, jedovaté
	FT2	Anorganické látky, jedovaté
FC	Hořlavé tuhé látky, žíravé
	FC1	Organické látky, žíravé
	FC2	Anorganické látky, žíravé
D	Znecitlivělé výbušné tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí
DT	Znecitlivělé výbušné tuhé látky, jedovaté
SR	Látky samovolně se rozkládající
	SR1	Látky, u kterých se nevyžaduje řízení teploty
	SR2	Látky, u kterých se vyžaduje řízení teploty

Hořlavé tuhé látky
Definice a vlastnosti

2.2.41.1.3 Hořlavé tuhé látky jsou lehce hořlavé tuhé látky, které se mohou zapálit třením.
Lehce hořlavé tuhé látky jsou práškovité, zrnité nebo pastovité látky, které jsou nebezpečné, jestliže po krátkém styku se zápalným zdrojem jako např. s hořící zápalkou se mohou lehce zapálit a plamen se po zapálení rychle rozšiřuje. Nebezpečí přitom nemusí vycházet jen z ohně, nýbrž také z jedovatých splodin produktů hoření. Kovový prášek je kvůli těžkostem při hašení ohně zvláště nebezpečný, protože normální hasící prostředky jako oxid uhličitý nebo voda mohou zvětšit nebezpečí.
Přiřazení

2.2.41.1.4 Látky a předměty, které jsou třídě 4.1 přiřazeny jako hořlavé tuhé látky jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení organických látek a předmětů, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedeny, pod příslušnou položkou 2.2.41.3 podle ustanovení kapitoly 2.1 se může provést na základě zkušenosti nebo na základě výsledků postupů zkoušek podle Příručky zkoušky a kritéria část III, pododdíl 33.2.1. Přiřazení jmenovitě neuvedeným anorganických látek musí být provedeno na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 33.2.1; přičemž musí být zohledněny rovněž zkušenosti, vedou-li k přísnějšímu zařazení.

2.2.41.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdílu 33.2.1 zařazují k položkám v pododdíle 2.2.41.3, platí následující kritéria:

(a) Práškovité, zrnkovité nebo pastovité látky s výjimkou kovového prášku nebo prášku kovových slitin se klasifikují jako lehce hořlavé látky třídy 4.1, jestliže se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zápalným zdrojem (např. hořící zápalkou) nebo plamen se po zapálení rychle rozšiřuje, čas vyhoření je menší než 45 s na měrnou vzdálenost 100 mm nebo rychlost vyhoření je větší než 2,2 mm/s.

(b) Kovový prášek nebo prášek kovových slitin se přiřazuje třídě 4.1, jestliže může být zapálen plamenem a reakce se rozšíří na celý vzorek za 10 minut nebo méně. Tuhé látky, které se třením mohou zapálit, se musí zařadit do třídy 4.1 analogicky k existujícím položkám (např. zápalky) nebo v souladu s příslušným zvláštním ustanovením.

2.2.41.1.6 S pomocí zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.2.1 a kritérií v 2.2.41.1.4 a 2.2.41.1.5 může se také zjistit, jestli jmenovitě uvedená látka je taková, že nepodléhá předpisům této třídy.

2.2.41.1.7 Spadají-li látky třídy 4.1 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, jsou tyto směsi přiřazeny položkám, ke kterým na základě jejich skutečného nebezpečí patří.
POZN: Pro přiřazení roztoků a směsí (jako přípravků a odpadu) viz také oddíl 2.1.3.
Přiřazení k obalovým skupinám

2.2.41.1.8 Hořlavé tuhé látky zařazené pod různé položky tabulce A kapitoly 3.2 jsou přiřazeny obalovým skupinám II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 33.2.1 a v souladu s následujícími kritérii:
U tuhých látek, které třením mohou vzplanout, následuje přiřazení obalové skupině v analogii k existujícím položkám nebo v souladu s odpovídajícím zvláštním ustanovením.
Samovolně se rozkládající látky
Definice

(a) Lehce hořlavé tuhé látky, které mají při zkoušce čas vyhoření menší než 45 s na měrnou vzdálenost 100 mm, jsou přiřazeny obalové skupině II, proběhl-li plamen navlhčenou zónou; přiřazeny obalové skupině III, jestliže navlhčená zóna zabrání rozšíření plamene po dobu minimálně 4 minut.

(b) Kovový prášek nebo prášek kovových slitin je přiřazen obalové skupině II, jestliže se rozšíří reakce při zkoušce po celém vzorku za 5 minut nebo méně; přiřazen obalové skupině III, jestliže se rozšíří reakce při zkoušce po celém vzorku za více než 5 minut.

2.2.41.1.9 Pro účely ADR jsou samovolně se rozkládající látky tepelně nestabilní látky, které se mohou také bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují jako samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 jestliže:
POZN. 1: Rozkládané teplo může být určeno libovolnou mezinárodně uznávanou metodou, např. dynamickou diferenční kalorimetrií a dle adiabatické kalorimetrie.
POZN. 2: Teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) je nejnižší teplota, při které se látka uložená v obalu používaném během přepravy může exotermně rozkládat Potřebné předpisy k určení této teploty jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérii část II kapitola 20 a oddíl 28.4.
POZN. 3: Látky, které vykazují vlastnosti samovolně se rozkládajících látek, musí být zařazeny jako takové, i když tyto látky vykazují podle 2.2.42.1.5 pozitivní výsledek zkoušky pro přiřazení třídě 4.2.
Vlastnosti

(a) jsou výbušnými látkami dle kritérií pro třídu 1;

(b) jsou látkami podporujícími hoření odpovídající přiřazovacímu postupu pro třídu 5.1 (viz pododdíl 2.2.51.1);

(d) jejich teplota rozkladu je menší než 300 J/g; nebo

(e) jejich teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) (viz pozn. 2) u odesílaného kusu o 50 kg je vyšší než 75° C.

2.2.41.1.10 Rozklad látek samovolně se rozkládajících může být vyvolán teplem, stykem s katalytickými nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, zásadami) třením nebo úderem. Rychlost rozpadu se zvyšuje se stoupající teplotou a je rozdílná podle druhu látky. Rozklad může, zvláště jestliže nedojde k zapálení, mít za následek vývin jedovatých plynů nebo par. U určitých látek samovolně se rozkládajících musí být řízená teplota. Některé látky samovolně se rozkládající se mohou především pod uzavřením výbušně rozkládat. Tato vlastnost může být zmenšena po přidání ředidel nebo při použití vhodných obalů. Určité látky samovolně se rozkládající prudce hoří. Látky samovolně se rozkládající jsou například určité sloučeniny níže uvedených typů:
alifatické azosloučeniny (-C-N=N-C-)
organické azidy (-C-N₃);
diazoniové soli (-CN₂ + Z-);
N - nitroso sloučeniny (-N-N=O);
aromatické sulfohydrazidy (-SO₂-NH-NH₂).
Tento výčet je neúplný, látky s jinými reaktivními skupinami a určité látkové směsi mohou mít podobné vlastnosti.
Zařazení

2.2.41.1.11 Látky samovolně se rozkládající jsou na základě jejich stupně nebezpečnosti rozděleny do sedmi typů. Typy látek samovolně se rozkládající začínají od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, ve kterém byl zkoušen, až po typ G který nepodléhá ustanovením pro látky samovolně se rozkládající třídy 4.1.přiřazení látek samovolně se rozkládající typů Baž F přímo závisí na největším přípustném množství v jednom obalu. Zásady pro zařazování, jeho postupy, zkušební metody a kritéria a vzor vhodného zkušebního protokolu jsou uvedeny v Příručce zkoušky a kritéria část II.

2.2.41.1.12 Již klasifikované a vhodnému hromadnému pojmenování přiřazené látky jsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4 společně s odpovídajícím UN číslem a vhodnou metodou balení a popřípadě kritickou teplotou a řízenou teplotou.
Tato hromadná pojmenování udávají:
- typ (B až F) látek samovolně se rozkládajících viz odstavec 2.2.41.1.11;
- skupenství (kapalné tuhé);
- popřipadě řízenou teplotu, viz. 2.2.41.1.17.
Přiřazení samovolně se rozkládajících látek uvedených v pododdíle 2.2.41.4 se provádí na základě technicky čisté látky (pokud není zvlášť uvedena menší koncentrace jak 100 %).

2.2.41.1.13 Klasifikací látek samovolně se rozkládajících nebo přípravků látek samovolně se rozkládajících, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4, jakož i jejich přiřazení k hromadnému pojmenování provedou příslušné orgány země původu na základě zkušebního protokolu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, musí zařazení a přepravní podmínky uznat příslušný orgán první smluvní strany ADR, která přijde do styku se zásilkou.

2.2.41.1.14 Aktivační přísady jako zinkové sloučeniny se mohou přidat určitým látkám samovolně se rozkládajícím ke změně jejich reakční schopnosti. Podle typu a koncentrace aktivační přísady může poklesnout tepelná stabilita, a to může mít za následek změnu výbušných vlastností. Pokud dojde ke změně jedné z těchto vlastností, je třeba nový přípravek hodnotit podle způsobu zařazení.

2.2.41.1.15 Vzorky látek samovolně se rozkládajících nebo přípravků látek samovolně se rozkládajících, které nejsou vyjmenovány v pododdíle 2.2.41.4, pro které nejsou úplná zkušební data k dispozici a které je nutno přepravit k provedení dalších zkoušek a hodnocení, je třeba zařadit pod odpovídající položku typu C látek samovolně se rozkládajících, jestliže
- podle zjištěných údajů není vzorek nebezpečnější než nějaká látka samovolně se rozkládající typ B;
- vzorek je zabalen podle metody balení OP2 a hmotnost na dopravní jednotku nepřesahuje 10 kg;
- dostupná data ukazují, že řízená teplota pokud je, je dostatečně nízká, aby se zabránilo nebezpečnému rozkladu a zároveň dostatečně vysoká, aby se předešlo nebezpečné separaci fází.
Znecitlivění

2.2.41.1.16 Pro zajištění bezpečné přepravy látek samovolně se rozkládajících, jsou tyto v mnoha případech znecitlivělé ředidlem. Jestliže je pevně stanoven procentní obsah látky, vztahuje se k obsahu hmoty, zaokrouhlené na nejbližší celou číslici. Jestliže je použito ředidlo, musí být látka samovolně se rozkládající spolu s ředidlem vyzkoušena, a to v koncentraci a formě užívaných k přepravě. Ředidla, kterými se látka samovolně se rozkládající při uvolňování z obalu může obohatit na nebezpečný stupeň, se nesmějí používat. Každé ředidlo se musí s látkou samovolně se rozkládající snášet. Z toho pohledu jsou tuhá nebo kapalná ředidla snášenlivá, jestliže nemají žádné nepříznivé účinky na tepelnou stabilitu a druh nebezpečnosti látky samovolně se rozkládající.Tekutý roztok ve tvaru vyžadující řízení teploty (viz 2.2.41.1.14) mající bod varu nejméně 60;C a bod vzplanutí ne nižší než o 5°C. Bod varu kapaliny může být o 50°C vyšší než řízená teplota samovolně se rozkládající látky.
Ustanovení o řízení teploty

2.2.41.1.17 Určité, samovolně se rozkládající látky smějí být přepravovány pouze za podmínek řízené teploty. Řízenou teplotou se rozumí maximální teplota, při které mohou být samovolně se rozkládající látky bezpečně přepravovány. Předpokládá se, že teplota bezprostředního okolí kusu přesáhne během přepravy hodnotu 55°C pouze na relativně krátkou dobu za 24-hodinový časový interval. V případě výpadku systému řízení teploty, může být nutné provést nouzová opatření. Kritická teplota je teplota, při niž musí být provedena nouzová opatření.Řízená a kritická teplota jsou odvozeny od teploty samourychlujícího se rozkladu SADT (viz. tabulku 1). SADT musí být stanovena za účelem rozhodnutí, zda látka musí být přepravována při řízené teplotě. Předpisy pro stanovení SADT- viz Příručka zkoušky a kritéria, část II,kapitola 20, oddíl 28.4.
Tabulka 1:Odvození řízených a kritických teplot

Typ	SADT^a	Řízená teplota	Kritická teplota
Jednotlivé obaly a IBC	20°C a méně	o 20°C nižší než SADT	o 10°C nižší než SADT
	20°C až 35°C	o 15°C nižší než SADT	o 10°C nižší než SADT
	více než 35°C	o 10°C nižší než SADT	o 5°C nižší než SADT
Cisterny	více než 50°C	o 10°C nižší než SADT	o 5°C nižší než SADT

^a SADT pro látky v obalech pro přepravu
Přepravovat při řízené teplotě se musí samovolně se rozkládající látky, u kterých je SADT menší než 55°C. Řízené a kritické teploty jsou uvedeny v 2.2.41.4. Skutečná teplota při přepravě smí být nižší než řízená teplota, avšak musí být stanovena tak, nedošlo k nebezpečnému oddělování (separaci) fází.

2.2.41.18 Znecitlivělé tuhé výbušné látky jsou látky, které jsou vodou nebo alkoholem navlhčeny nebo jinou látkou zředěny, aby se jejich výbušné vlastnosti potlačily. Tyto položky jsou v seznamu nebezpečných věcí v kapitole 3.2, tabulce A označeny následujícími UN-čísly: 1310, 1320, 1321, 1322, 1336, 1337, 1344, 1347, 1348, 1349, 1354, 1356, 1357, 1517, 1571, 2555, 2556, 2557, 2852, 2907, 3317,3319 a 3344 a pokud je dodrženo zvláštní ustanovení 15 kapitoly 33, UN- čísla 0154, 0155, 0209, 0214, 0215 a 0234 a pokud je dodrženo zvláštní ustanovení 18 v kapitole 3.3 UN číslo 0220.

2.2.41.19 Látky, které
budou právě tak přiřazeny třídě 4.1 položkám UN-čísel 2956,3241,3242 a 3251.

(a) jsou podle zkušební řady 1 a 2 předběžně přiřazeny třídě 1, avšak podle zkušební řady 6 jsou vyňaty z platnosti třídy 1,

(b) nejsou samovolně se rozkládajícími látkami třídy 4.1, a

2.2.41.2 K přepravě nepřipuštěné látky

2.2.41.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 4.1 jsou připuštěny k přepravě pouze, pokud byla provedena potřebná opatření zabraňující nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakci v průběhu přepravy. Za tímto účelem se musí dbát zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce podpořily.

2.2.41.2.2 Hořlavé tuhé látky, podporující hoření, kterým je přiřazeno UN číslo 3097, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.41.2.3 Následující látky nejsou k přepravě připuštěny:
- samovolně se rozkládající látky typu A [viz Příručka zkoušek a kritérií část II, oddíl 20.4.2 (a)];
- sulfidy fosforu, které nejsou prosty bílého nebo žlutého fosforu;
- jiné, než v kapitole 3.2 tabulce A uvedené znecitlivělé tuhé výbušné látky;
- anorganické hořlavé látky v roztaveném stavu, s výjimkou UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ;
- azid barnatý s obsahem méně než 50 % (hmotnosti) vody.

2.2.41.3 Seznam hromadných pojmenování

^a Kovy a směsi kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2
^b Kovy a směsi kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3
^c Hydridy kovů, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny jsou látkami třídy 4.3. Tetrahydroboritan hlinitý nebo tetrahydroboritan v přístrojích je látkou třídy 4.2 UN číslo 2870.

2.2.41.4 Seznam látek samovolně se rozkládajících
POZN.: Pro metody balení viz 4.1.4.1, pokyn pro balení P 520 a 4.1.7.1

LÁTKA SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ	Koncentrace (%)	Obalová metoda	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- druhová/ skupinová položka	Poznámky
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP B, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY	< 100	OP5			3232	(1) (2)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP C	< 100	OP6			3224	(3)
AZOFORMAMID (1,1 AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP C, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY	< 100	OP6			3234	(4)
AZOFORMAMID (1,1 AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP D	<100	OP7			3226	(5)
AZOFORMAMID (1,1 AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP D, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY	< 100	OP7			3236	(6)
2,2‘-AZODI(2,4-DIMETYL-4- METOXYVALERONITRIL)	100	OP7	-5	+5	3236
2,2‘-AZODI(2,4- DIMETYLVALERONITRIL)	100	OP7	+10	+15	3236
2,2‘-AZODI-(ETYL-2- METYLPROPIONÁT)	100	OP7	+20	+25	3235
1,1'-AZODI- (HEXAHYDROBENZONITRIL)	100	OP7			3226
2,2'- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL	100	OP6	+40	+45	3234
2,2' - AZODI-(ISOBUTYRONITRIL), jako pasta na vodní bázi	≤ 50	OP6			3224
2,2'-AZODI(2-METYLBUTYRONITRIL)	100	OP7	+35	+40	3236
BENZEN-1.3-DISULFONOHYDRAZID, jako pasta	52	OP7			3226
BENZENSULFOHYDRAZID	100	OP7			3226
4-(BENZYL(ETHYL)AMINO)-3- TETRACHLOROZINEČNATAN	100	OP7			3226
4-(BENZYL(METYL)-AMINO)-3- ETOXYBENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID	100	OP7	+40	+45	3236

LATKA SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ	Koncentrace (%)	Obalová metoda	Řízena teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- druhová/ skupinová položka	Poznámky
3-CHLOR- 4(DIETHYLAMINO)BENZENDIAZONIU M TETRACHLOROZINEČNATAN	100	OP7			3226
2-DIAZO-1 -NAFTOL-4- SULFONYLCHLORID	100	OP5			3222	(2)
2-DIAZO-1 -NAFTOL-5- SULFONYLCHLORID	100	OP5			3222	(2)
2,5-DIETOXY-4- MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM- ZINKOCHLORID	67-100	OP7	+35	+40	3236
2.5-DIETOXY-4-MORFOLINO- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID	66	OP7	+40	+45	3236
2.5-DIETOXY-4- MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM- TETRAFLOROBORÁT	100	OP7	+30	+35	3236
2,5-DIETOXY-4-(FENYLSULFONYL)- BENZEN-DIAZONIUM- ZINKOCHLORID	67	OP7	+40	+45	3236
DIETYLENGLYKOL-BIS- (ALYLKARBONÁT)+DIISOPROPYLPE ROXYDIKARBONÁT	≥88 ≤12	OP8	-10	0	3237
2,5-DIMETOXY-4-(4- METYLFENYLSULFONYL)-BENZEN- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID	79	OP7	+40	+45	3236
4-DIMETYLAMINO-6-(2- DIMETYLAMINO-ETOXY)TOLUEN-2- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID	100	OP7	+40	+45	3236
N,N'-DINITROSO-N,N'-DIMETHYL- TETRAFTALAMID, jako pasta	72	OP6			3224
N,N'-DINITROSOPENTAMETHYLEN- TETRAMIN	82	OP6			3224	(7)
DIPHENYLOXID-4,4'- DISULFOHYDRAZID	100	OP7			3226
4- (DIPROPYLAMINO)BENZENDIAZONI UM-ZINKOCHLORID	100	OP7			3226
2-(N,N- ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3- METOXY-4-(N-METYL-A-CYKLOHEXYLAMINO)- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID	63-92	OP7	+40	+45	3236

LÁTKA SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ	Koncentrace (%)	Obalová metoda	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- druhová/ skupinová položka	Poznámky
2-(N,N ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3- METOXY-4-(N-METYL-A-CYKLO- HEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID	62	OP7	+35	+40	3236
N-FORMYL-2-(NITROMETYLEN)-1,3- PERHYDROTIAZIN	100	OP7	+45	+50	3236
2-(2HYDROXYETOXY)-1- (PYROLIDIN-1-YL)-BENZEN-4- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID	100	OP7	+45	+50	3236
3-(2-HYDROXYETOXY)-4- (PYROLIDIN-1 -YL)- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID	100	OP7	+40	+45	3236
2-(N,N-M ETYLAMINOETYL- KARBONYL)-4-(3,4-DIMETYLPENYL SULPONYL) BENZEN-DIAZONIUM HYDROGEN SULFÁT	96	OP7	+45	+50	3236
4- METHYLBENZENSULFONYLHYDRAZ ID	100	OP7			3226
3-METYL-4-(PYROLIDIN-1-YL)- BENZENDIAZONIUM- TETRAFLOROBORÁT	95	OP6	+45	+50	3234
4-NITROSOFENOL	100	OP7	+35	+40	3236
LAŤKA SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK		OP2			3223	(8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY		OP2			3233	(8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK		OP2			3224	(8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY		OP2			3234	(8)
2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONÁT SODNÝ	100	OP7			3226
2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT SODNÝ	100	OP7			3226
TETRAMINOPALADIUM-(II)-NITRAT	100	OP6	+30	+35	3234

Poznámky:
(1) Azodicabonamid-připravky, která splní požadavky Příručky zkoušek a kritérii oddílu 20.4.2 (b). Řízené a kritické teploty se vymezuji dle 2.2.41.1.17
(2) Je potřebná bezpečnostní značka označující nebezpečí “VÝBUŠNÝ" podle vzoru č.1 (viz 5.2.2.2.2)
(3) Azoformamid přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria oddílu 20.4.2 (c).
(4) Azodicarbonamid-přípravky, která splní požadavky Příručky zkoušky a kritéria oddílu 20.4.2 (c) Řízené a kritické teploty se vymezují dle 2.2.41.1.17
(5) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria II oddílu 20.4.2 (d)
(6) Azodicarbonamid-přípravky, která splní požadavky Příručky zkoušky a kritéria oddílu 20.4.2 (d) Řízené a kritické teploty se vymezují dle 2.2.41.1.17
(7) Se snášenlivým ředícím prostředkem s bodem varu minimálně 150° C
(8) Viz 2.2.41.1.16

2.2.42 Třída 4.2 Samozápalné látky

2.2.42.1 Kritéria

2.2.42.1.1 Pojem třídy 4.2 zahrnuje:
- samozápalné (pyroforní) látky jsou látky včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které při styku se vzduchem již při malých množstvích vzplanou do 5 minut. Tyto látky třídy 4.2 jsou nejnejvíce náchylné k samovznícení; a
- látky a předměty schopné samoohřevu jsou látky a předměty včetně směsí a roztoků, které ve styku se vzduchem bez přívodu energie jsou schopné samozahřátí. Tyto látky se mohou zapálit jen ve větších množstvích (více kg) a po delším čase (hodiny nebo dny).

2.2.42.1.2 Látky a předměty třídy 4.2 se dělí následovně:

S	Samozápalné látky bez vedlejšího nebezpečí
	S1	Organické kapaliny
	S2	Organické tuhé látky
	S3	Anorganické kapaliny
	S4	Anorganické tuhé látky
SW	Samozápalné látky, které ve styku s vodou vyvíjí hořlavé plyny
SO	Samozápalné oxidující látky
ST	Samozápalné jedovaté látky
	ST1	Organické jedovaté kapaliny
	ST2	Organické jedovaté tuhé látky
	ST3	Anorganické jedovaté kapaliny
	ST4	Anorganické jedovaté tuhé látky
SC	Samozápalné žíravé látky
	SC1	Organické žíravé kapaliny
	SC2	Organické žíravé tuhé látky
	SC3	Anorganické žíravé kapaliny
	SC4	Anorganické žíravé tuhé látky

Vlastnosti

2.2.42.1.3 Samozahřátí látek, které vede k samovznícení bude způsobeno reakcí látek s kyslíkem (ze vzduchu) a způsobí skutečnost, že vyvinuté teplo se nevyvede ven dostatečně rychle. Samozahřátí nastane, je-li množství vytvořeného tepla větší než vyvedeného a je-li dosažena teplota samovznícení.
Zařazení

2.2.42.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.2 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení látek a předmětů v kapitole 4.2 jmenovitě neuvedených, které odpovídají specifickým j.n. - položkám v pododdíle 2.2.42.3 a jsou v souladu s ustanoveními v kapitole 2.1, může být provedeno na základě zkušeností nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručka zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3; přitom se musí přihlédnout také ke zkušenostem, jestliže vedou k přísnějšímu zařazení.

2.2.42.1.5. Jestliže se jmenovitě neuvedené látky nebo předměty přiřazují na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 položkám uvedených v pododdíle 2.2.42.3, platí následující kritéria:
POZN. 1: Látky, které budou přepravovány v obalech o objemu nepřesahujícím 3 m³, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce krychlového vzorku o straně 10 cm při teplotě 120° C do 24 hodin nedojde k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty na/přes 180° C.
POZN. 2: Látky, které budou přepravovány v obalech o objemu nepřesahujícím 450 1, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce krychlového vzorku o straně 10 cm při teplotě 100° C do 24 hodin nedojde k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty na/přes 160° C.

(a) samozápalné (pyroforní) tuhé látky se přiřadí třídě 4.2, jestliže se zapálí při pádu s výšky 1 m nebo do 5 minut potom, nebo

(b) samozápalné (pyroforní) kapaliny se přiřadí třídě 4.2,

(i) jestliže se nanesené na inertní nosný materiál zapálí do 5 minut nebo

(ii) v případě negativního výsledku zkoušky podle (i) se po nanesení na natrhnutý suchý filtrační papír (Whatman-filtr č. 3), tento do 5 minut zapálí nebo zulhenatí;

(c) látky, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140° C do 24 hodin k samovznícení nebo stoupnutí teploty nad 200° C se přiřadí třídě 4.2. Toto kritérium se zakládá na hořlavé teplotě dřevěného uhlí, která činí pro krychlový vzorek 27 m³ 50° C. Látky s vyšší samozápalnou teplotou než 50° C pro objem 27 m³ se třídě 4.2 nepřiřadí.

2.2.42.1.6 Spadají-li látky třídy 4.2 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých patří jmenovitě uvedené látky v kapitole 3.2 tabulky A, je těmto směsím přiřazena položka na základě jejich skutečného nebezpečí.
POZN.: Pro přiřazení roztoků a směsí (jako přípravky a odpady) viz oddíl 2.1.3.

2.2.42.1.7 Podle zkušebních postupů Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 a kritérií v 2.2.42.1.5 může být také zjištěno, že povaha některé jmenovitě uvedené látky je taková, že nepodléhá ustanovením této třídy.
Přiřazení obalové skupině

2.2.42.1.8 Různým položkám v kapitole 3.2 tabulce A přiřazených látek a předmětů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 v souladu s následujícími kritérii obalové skupiny I, II nebo III se přiřazují:

(a) samozápalné (pyroforní) látky se přiřadí obalové skupině I;

(b) látky a předměty schopné samoohřevu, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 2,5 cm při zkušební teplotě 140° C do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200° C, se přiřadí obalové skupině II;
látky s teplotou samovznícení vyšší jak 50° C o objemu 450 I se nepřiřadí obalové skupině II;

(c) látky méně schopné samoohřevu, u nichž u krychlového vzorku o straně 2,5 cm nedojde za podmínek pod bodem b) jmenovaným jevům, ale u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140° C dojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200° C, se přiřadí obalové skupině III.

2.2.42.2 K přepravě nepřipuštěné látky
Následující látky nejsou připuštěny k přepravě:
- UN 3255 terc-HYPOCHLORAN BUTYLU;
- látky tuhé schopné samoohřevu, podporující hoření, kterým je přiřazeno UN číslo 3127, ledaže by odpovídaly ustanovením třídy 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.42.3 Seznam hromadných pojmenování

POZN:
^a Kovový prach a prášek, který není jedovatý a není v samozápalné formě,
^b Hydridy kovů v hořlavé formě s výjimkou UN čísla 2870 jsou látkami třídy 4.1
^c Hydridy kovů, které ve styku s vodou vytvářejí hořlavé plyny jsou látkami třídy 4.3
^d Hořlavé roztoky kovových organických sloučenin, které nejsou samozápalné a ve styku s vodou nevytvářejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Kovové organické sloučeniny jakož i jejich roztoky, které nejsou samozápalné, avšak ve styku s vodou vytvářejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.

2.2.43 Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

2.2.43.1 Kritéria

2.2.43.1.1 Pojem třída 4.3 zahrnuje látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi, jakož i předměty, které takové látky obsahují.

2.2.43.1.2 Látky a předměty třídy 4.3 se následovně dělí:

W	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, bez vedlejšího nebezpečí, jakož i předměty, které takové látky obsahují:
	W1 Kapaliny
	W2 Tuhé látky
	W3 Předměty
WF1	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé kapalné
WF2	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé tuhé
WS	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, samo se zahřívající tuhé
WO	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, podporující hoření, tuhé
WT	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jedovaté
	WT1 Kapaliny
	WT2 Tuhé látky
WC	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, žíravé
	WC1 Kapaliny
	WC2 Tuhé látky
WFC	Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé žíravé

Vlastnosti

2.2.43.1.3 Určité látky mohou ve styku s vodou vyvíjet hořlavé plyny, které mohou se vzduchem tvořit výbušné směsi. Takové směsi se budou lehce zapalovat všemi obvyklými zapalovacími zdroji, např. otevřeným ohněm, z nářadí vycházející jiskrou nebo nechráněnou žárovkou. Přitom vytvořené tlakové vlny a plamen mohou ohrozit lidi a životní prostředí. Pro zařazení látky je určující zkušební postup, v 2.2.43.1.4, kterým se zjišťuje, zda reakce látek s vodou vede k vytvoření nebezpečného množství hořlavých plynů. Tento zkušební postup nesmí být použit u pyroforních látek.
Zařazení

2.2.43.1.4 Látky a předměty zařazené ke třídě 4.3 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení jmenovitě neuvedených látek a předmětů v kapitole 3.2 tabulce A, aby odpovídalo položkám v pododdíle 2.2.43.3 a bylo v souladu s ustanoveními kapitoly 2.1, se provede na základě výsledků zkušebního postupu pode Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4, přičemž musí být také zohledněny i zkušenosti, pokud vedou k přísnějšímu zařazení.

2.2.43.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky přiřazují na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4 k položkám uvedeným v pododdíle 2.2.43.3, platí následující kritéria:
Látka se zařadí do třídy 4.3, pokud:

(a) se během některé fáze pokusu uvolněný plyn sám vznítí, nebo

(b) je rychlost uvolňování hořlavých plynů větší než 1 litr na kilogram zkoušené látky za hodinu

2.2.43.1.6 Pokud látky třídy 4.3 spadají vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých patří v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky, je třeba tyto směsi zařadit k položkám, ke kterým patří na základě jejich skutečného nebezpečí.
POZN.: Pro zařazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3

2.2.43.1.7 Zkušebním postupem podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4 a kritérií v 2.2.43.1.5 může být rovněž zjištěno, že jmenovitě uvedená látka je taková, že nepodléhá předpisům této třídy.
Zařazení k obalové skupině

2.2.43.1.8 Látkám a předmětům zařazeným do různých položek v kapitole 3.2 tabulce A na základě zkušebního postupu v Příručce zkoušek a kritérií část III oddíl 33.4 jsou přiřazeny obalové skupiny I, II nebo III v souladu s následujícími kritérii:

(a) Obalové skupině I je přiřazena každá látka, jestliže při pokojové teplotě prudce reaguje s vodou, přičemž vyvinutý plyn se může obecně i sám vznítit, nebo jestliže při pokojové teplotě reaguje s vodou slabě, přičemž množství vyvinutých hořlavých plynů je větší nebo se rovná 10 I na kg látky za 1 minutu.

(b) Obalové skupině II je přiřazena každá látka, která při pokojové teplotě slabě reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutých hořlavých plynů je větší nebo se rovná 20 I na kg látky za hodinu, a nesplňuje přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I.

(c) Obalové skupině III je přiřazena každá látka, která při pokojové teplotě pomalu reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutých hořlavých plynů je větší nebo se rovná 1 I na kg váhy za 1 hodinu a nesplňuje přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I nebo II.

2.2.43.2 K přepravě nepřipuštěné látky
S vodou reagující tuhé látky, hořlavé, UN číslo 3132, a látky reagující s vodou - podporující hoření, UN číslo 3133 a s vodou reagující tuhé látky, schopné samovznícení, kterým je přiřazeno UN číslo 3135, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly ustanovením třídy 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.43.3 Seznam hromadných pojmenování

^a Kovy a slitiny kovů, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, které nejsou pyroforní nebo schopné samoohřevu, ale jsou lehce hořlavé, jsou látkami třídy 4.1. Kovy alkalických zemin a slitiny kovů alkalických zemin v pyroformní podobě jsou látkami třídy 4.2. Kovový prach a prášek v pyroformním stavu jsou látkami třídy 4.2. Kovy a slitiny kovů v pyroformním stavu jsou látkami třídy 4.2. Směsi fosforu s těžkými kovy jako železo, měď atd. nepodléhají předpisům ADR.
^b Hořlavé roztoky, které s organokovovými sloučeninami jsou v koncentraci, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny v nebezpečném množství a nejsou samozápalné, jsou látkami třídy 3. Organokovové sloučeniny a jejich roztoky, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2.
^c Kovy a slitiny kovů v pyroformním stavu jsou látkami třídy 4.2.
^d Chlorsilany s bodem vzplanutí pod 23° C, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Chlorsilany s bodem vzplanutí 23° C a výše, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 8.

2.2.51 Třída 5.1 Látky podporující hoření

2.2.51.1 Kritéria
Látky tuhé podporující hoření
Zařazení
Látky kapalné podporující hoření
Zařazení

2.2.51.1.1 Pojem třída 5.1 zahrnuje látky, které ač samy nejsou nezbytně hořlavé, mohou ve všeobecnosti způsobit požár dodáním kyslíku nebo mohou podporovat hoření jiných látek, jakož i předmětů, které takové látky obsahují.

2.2.51.1.2 Látky třídy 5.1 jakož i předměty, které takové látky obsahují se rozdělují následovně:

O	Látky podporující hoření bez vedlejšího nebezpečí nebo předměty, které takové látky obsahují:
	O1 Kapaliny
	O2 Tuhé látky
	O3 Předměty
OF	Tuhé látky podporující hoření, hořlavé
OS	Tuhé látky podporující hoření, schopné samoohřevu
OW	Tuhé látky podporující hoření, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
OT	Látky jedovaté podporující hoření
	OT1 Kapaliny
	OT2 Tuhé látky
OC	Látky žíravé podporující hoření
	OC1 Kapaliny
	OC2 Tuhé látky
OTC	Látky jedovaté, žíravé podporující hoření.

2.2.51.1.3 Zařazené látky a předměty do třídy 5.1 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení jmenovitě neuvedených látek a předmětů v kapitole 3.2 tabulce A, které odpovídají položkám v pododdíle 2.2.51.3 a jsou v souladu s ustanoveními kapitoly 2.1 může být provedeno na základě zkoušek, metod a kritérií uvedených v 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 a podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 34.4. Pokud se výsledky zkoušek liší od známých zkušeností, musí se dát přednost známým zkušenostem před výsledky zkoušek.

2.2.51.1.4 Spadají-li látky třídy 5.1 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých jmenovitě uvedené látky v kapitole 3.2 tabulce A patří, jsou tyto směsi přiřazeny položkám, do kterých patří na základě své skutečné nebezpečnosti.
POZN.: Pro přiřazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.51.1.5 Zkušebním postupem podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 34.4 a kritérií v odstavcích 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 může být také zjištěno, zda povaha jmenovitě uvedené látky je taková, že nepodléhá ustanovením této třídy.

2.2.51.1.6 Pokud se dle kapitoly 3.2 tabulky A zařazují jmenovitě neuvedené tuhé látky podporující hoření na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 34.4.1 uvedeným položkám v pododdíle 2.2.51.3, platí následující kritéria:
Tuhou látku je nutné zařadit do třídy 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4 : 1 nebo 1 : 1 se zapálí nebo hoří nebo vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3 : 7.
Zařazení k obalové skupině

2.2.51.1.7 Tuhým látkám podporující hoření zařazeným do různých položek v kapitole 3.2 tabulce A na základě zkušebního postupu v Příručce zkoušek a kritérií část III oddíl 33.4.1 jsou přiřazeny obalové skupiny I, II nebo III v souladu s následujícími kritérii:

(a) Obalová skupina I: Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vytváří nižší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:2;

(b) Obalová skupina II: Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vytváří stejnou nebo nižší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 2:3 a nesplňují přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I;

(c) Obalová skupina III: Látky, které ve směsi s celulózou, v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vytváří stejnou nebo nižší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7a nesplňují přiřazovací kritéria pro obalové skupiny I a II.

2.2.51.1.8 Jestliže se jmenovitě neuvedeným kapalinám podporujícím hoření přiřadí na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III v pododdílu 34.4.2 položka uvedená v pododdíle 2.2.51.3, platí proto následující kritéria:
Kapalná látka je přiřazena třídě 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1 : 1 vykazuje tlak minimálně 2070 kPa (přetlak) a vykazuje nižší a stejnou průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs vodního roztoku 65 % kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1 : 1.
Zařazení k obalové skupině

2.2.51.1.9 Různým položkám v kapitole 3.2 tabulce A přiřazeným kapalným látkám podporující hoření jsou na základě zkušebního postupu Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 34.4.2 přiřazeny v souladu s následujícími kritérii obalové skupiny I, II nebo III:

(a) Obalová skupina I: Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 se samy vznítí nebo vykazují nižší průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs 50 % kyseliny chloristé s celulózou v hmotnostním poměru 1:1;

(b) Obalová skupina II: Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazují nižší nebo stejnou průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs vodního roztoku 40 % chlorečnanu sodného s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 a nesplňují přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I;

(c) Obalová skupina III: Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazují nižší nebo stejnou průměrnou dobu zvýšení tlaků než směs vodního roztoku 65 % kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 a nesplňují přiřazovací kritéria obalové skupiny I a II.

2.2.51.2 K přepravě nepřipuštěné látky

2.2.51.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 5.1 jsou k přepravě připuštěny jen tehdy, jestliže byla provedena potřebná opatření k zabránění nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakce v průběhu přepravy. Pro tento účel musí být dbáno zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.

2.2.51.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě :
- Hořlavé látky podporující hoření, schopné samoohřevu, s UN číslem 3100, hořlavé látky podporující hoření reagující s vodou, s UN číslem 3121 a tuhé hořlavé látky podporující hoření, kterým je přiřazeno UN číslo 3137, ledaže by odpovídaly předpisům třídy 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7);
- Nestabilní peroxid vodíku nebo nestabilní vodní roztok peroxidu vodíku s více než 60 % peroxidu vodíku;
- Tetranitromethan, nezbavený hořlavých nečistot;
- Roztok kyseliny chlorečné s více než 10 % kyseliny chlorečné nebo směsi kyseliny chlorečné s jinou kapalnou látkou než je voda;
- Jiné halogenované sloučeniny fluoru jako UN 1745 FLUORID BROMIČNÝ, UN 1746 FLUORID BROMITÝ a UN 2495 FLUORID JODIČNÝ třídy 5.1, jakož UN 1743 FLUORID CHLORITÝ a UN 2548 FLUORID CHLOREČNÝ třídy 2;
- Chlorečnan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chlorečnanu s amonnou solí;
- Chloritan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chloritanu s amonnou solí;
- Směsi anorganických chloranů s amoniovou solí;
- Bromičnan amonný a jeho vodní roztok, jakož i bromičnany s amoniovou solí;
- Manganistan amonný a jeho vodné roztoky a směsi manganistanu s amonnou solí;
- Dusičnan amonný s více než 0,2 % hořlavých látek (včetně všech organických látek jako ekvivalentů uhlíku), vyjma součástí látek nebo předmětů třídy 1;
- Hnojivo s obsahem dusičnanu amonného (při stanoveném obsahu dusičnanu amonného musí všechny ionty dusičnanu, které jsou ve směsi uvažovány jako ekvivalent amonných iontů, počítány jako dusičnan amonný) nebo hořlavé látky, které jsou udány pod HNOJIVY OBSAHUJÍCÍMI DUSIČNAN AMONNÝ UN čísly 2067 až 2070, vyjma za podmínek třídy 1;
- Hnojivo s obsahem dusičnanu amonného, kterému je přiřazeno hromadné pojmenování UN 2072 HNOJIVA OBSAHUJÍCÍ DUSIČNAN AMONNÝ, J.N.;
- Dusičnan amonný a jeho vodní roztoky a směsi anorganického dusičnanu s amonnou solí;
- Směsi dusičnanu draselného a dusitanu sodného s amonnou solí.

2.2.51.3 Seznam hromadných pojmenování

2.2.52 Třída 5.2: Organické peroxidy

2.2.52.1 Kritéria

2.2.52.1.1 Pojem třída 5.2 zahrnuje organické peroxidy a přípravky organických peroxidů

2.2.1.1.1 Organické peroxidy se mohou exotermicky rozložit při normální nebo zvýšené teplotě. Pokud rozklad může být vyvolán působením tepla, stykem s nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, aminy), třením nebo nárazem. Rychlost rozkladu stoupá s teplotou a závisí od skladby organického peroxidu. Při rozkladu se mohou vyvíjet škodlivé nebo hořlavé plyny nebo páry. Určité organické peroxidy zvláště pod uzavřením, se mohou rozkládat výbušným způsobem. Tato vlastnost se může změnit přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Mnoho organických peroxidů prudce hoří. Oči nesmí přijít do styku s organickými peroxidy. Již po krátkém styku způsobují určité organické peroxidy vážné poškození rohovky nebo i poleptání kůže.
POZN.: Zkušební postup k určení hořlavosti organického peroxidu je obsažen v Příručce zkoušky a kritéria část III oddíl 32.4. Jelikož organické peroxidy mohou prudce reagovat, doporučuje se pro určení bodu vzplanutí použít malou zkušební velikost, jak je popsáno v ISO-normě 3679:1983.
Zařazení

2.2.52.1.2 Látky třídy 5.2 se dělí následovně:

P1	Organické peroxidy, s neřízenou teplotou
P2	Organické peroxidy s řízenou teplotou

Definice

2.2.52.1.3 Organické peroxidy jsou organické látky, které obsahují dvojmocnou skupinu -O-O-, na které může být nahlíženo jako na deriváty peroxidu vodíku, ve kterých je nahrazen jeden atom vodíku nebo oba atomy vodíku organickými radikály.
Vlastnosti

2.2.52.1.5 Na každý organický peroxid se nahlíží jako zařazený ve třídě 5.2, ledaže by přípravek organického peroxidu:

(a) neobsahoval více než 1,0 % aktivního kyslíku a ne více než 1,0 % peroxidu vodíku;

(b) neobsahoval více než 0,5 % aktivního kyslíku a obsahuje více než 1,0 %, nejvíce však 7 % peroxidu vodíku.
POZN.: Obsah aktivního kyslíku (%) přípravku organického peroxidu se vypočítá ze vzorce
16 x ∑ (n_ix c_i/m_i),
přičemž
n_i= počet peroxyskupin na molekulu organického peroxidu i;
c_i= koncentrace (% hmotnosti) organického peroxidu i;
m_i= molekulová hmotnost organického peroxidu i.

2.2.52.1.6 Organické peroxidy se rozdělují na základě jejich stupně nebezpečnosti do sedmi typů. Typy jsou v rozsahu od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, v němž byl přezkoušen, až k typu T, který nepodléhá ustanovením třídy 5.2. Přiřazení k typům B až F je v bezprostředním vztahu k nejvyššímu povolenému množství v jednom obalu. Zásady pro přiřazení látek, které nejsou v pododdíle 2.2.52.4 jmenovány, jsou uvedeny v Příručce zkoušky a kritéria části II.

2.2.52.1.7 Již klasifikované a k vhodné druhové/skupinové položce přiřazené přiřazené organické peroxidy a přípravky organických peroxidů jsou uvedeny společně s odpovídajícím UN číslem a metodou balení.
Tyto druhové/skupinové položky udávají:
- typ (B až F) organického peroxidu, viz 2.2.52.1.6;
- fyzikální stav (kapalný/tuhý).
-.řízenou teplotu (pokud se požaduje), viz. 2.2.52.1.15 do2.2.52.18.
Směsi těchto přípravků mohou být shodné s typem organického peroxidu a jsou přepravovány podle typu nejnebezpečnějšího komponentu směsi podle platných přepravních podmínek. Jestliže však dva stabilní komponenty mohou vytvářet termicky méně stabilní směs, pak se musí určit (SADT) směsi, řízená a kritická teplota je odvozená od SADT dle požadavku 2.2.52.16.

2.2.52.1.8 Klasifikaci organických peroxidů, přípravků nebo směsí organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.54.4, jakož i jejich přiřazení k hromadnému pojmenování provedl příslušný orgán země původu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže není země původu smluvní stranou ADR, musí být zařazení a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem první smluvní stranou ADR, který přijde do styku se zásilkou.

2.2.52.1.9 Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4 pro něž nejsou předložena úplná data o zkoušce a které se přepravují za účelem dalších zkoušek a zhodnocení, se přiřadí do jednoho z vhodných pojmenování pro organické peroxidy typu C za předpokladu, že:
- z předložených údajů vyplývá, že vzorek není nebezpečnější než organický peroxid typu B,
- vzorek je balen podle metody balení OP2 a množství na vůz nebo kontejner není větší než 10 kg
- z předložených údajů vyplývá, že skutečná teplota během přepravy, smí být nižší než řízená teplota, avšak musí být stanovená tak, aby nedošlo k nebezpečnému oddělování (separaci) fází.
Znecitlivění (desensibilace) organických peroxidů

2.2.52.1.10 K zajištění bezpečné přepravy se v mnoha případech organické peroxidy znecitlivují organickými kapalnými nebo tuhými látkami, anorganickými tuhými látkami nebo vodou. Procentuální obsah látky vztažení na obsah hmoty se zaokrouhlí na následující celé číslo. V zásadě se znecitlivění musí provést tak, aby při uvolnění nemohlo dojít k nebezpečnému zvýšení koncentrace organického peroxidu.

2.2.52.1.11 Pokud není pro jednotlivý přípravek organického peroxidu stanoveno nic jiného, platí pro ředidla, která se použijí na znecitlivění následující odsouhlasené pojmy:
- Ředidla typu A jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickými peroxidy, které mají bod varu nejméně 150° C. Ředidla typu A se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů.
- Ředidla typu B jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickým peroxidem, které mají bod varu nižší než 150° C, nikoli však pod 60° C a bod vzplanutí neleží pod 5° C.
Ředidla typu B se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů za předpokladu, že bod varu kapaliny je minimálně o 60° C vyšší než SADT v kuse o hmotnosti 50 kg.

2.2.52.1.12 Ředidla, která nepatří k typu A nebo B smějí být přidána přípravkům organických peroxidů uvedeným v pododdíle 2.2.52.4, pokud jsou s nimi snášenlivá. Úplné nebo částečné nahrazení ředidel typu A nebo B jiným ředidlem s rozdílnými vlastnostmi vyžaduje však nové přehodnocení přípravku podle normálního přiřazovacího postupu pro třídu 5.2.

2.2.52.1.13 Voda smí být přidávána ke znecitlivění jen těch organických peroxidů, které jsou vyznačeny v pododdíle 2.2.52.4 nebo v povolení příslušného orgánu podle 2.2.52.1.8 jako „s vodou" nebo jako „stabilní vodní disperse". Vzorky a přípravky organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, smí být rovněž znecitlivěny vodou za předpokladu, že jsou splněny požadavky v 2.2.52.1.9.

2.2.52.1.14 Organické a anorganické tuhé látky smí být použity ke znecitlivění organických peroxidů, pokud se s nimi snášejí. Kapalné a tuhé látky se považují za snášenlivé, pokud nepříznivě nepůsobí ani na termickou stabilitu, ani na bezpečnost přípravku organického peroxidu
Ustanovení o řízení teploty

2.2.52.1.15 Určité organické peroxidy směji být přepravovány pouze za podmínek řízené teploty. Řízenou teplotou se rozumí maximální teplota, při které mohou být samovolně se rozkládající látky bezpečně přepravovány. Předpokládá se, že teplota bezprostředního okolí kusu přesáhne během přepravy hodnotu 55°C pouze na relativně krátkou dobu za 24-hodinovém časový interval. V případě výpadku systému řízení teploty, můžou být provedena nouzová opatření. Kritická teplota je teplota, při niž musí být provedena nouzová opatření.

2.2.52.1.16 Řízená a kritická teplota jsou odvozeny od teploty samourychlujícího se rozkladu SADT, která je definovaná jako nejnižší teplota, při níž může dojít k samourychlujícímu se rozkladu s látkou v obalu užívaném během přepravy (viz. tabulku 1). SADT musí být stanovena za účelem rozhodnutí, zda látka musí být přepravována při řízené teplotě. Předpisy pro stanovení SADT- viz Příručka zkoušky a kritéria, část II,kapitola 20, oddíl 28.4.
Tabulka 1: Odvození řízených a kritických teplot

Typ	SADT^a	Řízená teplota	Kritická teplota
Jednotlivé obaly a IBC	20°C a méně	o 20°C nižší než SADT	o 10°C nižší než SADT
	20°C až 35°C	o 15°C nižší než SADT	o 10°C nižší než SADT
	více než 35°C	o 10°C nižší než SADT	o 5°C nižší než SADT
Cisterny	více než 50°C	o 10°C nižší než SADT	o 5°C nižší než SADT

^a SADT pro látky v obalech pro přepravu

2.2.52.1.17 Tyto organické peroxidy musí být přepravovány při řízené teplotě:
- organické peroxidy typů B a C se SADT ≤ 50°C;
- organické peroxidy typu D se SADT ≤ 50°C vykazující prudký nebo střední účinek při zahřívání v uzavřeném prostoru nebo organické peroxidy se SADT ≤ 45°Cpři zahřívání v uzavřeném prostoru, vykazující při ohřátí malý nebo žádný účinek; a
- organické peroxidy typů E a F se SADT ≤ 45°C.
POZN:Předpisy pro stanovení účinků při zahřívání v uzavřeném prostoru jsou uvedeny v Příručka zkoušky a kritéria, část II, kapitola 20, oddíl 28.4.

2.2.52.1.18 U látek, na než se tato ustanovení vztahují, jsou řízené a kritické teploty uvedeny v 2.2.52.4. Skutečná teplota během přepravy smí být nižší než řízená teplota, avšak musí být stanovena tak, aby nedošlo k nebezpečnému oddělování (separaci) fází.

2.2.52.2 Látky nepřipuštěné k přepravě
Organické peroxidy typu A není podle ustanovení třídy 5.2 dovoleno přepravovat [viz Příručka zkoušky a kritéria část II oddíl 20.4.3 (a)]

2.2.52.3 Seznam hromadných pojmenování

2.2.52.4 Seznam již zařazených organických peroxidů
POZN.: Ve sloupci „metoda balení“ znamenají v následující tabulce:
2.2.52.4 Seznam již zařazených organických peroxidů

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%⁾)¹⁾	Voda (%)	Metoda balení	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
ACETYLALCETONPEROXID	≤ 42	≥ 48		≥ 8	OP7			3105	2)
„ (jako pasta)	≤ 32				OP7			3106	20)
ACETYLBENZOLPEROXID	≤ 45	≥ 55			OP7			3105
ACETYLCYCLOHEXANESUPONYL- PEROXYD	≤ 82			≥ 12	OP4	-10	0	3112	3)
„	≤ 32		≥ 68		OP7	-10	0	3115
terc-AMYLHYDROPEROXID	< 88	≥ 6		≥ 6	OP8			3107
terc-AMYLPEROXYACETAT	≤ 62	≥ 38			OP8			3107
terc-AMYLPEROXYBENZOÁT	≤ 100				OP5			3103
terc-AMYLPEROXYD-2- ETYLHEXANOAT	≤ 100				OP7	+20	+25	3115
terc-AMYLPEROXY-2- ETHYLHEXYLKARBONÁT	≤ 100				OP7			3105
terc-PEROYDNEODECANOAT	≤ 77		≥ 23		OP7	0	+10	3115
„	≤ 77		≥ 23		OP5	+10	+15	3113
terc-AMYLPEROXY-3,5,5- TRIMETHYLHEXANOÁT	≤ 100				OP5			3101	3)

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Inertní tuhá látka (%)	Voda (%)	Metoda balení	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
terc-BUTYLKUMYLPLEROXID	>42-100				OP7	3105
„	≤ 42		≥ 58		OP7	3106
n-BUTYL-4,4-DI-(terc- BUTYLPEROXY)-VALERÁT	>52 - 100				OP5	3103
„	≤ 52		≥ 48		OP7	3106
„	≤ 42		≥ 58		OP8	3108
terc-BUTYLHYDROPEROXID	> 79-90			≥ 10	OP5	3103	13)
„	≤ _80	≥ 20			OP7	3105	4) 13)
„	≤ 79			> 14	OP8	3107	13) 23)
„	≤ 72			≥ 28	OP8, N,M	3109	13)
terc-BUTYLHYDROPEROXID + DI-terc-BUTYLPEROXID	< 82 + > 9			≥ 7	OP5	3103	13)
terc-BUTYLMONOPEROXYMALEÁT	> 52 - 100				OP5	3102	3)
„	≤ 52	≥ 48			OP6	3103
„	≤ 52		≥ 48		OP8	3108
„ (jako pasta)	≤ 52				OP8	3108
terc-BUTYLMONOPEROXYFTALÁT	≤ 100				OP5	3102	3)
terc-BUTYLPEROXYACETÁT	> 52 - 77	≥ 23			OP5	3101	3)

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%⁾)¹⁾	Inertní tuhá látka (%)	Metoda balení	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
„	>32-52	≥ 48			OP6			3103
„	≤ 32	≥ 68			OP8, N			3109
„ (v cisterně)	≤ 32	≥ 68						3119
„	≤ 22		≥ 78		OP8	+30	+35	3109	25)
terc-BUTYLPEROXYBENZOAT	>77 - 100	< 22			OP5			3103
„	>52 - 77	≥ 23			OP7			3105
„	≤ 52			≥ 48	OP7			3106
terc- BUTYLPEROXYBUTYLFUMARÁT	≤ 52	≥ 48			OP7			3105
terc-BUTYLPEROXYKROTONAT	≤ 77	≥ 23			OP7			3105
terc-BUTYLPEROXYETYLACETAT	≤ 100				OP5	+20	+25	3113
terc- BUTYLPEROXYDIETH YLACETÁT + terc-BUTYLPEROXYBENZOÁT	≤ 33+ ≤ 33	≥ 33			OP7			3105
terc-BUTYLPERXY-2- ETYLHEXANOAT	> 52-100				OP6	+20	+25	3113
„	> 32-52		≥ 48		OP8	+30	+35	3117
„	≤ 52			≥ 48	OP8	+20	+25	3118
„	≤ 32		≥ 68		OP8	+40	+45	3119

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%⁾)¹⁾	Inertní tuhá látka (%)	Metoda balení	Řízena teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
„ (velká nádoba pro volně ložené látky (IBC))	≤ 32		≥ 68		N	+30	+35	3119
„ (v cisterně)	≤ 32		≥ 68		M	+15	+20	3119
terc-BUTYLPEROXY-2- ETHYLHEXANOÁT + 2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)- BUTAN	≤ 12 + ≤ 14	≥14		≥ 60	OP7			3106
„	≤ 31 + ≤ 36		≥ 33		OP7	+35	+20	3115
terc-BUTYLPEROXY-2- ETHYLHEXYLKARBONÁT	≤ 100				OP7			3105
terc-BUTYLPEROXYISOBUTYRAT	> 52-77		≥ 23		OP5	+15	+20	3111	3)
„	≤ 52		≥ 48		OP7	+15	+20	3115
terc- BUTYLPEROXYISOPROPYLKARBO NÁT	≤ 77	≥ 23			OP5			3103
1-(2-terc- BUTYLPEROXYISOPROPYL)-3- ISOPROPENYLBENZEN	≤ 77	≥ 23			OP7			3105

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%⁾)¹⁾	Inertní tuhá látka (%)	Metoda balení	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky
„	≤ 42			≥ 58	OP8			3108
3-terc-BUTYLPEROXY-2- METHYLBENZOÁT	≤ 100				OP5			3103
terc- BUTYLPEROXYNEODECANOAT	> 77-100				OP7	-5	+5	3115
„	≤ 77		≥ 23		OP7	0	+10	3115
„jako stabilní disperze ve vodě	≤ 52				OP8	0	+10	3117
„ (v IBC) jako stabilní disperze	≤ 42				N	-5	+5	3119
ve vodě
„ jako stabilní disperze ve vodě	≤ 42				OP8	0	+10	3118
„	≤ 32	≥ 68			OP8,N	0	+10	3119
terc- BUTYLPEROXYNEOHEPTANOAT	≤ 77	≥ 23			OP7	0	+10	3115
3-terc-BUTYLPEROXY-3- FENYLFTALID	≤100				OP7			3106
terc-BUTYLPEROXYPIVALAT	> 67-77	≥ 23			OP5	0	+10	3113

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%⁾)¹⁾	Inertní tuhá látka (%)	Voda (%)	Metoda balení	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
	> 27-67		≥ 33			OP7	0	+10	3115
	≤ 27		≥ 73			OP8	+30	+35	3119
(v IBC))	≤ 27		≥ 73			N	+10	+15	3119
„ (v cisterně)	≤ 27		≥ 73			M	+5	+10	3119
terc-BUTYLPEROXYSTEARYL- KARBONÁT	≤ 100					OP7			3106
terc-BUTYLPEROXY-3,5,5 TRIMETHYLHEXANOAT	> 32 - 100					OP7			3105
„	≤ 32	≥ 68				OP8, N			3109
„ (v cisterně)	≤ 32	≥ 68				M	+35	+40	3119
3-CHLORPEROXYBENZOOVA KYSELINA	>57-86			≥ 14		OP1			3102	3)
„	≤ 57			≥ 3	≥ 40	OP7			3106
„	≤ 77			≥ 6	≥ 17	OP7			3106
KUMYLHYDROPEROXID	>90-98	≤ 10				OP8			3107	13)
„	≤ 90	≥ 10				OP8, N, M			3109	13), 18)
KUMYLPEROXYNEODECANOAT	≤ 77		≥ 23			OP7	-10	0	3115
„ (	≤ 52					OP8	-10	0	3119

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%⁾)¹⁾	Inertní tuhá látka (%)	Voda (%)	Metoda balení	Řízena teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
„ (	≤ 52					N	-15	-5	3119
KUMYLPEROXYNEOHEPTANOAT	≤ 77	≥ 23				OP7	-10	0	3115
KUMYLPEROXYPIVALAT	≤ 77		≥ 23			OP7	-5	+5	3115
CYKLOHEXANONPEROXID(Y)	≤ 91				≥9	OP6			3104	13)
„	≤ 72	≥ 28				OP7			3105	5)
„ (jako pasta)	≤ 72					OP7			3106	5), 20)
„	≤ 32			≥ 68					Vyhrazeno
DIACETONALKOHOLPEROXID	≤ 57		≥ 26		≥8	OP7	+40	+45	3115	6)
DIACETYLPEROXID	≤ 27		≥ 73			OP7	+20	+25	3115	7), 13)
DI-terc-AMYLPEROXID	≤ 100					OP8			3107
1,1 -DI-(terc-AMYLPEROXY)- CYKLOHEXAN	≤ 82	≥ 18				OP6			3103
DIBENZOYLPEROXID	> 51 - 100			≤ 48		OP2			3102	3)
„	> 77-94				≥ 3	OP4			3102	3)
„	≤ 77				≥ 23	OP6			3104
„	≤ 62			≥ 28	≥10	OP7			3106

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%)¹⁾	Inertní tuhá látka (%)	Voda (%)	Metoda balení	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
„ (jako pasta)	> 52-62					OP7			3106	20)
„	> 35-52			≥ 48		OP7			3106
„	> 36-42	> 18			≤ 40	OP8			3107
„	> 36-42	≥ 58				OP8			3107
„ (jako pasta)	≤ 56,5				≥ 15	OP8			3108
„ (jako pasta)	≤ 52					OP8			3108	20)
„ (jako stabilní disperse ve vodě)	≤ 42					OP8, N			3109
„	≤ 35			≥ 65					Vyhraz.
DIBENZOILPEROXYKARBONAT	≤ 87				≥ 13	OP5	+25	+30	3112	3)
PEROXID KYSELINY JANTAROVĚ	> 72-100					OP4			3102	3), 17)
„	≤ 72				≥ 28	OP7	+10	+15	3116
PEROXYDIKARBONÁT	≤ 100					OP6	+30	+35	3114
„ (jako stabilní disperse ve vodě)	≤ 42					OP8, N	+30	+35	3119
DI-terc-BUTYLPEROXID	> 32-100					OP8			3107
„	≤ 52		≥ 48			OP8, N			3109	25)
„	≤ 32	≥ 68				M			3109

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%⁾)¹⁾	Inertní tuhá látka (%)	Metoda balení	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
DI-terc-BUTYLPEROXYAZELAT	≤ 52	≥ 48			OP7			3105
2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)- BUTAN	≤ 52	≥ 48			OP6			3103
1,1 -DI-(terc-BUTYLPEROXY)- CYKLOHEXAN	> 80- 100				OP5			3101	3)
„	> 52 - 80	≥ 20			OP5			3103
„	> 42 - 52	≥ 48			OP7			3105
„	≤ 42	≥ 13		≥ 45	OP7			3106
„	≤ 27	≥ 36			OP8			3107	21)
„	≤ 42	≥ 58			OP8, N			3109
„ jako stabilní disperze ve vodě	≤ 13	≥ 13	≥ 74		OP8			3109
DI-n-BUTYLPEROXYKARBONAT	> 27-52		≥ 48		OP7	-15	-5	3115
„	≤ 27		≥ 73		OP8	-10	0	3117
„ [jako stabilní disperse ve vodě ( )]	≤ 42				OP8	-15	-5	3118
DI-sec-BUTYLPEROXYKARBONAT	> 52-100				OP4	-20	-10	3113
„	≤ 52		≥ 48		OP7	-15	-5	3115

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%⁾)¹⁾	Inertní tuhá látka (%)	Metoda balení	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
DI-(2-terc- BUTYLPEROXYISOPROPYL)- BENZEN(Y)	> 42 - 100			≤ 57	OP7	3106
„	≤ 42			≥ 58		Vyhrazeno
DI-(terc-BUTYLPEROXY)-FTALAT	> 42 - 52	≥ 48			OP7	3105
„ (jako pasta)	≤ 52				OP7	3106	20)
„	≤ 42	≥ 58			OP8	3107
2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)- PROPAN	≤ 52	≥ 48			OP7	3105
„	≤ 42	≥ 13		≥ 45	OP7	3106
1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-3,3,5- TRIMETHYLCYKLOHEXAN	>80-100				OP5	3101	3)
„	> 52-80	≥ 10			OP5	3103
„	≤ 77		≥ 23		OP7	3105
„	≤ 57			≥ 43	OP7	3106
„	≤ 57	≥ 43			OP8	3107
„	≤ 32	≥ 26	≥ 42		OP8	3107

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Inertní tuhá látka (%)	Voda (%)	Metoda balení	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
DICETYLPEROXYTKARBONAT	≤ 100			OP7	+30	+35	3116
„ (jako stabilní disperse ve vodě)	≤ 42			OP8, N	+30	+35	3119
DI-(4-CHLORBENZOYL)-PEROXID	≤ 77		≥ 23	OP5			3102	3)
„ (jako pasta)	≤ 52			OP7			3106	20)
„	≤ 32	≥ 68					vyhrazeno
DIKUMYLPEROXID	>42-100	≤ 57		OP8, M			3110	12)
„	≤ 52	≥ 48					vyhrazeno
DICYCLOHEXYLPEROXYDKARBO NAT	>91-100			OP3	+5	+10	3112
„	≤ 91		≥ 9	OP5	+5	+10	3114
DIDECANOLPEROXID 2,2-DI-(4,4-DI (terc-BUTYLPEROXID)	≤ 100			OP6	+30	+35	3114
2,2-DI-(4,4-DI-(terc-BUTYLPEROXY) -CYKLOHEXYL)-PROPAN	≤ 42	≥ 58		OP7			3106
„	≤ 22	≥ 78		OP8			3107
DI-(2,4-DICHLORBENZOYL)- PEROXID	≤ 77		≥ 23	OP5			3102	3)

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ B (%⁾)¹⁾	Inertní tuhá látka (%)	Metoda balení	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
„ (jako pasta se silikonovým olejem)	≤ 52			OP7			3106
DI-(2-ETHOXYETHYL) PEROXYDKARBONAT	≤ 52	≥ 48		OP7	-10	0	3115
DI-(ETHYLHEXYL) PEROXYDKARBONAT	>77-100			OP5	-20	-10	3113
„	≤ 77	≥ 23		OP7	-15	-5	3115
„ (jako stabilní disperse ve vodě)	≤ 62			OP8	-15	-5	3117
„ (jako stabilní disperse ve vodě) velká nádoba pro volně ložené látky (IBC)	≤ 52			N	-20	-10	3119
„ (jako stabilní disperse ve vodě)	≤ 52			OP8	-15	-5	3119
„ [jako stabilní disperse ve vodě (zmražené)]	≤ 42			OP8	-15	-5	3118
DIETYPEROXYKARBONAT	≤ 27	≥ 73		OP7	-10	0	3115
2,2-DIHYDROPEROXYPROPAN	≤ 27		≥ 73	OP5			3102	3)
DI-(1-HYDROXYCYCLOHEXYL)- PEROXID	≤ 100			OP7			3106
DISOBUTRYLPEROXID	>32-52	≥ 48		OP5	-20	-10	3111	3)

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%⁾)¹⁾	Inertní tuhá látka (%)	Voda (%)	Metoda balení	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
„	≤ 32		≥ 68			OP7	-20	-10	3115
DI-ISOPROPYLBENZEN- DIHYDROPEROXID	≤ 82	≥ 5			≥ 5	OP7			3106	24)
DIISOPROPYLPEROXYKARBONAT	>52-100					OP2	-15	-10	3112	3)
„	≤ 52		≥ 48			OP7	-20	-10	3115
DILAROYPEROXID	≤ 100					OP7	-10	-5	3115
DILAUROYLPEROXID	≤ 100					OP7			3106
„ (jako stabilní disperse ve vodě)	≤_42					OP8, N			3109
DI-(3-METOXBUTYL) PEROXYKARBONAT	≤ 52		≥ 48			OP7	-5	+5	3115
DI-(2-METYLBENZOYL) PEROXID	≤ 87				≥ 13	OP5	+30	+35	3112	3)
DI-(4-METHYLBENZOYL)-PEROXID (jako pasta se silikonovým olejem)	≤ 52					OP7			3106
DIBENZOYLPEROXID	≤ 20+≤18+≤ 4		≥ 58			OP7	+35	+40	3115
2,5-DIMETHYL-2,5-DI- (BENZOYLPEROXY)-HEXAN	>82-100					OP5			3102	3)
„	≤ 82			≥ 18		OP7			3106
„	≤ 82				≥ 18	OP5			3104
2,5-DIMETHYL-2,5DI-(terc- BUTYLPEROXY)-HEXAN	>52-100					OP7			3105

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Inertní tuhá látka (%)	Voda (%)	Metoda balení	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
„	≤ 77		≥ 23		OP8			3108
„	≤ 52	≥ 48			OP8			3109
„	≤ 52		≥ 48		OP7			3106
„ (jako pasta)	≤ 47				OP8			3108
2,5-DIMETHYL-I2,5-DI-(terc- BUTYLPEROXY)-HEX-3-IN	>86-100				OP5			3101	3)
„	>52-86	≥ 14			OP5			3103	26)
„	≤ 52		≥ 48		OP7			3106
(2- ETHYLHEXANOLPEROXID)HEXAN	≤ 100				OP5	+20	+25	3113
2,5-DIMETHYL-2-5- DIHYDROPEROXYHEXAN	≤ 82			≥ 18	OP6			3104
2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(3,5,5- TRIMETHYLHEXANOYLPEROXY)- HEXAN	≤ 77	≥ 23			OP7			3105
PEROXIDNEOHEPTANOAT	≤ 52	≥ 48			OP8	0	+10	3117
DIMYRISTYL PEROXYKARBONAT	≤ 100				OP7	+20	+25	3116
„ (jako stabilní disperse ve vodě)	≤ 42				OP8	+20	+25	3119

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%⁾)¹⁾	Inertní tuhá látka (%)	Voda (%)	Metoda balení	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
„ (jako stabilní disperse ve vodě) (v IBC)	≤ 42					N	+15	+20	3119
DI-(2NEODECANOYL PEROXYISOPROPYL) BENZEN	≤ 52	≥ 48				OP7	-10	0	3115
DI-n-NONANOYL PEROXID	≤ 100					OP7	0	+10	3116
DI-n-OCTANOYL PEROXID	≤ 100					OP5	+10	+15	3114
DIPEROXY AZELAIC ACID	≤ 27			≥ 73		OP7	+35	+40	3116
DIPEROXY DODECANE DIACID	>13-42			≥ 58		OP7	+40	+45	3116
„	≤ 13			≥ 87					vyhrazeno
DI-(2-FENOXYETHYL)- PEROXYDIKARBONÁT	> 85-100					OP5			3102	3)
„	≤ 85				≥ 15	OP7			3106
DIPROPIONYL PEROXID	≤ 27		≥ 73			OP8	+15	+20	3117
DI-n-PROPYL PEROXYKARBONAT	≤ 100					OP3	-25	-15	3113
„	≤ 77		≤ 23			OP5	-20	-10	3113
DISTEARYLPEROXYDI KARBONÁT	≤ 87			≥ 13		OP7			3106
DI-(3,5,5-TRIMETHYLHEXANOYL) PEROXID	>38-82	≥ 18				OP7	0	+10	3115
„ (jako stabilní disperse ve vodě)	≤ 52					OP8, N	+10	+15	3119

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%)¹⁾	Inertní tuhá látka (%)	Metoda balení	Řízená teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
„	≤ 38	≥ 62			OP8	+20	+25	3119
„[ ve velkých nádobách pro volně ložené látky(IBC)]	≤ 38	≥ 62			N	+10	+15	3119
„ ( v cisterně)	≤ 38	≥ 62			M	0	+5	3119
DI-(3,5,5-TRIMETHYL-1,2- DIOXOLANYL-3) PEROXID „jako pasta	≤ 52				OP7	+30	+35	3116	20)
ETHYL-3,3-DI-(terc-AMYLPEROXY)- BUTYRÁT	≤ 67	≥ 33			OP7			3105
ETHYL-3,3-Dl-(terc- BUTYLPEROXY)-BUTYRÁT	>77-100				OP5			3103
„	≤ 77	≥ 23			OP7			3105
„	≤ 52			≥ 48	OP7			3106
3,3,6,6,9,9-HEXAMETHYL-1,2,4,5- TETRAOXACYKLONONAN	>52-100				OP4			3102	3)
„	≤ 52	≥ 48			OP7			3105
„	≤ 52			≥ 48	OP7			3106
terc-HEXYL PEROXYNEODECANOAT	≤ 71	≥ 29			OP7	0	+10	3115
terc-HEXYL PEROXYPIVALAT	≤ 72		≥ 28		OP7	+10	+15	3115

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%⁾)¹⁾	Voda (%)	Metoda balení	Řízena teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
ISOPROPYL-sec-BUTYL PEROXYKARBONAT +DI-sec- BUTYL PEROXYKARBONAT + DI- ISOPROPYL PEROXYKARBONAT	≤ 32+ ≤ 15- 18+≤ 12- 15	≥ 38			OP7	-20	-10	3115
ISOPROPYL-sec-BUTYL PEROXYKARBONAT +DI-sec- BUTYL PEROXYKARBONAT+DI- ISOPROPYL PEROXYKARBONAT	≤ 52+ ≤ 28+ ≤ 22				OP5	-20	-10	3111	3)
IISOPROPYLKUMYLHYDROPEROX ID	≤ 72	≥ 28			OP8, N, M			3109	13)
p-METHYLHYDROPEROXID	>72-100				OP7			3105	13)
„	≤ 72	≥ 28			OP8, N, M			3109	27)
METHYLCYCLOHEXANON PEROXID(Y)	≤ 67		≥ 33		OP7	+35	+40	3115
METHYLETHYLKETONPEROXID(Y)	≤ 52	≥ 48			OP5			3101	3), 8), 13)
„	≤ 45	≥ 55			OP7			3105	9)
„	≤ 40	≥ 60			OP8			3107	10)
„	≤ 37	≥ 55		≥ 8	OP7			3105	9)
METHYLISOBUTYKETONPEROXID (Y)	≤ 62	≥ 19			OP7			3105	22)

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Metoda balení	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
ORGANICKÝ PEROXID, TUHÝ, VZOREK			OP2	3104	11)
ORGANICKÝ PEROXID, TUHÝ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY			OP2	3114	11)
ORGANICKÝ PEROXID, KAPALNÝ, VZOREK			OP2	3103	11)
ORGANICKÝ PEROXID, KAPALNÝ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY			OP2	3113	11)
KYSELINA PEROXYOCTOVA, TYP D, STABILIZOVANÁ	≤ 43		OP7	3105	13), 14), 19)
KYSELINA PEROXYOCTOVA, TYP E, STABILIZOVANÁ	≤ 43		OP8	3107	13), 15), 19)
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP F, STABILIZOVANÁ	≤ 43		OP8, N	3109	13), 16), 19)
PYNANYLHYDROPEROXID	56-100		OP7	3105	13)
„	< 56	> 44	OP8, M	3109
TETRAHYDRONAFTYLHYDROPER OXID	≤ 100		OP7	3106

ORGANICKÝ PEROXID	Koncentrace (%)	Ředidlo Typ A (%)	Ředidlo Typ B (%⁾)¹⁾	Metoda balení	Řízena teplota (°C)	Kritická teplota (°C)	UN- číslo druhové- skupinové položky	Vedlejší nebezpečí a poznámky
1,1,3,3- TETRAMETHYLBUTYLHYDROPER OXID	≤ 100			OP7			3105
ETHYLHEXANOAT 1,1,3,3- TETRAMETHYLBUTHYL	≤ 100			OP7	+20	+25	3115
PEROXYNEOCANOAT	≤ 72		≥ 28	OP7	-5	+5	3115
„ (jako stabilní disperse ve vodě)	≤ 52			OP7	-5	+5	3119
PHENOACETATPEROXID	≤ 37		≥ 63	OP8, N	-10	0	3115
3,6,9-TRIETHYL-3,6,9-TRIMETHYL- 1,4,7-TRIPEROXONAN	≤ 42	≥ 58		OP7			3105	28)

Poznámky k pododdílu 2.2.52.4:
1) Ředidlo typ B může být také nahrazeno ředidlem typu A
2) Obsah aktivního kyslíku ≤ 4,7 %
3) Bezpečnostní značka “VÝBUŠNÁ“ (podle vzoru 1 viz 5.2.2.2.2)
4) Ředidlo může být nahrazeno DI-terc-BUTYLPEROXIDEM
5) Obsah aktivního kyslíku ≤ 9 %
6) Maximálně 9% peroxidu vodíku; maximálně 10% aktivního kyslíku.
7) Smí se použít pouze kovových obalů.
8) Obsah aktivního kyslíku >10 %
9) Obsah aktivního kyslíku ≤10%
10) Obsah aktivního kyslíku ≤ 8,2 %
11) Viz 2.2.52.1.9
12) Do 2000 kg je nádoba přiřazena položce i ORGANICKÝ PEROXID TYP F, na základě věcných pokusů
13) Vyžaduje se nálepka “žíravý“ podle vzoru 8 (viz 5.2.2.2.2)
14) Příručka zkoušky a kritéria oddíl 20.4.3d)
15) Příručka zkoušky a kritéria oddíl 20.4.3e)
16) Přípravky kyseliny peroxyoctové, odpovídají kritériím Příručky zkoušky a kritéria oddíl 20.4.3.f)
17) Přidáním vody se zmenší termická stabilita organických peroxidů
18) Pro koncentrace pod 80 % se nevyžaduje nálepka “žíravý" podle vzoru 8
19) Směsi s peroxidem vodíků, vodou a kyselinou(nami)
20) S ředidlem typu A, s nebo bez vody
21) S ≥ 36 % ethylbenzolem dodatečně k ředidlu typu A
22) S ≥ 19 % methylisobutylketonu dodatečně k ředidlu typ A
23) S < 6 % DI-terc-BUTYLPEROXIDU
24) S ≤ 8 % 1-Isopropylhydroperoxy-4-isopropylhydroxybenzénem
25) Ředidlo typu B s bodem varu > 110° C
26) Obsah hydroperoxidu < 0,5%.
27) Pro koncentrace přes 56 % se vyžaduje bezpečnostní značka “ŽÍRAVÝ" (podle vzoru 8, viz 5.2.2.2.2)
28) Obsah aktivního kyslíku ≤ 7,6 % v ředidle typu A s bodem varu, který leží v rozsahu mezi 220° C a 260° C

(a) písmena „OP“,za kterými následuje jedna z číslic metod balení (viz. pododdíl4.1.4.1 pokyny pro balení P 520 a 4.1.7.1);

(b) písmeno „A“, že je povolena přeprava ve velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC) (viz. pododdíl 4.1.4.2 pokyn pro balení IBC 520 a 4.1.7.2)

(c) písmeno „M“, že je povolena přeprava cisterny (viz. pododdíly 4.2.1.13 a 4.2.4.2 pokyn pro přemístitelné cisterny T 23, oddíl 4.3.2 a 4.3.4.1.3e) kód cisterny L4BN pro kapaliny a S4AN pro tuhé látky)

2.2.61 Třída 6.1 Jedovaté látky

2.2.61.1 Kritéria

2.2.61.1.1 Pojem třída 6.1 zahrnuje jedovaté látky, o nichž je ze zkušenosti známo nebo o nichž lze na základě pokusů se zvířaty usuzovat, že jejich příjmem dýchacími cestami, pokožkou nebo zažívacími orgány při jednorázovém nebo krátkodobém působení v poměrně malém množství může dojít k poškození zdraví nebo ke smrti člověka.

2.2.61.1.2 Látky třídy 6.1 jsou rozděleny následovně:

T	Jedovaté látky bez vedlejšího nebezpečí
	T1	Látky organické, kapalné
	T2	Látky organické, tuhé
	T3	Látky organokovové
	T4	Látky anorganické, kapalné
	T5	Látky anorganické, tuhé
	T6	Prostředek pro potírání škůdců (pesticid), kapalný
	T7	Prostředek pro potírání škůdců (pesticid), tuhý
	T8	Vzorky
	T9	Jiné jedovaté látky
TF	Látky jedovaté, hořlavé
	TF1	Látky kapalné
	TF2	Látky kapalné, použité jako prostředky k potírání škůdců (pesticid)
	TF3	Látky tuhé
TS	Látky jedovaté, samozápalné, tuhé
TW	Látky jedovaté, které ve styku s vodou vytváří hořlavé plyny
	TW1	Látky kapalné
	TW2	Látky tuhé
TO	Látky jedovaté podporující hoření
	TO1	Látky kapalné
	TO2	Látky tuhé
TC	Látky jedovaté, žíravé
	TC1	Látky organické, kapalné
	TC2	Látky organické tuhé
	TC3	Látky anorganické kapalné
	TC4	Látky anorganické tuhé
TFC	Látky jedovaté, hořlavé, žíravé.

Definice

2.2.61.1.3 Pro účely ADR platí
LD₅₀-Hodnota pro akutní jedovatost při požití je takového množství, které po požití mladými, dospělými, samčími a samičími bílými krysami způsobí během 14 dnů s největší pravděpodobností smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky reprezentativní a odpovídal běžným zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.
LD₅₀-Hodnota pro akutní jedovatost při absorpci pokožkou je takového množství, které při nepřetržitém styku s holou pokožkou bílých králíků po dobu 24 hodin způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky reprezentativní a odpovídal běžným zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.
LC₅₀-Hodnota pro akutní jedovatost při vdechnutí je taková koncentrace páry, mlhy nebo prachu, která při nepřetržitém vdechování mladými dospělými samčími, samičími bílými krysami po dobu jedné hodiny způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny skupiny zvířat. Tuhá látka musí být podrobena zkouškám, jestliže je dáno nebezpečí, že minimálně 10 % vlastní celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může být vdechnut, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice činí nejvýše 10μ m. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže je dáno nebezpečí, že minimálně 10 % vlastní celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může vdechnout, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice činí nejvýše 10 μm. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže je dáno nebezpečí, že při netěsnosti použitého obalu, který je použit pro přepravu se může vytvořit mlha. Jak u tuhých, tak i u kapalných látek se musí více jak 90 HM % vzorku připraveného ke zkoušce skládat z částic, které lze vdechnout, jak je výše popsáno. Výsledek se vyjadřuje v mg na litr vzduchu u prachu a mlhy a v ml na m³ vzduchu (ppm) u páry.
Klasifikace a přiřazení obalovým skupinám

2.2.61.1.4 Látky třídy 6.1 jsou přiřazeny na základě jejich stupně nebezpečí, které vzniká při přepravě následujícím obalovým skupinám:

Obalová skupina I:	látky velmi jedovaté;
Obalová skupina II:	jedovaté látky;
Obalová skupina III:	látky slabě jedovaté

2.2.61.1.5 Třídě 6.1 přiřazené látky, roztoky, směsi a předměty jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení látek, roztoků a směsí, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce jmenovitě uvedené, k odpovídajícím položkám pododdílu 2.2.61.3 a k odpovídající obalové skupině v souladu s předpisy kapitoly 2.1 musí být provedeno podle kritérií odstavců 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11 :

2.2.61.1.6 Při posuzování stupně jedovatosti se vychází ze zkušenosti případů otrav osob. Dále mají být zohledněny zvláštní vlastnosti posuzované látky, jako kapalný stav, vysoká těkavost, zvláštní pravděpodobnost příjmu pokožkou a zvláštní biologické účinky.

2.2.61.1.7 Pokud nejsou zkušenosti ve vztahu k lidem předloženy, nebezpečí jedovatosti se posoudí z vyhodnocených výsledků pokusů na zvířatech podle následující tabulky:

	Obalová skupina	Jedovatost při požití LD₅₀ (mg/kg)	Jedovatost při absorpci pokožkou LD₅₀ (mg/kg)	Jedovatost při vdechnutí prachu a mlhy LC₅₀ (mg/l)
velmi jedovaté	I	≤ 5	≤40	≤ 0,5
jedovaté	II	>5 - 50	> 40 - 200	>0,5 - 2
slabě jedovaté	III^a	tuhé látky > 50 - 200 kapaliny > 50 - 500	> 200 - 1000	>2 - 10

^aSlzotvorné jsou přiřazeny obalové skupině II, zvláště jestliže údaje o jejich jedovatosti odpovídají kritériím obalové skupiny III
Jedovatost při vdechnutí par

2.2.61.1.7.1 Jestliže látka vykazuje při dvou nebo více různých způsobech příjmu různé hodnoty toxicity, pak se použije hodnota nejvyšší toxicity.

2.2.61.1.7.2 Látky, které splňují kritéria třídy 8 a vykazují jedovatost odpovídající obalové skupině, při vdechnutí prachu a mlhy (LC₅₀) se mohou zařadit do třídy 6.1 jen tehdy, pokud zároveň jedovatost při požití nebo při absorpci pokožkou odpovídá minimálně obalové skupině I nebo II. V jiném případě se látka, pokud je to potřeba, přiřadí třídě 8[viz poznámka pod čarou 1) k 2.2.8.1.4]

2.2.61.1.7.3 Tato kritéria pro jedovatost při vdechnutí prachu a mlhy spočívají na hodnotách LC₅₀ při době pokusu jedné hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, pokud jsou k dispozici. Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC₅₀ 4-hodinového pokusu, mohou být odpovídající hodnoty násobné čtyřmi a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn., že čtyřnásobná hodnota LC₅₀ (4 hodiny) se považuje za ekvivalentní hodnotě LC₅₀ (1 hodina).

2.2.61.1.8 Kapaliny, které vylučují jedovaté páry, je třeba přiřadit do následujících skupin: písmeno „V“ představuje nasycenou koncentraci páry (prchavost) (v ml/m³vzduchu) při 20° C a standardním atmosférickém tlaku.

	Obalová skupina
velmi jedovaté	I	jestliže V ≥ 10 LIC₅₀ a LC₅₀ ≤ 1000 ml/m³
jedovaté	II	jestliže V ≥ LC₅₀ a LC₅₀ ≤ 3000 ml/m³ a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna
slabě jedovaté	III^a	jestliže V ≥ 1/5 L IC₅₀_a LC₅₀ ≤ 5000 ml/m³ a kritéria pro obalovou skupinu I a II nejsou splněna

Tato kritéria spočívají na hodnotách LC₅₀ při době pokusu 1 hodina a tyto hodnoty musí, jsou-li k dispozici, být také použity.
Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC₅₀ ze 4-hodinového pokusu, mohou být odpovídající hodnoty násobeny dvěma a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn. dvojnásobná hodnota LC₅₀ (4 hodiny) se považuje za ekvivalent k hodnotě LC₅₀ (1 hodina)
Dělící čáry obalových skupin - jedovatost při vdechnutí par

Na tomto vyobrazení jsou pro usnadnění zařazení kritéria znázorněna graficky. Z důvodů jen přibližné přesnosti grafického znázornění musí se však látky, které leží v blízkosti nebo přímo na dělící čáře, přezkoušet jen pomocí číselných kritérií.
Směsi kapalných látek

2.2.61.1.9 Směsi kapalných látek, které jsou při vdechnutí jedovaté, je třeba přiřadit k obalovým skupinám s přihlédnutí k následně uvedeným údajům:

2.2.61.1.9.1 Je-li hodnota LC₅₀ pro každou jedovatou látku, která je částí směsi známa, lze potvrdit skupinu následovně:

(a) výpočet hodnoty LC₅₀ve směsi:
${L C}_{50} (s m ě s) = \frac{1}{\sum_{i = 1}^{n} \frac{f_{i}}{{L C}_{50 i}}}$
přičemž: f_i = molární zlomek i-té směsi
L_c50i = střední smrtelná koncentrace i-té části v ml/m³

(b) výpočet prchavosti každé části směsi:
$V_{i} = P_{i} x \frac{10^{6}}{101,3} m l / m^{3}$
přičemž: P_i= parciální tlak i-té části kPa při 20° C normálním atmosférickém tlaku

(d) vypočítané hodnoty pro LC₅₀ (směs) a R slouží pak k potvrzení obalové skupiny směsí:

Obalová skupina I:	R ≥ 10 a LC₅₀ (směs) ≤ 1000 ml/m³
Obalová skupina II:	R ≥ 1 a LC₅₀ (směs) ≤ 3000 ml/m³ a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I
Obalová skupina III:	R ≥ 1/5 a LC₅₀ (směs) ≤ 5000 ml/m³ a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I nebo II.

2.2.61.1.9.2 Není-li hodnota LC₅₀ jedovatých komponentů známa, lze směs přiřadit jedné ze obalových skupin na základě následně popsaných zjednodušených zkoušek prahové toxicity, v takovém případě musí být potvrzena a pro přepravu směsi použita nejpřísnější obalová skupina.

2.2.61.1.9.3 Směs bude přiřazena obalové skupině I jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria:

(a) Vzorek kapalné směsi bude rozprášen a tím se zředí vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 1000 ml/m³ rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 1000 ml/m³.

(b) Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se zředí prvním násobným objemem vzduchu, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období zemře, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než deseti násobná hodnota LC₅₀ směsi.

2.2.61.1.9.4 Směs bude přiřazena obalové skupině II jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalovou skupinu I:

(a) Vzorek kapalné směsi bude rozprášen a tím se zředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 3000 ml/m³ rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 3000 ml/m³.

(b) Vzorek páry se zředí s kapalnou směsí ve stejném poměru, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou po 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovná nebo větší než desetinásobná hodnota LC₅₀ směsi.

2.2.61.1.9.5 Směs bude přiřazena obalové skupině III jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalové skupiny I a II.
Metody výpočtu pro jedovatosti směsi při požití a při absorpci pokožkou

(a) Vzorek kapalné směsi bude rozprášen a tím se zředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 5000 ml/m³ rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 5000 ml/m³.

(b) Koncentrace par (prchavost) kapalné směsi se změří, je-li rovna nebo větší jak 1000 ml/m³, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší jak 1/5 hodnoty LC₅₀ směsi.

2.2.61.1.10 Pro zařazení směsi třídy 6.1 a potvrzení podle kritérií pro jedovatost při požití a při absorpci pokožkou je nutné vhodně obalové skupině (viz 2.2.61.1.3) vypočítat akutní hodnotu LD₅₀ směsi.

2.2.61.1.10.1 Pokud směs obsahuje pouze jednu účinnou látku, jehož hodnota LD₅₀ je známa, lze při chybějících spolehlivých údajích pro akutní jedovatost při požití a při absorpci pokožkou u směsi, která má být přepravena, hodnotu LD₅₀ při požití a při absorpci pokožkou potvrdit následovně:
$H o d n o t a {L D}_{50} p ř í p r a v k ů = \frac{{L D}_{50} - h o d n o t a ú č i n n é l á t k y x 100}{p o d í l ú č i n n é l á t k y (h m o t n o s t - %)}$

2.2.61.1.10.2 Pokud směs obsahuje více než jednu účinnou látku, mohou být použity tři možné metody pro výpočet hodnoty LD₅₀ při požití a při absorpci pokožkou. Upřednostnění metody tkví v tom, aby byly obsaženy u směsi, která má být skutečně přepravena spolehlivé údaje pro akutní jedovatost při požití a při absorpci pokožkou. Pokud nejsou spolehlivé přesné údaje k dispozici, je třeba použít jedné z následujících metod :
Klasifikace a zařazení prostředků k potírání škůdců (pesticidy)

(a) zařazení přípravků v závislosti na nejnebezpečnější účinné látce směsi za předpokladu, že tato je k dispozici ve stejné koncentraci jako je celková koncentrace všech účinných látek;

(b) použití vzorce
$\frac{C_{A}}{T_{A}} + \frac{C_{B}}{T_{B}} + \dots + \frac{C_{Z}}{T_{Z}} = \frac{100}{T_{M}}$
přičemž:
C = koncentrace v procentech v částech A, B, …… Z směsi
T = hodnota LD₅₀ při požití částí A, B, …… Z
T_m = hodnota LD₅₀ při požití směsi
POZN.: Tento vzorek lze také použít pro jedovatost při absorpci pokožkou, za předpokladu, že tyto informace jsou k dispozici v té samé formě, pro všechny části. Použití tohoto vzorce nezohledňuje případné jevy stupňování nebo ochrany.

2.2.61.1.11 Všechny účinné látky-pesticidy a jejich přípravky, u kterých jsou známy hodnoty LC₅₀ a/nebo LD₅₀ a které jsou zařazeny ke třídě 6.1 jsou v souladu s kritérii v odstavcích 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.9 přiřazeny odpovídajícím obalovým skupinám. Látky a přípravky, které vykazují vedlejší nebezpečí jsou klasifikovány v tabulce převažujícího nebezpečí v pododdíle 2.1.3.9 s přiřazením odpovídající obalové skupině.

2.2.61.1.11.1 Není-li pro přípravky pesticidů pro požití nebo absorpci kůží známa hodnota LD₅₀účinné(ných) látky(tek), může být hodnota LD₅₀ pro přípravky zjištěna použitím postupu podle 2.2.61.1.10.
POZN.: Údaj jedovatosti -LD₅₀ pro určitý počet použitých prostředků pro potírání škůdců (pesticidů) může být vybrán z nejnovějšího vydání dokumentu „The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification", přes světovou zdravotnickou organizaci (WHO) International Programme on Chemical Safety, CH-1211 Genf 27. Zatímco tento dokument může být použit jako zdroj dat pro hodnoty LD₅₀ prostředků pro potírání škůdců (pesticidů), nemůže být použit v něm obsažený zařazovací systém pro zařazování pro účely přepravy těchto prostředků pro potírání škůdců (pesticidů) nebo pro určení jejich obalových skupin, které musí být provedeny podle předpisů RID.

2.2.1.1.1.1 Oficiální pojmenování použité pro přepravu pesticidů se volí na základě aktivních součástí, stavu skupenství pesticidů a všech možných případných vedlejších nebezpečí (viz oddíl 3.1.2).

2.2.61.1.12 Jestliže látky třídy 6.1 vlivem příměsí spadají do jiných rozsahů nebezpečnosti než do těch, ke kterým v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, pak se tyto směsi nebo roztoky přiřadí těm položkám, ke kterým na základě jejich skutečné nebezpečnosti patří.
POZN.: Pro přiřazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.61.1.13 Na základě kritérií odstavců 2.2.61.1.4 až 2.2.61.1.11 může být také stanoveno, zda jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedenou směs příp. roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku, je tak uspůsobena, že tento roztok nebo tato směs nepodléhají požadavkům této třídy.

2.2.61.1.14 Látky, roztoky a směsi s výjimkou látek a přípravků sloužících jako prostředky k potírání škůdců (pesticidy), které neodpovídají kritériím směrnic 67/548/EEC⁶⁾ nebo 88/379/EEC⁷⁾ v jejich platném obsahu a nejsou označeny podle těchto kritérií v jejich platném znění jako velmi jedovaté, jedovaté nebo jako zdraví škodlivé, nemůže být na ně nahlíženo jako na látky patřící třídě 6.1.

2.2.61.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

2.2.61.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 6.1 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, jestliže byla učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečné nebo polymerizační reakce za přepravy. Za tím účelem je nutné se rovněž zvlášť postarat o to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by mohly takovou reakci podporovat.

2.2.61.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
- kyanovodík, bezvodý, roztoky kyanovodíku (roztoky kyseliny kyanovodíkové), které neodpovídají podmínkám UN čísel 1051, 1613,1614 a 3294,
- ostatní karbonyly kovů jako UN 1259 TETRAKARBONYL NIKLU a UN 1994 PENTAKARBONYL ŽELEZA s bodem vzplanutí nižším než 23° C,
- 2,3,7,8-TETRACHLORDIBENZO-1,4-DIOXIN (TCDD) v koncentraci, která se považuje podle kritérií v 2.2.61.1.7 jako velmi jedovatá,
- UN 2249 DICHLORDIMETHYLETHER, SYMETRICKÝ
- Azid barnatý, suchý nebo s méně než 50 % vody nebo alkoholů,
- přípravky fosfidů bez přísad, které zabraňují vývinu jedovatých hořlavých plynů,
- UN 0135 fulminát rtuťnatý, zvlhčený

2.2.61.3 Seznam hromadných pojmenovaní

POZNÁMKY:
a Látky a přípravky k potíráni škůdců obsahující alkaloidy nebo nikotin jsou přirazeny položkám UN 2588 PESTICID, TUHY JEDOVATY, J.N. UN 2902 PESTICID, KAPALNY, JEDOVATY, J.N. nebo UN 2903 PESTICID KAPALNY, JEDOVATY, HORLAVY, J.N.
b Lékařské prostředky připravované ke spotřebě např. kosmetika a látky, které byly vyrobeny pro osobní potřebu a jsou zabaleny v obchodním balení nebo balení pro domácnost, a látky, které jsou určeny pro laboratorní, pokusné účely jakož i k výrobě léků, nepodléhají předpisům ADR.
c Účinné látky jakož i prostředky nebo směsi, které jsou určeny pro laboratorní a pokusné účely jakož i k výrobě léků, s jinými látkami jsou zařazeny podle odpovídající toxicity (viz 2.2.61.1.7 až 2.2.61.1.11).
d Slabě jedovaté látky schopné samoohřevu a samozápalné organokovové sloučeniny jsou látkami třídy 4.2.
e Slabě jedovaté látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny a organokovové sloučeniny, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3
f Ferrikyanidy, ferrokyanidy jakož thiokyanát draselný a thiokyanátamonný (Rhodanidy) nepodléhají předpisům ADR.
g Olověné soli a olověná barviva, které zůstanou během hodiny nedotčeny při teplotě 23° C ± 2° C a jsou smíchány v poměru 1 : 1000 s 0,07 M, - kyseliny chlorovodíkové (kyseliny solné); a vykazují rozpustnost nejvýše 5 %, nepodléhají předpisům ADR.
h Směsi tuhých látek, které nepodléhají předpisům ADR, mohou být přepravovány s jedovatými kapalnými látkami pod UN číslem 3243, bez toho, že by se předtím použila klasifikační kritéria pro třídu 6.1, především aby v době nakládání látek nebo uzavření obalu, nebyla na voze nebo kontejneru viditelná uvolněná tekutina. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu provedení, které úspěšně obstálo ve zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II. Tato položka nesmí být použita pro tuhé látky, které obsahují kapalnou látku obalové skupiny I.
i Látky velmi jedovaté nebo látky jedovaté hořlavé, kapalné s bodem vzplanutí pod 23⁰ C -vyjma látek, které jsou při vdechnutí velmi jedovaté, tzn. UN čísla 1051, 1092, 1098, 1143, 1163, 1182, 1185, 1238, 1239, 1244, 1251, 1259, 1613, 1614, 1695, 1994, 2334, 2382, 2407, 2438, 2480, 2482, 2484, 2485, 2606, 2929, 3279, a 3294 - jsou látkami třídy 3.
j Slabě jedovaté hořlavé, kapaliny s bodem zapálení od 23° C až do včetně 61° C, s výjimkou prostředků proti potírání škůdců, jsou látkami třídy 3.
k Fosfidy kovů UN-čísel 1360, 1397, 1432, 1714, 2011 a 2013 jsou látkami třídy 4.3
l Látky slabě jedovaté podporující hoření jsou látkami třídy 5.1.
m Slabě jedovaté žíravé látky jsou látkami třídy 8.

2.2.62 Třída 6.2 Infekční látky

2.2.62.1 Kritéria

2.2.62.1.1 Pojem třídy 6.2 zahrnuje látky způsobilé vyvolat nákazu. Infekční látky jsou látky, o kterých je známo nebo se předpokládá, že obsahují původce nemocí.
Původcem nemoci jsou mikroorganismy (včetně bakterií, virů, rickettsií, parazitů a plísní) nebo rekombinované mikroorganismy (hybridy nebo mutanty), o kterých je známo nebo se předpokládá, že způsobují infekční nemoci u zvířat nebo lidí.
Pro účely této třídy platí víry, mikroorganismy jakož i předměty, které jsou virem nebo mikroorganismy kontaminovány, jako látky této třídy.
POZN.1: Infekční látky nákazu nepodléhají však předpisům této třídy, jestliže je nepravděpodobné, že vyvolají nemoc u lidí nebo zvířat.
POZN. 2: Infekční látky nepodléhají předpisům této třídy jen jestliže jsou lidé a zvířata vystaveny těmto látkám, aby mohly přenášet nemoc.
POZN. 3: Geneticky změněné mikroorganismy a organismy, biologické produkty, diagnostické vzorky a infikovaná živá zvířata se zařadí do této třídy, jestliže splňují podmínky pro tuto třídu.
POZN. 4: Jedovaté toxiny z rostlin, zvířat nebo bakterií, které neobsahují látky nebo organizmy způsobilé vyvolat nákazu nebo které nejsou obsaženy v látkách nebo organismech způsobilých vyvolat nákazu, jsou látkami třídy 6.1 UN číslo 3172.

2.2.62.1.2 Látky třídy 6.2 jsou následně rozděleny:

I1	Infekční látky, nebezpečné pro lidi
I2	Infekční látky, nebezpečné jen pro zvířata
I3	Klinické odpady

Definice a zařazení

2.2.62.1.3 Infekční látky jsou zařazeny ke třídě 6.2 a UN číslu 2814, popřípadě 2900 na základě jejich zařazení do jedné ze tří rizikových skupin, které vyplývají ze zveřejněných kritériích světové zdravotnické organizace (WHO) a vypracovaných v “Laboratory Biosafety Manual, Second Edition (1993)“. Riziková skupina je charakterizována patogenitou organismu, druhy relativní snadnosti přenosu, výškou rizikovosti jak individuální tak všeobecné a z možnosti léčit nemoci použitelnými známými a účinnými ochrannými prostředky a ošetřením.
Kritéria pro každou rizikovou skupinu v závislosti na výši rizika jsou:
POZN.: Riziková skupina 1 zahrnuje mikroorganismy, u nichž je nepravděpodobné, že by u lidí nebo zvířat vyvolaly nemoci (tzn. žádné nebo jen velmi malé individuální a žádné nebo pouze velmi malé nebezpečí pro veřejnost). Látky, které obsahují jen takovéto mikroorganismy nejsou považovány jako látky způsobilé vyvolat nákazu ve smyslu těchto předpisů.

(a) Riziková skupina 4: Původce nemoci, který obvykle vyvolává u lidí nebo zvířat vážná onemocnění a kterého lze přímo nebo nepřímo lehce přenášet z jednoho jedince na druhého a proti kterému normálně účinná prevence a léčení není k dispozici (tzn. vysoké individuální nebezpečí a vysoké nebezpečí pro veřejnost).

(b) Riziková skupina 3: Původce nemoci, který obvykle vyvolává u lidí nebo zvířat vážná onemocnění, který se však obyčejně nepřenáší z jednoho nakaženého jedince na druhého a proti kterému normálně účinná prevence a léčení je k dispozici (t.j. vysoké individuální nebezpečí a malé nebezpečí pro veřejnost).

(c) Riziková skupina 2: Původce nemoci, který může u lidí nebo zvířat vyvolat onemocnění, ale vlastně nepředstavuje žádné vážné nebezpečí a proti kterému, přestože při expozici může způsobit vážnou infekci, je k dispozici účinná prevence a léčení, takže nebezpečí přenosu nákazy je omezené (tzn. mírné individuální nebezpečí a omezené nebezpečí pro veřejnost).

2.2.62.1.4 Infekční látky, které jsou nebezpečné jen pro zvířata (skupina 12 v 2.2.62.1.2) a které jsou zařazeny do rizikové skupiny 2, jsou přiřazeny k obalové skupině II.

2.2.62.1.5 Biologické produkty jsou produkty z živých organismů, které se vyrábějí a rozdělují v souladu s požadavky národních orgánů, které mohou vydat zvláštní licenční osvědčení. Biologické produkty se používají buď pro prevenci, léčení nebo diagnózu nemocí u lidí nebo zvířat a nebo pro vývojové, pokusné nebo výzkumné účely. Mohou zahrnovat hotové výrobky nebo meziprodukty jako očkovací látky a diagnostické produkty, ale nejsou na ně omezeny.
Pro potřeby ADR se biologické produkty dělí do následujících skupin:
POZN.: U některých úředně schválených biologických produktů může biologické nebezpečí hrozit jen v určitých částech světa. V tomto případě mohou příslušné orgány předepsat, aby tyto biologické produkty byly zařazeny podle požadavků pro látky způsobilé vyvolat nákazu nebo musí odpovídat jiným omezením.

(a) takové produkty, které obsahují původce nemoci rizikové skupiny 1; takové, které obsahují původce nemoci takového druhu, že jejich schopnost vyvolat nemoc je velmi malá nebo žádná, a takové o kterých je známo, že žádné původce nemoci neobsahují. Látky této skupiny neplatí jako látky způsobilé vyvolat nákazu ve smyslu ADR;

(b) takové produkty, které jsou vyrobeny a zabaleny v souladu s předpisy národních zdravotnických orgánů a jsou přepravovány, za účelem jejich konečného zabalení nebo distribuce a které jsou určeny pro léčení zdravotnickým personálem nebo jednotlivci. Látky této skupiny nepodléhají předpisům třídy 6.2;

(c) takové produkty, o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že obsahují původce rizikových skupin 2, 3 nebo 4 a které neodpovídají kritériím odstavce (b). Látky této skupiny jsou v třídě 6.2 zařazeny k UN číslu 2814 popř. 2900.

2.2.62.1.6 Diagnostické vzorky od lidí nebo zvířat; jsou to mimo jiného vylučované látky, výměšky, krev a krevní deriváty, tkáň a tkáňové tekutiny, které se přepravují k pokusným nebo výzkumným účelům, s výjimkou živých infikovaných zvířat.
Pro účely ADR se budou diagnostické vzorky dělit do následujících skupin:

(a) takové vzorky, o kterých je známo nebo se předpokládá, že obsahují původce nemoci rizikové skupiny 2,3, nebo 4 a takové u nichž je relativní nepatrná pravděpodobnost, že obsahují původce nemoci rizikové skupiny 4. Tyto látky je třeba zařadit ke třídě 6.2 k UN číslům 2814 popř. 2900. Vzorky, které jsou přepravovány za účelem prvotního nebo potvrzovacího vyšetření na přítomnost původců nemoci patří do této skupiny;

(b) takové vzorky, u kterých je relativně malá pravděpodobnost, že obsahují původce nemoci rizikové skupiny 2 nebo 3. Tyto látky je třeba zařadit ke třídě 6.2 k UN číslům 2814 popř. 2900. Vzorky, které jsou přepravovány za účelem stanovení prvotní diagnózy, vyjma takových, které mají potvrdit existenci původce nemoci, a, které jsou přepravovány za účelem rutinních preventivních vyšetření, patří k této skupině

2.2.62.1.7 Geneticky změněné mikroorganismy a organismy⁴ jsou mikroorganismy a organismy, v nichž byl genetický materiál záměrně technickými metodami tak změněn, jak tomu v přírodě nedochází.
Pro účely ADR se geneticky změněné mikroorganismy a organismy dělí do následujících skupin:
POZN.: Geneticky změněné mikroorganismy, které jsou látkami způsobilé vyvolat nákazu ve smyslu této třídy, nesmí být přiřazeno UN číslo 3291.

(a) geneticky změněné mikroorganismy, které odpovídají definicím pro infekční látky v 2.2.62.1.1, jsou zařazeny ke třídě 6.2 k UN číslům 2814 popř. 2900;

(b) geneticky změněné organismy, o kterých je známo nebo se předpokládá, že jsou nebezpečné pro lidi, zvířata a životní prostředí, musí být přepravovány za přesně stanovených podmínek určených příslušným orgánem země původu;

(c) zvířata, která obsahují nebo jsou kontaminovány geneticky změněnými mikroorganismy a organismy, které odpovídají definicím pro infekční látky jsou přepravována za pevně stanovených podmínek určených příslušným orgánem země původu.

(d) geneticky změněné mikroorganismy, které neodpovídají definicím pro infekční látky, které ale mohou změnit nějakým způsobem zvířata, rostliny nebo mikrobiologické látky, které obvykle neodpovídají výsledkům přirozené reprodukce, jsou,pokud není povoleno neomezené použití ze strany vlády, země původu, tranzitu a země určení, ve třídě 9 přiřazeny k UN číslu 3245.

2.2.62.1.8 Diagnostické vzorky podle 2.2.62.1.6.b) nemusí odpovídat požadavkům pro infekční látky, jestliže jsou splněny následující podmínky:

(a) - nádoba (y) jako první obal obsahuje (jí) nanejvýš 100 ml;
- vnější obal obsahuje nejvýše 500 ml
- nádoba (y) jako první obal je (jsou) těsné, a
- obal zahrnuje:

(i) vnitřní obal, sestává z:
- z vodotěsné (ých) nádoby (nádob) jako první obal;
- z vodotěsného druhého obalu;
- z absorpčního materiálu který je schopen v dostatečné míře, absorbovat veškerý obsah, mezi nádobou (ami) prvního a druhého obalu; jestliže je použito více nádob jako první obal pak musí být zavinuty (zabaleny) jednotlivě v druhém obalu, aby se vyloučil jejich vzájemný dotek;

(ii) ve vztahu k jejich vnitřnímu objemu, jejich hmotnosti a k účelu použití musí být jejich vnější obal dostatečně odolný, a jeho vnější rozměr musí být minimálně 100 mm, nebo

(b) obaly odpovídají normě EN 829:1996.

2.2.62.1.9 Odpady jsou ze zdravotního ošetření zvířat nebo lidí nebo odpady pocházející z biologického výzkumu, ve kterých je relativně nízká pravděpodobnost, že obsahují infekční látky. Jsou zařazeny k UN číslu 5291. Odpady, které obsahují infekční látky, které mohou být specifikovány, jsou zařazeny v souladu k odpovídajícímu stupni nebezpečí (viz 2.2.62.1.3) k UN číslu 2814 popř. 2900. Dekontaminované odpady, které obsahují infekční látky, neplatí jako nebezpečné pokud nejsou splněna kritéria pro jinou třídu.

2.2.62.1.10 Klinické odpady UN čísla 3291 jsou přiřazeny obalové skupině II.

2.2.62.1.11 Pro přepravu látek této třídy může být žádoucí udržování určité teploty.

2.2.62.2 K přepravě nepřipuštěné látky
Živí obratlovci nebo bezobratlá zvířata nesmí být použita k tomu aby přepravovali(a) infekční látky, ledaže by nemohli být přepravováni(a) jiným způsobem. Taková zvířata je třeba podle příslušných pokynů pro transporty zvířat⁵zabalit, označit, popsat a přepravovat.

2.2.62.3. Seznam hromadných pojmenování