2.2.7.4 Požadavky pro radioaktivní látky ve zvláštní formě
2.2.1.1.1 Radioaktivní látka ve zvláštní formě je buď:
Radioaktivní látky ve zvláštní formě musí mít minimálně jeden rozměr větší než 5 mm.
(a) nedisperzní tuhá radioaktivní látka nebo
(b) uzavřená kapsle, která obsahuje radioaktivní látky a která je zhotovena tak, že může být otevřena jen zničením kapsle.
2.2.7.4.2 Radioaktivní látky ve zvláštní formě musí být uzpůsobené a vybavené tak, aby, jsou-li podrobeny zkouškám dle 2.2.7.4.4. až 2.2.7.4.8., splňovaly následující předpisy:
(a) nesmí se při zkouškách citlivosti na rázy, údery a ohyby dle odstavců 2.2.7.4.5. (a) (b) (c) a 2.2.7.4.6 (a) rozbít ani roztříštit;
(b) nesmí se roztavit nebo dispergovat v průběhu zkoušky na zahřátí dle 2.2.7.4.5 (d) nebo 2.2.7.4.6 (b);
(c) aktivita ve vodě nesmí překročit 2 k Bq při vyluhovacích zkouškách dle 2.2.7.4.7 a 2.2.7.4.8; alternativně nesmí u uzavřených zdrojů překročit netěsnost při objemové zkoušce na těsnost podle ISO - Normy 9987:1992 „Radiation Protection - Sealed Radioactive Sources - Leakage Test Methods“ („Ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní zdroje - zkoušky na těsnost“) použitelnou mezní hodnotu akceptovanou příslušným orgánem.
2.2.7.4.3 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií pro dimenzování podle 2.2.7.4.2 musí souhlasit s pododdílem 6.4.12.1 a 6.4.12.2
2.2.7.4.4 Zkušební vzorek, který radioaktivní látky ve zvláštní formě představuje nebo simulují, podléhá zkoušce citlivosti na ráz, zkoušce na úder, ohybové zkoušce a zkoušce na zahřátí podle 2.2.7.4.5 nebo alternativní zkouškám podle 2.2.7.4.6. Pro každou zkoušku smí být použit jiný zkušební vzorek. V návaznosti na každou zkoušku je zkušební vzorek podroben postupu, vyluhovací zkoušek nebo objemové zkoušce na těsnost, která je minimálně tak citlivá jak je to popsáno v 2.2.7.4.7 pro nedisprerzovatelné tuhé látky, nebo provedení v 2.2.7.4.8 pro látky uzavřené v kapslích.
2.2.7.4.5 Použitelné zkušební postupy jsou:
(a) zkouška citlivosti na ráz: zkušební vzorek musí spadnout z 9 m výšky na dopadovou základnu. Dopadová základna musí být tak uzpůsobená, aby odpovídala oddílu 6.4.14;
(b) zkouška na úder: zkušební vzorek je položen na olověné desce, která leží na hladkém tuhém podkladu, na jejím plochém konci ocelová stavební tyč nahrazuje úder, který má účinek odpovídající pádu 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr 25 mm, se zaoblenými hranami o poloměru (3,0 ± 3,3)mm. Olovo musí překrýt větší plochu než zkušební vzorek s vickersovou tvrdostí od 3,5 do 4,5 a tloušťkou o maximálně 25 mm. Pro každou zkoušku se používá nová olověná deska. Tyč musí zkušební vzorek zasáhnout tak, aby nastalo nejvýše možné poškození;
(c) ohybová zkouška: zkouška platí jen pro délku zdroje o minimální délce 10 cm s poměrem délky k minimální šířce nejméně 10. Zkušební vzorek se vodorovně pevně upoutá, tak aby polovina jeho délky vyčnívala z upoutání. Zkušební vzorek je ohýbán tak, aby utrpěl co největší možné poškození, když se jejímu volnému konci zasadí rána plochou stranou ocelové tyče.
Tyč musí na zkušební vzorek narazit tak, aby účinek rázu odpovídal volnému pádu 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr o 25 mm, s hranami zaoblenými o poloměru (3,0 ± 0,3) mm;
(d) zkouška na zahřátí: zkušební vzorek se zahřeje na 800 st. C v prostředí se vzduchem a ponechá se 10 min při této teplotě, načež se ochladí.
2.2.7.4.6 Zkušební vzorky, které v těsné kapsli uzavřenou radioaktivní látku představují nebo simuluje, mohou být vyjmuty z:
(a) předepsaných zkoušek v 2.2.7.4.5 a) a 2.2.7.4.5 b), pokud hmota radioaktivních látek ve zvláštní formě je menší než 200 g a zkušební vzorek alternativně podléhá zkoušce na citlivost na ráz (IMPACT TEST) pro třídu 4 podle ISO - NORM 2919 : 1980 „Radiation Protektion-Sealed Radioactive Sources –General Requirments and Classification" („Ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní látky - všeobecné požadavky a klasifikace") a
(b) předepsaných zkoušek v 2.2.7.4.5 d), jestliže zkušební vzorek podléhá alternativní zkoušce na zahřátí (Temperature Test) třídy 6 podle „ISO - NORM 2919:1980 „Radiation Protektion-Sealed Radioactive Sources – General Requirments and Classification" („Ochrana proti radioaktivnímu záření - uzavřené radioaktivní látky - všeobecné požadavky a klasifikace").
2.2.7.4.7 U zkušebních vzorků, které představují nebo simulují disperzovatelné tuhé látky, se provádí následující vyluhovací zkouška:
(a) zkušební vzorek se ponoří po 7 dnů do vody při teplotě okolí. Množství vody použité pro zkoušku musí být dostatečné, aby ještě na konci časového období 7 dnů činil volný objem neabsorbované a nevázané vody minimálně 10 % objemu tuhého zkušebního vzorku. Voda musí vykazovat na začátku PH hodnotu od 6 do 8 a maximální vodivost od 1 mS/m při 20°C;
(b) voda se zkušebním vzorkem se potom zahřeje na teplotu (50 ± 5)°C a ponechá se 4 hodiny při této teplotě;
(c) nato se určí aktivita vody;
(d) potom se zkušební vzorek uskladní na 7 dní do stálého vzduchu při minimálně 30°C a relativní vlhkosti minimálně 90 %;
(e) zkušební vzorek se potom ponoří do vody za stejných opatření jako v a), aby voda se zkušebním vzorkem se zahřála na (50 ± 5)°C a ponechala se 4 hodiny při této teplotě;
(f) nato se určí aktivita vody.
2.2.7.4.8 U zkušebních vzorků, které v těsné uzavřené kapsli radioaktivní látky představují nebo simulují, se provádí buď zkouška na vylouhování nebo objemová zkouška na těsnost:
(a) zkouška na vylouhování sestává z následujících kroků:
(i) zkušební vzorek se ponoří do vody při teplotě okolí;
(ii) voda a zkušební vzorky se zahřejí na teplotu (50 ± 5)°C ponechají se 4 hodiny při této teplotě;
(iii) nato se určí aktivita vody;
(iv) potom se zkušební vzorek na 7 dnů uskladní do nepohyblivého vzduchu při minimální teplotě 30 °C a relativní vlhkosti minimálně 90%;
(v) kroky podle (i), (ii) a (iii) se mají opakovat.
(b) alternativní objemová zkouška těsnosti musí zahrnout ISO - NORMI 9978:1992 „Radiation protektion - Sealed radioaktive sources - Leakage test methods“ („ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní zdroje - zkouška těsnosti") popsaných zkoušek, které jsou přijatelné pro příslušné orgány.