2.2.2 Třída 2 Plyny
2.2.2.1 Kritéria
2.2.2.1.1 Pojem třídy 2 zahrnuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více látkami, jakož i předměty, které takové látky obsahují.
Plyny jsou látky, které:
(a) při 50°C mají tenzi par vyšší než 300 kPa (3 bar), nebo
(b) při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa jsou zcela plynné
POZN.1: UN 1052 fluorovodík je látkou třídy 8
POZN.2: Čistý plyn smí obsahovat jiné složky, které pocházejí z výrobního procesu nebo, které jsou přidávány, aby zabezpečovaly stabilitu výrobku za předpokladu, že koncentrace těchto složek nemění zatřídění nebo přepravní podmínky jako stupeň plnění, plnicí tlak nebo zkušební tlak.
POZN.3: Pojmenování j.n. v pododdíle 2.2.2.3 může zahrnout čisté plyny, jakož i směsi plynů
2.2.2.1.2 Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně:
1. Stlačené plyny: plyny s kritickou teplotou nižší než 20°C;
2. Zkapalněné plyny: plyny s kritickou teplotou 20°C nebo vyšší;
3. Hluboce zchlazené zkapalněné plyny: plyny, které pro svou nízkou teplotu jsou během přepravy částečně kapalné;
4. Pod tlakem rozpuštěné plyny: plyny, které jsou během přepravy rozpuštěny v rozpouštědle;
5. Tlakové obaly na plyn a nádoby malé, s plynem (plynové náboje);
6. Ostatní předměty, které obsahují plyn pod tlakem;
7. Plyny, které nejsou pod tlakem, které podléhají zvláštním požadavkům (vzorky plynů).
2.2.2.1.3 Látkám a předmětům třídy 2, kterým jsou přiřazeny položky v pododdíle 2.2.2.3, budou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny jedné z následujících skupin:
| A | Dusivé |
| O | Oxidující |
| F | Hořlavé |
| T | Jedovaté |
| TF | Jedovaté, hořlavé |
| TC | Jedovaté, žíravé |
| TO | Jedovaté, oxidující |
| TFC | Jedovaté, hořlavé žíravé |
| TOC | Jedovaté, oxidující, žíravé |
Jestliže podle těchto kritérií mají plyny nebo směsi plynů nebezpečné vlastnosti, které lze přiřadit více jak jedné skupině, mají skupiny označené písmenem T přednost před skupinami označenými A nebo O.
POZN.1:. Ve vzorovém předpisu UN, v IMDG -Technických pravidlech a v Technických instrukcích ICAO jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního nebezpečí do jedné z následující tří podtříd:
| Podtřída 2.1: | Hořlavé plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeném písmenem F) |
| Podtřída 2.2: | Nehořlavé, nejedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo O) |
| Podtřída 2.3: | Jedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeným písmeny T, tzn. T, TF, TC, TO, TFC a TOC) |
POZN.2: Tlakové plynové obaly a nádoby, malé, s plynem, jsou zařazeny odpovídajícím způsobem dle nebezpečí plynoucí z jejich obsahu ke skupinám A až TOC. Obsah se považuje za hořlavý, jestliže obsahuje více než 45% hmotnosti nebo více než 250 g hořlavých částí. Hořlavé části jsou plyny, které jsou hořlavé při normálním tlaku ve vzduchu, nebo látky nebo přípravky, v kapalné formě u kterých je bod hoření nejvýše 100°C.
POZN.3: Žíravé plyny se považují za jedovaté a proto se zařazují do skupiny TC, TFC, nebo TOC.
POZN.4: Směsi, které osahují více než 21% objemu kyslíku se zařazují jako oxidující
2.2.2.1.4 Pokud v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedená směs třídy 2 připadá podle kritérií uvedených v odstavcích 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.5 pod jinou číslici nebo skupinu, tak je třeba tuto směs vhodně zařadit dle těchto kritérií a přiřadit mu vhodné pojmenování j.n.
2.2.2.1.5 Látky a předměty třídy 2 jmenovitě neuvedené v kapitole 3.2, tabulce A je třeba zařadit vhodně podle odstavců 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3 v pododdíle 2.2.2.3 uvedenému hromadnému pojmenování. Platí následující kritéria:
Dusivé plyny
Plyny neoxidující, nehořlavé a nejedovaté, které v ovzduší za normálních podmínek existující kyslík zřeďují nebo vypuzují.
Hořlavé plyny
Plyny, které při teplotě 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa:
Hořlavost musí být stanovena za pomoci pokusů nebo výpočtů dle metod schválených ISO (viz. ISO - norma 10156:1996).
Pokud pro použití těchto metod jsou k dispozici pouze nedostatečné údaje, mohou být použity zkoušky podle srovnatelných metod, pokud jsou uznány příslušným orgánem země původu.
Není - li země původu smluvní zemí ADR, musí být tyto metody uznány příslušným orgánem první smluvní zemí ADR, který přijde do styku se zásilkou.
Oxidující plyny
Plyny, které mohou obecně za přispění kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek účinněji než vzduch. Schopnost oxidace musí být stanovena za pomoci pokusů nebo výpočtů podle metod schválených ISO (viz. ISO - norma 10156:1996)
Jedovaté plyny
POZN.: Plyny, které kvůli jejich žíravosti částečně nebo úplně odpovídají kritériím pro jedovatost a jsou zařazeny jako jedovaté. K vůli možnému dodatkovému nebezpečí žíravosti, viz. také kritéria pod nadpisem „Žíravé plyny"!
Plyny:
Pro zařazení směsi plynů (včetně par z látek jiných tříd) může být použit následující vzorec:
přičemž fi = molární zlomek i-té části směsi
Ti = index jedovatosti i - té části směsi.
Hodnota Ti odpovídá hodnotě LC50 dle normy ISO 10298:1995 pokud hodnota LC50 není v normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC50 z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi nebo, je - li to jediná možnost, na základě pokusů.
Žíravé plyny
Plyny nebo směsi plynů, které k vůli svým žíravým účinkům zcela odpovídají kritériím pro jedovatost, je třeba zařadit jako jedovaté s dodatkovým nebezpečím žíravé.
Směs plynů, která je z důvodu žíravého účinku a jedovatosti považována za jedovatou, obsahuje dodatkové nebezpečí žíravého účinku, jestliže prostřednictvím ověřených hodnot ve vztahu na člověka je známo, že je směs škodlivá pro kůži, oči nebo sliznici, nebo je - li hodnota LC50 žíravých částí směsi při výpočtu podle následujícího vzorce nejvýše 5000 ml/m3 (ppm):
Přičemž fCi = molární zlomek i- té žíravé části směsi
Tci = index jedovatosti i- té žíravé části směsi. Hodnota TCi odpovídá hodnotě LC50 dle normy ISO 10298:1995. Pokud hodnota LC50 není v normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se číslo k označení jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC50 z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi nebo je-li to jediná možnost na základě pokusů!
(a) o nichž je známo, že mají takový jedovatý nebo žíravý účinek na člověka, že představují nebezpečí pro zdraví člověka; nebo
(a) ve směsi o nejvýše 13% objemu plynu se vzduchem jsou hořlavé nebo
(b) o kterých se předpokládá, že mají takový jedovatý nebo žíravý účinek na člověka, protože při zkoušce podle pododdílu 2.2.61.1 vykazují hodnotu LC50 pro akutní jedovatost nejvýše 5000 ml/m3 (ppm).
(b) nezávisle od spodní meze výbušnosti dosahují oblasti výbušnosti se vzduchem nejméně 12-ti % bodů
2.2.2.2 K přepravě nepřipuštěné plyny
2.2.2.2.1 Chemicky nestálé plyny třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla - li učiněna potřebná opatření k zabránění všech možností nebezpečné reakce za normálních přepravních podmínek, jako např. rozklad, přeměna nebo polymerizace. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby neobsahovaly látky, které tyto reakce povzbuzují.
2.2.2.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:
- UN 2186 - CHLOROVODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENY, KAPALNÝ;
- UN 2421 – OXID DUSITÝ;
- UN 2455 - METHYLNITRID;
- hluboce zchlazené zkapalněné plyny, které nelze přiřadit klasifikačním kódům 3A, 3O nebo 3 F;
- pod tlakem rozpuštěné plyny, kterým nemohou být přiřazeny UN čísla 1001, 2073 nebo 3318.
2.2.2.3 Seznam hromadných pojmenovaní
| Stlačené plyny | ||
| Klasifikační kód | UN číslo | Pojmenování látek nebo předmětů |
| 1 A | 1979 | PLYNY VZÁCNÉ, SMĚS, STLAČENA |
| 1980 | PLYNY VZÁCNÉ A KYSLÍK, SMĚS, STLAČENÁ | |
| 1981 | PLYNY VZÁCNÉ A DUSÍK, SMĚS, STLAČENÁ | |
| 1956 | PLYN STLAČENÝ, J.N. | |
| 1 O | 3156 | PLYN STLAČENY, OXIDUJÍCÍ, J.N. |
| 1 F | 1964 | UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, STLAČENA, J.N. |
| 1954 | PLYN, STLAČENÝ HOŘLAVÝ, J.N. | |
| 1 T | 1955 | PLYN, STLAČENY, JEDOVATÝ, J.N. |
| 1 TF | 1953 | PLYN, STLAČENY, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N. |
| 1 TC | 3304 | PLYN, STLAČENY, JEDOVATÝ, ZIRAVY, J.N. |
| 1 TO | 3303 | PLYN, STLAČENY, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N. |
| 1 TFC | 3305 | PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, ZIRAVY, J.N. |
| 1 TOC | 3306 | PLYN, STLAČENY, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, ŽÍRAVÝ, J.N. |
| Zkapalněné plyny | ||
| Klasifikační kód | UN číslo | Pojmenování látek nebo předmětů |
| 2 A | 1058 | PLYNY ZKAPALNĚNÉ, nehořlavé, překryté dusíkem, oxidem uhličitým nebo vzduchem |
| 1078 | PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK, J.N., jako směsi plynů s pojmenováním R..., které mají jako: směs F1 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,3 MPa (13 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,30 kg/l); směs F2 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,9 MPa (19 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,21 kg/l); směs F3 při 70°C tenzi par nepřesahující 3 MPa (30 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Chlordifluormethanu (1,09 kg/l); | |
| POZN.: Trichlorfluormethan (chladicí prostředek R11), 1,1,2- Trichlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R 113), 1,1,1- Trichlor-2,2,2-trifluorethan (chladící prostředek R 113a), 1- Chlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133) a 1- Chlor-1,1,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133b)nejsou látkami třídy 2, mohou však být částmi směsí F1 až F3 | ||
| 1968 | INSEKTICID, PLYNNÝ, J.N. | |
| 3163 | PLYN ZKAPALNĚNÝ, J.N. | |
| Zkapalněné plyny | ||
| Klasifikační kód | UN číslo | Pojmenování látek nebo předmětů |
| 2 O | 3157 | PLYN ZKAPALNĚNY, OXIDUJÍCÍ, J.N. |
| 2F | 1010 | SMĚSI 1,3 BUTADIEN A UHLOVODÍKY, STABILIZOVANÉ, které mají při teplotě 70°C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 bar) a jejichž hustoty neklesnou při 50°C pod hodnotu 0525 kg/l |
| POZN.1,2-butadien, stabilizovaný a 1,3-butadien, stabilizovaný má přiřazeno UN číslo 1010, viz. kapitola 3.2, tabulka A | ||
| 1060 | METHYLACETYLEN A PROPADIEN, směs, STABILIZOVANÁ, jako směsi methylacetylenu a propadienu s uhlovodíky, kterými jsou: | |
| SMĚS P1 obsahující nejvýše 63% objemu methylacetylenu a propadienu a nejvýše 24% objemu propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 14% objemu; | ||
| SMĚS P2 obsahující nejvýše 48% objemu methylacetylenu a propadienu a nejvýše 50% objemu propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 5% objemu; | ||
| jakož i směsi propadienu s 1% až 4% methylacetylenu | ||
| Zkapalněné plyny | ||
| Klasifikační kód | UN číslo | Pojmenování látek nebo předmětů |
| 2 F | 1965 | UHLOVODÍKY PLYNNĚ, směs, ZKAPALNĚNÁ, J.N., které jsou jako směsi: |
| směs A při 70°C tenzi par nejvýše 1,1 MPa (11 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,525 kg/l | ||
| směs A 01 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,516 kg/l | ||
| směs A 02 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,505 kg/l | ||
| směs A 0 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,495 kg/l | ||
| směs A 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,1 MPa (21 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,485 kg/l | ||
| směs B 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,474 kg/l | ||
| směs B 2 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,463 kg/l | ||
| směs B při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,450 kg/l | ||
| směs C při 70°C tenzi par nejvýše 3,1 MPa (31 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,440 kg/l | ||
| POZN. 1. Pro výše uvedené směsi jsou také přípustná jako označení látek následující obchodní pojmenování: pro směsi A, A01, A02, a A0 - Butan, pro směs C Propan | ||
| POZN. 2. Jestliže předchází nebo následuje námořní nebo letecká přeprava, smí být pro UN 1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N, použit záznam UN 1075 PLYNY ROPNÉ, ZKAPALNĚNĚ | ||
| 3354 | INSEKTICID PLYNNÝ, HOŘLAVÝ, J.N. | |
| 3161 | ZKAPALNĚNÝ PLYN HOŘLAVÝ, J.N. | |
| 2 T | 1967 | INSEKTICID PLYNNY, JEDOVATÝ, J.N. |
| 3162 | ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, J.N. | |
| 2 TF | 3355 | INSEKTICID PLYNNY, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N. ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N |
| 3160 | ||
| 2 TC | 3308 | ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, ŽIRAVÝ, J.N. |
| 2 TO | 3307 | ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N. |
| 2 TFC | 3309 | ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N. |
| 2 TOC | 3310 | ZKAPALNĚNY PLYN, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, ŽÍRAVÝ, J.N. |
| Hluboce zchlazené zkapalněné plyny | ||
| Klasifikační kód | UN číslo | Pojmenování látek nebo předmětů |
| 3 A | 3158 | PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENY, KAPALNÝ, J.N. |
| 3 O | 3311 | PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENY, KAPALNÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N. |
| 3 F | 3312 | PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENY, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, J.N. |
| Pod tlakem rozpuštěné plyny | ||
| Klasifikační kód | UN čísla | Pojmenování látek nebo předmětů |
| 4 | Jen v kapitole 3.2, tabulce A, jmenovitě uvedené látky jsou připuštěny k přepravě | |
| Obaly a nádoby pro plyn, | pod tlakem, malé, s plynem (plynové náboje) | |
| Klasifikační kód | UN číslo | Pojmenování látek nebo předmětů |
| 5 | 1950 | OBALY PRO PLYN POD TLAKEM |
| 2037 | NÁDOBY, MALÉ, S PLYNEM (PLYNOVÉ NÁBOJE), bez odběrného ventilu, které nelze opětovně plnit | |
| Jiné předměty, které obsahují plyn pod tlakem | ||
| Klasifikační kód | UN číslo | Pojmenování látek nebo předmětů |
| 6 A | 3164 | PREDMÉTY POD PNEUMATICKÝM TLAKEM (ne se hořlavým plynem) nebo |
| 3164 | PŘEDMĚTY POD HYDRAULICKÝM TLAKEM (ne se hořlavým plynem) | |
| 6 F | 3150 | PŘÍSTROJE, MALÉ, S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrným ventilem, nebo |
| 3150 | NÁDOBKY OPAKOVANĚ PLNITELNÉ PRO MALÉ PŘÍSTROJE S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrným ventilem | |
| Vzorky plynů | ||
| Klasifikační kód | UN číslo | Pojmenování látek nebo předmětů |
| 7 F | 3167 | VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný |
| 7T | 3169 | VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, JEDOVATÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný |
| 7 TF | 3168 | VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný |