2.2.8 Třída 8 Žíravé látky
2.2.8.1 Kritéria
2.2.8.1.1 Pojem třída 8 zahrnuje látky jakož i předměty s látkami této třídy, které chemickým účinkem napadají vlákna eptithelu pokožky nebo sliznice, se kterým přicházejí do styku nebo které při uvolňování způsobují škody na jiných věcech nebo na dopravních prostředcích nebo je mohou poškodit, popřípadě mohou vyvolat jiná nebezpečí. Pod pojem této třídy spadají také látky, které teprve s vodou tvoří žíravé kapaliny nebo s přirozenou vlhkostí vzduchu žíravé páry nebo mlhy.
2.2.8.1.2 Látky a předměty třídy 8 jsou následovně rozděleny:
| C1 - C10 | Látky žíravé bez vedlejšího nebezpečí | |
| C1 - C4 | Látky kyselého charakteru | |
| C1 | Anorganické, kapaliny | |
| C2 | Anorganické, tuhé látky | |
| C3 | Organické, kapaliny | |
| C4 | Organické, tuhé látky | |
| C5-C8 | Látky zásaditého charakteru | |
| C5 | Anorganické, kapaliny | |
| C6 | Anorganické, tuhé látky | |
| C7 | Organické, kapaliny | |
| C8 | Organické, tuhé látky | |
| C9-C10 | Látky žíravé, jiné | |
| C9 | Kapaliny | |
| C10 | Tuhé látky | |
| C11 | Předměty | |
| CF | Látky žíravé, hořlavé | |
| CF1 | Kapaliny | |
| CF2 | Tuhé látky | |
| CS | Látky žíravé samozápalné | |
| CS1 | Kapaliny | |
| CS2 | Tuhé látky | |
| CW | Látky žíravé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny | |
| CW1 | Kapaliny | |
| CW2 | Tuhé látky | |
| CO | Látky žíravé podporující hoření | |
| CO1 | Kapaliny | |
| O2 | Tuhé látky | |
| CT | Látky žíravé jedovaté | |
| CT1 | Kapaliny | |
| CT2 | Tuhé látky | |
| CFT | Látky žíravé, hořlavé, jedovaté, kapalné | |
| COT | Látky žíravé, podporující hoření, jedovaté | |
Klasifikace a přiřazení obalovým skupinám
2.2.8.1.3 Látky třídy 8 jsou na základě jejich stupně nebezpečí, které se vytvoří při přepravě, přiřazeny následujícím obalovým skupinám:
| Obalová skupina I: | silně žíravé látky; |
| Obalová skupina II: | žíravé látky; |
| Obalová skupina III: | slabě žíravé látky |
2.2.8.1.4 Třídě 8 přiřazené látky a předměty jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení látek obalovým skupinám I, II nebo III bude provedeno na podkladech zkušeností se zohledněním přídavných faktorů, jako nebezpečí vdechnutí6 a schopnost reagovat s vodou (včetně vytvoření nebezpečných rozpadových produktů).
2.2.8.1.5 Zařazení látek, včetně směsí, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené, odpovídajícím položkám v pododdíle 2.2.8.3 a k odpovídajícím obalovým skupinám v souladu s kritérii oddílů (a) až (c) může být provedeno na základě délky kontaktního času, která je nutná k tomu, aby byla poškozena lidská kožní tkáň v celé její tloušťce.
2.2.8.1.6 U látek, u nichž se předpokládá, že nevyvolají poškození lidské pokožky v celé její tloušťce, je třeba ještě zohlednit korozívní účinky na povrchu určitých kovů. Při přiřazování obalovým skupinám se musí zohlednit zkušenosti, získané při neúmyslném ohrožení ve vztahu na lidi. Jestliže takové zkušenosti chybí, je třeba přiřazení provést na základě výsledků pokusů podle OECD-Guideline 4047.
(a) Obalové skupině I jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 60 minut, při době působení 3 minut nebo kratší způsobí poškození neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.
(b) Obalové skupině II jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 14 dní, při době působení delší než 3 minuty, ale nejvýše 60 minut, způsobí poškození neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.
(c) Obalové skupině III jsou přiřazeny látky:
- které během pozorovací doby 14 dní, při době působení delší než 60 minut, ale nejvýše 4 hodiny, způsobí poškození neporaněné kožní tkáně v její celé tloušťce
- u kterých se předpokládá, že nezpůsobují poškození neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce, u kterých však velikost koroze na ocelových nebo hliníkových površích při zkušební teplotě 55° C překračuje hodnotu 6,25 mm za rok. Pro zkoušky je třeba použít ocel typu P 235 [ISO 9328 (II): 1991] nebo podobný typ a pro zkoušky hliníku nepotažené typy 7075-T6 nebo AZ5GU-T6. Požadovaná zkouška je popsána v normě ASTM G31-72 (novelizovaná v roce 1990).
2.2.8.1.6 Jestliže by látky třídy 8 vlivem příměsí spadaly do jiných skupin nebezpečeného účinku než do těch, do kterých v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, jsou tyto směsi nebo roztoky zařazeny k položkám, ke kterým na základě jejich skutečného nebezpečí patří.
POZN.: Pro zařazení roztoků a směsí (jako preparátů, přípravků a odpadů) viz také oddíl 2.1.3.
2.2.8.1.7 Na základě kritérií 2.2.8.1.5 se může rovněž určit, zda jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs popřípadě roztok nebo směs obsahující jmenovitě uvedenou látku, je uzpůsobený(á) tak, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením této třídy.
2.2.8.1.8 Látky, roztoky nebo směsi, které:
- neodpovídají kritériím směrnic 67/548/EEC8 nebo 88/379/EEC9 v jejich platném znění a nejsou podle těchto směrnic a jejich platného znění zařazeny jako žíravé látky;
- neúčinkují žíravé na ocel nebo hliník a nemohou být považovány za látky náležející třídě 8.
POZN.: V UN v modelovém předpisu uvedené látky UN 1910 OXID VÁPENATÝ a UN 2812 HLINITAN SODNÝ nepodléhají předpisům ADR.
2.2.8.2 K přepravě nepřipuštěné látky
2.2.8.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 8 jsou k přepravě připuštěny pouze, jestliže jsou učiněna potřebná opatření, kterými se zabrání každé nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakce během přepravy. Pro tento účel musí být dbáno zvláště o to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.
2.2.8.2.2 K přepravě nejsou připuštěny následující látky:
- UN 1798 SMĚS KYSELINY DUSIČNÉ a CHLOROVODÍKOVÉ (SOLNÉ),
- chemicky nestabilní směsí odpadní kyseliny sírové,
- chemicky nestabilní směsi nitračních nebo odpadních směsí kyselin, ne denitrovaných,
- kyselina chloristá, vodní roztok s více než 72 % hmotnosti čisté kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jinými kapalnými látkami než voda,
2.2.8.3 Seznam hromadných pojmenovaní
a Směsi tuhých látek, které nepodléhají předpisům ADR mohou být přepravovány s kapalnými žíravými látkami pod UN číslem 3244, bez toho, aby předtím byla použita přiřazovací kritéria pro třídu 8, s předpokladem, že v čase nakládky látky nebo uzavírání obalu nemají na voze nebo kontejneru žádnou volně viditelnou tekutinu. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu typu obalu, který obstál s úspěchem ve zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II.
Poznamky pod čarou
b Hořlavé, žíravé kapalné látky s bodem vzplanutí pod 23° C, vyjma látek UN čísla 2734 a 2920, jsou látkami třídy 3.
c Hořlavé slabě žíravé kapalné látky s bodem vzplanutí od 23° C do 61° C včetně jsou látkami třídy 3.
d Chlorsilany, které s vodou nebo vlhkým vzduchem vytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.
e Chlorformiáty s převažujícími jedovatými vlastnostmi jsou látkami třídy 6.1.
f Žíravé látky, které jsou při vdechnutí velmi jedovaté, jsou látkami třídy 6.1.
g UN 1690 FOURID SODNÝ, UN 1812 UN 2505 FLUORID AMONNÝ UN 2674 HEXAFUOROKŘEMIČITAN SODNÝ UN 2856 HEXAFLUOROKŘEMIČITANY,J.N. jsou látkami třídy 6.1.