2.2.41 Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky
2.2.41.1 Kritéria
Znecitlivělé výbušné tuhé látky
Příbuzné látky k samovolně se rozkládajícím látkám
2.2.41.1.1 Pojem třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty, znecitlivělé výbušné látky, které podle písmene a) definice “tuhý“ uvedené v oddíle 1.2.1, jsou tuhé látky, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky.
Třídě 4.1 jsou přiřazeny:
- lehce hořlavé tuhé látky a předměty (viz 2.2.41.1.3 až 2.2.41.1.8);
- látky tuhé nebo kapalné samovolně se rozkládající (viz 2.2.41.1.9 až 2.2.41.1.17);
- znecitlivělé výbušné tuhé látky (viz 2.2.41.1.18);
- příbuzné látky látkám samovolně se rozkládajícím (viz 2.2.41.1.19).
2.2.41.1.2 Látky a předměty třídy 4.1 se dělí následovně:
| F | Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí | |
| F1 | Organické látky | |
| F2 | Organické látky, roztavené | |
| F3 | Anorganické látky | |
| FO | Hořlavé tuhé látky, podporující hoření | |
| FT | Hořlavé tuhé látky, jedovaté | |
| FT1 | Organické látky, jedovaté | |
| FT2 | Anorganické látky, jedovaté | |
| FC | Hořlavé tuhé látky, žíravé | |
| FC1 | Organické látky, žíravé | |
| FC2 | Anorganické látky, žíravé | |
| D | Znecitlivělé výbušné tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí | |
| DT | Znecitlivělé výbušné tuhé látky, jedovaté | |
| SR | Látky samovolně se rozkládající | |
| SR1 | Látky, u kterých se nevyžaduje řízení teploty | |
| SR2 | Látky, u kterých se vyžaduje řízení teploty | |
Hořlavé tuhé látky
Definice a vlastnosti
2.2.41.1.3 Hořlavé tuhé látky jsou lehce hořlavé tuhé látky, které se mohou zapálit třením.
Lehce hořlavé tuhé látky jsou práškovité, zrnité nebo pastovité látky, které jsou nebezpečné, jestliže po krátkém styku se zápalným zdrojem jako např. s hořící zápalkou se mohou lehce zapálit a plamen se po zapálení rychle rozšiřuje. Nebezpečí přitom nemusí vycházet jen z ohně, nýbrž také z jedovatých splodin produktů hoření. Kovový prášek je kvůli těžkostem při hašení ohně zvláště nebezpečný, protože normální hasící prostředky jako oxid uhličitý nebo voda mohou zvětšit nebezpečí.
Přiřazení
2.2.41.1.4 Látky a předměty, které jsou třídě 4.1 přiřazeny jako hořlavé tuhé látky jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení organických látek a předmětů, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedeny, pod příslušnou položkou 2.2.41.3 podle ustanovení kapitoly 2.1 se může provést na základě zkušenosti nebo na základě výsledků postupů zkoušek podle Příručky zkoušky a kritéria část III, pododdíl 33.2.1. Přiřazení jmenovitě neuvedeným anorganických látek musí být provedeno na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 33.2.1; přičemž musí být zohledněny rovněž zkušenosti, vedou-li k přísnějšímu zařazení.
2.2.41.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdílu 33.2.1 zařazují k položkám v pododdíle 2.2.41.3, platí následující kritéria:
(a) Práškovité, zrnkovité nebo pastovité látky s výjimkou kovového prášku nebo prášku kovových slitin se klasifikují jako lehce hořlavé látky třídy 4.1, jestliže se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zápalným zdrojem (např. hořící zápalkou) nebo plamen se po zapálení rychle rozšiřuje, čas vyhoření je menší než 45 s na měrnou vzdálenost 100 mm nebo rychlost vyhoření je větší než 2,2 mm/s.
(b) Kovový prášek nebo prášek kovových slitin se přiřazuje třídě 4.1, jestliže může být zapálen plamenem a reakce se rozšíří na celý vzorek za 10 minut nebo méně. Tuhé látky, které se třením mohou zapálit, se musí zařadit do třídy 4.1 analogicky k existujícím položkám (např. zápalky) nebo v souladu s příslušným zvláštním ustanovením.
2.2.41.1.6 S pomocí zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.2.1 a kritérií v 2.2.41.1.4 a 2.2.41.1.5 může se také zjistit, jestli jmenovitě uvedená látka je taková, že nepodléhá předpisům této třídy.
2.2.41.1.7 Spadají-li látky třídy 4.1 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, jsou tyto směsi přiřazeny položkám, ke kterým na základě jejich skutečného nebezpečí patří.
POZN: Pro přiřazení roztoků a směsí (jako přípravků a odpadu) viz také oddíl 2.1.3.
Přiřazení k obalovým skupinám
2.2.41.1.8 Hořlavé tuhé látky zařazené pod různé položky tabulce A kapitoly 3.2 jsou přiřazeny obalovým skupinám II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 33.2.1 a v souladu s následujícími kritérii:
U tuhých látek, které třením mohou vzplanout, následuje přiřazení obalové skupině v analogii k existujícím položkám nebo v souladu s odpovídajícím zvláštním ustanovením.
Samovolně se rozkládající látky
Definice
(a) Lehce hořlavé tuhé látky, které mají při zkoušce čas vyhoření menší než 45 s na měrnou vzdálenost 100 mm, jsou přiřazeny obalové skupině II, proběhl-li plamen navlhčenou zónou; přiřazeny obalové skupině III, jestliže navlhčená zóna zabrání rozšíření plamene po dobu minimálně 4 minut.
(b) Kovový prášek nebo prášek kovových slitin je přiřazen obalové skupině II, jestliže se rozšíří reakce při zkoušce po celém vzorku za 5 minut nebo méně; přiřazen obalové skupině III, jestliže se rozšíří reakce při zkoušce po celém vzorku za více než 5 minut.
2.2.41.1.9 Pro účely ADR jsou samovolně se rozkládající látky tepelně nestabilní látky, které se mohou také bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují jako samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 jestliže:
POZN. 1: Rozkládané teplo může být určeno libovolnou mezinárodně uznávanou metodou, např. dynamickou diferenční kalorimetrií a dle adiabatické kalorimetrie.
POZN. 2: Teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) je nejnižší teplota, při které se látka uložená v obalu používaném během přepravy může exotermně rozkládat Potřebné předpisy k určení této teploty jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérii část II kapitola 20 a oddíl 28.4.
POZN. 3: Látky, které vykazují vlastnosti samovolně se rozkládajících látek, musí být zařazeny jako takové, i když tyto látky vykazují podle 2.2.42.1.5 pozitivní výsledek zkoušky pro přiřazení třídě 4.2.
Vlastnosti
(a) jsou výbušnými látkami dle kritérií pro třídu 1;
(b) jsou látkami podporujícími hoření odpovídající přiřazovacímu postupu pro třídu 5.1 (viz pododdíl 2.2.51.1);
(c) jsou organickými peroxidy podle kritérií pro třídu 5.2 (viz pododdíl 2.2.52.1);
(d) jejich teplota rozkladu je menší než 300 J/g; nebo
(e) jejich teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) (viz pozn. 2) u odesílaného kusu o 50 kg je vyšší než 75° C.
2.2.41.1.10 Rozklad látek samovolně se rozkládajících může být vyvolán teplem, stykem s katalytickými nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, zásadami) třením nebo úderem. Rychlost rozpadu se zvyšuje se stoupající teplotou a je rozdílná podle druhu látky. Rozklad může, zvláště jestliže nedojde k zapálení, mít za následek vývin jedovatých plynů nebo par. U určitých látek samovolně se rozkládajících musí být řízená teplota. Některé látky samovolně se rozkládající se mohou především pod uzavřením výbušně rozkládat. Tato vlastnost může být zmenšena po přidání ředidel nebo při použití vhodných obalů. Určité látky samovolně se rozkládající prudce hoří. Látky samovolně se rozkládající jsou například určité sloučeniny níže uvedených typů:
alifatické azosloučeniny (-C-N=N-C-)
organické azidy (-C-N3);
diazoniové soli (-CN2 + Z-);
N - nitroso sloučeniny (-N-N=O);
aromatické sulfohydrazidy (-SO2-NH-NH2).
Tento výčet je neúplný, látky s jinými reaktivními skupinami a určité látkové směsi mohou mít podobné vlastnosti.
Zařazení
2.2.41.1.11 Látky samovolně se rozkládající jsou na základě jejich stupně nebezpečnosti rozděleny do sedmi typů. Typy látek samovolně se rozkládající začínají od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, ve kterém byl zkoušen, až po typ G který nepodléhá ustanovením pro látky samovolně se rozkládající třídy 4.1.přiřazení látek samovolně se rozkládající typů Baž F přímo závisí na největším přípustném množství v jednom obalu. Zásady pro zařazování, jeho postupy, zkušební metody a kritéria a vzor vhodného zkušebního protokolu jsou uvedeny v Příručce zkoušky a kritéria část II.
2.2.41.1.12 Již klasifikované a vhodnému hromadnému pojmenování přiřazené látky jsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4 společně s odpovídajícím UN číslem a vhodnou metodou balení a popřípadě kritickou teplotou a řízenou teplotou.
Tato hromadná pojmenování udávají:
- typ (B až F) látek samovolně se rozkládajících viz odstavec 2.2.41.1.11;
- skupenství (kapalné tuhé);
- popřipadě řízenou teplotu, viz. 2.2.41.1.17.
Přiřazení samovolně se rozkládajících látek uvedených v pododdíle 2.2.41.4 se provádí na základě technicky čisté látky (pokud není zvlášť uvedena menší koncentrace jak 100 %).
2.2.41.1.13 Klasifikací látek samovolně se rozkládajících nebo přípravků látek samovolně se rozkládajících, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4, jakož i jejich přiřazení k hromadnému pojmenování provedou příslušné orgány země původu na základě zkušebního protokolu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, musí zařazení a přepravní podmínky uznat příslušný orgán první smluvní strany ADR, která přijde do styku se zásilkou.
2.2.41.1.14 Aktivační přísady jako zinkové sloučeniny se mohou přidat určitým látkám samovolně se rozkládajícím ke změně jejich reakční schopnosti. Podle typu a koncentrace aktivační přísady může poklesnout tepelná stabilita, a to může mít za následek změnu výbušných vlastností. Pokud dojde ke změně jedné z těchto vlastností, je třeba nový přípravek hodnotit podle způsobu zařazení.
2.2.41.1.15 Vzorky látek samovolně se rozkládajících nebo přípravků látek samovolně se rozkládajících, které nejsou vyjmenovány v pododdíle 2.2.41.4, pro které nejsou úplná zkušební data k dispozici a které je nutno přepravit k provedení dalších zkoušek a hodnocení, je třeba zařadit pod odpovídající položku typu C látek samovolně se rozkládajících, jestliže
- podle zjištěných údajů není vzorek nebezpečnější než nějaká látka samovolně se rozkládající typ B;
- vzorek je zabalen podle metody balení OP2 a hmotnost na dopravní jednotku nepřesahuje 10 kg;
- dostupná data ukazují, že řízená teplota pokud je, je dostatečně nízká, aby se zabránilo nebezpečnému rozkladu a zároveň dostatečně vysoká, aby se předešlo nebezpečné separaci fází.
Znecitlivění
2.2.41.1.16 Pro zajištění bezpečné přepravy látek samovolně se rozkládajících, jsou tyto v mnoha případech znecitlivělé ředidlem. Jestliže je pevně stanoven procentní obsah látky, vztahuje se k obsahu hmoty, zaokrouhlené na nejbližší celou číslici. Jestliže je použito ředidlo, musí být látka samovolně se rozkládající spolu s ředidlem vyzkoušena, a to v koncentraci a formě užívaných k přepravě. Ředidla, kterými se látka samovolně se rozkládající při uvolňování z obalu může obohatit na nebezpečný stupeň, se nesmějí používat. Každé ředidlo se musí s látkou samovolně se rozkládající snášet. Z toho pohledu jsou tuhá nebo kapalná ředidla snášenlivá, jestliže nemají žádné nepříznivé účinky na tepelnou stabilitu a druh nebezpečnosti látky samovolně se rozkládající.Tekutý roztok ve tvaru vyžadující řízení teploty (viz 2.2.41.1.14) mající bod varu nejméně 60;C a bod vzplanutí ne nižší než o 5°C. Bod varu kapaliny může být o 50°C vyšší než řízená teplota samovolně se rozkládající látky.
Ustanovení o řízení teploty
2.2.41.1.17 Určité, samovolně se rozkládající látky smějí být přepravovány pouze za podmínek řízené teploty. Řízenou teplotou se rozumí maximální teplota, při které mohou být samovolně se rozkládající látky bezpečně přepravovány. Předpokládá se, že teplota bezprostředního okolí kusu přesáhne během přepravy hodnotu 55°C pouze na relativně krátkou dobu za 24-hodinový časový interval. V případě výpadku systému řízení teploty, může být nutné provést nouzová opatření. Kritická teplota je teplota, při niž musí být provedena nouzová opatření.Řízená a kritická teplota jsou odvozeny od teploty samourychlujícího se rozkladu SADT (viz. tabulku 1). SADT musí být stanovena za účelem rozhodnutí, zda látka musí být přepravována při řízené teplotě. Předpisy pro stanovení SADT- viz Příručka zkoušky a kritéria, část II,kapitola 20, oddíl 28.4.
Tabulka 1:Odvození řízených a kritických teplot
| Typ | SADTa | Řízená teplota | Kritická teplota |
|---|---|---|---|
| Jednotlivé obaly a IBC | 20°C a méně | o 20°C nižší než SADT | o 10°C nižší než SADT |
| 20°C až 35°C | o 15°C nižší než SADT | o 10°C nižší než SADT | |
| více než 35°C | o 10°C nižší než SADT | o 5°C nižší než SADT | |
| Cisterny | více než 50°C | o 10°C nižší než SADT | o 5°C nižší než SADT |
a SADT pro látky v obalech pro přepravu
Přepravovat při řízené teplotě se musí samovolně se rozkládající látky, u kterých je SADT menší než 55°C. Řízené a kritické teploty jsou uvedeny v 2.2.41.4. Skutečná teplota při přepravě smí být nižší než řízená teplota, avšak musí být stanovena tak, nedošlo k nebezpečnému oddělování (separaci) fází.
2.2.41.18 Znecitlivělé tuhé výbušné látky jsou látky, které jsou vodou nebo alkoholem navlhčeny nebo jinou látkou zředěny, aby se jejich výbušné vlastnosti potlačily. Tyto položky jsou v seznamu nebezpečných věcí v kapitole 3.2, tabulce A označeny následujícími UN-čísly: 1310, 1320, 1321, 1322, 1336, 1337, 1344, 1347, 1348, 1349, 1354, 1356, 1357, 1517, 1571, 2555, 2556, 2557, 2852, 2907, 3317,3319 a 3344 a pokud je dodrženo zvláštní ustanovení 15 kapitoly 33, UN- čísla 0154, 0155, 0209, 0214, 0215 a 0234 a pokud je dodrženo zvláštní ustanovení 18 v kapitole 3.3 UN číslo 0220.
2.2.41.19 Látky, které
budou právě tak přiřazeny třídě 4.1 položkám UN-čísel 2956,3241,3242 a 3251.
(a) jsou podle zkušební řady 1 a 2 předběžně přiřazeny třídě 1, avšak podle zkušební řady 6 jsou vyňaty z platnosti třídy 1,
(b) nejsou samovolně se rozkládajícími látkami třídy 4.1, a
(c) nejsou látkami třídy 5.1 nebo 5.2,
2.2.41.2 K přepravě nepřipuštěné látky
2.2.41.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 4.1 jsou připuštěny k přepravě pouze, pokud byla provedena potřebná opatření zabraňující nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakci v průběhu přepravy. Za tímto účelem se musí dbát zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce podpořily.
2.2.41.2.2 Hořlavé tuhé látky, podporující hoření, kterým je přiřazeno UN číslo 3097, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).
2.2.41.2.3 Následující látky nejsou k přepravě připuštěny:
- samovolně se rozkládající látky typu A [viz Příručka zkoušek a kritérií část II, oddíl 20.4.2 (a)];
- sulfidy fosforu, které nejsou prosty bílého nebo žlutého fosforu;
- jiné, než v kapitole 3.2 tabulce A uvedené znecitlivělé tuhé výbušné látky;
- anorganické hořlavé látky v roztaveném stavu, s výjimkou UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ;
- azid barnatý s obsahem méně než 50 % (hmotnosti) vody.
2.2.41.3 Seznam hromadných pojmenování
a Kovy a směsi kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2
b Kovy a směsi kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3
c Hydridy kovů, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny jsou látkami třídy 4.3. Tetrahydroboritan hlinitý nebo tetrahydroboritan v přístrojích je látkou třídy 4.2 UN číslo 2870.
2.2.41.4 Seznam látek samovolně se rozkládajících
POZN.: Pro metody balení viz 4.1.4.1, pokyn pro balení P 520 a 4.1.7.1
| LÁTKA SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ | Koncentrace (%) | Obalová metoda | Řízená teplota (°C) | Kritická teplota (°C) | UN- druhová/ skupinová položka | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP B, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY | < 100 | OP5 | 3232 | (1) (2) | ||
| AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP C | < 100 | OP6 | 3224 | (3) | ||
| AZOFORMAMID (1,1 AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP C, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY | < 100 | OP6 | 3234 | (4) | ||
| AZOFORMAMID (1,1 AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP D | <100 | OP7 | 3226 | (5) | ||
| AZOFORMAMID (1,1 AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP D, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY | < 100 | OP7 | 3236 | (6) | ||
| 2,2‘-AZODI(2,4-DIMETYL-4- METOXYVALERONITRIL) | 100 | OP7 | -5 | +5 | 3236 | |
| 2,2‘-AZODI(2,4- DIMETYLVALERONITRIL) | 100 | OP7 | +10 | +15 | 3236 | |
| 2,2‘-AZODI-(ETYL-2- METYLPROPIONÁT) | 100 | OP7 | +20 | +25 | 3235 | |
| 1,1'-AZODI- (HEXAHYDROBENZONITRIL) | 100 | OP7 | 3226 | |||
| 2,2'- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL | 100 | OP6 | +40 | +45 | 3234 | |
| 2,2' - AZODI-(ISOBUTYRONITRIL), jako pasta na vodní bázi | ≤ 50 | OP6 | 3224 | |||
| 2,2'-AZODI(2-METYLBUTYRONITRIL) | 100 | OP7 | +35 | +40 | 3236 | |
| BENZEN-1.3-DISULFONOHYDRAZID, jako pasta | 52 | OP7 | 3226 | |||
| BENZENSULFOHYDRAZID | 100 | OP7 | 3226 | |||
| 4-(BENZYL(ETHYL)AMINO)-3- TETRACHLOROZINEČNATAN | 100 | OP7 | 3226 | |||
| 4-(BENZYL(METYL)-AMINO)-3- ETOXYBENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID | 100 | OP7 | +40 | +45 | 3236 |
| LATKA SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ | Koncentrace (%) | Obalová metoda | Řízena teplota (°C) | Kritická teplota (°C) | UN- druhová/ skupinová položka | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 3-CHLOR- 4(DIETHYLAMINO)BENZENDIAZONIU M TETRACHLOROZINEČNATAN | 100 | OP7 | 3226 | |||
| 2-DIAZO-1 -NAFTOL-4- SULFONYLCHLORID | 100 | OP5 | 3222 | (2) | ||
| 2-DIAZO-1 -NAFTOL-5- SULFONYLCHLORID | 100 | OP5 | 3222 | (2) | ||
| 2,5-DIETOXY-4- MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM- ZINKOCHLORID | 67-100 | OP7 | +35 | +40 | 3236 | |
| 2.5-DIETOXY-4-MORFOLINO- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID | 66 | OP7 | +40 | +45 | 3236 | |
| 2.5-DIETOXY-4- MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM- TETRAFLOROBORÁT | 100 | OP7 | +30 | +35 | 3236 | |
| 2,5-DIETOXY-4-(FENYLSULFONYL)- BENZEN-DIAZONIUM- ZINKOCHLORID | 67 | OP7 | +40 | +45 | 3236 | |
| DIETYLENGLYKOL-BIS- (ALYLKARBONÁT)+DIISOPROPYLPE ROXYDIKARBONÁT | ≥88 ≤12 | OP8 | -10 | 0 | 3237 | |
| 2,5-DIMETOXY-4-(4- METYLFENYLSULFONYL)-BENZEN- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID | 79 | OP7 | +40 | +45 | 3236 | |
| 4-DIMETYLAMINO-6-(2- DIMETYLAMINO-ETOXY)TOLUEN-2- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID | 100 | OP7 | +40 | +45 | 3236 | |
| N,N'-DINITROSO-N,N'-DIMETHYL- TETRAFTALAMID, jako pasta | 72 | OP6 | 3224 | |||
| N,N'-DINITROSOPENTAMETHYLEN- TETRAMIN | 82 | OP6 | 3224 | (7) | ||
| DIPHENYLOXID-4,4'- DISULFOHYDRAZID | 100 | OP7 | 3226 | |||
| 4- (DIPROPYLAMINO)BENZENDIAZONI UM-ZINKOCHLORID | 100 | OP7 | 3226 | |||
| 2-(N,N- ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3- METOXY-4-(N-METYL-A-CYKLOHEXYLAMINO)- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID | 63-92 | OP7 | +40 | +45 | 3236 |
| LÁTKA SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ | Koncentrace (%) | Obalová metoda | Řízená teplota (°C) | Kritická teplota (°C) | UN- druhová/ skupinová položka | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2-(N,N ETOXYKARBONYLFENYLAMINO) -3- METOXY-4-(N-METYL-A-CYKLO- HEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM- ZINKOCHLORID | 62 | OP7 | +35 | +40 | 3236 | |
| N-FORMYL-2-(NITROMETYLEN)-1,3- PERHYDROTIAZIN | 100 | OP7 | +45 | +50 | 3236 | |
| 2-(2HYDROXYETOXY)-1- (PYROLIDIN-1-YL)-BENZEN-4- DIAZONIUM-ZINKOCHLORID | 100 | OP7 | +45 | +50 | 3236 | |
| 3-(2-HYDROXYETOXY)-4- (PYROLIDIN-1 -YL)- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID | 100 | OP7 | +40 | +45 | 3236 | |
| 2-(N,N-M ETYLAMINOETYL- KARBONYL)-4-(3,4-DIMETYLPENYL SULPONYL) BENZEN-DIAZONIUM HYDROGEN SULFÁT | 96 | OP7 | +45 | +50 | 3236 | |
| 4- METHYLBENZENSULFONYLHYDRAZ ID | 100 | OP7 | 3226 | |||
| 3-METYL-4-(PYROLIDIN-1-YL)- BENZENDIAZONIUM- TETRAFLOROBORÁT | 95 | OP6 | +45 | +50 | 3234 | |
| 4-NITROSOFENOL | 100 | OP7 | +35 | +40 | 3236 | |
| LAŤKA SAMOVOLNÉ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK | OP2 | 3223 | (8) | |||
| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY | OP2 | 3233 | (8) | |||
| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK | OP2 | 3224 | (8) | |||
| LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY | OP2 | 3234 | (8) | |||
| 2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONÁT SODNÝ | 100 | OP7 | 3226 | |||
| 2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT SODNÝ | 100 | OP7 | 3226 | |||
| TETRAMINOPALADIUM-(II)-NITRAT | 100 | OP6 | +30 | +35 | 3234 |
Poznámky:
(1) Azodicabonamid-připravky, která splní požadavky Příručky zkoušek a kritérii oddílu 20.4.2 (b). Řízené a kritické teploty se vymezuji dle 2.2.41.1.17
(2) Je potřebná bezpečnostní značka označující nebezpečí “VÝBUŠNÝ" podle vzoru č.1 (viz 5.2.2.2.2)
(3) Azoformamid přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria oddílu 20.4.2 (c).
(4) Azodicarbonamid-přípravky, která splní požadavky Příručky zkoušky a kritéria oddílu 20.4.2 (c) Řízené a kritické teploty se vymezují dle 2.2.41.1.17
(5) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria II oddílu 20.4.2 (d)
(6) Azodicarbonamid-přípravky, která splní požadavky Příručky zkoušky a kritéria oddílu 20.4.2 (d) Řízené a kritické teploty se vymezují dle 2.2.41.1.17
(7) Se snášenlivým ředícím prostředkem s bodem varu minimálně 150° C
(8) Viz 2.2.41.1.16