6.7.2.12.2.1 Pro stanovení celkové požadované kapacity zařízení pro vyrovnávání tlaku, která musí být součtem individuálních kapacit všech spolupůsobících zařízení, musí být použit následující vzorec:
$Q=\mathrm{12,4}\frac{{FA}^{\mathrm{0,82}}}{LC}\sqrt{\frac{ZT}{M}}$
kde:
Q = minimální požadovaný stupeň v krychlových metrech vzduchu za sekundu (m³/s) za normálních podmínek: 1 bar a 0°C (273 K);
F = koeficient této hodnoty:
pro neizolované nádrže F = 1;
pro izolované nádrže F = U(649 - t)/13,6 avšak v žádném případě není menší než 0,25,
kde:
U = koeficient prostupu tepla v kW.m².K^-1 při 38 °C
t = skutečná teplota látky během plnění (ve °C); pokud tato teplota není známa, budiž t = 15 °C;
Udaná hodnota F výše uvedená pro izolované nádrže může být použita, pokud izolace splňuje požadavky uvedené v 6.7.2.12.2.4;
A = celková plocha vnějšího povrchu nádrže ve čtverečných metrech
Z = koeficient stlačitelnosti plynu za akumulační podmínky (pokud tento koeficient není znám, budiž Z rovno 1);
T = absolutní teplota v Kelvinech (°C + 273) nad zařízením pro vyrovnávání tlaku za akumulační podmínky;
L = utajené teplo výparnosti kapaliny, v kJ/kg, za akumulační podmínky;
M = molekulární hmotnost vypouštěného plynu;
C = konstanta odvozená z jedné z následujících vzorců jako funkce poměru k specifických tepel:
$k=\frac{C_p}{C_v}$
kde:
C_p = specifické teplo při konstantním tlaku; a
C_v = specifické teplo při konstantním objemu.
Pokud k > 1:
$C=\sqrt{k{\frac{2}{k+1}}^{\frac{k+1}{k-1}}}$
Pokud k = 1 nebo k není znám:
$C=\frac{1}{\sqrt{e}}=0,607$
kde e je matematická konstanta 2,7183
C může být též převzata z následující tabulky: