Část 6 · 6/2002 Sb.

ČÁST 6
Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), velkých obalů a cisteren
KAPITOLA 6.1
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ OBALŮ
KAPITOLA 6.2
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ NÁDOB NA PLYNY, AEROSOLY A MALÉ NÁDOBY OBSAHUJÍCÍ PLYNY (PLYNOVÉ KARTUŠE))
KAPITOLA 6.3
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ OBALŮ NA LÁTKY TŘÍDY 6.2
POZN.:Podmínky této kapitoly neplatí pro obaly, které budou používány dle pododstavce 4.1.4.1 návodu pro balení P 621 pro přepravu látek třídy 6.2
KAPITOLA 6.4
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, ZKOUŠENÍ A SCHVALOVÁNÍ KUSŮ A LÁTEK TŘÍDY 7
KAPITOLA 6.5
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A ZKOUŠENÍ VELKÝCH NÁDOB PRO VOLNĚ LOŽENÉ LÁTKY (IBC)
Kapitola 6.6
Ustanovení pro stavbu a zkoušky velkých obalů
KAPITOLA 6.7
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, VÝROBU, KONTROLU A ZKOUŠENÍ PŘEMÍSTITELNÝCH CISTEREN
POZNÁMKA: Pro cisternové vozy, vozy se snímatelnými cisternami, nádržkové kontejnery a nádržkové výměnné nástavby (nádržkové výměnné nádoby) jejichž těleso cisterny je zhotoveno z kovového materiálu, jakož i pro bateriové vozy a vícečlánkové kontejnery na plyn (MEGC) viz kapitola 6.8, pro nádržkové kontejnery z vyztužených plastů viz kapitola 6.9.
KAPITOLA 6.8
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, VYBAVENÍ, SCHVÁLENÍ TYPU, KONTROLY A ZKOUŠENÍ, A OZNAČOVÁNÍ NESNÍMATELNÝCH CISTEREN (CISTERNOVÝCH VOZIDEL, SNÍMATELNÝCH CISTEREN A CISTERNOVÝCH KONTEJNERŮ A CISTERNOVÝCH VÝMĚNNÝCH NÁSTAVEB S NÁDRŽEMI VYROBENÝMI Z KOVOVÝCH MATERIÁLŮ A BATERIOVÝCH VOZIDEL A VÍCEČLÁNKOVÝCH KONTEJNERŮ (MEGC)
Pozn.: Pro přemístitelné cisterny viz kapitola 6.7, pro cisterny z vyztužených plastů viz kapitola 6.9, pro cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů viz kapitola 6.10.
KAPITOLA 6.9
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, VÝROBU, VÝSTROJ, SCHVÁLENÍ TYPU, ZKOUŠENÍ A OZNAČOVÁNÍ CISTEREN Z VYZTUŽENÝCH PLASTŮ (FRP)
POZN.: Pro přemístitelné cisterny viz kapitola 6.7; pro nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a cisternové kontejnery a snímatelné nástavby, s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů, a bateriová vozidla a vícečlánkové kontejnery na plyn (MEGC)viz kapitola 6.8; pro cisterny pro podtlakové odčerpávání odpadů viz kapitola 6.10.
KAPITOLA 6.10
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, VÝSTROJ, SCHVALOVÁNÍ TYPU, ZKOUŠENÍ A ZNAČESNÍ CISTEREN PRO PODTLAKOVÉ VYČERPÁVÁNÍ ODPADŮ
POZNÁMKA 1: Pro přenosné cisterny viz kapitolu 6.7; pro nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny, cisternové kontejnery a snímatelné nástavby, s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů, jakož i bateriová vozidla a vícečlánkové kontejnery na plyny (MEGC) viz kapitola 6.8; pro cisterny z vyztužených plastů viz kapitola 6.9.
POZNÁMKA 2: Tato kapitola se vztahuje na nesnímatelné a snímatelné cisterny.

6.1.1 Všeobecně

6.1.1.1 Požadavky této kapitoly se nevztahují na:

(a) Kusy obsahující radioaktivní materiál třídy 7, pokud není stanoveno jinak (viz 4.1.9.);

(b) Kusy obsahující infekční látky třídy 6.2, pokud není stanoveno jinak (viz kapitola 6.3, Poznámka a pokyny pro balení P621 uvedené v pododdílu 4.1.4.1);

(d) Kusy, jejichž čistá hmotnost nepřesahuje 400kg;

(e) Obaly s vnitřním objemem přesahujícím 450 litrů.

6.1.1.2 Požadavky na obaly uvedené v oddílu 6.1.4 jsou založeny na obalech běžně používaných. Aby byl vzat v úvahu vědecký a technický pokrok, nejsou námitky proti používání obalů s odlišnou specifikací od uvedené v oddílu 6.1.4, pokud jsou stejně účinné, schválené příslušným úřadem a úspěšně vyhovět zkouškám popsaným v pododdílu 6.1.1.3 a oddílu 6.1.5. Jiné metody zkoušení než popsané v této kapitole jsou přípustné, pokud jsou rovnocenné a jsou uznávány příslušným úřadem.

6.1.1.3 Každý obal určený pro kapaliny musí být podroben úspěšně zkoušce těsnosti a musí být schopen splnit přiměřenou úroveň uvedenou v 6.1.5.4.3.
Pro tuto zkoušku nemusí být obaly vybaveny vlastními uzávěry. Vnitřní nádoba kombinovaných obalů může být zkoušena bez vnějšího obalu, pokud tím nejsou ovlivněny výsledky zkoušky.
Tato zkouška se nevyžaduje pro:
- vnitřní obaly skupinových obalů; vnitřní nádoby kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označené symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii);
- obaly z jemného plechu označené symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 (a) (ii);

(a) před prvním použitím pro přepravu;

(b) po obnovení nebo upravení, před jeho opětovným použitím pro přepravu;

6.1.1.4 Obaly musejí být vyrobeny a zkoušeny podle programu pro dosažení kvality, který uspokojuje příslušný úřad, aby bylo zajištěno, že každý vyrobený obal splňuje požadavky této kapitoly.

6.10.1 Všeobecně

6.10.1.1 Definice
POZNÁMKA: Cisterna, která plně odpovídá požadavkům kapitoly 6.8, se nepovažuje za „cisternu pro podtlakové vyčerpávání odpadů“

6.10.1.1.1 Pojmem "chráněná zóna“ se rozumí tyto zóny:

(a) Spodní část cisterny v sektoru ohraničeném vně úhlem 60 ° na obě strany od nejnižšího obrysu cisterny;

(b) Horní část cisterny v sektoru ohraničeném vně úhlem 30 ° na obě strany od nejvyššího obrysu cisterny;

(d) Zadní dno cisterny v chráněném prostoru tvořeném zařízením uvedeným v 9.7.6.

6.10.1.2 Rozsah platnosti

6.10.1.2.1 Zvláštní požadavky 6.10.2 až 6.10.7 doplňují nebo pozměňují kapitolu 6.8 a vztahují se na cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů.
Cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů smějí být vybaveny otevíratelnými dny, pokud požadavky kapitoly 4.3 dovolují vyprazdňování přepravovaných látek spodem (označených písmeny „A“ nebo „B“ v části 3 kódu cisterny uvedeném ve sloupci 12 tabulky A kapitoly 3.2 v souladu s 4.3.4.1.1).
Cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů musí odpovídat všem požadavkům kapitoly 6.8, kromě požadavků upravených zvláštním ustanovením této kapitoly. Požadavky 6.8.2.1.19, 6.8.2.1.20 a 6.8.2.1.21 se však na ně nevztahují.

6.2.1 Všeobecné požadavky na nádoby pro plyny
POZN. Pro aerosoly a malé nádoby obsahující plyn (plynové kartuše) viz oddíl 6.2.4

6.2.1.1 Konstrukce a výroba

6.2.1.1.1 Nádoby a jejich uzávěry musí být konstruovány, vypočteny, vyrobeny, zkoušeny a vybaveny takovým způsobem, aby odolávaly všem podmínkám, se kterými se setkají během normálního používání a během normálních přepravních podmínek.
Při konstrukci tlakových nádob musí být vzaty v úvahu všechny významné faktory, jako:
– vnitřní tlak;
– okolní a provozní teploty, včetně během přepravy;
– dynamická namáhání.
Musí být použity vhodné konstrukční výpočty pro tlakové opláštění a podpěrné části, aby byla zajištěna bezpečnost vlastních nádob.
Normálně musí být tloušťka stěny stanovena výpočtem, v případě potřeby doplněného experimentální analýzou napětí. Tloušťka stěny smí také být stanovena experimentálním způsobem.
Minimální tloušťka stěny pro odolání tlaku musí být vypočtena zejména s přihlédnutím k:
– výpočtovým tlakům, které nesmí být nižší než zkušební tlak;
– výpočtovým teplotám dovoleným pro vhodnou rezervu bezpečnosti;
– maximálním namáháním a koncentracím špičkových namáhání, pokud je to nezbytné;
– činitelům vztahujícím se k vlastnostem materiálu.
Zkušební tlak nádob je předepsán v pokynech pro balení P200 v pododdílu 4.1.4.1 pro láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví. Zkušební tlak pro kryogenní nádoby, uzavřené, nesmí být menší než 1,3 násobek nejvyššího provozního tlaku zvýšený o 1 bar pro podtlakově izolované nádoby.
Musí být vzaty v úvahu, pokud jsou použitelné, charakteristiky materiálu:
– mez průtažnosti;
–
– pevnost v tahu;
–
– trvalá pevnost;
–
– únavové údaje;
–
– modul pružnosti;
–
– vhodné trvalé prodloužení;
–
– vrubová houževnatost;
–
– lomová tuhost.

6.2.1.1.2 Nádoby pro 1001 acetylen, rozpuštěný musí být zcela naplněny porézní hmotou rovnoměrně rozdělenou typu schváleného příslušným úřadem, která:
Rozpouštědlo nesmí napadat nádoby.

a) nenapadá nádoby a netvoří škodlivé nebo nebezpečné sloučeniny ani s acetylenem ani s rozpouštědlem;

b) je schopna zabránit šíření rozkladu acetylenu ve hmotě.

6.2.1.2 Materiály nádob
Materiály, ze kterých jsou vyrobeny nádoby a jejich uzávěry, jakož i všechny látky, které by mohly přijít do styku s obsahem, nesmí být náchylné k jeho škodlivému působení nebo tvořit s ním škodlivé nebo nebezpečné sloučeniny.
Smí být používány tyto materiály:

a) uhlíková ocel pro stlačené, zkapalněné, zchlazené zkapalněné plyny nebo plyny rozpuštěné pod tlakem;

b) legovaná ocel (speciální ocel), nikl, niklová slitina (např. monel) pro stlačené, zkapalněné, zchlazené zkapalněné plyny nebo plyny rozpuštěné pod tlakem;

c) měď pro
i) plyny číslic 1A, 1O, 1F a 1TF, jejich plnicí tlak vztažený na teplotu 15 °C nepřevyšuje 2 MPa (20 bar);
ii) plyny číslice 2A; a také 1033 dimethylether; 1037 ethylchlorid; 1063 methylchlorid; 1079 oxid siřičitý; 1085 vinylbromid; 1086 vinylchlorid a 3300 ethylenoxid a oxid uhličitý, směs s více než 87 % ethylenoxidu;
iii) zchlazené zkapalněné plyny číslic 3A, 3O a 3F;

d) hliníková slitina: viz zvláštní požadavek ”a” pokynů pro balení P200(12) v pododdílu 4.1.4. 1;

e) kompositní materiály pro stlačené, zkapalněné, zchlazené zkapalněné plyny a plyny rozpuštěné pod tlakem;

f) syntetické materiály pro zchlazené zkapalněné plyny; a

g) sklo pro zchlazené zkapalněné plyny číslice 3A, kromě UN číslo 2187 oxid uhličitý, hluboce zchlazený, kapalný nebo jeho směsi, hluboce zchlazené, kapalné a plyny číslice 30.

6.2.1.3 Provozní výstroj

6.2.1.3.1 Otvory
Kromě případného průlezného otvoru, který musí být uzavřen spolehlivým uzávěrem, a otvoru nutného pro vypouštění sraženin, tlakové sudy nesmí být vybaveny více než dvěma otvory, jedním pro plnění a jedním pro vyprazdňování.
Láhve a tlakové sudy určené pro přepravu plynů klasifikačního kódu (číslice) 2F smí mít více otvorů určených zejména pro ověřování úrovně hladiny kapaliny a manometrického tlaku (vnitřního přetlaku).

6.2.1.3.2 Výstroj

a) Pokud jsou láhve vybaveny zařízením pro válení, nesmí toto zařízení tvořit celek s ochranným kloboučkem;

b) Tlakové sudy, které mohou být váleny, musí být opatřeny obručemi pro válení nebo jiným způsobem chráněny proti poškození vlivem válení (např. nerezavějící kov nastříkaný na povrch nádoby);

c) Tlakové sudy a kryogenní nádoby neurčené k válení, musí mít zařízení (skluznice, oka, háky) zajišťující spolehlivou manipulaci mechanickými prostředky a uzpůsobené tak, že nezeslabují odolnost a nevyvolávají nepřípustné namáhání stěn nádoby;

d) Svazky lahví musí být opatřeny vhodným zařízením zajišťujícím, že mohou být bezpečně manipulovány a přepravovány. Potrubí musí mít nejméně tentýž zkušební tlak jako láhve. Potrubí a hlavní kohout musí být umístěny tak, aby byly chráněny proti poškození.

6.2.1.3.3 Pojistné ventily
Kryogenní nádoby musí být opatřeny jedním nebo více tlakovými pojistnými zařízeními ochraňujícími nádobu před nadměrným tlakem. Nadměrný tlak znamená tlak zvýšený na 110 % nejvyššího provozního tlaku vlivem normálního průniku tepla nebo nadměrného zkušebního tlaku vlivem ztráty podtlaku pro podtlakově izolované nádoby nebo vlivem chyby vestavěného tlakového systému.

6.2.1.4 Schvalování nádob

6.2.1.4.1 Shodnost nádob majících zkušební tlak x vnitřní objem větší než 150 MPa.litr (1500 bar.litr) s ustanoveními třídy 2 musí být stanovena jednou z dále uvedených metod:

a) Jednotlivé nádoby musí být prohlédnuty, zkoušeny a schváleny zkušebním a schvalovacím orgánem pověřeným příslušným úřadem země schválení¹⁾ na základě technické dokumentace a prohlášení výrobce o souladu s relevantními ustanoveními třídy 2.
Technická dokumentace musí obsahovat úplnou specifikaci konstrukce a stavby a úplnou dokumentaci o výrobě a zkoušení; nebo

b) Konstrukce nádob musí být zkoušena a schválena zkušebním a schvalovacím orgánem pověřeným příslušným úřadem země schválení¹⁾ na základě technické dokumentace s přihlédnutím k jejich souladu s relevantními ustanoveními třídy 2.
Nádoby musí být kromě toho konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle plnou kvalitu zajišťujícího programu pro konstrukci, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení. Kvalitu zajišťující program musí zajistit soulad nádob s relevantními ustanoveními této třídy a musí být schválen a kontrolován zkušebním a schvalovacím orgánem pověřeným příslušným úřadem země schválení 1¹⁾; nebo

c) Konstrukční typ nádob musí být schválen zkušebním a schvalovacím orgánem pověřeným příslušným úřadem země schválení¹⁾. Každá nádoba této konstrukce musí být vyrobena a zkoušena podle kvalitu zajišťujícího programu pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení, který musí být schválen a kontrolován zkušebním a schvalovacím orgánem pověřeným příslušným úřadem země schválení¹⁾; nebo

d) Konstrukční typ nádob musí být schválen zkušebním a schvalovacím orgánem pověřeným příslušným úřadem země schválení¹⁾. Každá nádoba této konstrukce musí být zkoušena pod dozorem zkušebního a schvalovacího orgánu pověřeného příslušným úřadem země schválení¹⁾ na základě prohlášení výrobce o souladu se schválenou konstrukcí a s relevantními ustanoveními třídy 2.

6.2.1.4.2 Shodnost nádob majících zkušební tlak x vnitřní objem větší než 30 MPa.litr (300 bar.litr) a menší než 150 MPa.litr (1500 bar.litr) s ustanoveními pro třídu 2 musí být stanovena jednou z metod popsaných v 6.2.1.4.1 nebo jednou z dále uvedených metod:

a) Nádoby musí být konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle plnou kvalitu zajišťujícího programu pro konstrukci, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení schváleného a dozorovaného zkušebním a schvalovacím orgánem pověřeným příslušným úřadem země schválení 2¹⁾; nebo

b) Konstrukční typ nádob musí být schválen zkušebním a schvalovacím orgánem pověřeným příslušným úřadem země schválení¹⁾. Shodnost každé nádoby se schválenou konstrukcí musí být písemně potvrzena výrobcem na základě kvalitu zajišťujícího systému pro výstupní kontrolu a zkoušku schváleného a dozorovaného zkušebním a schvalovacím orgánem pověřeným příslušným úřadem země schválení3¹⁾; nebo

c) Konstrukční typ nádob musí být schválen zkušebním a schvalovacím orgánem pověřeným příslušným úřadem země schválení¹⁾. Shodnost každé nádoby se schválenou konstrukcí musí být písemně potvrzena výrobcem a všechny nádoby tohoto typu musí být zkoušeny pod dozorem zkušebního a schvalovacího orgánu pověřeného příslušným úřadem země schválení¹⁾.

6.2.1.4.3 Shodnost nádob majících zkušební tlak x vnitřní objem větší nejvýše 30 MPa.litr (300 bar.litr) s ustanoveními pro třídu 2 musí být stanovena jednou z metod popsaných v 6.2.1.4.1 nebo 6.2.1.4.2 nebo jednou z dále uvedených metod:

a) Shodnost každé nádoby s konstrukcí plně specifikovanou v technické dokumentaci musí být písemně potvrzena výrobcem a všechny nádoby tohoto typu musí být zkoušeny pod dozorem zkušebního a schvalovacího orgánu pověřeného příslušným úřadem země schválení¹⁾; nebo

6.2.1.4.4 Požadavky 6.2.1.4.1 až 6.2.1.4.3 jsou považovány za shodné:

a) pokud jde o kvalitu zajišťující systémy uvedené v 6.2.1.4.1 a 6.2.1.4.2, jestliže tyto systémy odpovídají příslušné Evropské normě řady EN ISO 9000;

b) jako celek jsou shodné, pokud odpovídající hodnotitelské postupy jsou konformní se směrnici Rady 99/36/EC²⁾ se použijí jak následuje:
i) pro nádoby uvedené v 6.2.1.4.1 modulů G, nebo H1, nebo B v kombinaci s D, nebo B v kombinaci s F;
ii) pro nádoby uvedené v 6.2.1.4.2 modulů H, nebo B v kombinaci s E, nebo B v kombinaci C1, nebo B1 v kombinaci s F, nebo B1 v kombinaci s D;
iii) pro nádoby uvedené v 6.2.1.4.3 modulů A1, nebo D1, nebo E1.

6.2.1.4.5 Požadavky na výrobce
Výrobce musí být technicky schopný a musí ovládat všechny přiměřené prostředky požadované pro uspokojivou výrobu nádob; to se týká zejména kvalifikovaného personálu
Zkouška odborné způsobilosti výrobce musí být ve všech případech prováděna zkušebním a schvalovacím orgánem pověřeným příslušným úřadem země schválení¹⁾. Musí být brán v úvahu dílčí schvalovací postup výrobce určený k použití.

a) dohlížet na celý výrobní proces;

b) provádět spojování materiálů;

c) provádět relevantní zkoušky.

6.2.1.4.6 Požadavky na zkušební a schvalovací orgány
Zkušební a schvalovací orgány musí být nezávislé na výrobních podnicích a jejich technologická způsobilost musí být na požadované úrovni. Tyto požadavky se považují za splněné, jestliže byly schváleny na základě akreditačního postupu v souladu s příslušnými evropskými normami řady EN 45 000.

6.2.1.5 První prohlídka

6.2.1.5.1 Nádoby musí být podrobeny první prohlídce podle dále uvedených požadavků:
U dostatečného počtu vzorků nádob je nutno provést:
U všech nádob je nutno provést:

a) zkoušku konstrukčního materiálu, při níž musí být stanoveny alespoň výrazná mez průtažnosti, pevnost v tahu a prodloužení při přetržení;

b) změření tloušťky nejslabšího místa stěn a výpočet napětí;

c) ověření stejnorodosti konstrukčního materiálu u každé výrobní série a kontrola vnějšího a vnitřního stavu nádob;

d) zkouška hydraulickým tlakem. Nádoby musí odolat zkušebnímu tlaku bez vzniku trvalých deformací a zřejmých trhlin;
POZN. Se souhlasem zkušebního a schvalovacího orgánu schváleného příslušným úřadem země schválení ¹⁾ může být hydraulická tlaková zkouška nahrazena zkouškou plynem, pokud není tento postup nebezpečný.

e) kontrola označení nádob, viz pododdíl 6.2.1.7;

f) kromě toho nádoby určené pro přepravu 1001 acetylen, rozpuštěný musí být podrobeny kontrole povahy porézní hmoty a množství rozpouštědla.

6.2.1.5.2 Zvláštní ustanovení vztahující se na nádoby z hliníkových slitin

a) Kromě předepsané první prohlídky v odstavci v 6.2.1.5.1, je nezbytná zkouška pro možnou vnitrokrystalickou korozi vnitřní stěny nádob, kde je použita hliníková slitina obsahující měď nebo kde je použita hliníková slitina obsahující hořčík a mangan a obsah manganu je větší než 3,5 % nebo obsah manganu je nižší než 0,5 %.

b) V případě slitiny hliník nebo měď zkouška musí být provedena výrobcem v době schvalování nové slitiny příslušným úřadem; ta musí být potom opakována v průběhu výroby pro každou tavbu slitiny.

c) V případě slitiny hliník hořčík zkouška musí být provedena výrobcem v době schvalování nové slitiny a výrobního postupu příslušným úřadem. Zkouška musí být opakována vždy při změně složení slitiny nebo výrobního postupu.

6.2.1.6 Periodická prohlídka

6.2.1.6.1 Nádoby pro vícenásobné použití musí být podrobeny opětovným (periodickým) prohlídkám pod dohledem zkušebního a schvalovacího orgánu schváleného příslušným úřadem země schválení¹⁾ v souladu s lhůtami stanovenými v příslušných pokynech (P200 nebo P203 v pododdílu 4.1.4.1) a podle dále uvedených požadavků:
POZN. 1. Se souhlasem zkušebního a schvalovacího orgánu schváleného příslušným úřadem země schválení¹⁾ může být hydraulická zkouška nahrazena zkouškou plynem, pokud není tento postup nebezpečný, nebo rovnocennou ultrazvukovou metodou.
POZN.2. Se souhlasem zkušebního a schvalovacího orgánu schváleného příslušným úřadem země schválení 1/ může být hydraulická tlaková zkouška lahví a trubkových nádob nahrazena rovnocennou akustickou metodou.
POZN.3. Se souhlasem zkušebního a schvalovacího orgánu schváleného příslušným úřadem země schválení¹⁾ může být hydraulická tlaková zkouška každé svařované ocelové láhve určené pro přepravu plynů UN číslo 1965, uhlovodíky plynné, směs, zkapalněná j.n., s vnitřním objemem do 6,5 litrů nahrazena jinou zkouškou zaručující stejnou úroveň bezpečnosti.

a) Vnější kontrola nádoby, výstroje a označení;

b) Vnitřní kontrola nádoby (např. vážením, prohlídka vnitřního stavu, kontroly tloušťky stěny);

c) Hydraulická tlaková zkouška a, pokud je to nezbytné, kontrola charakteristik materiálu vhodnými zkouškami;

6.2.1.6.2 U nádob určených pro přepravu UN-čísla 1001, acetylen, rozpuštěný, musí být provedena pouze kontrola vnějších stavu (koroze, deformace) a stavu porézní hmoty (rozpad, usazování).

6.2.1.6.3 Odchylně od 6.2.1.6.1 c) uzavřené kryogenní nádoby musí být podrobeny vnější prohlídce a zkoušce těsnosti. Zkouška těsnosti musí být provedena s plynem obsaženým v nádobě nebo s inertním plynem. Kontrola musí být provedena prostředky měření přetlaku nebo podtlaku. Tepelná izolace nemusí být sejmuta.

6.2.1.7 Označení nádob

6.2.1.7.1 Nádoby pro vícenásobné použití musí být opatřeny zřetelně čitelnými a trvanlivými dále uvedenými nápisy:
Tyto nápisy musí být nesnímatelně upevněny, např. vyraženy, buď na zesílené části nádoby, nebo na prstenci nebo nesnímatelně upevněny nálepkami.
Smí být též vyraženy přímo na nádobě, pokud je prokázáno, že pevnost nádoby není narušena nápisem.
Pozn. viz též pododdílu 5.2.1.6

a) Jméno a značka výrobce;

b) Číslo schválení (jestliže konstrukční typ nádoby byl schválen podle pododdílu 6.2.1.4);

c) Sériové nebo výrobní číslo nádoby uvedené výrobcem;

d) Vlastní hmotnost nádoby bez výstroje a příslušenství je-li kontrola tloušťky stěny požadována během periodické prohlídky, provede se vážení;

e) Zkušební tlak;

f) Datum (měsíc a rok) první prohlídky a poslední opětovné (periodické) prohlídky;
Pozn. Měsíc se nemusí uvádět pro plyny, pro něž se nemusí uvádět lhůta mezi opětovnými (periodickými) prohlídkami je 10 let nebo více (viz pododdílu 4.1.4.1 Pokyny pro balení P200 (9) a P203 (8).

g) Razítko znalce, který provedl zkoušky a prohlídky;

h) V případě UN-čísla 1001 acetylen, rozpuštěný, dovolený plnící tlak (viz pododdílu 4.1.4.1, pokyn pro balení P200 (6) a celková hmotnost: prázdná nádoba, výstroj a příslušenství, porézní hmota a rozpouštědlo;

i) Vnitřní obsah v litrech;

j) Pro stlačené plyny plněné tlakem nejvyšší plnící tlak při 15°C dovolený pro nádobu;

6.2.1.7.2 Nádoby na jedno použití musí být opatřeny dále uvedenými zřetelně čitelnými a trvanlivými nápisy:
Nápisy uvedené v tomto odstavci kromě uvedených pod písmenem g), musí být nesnímatelně upevněny, např. vyraženy, buď na zesílené části nádoby nebo na prstenci nebo nesnímatelně upevněny nálepkami.Smí být též vyraženy přímo na nádobě, pokud je prokázáno, že pevnost nádoby není narušena nápisem.

a) Jméno a značka výrobce;

b) Číslo schválení (jestliže konstrukční typ nádoby byl schválen podle pododdílu 6.2.1.4);

c) Číslo série nádoby uvedené výrobcem;

d) Zkušební tlak;

e) Datum (měsíc a rok) výroby;

f) Razítko znalce, který provedl první prohlídku;

g) UN číslo a úplný název (oficiální pojmenování) uvedený v kapitole 3.1, pro přepravované plyny a směsi plynů;
V případě plynů zařazených pod položkou j.n. musí být uvedeny pouze UN číslo a technický název³⁾;
V případě směsí plynů musí být uvedeny nejvýše dvě základní složky nejvíce přispívající k jejich nebezpečnostnímu riziku;

h) Slova „ZNOVU NEPLNIT" ("DO NOT REFIL"); tento nápis musí být vysoký nejméně 6 mm.

6.3.1 Všeobecná ustanovení

6.3.1.1 Obal splňující požadavky tohoto oddílu a 6.3.2 může být po rozhodnutí příslušného orgánu označován takto:

(a) symbolem obalu Spojených národů;;

(b) kódem označujícím typ obalu podle požadavků uvedených v 6.1.2;

(d) posledními dvěma číslicemi roku výroby obalu;

(e) označením státu umísťujícím označení uvedením rozlišovací značky pro motorová vozidla v mezinárodním provozu ¹¹;

(f) jménem výrobce nebo jinou identifikací obalu stanovenou příslušným orgánem;

(g) obaly splňující požadavky 6.3.2.9 písmenem „U“ umístěným bezprostředně za označením požadovaným výše uvedeným bodem (b).

6.3.1.2 Příklady označování

	4G/CLASS 6.2/92	jako v 6.3.1.1 a), b), c), a d)
	S/SP-9989-ERIKSSON	jako v 6.3.1.1 e) a f)

6.4.1 (Vyhrazeno)

6.5.1 Všeobecné požadavky na všechny typy IBC

6.5.1.1 Rozsah

6.5.1.1.1 Požadavky této kapitoly se vztahují na velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), jejichž používání je výslovně schváleno pro přepravu určitých nebezpečných věcí podle pokynů pro balení uvedených ve sloupci (8) kapitoly 3.2. Přemístitelné cisterny, nádržkové kontejnery, které odpovídají požadavkům kapitoly 6.7, se nepovažují za IBC. IBC, které splňují požadavky této kapitoly, se pro účely ADR nepovažují za kontejnery.

6.5.1.1.2 IBC a jejich provozní výstroj neodpovídající přesně těmto požadavkům, ale mající přijatelné alternativy, mohou být příslušným orgánem považovány za přijatelné pro schválení. Kromě toho se zřetelem k pokroku vědy a techniky může být používání alternativních uspořádání, která nabízejí nejméně stejnou bezpečnost používání s hlediska snášenlivosti s vlastnostmi přepravovaných látek a stejnou nebo vyšší odolnost proti nárazu, zatížení a ohni, povoleno příslušným orgánem.

6.5.1.1.3 Konstrukce, výstroj, zkoušení, označování a provoz IBC musí být uznány příslušným orgánem země, ve které byla IBC schválena.

6.5.1.2 (Vyhrazeno)

6.5.1.3 (Vyhrazeno)

6.5.1.4 Kódovací systém pro označení IBC

6.5.1.4.1 Kód tvoří dvě arabské číslice, jak je uvedeno v odstavci a), za nimiž následuje(í) písmeno(a) uvedené(á) v odstavci b), následované, pokud je to stanoveno v jednotlivých oddílech, arabskou číslicí označující kategorii IBC.

(a)

Typ	Pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované		Pro kapaliny
	samospádem	pod tlakem vyšším než 10 kPa (0,1 bar)
Tuhý	11	21	31
Flexibilní	13	-	-

(b) Materiály

A. Ocel (všechny typy a povrchové úpravy)

B. Hliník

C. Přírodní dřevo

D. Překližka

F. Dřevovláknité materiály

G. Lepenka

H. Plast

L. Textilní tkaniny

M. Papír, vícevrstvý

N. Kov (mimo ocel a hliník)

6.5.1.4.2 Pro kombinované IBC musí být použity následně v druhém pořadí kódu dvě velká písmena latinské abecedy. První udává materiál vnitřní nádoby IBC a druhá vnějšího obalu IBC.

6.5.1.4.3 Dále jsou uvedeny typy a kódy IBC:

Materiál	Kategorie	Kód	Pododdíl
Kov
A. Ocel	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem	11A	6.5.3.1
	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem	21A
	pro kapaliny	31A
B. Hliník	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem	11B
	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem	21B
	pro kapaliny	31B
N. Ostatní kovy	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem	11N
	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem	21N
	pro kapaliny	31N
Flexibilní
H. Plasty	tkané plasty bez povlaku nebo vyložení	13H1	6.5.3.2
	tkané plasty s povlakem	13H2
	tkané plasty s vyložením	13H3
	tkané plasty s povlakem a s vyložením	13H4
	plastová fólie	13H5
L. Textilní tkanina	bez povlaku nebo vyložení	13L1
	s povlakem	13L2
	s vyložením	13L3
	s povlakem a s vyložením	13L4
M. Papír	vícevrstvý	13M1
M. Papír	vícevrstvý, odolný vodě	13M2
H. Tuhé plasty	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, vybavené provozní výstrojí	11H1	6.5.3.3
	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, samonosné	11H2
	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem, vybavené provozní výstrojí	21H1
	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem, samonosné	21H2 31H1 31H2
	pro kapaliny, vybavené provozní výstrojí pro kapaliny, samonosné	21H2 31H1 31H2
HZ. Kombinace s vnitřní nádobou z plastů ^a	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, s nádobou z tuhého plastu	11HZ1	6.5.3.4
	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, s nádobou z flexibilního plastu	11HZ2
	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem, s nádobou z tuhého plastu	21HZ1
	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem, s nádobou z flexibilního plastu	21HZ2 31HZ1 31HZ2
	pro kapaliny, s nádobou z tuhého plastu pro kapaliny, s nádobou flexibilního plastu	21HZ2 31HZ1 31HZ2
G. Lepenka	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem	11G	6.5.3.5
Dřevo
C. Přírodní dřevo	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, s vnitřním vyložením	11C	6.5.3.6
D. Překližka	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, s vnitřním vyložením	11D
F. Dřevovláknité materiály	pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem, s vnitřním vyložením	11F

^a Tento kód musí být doplněn nahrazením písmena Z velkým písmenem podle 6.5.1.4.1 b) označujícím použitý materiál pro vnější obal.

6.5.1.4.4 Písmeno „W“ může být uvedeno za kódem IBC. Písmeno „W“ označuje, že IBC, ačkoli je stejného typu uvedeného kódem, je vyrobena podle specifikace odlišné uvedené v 6.5.3 a je považována za rovnocennou podle požadavků uvedených v 6.5.1.1.2.

6.5.1.5 Požadavky na konstrukci

6.5.1.5.1 IBC musí být odolné proti poškozením, způsobeným okolním prostředím nebo musí být proti nim vhodným způsobem chráněny.

6.5.1.5.2 IBC musí být vyrobeny a uzavřeny tak, aby nemohlo dojít k úniku obsahu při normálních podmínkách přepravy, včetně účinku vibrací nebo změn teploty, vlhkosti nebo tlaku.

6.5.1.5.3 IBC a jejich uzávěry musí být zhotoveny z materiálů, snášenlivých s plněnými látkami nebo být zevnitř chráněny, aby nenastalo nebezpečí:

(a) že budou napadeny obsahem takovým způsobem, který by jejich použití učinil rizikovým;

(b) že dojde k reakci nebo rozkladu obsahu popř. k vytvoření zdraví škodlivých nebo nebezpečných sloučenin působením obsahu na materiály IBC.

6.5.1.5.4 Byla-li použita těsnění, musí být z materiálu, který nemůže být napaden látkami přepravovanými v IBC.

6.5.1.5.5 Veškerá provozní výstroj musí být umístěna nebo chráněna tak, aby riziko úniku přepravovaných látek z důvodu jeho poškození při manipulaci a přepravě bylo sníženo na nejmenší možnou míru.

6.5.1.5.6 IBC, jejich příslušenství, provozní výstroj a konstrukční vybavení musí být uzpůsobeny tak, aby odolávaly beze ztráty obsahu vnitřnímu tlaku plněné látky a normálnímu namáhání při manipulaci a přepravě. IBC určené ke stohování musí být pro tento účel konstrukčně přizpůsobeny. Zvedací a fixační zařízení na IBC musí mít dostatečnou pevnost, aby odolaly normálním podmínkám manipulace a přepravy bez podstatné deformace nebo poruchy; musí být umístěny tak, aby v žádné části IBC nevznikalo nadměrné namáhání.

6.5.1.5.7 Je-li IBC tvořena tělesem nádoby uvnitř rámu, musí být konstruována tak, aby:

(a) těleso nádoby nedrhlo o rám nebo nedocházelo ke tření, které by způsobovalo materiální škody na tělese nádoby,

(b) těleso nádoby zůstávalo stále zajištěno v rámu,

(c) části výstroje byly upevněny tak, aby nemohly být poškozeny, jestliže spojení mezi tělesem nádoby a rámem umožňují rozpínání nebo vzájemný posun.

6.5.1.5.8 Je-li IBC vybavena spodním vypouštěcím ventilem, musí být zajistitelný v uzavřené poloze a celý vyprazdňovací systém musí být vhodným způsobem chráněn proti poškození. Ventily s pákovými uzávěry musí být chráněny proti náhodnému otevření, přičemž musí být otevřená a uzavřená poloha lehce zjistitelná. U IBC obsahujících kapalné látky musí být též dodatkové zařízení k utěsnění výpustního otvoru, např. slepá příruba nebo stejně účinné zařízení.

6.5.1.5.9 Každá IBC musí být podrobena s úspěchem odpovídajícím zkouškám.

6.5.1.6 Zkoušení, certifikace a prohlídka

6.5.1.6.1 Zajištění kvality: IBC musí být vyrobeny a vyzkoušeny podle programu zajištění kvality, který je uznáván příslušným orgánem, aby bylo zajištěno, že každá vyrobená IBC splňuje požadavky této kapitoly.

6.5.1.6.2 Zkušební požadavky: IBC musí být podrobeny zkouškám konstrukčního typu a, pokud se na ně vztahují, prvním a periodickým zkouškám podle 6.5.4.14.

6.5.1.6.3 Certifikace: Se zřetelem osvědčení a označení (jak je uvedeno v 6.5.2.) musí být vydán protokol, že konstrukční typ, včetně jeho výstroje, splňuje konstrukční požadavky.

6.5.1.6.4 Prohlídka: Každá kovová, z tuhého plastu a kombinovaná IBC musí být podrobena prohlídce, aby bylo vyhověno požadavkům příslušného orgánu.

(a) Před uvedením do provozu a potom v intervalech nepřekračujících pět let z hlediska:
Pokud je tepelná izolace, je třeba ji sejmout pouze v nezbytné míře pro přezkoušení tělesa IBC.

(i) shodnosti s konstrukčním typem, včetně označení;

(ii) vnitřních a vnějších podmínek;

(iii) provozuschopnosti provozní výstroje.

(b) V intervalech nejvýše dvou a půl let z hlediska:
Pokud je tepelná izolace, je třeba ji sejmout pouze v nezbytné míře pro přezkoušení tělesa IBC.
Zpráva o každé prohlídce musí být uložena držitelem nejméně do doby příští prohlídky.

(i) vnějších podmínek;

(ii) provozuschopnosti provozní výstroje.

6.5.1.6.5 Pokud je konstrukce IBC poškozena následkem nárazu (např. při nehodě) nebo z jiné příčiny, musí být opravena a potom podrobena úplné zkoušce a prohlídce, jak je uvedeno v 6.5.4.14.3 a 6.5.1.6.4 (a).

6.5.1.6.6 Příslušný orgán může kdykoli požádat o přezkoušení zkouškami v souladu s touto kapitolou, že IBC splňuje požadavky zkoušek konstrukčního typu.

6.6.1 Všeobecné

6.6.1.1 Ustanovení této kapitoly neplatí pro:
- obaly pro třídu 2, vyjma velkých obalů pro předměty třídy 2, včetně obalů na aerosoly;
- obaly pro třídu 6.2, vyjma velkých obalů pro UN 3291 odpad klinický;
- zásilky třídy 7, obsahující radioaktivní látky.

6.6.1.2 Velké obaly musí být vyráběny a zkoušeny podle programu zajištění kvality který příslušný orgán shledal jako uspokojivý, aby bylo zabezpečeno, že každý vyrobeny obal odpovídá požadavkům této kapitoly.

6.7.1 Platnost a všeobecné požadavky

6.7.1.1 Požadavky této kapitoly se vztahují na přemístitelné cisterny určené pro přepravu nebezpečných věcí tříd 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 7, 8 a 9 všemi druhy dopravy. Kromě požadavků této kapitoly, pokud není stanoveno jinak, příslušné požadavky Mezinárodní úmluvy pro bezpečné kontejnery (CSC) 1972, se změnami a doplňky, musí být splněny každou přemístitelnou cisternou odpovídající definici "kontejner" této úmluvy. Dodatečné požadavky mohou být uplatněny na přemístitelné cisterny přicházející na moře, které jsou manipulovány na otevřeném moři.

6.7.1.2 S přihlédnutím k vědeckému a technickému pokroku technické požadavky této kapitoly mohou být nahrazeny jinými podmínkami («.alternativními ujednáními») Tyto alternativní úpravy musí nabízet úroveň bezpečnosti nejméně takovou, která je dána požadavky této kapitoly s ohledem na snášenlivost s přepravovanými látkami, a schopnost přemístitelné cisterny odolat, nárazu, zatížení a požáru. Pro mezinárodní dopravu alternativní ujednání přemístitelných cisteren musí být schváleny vhodnými příslušnými orgány.

6.7.1.3 Pokud látka není uvedena v pokynech pro přemístitelné cisterny (T1 až T23, T50 nebo T75) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2, prozatímní schválení může být vydáno příslušným orgánem země původu. Schválení musí být uvedeno v dokumentaci k zásilce a musí obsahovat nejméně informaci normálně uvedenou v pokynech pro přemístitelné cisterny a podmínky, za nichž musí být látka přepravována.

6.8.1 Rozsah použití

6.8.1.1 Požadavky uvedené přes celou šířku stránky se vztahují na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla a na současně i na cisternové kontejnery, cisternové výměnné nástavby a MEGC. Ty, které jsou uvedeny v jednotlivých sloupcích se vztahují pouze na:
- nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla (levý sloupec);
- cisternové kontejnery, cisternové výměnné nástavby a MEGC (pravý sloupec).

6.8.1.2 Tyto požadavky se vztahují na

nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla

Cisternové kontejnery, cisternové výměnné nástavby a MEGC

používané pro přepravu plynných, kapalných, práškových nebo zrnitých látek.

6.8.1.3. Oddíl 6.8.2 uvádí požadavky vztahující se na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny, cisternové kontejnery a cisternové výměnné nástavby určené pro přepravu látek všech tříd a na bateriová vozidla a MEGC určená pro přepravu plynů třídy 2. Oddíly 6.8.3 až 6.8.5 obsahují zvláštní požadavky doplňující nebo pozměňující požadavky uvedené v oddílu 6.8.2.

6.8.1.4 Ustanovení týkající se používání těchto cisteren viz kapitola 4.3.

6.9.1 Všeobecná ustanovení

6.9.1.1 Cisterny FRP musí být konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle programu zajišťujícího kvalitu uznávaného příslušným orgánem; zejména laminovací práce a svařování termoplastových vyložení musí být prováděny odborně kvalifikovanými pracovníky podle postupů uznávanými příslušným orgánem.

6.9.1.2 Na konstrukci a zkoušení cisteren FRP se vztahují též ustanovení 6.8.2.1.1, 6.8.2.1.7, 6.8.2.1.13, 6.8.2.1.14 a) a b), 6.8.2.1.25, 6.8.2.1.27, 6.8.2.1.28 a 6.8.2.2.3.

6.9.1.3 Pro cisterny FRP nesmí být použity.žádné ohřívací prvky

6.9.1.4 Na stabilitu cisternových vozidel se vztahují požadavky 9.7.5.1.

6.1.2 Kódování konstrukčních typů obalů

6.1.2.1 Kód sestává z:

(a) arabské číslice označující druh obalu, např. sud, kanystr atd. následované;

(b) jedním nebo několika velkými latinskými písmeny označujícími druh materiálu, např. ocel, dřevo atd. následované v případě nutnosti;

6.1.2.2 Pro kombinované obaly se použijí dvě velká latinská písmena v pořadí na druhém místě kódu. První označuje materiál vnitřní nádoby, druhé označuje materiál vnějšího obalu.

6.1.2.3 Pro skupinové obaly a obaly určené pro infekční látky označené podle 6.3.1.1 se musí použít pouze kódové číslo pro vnější obal.

6.1.2.4 Písmena “T“, “V“ nebo “W“ mohou být uvedena za kódem obalu. Písmeno “T“ označuje záchranný obal odpovídající požadavkům uvedeným v 6.1.5.1.11. Písmeno “V“ označuje zvláštní obal odpovídající požadavkům uvedeným v 6.1.5.1.7. Písmeno “W‘ označuje, že obal, ačkoli je téhož typu uvedeného v kódu, je vyroben postupem odlišným od postupu uvedeného v oddílu 6.1.4 a je považován za rovnocenný podle ustanovení uvedených v pododdílu 6.1.1.2.

6.1.2.5 Následující číslice se musí použít pro druhy obalů:

1. Sud

2. Dřevěný sud

3. Kanystr

4. Bedna

5. Pytel

6. Kombinovaný obal

7. (vyhrazeno)

8. Obaly z jemného plechu

6.1.2.6 Následující velká písmena se použijí pro druhy materiálu:

A. Ocel (všechny druhy a povrchové úpravy);

B. Hliník

C. Dřevo přírodní

D. Překližka

F. Dřevovláknité materiály

G. Lepenka

H. Plast

L. Textilní tkaniny

M. Papír vícevrstvý

N. Kov (kromě oceli a hliníku)

P. Sklo, porcelán nebo kamenina

6.1.2.7 V následující tabulce jsou uvedeny kódy používané pro označení typu obalů v závislosti na druhu obalů, materiálu použitém pro jejich výrobu a jejich kategorii; současně se v ní poukazuje na pododdíly, kde jsou uvedeny příslušné požadavky:

Druh obalu	Materiál	Kategorie obalu	Kód	Pod- oddíl
1. Sudy	A Ocel	neodnímatelné víko	1A1	6.1.4.1
	A Ocel	odnímatelné víko	1A2	6.1.4.1
	B. Hliník	neodnímatelné víko	1B1	6.1.4.2
	B. Hliník	odnímatelné víko	1B2	6.1.4.2
	D. Překližka		1D	6.1.4.5
	G. Lepenka		1G	6.1.4.7
	H. Plast	neodnímatelné víko	1H1	6.1.4.8
	H. Plast	odnímatelné víko	1H2	6.1.4.8
	N. Kov, kromě oceli nebo hliníku	neodnímatelné víko	1N1	6.1.4.3
	N. Kov, kromě oceli nebo hliníku	odnímatelné víko	1N2	6.1.4.3
2. Dřevěné sudy	C. Dřevo přírodní	se zátkou	2C1	6.1.4.6
2. Dřevěné sudy	C. Dřevo přírodní	odnímatelné víko	2C2	6.1.4.6
3. Kanystry	A. Ocel	neodnímatelné víko	3A1	6.1.4.4
	A. Ocel	odnímatelné víko	3A2	6.1.4.4
	B. Hliník	neodnímatelné víko	3B1	6.1.4.4
	B. Hliník	odnímatelné víko	3B2	6.1.4.4
	H. Plast	neodnímatelné víko	3H1	6.1.4.8
	H. Plast	odnímatelné víko	3H2	6.1.4.8
4. Bedny	A. Ocel		4A	6.1.4.14
	B. Hliník		4B	6.1.4.14
	C. Dřevo přírodní	jednoduchý	4C1	6.1.4.9
	C. Dřevo přírodní	s prachotěsnými stěnami	4C2	6.1.4.9
	D. Překližka		4D	6.1.4.10
	F. Dřevovláknité materiály		4F	6.1.4.11
	G. Lepenka		4G	6.1.4.12
	H. Plast	pěnové hmoty	4H1	6.1.4.13
	H. Plast	tuhé plasty	4H2	6.1.4.13
5. Pytle	H Plastové tkaniny	bez vnitřního pytle nebo vnitřního	5H1	6.1.4.16
		prachotěsné	5H2
		odolné proti vodě	5H3
	H. Plastové folie		5H4	6.1.4.17
	L. Textilní tkaniny	bez vnitřního pytle nebo vnitřního	5L1	6.1.4.15
		prachotěsné	5L2
		odolné proti vodě	5L3
	M. Papír	vícevrstvý	5M1	6.1.4.18
	M. Papír	vícevrstvý, odolný proti vodě	5M2	6.1.4.18
6. Kombinované obaly	H. Nádoby z plastu	s vnějším obalem z oceli ve tvaru	6HA1	6.1.4.19
		s vnějším obalem z oceli tvaru	6HA2	6.1.4.19
		z vnějším obalem z hliníku tvaru	6HB1	6.1.4.19
		s vnějším obalem z hliníku tvaru	6HB2	6.1.4.19
		s vnějším obalem z přírodního	6HC	6.1.4.19
		s vnějším obalem z překližky tvaru	6HD1	6.1.4.19
		s vnějším obalem z překližky tvaru	6HD2	6.1.4.19
		s vnějším obalem z lepenky tvaru	6HG1	6.1.4.19
		s vnějším obalem z lepenky tvaru	6HG2	6.1.4.19
		s vnějším obalem z plastu tvaru	6HH1	6.1.4.19
		s vnějším obalem z tuhého plastu	6HH2	6.1.4.19
	P. Nádoby z porcelánu, skla nebo kameniny	s vnějším obalem z oceli tvaru sudu	6PA1	6.1.4.20
		s vnějším obalem z oceli tvaru	6PA2	6.1.4.20
		s vnějším obalem z hliníku tvaru	6PB1	6.1.4.20
		s vnějším obalem z hliníku tvaru	6PB2	6.1.4.20
		s vnějším obalem z přírodního	6PC	6.1.4.20
		s vnějším obalem z překližky tvaru	6PD1	6.1.4.20
		s vnějším obalem tvořeným	6PD2	6.1.4.20
		s vnějším obalem z lepenky tvaru	6PG1	6.1.4.20
		s vnějším obalem z lepenky tvaru	6PG2	6.1.4.20
		s vnějším obalem z pěnové hmoty	6PH1	6.1.4.20
		s vnějším obalem z tuhého plastu	6PH2	6.1.4.20
0. Obaly z jemného plechu	A. Ocel	neodnímatelné víko	0A1	6.1.4.22
0. Obaly z jemného plechu	A. Ocel	odnímatelné víko	0A2	6.1.4.22

6.10.2 Konstrukce

6.10.2.1 Cisterny musí být konstruovány pro výpočtový tlak rovný 1,3 násobku plnicího nebo vyprazdňovacího tlaku, avšak nejméně 400 kPa (4 bary) (přetlak). Pro přepravu látek, pro které je v 6.8 předepsán vyšší výpočtový tlak, musí být použit tento vyšší tlak.

6.10.2.2 Cisterny musí být konstruovány tak, aby odolaly vnitřnímu podtlaku 100 kPa (1 bar).

6.2.2 Nádoby konstruované, vyráběné a zkoušené podle norem
Požadavky oddílu 6.2.1 se považují za splněné, pokud odpovídají dále uvedeným relevantním normám:

Odkaz	Název dokumentu	Použitelné oddíly
pro materiály
EN 1797-1:1998	Kryogenní nádoby - Snášenlivost plyn/materiál - Část 1: Snášenlivost s kyslíkem	6.2.1.2
EN ISO 11114- 1:1997	Přemístitelné plynové láhve- snášenlivost materiálu láhví a ventilů ve styky s obsaženými plyny- Část 1: Kovové materiály	6.2.1.2
EN ISO 11114-2: 2000	Přemístitelné plynové láhve- snášenlivost materiálů láhví a ventilů ve styku s obsaženými plyny – Část 2: Nekovové materiály	6.2.1.2]
EN 1252-1: 1998	Kryogenní nádoby -Materiály-Část1: Pevnostní požadavky při teplotě nižší než–80°C	6.2.1.2
pro láhve
EN 12862:2000	Přemístitelné plynové láhve – tvar a konstrukce znovu plnitelných přemístitelných svařovaných plynových láhví z hliníkových slitin	6.2.2.2 6.2.1.5
Příloha I, Části 1 až 3 k 84/525/EEC	Direktiva Rady o sbližování předpisů členských států týkající se bezešvých ocelových lahví na plyny	6.2.1.1 a 6.2.1.5
Příloha I, Části 1 až 3 k 84/526/EEC	Direktiva Rady o sbližování předpisů členských států týkající se svařovaných ocelových lahví na plyny	6.2.1.1 a 6.2.1.5
Příloha I, Části 1 až 3 k 84/527/EEC	Direktiva Rady o sbližování předpisů členských států týkající se bezešvých lahví na plyny z hliníku a slitin hliníku	6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1442:1998	Přemístitelné svařované ocelové láhve pro vícenásobné použití na LPG - Konstrukce a výroba	6.2.1.1, 6.2.1.5, 6.2.1.7
EN 1800:1998	Láhve na acetylen - Základní požadavky a definice	6.2.1.1.2
EN 1964-1:1999	Bezešvé ocelové láhve na plyny: 0.5 1 <vnitřní objem≤150 I	6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN 1975:1999 kromě přílohy G Přílohy G	Bezešvé láhve na plyn z hliníkové slitiny: 0.5 I <vnitřní objem≤ 150 I	6.2.1.1 a 6.2.1.5
EN ISO 11120:1999	Bezešvé láhve na plyn: 150 I <vnitřní objem< 3000 I	6.2.1.1 a 6.2.1.5
[prEN 1964-3:2000	Přemístitelné láhve na plyn - Specifikace pro konstrukci a výrobu přepravitelných bezešvých ocelových lahví na plyn pro vícenásobné použití s vnitřním objemem od 0.5 litru do 150 litrů - Část 3: Láhve vyrobené z nerezové oceli	6.2.1.1 a 6.2.1.5
[prEN 12205	Přemístitelné láhve na plyn - Kovové láhve na plyn pro vícenásobné použití	6.2.1.1 a 6.2.1.5]
prEN 1251-1	Kryogenní nádoby - Přemístitelné, podtlakově izolované s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů - Část 1: Základní požadavky	6.2.1.7.1
prEN 1251-2	Kryogenní nádoby - Přemístitelné, podtlakově izolované s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů - Část 2: Konstrukce, výroba, kontrola	6.2.1.1 a 6.2.1.5
prEN 1251-3	Kryogenní nádoby - Přemístitelné, podtlakově izolované s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů - Část 3: Provozní požadavky	6.2.1.6
pro uzávěry
EN 849:1996 (kromě Přílohy A)	Přemístitelné láhve na plyn - Ventily lahví - Specifikace a zkoušení typu	6.2.1.1.
pro označování
EN 1089-1: 1996	Přemístitelné láhve na plyn - Označení láhve na plyn (kromě LPG) - Část 1: Označení razítkem	6.2.1.7.1 kromě (b) a 6.2.1.7.2 kromě (b)

6.3.2 Požadavky na zkoušení obalů

6.3.2.1 Kromě obalů na živá zvířata a organismy musí být vzorky každého obalu připraveny pro zkoušení, jak je uvedeno v 6.3.2.2 a potom podrobeny zkouškám uvedeným v 6.3.2.4 až 6.3.2.6. Jestliže je to pro povahu obalů nezbytné, jsou dovoleny rovnocenná příprava a zkoušky, pokud může být prokázána nejméně stejná účinnost.

6.3.2.2 Vzorky každého obalu musí být připraveny jako pro přepravu, kromě toho, že látka určená pro přepravu musí být nahrazena vodou nebo, kde se vyžaduje teplota -18 °C, nemrznoucí kapalinou. Každá prvotní nádoba musí být naplněna na 98 % svého vnitřního objemu.

6.3.2.3 Požadované zkoušky

Materiál					Požadované zkoušky
vnějšího obalu			vnitřního obalu		uvedené v 6.3.2.5				uvedené v 6.3.2.6
Lepenka	Plasty	Jiné	Plasty	Jiné	(a)	(b)	(c)	(d)
X			X			X	X	pokud je použit suchý led	X
X				X		X			X
	X		X				X		X
	X			X			X		X
		X	X				X		X
		X		X	X				X

6.3.2.4 Obaly připravené jako pro přepravu musí být podrobeny zkouškám uvedeným v 6.3.2.3, který pro zkušební účely třídí obaly podle jejich materiálových charakteristik. Pro vnější obaly se záhlaví vztahují na lepenku nebo podobné materiály, jejichž provedení může být rychle ovlivněno vlhkostí; plasty, které mohou křehnout při nízké teplotě; a jiné materiály, takové jako kov, jehož provedení není ovlivňováno vlhkostí nebo teplotou. Pokud prvotní nádoba a druhotný obal jsou vyrobeny z různých materiálů, materiál prvotní nádoby se určuje vhodnou zkouškou. V případech, kde prvotní nádoba je vyrobena ze dvou materiálů, materiál nejvíce náchylný k poškození musí být stanoven vhodnými zkouškami.

6.3.2.5 (a) Vzorky musí být podrobeny zkoušce volným pádem na tuhý, nepružný, rovný, vodorovný povrch z výšky 9 m. Pokud mají vzorky tvar krabice, musí být podrobeny zkoušce pádem v tomto pořadí:
Pokud jsou vzorky tvaru sudu, tři musí být podrobeny zkoušce pádem v tomto pořadí:
Po provedených zkouškách pádem v uvedeném pořadí se nesmí projevit únik z prvotní(ch) nádoby(b), která(é) musí zůstat chráněna(y) absorpčním materiálem v druhotném obalu.
POZN.: Po dobu uvolnění vzorku v požadovaném směru musí být zaručeno, že aerodynamické důvody nárazu nemohou ovlivnit tento směr.

(b) Vzorky musí být podrobeny kropení vodou, což simuluje vystavení dešti o intenzitě přibližně 5 cm za hodinu po dobu nejméně jedné hodiny. Potom musí být podrobeny zkoušce popsané v odstavci (a).

(c) Vzorky musí být uloženy v prostředí při teplotě 18°C nebo nižší po dobu nejméně 24 hodin a do 15 minut po vyjmutí z tohoto prostředí musí být podrobeny zkoušce popsané v odstavci (a). Pokud vzorky obsahují suchý led, doba v uvedeném prostředí může být snížena na 4 hodiny.

(d) Pokud jsou obaly určeny, aby obsahovaly suchý led, musí být provedena dodatečná zkouška ke zkouškám uvedeným v odstavci (a) nebo (b) nebo (c).

(i) jedné zkoušce plochou na spodek,

(ii) jedné zkoušce plochou na vršek,

(iii) jedné zkoušce plochou na dlouhou stranu,

(iv) jedné zkoušce plochou na krátkou stranu,

(v) jedné zkoušce na roh.

(vi) jedné zkoušce úhlopříčně na vrchní hranu, s těžištěm hmotnosti přímo nad bodem nárazu,

(vii) jedné zkoušce úhlopříčně na spodní hranu,

(viii) jedné zkoušce plochou na stranu.

6.3.2.6 Obaly s celkovou hmotností 7 kg nebo menší musí být podrobeny zkouškám uvedeným níže v odstavci (a) a obaly za celkovou hmotností překračující 7 kg zkouškám uvedeným níže v odstavci (b).

(a) Vzorky musí být umístěny na rovný tvrdý povrch. Kulatá ocelová tyč o hmotnosti nejméně 7 Kg, průměru nepřesahujícího 38 mm a jejíž koncové nárazové hrany mají poloměr nepřevyšující 6 mm, musí být spouštěna volným pádem svisle z výšky 1 m, měřeno od jejího nárazového konce k místu nárazu na povrchu vzorku. Jeden vzorek musí být umístěn na svou základnu. Druhý vzorek musí být umístěn v kolmém směru ke směru použitému při předchozí zkoušce. V každém případě ocelová tyč musí být zaměřena tak, aby udeřila do prvotní nádoby. Proražení druhotného obalu je po každém následujícím úderu přijatelné, pokud nedojde k úniku z prvotní(ch) nádoby(b).

(b) Vzorky musí být spouštěny na konec válcové ocelové tyče. Tyč musí být nastavena svisle na rovný tvrdý povrch. Musí mít průměr 38 mm a hrany vrchního konce musí mít poloměr nepřekračující 6 mm. Tyč musí přečnívat z povrchu o vzdálenost nejméně rovnou vzdálenosti mezi primární(mi) nádobou(ami) a vnějším povrchem vnějšího obalu o nejméně 200 mm. Jeden vzorek musí být spouštěn svislým volným pádem z výšky 1 m měřené od vrcholu ocelové tyče. Druhý vzorek musí být spouštěn z té samé výšky ve směru kolmém na směr, který byl použit poprvé. V každém případě obal musí být nasměrován tak, aby ocelová tyč mohla vniknout do primární(ch) nádoby (b). Při každém dalším nárazu nesmí dojít k úniku z prvotní(ch) nádoby (b).

6.3.2.7 Příslušný orgán může povolit výběrové zkoušení obalů odlišné pouze v malé míře od zkušebního typu, např. menších rozměrů vnitřních obalů nebo vnitřní obaly nižší vlastní hmotnosti; a obaly takové jako sudy, pytle, bedny, které jsou vyráběny s malými zmenšeními vnějšího(ch) rozměru(ů).

6.3.2.8 Pokud je dodržena rovnocenná úroveň provedení jsou dovoleny následující varianty primárních nádob v sekundárním obalu, aniž by bylo třeba provést další zkoušení kompletního obalu.

(a) Prvotní nádoby stejných nebo menších rozměrů, než mají zkoušené nádoby, mohou být použity pokud:

(i) prvotní nádoby jsou podobné konstrukce jako zkoušené prvotní nádoby (např. tvaru: kruhového, pravoúhlého atd.);

(ii) materiál konstrukce prvotních nádob (např. sklo, plasty, kov) poskytuje odolnost proti nárazu a stohovacím silám stejnou nebo lepší než prvotní zkoušené nádoby;

(iii) prvotní nádoby mají stejné nebo menší otvory a uzávěr je rovnocenné konstrukce (např. šroubovací čepička, třecí víčko, atd.);

(iv) přiměřený dodatečný vycpávkový materiál je použit pro vyplnění prázdných prostorů a pro zabránění značnému pohybu prvotních nádob; a

(v) prvotní nádoby jsou směrovány v druhotných obalech tak jako ve zkoušeném kusu.

(b) Menší počet zkoušených prvotních nádob nebo alternativních typů prvotních nádob uvedených výše v odstavci (a) může být používán, pokud je doplněna dostatečná vycpávka zaplňující volný(é) prostor(y) a zabraňující značnému pohybu prvotních nádob.

6.3.2.9 Vnitřní obaly jakéhokoli typu mohou být vloženy do meziobalů a přepravovány bez zkoušení ve vnějším obalu za dále uvedených podmínek:

(a) Kombinace meziobalu/vnějšího obalu může být uspokojivě zkoušena podle 6.3.2.6 s křehkými (např. skleněnými) vnitřními nádobami;

(b) Celková kombinovaná hmotnost vnitřních nádob nesmí přesáhnout polovinu celkové hmotnosti vnitřních nádob použitých pro zkoušku pádem ve výše uvedeném odstavci a);

(c) Tloušťka vycpávky mezi vnitřními nádobami a mezi vnitřními nádobami a vnější stranou meziobalu nesmí být zmenšena pod odpovídající tloušťky v původně testovaném obalu; a jestliže jednoduchá vnitřní nádoba byla použita pro původní zkoušku, tloušťka vycpávky mezi vnitřními nádobami nesmí být menší než tloušťka vycpávky mezi vnější stranou meziobalu a vnitřní nádobou při původní zkoušce. Pokud se použijí buď menší počet nebo menší vnitřní nádoby (ve srovnání s vnitřními nádobami použitými pro zkoušku pádem), dostatečný dodatečný vycpávkový materiál musí být použit pro vyplnění prázdného prostoru;

(d) Vnější obal musí projít úspěšně stohovací zkouškou uvedenou v 6.1.5.6 pokud je prázdný. Celková hmotnost totožných kusů musí být založena na kombinované hmotnosti vnitřních nádob použitých pro zkoušku pádem uvedenou výše v odstavci (a);

(e) Pro vnitřní nádoby obsahující kapaliny musí být vloženo přiměřené množství absorpčního materiálu pro absorbování uniklého obsahu vnitřních nádob;

(f) Pokud vnější obal je určen, aby obsahoval kapaliny a není vodotěsný,nebo je určen, aby obsahoval vnitřní nádoby pro tuhé látky a není prachotěsný, prostředky zachycující jakékoli kapalné nebo tuhé obsahy musí být provedeny ve formě vodotěsného vyložení plastových pytlů nebo jinými rovnocenně účinnými prostředky utěsnění;

(g) Kromě označení předepsaných v 6.3.1.1 (a) až (f) obaly musí být označený podle 6.3.1.1 (g).

6.4.2 Všeobecné požadavky

6.4.2.1 Kus musí být tak konstruován vzhledem ke své hmotnosti, objemu a tvaru, aby mohl být snadno a bezpečně přepravován. Kromě toho kus musí být tak konstruován, aby mohl být vhodně zajištěn ve nebo na vozidle během přepravy.

6.4.2.2 Konstrukce musí být taková, aby jakékoli úchyty pro zvedání na kusu neselhaly, pokud je tento způsob používán, a taková, pokud by k poruše takových úchytů došlo, aby schopnost kusu splnit jiné požadavky této přílohy nebyla snížena.

6.4.2.3 Úchyty a jakékoli přídavné příslušenství na vnějším povrchu kusu, které může být používáno pro zvedání, musí být konstruováno buď jako podpěrné jeho hmotnosti podle požadavků uvedených v 6.4.2.2 nebo musí být snímatelné nebo jinak nepoužitelné během přepravy.

6.4.2.4 Kus musí být pokud možno nejpraktičtěji konstruován a dokončen tak, aby jeho vnější povrchy byl bez výčnělků a mohly být snadno dekontaminovány.

6.4.2.5 Vnější potah kusu musí být pokud možno nejpraktičtěji konstruován tak, aby zabránil sběru a zadržování vody.

6.4.2.6 Jakákoli zařízení připojená ke kusu v době jeho přepravy, která nejsou částí kusu, nesmějí snižovat jeho bezpečnost.

6.4.2.7 Kus musí být schopen odolat účinku jakéhokoli zrychlení, vibrace a vibrační rezonance, které mohou nastat v průběhu běžných podmínek přepravy bez snížení účinnosti jejich uzavíracích zařízení na různých nádobách nebo celistvosti kusu. Zejména šrouby, matice a jiná upevňovací zařízení musí být konstruovány tak, aby se zabránilo vzniku jejich ztráty nebo neočekávanému uvolnění dokonce i po opakovaném použití.

6.4.2.8 Materiály obalu a jakýchkoli částí a celků musí fyzikálně a chemicky snášenlivé vzájemně každý s každým a s radioaktivním obsahem. Musí být vzat zřetel na jejich chování při ozáření.

6.4.2.9 Všechny ventily, jimiž by mohl radioaktivní obsah uniknout, musí být chráněny proti neoprávněné manipulaci.

6.4.2.10 Konstrukce kusu musí brát v úvahu okolní teploty a tlaky, se kterými se pravděpodobně setkává v běžných podmínkách přepravy.

6.4.2.11 Pro radioaktivní látku mající jiné nebezpečné vlastnosti kus musí být konstruován s přihlédnutím k těmto vlastnostem, viz 2.1.3.5.3 a 4.1.9.5.1.

6.5.2 Označení

6.5.2.1 Základní označení

6.5.2.1.1 Každá IBC vyrobená a určená pro používání podle RID musí mít označení, které je trvalé, čitelné a umístěné tak, aby bylo zřetelně viditelné. Písmena, číslice a symboly musí být nejméně 12 mm vysoké a musí uvádět:
Shora předepsané základní označení musí být vyznačeno v pořadí pododstavců uvedených níže. Označení podle 6.5.2.2, jakož i všechna další označení schválená příslušným orgánem, je nutno umístit tak, aby jednotlivé části označení byly snadno zjistitelné.

	11A/Y/0289 NL/Mulder 007/5500/1500	Kovové IBC z oceli pro přepravu tuhých látek, které se vyprazdňují např. samospádem pro obalové skupiny I a II, vyrobená v únoru 1989, schválená v Nizozemsku, vyrobená firmou Mulder podle konstrukčního typu, pro který příslušný orgán přidělil kód 007, použité zatížení přo zkoušce stohováním v kg, nejvyšší hmotnost brutto v kg.
	13H3/Z/0389 F/Meunier 1713/0/1500	Flexibiní IBCpro přepravu tuhých látek, které se vyprazdňují např. samospádem, vyrobená z plastové tkaniny s vyložení, neurčené pro stohování.
	31H1/Y/0489 GB/9099/1080/1200	IBC z tuhého plastu pro přepravu kapalných látek a vyrobená z plastu s konstrukčním vybavením, které odolává zatížení stohováním.
	31HA1/Y/0591 D/Müller/1683/10800/12 00	Kombinovaná-IBC pro přepravu kapalin s vnitřní nádobou z tuhého plastu s vnějším obalem z oceli.
	11C/X/0193 S/Aurigny/9876/3000/91 0	IBC z přírodního dřeva pro přepravu tuhých látek s vnitřním vyložením schválená pro tuhé látky obalové skupiny I.

(a) Symbol OSN pro obaly
U kovových IBC, na kterých se označení provádí vyražením, smějí být použita místo symbolu písmena UN;

(b) Kód udávající typ IBC podle 6.5.1.4;

(i) X pro obalové skupiny I, II a III (IBC pouze pro tuhé látky)

(ii) Y pro obalové skupiny II a III;

(iii) Z pouze pro obalovou skupinu III;

(d) Měsíc a rok (vždy poslední dvě číslice) výroby.

(e) Stát oprávněný k umístění značky; uvedený rozlišovací značkou pro motorová vozidla v mezinárodní dopravě¹;

(f) Jméno nebo značka výrobce nebo jiné označení IBC podle ustanovení příslušného orgánu;

(g) Zkušební zatížení při zkoušce stohováním v kg. Číslicí „0“ musí být označena IBC, která není konstruována pro stohování;

(h) Nejvyšší hmotnost brutto v kg, nebo u flexibilní IBC nejvyšší hmotnost nákladu v kg.

6.5.2.2 Doplňkové označení

6.5.2.2.1 Každá IBC musí mít označení požadované v 6.5.2.1 a kromě toho následující informace, které mohou být uvedeny na korozi odolném štítku trvale připevněném na místě snadno dostupném pro kontrolu.

Doplňkové označení	Kategorie IBC
Doplňkové označení	Kovové	Z tuhého plastu	Kombinované	Lepenkové	Dřevěné
Vnitřní objem v litrech ^apři 20 °C	X	X	X
Vlastní hmotnost v kg ^a	X	X	X	X	X
Zkušební (pře)tlak v kPa nebo barech ^a, pokud se na něj vztahuje		X	X
Nejvýše přípustný plnící/vyprazdňovací tlak v kPa nebo barech ^a, pokud se na něj vztahuje	X	X	X
Materiál tělesa a jeho minimální tloušťka v mm	X
Datum poslední zkoušky těsnosti, pokud se na ně vztahuje (měsíc a rok)	X	X	X
Datum poslední prohlídky (měsíc a rok)	X	X	X
Číslo výrobní série	X

^a Používaná jednotka musí být uvedena.

6.5.2.2.2 Kromě označení uvedených v 6.5.2.1 flexibilní IBC mohou mít piktogram označující doporučené zdvihací metody.

6.5.2.2.3 Vnitřní nádoba kombinovaných IBC musí být označena nejméně těmito údaji:

(a) Jméno nebo symbol výrobce a jiné identifikační údaje IBC stanovené příslušným orgánem, jak je uvedeno v 6.5.2.1.1 f);

(b) Datum výroby, jak je uvedeno v 6.5.2.1.1 (d);

6.5.2.2.4 Pokud jsou kombinované IBC konstruovány takovým způsobem, že vnější povlak je určen pro sejmutí při přepravě prázdných IBC (takové jako zpětná přeprava IBC pro opětovné použití původním odesilatelem), každá z částí určených pro sejmutí, když je takto sejmuta, musí být označena měsícem a rokem výroby a jménem nebo symbolem výrobce a dalšími identifikačními údaji IBC stanovenými příslušným orgánem (6.5.2.1.1(f)).

6.5.2.3 Shodnost s konstrukčním typem
Označení uvádí, že IBC odpovídají uspokojivě zkoušenému konstrukčnímu typu a že požadavky uvedené v osvědčení byly splněny.

6.6.2 Kódovací systém pro označení typu velkých obalů
Používaný kód pro velký obal se skládá z:

(a) dvou arabských číslic, a sice:
50 pro tuhé velké obaly
51 pro flexibilní velké obaly a

(b) latinské velké písmeno pro druh materiálu: dřevo, ocel atd. podle seznamu v pododdíle 6.1.2.6.

6.7.2 Požadavky na konstrukci, výrobu, kontrolu a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu látek tříd 3 až 9

6.7.2.1 Definice
Pro účely tohoto oddílu:
Přemístitelná cisterna znamená multimodální cisternu s vnitřním objemem větším než 450 litrů používaná pro přepravu látek tříd 3 až 9. Přemístitelná cisterna zahrnuje nádrž s provozní výstrojí a konstrukční výstrojí nezbytnou pro přepravu nebezpečných látek. Přemístitelnou cisternu musí být možno plnit a vyprazdňovat bez sejmutí konstrukční výstroje. Musí mít stabilizační členy vně nádrže a musí ji být možno zvedat v naplněném stavu. Musí být především konstruována pro zdvih na vozidlo nebo loď a musí být vybavena zarážkami, úchyty nebo příslušenstvím umožňujícím mechanickou manipulaci. Silniční cisternová vozidla, cisternové vozy, nekovové cisterny a velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) nespadající pod definici přemístitelných cisteren;
Nádrž znamená část přemístitelné cisterny, která obsahuje látky určené pro přepravu (vlastní cisterna), včetně otvorů a jejich uzávěrů, ale nezahrnuje provozní výstroj a konstrukční výstroj;
Provozní výstroj znamená měřicí přístroje a plnicí, vyprazdňovací, větrací, pojistná, zahřívací, chladicí a tepelně izolační zařízení;
Konstrukční výstroj znamená výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky vně nádrže;
Nejvyšší dovolený provozní tlak (MAWP) znamená tlak, který nesmí být menší než nejvyšší z dále uvedených tlaků měřených na vrcholu nádrže v provozní poloze:
Konstrukční tlak znamená tlak používaný pro výpočty požadovaný uznávaným předpisem pro tlakové nádoby. Konstrukční tlak musí být vyšší než nejvyšší z dále uvedených tlaků:
Zkušební tlak znamená nejvyšší přetlak ve vrcholu nádrže během hydraulické tlakové zkoušky rovný nebo nejméně 1,5 násobku konstrukčního tlaku. Nejnižší zkušební tlak pro přemístitelné cisterny určené pro zvláštní látky je uveden v příslušných pokynech pro 7 přemístitelné cisterny ve 4.2.4.2.6;
Zkouška těsnosti znamená zkoušku nádrže a její provozní výstroje používající plyn do vnitřního tlaku nejméně 25 % MAWP;
Nejvyšší dovolená celková hmotnost (MPGM) znamená součet vlastní hmotnosti přemístitelné cisterny a nejvyšší dovolené užitečné hmotnosti;
Referenční ocel znamená ocel s mezí pevností v tahu 370 N/mm² a prodloužením při přetržení 27 %;
Měkká ocel znamená ocel se zaručenou mezí pevností v tahu 370 N/mm² až 400 N/mm² a zaručeným nejmenším prodloužením při přetržení podle 6.7.2.3.3.3;
Konstrukční rozmezí teplot pro nádrž musí být od - 40 °C do 50 °C pro látky přepravované za okolních podmínek. Pro látky manipulované za podmínek při zvýšené teplotě konstrukční teplota nesmí být nižší než nejvyšší teplota látky během plnění, vyprazdňování nebo přepravy. Přísnější konstrukční teploty musí být uvažovány pro přemístitelné cisterny provozované v tvrdých klimatických podmínkách.

(a) Nejvyšší dovolený efektivní přetlak v nádrži během plnění nebo vyprazdňování; nebo

(b) Součet:

(i) absolutního tlaku par (v barech) látky při 65 °C, minus 1 bar;

(ii) dílčího tlaku (v barech) vzduchu nebo jiných plynů v prostoru nad látkou vlivem nejvyšší teploty 65 °C v tomto prostor a roztažnost kapaliny vlivem zvýšení střední teploty látky t_r - t_f (t_f = teplota plnění, obvykle 15 °C, t_t = 50°C, nejvyšší střední teplota látky); a

(iii) tlaku stanoveného na základě dynamických sil uvedených v 6.7.2.2.12, ale nejméně 0,35 bar;

(b) Nejvyšší dovolený efektivní přetlak, pro který je nádrž konstruována, jež nesmí být menší než součet:

(i) absolutního tlaku par (v barech) látky při 65°C, minus 1 bar; a

(ii) dílčího tlaku (v barech) vzduchu nebo jiných plynů v prostoru nad látkou vlivem nejvyšší teploty 65 °C v tomto prostoru a roztažnost kapaliny vlivem zvýšení střední teploty látky t_r - t_f (t_f = teplota plnění, obvykle 15 °C, t_t = 50°C, nejvyšší střední teplota látky);

6.7.2.2 Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky

6.7.2.2.1 Nádrže musí být konstruovány a vyrobeny v souladu s požadavky na tlakové nádoby uznávanými kompetentním orgánem. Nádrže musí být vyrobeny z kovových materiálů vhodných pro tváření. Materiály musí v zásadě odpovídat národním a mezinárodním materiálovým normám. Pro svařované nádrže musí být použit pouze materiál, jehož svařitelnost byla plně prokázána. Sváry musí být odborně provedeny a zaručovat úplnou bezpečnost. Pokud výrobní proces a materiály to zvláštních ustanoveních pro přemístitelnou cisternu pro zvláštní látku v sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 nebo pokud je to schváleno příslušným orgánem. Pokud je hliník schválen musí být izolován, aby se zabránilo ztrátě fyzických vlastností, pokud je podroben tepelnému zatížení 110 kW/m² po dobu nejvýše 30 minut. Izolace musí zůstat účinná při všech teplotách do 649 °C a musí být zakryta materiálem s bodem tavení nejméně 700°C. Materiály přemístitelných cisteren musí být vhodné pro vnější prostředí, ve kterém mohou být přepravovány.

6.7.2.2.2 Nádrže přemístitelných cisteren, spojovací prvky a potrubí musí být vyrobeny z materiálů, které jsou:

(a) Podstatně odolné proti působení látky(ek) určené(ých) k přepravě; nebo

(b) Netečné nebo neutralizované chemickou reakcí; nebo

6.7.2.2.3 Těsnění musí být vyrobená z materiálů odolných proti látkám určeným k přepravě.

6.7.2.2.4 Pokud jsou nádrže potaženy, potažení musí být podstatně odolné proti působení látky(ek) určené(ých) k přepravě, homogenní, neporézní, bez trhlin, dostatečně pružné a shodné charakteristiky tepelné roztažnosti nádrže. Potažení každé nádrže, upevnění nádrže a potrubí musí být souvislé a musí pokrývat celou plochu jakékoli příruby. Pokud vnější upevnění jsou přivařena na cisternu, potažení musí být souvislé na upevnění a kolem celé plochy vnějších přírub.

6.7.2.2.5 Spoje a švy potažení musí být provedeny zatavením materiálů nebo jinými rovnocennými prostředky.

6.7.2.2.6 Dotyk různých kovů, které by mohly způsobit poškození galvanickými účinky, není připuštěn.

6.7.2.2.7 Materiály přemístitelné cisterny, včetně jakýchkoli přístrojů, těsnění, potažení a příslušenství nesmí nepříznivě ovlivňovat látky určené k přepravě v přemístitelné cisterně.

6.7.2.2.8 Přemístitelné cisterny musí být konstruovány a vyrobeny s podporami pro bezpečnou základnu během přepravy a vhodnými zvedacími a spouštěcími upevňovacími prvky.

6.7.2.2.9 Přemístitelné cisterny musí být konstruovány tak, aby odolaly beze ztráty obsahu nejméně vnitřnímu tlaku způsobenému obsahem a statickým, dynamickým a tepelným zatížením během normálních podmínek manipulace a dopravy. Konstrukce musí prokázat, že únavové účinky způsobené opakovanými těmito namáháními v průběhu očekávané životnosti přemístitelné cisterny byly vzaty v úvahu.

6.7.2.2.10 Nádrž, která má být vybavena dekompresními ventily, musí být konstruována tak, aby odolala bez stálé deformace vnějšímu tlaku do 0,21 baru nad vnitřní tlak. Dekompresní ventil musí být nastaven, aby vypouštěl při podtlaku ne vyšším než minus (-) 0,21 bar, pokud nádrž není konstruována pro vyšší vnější přetlak, ve kterém případě dekompresním ventilem je vybavena, nesmí být vyšší než konstrukční podtlak cisterny. Nádrž, která nemá být vybavena dekompresním ventilem, musí být konstruována, aby odolala bez stálé deformace vnějšímu tlaku nejvýše 0,4 bar nad vnitřní tlak.

6.7.2.2.11 Dekompresní ventily používané na přemístitelných cisternách, určené pro přepravu látek splňujících kritéria bodu vzplanutí třídy 3, včetně zahřátých látek přepravovaných při nebo nad jejich bod vzplanutí, musí být chráněny proti okamžitému prošlehnutí plamene do nádrže, nebo přemístitelná cisterna musí mít nádrž schopnou odolat bez úniku vnitřního výbuchu z prošlehnutí plamene do nádrže.

6.7.2.2.12 Přemístitelné cisterny a jejich upevnění musí při nejvyšším dovoleném zatížení být schopny absolvovat následující jednotlivé statické síly:

(a) Ve směru jízdy: dvojnásobek MPGM násobená zemským zrychlením (g)¹⁾;

(b) Vodorovně kolmo na směr jízdy: MPGM (pokud směr jízdy není jasně určen, síly musí být rovnocenné dvojnásobku MPGM) násobené zemským zrychlením (g)¹⁾;

(d) Svisle dolů: dvojnásobek MPGM (celkové zatížení včetně účinku gravitace) násobené zemským zrychlením (g)¹⁾.

6.7.2.2.13 U každé ze sil v 6.7.2.2.12 musí být zachován koeficient bezpečnosti takto:

(a) Pro kovy mající výrazně definovanou mez průtažnosti koeficient 1,5 ve vztahu k mezi tažnosti; nebo

(b) Pro kovy nemající výrazně definovanou mez průtažnosti koeficient 1,5 ve vztahu k zaručeným 0,2 % prokázané průtažnosti a pro austenitické oceli 1 % prokázané průtažnosti.

6.7.2.2.14 Hodnoty meze pevnosti nebo prokázané pevnosti musí být hodnoty podle národních a mezinárodních materiálových norem. Pokud jsou používány austenitické oceli, stanovené nejnižší hodnoty meze pevnosti nebo prokázané pevnosti podle materiálových norem mohou být zvýšeny o 15 %, pokud tyto vyšší hodnoty jsou ověřeny v materiálových kontrolních osvědčeních. Pokud neexistuje žádná materiálová norma pro daný materiál, hodnota meze pevnosti nebo prokázané pevnosti musí být schválena příslušným orgánem.

6.4.2.2.15 Přemístitelné cisterny musí být možno elektricky uzemnit, pokud jsou určeny pro přepravu látek s bodem vzplanutí podle kritérií pro třídu 3 včetně zahřátých látek přepravovaných při teplotě rovné nebo převyšující jejich bod vzplanutí. Musí být provedena taková opatření, aby se zamezilo nebezpečnému elektrostatickému výboji.

6.7.2.2.16 Pokud je to požadováno pro určité látky vhodným pokynem pro přemístitelné cisterny v 4.2.4.2.6 nebo zvláštním ustanovením uvedeným ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2, přemístitelné cisterny musí být provedeny s dodatečnou ochranou, která může mít formu dodatečné tloušťky nádrže nebo vyššího zkušebního tlaku, dodatečná tloušťka stěny nebo vyšší zkušební tlak musí být stanoven podle přirozeného nebezpečí spojeného s přepravou daných látek.

6.7.2.3 Konstrukční kritéria

6.7.2.3.1 Nádrže musí být konstruovány na základě matematické analýzy namáhání nebo experimentální míry odolnosti napětí nebo jinými metodami schválenými příslušným orgánem.

6.7.2.3.2 Nádrže musí být konstruovány a vyrobeny, aby odolaly hydraulickému zkušebnímu tlaku rovnému nejméně 1,5 násobku konstrukčního tlaku. Zvláštní požadavky pro určité látky v příslušném pokynu pro přemístitelné cisterny jsou uvedeny v sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 a popsány v 4.2.4.2.6 nebo ve zvláštním ustanovení pro přemístitelné cisterny uvedeném v sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2. Pozornost je věnována požadavkům na nejmenší tloušťku nádrže těchto cisteren uvedeným v 6.7.2.4.1 až 6.7.2.4.10.

6.7.2.3.3 Pro kovy vykazující zřetelnou mez pevnosti nebo charakterizované zaručenou prokázanou pevností (0,2% prokázané pevnosti obecně nebo 0.1 % prokázané pevnosti pro austenitické oceli) primární povrchové napětí o (sigma) v nádrži nesmí překročit 0,74 Re nebo 0,50 Rm, která z nich je nižší, při zkušebním tlaku, kde:
Re = výrazná mez průtažnosti v N/mm² nebo 0,2 % prokázané průtažnosti nebo pro austenitické ocele 1 % prokázané průtažnosti;
Rm = zaručená minimální pevnost v tahu v N/mm².

6.7.2.3.3.1 Použité hodnoty Re a Rm musí být stanoveny jako nejmenší hodnoty podle národních a mezinárodních materiálových norem. Pokud je použita austenitické ocel, stanovené nejnižší hodnoty pro Re a Rm podle materiálových norem mohou být zvýšeny až o 15 %, jestliže vyšší hodnoty jsou ověřeny v materiálové kontrolním osvědčení. Neexistují-li žádné materiálové normy pro daný kov, použité hodnoty Re a Rm musí být schváleny příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem.

6.7.2.3.3.2 Oceli, které mají poměr Re/Rm větší než 0,85, nejsou dovoleny pro výrobu svařovaných nádrží. Hodnoty Re a Rm použité pro stanovení tohoto poměru musí být hodnoty uvedené v materiálovém kontrolním osvědčení.

6.7.2.3.3.3 Oceli použité pro konstrukci nádrží musí mít prodloužení při přetržení v % nejméně 10 000/Rm s absolutním minimem 16 % pro jemnozrnné oceli a 20 % pro ostatní oceli. Hliník a hliníkové slitiny používané v konstrukci nádrží musí mít prodloužení při přetržení v % nejméně 10 000/Rm s absolutním minimem 12 %.

6.7.2.3.3.4 Pro účely stanovení skutečných hodnot materiálů je třeba dodat, že pro plášťový materiál osa vzorku kovu pro zkoušku pevnosti musí být v pravém úhlu (kolmá) ke směru stáčení. Stálé prodloužení při přetržení musí být měřeno na zkušebních vzorcích v pravoúhlých příčných řezech v souladu s ISO 6892:1998 používající 50 mm délky měření.

6.7.2.4 Minimální tloušťka stěny

6.7.2.4.1 Minimální tloušťka stěny musí být větší než tloušťka stanovena takto:

(a) Minimální tloušťka stěny stanovená podle požadavků 6.7.2.4.2 až 6.7.2.4.10;

(b) Minimální tloušťka stěny stanovená s uznávanými předpisy pro tlakové nádoby včetně požadavků v 6.7.2.3; a

(c) Minimální tloušťka stěny uvedená v příslušném pokynu pro přemístitelné cisterny v 4.2.4.2.6 nebo podle zvláštního ustanovení uvedeného ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2.

6.7.2.4.2 Cylindrické části, konce (dna) a kryty uzávěrů nádrží o průměru do 1,8 m musí mít tloušťku nejméně 5 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku použitého kovu. Nádrže o průměru větším než 1,8 m musí mít tloušťku nejméně 6 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku použitého kovu kromě toho, že pro práškové a zrnité tuhé látky obalové skupiny II nebo III požadavek na minimální tloušťku může být snížen na nejméně 5 mm tloušťky v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku použitého kovu.

6.7.2.4.3 Pokud je provedena dodatečná ochrana nádrže proti poškození, přemístitelné cisterny se zkušebními tlaky menšími než 2,65 bar mohou mít minimální tloušťku stěny zmenšenou úměrně k provedené ochraně schválenou příslušným orgánem. Avšak nádrže o průměru nejvýše 1,8 m nesmí mít tloušťku menší než 3 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku použitého kovu. Nádrže o průměru větším než 1,8 m nesmí mít tloušťku menší než 4 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku použitého kovu.

6.7.2.4.4 Cylindrické části, konce (dna) a kryty uzávěrů nádrží nesmí mít tloušťku menší než 3 mm bez ohledu na materiál konstrukce.

6.7.2.4.5 Dodatečná ochrana uvedená v 6.7.2.4.3 může být provedena celkovou vnější konstrukční ochranou, jako vhodný "sendvičová" konstrukce s vnější ochranou (pláštěm) upevněnou k nádrži, konstrukce dvojité stěny nebo uzavření nádrže v kompletním rámu s podélnými a příčnými konstrukčními členy.

6.7.2.4.6 Rovnocenná tloušťka kovu jiná než předepsaná pro referenční ocel v 6.7.2.4.2 musí být stanovena podle tohoto vzorce:
$e_{1} = \frac{{21,4 e}_{0}}{\sqrt[3]{{R m}_{1} A_{1}}}$
kde:
e₁= požadovaná rovnocenná tloušťka (v mm) použitého kovu;
e₀= minimální tloušťka (v mm) referenční oceli stanovené v příslušném pokynu pro přemístitelné cisterny uvedeném ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 a popsané v 4.2.4.2.6 nebo ve zvláštním ustanovení pro přemístitelné cisterny uvedeném ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2;
Rm₁= minimální zaručená pevnost v tahu (v N/mm²) použitého kovu (viz 6.7.2.3.3)
A₁ = zaručené minimální prodloužení při přetržení (v %) použitého kovu podle národních nebo mezinárodních norem.

6.7.2.4.7 Pokud je v příslušném pokynu pro přemístitelné cisterny v 4.2.4.2.6 uvedena minimální tloušťka 8 mm, 10 mm nebo 12 mm, je třeba poznamenat, že tyto tloušťky jsou založeny na vlastnostech referenční oceli a průměru nádrže 1,80 m. Pokud je použit kov jiný než měkká ocel (viz 6.7.2.1) nebo nádrž má průměr větší než 1,80 m, tloušťka musí být stanovena podle tohoto vzorce:
$e_{1} = \frac{{21,4 e}_{0} d_{1}}{1,8 \sqrt[3]{{R m}_{1} A_{1}}}$
kde:
e₁ = požadovaná rovnocenná tloušťka (v mm) použitého kovu;
e₀ = minimální tloušťka (v mm) referenční oceli stanovené v příslušném pokynu pro přemístitelné cisterny uvedeném ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 a popsané v 4.2.4.2.6 nebo ve zvláštním ustanovení pro přemístitelné cisterny uvedeném ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2;
d₁ = průměr nádrže (v m), avšak nejméně 1,80 m;
Rm₁ = minimální zaručená pevnost v tahu (v N/mm²) použitého kovu (viz 6.7.2.3.3);
A₁ = zaručené minimální prodloužení při přetržení (v %) použitého podle národních nebo mezinárodních norem.

6.7.2.4.8 V žádném případě nesmí být tloušťka stěny nádrže menší, než je předepsána v 6.7.2.4.2, 6.7.2.4.3 a 6.7.2.4.4. Všechny části nádrže musí mít minimální tloušťku ustanovenou v 6.7.2.4.2 až 6.7.2.4.4. Tato tloušťka musí být výlučně bez jakýchkoli známek koroze.

6.7.2.4.9 Pokud je použita měkká ocel (viz 6.7.2.1), pro výpočet se nevyžaduje použití vzorce v 6.7.2.4.6.

6.7.2.4.10 Nesmí být žádné změny tloušťky v místech připojení konců (dna) k cylindrické části nádrže.

6.7.2.5 Provozní výstroj

6.7.2.5.1 Provozní výstroj musí být tak uspořádána, aby byla chráněna proti nebezpečí utržen nebo poškození během přepravy a manipulace. Pokud spoj mezi rámem a nádrží dovoluje-li relativní pohyb mezi jednotlivými konstrukčními částmi, musí být vystroj upevněna tak, aby dovolovala takový pohyb bez nebezpečí poškození provozních částí. Vnější spojovací vyprazdňovací prvky (potrubí, uzavírací ventily), vnitřní uzavírací ventil a jeho sedlo musí být chráněny proti nebezpečí utržení působením vnějších sil (např. použitím pružných částí). Plnící a vyprazdňovací zařízení (včetně přírub nebo šroubových uzávěrů) a jakékoliv ochranné kryty musí umožňovat zajištění proti jakémukoliv otevření.

6.7.2.5.2 Všechny otvory nádrže určené pro plnění a vyprazdňovací přemístitelné cisterny musí být vybaveny ručně ovládaným uzavíracím ventilem umístěným co nejblíže k nádrži, jak je to jen prakticky možné. Jiné otvory kromě otvorů pro odvětrání nebo odpouštění tlaku musí být vybaveny buď uzavíracím ventilem nebo jinými vhodnými uzavíracími prostředky umístěnými co možno nejblíže k nádrži jak je to prakticky možné.

6.7.2.5.3 Všechny přemístitelné cisterny musí být vybaveny otvorem s kryty nebo jinými kontrolními otvory vhodných rozměrů dovolujícími vnitřní kontrolu a přiměřený vstup pro údržbu a opravy vnitřku. Komorové přemístitelné cisterny musí mít otvor s krytem nebo jiné kontrolní otvory pro každou komoru.

6.7.2.5.4 Vnější spojovací prvky musí být seskupeny dohromady, pokud je to prakticky zdůvodněno. Pro izolaci přemístitelných cisteren vrchní spojovací prvky musí být obkrouženy zásobníkem pro únik s vhodným odtokem.

6.7.2.5.5 Každý spoj na přemístitelné cisterně musí být zřetelně označen s uvedením své funkce.

6.7.2.5.6 Každý uzavírací ventil nebo jiné uzavírací prostředky musí být konstruovány a vyrobeny na tlak nádrže MAWP a vyšší berouce v úvahu teploty očekávané během přepravy. Všechny uzavírací ventily se šroubovými vřeteny musí být uzavírány pravotočivým pohybem ručního kola. Pro ostatní ventily poloha (otevřená a zavřená) a směr uzavírání musí zřetelně vyznačena. Všechny uzavírací ventily musí být konstruovány tak, aby se zabránilo neúmyslnému otevření.

6.7.2.5.7 Pohyblivé části, jako jsou kryty, části uzávěrů atd., nesmějí být vyrobeny z nechráněné korozívní oceli, pokud mohou přijít do styku třením nebo dotykem s hliníkovými přemístitelnými cisternami určenými pro přepravu látek splňujících kritérium bodu vzplanutí třídy 3, včetně zahřátých látek přepravovaných při teplotě rovné nebo vyšší, než je jejich bod vzplanutí.

6.7.2.5.8 Potrubí musí být konstruováno, vyrobeno a instalováno tak, aby se zabránilo nebezpečí poškození působením tepelné roztaživosti a smršťování mechanických rázu a vibrací. Všechna potrubí musí být z vhodného kovového materiálu Svařované spoje potrubí musí být používány všude, kde je to jen možné.

6.7.2.5.9 Spoje v měděném potrubí musí být spájeny nebo mít rovnocenně silné kovové spojení. Bod tavení pájecích materiálů nesmí být vyšší než 525 °C. Spoje nesmí snižovat pevnost potrubí, což se může stát při přeříznutí vláken.

6.7.2.5.10 Průtržný tlak všech potrubí a spojovacích prvků potrubí nesmí být menší než nejvyšší čtyřnásobek MAWP nádrže nebo čtyřnásobek tlaku, kterému může být podrobena v provozu činností čerpadla nebo jiného zařízení (kromě zařízení na vyrovnávání tlaku).

6.7.2.5.11 Pružné kovy smějí být používány při konstrukci ventilů a příslušenství.

6.7.2.6 Spodní otvory

6.7.2.6.1 Určité látky nesmějí být přepravovány v přemístitelných cisternách se spodními otvory, pokud vhodný pokyn pro přemístitelné cisterny uvedený ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 popsaný v 4.2.4.6 stanoví, že spodní otvory jsou zakázány, nesmí být žádné otvory pod hladinou kapaliny nádrže, pokud je plněna na svoje nejvyšší dovolené plnění. Pokud existující otvor je uzavřen, musí být opatřen vnitřní a vnější přivařenou deskou k nádrži.

6.7.2.6.2 Vývody spodního vyprazdňování přemístitelných cisteren přepravujících určité tuhé krystalizující nebo vysoce viskosní látky musí být vybaveny nejméně dvěma v sérii uspořádanými a vzájemně nezávislými uzavíracími zařízeními. Konstrukce zařízení musí být schválena příslušným orgánem nebojím pověřeným orgánem a musí zahrnovat:

a) Vnější uzavírací ventil upevněný co možno nejvýše na nádrž, pokud je to prakticky účelné; a

b) Vodotěsný uzávěr na konci vyprazdňovacího potrubí, který může být uzavřen slepou přírubou nebo šroubovou čepičkou.

6.7.2.6.3 Každý vývod spodního vyprazdňování, kromě uvedených v 6.7.2.6.2, musí být vybaven třemi v sérii uspořádanými a vzájemně nezávislými uzavíracími zařízeními. Konstrukce zařízení musí být schválena příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem a musí zahrnovat:

a) Samozavírací vnitřní uzavírací ventil, jenž je uzavírací ventil v nádrži nebo v přivařené přírubě nebo jeho společné přírubě, jako:

(i) Ovládací zařízení pro provoz ventilu je konstruováno tak, aby se zabránilo jakémukoli nežádoucímu otevření v důsledku nárazu nebo neúmyslného jednání;

(ii) Ventil může být ovládán svrchu nebo zdola;

(iii) Pokud je to možné nastavení ventilu (otevřeno nebo zavřeno) musí být možné ověřit ze země;

(iv) Kromě přemístitelných cisteren s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů, musí být možné uzavřít ventil s přístupné polohy přemístitelné cisterny, která je vzdálena od ventilu samého; a

(v) Ventil musí zůstat provozuschopný v případě poškození vnějšího zařízení pro ovládání činnosti ventilu;

b) Vnější uzavírací ventil je upevněn co nejblíže k nádrži jak je to prakticky účelné;

c) Vodotěsný uzávěr na konci vyprazdňovacího potrubí, který může být uzavřen slepou přírubou nebo šroubovou čepičkou.

6.7.2.6.4 Pro podélnou nádrž vnitřní uzavírací ventil požadovaný v 6.7.2.6.3.1 může být nahrazen dodatečným vnějším zavíracím ventilem. Výrobce musí splnit požadavky příslušného orgánu nebo jím pověřeného orgánu.

6.7.2.7 Bezpečnostní vyrovnávací zařízení

6.7.2.7.1 Všechny přemístitelné cisterny musí být vybaveny nejméně jedním zařízením pro vyrovnávání tlaku. Všechna vyrovnávací zařízení musí být konstruována, vyrobena a označena podle požadavků příslušného orgánu nebojím pověřeného orgánu.

6.7.2.8 Zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.2.8.1 Každá přemístitelná cisterna s vnitřním objemem nejvýše 1900 litrů a každou nezávislou komorou přemístitelné cisterny s tímže vnitřním objemem, musí být vybavena jedním nebo více zařízeními pro vyrovnávání tlaku pružinového typu a mohou mít průtržný kotouč nebo tavný element a paralelně s pružinovým zařízením, pokud to není zakázáno v odvolávce na 6.7.2.8.3 v příslušném pokynu pro přemístitelné cisterny v 4.2.4.2.6. Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí mít dostatečnou kapacitu, aby zabránilo roztržení nádrže vlivem přetlaku nebo podtlaku způsobeného plněním, vyprazdňováním nebo zahříváním obsahu.

6.7.2.8.2 Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být konstruováno tak, aby se zabránilo vstupu cizí věci, úniku kapaliny a vývoji nebezpečného zvýšeného tlaku.

6.7.2.8.3 Pokud je to předpokládáno pro přepravu jednotlivých látek příslušným pokynem pro přemístitelné cisterny uvedeným v sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2 a popsané v 4.2.4.2.6, přemístitelné cisterny musí mít zařízení pro vyrovnávání tlaku schválené příslušným orgánem. Pokud je přemístitelná cisterna v provozu vybavena schváleným zařízením pro vyrovnávání tlaku vyrobeného z materiálu snášenlivého s nákladem, zařízení pro vyrovnávání tlaku musí obsahovat průtržný kotouč předcházející pružinovému zařízení pro vyrovnávání tlaku. Pokud průtržný kotouč je vložen do série s požadovaným zařízením pro vyrovnávání tlaku, prostor mezi průtržným kotoučem musí být vybaven měřidlem tlaku nebo indikátorem protržení kotouče proděravění nebo únik, který mohla způsobit špatná funkce systému pro vyrovnání.

6.7.2.8.4 Každá přemístitelná cisterna s vnitřním objemem menším než 1900 litrů musí být vybavena zařízením pro vyrovnávání tlaku, které může být průtržný kotouč, pokud tento kotouč odpovídá požadavku v 6.7.2.11.1. Pokud není použito pružinové zařízení pro vyrovnávání tlaku, průtržný kotouč musí být nastaven na protržení při jmenovitém tlaku rovném zkušebnímu tlaku.

6.7.2.8.5 Pokud je nádrž vybavena pro tlakové vyprázdnění vstupní potrubí musí být provedeno s vhodným zařízením pro vyrovnávání tlaku nastavené tak, aby pracovalo při tlaku ne vyšším než MAWP nádrže a uzavírací ventil byl umístěn co nejblíže k nádrži, jak je to prakticky účelné.

6.7.2.9 Nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.2.9.1 Je třeba připomenout, že zařízení pro vyrovnávání tlaku musí pracovat pouze v podmínkách přílišného zvýšení teploty, jelikož cisterna nepodléhá přílišným změnám tlaku během normálních podmínek přepravy (viz 6.7.2.12.2).

6.7.2.9.2 Požadované zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být nastaveno, aby začalo vypouštěn při jmenovitém tlaku pěti šestin zkušebního tlaku pro nádrže mající zkušební tlak nejvýše 4,5 bar. Po vypuštění zařízení musí uzavřít tlakem nejvýše 10 % nižším než je otevírací tlak. Zařízení zůstává uzavřeno při všech nižších tlacích. Tento požadavek nezabraňuje použití tlaku vyrovnávacích zařízení tlaku nebo kombinace tlakových a podtlakových vyrovnávacích zařízení.

6.7.2.10 Tavné prvky

6.7.2.10.1 Tavné prvky musí fungovat při teplotě mezi 110 °C a 149 °C za podmínky, že tlak v nádrži při tavné teplotě nebude vyšší než zkušební tlak. Musí být umístěny na vrcholu nádrže s jejich vstupy ve výparném prostoru a v žádném případě nesmí být chráněny před vnějším teplem. Tavné elementy nesmí být používány na přemístitelných cisternách se zkušebním tlakem, který překračuje 2,65 bar. Tavné elementy používané na přemístitelných cisternách určených pro přepravu zahřátých látek musí být konstruovány pro provoz při teplotě vyšší než bude nejvyšší teplota očekávaná během přepravy a musí splňovat požadavky příslušného orgánu nebo jím pověřeného orgánu.

6.7.2.11 Průtržné kotouče

6.7.2.11.1 Průtržné kotouče, kromě uvedených v 6.7.2.8.3, musí být nastaveny na protržení při jmenovitém tlaku rovném zkušebnímu tlaku v celém rozsahu konstrukční teploty. Zvláštní pozornost musí být věnována požadavkům v 6.7.2.5.1 a 6.7.2.8.3, pokud jsou používány průtržné kotouče.

6.7.2.11.2 Průtržné kotouče musí být vhodné pro podtlaky, které mohou vzniknout v přemístitelné cisterně.

6.7.2.12 Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.2.12.1 Pružinové zařízení pro vyrovnávání tlaku požadované v 6.7.2.8.1 musí mít příčný průtokový průřez rovnocenný otvoru o průměru 31,75 mm. Pokud je používáno podtlakové zařízení pro vyrovnávání tlaku, musí mít plochu průtokového průřezu nejméně 284 mm².

6.7.2.12.2 Kombinovaná dodávková kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku za podmínky kompletního zvládnutí ohně přemístitelné cisterny musí být dostatečná omezit tlak v nádrži o 20 % nad tlak uvádějící v činnost zařízení pro vyrovnávání tlaku. Nouzové zařízení pro vyrovnávání tlaku může být použito pro dosažení předepsané vypouštěcí kapacity. Tato zařízení mohou být tavná, pružinová nebo průtržné kotouče nebo kombinace zařízení pružinových a průtržných kotoučů. Celková kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být stanovena použitím vzorce v 6.7.2.12.2.1 nebo tabulky v 6.7.2.12.2.3.

6.7.2.12.2.1 Pro stanovení celkové požadované kapacity zařízení pro vyrovnávání tlaku, která musí být součtem individuálních kapacit všech spolupůsobících zařízení, musí být použit následující vzorec:
$Q = 12,4 \frac{{F A}^{0,82}}{L C} \sqrt{\frac{Z T}{M}}$
kde:
Q = minimální požadovaný stupeň v krychlových metrech vzduchu za sekundu (m³/s) za normálních podmínek: 1 bar a 0°C (273 K);
F = koeficient této hodnoty:
pro neizolované nádrže F = 1;
pro izolované nádrže F = U(649 - t)/13,6 avšak v žádném případě není menší než 0,25,
kde:
U = koeficient prostupu tepla v kW.m².K^-1 při 38 °C
t = skutečná teplota látky během plnění (ve °C); pokud tato teplota není známa, budiž t = 15 °C;
Udaná hodnota F výše uvedená pro izolované nádrže může být použita, pokud izolace splňuje požadavky uvedené v 6.7.2.12.2.4;
A = celková plocha vnějšího povrchu nádrže ve čtverečných metrech
Z = koeficient stlačitelnosti plynu za akumulační podmínky (pokud tento koeficient není znám, budiž Z rovno 1);
T = absolutní teplota v Kelvinech (°C + 273) nad zařízením pro vyrovnávání tlaku za akumulační podmínky;
L = utajené teplo výparnosti kapaliny, v kJ/kg, za akumulační podmínky;
M = molekulární hmotnost vypouštěného plynu;
C = konstanta odvozená z jedné z následujících vzorců jako funkce poměru k specifických tepel:
$k = \frac{C_{p}}{C_{v}}$
kde:
C_p = specifické teplo při konstantním tlaku; a
C_v = specifické teplo při konstantním objemu.
Pokud k > 1:
$C = \sqrt{k {\frac{2}{k + 1}}^{\frac{k + 1}{k - 1}}}$
Pokud k = 1 nebo k není znám:
$C = \frac{1}{\sqrt{e}} = 0,607$
kde e je matematická konstanta 2,7183
C může být též převzata z následující tabulky:

k	C	k	C	k	C
1,00	0,607	1,26	0,660	1,52	0,704
1,02	0,611	1,28	0,664	1,54	0,707
1,04	0,615	1,30	0,667	1,56	0,710
1,06	0,620	1,32	0,671	1,58	0,713
1,08	0,624	1,34	0,674	1,60	0,716
1,10	0,628	1,36	0,678	1,62	0,719
1,12	0,633	1,38	0,681	1,64	0,722
1,14	0,637	1,40	0,685	1,66	0,725
1,16	0,641	1,42	0,688	1,68	0,728
1,18	0,645	1,44	0,691	1,70	0,731
1,20	0,649	1,46	0,695	2,00	0,770
1,22 1,24	0,652 0,656	1,48 1,50	0,698 0,701	2,20	0,793

6.7.2.12.2.2 Jako alternativa k výše uvedeným vzorcům nádrže konstruované pro přepravu kapalin mohou mít rozměry svých zařízení pro vyrovnávání tlaků podle tabulky v 6.7.2.12.2.3. Tato tabulka počítá s hodnotou izolace F = 1 a musí být upravena podobně, jako když je nádrž izolována.

M = 86,7	T = 394 K
L = 334, 94 kJ/kg	C = 0,607
Z = 1

6.7.2.12.2.3 Minimální nouzová ventilační kapacita, Q, v krychlových metrech vzduchu za sekundu při 1 baru a °C (272 K)

A	Q	A	Q
Exponovaná plocha (čtvereční metry)	(Krychlové metry vzduchu za sekundu)	Exponovaná plocha (čtvereční metry)	(Krychlové metry vzduchu za sekundu)
2	0.230	37.5	2.539
3	0.320	40	2.677
4	0.405	42.5	2.814
5	0.487	45	2.949
6	0.565	47.5	3.082
7	0.641	50	3.215
8	0.715	52.5	3.346
9	0.788	55	3.476
10	0.859	57.5	3.605
12	0.998	60	3.733
14	1.132	62.5	3.860
16	1.263	65	3.987
18	1.391	67.5	4.112
20	1.517	70	4.236
22.5	1.670	75	4.483
25	1.821	80	4.726
27.5	1.969	85	4.967
30	2.115	90	5.206
32.5	2.258	95	5.442
35	2.400	100	5.676

6.7.2.12.2.4 Izolační systémy používané za účelem snižování ventilační kapacity musí být schváleny příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem. Ve všech případech izolační systém schválený pro tento účel musí:

(a) zůstat účinný při všech teplotách až do 649 °C; a

(b) být chráněn pláštěm s bodem tavení 700 °C nebo vyšším.

6.7.2.13 Označování zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.2.13.1 Každé zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být zřetelně a trvale označeno těmito údaji:
Pokud je to proveditelné, musí být uvedeny následující údaje:

(a) Tlak (v barech nebo kPa) nebo teplota (ve °C), na které je nastaveno vypouštění;

(b) Dovolená tolerance vypouštěcího tlaku pro pružinová zařízení pro vyrovnávání tlaku;

(d) Dovolená tolerance teploty pro tavné prvky;

(e) Nastavená průtoková kapacita zařízení v normálních krychlových metrech vzduchu za sekundu (m³/s);

(f) Jméno výrobce a příslušné katalogové číslo zařízení pro vyrovnávání tlaku.

6.7.2.12.2 Nastavená průtoková kapacita označená na zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být stanovena podle ISO 4126-1:1991.

6.7.2.14 Zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.2.14.1 Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být dostatečných rozměrů, aby umožnily neomezeně propustit požadované vypouštění do zařízení pro vyrovnávání tlaku. Žádný uzavírací ventil nesmí být vestavěn mezi nádrž a zařízení pro vyrovnávání tlaku, kromě zdvojeného zařízení pro údržbu nebo jiných důvodů a uzavíracích ventilů sloužících pro uzamčení otevřeného zařízení v provozu nebo uzavíracích ventilů vzájemně uzamčených tak, že alespoň jeden ze zdvojených je vždy v provozu. Nesmí být žádná překážka pro otevírání vedení k zařízení ventilačnímu nebo pro vyrovnávání tlaku, která by mohla omezit nebo uzavřít průtok z nádrže do tohoto zařízení. Otvory nebo potrubí od vyústění zařízení pro vyrovnávání tlaku, pokud jsou používány, musí vypouštět přebytečné páry nebo kapaliny do atmosféry za podmínek minimálního zpětného tlaku do zařízení pro vyrovnávání tlaku.

6.7.2.15 Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.2.15.1 Každé vyústění zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být umístěno na vrchol nádrže co nejblíže podélnému a příčnému středu nádrže, jak je to proveditelné. Všechna vyústění zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být umístěna tak, aby za podmínek maximálního plnění byla ve výparném prostoru nádrže, a zařízení musí být tak uspořádáno, aby zajistilo neomezené vypouštění unikajících par. U hořlavých látek musí být unikající páry vyvedeny přímo ven z nádrže takovým způsobem, aby se nemohly dostat pod nádrž. Ochranná zařízení, která odklánějí proud par, jsou dovolena pouze tehdy, nezmenšují-li kapacitu zařízení pro vyrovnávání tlaku.

6.7.2.15.2 Uspořádání musí být provedena tak, aby zabránila přístupu nepovolaných osob k zařízení pro vyrovnávání tlaku a chránila tato zařízení před poškozením způsobeným převrácením přemístitelné cisterny.

6.7.2.16 Stavoznaky (měrná zařízení)

6.7.2.16.1 Skleněné stavoznaky a měřidla vyrobená z křehkého materiálu, která jsou v přímém styku s obsahem nádrže, nesmí být použity.

6.7.2.17 Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren

6.7.2.17.1 Přemístitelné cisterny musí být konstruovány a vyráběny s podpěrnou konstrukcí zajišťující jejich bezpečnou základu během přepravy. Síly uvedené v 6.7.2.2.12 a koeficient bezpečnosti uvedený v 6.7.2.2.13 musí být vzaty v úvahu při konstrukci. Zarážky, rámy, podstavce nebo jiné podobné konstrukce jsou přípustné.

6.7.2.17.2 Kombinovaná namáhání způsobená konstrukční výstrojí přemístitelné cisterny (např. podstavce, rámy atd.) a zvedací a spouštěcí zařízení nesmí způsobit nadměrné namáhání v jakékoli části nádrže. Stabilní zvedací a spouštěcí zařízení musí být namontování na všech přemístitelných cisternách. Přednostně musí být upevněna na podpěry přemístitelné cisterny, avšak mohou být připevněny k výztužným deskám umístěným na nádrži v bodech jejich podpěr.

6.7.2.17.3 Při konstrukci podpěr a rámu se musí brát v úvahu klimatický korozívní účinek.

6.7.2.17.4 Kapsy pro zvedací vidlice musí být uzavíratelné. Prostředky pro uzavření těchto kapes musí tvořit trvalou část rámu nebo trvale připojeny k rámu. Jednokomorové přemístitelné cisterny o délce menší než 3,65 m nemusí mít tyto kapsy uzavíratelné, pokud:

(a) nádrž včetně všech spojovacích prvků jsou dobře chráněny proti úderům zvedacích vidlí; a

(b) vzdálenost mezi středy kapes pro zvedací vidlice je nejméně polovina maximální délky přemístitelné cisterny.

6.7.2.17.5 Pokud přemístitelné cisterny nejsou během přepravy chráněny podle 4.2.1.2, nádrže a provozní výstroj musí být chráněny proti poškození nádrže a provozní výstroje podélným nebo příčným nárazem nebo převrácením. Vnější spojovací prvky musí být chráněny tak, aby byl vyloučen únik obsahu nádrže při nárazu nebo převrácení přemístitelné cisterny na tyto spojovací prvky. Příklady takové ochrany:

(a) Ochrana proti bočnímu nárazu, kterou mohou tvořit podélné výztuže chránící nádrž z obou stran na výškové úrovni jejího středu;

(b) Ochrana přemístitelné cisterny proti převrácení, kterou mohou tvořit výztužné prstence nebo výztuže upevněné napříč rámu;

(d) Ochrana nádrže proti poškození nárazem nebo převrácením použitím rámu ISO podle ISO 1496-3:1995.

6.7.2.18 Schválení konstrukce

6.7.2.18.1 Příslušný orgán nebo jím pověřený orgán vydá osvědčení o schválení konstrukce pro jakoukoli novou konstrukci přemístitelné cisterny. Toto osvědčení ověřuje, že přemístitelná cisterna byla prohlédnuta tímto orgánem, je vhodná pro její zamýšlený účel a odpovídá požadavkům této kapitoly a přiměřeným ustanovením pro látky uvedeným v kapitole 4.2 a v tabulce A kapitoly 3.2. Pokud série přemístitelných cisteren jsou vyráběny beze změny konstrukce, osvědčení platí pro celé tyto série. Osvědčení se musí odvolávat na zkušební zprávu prototypu, látky nebo skupiny látek dovolených přepravovat, materiály konstrukce nádrže a potažení (pokud bylo použito) a schvalovací číslo. Schvalovací číslo musí tvořit mezinárodní rozeznávací značka státu předepsaná v Úmluvě o silničním provozu, Vídeň I868, a registrační číslo. Jakákoliv alternativní ujednání oproti 6.7.1.2 musí být uvedena v osvědčení. Schválení konstrukce může sloužit pro schválení menších přemístitelných cisteren vyrobených z materiálů téhož druhu a tloušťky, stejnou výrobní technologií a s identickými podpěrami, rovnocennými uzávěry a dalším příslušenstvím.

6.7.2.18.2 Zkušební zpráva prototypu pro schválení konstrukce musí obsahovat nejméně toto:

(a) Výsledky zkoušky vhodného rámu uvedené v ISO 1496-3:1995;

(b) Výsledky první prohlídky a zkoušky uvedené v 6.7.2.19.3;

6.7.2.19 Kontrola a zkoušení

6.7.2.19.1 Pro cisterny odpovídající definici kontejneru v CSC prototyp představující každou konstrukci musí být podroben zkoušce nárazem. Prototyp přemístitelné cisterny musí prokázat schopnost absorpce sil způsobených nárazem nejméně čtyřnásobku (4 g) MPGM plně naložené přemístitelné cisterny při typickém trvání mechanického rázu očekávaného v železniční dopravě. Dále je uveden seznam norem popisujících metody vhodné pro provedení zkoušky nárazem:
Association of American Railroads,
Manual of Standards and Recommended Practices,
Specifications for Acceptability of Tank Containers (AAR.600), 1992
Canadian Standards Association (CSA),
Highway Tanks and Portable Tanks for the Transportation of Dangerous Goods(B620-1987)
Deutsche Bahn AG
Zentralbereich Technik, Minden
Portable tanks, longitudinal dynamic impact test
Société Nationale des Chemins de Fer Français
C.N.E.S.T. 002-1966.
Tank containers, longitudinal external stresses and dynamic impact tests
Spoornet, South Africa
Engineering Development Centre (EDC)
Testing of ISO Tank Containers
Method EDC/TES/023/000/1991-06

6.7.2.19.2 Nádrž a součásti výstroje každé přemístitelné cisterny musí být kontrolována a zkoušena před jejím prvním uvedením do provozu (první kontrola a zkouška) a potom v nejvýše pětiletých intervalech (periodická kontrola a zkouška po pěti letech) s kontrolou a zkouškou v polovině této doby (periodická kontrola a zkouška po dvou a půl letech). Kontrola a zkouška může být provedena po dobu tří měsíců před nebo po stanoveném datu. Výjimečná kontrola a zkouška musí být provedena bez ohledu na datum poslední periodické kontroly a zkoušky, pokud je to nezbytné podle 6.7.2.19.7.

6.7.2.19.3 První kontrola a zkouška přemístitelné cisterny musí zahrnovat kontrolu konstrukčních charakteristik, vnitřní a vnější prohlídku přemístitelné cisterny a jejích spojovacích prvků vzhledem k látkám, které v ní mají být přepravovány, a tlakovou zkoušku. Před uvedením přemístitelné cisterny do provozu musí být též provedeny zkouška těsnosti a zkouška uspokojivého provozu celé provozní výstroje. Pokud byly nádrž a její spojovací prvky tlakově zkoušeny odděleně, musí být po jejich zkompletování podrobeny zkoušce těsnosti.

6.7.2.19.4 Periodická kontrola a zkouška po pěti letech, musí zahrnovat vnitřní a vnější prohlídku a, jak je všeobecným pravidlem, hydraulickou tlakovou zkoušku. Opláštění, tepelná izolace a potažení musí být sejmuty pouze vzhledem k požadovanému rozsahu spolehlivého zhodnocení charakteristik přemístitelné cisterny. Pokud nádrž a její výstroj byly zkoušeny odděleně, musí být po jejich zkompletování podrobeny zkoušce těsnosti.

6.7.2.19.5 Mezilehlá periodická zkouška po dvou a půl letech musí zahrnovat nejméně vnitřní a vnější prohlídku přemístitelné cisterny a jejích spojovacích prvků vzhledem k látkám, které v ní mají být přepravovány, zkoušku těsnosti a zkoušku uspokojivého provozu celé provozní výstroje. Opláštění, tepelná izolace a potažení musí být sejmuty pouze vzhledem k požadovanému rozsahu spolehlivého zhodnocení charakteristik přemístitelné cisterny. Pro přemístitelné cisterny určené pro přepravu jedné látky vnitřní prohlídka po dvou a půl letech může být vypuštěna nebo nahrazena jinou zkušební metodou nebo kontrolními postupy kompetentním orgánem nebo orgánem jím pověřeným.

6.7.2.19.6 Přemístitelná cisterna nesmí být plněna a přistavována k přepravě po datu uplynutí platnosti poslední pětileté nebo dvou a půlleté periodické kontroly a zkoušky, jak je požadováno v 6.7.2.19.2. Avšak přemístitelná cisterna naplněná před datem uplynutí platnosti poslední periodické kontroly a zkoušky může být přepravována po dobu nepřesahující tři měsíce od uplynutí platnosti poslední periodické zkoušky nebo kontroly. Kromě toho přemístitelná cisterna smí být přepracována po datu uplynuté platnosti poslední periodické kontroly a zkoušky:

(a) Po vyprázdnění, ale před vyčistěním, pro účely provedení příští požadované zkoušky nebo kontroly před znovu naplněním; a

(b) Pokud není jinak schváleno příslušným orgánem, pro období nepřekračující šest měsíců od data uplynutí platnosti poslední periodické kontroly nebo zkoušky, aby bylo připuštěno navrácení nebezpečných věcí k vlastní dispozici nebo recyklaci. Odvolávka na tuto výjimku musí být uvedena v přepravním dokumentu.

6.7.2.19.7 Výjimečná kontrola a zkouška je nezbytná, pokud přemístitelná cisterna vykazuje zřetelně poškozené nebo zkorodované plochy nebo únik nebo jiné okolnosti, které ukazují nedostatky, jež by mohly ovlivnit celistvost přemístitelné cisterny. Rozsah výjimečné kontroly a zkoušky musí záviset na rozsahu poškození a zhoršení přemístitelné cisterny. Musí zahrnovat nejméně dvou a půlletou kontrolu a zkoušku podle 6.7.2.19.5.

6.7.2.19.8 Vnitřní a vnější prohlídky musí zajistit, že:

(a) Nádrž je zkontrolována na promáčknutí, korozi nebo odření, záhyby, zkroucení, vady ve svarech nebo jiné okolnosti, včetně úniku, které by mohly způsobit, že nádrž není bezpečná pro přepravu;

(b) Potrubí, ventily, ohřívací/chladící systém a těsnění jsou kontrolovány na zkorodované plochy, závady a jiné okolnosti, včetně úniku, které by mohly způsobit, že přemístitelná cisterna není bezpečnou pro plnění, vyprazdňování nebo přepravu;

(d) Chybějící nebo ztracené západky nebo šrouby na jakémkoli spojení příruby nebo slepé příruby jsou nahrazeny nebo utěsněny;

(e) Všechna pojistná zařízení a ventily jsou bez koroze, zkroucení a jakéhokoli poškození nebo vady, které by mohly zabránit jejich normální činnosti. Uzavírací zařízení a samočinné uzavírací ventily musí být uvedeny v činnost pro prokázání vlastní provozuschopnosti;

(f) Pokud je potažení, je zkontrolováno podle kriterií uvedených jeho výrobcem;

(g) Požadovaná označení na přemístitelné cisterně jsou čitelná a v souladu s příslušnými požadavky; a

(h) Rám, podpěry a zařízení pro zdvih přemístitelné cisterny jsou v uspokojivém stavu.

6.7.2.19.9 Kontroly a zkoušky v 6.7.2.19.1, 6.7.2.19.3, 6.7.2.19.4, 6.7.2.19.5 a 6.7.2.19.7 musí být provedeny znalcem nebo za účasti znalce schváleného příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem. Pokud tlaková zkouška je částí kontroly a zkoušky, tlaková zkouška musí být jedním údajem vyznačeným na štítku přemístitelné cisterny. Během tlakové zkoušky musí být přemístitelná cisterna kontrolována na jakýkoliv únik z cisterny, potrubí nebo výstroje.

6.7.2.19.10 Ve všech případech, kdy je prováděno řezání, opalování nebo sváření na nádrži, tyto práce musí být schváleny příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem berouce v úvahu předpisy pro tlakové nádoby používané pro konstrukci nádrže. Tlaková zkouška k původní tlakové zkoušce musí být po ukončení těchto prací.

6.7.2.19.11 Pokud se objeví jakákoli nebezpečná okolnost, přemístitelná cisterna nesmí být vrácena do provozu, pokud nebyla opravena a zkouška není opakována s uspokojivým výsledkem.

6.7.2.20 Označování

6.7.2.20.1 Každá přemístitelná cisterna musí být označena nerezavějícím kovovým štítkem trvale upevněným na přemístitelnou cisternu na výrazném místě snadno přístupném pro kontrolu. Pokud z důvodů uspořádání přemístitelné cisterny štítek nemůže být trvale připevněn na těleso nádrže, nádrž musí být trvale označena nejméně údaji, požadovanými předpisy pro tlakové nádoby. Jako minimum nejméně tyto údaje musí být vyznačeny na štítku vyražením nebo jinou podobnou metodou.

6.7.2.20.2 Následující údaje musí být vyznačeny buď na přemístitelné cisterně samé nebo na kovovém štítku pevně zajištěném na přemístitelné cisterně:

POZN.: Pro zařazení přepravovaných látek, viz též Část 5.¹

6.7.2.20.3 Jestliže přemístitelná cisterna je konstruována a schválena pro manipulaci na otevřeném moři, slova "OFFSHORE PORTABLE TANK" musí být uvedena na identifikačním štítku.

6.8.2 Požadavky vztahující se na všechny třídy

6.8.2.1 Konstrukce
Základní zásady
Materiály pro nádrže

6.8.2.1.1 Nádrže, jejich upevnění a jejich provozní a konstrukční výstroj musejí být konstruovány tak, aby odolaly beze ztráty obsahu (jiné než množství plynu uniknuvšího odplyňovacími otvory):
- statickým a dynamickým namáháním za normálních podmínek přepravy uvedeným v 6.8.2.1.2 a 6.8.2.1.13;
- předepsaným nejmenším namáháním uvedeným v 6.8.2.1.15.

6.8.2.1.2

Cisterny a jejich upevňovací prvky musí být při největší přípustné hmotnosti náplně způsobilé odolat následujícím silám rovnajícím se silám vyvolaným působením:	Cisternové kontejnery a jejich upevňovací prvky musí být při největší přípustné hmotnosti náplně způsobilé odolat následujícím silám rovnajícím se silám vyvolaným působením:
- ve směru jízdy: dvojnásobku celkové hmotnosti;	- ve směru jízdy: dvojnásobku celkové hmotnosti;
- v příčném směru kolmo ke směru jízdy: celkové hmotnosti;	- v příčném směru kolmo ke směru jízdy: celkové hmotnosti (není-li směr jízdy jasně určen, platí dvojnásobek celkové hmotnosti ve všech směrech);
- ve svislém směru zdola nahoru: celkové hmotnosti,	- ve svislém směru zdola nahoru: celkové hmotnosti;
- ve svislém směru shora dolů: dvojnásobku celkové hmotnosti.	- ve svislém směru shora dolů: dvojnásobku celkové hmotnosti.

6.8.2.1.3 Stěny nádrží musí mít nejméně tloušťku uvedenou v

6.8.2.1.17 a 6.8.2.1.21

6.8.2.1.17 až 6.8.2.1.20.

6.8.2.1.4 Nádrže musí být zkonstruovány a vyrobeny v souladu s požadavky technických předpisů uznaných příslušným orgánem, ve kterých je určen materiál a tloušťka stěny stanovena s přihlédnutím k nejvyšším a nejnižším plnicím a provozním teplotám, avšak musí být dodrženy minimální požadavky uvedené v 6.8.2.1.6 až 6.8.2.1.26.

6.8.2.1.5 Cisterny určené pro některé nebezpečné látky musí být opatřeny doplňkovou ochranou, která může mít formu přídavné tloušťky nádrže (zvýšený výpočtový tlak) stanovené vzhledem k nebezpečí, která představují dotyčné látky, nebo vzhledem k ochrannému zařízení (viz zvláštní ustanovení uvedená 6.8.4).

6.8.2.1.6 Svary musí být odborně provedené a musí zaručit naprostou bezpečnost. Provedení a kontrola svarů musí splňovat požadavky uvedené v 6.8.2.1.23.

6.8.2.1.7 Musí být provedena opatření chránící nádrže před nebezpečím deformace způsobené negativním vnitřním tlakem (pod tlakem).

6.8.2.1.8 Nádrže musí být vyrobeny z vhodných kovových materiálů, které jsou odolné proti křehkému lomu a proti trhlinkové korozi při napětí v rozmezí teplot -20°C až +50°C, pokud není u některé třídy předepsán jiný rozsah teplot.

6.8.2.1.9 Materiály nádrží nebo jejich ochranných povlaků, které jsou ve styku s obsahem nádrže, nesmějí obsahovat látky náchylné k nebezpečné reakci (viz „Nebezpečné reakce“ v 1.2.1) s tímto obsahem, k vytváření nebezpečných látek nebo k podstatnému zeslabení materiálu.
Pokud styk mezi přepravovanou látkou a materiálem použitým k výrobě nádrže způsobuje progresivní úbytek tloušťky stěn, musí být tato tloušťka při výrobě patřičně zvětšena. Tato dodatečná tloušťka zohledňující korozi se nebere v úvahu při výpočtu tloušťky stěn nádrže.

6.8.2.1.10 Pro svařované nádrže se použije jen materiálů dokonalé svařitelnosti, u nichž může být zaručena dostatečná vrubová houževnatost při okolní teplot -20°C, zejména ve svarech a v jejich okolí.
Při použití jemnozrnné oceli zaručená mez průtažnosti Re musí být nejvýše 460 N/mm² a zaručená mez pevnosti v tahu musí být nejvýše 725 N/mm² podle specifikací materiálu.

6.8.2.1.11 Poměry Re/Rm větší než 0,85 nejsou pro oceli používané při výrobě svařovaných cisteren dovoleny.
Re = výrazná mez průtažnosti pro oceli s jasně definovanou mezí nebo zaručenou mezí průtažnosti 0,2 % pro oceli s jasně nedefinovanou mezí (pro austenitické oceli 1 %)
Rm = pevnost v tahu
Hodnoty uvedené v kontrolním osvědčení pro materiál musí být v každém případě vzaty za základ pro stanovení tohoto poměru

6.8.2.1.12 U oceli musí být prodloužení při přetržení v % nejméně
$\frac{10 000}{{zjištěná pevnost v tahu v N / mm}^{2}}$
avšak v žádném případě nesmí být menší než 16 % u jemnozrnných ocelí a menší než 20% u jiných ocelí.
U hliníkových slitin nesmí být prodloužení při přetržení menší než 12 %¹⁾.

6.8.2.1.13 Tlak, podle něhož byla stanovena tloušťka stěny, nesmí být nižší než výpočtový tlak, avšak musí být též vzata v úvahu namáhání uvedená v 6.8.2.1.1 a, pokud je to nezbytné, následující namáhání:

V případě vozidel, jejichž cisterna je vystavena namáhání samonosného členu, nádrž musí být konstruována tak, aby odolala takto vyvolanému namáhání dodatečně k namáháním z jiných zdrojů.
Z těchto namáhání žádné z namáhání v nejvíce namáhaném bodě nádrže a jejích upevňovacích prvků nesmí překročit hodnotu σ uvedenou v 6.8.2.1.16.	U každého z těchto namáhání stanovený koeficient bezpečnosti musí být následující:
	- pro kovy s jasně stanovenou mezí průtažnosti: koeficient bezpečnosti 1,5 ve vztahu k výrazné mezi pevnosti; nebo
	- pro kovy s jasně nestanovenou mezí průtažnosti: koeficient bezpečnosti 1,5 ve vztahu k zaručené mezí průtažnosti 0,2 % (pro oceli s jasně nedefinovanou mezí 1 % maximálního prodloužení)

6.8.2.1.14 Výpočtový tlak je uveden v druhé části kódu (viz 4.3.4.1) podle odstavce (12) tabulky A kapitoly 3.2.
Pokud je uvedeno písmeno „G“, musí být splněny následující požadavky:
Pokud je stanoven nejmenší výpočtový tlak (přetlak), nádrž musí být konstruována na tento tlak, který nesmí být nižší než 1,3 násobek plnicího nebo vyprazdňovacího tlaku. Dále uvedené minimální požadavky se vztahují na tyto nádrže:

(a) Nádrže s vyprazdňováním samospádem, určené k přepravě látek, které mají při 50°C tenzi par nepřevyšující 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak), musí být dimenzovány na tlak rovnající se dvojnásobku statického tlaku přepravované látky, nejméně však dvojnásobku statického tlaku vody.

(b) Nádrže plněné nebo vyprazdňované pod tlakem, určené k přepravě látek, které mají při 50 °C tenzi par nepřevyšující 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak), musí být dimenzovány na tlak rovnající se 1,3 násobku plnicího nebo vyprazdňovacího tlaku.

(c) Nádrže s jakýmkoli systémem plnění nebo vyprazdňování, určené k přepravě látek, které mají při 50 °C tenzi par vyšší než 110 kPa (1,1 bar), avšak nejvýše 175 kPa (1,75 bar) (absolutní tlak), musí být dimenzovány na výpočtový tlak nejméně 150 kPa (1,5 bar) (přetlak),. nebo na tlak rovnající se 1,3 násobku plnicího nebo vyprazdňovacího tlaku, pokud je plnicí nebo vyprazdňovací tlak vyšší.

(d) Nádrže s jakýmkoli systémem plnění nebo vyprazdňování, určené k přepravě látek, které mají při 50 °C tenzi par vyšší než 175 kPa (1,75 bar) (absolutní tlak), musí být dimenzovány na tlak rovnající se 1,3 násobku plnicího nebo vyprazdňovacího tlaku, nejméně však 400 kPa (4 bar) (přetlak).

6.8.2.1.15 Při zkušebním tlaku nesmí napětí ź (sigma) v bodě největšího namáhání nádrže překročit mezní hodnoty závislé na materiálu, které jsou předepsány dále. Je třeba pamatovat na případné zeslabení způsobené svary.

6.8.2.1.16 Pro všechny kovy a slitiny musí být napětí při zkušebním tlaku nižší než menší z hodnot uvedených v následujícím vzorci:
σ ≤ 0.75 Re nebo σ ≤ 0.5 Rm
kde
Re = výrazná mez průtažnosti pro oceli s jasně definovanou mezí nebo zaručenou mezí průtažnosti 0,2 % pro oceli s jasně nedefinovanou mezí (pro austenitické oceli 1 %)
Rm = pevnost v tahu
Hodnoty Re a Rm, které se použijí, musejí být určeny minimálními hodnotami podle materiálových norem. Pokud materiálové normy pro dotyčné kovy nebo slitiny neexistují, použité Re a Rm musí být schváleny příslušným orgánem nebo orgánem jím určeným.
Při použití austenitických ocelí smějí být určené minimální hodnoty podle materiálových norem překročeny nejvýše o 15%, pokud jsou tyto vyšší hodnoty potvrzeny (doloženy) v kontrolním osvědčení.
Minimální tloušťka nádrže

6.8.2.1.17 Tloušťka válcové stěny nádrže, jakož i den a vík nesmí být menší, než je větší z hodnot vypočtených podle těchto vzorců:

e = \frac{P_{T} D}{2 σ λ}

e = \frac{P_{C} D}{2 σ}

kde
e = minimální tloušťka stěny v mm
P_T = zkušební tlak v MPa
P_C = výpočtový tlak v MPa definovaný v 6.8.2.1.14
D = vnitřní průměr nádrže v mm
σ = dovolené napětí, jak je definováno v 6.8.2.1.16, v N/mm²
λ = součinitel nepřevyšující nebo rovný 1, který zohledňuje případné zeslabení způsobené svarovými švy, v souladu s kontrolními metodami uvedenými v 6.8.2.1.23.
Tloušťka nesmí být v žádném případě menší, než je předepsáno v

6.8.2.1.18 až 6.8.2.1.21.

6.8.2.1.18 až 6.8.2.1.20.

6.8.2.1.18

Nádrže kruhového průřezu ¹⁾ o průměru nejvýše 1,80 m, kromě nádrží uvedených v 6.8.2.1.21, nesmí mít tloušťku menší než 5 mm, pokud jsou z měkké oceli ², nebo ekvivalentní tloušťku, pokud jsou z jiného kovu.

Tloušťka nádrží z měkké oceli ²⁾ nesmí být menší než 5 mm (v souladu s požadavky uvedenými v 6.8.2.1.11 a 6.8.2.1.12) nebo ekvivalentní u nádrží z jiného kovu. Pokud je průměr větší než 1,80 m, tato tloušťka musí být zvětšena na 6 mm, kromě nádrží určených pro přepravu práškových nebo zrnitých látek vyrobených z měkké oceli ²⁾ nebo ekvivalentní tloušťky nádrží vyrobených z jiného kovu.

Pokud je průměr větší než 1,80 m, tato tloušťka musí být zvětšena na 6 mm, kromě nádrží určených pro přepravu práškových nebo zrnitých látek vyrobených z měkké oceli nebo ekvivalentní tloušťky nádrží vyrobených z jiného kovu.

Ať je použit jakýkoli kov, tloušťka stěny nesmí být v žádném případě menší než 3 mm.

"Ekvivalentní tloušťka" znamená tloušťku vypočtenou podle tohoto vzorce ³:

$e_{1} = \frac{464 e_{0}}{\sqrt[3]{{({R m}_{1} A_{1})}^{2}}}$	$e_{1} = \frac{21.4 e_{0}}{\sqrt[3]{{R m}_{1} A_{1}}}$
$e_{1} = e_{0} \sqrt[3]{{\frac{{R m}_{0} A_{0}}{{R m}_{1} A_{1}}}^{2}}$	$e_{1} = e_{0} \sqrt[3]{\frac{{R m}_{0} A_{0}}{{R m}_{1} A_{1}}}$

kde
e = minimální tloušťka stěny pro zvolený kov, v mm;
e₀ = minimální tloušťka stěny pro měkkou ocel, v mm, podle 6.8.2.1.18 a 6.8.2.1.119;
Rm₀ = 370 (pevnost v tahu pro referenční ocel, viz definice 1.2.1, v N/mm;
A₀ = 27 (prodloužení při přetržení pro referenční ocel, v %);
Rm₁ = minimální pevnost v tahu zvoleného kovu, v N/mm²;
A₁ = minimální prodloužení při přetržení zvoleného kovu, v %.

6.8.2.1.19

Je-li nádrž vybavena ochranou proti poškození při bočním nárazu nebo převrácení podle 6.8.2.1.20, může příslušný orgán povolit zmenšení výše uvedených minimálních tlouštěk v poměru k této ochraně; avšak uvedená minimální tloušťka nádrží, jejichž průměr nepřevyšuje 1,80 m, nesmí být menší než 3 mm u nádrží z měkké oceli ³ nebo než ekvivalentní tloušťka u nádrží z jiných materiálů. U nádrží o průměru větším než 1, 80 m nesmí být uvedená minimální tloušťka menší než 4 mm, je-li nádrž z měkké oceli ³ a než ekvivalentní tloušťka, je-li nádrž z jiného kovu.	Je-li nádrž vybavena ochranou proti poškození podle 6.8.2.1.20, může příslušný orgán povolit zmenšení výše uvedených minimálních tlouštěk v poměru k této ochraně; avšak uvedená minimální tloušťka nesmí být menší než 3 mm u nádrží z měkké oceli ³ nebo než ekvivalentní tloušťka u nádrží z jiných materiálů, jestliže průměr nádrže nepřevyšuje 1,80 m. U nádrží o průměru větším než 1,80 m nesmí být uvedená minimální tloušťka menší než 4 mm, je-li nádrž z měkké oceli ³ a než ekvivalentní tloušťka, je-li nádrž z jiného kovu.
Ekvivalentní tloušťka znamená tloušťku vypočtenou podle tohoto vzorce 6.8.2.1.18.	Ekvivalentní tloušťka znamená tloušťku vypočtenou podle tohoto vzorce 6.8.2.1.18.
Kromě případů, pro které platí 6.8.2.1.21, tloušťka nádrží s ochranou proti poškození podle 6.8.2.1.20 (a) nebo (b) nesmí být menší než hodnoty uvedené v následující tabulce

	Průměr nádrže	≤ 1.80 m	> 1.80 m
Minimální tloušťka	Nerezavějící austenitické oceli	2.5 mm	3 mm
	Jiné oceli	3 mm	4 mm
	Hliníkové slitiny	4 mm	5 mm
	Hliník 99.80 % čistoty	6 mm	8 mm

6.8.2.1.20

U cisteren vyrobených po I. lednu I990, se za ochranu proti poškození podle 6.8.2.1.19 považují tato nebo jim rovnocenná opatření:	Ochrana uvedená v 6.8.2.1.19 může mít formu:
(a) U cisteren určených k přepravě práškovitých nebo zrnitých látek musí ochrana proti poškození splňovat požadavky příslušného orgánu.	- kompaktní vnější konstrukce jako je "sendvičová" konstrukce, u níž je vnější plášť připevněn k nádrži;nebo
(b) U cisteren určených k přepravě jiných látek se za ochranu proti poškození považuje, jestliže:	- konstrukce, u níž je nádrž uložena v kompletní kostře s podélnými a příčnými konstrukčními prvky;nebo
1. U nádrží kruhového nebo eliptického průřezu o maximálním poloměru zakřivení nejvýše 2 m je nádrž opatřena výztuhami tvořenými přepážkami, peřejníky, nebo vnějšími nebo vnitřními prstenci, umístěnými tak, aby byla splněna alespoň jedna z následujících podmínek:	- konstrukce s dvojitou stěnou.
	Jedná-li se o nádrže s dvojitou stěnou s vakuovou izolací, musí součet tloušťky vnější kovové stěny a tloušťky stěny nádrže odpovídat tloušťce stěny předepsané v 6.8.2.1.18, tloušťka stěny vlastní nádrže nesmí být menší než minimální tloušťka předepsaná v 6.8.2.1.19.
- vzdálenost mezi dvěma sousedními výztuhami: Ă 1,75m; - objem ložného prostoru mezi dvěma přepážkami nebo peřejníky je nejvýše 7500 litrů. Vertikální průřez prstence s průřezem styčné části pláště musí mít průřezový modul nejméně 10 ³. Vnější prstence nesmějí mít ostré hrany s poloměrem zaoblení menším než 2,5 mm.
Přepážky a peřejníky musí odpovídat ustanovením 6.8.2.1.22.	Mají-li nádrže dvojité stěny s mezivrstvou z pevných látek o tloušťce nejméně 50 mm, musí mít vnější stěna tloušťku nejméně 0,5 mm, jsou-li vyrobeny z měkké oceli ³ nebo nejméně 2 mm, jsou-li vyrobeny z plastu vyztuženého skelným vláknem. Jako mezivrstvy z tuhých látek může být použito tuhé pěny s takovou schopností utlumit nárazy, jako např. polyuretanová pěna.
Tloušťka přepážek a peřejníků nesmí být v žádném případě menší než tloušťka stěn nádrže;
2. U cisteren s dvojitou stěnou a vakuovou izolací součet tloušťky vnější kovové stěny a tloušťky stěny nádrže odpovídá tloušťce stěny předepsané v 6.8.2.1.18 a tloušťka stěny vlastní nádrže není menší než minimální tloušťka předepsaná v 6.8.2.1.19.
3. U nádrží s dvojitou stěnou s mezivrstvou z pevných látek o tloušťce nejméně 50 mm má vnější stěna tloušťku nejméně 0,5 mm, pokud je z měkké oceli ³, nebo nejméně 2 mm, pokud je z plastu vyztuženého skelnými vlákny. Jako mezivrstvy z pevných látek se může použít tuhé pěny (se stejnou schopností utlumit náraz jako např. polyuretanová pěna);
4. Nádrže jiných tvarů, než jsou uvedeny v bodě 1, a především cisterny skříňového tvaru jsou opatřeny ze všech stran na 30 % své výšky, v jejím středu, dodatečnou ochranou konstruovanou tak, aby její specifická vrubová houževnatost byla nejméně rovna specifické vrubové houževnatosti nádrže vyrobené z měkké oceli o tloušťce 5 mm (pro průměr nádrže nejvýše 1,80 m) nebo 6 mm (pro průměr nádrže nad 1,80 m). Dodatečná ochrana musí být trvale připojena k vnějšku nádrže. Tento požadavek se považuje za splněný bez další zkoušky specifické vrubové houževnatosti, pokud dodatečná ochrana znamená přivaření plechu ze stejného materiálu, jako je nádrž, na její část, která se má vyztužit tak, aby minimální tloušťka stěny odpovídala 6.8.2.1.18. Tato ochrana je funkcí možných namáhání působících v případě nehody na nádrže z měkké oceli, jejichž dna a stěny mají při průměru nejvýše 1,80 m tloušťku nejméně 5 mm, nebo při průměru větším než 1,80 m tloušťku nejméně 6 mm. Při použití jiného kovu se určí ekvivalentní tloušťka podle vzorce uvedeného v 6.8.2.1.18. U snímatelných cisteren se tato ochrana nevyžaduje, jsou-li chráněny ze všech stran čely a bočnicemi nosného vozidla.

6.8.2.1.21

Tloušťka stěn nádrží cisteren dimenzovaných podle 6.8.2.1.14 (a), jejichž vnitřní objem nepřevyšuje 5000 litrů nebo jež jsou rozděleny na těsné komory o jednotkovém vnitřním objemu nejvýše 5000 litrů, může být upravena na úroveň, pokud není předepsáno jinak v 6.8.3 nebo 6.8.4, která však nesmí být menší než příslušná hodnota uvedená v následující tabulce:

Maximální poloměr zakřivení nádrže (m)	Vnitřní objem nebo její komory (m³)	Minimální tloušťka (mm)
Maximální poloměr zakřivení nádrže (m)	Vnitřní objem nebo její komory (m³)	Měkká ocel
≤ 2	≤ 5.0	3
2 – 3	≤ 3.5	3
	> 3.5 ale ≤ 5.0	4

Použije-li se jiného kovu než měkké oceli, určí se ekvivalentní tloušťka podle vzorce uvedeného v 6.8.2.1.18. Tloušťka přepážek a peřejníků nesmí být v žádném případě menší než tloušťka nádrže.

6.8.2.1.22

Peřejníky a přepážky musí být vyduté, s hloubkou vydutí nejméně 10 cm, nebo musí být vlnité, profilované nebo jinak zesílené, aby zaručovaly rovnocennou pevnost. Plošný obsah peřejníků musí činit nejméně 70 % plošného obsahu průřezu cisterny, v níž je peřejník zabudován.

Svařování a kontrola svarů

6.8.2.1.23 Způsobilost výrobce k provádění svářečských operací musí být potvrzena příslušným úřadem. Svářečské operace musí provádět kvalifikovaní svářeči používající svářecí postup, jehož účinnost (včetně potřebného tepelného zpracování) byla dokázána technologickou zkouškou. Musí se provést nedestruktivní zkoušky prozářením nebo ultrazvukem a tyto zkoušky musí potvrdit, že kvalita svarů je přiměřená namáháním.
Musí být provedeny níže uvedené kontroly podle hodnoty součinitele λ použitého pro stanovení tloušťky nádrže v 6.8.2.1.17:
λ = 0,8: jsou-li sváry pokud možno prohlédnuty vizuálně z obou stran a jsou-li podrobeny namátkové nedestruktivní zkoušce, přičemž se věnuje zvláštní pozornost křížovým svarům;
λ = 0,9: jsou-li všechny podélné sváry v celé své délce, všechny křížové sváry, 25 % kruhových svárů a sváry k připevnění částí výstroje velkého průměru podrobeny nedestruktivním zkouškám. Sváry musí být pokud možno prohlédnuty vizuálně z obou stran;
λ = 1,0: jsou-li všechny sváry podrobeny nedestruktivním zkouškám a jsou-li pokud možno prohlédnuty vizuálně z obou stran. Musí být odebrán zkušební vzorek sváru.
Pokud má příslušný úřad pochybnosti o kvalitě svárů, může nařídit dodatečné zkoušky.
Jiné konstrukční požavdavky

6.8.2.1.24 Ochranný povlak musí být konstruován tak, aby byla zaručena jeho těsnost při jakýchkoli deformacích, k nímž může dojít v normálních podmínkách přepravy (viz 6.8.2.1.2).

6.8.2.1.25 Tepelná izolace musí být zkonstruována tak, aby nebránila přístupu k plnicím a vyprazdňovacím zařízením a pojistným ventilům, ani jejich funkci.

6.8.2.1.26 Jestliže nádrže určené pro přepravu hořlavých kapalin majících bod vzplanutí do 61 °C jsou vybaveny nekovovými ochrannými povlaky (vnitřními vyloženími), nádrže a jejich ochranné povlaky musí být tak konstruovány, že nemůže dojít ke vznícení (zapálení) elektrostatickými náboji.

6.8.2.1.27

Nádrže určené pro přepravu kapalin s bodem vzplanutí nejvýše 61 °C nebo pro přepravu hořlavých plynů nebo UN 1361 uhlí nebo UN 1361 saze, obalová skupina II, musí být připojeny k podvozku nejméně jedním dobrým elektrickým spojem. Je třeba vyloučit každý dotyk kovů, který by mohl způsobit elektrochemickou korozi. Nádrže musí být opatřeny nejméně jedním elektricky propojitelným uzemněním zřetelně označeným symbolem

Všechny části cisternového kontejneru určeného k přepravě kapalin s bodem vzplanutí nejvýše 61 °C, k přepravě hořlavých plynů nebo UN 1361 uhlí nebo UN 1361 saze, obalová skupina II, musí být možno elektricky uzemnit. Je třeba vyloučit každý dotyk kovů, který by mohl způsobit elektrochemickou korozi.

6.8.2.1.28 (zůstává vyhrazeno)

6.8.2.2 Výstroj

6.8.2.2.1 Pro výrobu provozní a konstrukční výstroje mohou být použity vhodné nekovové materiály
Části výstroje musí být uspořádány tak, aby byly chráněny proti nebezpečí utržení nebo poškození během přepravy a manipulace. Musí zaručovat bezpečnost odpovídající a srovnatelnou s bezpečností vlastních nádrží a musí zejména:
- být snášenlivé s přepravovanými látkami; a
- splňovat požadavky 6.8.2.1.1.

Co možno nejvíce provozních a ovládacích prvků je nutno umístit do co nejmenšího počtu otvorů ve stěně nádrže. Těsnost provozní výstroje včetně uzávěrů (vík) kontrolních otvorů musí být zajištěna i při převrácení cisterny berouce v úvahu síly vyvolané nárazem (jako zrychlení a dynamický tlak). Je však dovoleno omezené zvětšení obsahu cisterny vlivem špičky tlaku v průběhu nárazu.

Těsnost provozní výstroje musí být zajištěna i při převrácení cisternového kontejneru

Těsnění musí být vyrobena z materiálu, který se snáší s přepravovanou látkou, a musí se vyměnit, jakmile se jejich účinnost zhorší, např. v důsledku jejich stárnutí.
Těsnění zajišťující těsnost provozních a ovládacích prvků, s nimiž je nutno manipulovat během normálního použití cisterny (cisternového vozidla, snímatelné cisterny nebo bateriového vozidla), musí být konstruována a uspořádána tak, aby při manipulaci s provozními a ovládacími prvky, k nimž patří, nedošlo k jejich poškození.

6.8.2.2.2 Každý spodní plnicí nebo vyprazdňovací otvor v cisternách, které jsou uvedeny ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2 s kódem cisterny zahrnujícím písmeno „A“ v její třetí části (viz 4.3.4.1.1) musí být vybaven nejméně dvěma na sobě nezávislými uzávěry, které jsou namontovány za sebou, tvořenými
- vnějším uzavíracím ventilem s potrubím z kovového materiálu schopného se deformovat a
- uzavíracím zařízením na konci každého potrubí, kterým může být šroubový uzávěr, slepá příruba nebo jiný stejně účinný prostředek.
Každý spodní plnicí nebo vyprazdňovací otvor v cisternách, které jsou uvedeny ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2 s kódem cisterny zahrnujícím písmeno „B“ v její třetí části (viz 4.3.3.1.1 nebo 4.3.4.1.1) musí být vybaven nejméně třemi na sobě nezávislými uzávěry, které jsou namontovány za sebou, tvořenými
- vnějším uzavíracím ventilem, tj. uzavíracím ventilem namontovaným uvnitř nádrže nebo v přivařené přírubě nebo ve dvojité přírubě;
- vnějším uzavíracím ventilem nebo rovnocenným zařízením⁵⁾

jedním na konci každého potrubí

o možno nejblíže k nádrži

a
- uzavíracím zařízením na konci každého potrubí, kterým může být šroubový uzávěr, slepá příruba nebo jiné stejně účinné zařízení.
Avšak v případech cisteren určených pro přepravu určitých krystalizujících nebo vysoce viskózních látek a nádrží opatřených ebonitovým nebo termoplastovým povlakem vnitřní uzavírací ventil může být nahrazen vnějším uzavíracím ventilem s dodatečnou ochranou.
Vnitřní uzavíratelný ventil musí být ovladatelný buď shora nebo zdola. Poloha - otevřeno nebo zavřeno - vnitřního uzavíracího ventilu musí být v obou případech pokud možno ověřitelná, se země. Ovládací zařízení vnitřního uzavíracího ventilu musí být konstruováno tak, aby se zabránilo jakémukoli nežádoucímu otevření v důsledku nárazu nebo neúmyslného jednání.
Vnitřní uzávěr musí zůstat účinný i při poškození vnějšího ovládacího zařízení.
K zamezení úniku obsahu při poškození vnějších plnicích a vyprazdňovacích zařízení (potrubí, boční uzavírací zařízení) musí být vnitřní uzavírací ventil a jeho sedlo chráněny proti nebezpečí utržení vnějším namáháním, nebo musí být konstruovány tak, aby těmto namáháním odolaly. Plnicí a vyprazdňovací zařízení (včetně přírub nebo šroubových uzávěrů) a ochranné kryty (pokud jsou) musí umožňovat zajištění proti jakémukoli nežádoucímu otevření.
Poloha a/nebo směr uzavírání uzavíracích šoupátek musí být jednoznačně patrné.
Všechny otvory cisteren, které jsou uvedeny ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2 kódem obsahujícím písmeno „C“ nebo „D“ v jeho třetí části (viz 4.3.3.1.1 a 4.3.4.1.1) musí být umístěna nad povrchem hladiny kapaliny. Tyto cisterny nesmí mít žádné potrubí nebo spoje potrubí pod povrchem hladiny kapaliny. Čisticí otvory (velikosti pěsti) jsou však povoleny v nižší části nádrže cisteren uvedených kódem cisterny obsahujícím písmeno „C“ v jeho třetí části. Tento otvor musí být možno uzavřít těsnou přírubou, jejíž konstrukce musí být schválena příslušným orgánem nebo orgánem jím pověřeným.

6.8.2.2.3 Pokud není předepsáno v ustanoveních uvedených v 6.8.4 jinak, cisterny mohou mít ventily pro zabránění nepřijatelného vnitřního podtlaku bez zásahu průtržných kotoučů.

6.8.2.2.4 Nádrž nebo každá z jejich komor musí být opatřena dostatečně velkým otvorem umožňujícím prohlídku.

6.8.2.2.5 (Vyhrazeno)

6.8.2.2.6 Cisterny určené k přepravě kapalin o tenzi par nejvýše 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak) při 50 °C musí být opatřeny odvětrávacím systémem a pojistným zařízením zabraňujícím úniku obsahu, dojde-li k převrácení nádrže; jinak musí splňovat podmínky uvedené v 6.8.2.2.7 nebo 6.8.2.2.8.

6.8.2.2.7 Cisterny určené k přepravě kapalin o tenzi par nad 110 kPa (1,1 bar), avšak nejvýše 175 kPa (1,75 bar) (absolutní tlak) při 50 °C musí být opatřeny pojistným ventilem nastaveným na přetlak nejméně 150 kPa (1,5 bar) a takovým, aby se úplně otevřel při tlaku nepřevyšujícím zkušební tlak; jinak musí splňovat podmínky uvedené v 6.8.2.2.8.

6.8.2.2.8 Cisterny určené k přepravě kapalin o tenzi par nad 175 kPa (1,75 bar), avšak nejvýše 300 kPa (absolutní tlak) při 50 °C musí být opatřeny pojistným ventilem seřízeným na přetlak nejméně 300 kPa (3 bar) a takovým, aby se úplně otevřel při tlaku nepřevyšujícím zkušební tlak; jinak musí být hermeticky uzavřeny⁶⁾.

6.8.2.2.9 Pohyblivé části, jako jsou kryty, uzávěry atd., které mohou přijít třením nebo nárazem do styku s hliníkovými nádržemi určenými k přepravě hořlavých kapalin o bodu vzplanutí nejvýše 61 °C nebo k přepravě hořlavých plynů, nesmějí být vyrobeny z nechráněné korodující oceli.

6.8.2.3 Schvalování typu

6.8.2.3.1 Příslušný orgán nebo orgán jím pověřený vydá ke každému prototypu cisternového vozidla, snímatelné cisterny, nádržkového kontejneru, nádržkové výměnné nástavby (nádržkové výměnné nádoby), bateriového vozidla nebo kontejneru na plyn svíce prvky (MEGC) osvědčení potvrzující, že prototyp, včetně upevňovacích zařízení, který odborně posoudil, je vhodný k účelu, pro nějž je určen a splňuje konstrukční požadavky uvedené v 9.8.2.2 a zvláštní požadavky pro třídy přepravovaných látek.
V osvědčení musí být uvedeno:
- výsledky zkoušky;
- schvalovací číslo typu;

Schvalovací číslo sestává z poznávací znaèky⁷⁾ státu, na jehož území bylo schválení uděleno, a z registračního čísla.

- zvláštní požadavky na konstrukci (TC) a na výstroj (TE) vztahující se na typ;
- pokud je to vyžadováno, látky a/nebo skupinu látek, pro které byla cisterna schválena. Ty musí být uvedeny svým chemickým názvem nebo odpovídajícím hromadným pojmenováním (viz 2.1.1.2) společně s jejich zatříděním (třída, klasifikační kód a obalová skupina). Kromě látek třídy 2 a těch, které jsou uvedeny v 4.3.4.1.3, seznam schválených látek může být vypuštěn. V takových případech skupiny látek dovolených na základě kódu cisterny uvedené v racionálním přiblížení v 4.3.4.1.2 musí být uznány berouc zřetel na příslušné zvláštní ustanovení.
Látky uvedené v osvědčení nebo skupiny látek schválených podle racionálního přiblížení musí být všeobecně snášenlivé s charakteristikami cisterny. Do osvědčení musí být vložena výhrada, pokud nebylo možné prověřit tuto snášenlivost vyčerpávajícím způsobem.

6.8.2.3.2 Pokud jsou cisterny, bateriová vozidla nebo MEGC vyráběny v sériích beze změn, toto osvědčení je platné pro cisterny bateriová vozidla nebo MEGC vyrobené v těchto sériích nebo podle schváleného prototypu.
Schválení typu může též sloužit pro schválení cisteren s omezenými změnami konstrukce, které buď snižují jejich užitečnou hmotnost nebo namáhání cisteren (např. snížený tlak, zmenšená hmotnost, zmenšený vnitřní objem) nebo zvýšení bezpečnosti konstrukce (např. zvětšená tloušťka stěny, více peřejníků, zmenšené průměry otvorů). Omezené změny musí být zřetelně popsány v osvědčení o schválení typu.

6.8.2.4 Prohlídky a zkoušky

6.8.2.4.1 Nádrže a jejich výstroj se musí před uvedením do provozu podrobit buď společně, nebo odděleně první zkoušce. Tato zkouška zahrnuje:
- ověření shodnosti se schváleným prototypem;
- ověření konstrukčních charakteristik⁸⁾
- prohlídku vnějšího a vnitřního stavu;
- hydraulickou tlakovou zkoušku⁹⁾ zkušebním tlakem uvedeným na štítku předepsaném v 6.8.2.5.1; a
- ověření dobré funkce výstroje.

Hydraulická tlaková zkouška se musí provést na nádrži jako celku zkušebním tlakem předepsaným v Poznámce k oddílu 6.8.4 (d) a zvlášť na každé komoře komorových nádrží tlakem rovným nejméně 1,3násobku maximálního provozního tlaku.

Zkouška těsnosti komorových nádrží se provádí zvlášť na každé komoře.
Hydraulická tlaková zkouška se musí provést před instalací tepelné izolace, pokud je tato izolace nutná. Jsou-li nádrže a jejich výstroj zkoušeny odděleně, musí se po montáži podrobit společně zkoušce těsnosti podle 6.8.2.4.3.

6.8.2.4.2 Nádrže a jejich výstroj se musí podrobit periodickým zkouškám ve stanovených lhůtách. Periodické zkoušky zahrnují prohlídku vnějšího a vnitřního stavu a jako všeobecné pravidlo hydraulickou zkoušku ⁹. Pláště tepelné nebo jiné izolace smějí být sejmuty pouze v rozsahu nutném pro spolehlivé posouzení charakteristik nádrže.

Hydraulická tlaková zkouška se musí provést na nádrži jako celku zkušebním tlakem předepsaným v Poznámce k oddílu 6.8.4 d) a zvlášť na každé komoře komorových nádrží tlakem rovným nejméně 1,3násobku maximálního provozního tlaku.

U nádrží určených k přepravě práškovitých a zrnitých látek může být se souhlasem zkušebního orgánu schváleného příslušným orgánem od periodických hydraulických zkoušek upuštěno a mohou být nahrazeny zkouškami těsnosti podle 6.8.2.4.3.

Maximální lhůty mezi periodickými zkouškami jsou šest let.

Maximální lhůty mezi periodickými zkouškami jsou pět let.

6.8.2.4.3 Mimoto se musí provést zkouška těsnosti nádrže s výstrojí, jakož i ověření dobré funkce veškeré výstroje

nejméně každé tři roky.

nejméně každého dva a půl roku.

Pro tento účel musí být cisterna vystavena efektivnímu vnitřnímu tlaku rovnajícímu se nejvyššímu provoznímu tlaku, avšak nejvýše 20 kPa (0,2 bar) (přetlak).
Pro cisterny vybavené větracími systémy a bezpečnostním zařízení chránící obsah před rozlitím při převrácení cisterny, zkušební tlak se musí rovnat statickému tlaku naplněné kapaliny.
Zkouška těsnosti se musí provést zvlášť na každé komoře komorových nádrží.

6.8.2.4.4 Pokud mohlo v důsledku opravy, konstrukční změny nebo nehody dojít ke zhoršení bezpečnosti nádrže nebo její výstroje, musí se provést mimořádná zkouška.

6.8.2.4.5 Zkoušky, prohlídky a kontroly podle 6.8.2.4.1 až 6.8.2.4.4 musí provést zkušební orgán schválený příslušným orgánem. Musí se vydat osvědčení, v nichž musí být uvedeny výsledky těchto zkoušek, prohlídek a kontrol. Tato osvědčení se musejí odvolávat na seznam látek, které se smějí přepravovat v této nádrži nebo v nádrži s kódem cisterny podle 6.8.2.3.

6.8.2.5 Označování

6.8.2.5.1 Každá nádrž musí být opatřena kovovou tabulkou odolnou proti korozi, která je trvale připevněna k nádrži na místě snadno přístupném při prohlídce. Na tabulce musí být vyražením nebo jiným podobným způsobem vyznačeny nejméně následující údaje. Tyto údaje mohou být vyryty přímo do stěn vlastní nádrže, jsou-li stěny natolik zesílené, aby se nezmenšila pevnost nádrže ¹⁰⁾:
- schvalovací číslo;
- jméno nebo značka výrobce;
- sériové číslo výrobce;
- rok výroby;
- zkušební tlak (přetlak);
- vnitřní objem - u vícečlánkových nádrží vnitřní objem každého článku;
- výpočtová teplota (pouze je-li vyšší než + 50 °C nebo nižší než - 20 °C),
- datum (měsíc a rok) první zkoušky a poslední periodické zkoušky provedených podle 6.8.2.4.1 a 6.8.2.4.2;
- značka zkušebního orgánu, který provedl zkoušky;
- materiál nádrže a popřípadě ochranného povlaku;

- zkušební tlak v nádrži jako celku a zkušební tlak komory v MPa nebo barech (přetlak) tam, kde je tlak v komoře nižší než tlak v nádrži,

Na nádržích plněných nebo vyprazdňovaných pod tlakem musí být kromě toho uveden maximální dovolený provozní tlak.

6.8.2.5.2

Na cisternovém vozidle samém nebo na štítku musí být napsány tyto údaje ¹⁰:	Na cisternovém kontejneru samém nebo na štítku musí být napsány tyto údaje¹⁰⁾:
- jméno vlastníka nebo provozovatele,	- jména vlastníka a provozovatele;
- pohotovostní hmotnost,	- vnitřní objem tělesa cisterny;
- největší dovolená celková hmotnost.	- vlastní hmotnost;
	- největší dovolená celková hmotnost;
Tyto údaje se nevyžadují v případě vozidel přepravujících snímatelné cisterny.	- název přepravované látky¹¹⁾;
	- kód cisterny podle 4.3.4.1.1.

6.8.2.6 Požadavky na cisterny konstruované, vyrobené a zkoušené podle norem
(Vyhrazeno)

6.8.2.7 Požadavky na cisterny, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem
Cisterny, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem uvedených v 6.8.2.6, musí být konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle požadavků technických předpisů uznávaných příslušnými orgány. Musí však splňovat minimální požadavky uvedené v oddílu 6.8.2.

6.9.2 Konstrukce

6.9.2.1 Nádrže musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které jsou snášenlivé s přepravovanými látkami při provozní teplotě mezi - 40 °C a +50 °C, pokud teplotní rozsah není stanoven pro specifické klimatické podmínky příslušným orgánem země, ve které je přeprava prováděna.

6.9.2.2 Nádrže musí tvořit tři dále uvedené elementy:
- vnitřní vrstva
- konstrukční vrstva,
- vnější vrstva.

6.9.2.2.1 Vnitřní výstelka je část vnitřní stěny nádrže jako prvotní překážka tvořící dlouhodobou chemickou odolnost proti přepravovaným látkám, zabraňující jakékoli nebezpečné reakci s obsahy nebo přípravky nebezpečných složek a jakémukoli podstatnému zeslabení konstrukční vrstvy v důsledku pronikání látek skrze vnitřní výstelku.Vnitřní výstelka může být vystlána z vyztužených plastů nebo vystlána z termoplastů.

6.9.2.2.2 Výstelku FRP musí tvořit:

(a) Povrchová vrstva („gelový potah“): povrchová vrstva s přiměřeným obsahem pryskyřice zesílené tkaninou snášenlivou s pryskyřicí a plnidla. Tato vrstva smí mít hmotnost obsahu vláken nejvýše 30 % a tloušťku mezi 0,25 a 0,60 mm;

(b) vyztužující vrstva(y): vrstva nebo několik vrstev s minimální tloušťkou 2mm obsahující nejméně 900 g/m² skelné rohože nebo řezaných vláken s nejmenší hmotností obsahu skla 30 %, pokud dostatečná bezpečnost není prokázána pro nižší obsah skla.

6.9.2.2.3 Termoplastickou výstelku musí tvořit termoplastický tenký materiál, jak uvedeno v 6.9.2.3.4, svařený do požadovaného tvaru, který je spojen s konstrukčními vrstvami. Trvalé spojení výstelky a konstrukční vrstvy musí být dosaženo použitím vhodné přilnavostí.
POZN.: Pro přepravu hořlavých kapalin vnitřní vrstva může požadovat dodatečná opatření podle 6.9.2.14 pro ochranu proti akumulaci elektrostatických nábojů.

6.9.2.2.4 Konstrukční vrstva nádrže je v zóně zvláštně zkonstruované podle 6.9.2.4 až 6.9.2.6, aby odolala mechanickým namáháním. Tuto část tvoří normálně několik vrstev vyztužených vlákny v definovaných směrových orientacích.

6.9.2.2.5 Vnější vrstva je část nádrže, která je přímo vystavena klimatickým vlivům musí být tvořena vrstvou bohatou na pryskyřici o tloušťce nejméně 0,2 mm. Pro tloušťky větší než 0,5 mm může být použito rohoží. Tato vrstva musí obsahovat nejvýše 30% hmotnosti skla a musí být schopna odolat vnějším podmínkám, zejména náhodnému styku s přepravovanou látkou. Pryskyřice musí obsahovat plnidla nebo přísady zajišťující ochranu proti zhoršení konstrukční vrstvy nádrže ultrafialovým zářením.

6.9.2.3 Surové materiály

6.9.2.3.1 Všechny materiály použité pro výrobu cisteren FRP musí být známého původu a specifikace.

6.9.2.3.2 Pryskyřice
Příprava směsi pryskyřice musí být prováděna přesně podle doporučení dodavatele. To se týká především tužidel, iniciátorů a urychlovačů. Tyto nenasycené polyesterové pryskyřice jsou:
- vinylesterové pryskyřice,
- epoxydové pryskyřice,
- fenolové pryskyřice.
Teplota tepelné deformace (HTD) pryskyřice stanovená podle ISO 75-1:1993 musí být nejméně o 20 °C vyšší než nejvyšší provozní teplota cisterny, avšak v žádném případě nesmí být nižší než 70°C.

6.9.2.3.3 Vyztužovací vlákna
Vyztužovací materiál konstrukčních vrstev musí být vhodného stupně vláken, takových, jako skelná vlákna typu E nebo ERC podle ISO 2078:1993. Pro vnitřní povrchové výstelky mohou být použita skelná vlákna typu C podle ISO 2078:1993.
Termoplastické výstelky smí být použita pro vnitřní vyložení pouze tehdy, pokud je prokázána jejich snášenlivost s jejich předem určeným obsahem.

6.9.2.3.4 Materiál pro termoplastické výstelky
Termoplasty, takové, jako nevrstvený polyvinylchlorid (PVC-U), polypropylen (PP), polyvinyldenfluorid (PVFD), polytetrafluorethylen (PTFE) atd.

6.9.2.3.5 Přísady
Přísady nezbytné pro zušlechťování pryskyřice, takové jako katalyzátory, urychlovače, tužidla, tixotropní látky, jakož i materiály používané pro zlepšení cisterny, takové jako plniče, barvy, pigmenty atd. nesmějí způsobit zeslabení materiálu, při uvážení životnosti a očekávané teplotě konstrukce.

6.9.2.4 Nádrže, jejich výbava a jejich provozní a konstrukční výstroj musí být konstruovány tak, aby odolaly beze ztráty obsahu (jiné než množství plynu unikajícího jakýmkoli odplyňovacím otvorem) během životnosti konstrukce:
- statickým a dynamickým zatížením při normálních podmínkách přepravy;
- předepsaným minimálním zatížením uvedeným v 6.9.2.5 až 6.9.2.10.

6.9.2.5 Při tlacích uvedených v 6.8.2.1.14 a) a b) a při statických gravitačních silách tíže obsahu s maximální hustotou stanovenou pro konstrukci a při nejvyšším stupni plnění konstrukční napětí σ v podélném a obvodovém směru jakékoli vrstvy nádrže nesmí překročit dále uvedené hodnoty:
$σ \leq \frac{R_{m}}{K}$
kde:
R_m = hodnota pevnosti v tahu daná střední hodnotou výsledků zkoušek po odečtení dvojnásobku standardní odchylky výsledků zkoušek. Zkoušky musí být provedeny, v souladu s požadavky EN 61:1977, s nejméně šesti vzorky reprezentativního konstrukčního typu a výrobních metod;
K = S x K₀ x K₁ x K₂ x K₃
kde:
K musí mít minimální hodnotu shodnou s minimální hodnotou 4 a
S = koeficient bezpečnosti. Pro všeobecnou konstrukci, jestliže cisterny jsou uvedeny ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2 kódem cisterny zahrnujícím písmeno „G“ v jeho druhé části (viz 4.3.4.1.1), hodnota S musí být rovna nebo větší než 1,5. Pro cisterny určené pro přepravu látek, které vyžadují zvýšenou úroveň bezpečnosti, tj. jestliže cisterny jsou uvedeny ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2 kódem cisterny zahrnujícím číslici „4“ v jeho druhé části (viz 4.3.4.1.1), hodnota S musí znásobena dvěma, pokud nádrž není opatřena ochranou proti poškození tvořenou celistvou kovovou kostrou včetně podélných a příčných konstrukčních členů;
K₀ = součinitel zhoršení vlastností materiálu vlivem únavy a stárnutí a jako výsledek působení přepravovaných chemických látek. Stanoví se podle tohoto vzorce:
$K_{0} = \frac{1}{α x β}$
kde „α „ je součinitel tečení a „β„ je součinitel stárnutí stanovený podle EN 978:1997 po provedení zkoušek podle EN 977:1997. Alternativně je možno použít normální hodnotu K₀ = 2. Pro stanovení αa β první přiblížení musí odpovídat 2 σ;
K₁ = součinitel vlivu provozní teploty a tepelných vlastností pryskyřice stanovený podle dále uvedené rovnice:
K₁ = 1,25 - 0,0125 (HDT - 70)
kde HTD je teplota tepelné distorze pryskyřice ve °C;
K₂ = součinitel únavy materiálu; hodnota K₂ = 1,75 musí být použita, pokud není dohodnuto jinak s příslušným úřadem. Pro dynamickou konstrukci, jak je uvedeno v pododdílu 6.9.2.6, musí být použita hodnota K₂ = 1,1;
K₃ = součinitel vytvrzování má následující hodnoty:
- 1.1 kde stálost je prokázána podle schváleného a prokázaného postupu;
- 1,5 v jiných případech.

6.9.2.6 Při dynamických namáháních, jak je uvedeno v 6.8.2.1.2, konstrukční napětí nesmí překročit hodnotu uvedenou v 6.9.2.5 dělenou součinitelem β.

6.9.2.7 Při jakémkoli jiném napětí, jak je uvedeno v 6.9.2.5 a 6.9.2.6, výsledné prodloužení v jakémkoli směru nesmí překročit 0,2 % nebo jednu desetinu prodloužení při přetržení pryskyřice, které z nich je nižší.

6.9.2.8 Při stanoveném zkušebním tlaku, který nesmí být nižší než příslušný výpočtový tlak, jak je uvedeno v 6.8.2.1.14 (a) a (b), nejvyšší napětí v nádrži nesmí být větší než prodloužení při přetržení pryskyřice.

6.9.2.9 Nádrž musí být schopna odolat zkoušce pádem podle 6.9.4.3.3 bez jakéhokoli viditelného vnitřního nebo vnějšího poškození.

6.9.2.10 Vnější laminované potahy používané ve spojích, včetně konců spojů, spoje peřejníků a přepážek s nádrží musí být schopny odolat statickým a dynamickým namáháním uvedeným výše. Pro zabránění koncentracím napětí v tenkých laminovaných potazích použité šroubení nesmí mít závitové stoupání větší než 1:6.
Pevnost ve střihu mezi tenkým potahem a prvky cisterny, k nimž jsou připojeny, nesmí být menší než:
$τ = \frac{Q}{l} \leq \frac{τ_{R}}{K}$
kde:
τ_R = ohybová pevnost ve střihu podle EN 63:1977 s minimálním τ_R = 10 N/mm³, jestliže žádná naměřená hodnota není vhodná;
Q = zatížení na jednotku šířky, které musí spoj přenášet pod statickým a dynamickým zatížením;
K = výpočtový součinitel podle 6.9.2.5 pro statická a dynamická namáhání;
I = délka tenkého potahu.

6.9.2.11 Otvory v nádrži musí být zesíleny, aby bylo dosaženo nejméně těchže bezpečnostních součinitelů proti statickým a dynamickým napětí, jak je uvedeno v 6.9.2.5 a 6.9.2.6 pro samotné nádrže. Počet otvorů musí být co nejmenší. Poměr délek os oválných cisteren nesmí být větší než 2.

6.9.2.12 Pro konstrukci okrajů a potrubí připojených k nádrži, manipulační síly a úchyty musí být též vzaty v úvahu.

6.9.2.13 Cisterna musí být zkonstruována tak, aby odolala bez znatelných úniků účinkům otevřeného ohně po dobu 30 minut, jak je uvedeno ve zkušebních požadavcích v 6.9.4.3.4. Od zkoušky může být upuštěno po dohodě s příslušným úřadem, pokud dostatečná těsnost může být prokázána zkouškou srovnatelných cisternových konstrukcí.

6.9.2.14 Zvláštní požadavky na přepravu látek s bodem vzplanutí nejvýše 61 °C
Cisterny FRP používané pro přepravu látek s bodem vzplanutí do 61 °C musí být konstruovány tak, aby bylo zajištěno vyloučení statické elektřiny z různých částí a tak zabráněno akumulaci nebezpečných nábojů.

6.9.2.14.1 Povrchový elektrický odpor vnitřku a povrchu nádrže zjištěný měřením nesmí být vyšší než 10⁹ ohmů. Toho může být dosaženo použitím přísad v pryskyřici nebo zalaminovanými vnitřními proklady, takovými jako kovová nebo uhlíková síť.

6.9.2.14.2 Vybíjecí odpor vůči zemi stanovený měřením nesmí být vyšší než 10⁷ ohmů.

6.9.2.14.3 Všechny prvky nádrže musí elektricky propojeny vzájemně mezi sebou a připojeny ke kovovým částem provozní a konstrukční výstroje cisterny a k vozidlu. Elektrický odpor mezi prvky a výstrojí ve vzájemných spojích nesmí překročit 10 ohmů.

6.9.2.14.4 Elektrický povrchový odpor a vybíjecí odpor musí být měřen nejprve na každé vyrobené cisterně nebo na vzorku nádrže v souladu s postupem uznávaným příslušným úřadem.

6.9.2.14.5 Vybíjecí odpor do země každé cisterny musí být měřen jako část periodické prohlídky v souladu s postupem uznávaným příslušným úřadem.

6.1.3 Označení
POZN. 1: Označení uvádí, že obal, kterým je opatřen, odpovídá plně zkoušenému konstrukčnímu typu a že splňuje ustanovení tohoto dodatku, která se vztahují na jeho výrobu, nikoli však na jeho používání. Proto značka nezbytně nepotvrzuje, že obal smí být použit pro jakoukoli látku; druh obalu (např. ocelový sud), jeho největší vnitřní objem a/nebo největší hmotnost a další zvláštní požadavky jsou stanoveny pro každou látku v tabulce A kapitoly 3.2.
POZN. 2: Označení je určeno jako pomůcka pro výrobce, opraváře a uživatele obalů, dopravce a řídící orgány. Ve vztahu k použití nového obalu je původní označení prostředkem pro jejich výrobce k identifikaci typu a ukazatelem, že byly provedeny jeho doporučené zkoušky.
POZN. 3: Označení neuvádí vždy úplné podrobnosti o úrovni zkoušek atd., které je možno vzít v úvahu např. při odkazu na zkušební osvědčení, zkušební protokoly nebo pro zaregistrování úspěšně vyzkoušených obalů. Například obal mající označení X nebo Y může být použit pro látky, kterým byla přiřazena obalová skupina pro nižší stupeň nebezpečnosti s nejvyšší dovolenou hodnotou relativní hustoty¹ určenou s přihlédnutím ke koeficientu 1,5 nebo 2,25 uvedenému v požadavcích pro zkoušky obalů v 6.1.5, pokud je to vhodné, tj. obalová skupina I zkoušená pro látky s relativní hustotou 1,2 může být použita jako obalová skupina II pro látky s relativní hustotou 1,8 nebo obalová skupina III pro látky s relativní hustotou 2,7, pokud ovšem mohou být ještě splněna všechna kritéria provedení pro látky s vyšší relativní hustotou.

6.1.3.1 Každý obal určený pro používání podle RID musí být opatřen označením, které je trvanlivé, dobře viditelné a umístěno tak, a v rozměru přiměřeném velikosti obalu, aby bylo dobře viditelné. Kusy o celkové (brutto) hmotnosti větší než 30 kg musí být opatřeny označením nebo jeho duplikátem na vrchní nebo boční straně obalu. Písmena, čísla a symboly musejí být nejméně 12 mm vysoké, kromě obalů s obsahem 30 litrů nebo 30 kg nebo méně, kdy musí být nejméně 6 mm vysoké, a kromě obalů s obsahem 5 litrů nebo 5 kg nebo méně, kdy musí být přiměřeného rozměru.
Označení musí uvádět:

(a) (i) Obalový symbol Spojených národů (United Nations)

Tento symbol nesmí být používán pro jiný účel než pro osvědčení, že obal odpovídá příslušným požadavkům této kapitoly. Pro vypouklé kovové obaly se místo tohoto symbolu mohou použít písmena “UN“; nebo

(ii) Symbol “RID/ADR" pro obaly schválené pro přepravu jak železniční dopravou, tak silniční dopravou.
Pro kombinované obaly (sklo, porcelán nebo kamenina) a obaly z jemného plechu odpovídající zjednodušeným podmínkám (viz 6.1.1.3, 6.1.5.3.1 (e), 6.1.5.3.4 c), 6.1.5.5.1 a 6.1.5.6);

(b) Kód konstrukčního typu obalu podle oddílu 6.1.2;

(i) Písmeno označující obalovou(é) skupinu(y), pro kterou(é) byl konstrukční typ s úspěchem zkoušen;
X pro obalové skupiny I, II a III;
Y pro obalové skupiny II a III;
Z pouze pro obalovou skupinu III;

(ii) relativní hustota zaokrouhlená na jedno desetinné místo, pro kterou byl konstrukční typ zkoušen pro obaly bez vnitřních obalů určených pro kapaliny; od tohoto údaje může být upuštěno, pokud relativní hustota nepřesahuje 1,2. Pro obaly na tuhé látky nebo vnitřní obaly nejvyšší celková (brutto) hmotnost v kilogramech.¹
Pro obaly z jemného plechu označené symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 a), (ii), určené pro kapaliny mající viskozitu při 23°C převyšující 200 mm²/s nejvyšší celková (brutto) hmotnost v kg;

(d) Buď písmeno “S“ označující, že obal je určen pro přepravu tuhých látek nebo vnitřních obalů nebo, pro obaly (jiné než skupinové obaly) určené pro kapaliny, hydraulický zkušební tlak, který obal snesl v kPa zaokrouhlený dolů na nejbližších 10 kPa.
Pro obaly z jemného plechu označené symbolem “RID/ADR" podle pododdílu 6.1.3.1 (a), (ii), určené pro kapaliny mající viskozitu při 23 °C převyšující 200 mm²/s, písmeno “S“.
POZN.: Požadavky pododstavce d) se nevztahují na obaly určené pro přepravu látek zařazených do UN čísla 2814 nebo 2900 třídy 6.2.

(e) Poslední dvě číslice roku, během něhož byl obal vyroben. Obaly typu 1H a 3H mohou být též vhodně označeny měsícem jejich výroby; tato část označení může být umístěna také na jiném místě než ostatní údaje. Vhodným symbolem je:

(f) Stát oprávněný k umístění značky uvedený rozlišovací značkou pro motorová vozidla v mezinárodní dopravě ²;²⁾

(g) Jméno výrobce nebo jiná identifikace obalu stanovená příslušným úřadem.

6.1.3.2 Každý znovu použitelný obal, který může být podroben obnově, při které by mohlo být označení na obalu zničeno, musí mít označení uvedené v pododdílu 6.1.3.1 (a) v trvalé formě. Označení je trvalé, jestliže je schopné odolat obnovovacímu procesu (provedené např.vyražením). U obalů jiných než kovové sudy o vnitřním objemu více než 100 litrů může toto trvalé označení nahradit trvanlivé označení předepsané v pododdílu 6.1.3.1.

6.1.3.2.1 Kromě trvanlivých označení předepsaných v pododdílu 6.1.3.1 každý nový kovový sud o vnitřním objemu větším než 100 litrů, musí být opatřen na dně označením popsaným v pododdílu 6.1.3.1 a) až e) s trvanlivým údajem (provedeným např.vyražením) alespoň jmenovité tloušťky kovu použitého pro těleso (v mm, na 0,1 mm). Jestliže jmenovitá tloušťka alespoň jednoho ze dvou den sudu je tenčí než jmenovitá tloušťka jeho tělesa, jmenovitá tloušťka vrchní části, tělesa a spodní části musí být vyznačena na dnu v trvalé formě (provedeným např. vyražením), např. “1,0 - 1,2 -1,0“ nebo “0,9 - 1,0 - 1.0“. Jmenovitá tloušťka musí být určena podle vhodné normy ISO, např. ISO 3574:1999 pro ocel. Označení uvedená v pododdílu 6.1.3.1 (f)) se nesmí použít v trvalé formě kromě případů uvedených v pododdílu 6.1.3.2.3.

6.1.3.2.2 U upravených kovových sudů, jestliže se nejedná o změnu typu obalu nebo náhradu nebo odnětí konstrukčních součástí, požadovaná označení nemusí být trvalá. Každý jiný upravovaný kovový sud musí být opatřen označením uvedeným v pododdílu 6.1.3.1 (a) až (e) v trvalé formě (např. vyražením) na vrchu nebo na boku.

6.1.3.2.3 Kovové sudy vyrobené z materiálů (např. nerezavějící oceli) konstruované pro opakované opětovné použití mohou být opatřeny označením uvedeným v pododdílu 6.1.3.1 (f) a (g) v trvalé formě (např. vyražením).

6.1.3.2.4 Registrační číslo platí jen pro konstrukční typ nebo konstrukční řadu. Různé povrchové úpravy mohou být zahrnuty ve stejném konstrukčním typu.
“Řadou konstrukčních typů" se rozumějí obaly stejné konstrukce, stejné tloušťky stěny, stejného materiálu a stejného průřezu, které se liší od schváleného konstrukčního typu pouze menšími konstrukčními výškami.
Uzávěry nádob musí být identifikovatelné s uzávěry uvedenými v protokole o zkoušce.

6.1.3.3 Označení musí být uvedeno v pořadí odstavců v pododdílu 6.1.3.1; např. viz 6.1.3.7. Jakákoli dodatečná označení schválená příslušným úřadem musí umožňovat, aby části značky byly správně identifikovatelné v souladu s pododdílem 6.1.3.1.

6.1.3.4 Obnovitel obalů musí po provedené obnově umístit na obal trvanlivé označení v tomto pořadí:

(h) Státu, ve kterém byla obnova provedena, uvedený rozlišovací značkou pro motorová vozidla v mezinárodní dopravě³²;

(i) Jméno nebo schválený symbol obnovitele;

(j) Rok obnovy; písmeno “R“ a u každého obalu, který byl podroben a vyhověl zkoušce těsnosti podle pododdílu 6.1.3.1, také písmeno “L“.

6.1.3.5 Jestliže po obnovení označení požadované v pododdílu 6.1.3.1 a) až d) na vrchu ani na boku kovového sudu již není, obnovitel ho musí jím opatřit trvanlivou formou a doplnit označením požadovaným v pododdílu 6.1.3.4 h), i) a j). Toto označení nesmí udávat větší funkční schopnost, než pro kterou byl původní konstrukční typ zkoušen a označen.

6.1.3.6 Obaly upravené recyklovaným plastickým materiálem, jak je uvedeno v oddílu 1.2.1 musí být označeny “REC“. Tato značka musí být umístěna blízko ke značce předepsané v pododdílu 6.1.3.1.

6.1.3.7 Příklady označení NOVÝCH obalů

	4G/Y145/S/83 NL/VL823	v 6.1.3.1 (a) (i), b), (c), (d) a (e) v 6.1.3.1 (f) a (g)	Pro novou lepenkovou bednu
	1A1/Y1.4/150/83 NL/VL824	v 6.1.3.1 a) i), b), c), d) a e) v 6.1.3.1 f) a g)	Pro nový ocelový sud na kapaliny
	1A2/Y150/S/83 NLA/L825	v 6.1.3.1 a) i), b), c), d) a e) v 6.1.3.1 f) a g)	Pro nový ocelový sud na tuhé látky nebo na vnitřní obaly
	4HW/Y136/S/83 NLA/L826	v 6.1.3.1 a) i), b),(c), d) a e) v 6.1.3.1 f) a g)	Pro novou bednu z plastu nebo rovnocenné specifikace
	IA2/Y/100/91 USA/MM5	v 6.1.3.1 a) i), b), c), d) a e) v 6.1.3.1 f) a g)	Pro upravený ocelový sud na kapaliny
RID/ADR/0A1/100/83 NL/VL/123		v 6.1.3.1 a) ii), b), c), d) a e) v 6.1.3.1 f) a g)	Pro obal z jemného plechu s neodnímatelným víkem
RID/ADR/0A2/Y20/S/83 NL/VL/124		v 6.1.3.1 a) ii), b), c), d) a e) v 6.1.3.1 f) a g)	Pro obal z jemného plechu s odnímatelným víkem na tuhé látky nebo kapaliny s viskozitou při 23 °C vyšší než 200 mm²/s.

6.1.3.8 Příklady označení OBNOVENÝCH obalů

	1A1/Y1.4/150/83 NL/RB/85/RL	v 6.1.3.1 a) i), b), c), d) a e) v 6.1.3.4 h), i) a j)
	1A2/Y150/S/83 USA/RB/85 R	v 6.1.3.1 a) i), b), c), d) a e) v 6.1.3.4 h), i) a j)

6.1.3.9 Příklad označení ZÁCHRANNÝCH obalů

1A2T/Y/300/94
USA/abc

v 6.1.3.1 a) i), b), c), d) a e)
v 6.1.3.1 f) a g)

Pozn.: Označení, jejichž příklady jsou uvedeny v pododdílech 6.1.6.7, 6.1.3.8 a 6.1.3.9, mohou být uvedena v jedné řádce nebo ve více řádcích, pokud je zachováno správné pořadí.

6.1.3.10 Osvědčení
Umístěním označení podle pododdílu 6.1.3.1 se potvrzuje, že sériově vyráběné obaly odpovídají schválenému konstrukčním typu a že jsou splněny požadavky uvedené v dokladu o schválení.

6.10.3 Části výstroje

6.10.3.1 Části výstroje musí být uspořádány tak, aby byly chráněny proti nebezpečí utržení nebo poškození během přepravy a manipulace. Tento požadavek může být splněn umístěním výstroje v tzv. "chráněné zóně" (viz 6.10.1.1.1).

6.10.3.2 Spodní vyprazdňování nádrží může být tvořeno vnějším potrubím s uzavíracím ventilem umístěným co možno nejblíže k nádrží a druhým uzávěrem, kterým může být slepá příruba nebo jiné stejně účinné zařízení.

6.10.3.3. Poloha a směr uzavírání uzavíracího(ch) ventilu(ů) připojeného(ných) k nádrži nebo k jakékoli komoře vícekomorové nádrže musí být jednoznačné a musí být kontrolovatelné ze země.

6.10.3.4 K zamezení úniku obsahu při poškození vnějších plnicích a vyprazdňovacích zařízení (potrubí, boční uzavírací zařízení) musí být vnitřní uzavírací ventil nebo (popřípadě) první vnější uzavírací ventil a jeho sedlo chráněny proti nebezpečí utržení vnějším namáháním, nebo musí být konstruovány tak, aby těmto namáháním odolaly. Plnicí a vyprazdňovací zařízení (včetně přírub nebo šroubových uzávěrů) a ochranné kryty (pokud jsou) musí umožňovat zajištění proti jakémukoli nežádoucímu otevření.

6.10.3.5 Cisterny smějí být vybaveny otevíratelnými dny. Otevíratelná dna musí odpovídat těmto podmínkám:

(a) Dna musí být konstruována tak, aby byla zajištěna jejich těsnost po uzavření;

(b) Nežádoucí otevření nesmí být možné;

(c) Pokud je otevírací mechanismus ovládán silovým pohonem, dno musí zůstat bezpečně uzavřeno v případě poruchy tohoto pohonu.

(d) Je nutno zabudovat pojistné nebo blokovací zařízení zajišťující, aby se otevíratelné dno nemohlo otevřít, pokud je v cisterně ještě zbytkový přetlak. Tento požadavek se nevztahuje na otevíratelná dna, která jsou ovládána silovým pohonem, kde pohyb je positivně řízen. V tomto případě musí být ovládání typu "mrtvého muže" a musí být v takovém místě, aby obsluha mohla pozorovat neustále pohyb dna, aniž by byla ohrožena během otevírání a zavírání dna; a

(e) Je nutno učinit opatření k ochraně otevíratelného dna, které musí zůstat uzavřeno v případě převrácení vozidla.

6.10.3.6 Cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů vybavené vnitřním pístem pro usnadnění čistění nebo vyprazdňování musí být opatřeny uzavíracími zařízeními zabraňujícími, aby píst v žádné provozní poloze nebyl vytažen z cisterny, když na píst působí síla rovná nejvyššímu dovolenému provoznímu tlaku cisterny. Nejvyšší dovolený provozní tlak pro cisterny nebo komory s pneumaticky ovládaným pístem nesmí překročit 100 kPa (1 bar). Vnitřní píst musí být vyroben takovým způsobem a z takového materiálu, aby nezapříčinil vznik zdroje vznícení, pokud se píst pohybuje.
Vnitřní píst může být použit jako přepážka komory, pokud je v zajištěné poloze. Pokud jakákoli část prostředků, jimiž je vnitřní píst zajištěn, je na vnějšku cisterny, musí být umístěna v poloze vylučující jakékoli riziko náhodného poškození.

6.10.3.7 Cisterny mohou být vybaveny sacími nástavci, jestliže

(a) nástavec je opatřen vnitřním nebo vnějším uzavíracím ventilem upevněným přímo na nádrži, nebo přímo ke kolenu, které je přivařeno k nádrži:

(b) uzavírací ventil uvedený výše v odstavci a) je uspořádán tak, aby bylo zabráněno přepravě s ventilem v otevřené poloze; a

6.10.3.8 Cisterny musí být vybaveny dále uvedenou doplňkovou provozní výstrojí:

(a) Výstup z čerpadlové/sací jednotky musí být uspořádán tak, aby zajistil, že jakékoli hořlavé nebo jedovaté páry jsou odvedeny na místo, kde nemohou způsobit nebezpečí.

(b) Zařízení zamezující bezprostřednímu proniknutí plamene musí být upevněno jak ke vstupu, tak výstupu z čerpadlové/sací jednotky, která může vyvolat jiskření a která je upevněna na cisternu používanou pro přepravu hořlavých odpadů.

(c) Čerpadla, která mohou dodávat přetlak, musí být vybavena bezpečnostním zařízením připojeným k potrubí, které může být natlakováno. Bezpečnostní zařízení musí být nastaveno na vyprazdňování při tlaku nepřevyšujícím nejvyšší dovolený provozní tlak cisterny.

(d) Uzavírací ventil musí být vložen mezi nádrž, nebo výstup ze zařízení zabraňujícího přeplnění, upevněného k nádrži, a potrubí spojující nádrž s čerpadlovou/sací jednotkou.

(e) Cisterna musí být vybavena vhodným přetlakovým/podtlakovým tlakoměrem, který musí být namontován v poloze, v níž může být snadno čitelný osobou obsluhující čerpadlovou/sací jednotku. Na stupnici musí být rozlišovací čarou vyznačen nejvyšší provozní tlak cisterny.

(f) Cisterna, nebo v případě komorových cisteren každá komora, musí být vybavena hladinoměrem. Průzorná skla mohou být použita jako zařízení ukazující hladinu, pokud:

(i) tvoří část stěny cisterny a mají odolnost proti tlaku srovnatelnou s cisternou; nebo jsou upevněny na vnější stranu cisterny;

(ii) vrchní a spodní připojení k cisterně je vybaveno uzavíracími ventily upevněnými přímo k nádrži a uspořádanými tak, aby bylo zabráněno přepravě s ventily v otevřené poloze;

(iii) jsou vhodné pro provoz při nejvyšším dovoleném provozním tlaku cisterny; a

(iv) jsou umístěny v zóně, v níž je vyloučeno jakékoli riziko náhodného poškození.

6.10.3.9 Nádrže cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů musí mít pojistný ventil s předřazeným průtržným kotoučem.

6.2.3 Požadavky na nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem
Požadavky na nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem uvedených v tabulce 6.2.2 musí být konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle ustanovení technického předpisu zaručujícího stejnou úroveň bezpečnosti a uznávaného příslušným úřadem. Požadavky oddílu 6.2.1 a následující požadavky však musí být splněny.

6.2.3.1 Kovové láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví
Při tlakové zkoušce namáhání kovu v nejvíce namáhaném bodě nádoby nesmí překročit 77 % minimální zaručené meze průtažnosti (Re).
"mezí průtažnosti " se rozumí napětí, při kterém bylo dosaženo trvalé prodloužení 2 tisíciny (tj. 0.2 %) nebo, pro austenitické oceli 1 % délky mezi měřícími značkami zkušební tyče.
POZN. U plechů se musí odebrat zkušební vzorek ke stanovení průtažnosti kolmo ke směru válcování. Prodloužení při přetržení se měří na zkušební tyči kruhového průřezu, u níž vzdálenost 1 mezi měřícími značkami se rovná pětinásobku jejího průměru d (l=5d); použije-li se zkušebních tyčí pravoúhlého průřezu, vypočte se měrná délka 1 podle vzorce:
$I = 5,65 \sqrt{F_{0}}$
kde F₀ se rovná původnímu průřezu zkušební tyče.
Nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které musí být odolné proti křehkým lomům a korozivním trhlinám při teplotách mezi -20°C a +50°C.
Pro svařované nádoby musí být použity pouze materiály zaručené svařitelnosti, jejichž přiměřená vrubová houževnatost při okolní teplotě-20°C může být zaručena, zejména ve svarech a přilehlých oblastech.
Svary musí být zručně provedeny a musí zaručovat plnou bezpečnost.
Jakékoli zvětšení tloušťky připouštějící korozi nesmí být brána v úvahu při výpočtu tloušťky stěn.

6.2.3.2 Dodatečná ustanovení o nádobách z hliníkových slitin pro stlačené plyny zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné pod tlakem a plyny rozpuštěné pod tlakem a nestlačené plyny podléhající zvláštním podmínkám (vzorky plynů), jakož i předměty obsahující plyn pod tlakem jiné než aerosoly a nádoby malé, obsahující plyn (kartuše)

6.2.3.2.1 Materiály použitelné pro nádoby z hliníkových slitin musí splňovat následující podmínky:

	A	B	C	D
Pevnost v tahu, Rm, v MPa (=N/mm²)	49 až 186	196 až 372	196 až 372	343 až 490
Mez průtažnosti Re v MPa (=N/mm²) (trvalá deformace λg= 0.2 %)	10 až 167	59 až 314	137 až 334	206 až 412
Trvalé prodloužení při přetržení (l = 5d) v %	12 až 40	12 až 30	12 až 30	11 až 16
Zkouška lámavosti (průměr ohýbacího trnu d = n e, kde e je tloušťka zkušebního vzorku)	n=5(Rm ≤ 98) n=6(Rm>98)	n=6(Rm ≤ 325) n=7(Rm >325)	n=6(Rm ≤ 325) n=7(Rm>325)	n=7(Rm ≤ 392) n=8(Rm>392)
Číslo série Aluminiového sdružení ^x)	1 000	5 000	6 000	2 000

^x) “Viz Aluminium Standards and Data“, 5. vydání, leden 1976, zveřejněno Aluminium Association, 730, 3rd Avenue, New York.
Skutečné vlastnosti budou záviset na složení slitiny a na konečném provedení nádoby, avšak při použití jakékoli slitiny musí být tloušťka nádoby vypočtena podle jednoho z následujících vzorců:

e = \frac{P_{M P a} x D}{\frac{2 x R e}{1,30} + P_{M P a}} ne b o e = \frac{P_{b a r} x D}{\frac{20 x R e}{1,30} + P_{b a r}}

kde e = minimální tloušťka stěny nádoby v mm;
P_MPa = zkušební tlak v MPa
P_bar= zkušební tlak v barech
D = jmenovitý vnější průměr nádoby v mm; a
Re = minimální zaručená mez průtažnosti při trvalém prodloužení 0.2 % v MPa (=N/mm²)
Kromě toho minimální zaručená mez průtažnosti (Re) dosazená do vzorce nesmí v žádném případě být větší než 0.85 násobek zaručené minimální pevnosti v tahu (Rm), ať je použit jakýkoli typ slitiny.
POZN.1 Výše uvedené charakteristiky jsou založeny na dosavadních zkušenostech s následujícími materiály používanými pro výrobu nádob.
Sloupec A: Hliník, nelegovaný, 99.5 g čistoty;
Sloupec B: Slitiny hliníku a hořčíku;
Sloupec C: Slitiny hliníku, křemíku a hořčíku, takové jako ISO/R209-AI-Si-Mg (Aluminium Association 6351);
Sloupec D: Slitiny hliníku, mědi a hořčíku.
POZN 2. Trvalé prodloužení při přetržení se měří na zkušebních vzorcích kruhového průřezu, u kterých měřicí délka I je rovna pětinásobku jejich průměru d (l= 5d); pokud se použijí zkušební vzorky pravoúhlého průřezu, měřicí délka se vypočte podle tohoto vzorce:

l = 5,65 \sqrt{F_{0}}

kde Fo je původní plocha průřezu zkušebního vzorku.
POZN. 3: a) Zkouška lámavosti (viz schéma) musí být provedena se vzorky získanými odříznutím z prstence válce šířky 3e, avšak nejméně 25 mm, který se rozřízne ve dvě stejné části. Zkušební vzorky smí být opracovány jen na okrajích.
Schéma zkoušky lámavosti

b) Zkouška lámavosti se provádí s ohýbacím trnem, o průměru (d) a dvěma kruhovými opěrami, vzdálenými od sebe přibližně na vzdálenost (d+3e). Při zkoušce musí být vnitřní plochy od sebe vzdáleny tak, aby tato vzdálenost nepřekročila průměr ohýbacího trnu.

c) Zkušební vzorek nesmí prasknout, je-li ohnut přes ohýbací trn dovnitř tak, že vzdálenost mezi vnitřními plochami nepřekračuje průměr ohýbacího trnu.

d) Poměr (n) mezi průměrem ohýbacího trnu a tloušťkou zkušebního vzorku musí odpovídat hodnotám uvedeným v tabulce.

6.2.3.2.2 Nižší minimální hodnota prodloužení je přípustná za předpokladu, že doplňující zkouška schválená příslušným úřadem země, v níž byly nádoby vyrobeny, prokáže, že tyto nádoby zaručují stejnou bezpečnost přepravy jako nádoby vyrobené podle hodnot uvedených v tabulce v 6.2.3.2.1 (viz též příloha G normy EN 1975: 1999).

6.2.3.2.3 Minimální tloušťka stěny nádob v nejslabší části musí činit:
- při průměru nádoby do 50 mm: nejméně 1,5 mm;
- při průměru nádoby od 50 do 150 mm: nejméně 2 mm; a
- při průměru nádoby nad 150 mm: nejméně 3 mm.

6.2.3.2.4 Dna nádob musí mít tvar polokruhový, eliptický nebo „pánvovitý"; musí zaručovat stejnou bezpečnost jako tělesa nádob.

6.2.3.3 Nádoby z kombinovaných materiálů
Kompozitní láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, které byly vyrobeny z kombinovaných materiálů, tj. opatřené vyztužením povrchovými obručemi nebo opatřené plným výztužným materiálem, musí zkonstruovány tak, aby poměr pro roztržení (tlak při roztržení dělený zkušebním tlakem) byl:
– 1.67 pro nádoby vyztužené obručemi
– 2.00 pro nádoby plně vyztužené.

6.2.3.4 Uzavřené kryogenní nádoby
Následující požadavky se vztahují na konstrukci uzavřených kryogenních nádob na zchlazené zkapalněné plyny.

6.2.3.4.1 Všechny mechanické a technologické vlastnosti kovu používaného pro výrobu musí být stanoveny při první kontrole s hlediska vrubové houževnatosti.

6.2.3.4.2 Pokud jsou použity jiné materiály, musí být odolné proti křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě nádoby a její výbavy.

6.2.3.4.3 Nádoby musí být vybaveny pojistným ventilem, který musí otevírat při provozním tlaku uvedeném na nádobě. Ventily musí zkonstruovány, aby fungovaly spolehlivě i při nejnižší provozní teplotě. Spolehlivost jejich funkce při této teplotě musí být stanovena zkouškou každého ventilu nebo vzorku ventilů téhož konstrukčního typu.

6.2.3.4.4 Ventily a pojistné ventily musí být zkonstruovány tak, aby se zabránilo vystříknutí kapaliny.

6.2.3.4.5 Nádoby, jejichž plnění je měřeno objemově, musí být vybaveny ukazatelem úrovně hladiny.

6.2.3.4.6 Nádoby musí být tepelně izolovány. Tepelná izolace musí chráněna proti nárazu souvislým tlakovým opláštěním. Pokud prostor mezi nádobou a tlakovým opláštěním je vzduchoprázdný (podtlaková izolace), ochranné tlakové opláštění musí být konstruováno tak, aby odolalo deformaci vnějšího tlaku nejméně 100 kPa (1 bar). Pokud je vnější opláštění uzavřeno tak, že je plynotěsné (tj, v případě podtlakové izolace), zařízení musí provedeno způsobem, zabraňujícím jakémukoli nebezpečnému tlaku vyvíjenému v izolační vrstvě v případě nedostatečné plynotěsnosti nádoby nebo jejího příslušenství. Zařízení musí zabraňovat pronikání vlhkosti do izolace.

6.4.3 (Vyhrazeno)

6.5.3 Zvláštní požadavky na IBC

6.5.3.1 Zvláštní požadavky na kovové IBC

6.5.3.1.1 Tyto požadavky se vztahují na kovové IBC určené pro přepravu tuhých látek a kapalin. Existují tři kategorie kovových IBC:

(a) IBC pro tuhé látky, které jsou plněny a vyprazdňovány samospádem (11A, 11B, 11N);

(b) IBC pro tuhé látky, které jsou plněny a vyprazdňovány přetlakem větším než 10 kPa (0,1 baru) (21A, 21B, 21N); a

6.5.3.1.2 Tělesa nádoby musí být zhotovena z vhodných tvárných kovových materiálů, jejichž svařitelnost je plně prokázána. Svary musí být provedeny odborně a musí poskytovat dokonalou bezpečnost. Musí se brát v úvahu provedení pro nízkou teplotu, pokud je to vhodné.

6.5.3.1.3 Musí se dbát na to, aby se zabránilo poškození galvanickým účinkem, vyvolaným těsným stykem různých kovů.

6.5.3.1.4 IBC z hliníku pro přepravu hořlavých kapalných látek nesmějí mít žádné pohyblivé části, jako víka, uzávěry atd., z nechráněné rezavějící oceli, které by mohly vyvolat nebezpečnou reakci při styku s hliníkem třením nebo nárazem.

6.5.3.1.5 Kovové IBC musí být zhotoveny z kovů vyhovujících těmto požadavkům:

(a) u oceli nesmí prodloužení po přetržení v procentech činit méně než
$\frac{10000}{6 R m}$ s absolutním minimem 20%
kde Rm = zaručená minimální pevnost v tahu použité oceli v N/mm².

(b) u hliníku a jeho slitin nesmí prodloužení po přetržení v procentech činit méně než
$\frac{10000}{6 R m}$ s absolutním minimem 8%
Zkušební vzorky použité pro stanovení prodloužení po přetržení musí být odebrány kolmo ke směru válcování a být upevněny tak, aby
L₀ = 5 d nebo
L₀= 5,65 $\sqrt{A}$ ,
kde: L₀ = měřená délka zkušebního vzorku před zkouškou
d = průměr
A = plocha průřezu zkušebního vzorku

6.5.3.1.6 Nejmenší tloušťka stěny

(a) u referenční oceli se součinem Rm x Ao = 10 000 nesmí tloušťka stěn činit méně než:

Vnitřní objem (C) v litrech	Tloušťka stěny (T) v mm
	Typy 11A, 11B, 11N		Typy 21A, 21B, 21N, 31A, 31B, 31N
	Nechráněná	Chráněná	Nechráněná	Chráněná
C ≤ 1000 1000< C ≤ 2000 2000< C ≤ 3000	2,0 T = C/2000 + 1,5 T = C/2000 + 1,5	1,5 T = C/2000 +1,0 T = C/2000 +1,0	2,5 T = C/2000 +2,0 T = C/2000 +1,0	2,0 T = C/2000 +1,5 T = C/2000 +1,5

kde:A₀=minimální prodloužení (v procentech) použité referenční oceli při přetržení při namáhání v tahu (viz 6.5.3.1.5);

(b) u jiných kovů než u referenční oceli uvedené pod bodem (a) se nejmenší tloušťka stěny vypočítá podle tohoto vzorce:
$e_{1} = \frac{21.4 \times e_{0}}{\sqrt[3]{{R m}_{1} \times A_{1}}}$
kde e₁= požadovaná ekvivalentní tloušťka stěny použitého kovu (v mm);
e₀ = požadovaná nejmenší tloušťka stěny pro referenční ocel (v mm);
Rm₁= zaručená minimální pevnost v tahu použitého kovu (v N/mm²) (viz (c))
A₁ = minimální prodloužení (v procentech) použitého kovu při přetrženi při namáhání v tahu (viz 6.5.3.1.5).
Tloušťka stěny však v žádném případě nesmí činit méně než 1,5 mm.

(c) Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci e) zaručená minimální pevnost tahu použitého kovu (Rm₁) musí mít minimální hodnotu podle národních mezinárodních materiálových norem. Avšak pro austenitické oceli stanovená hodnota pro Rm může být zvýšena až o 15 %, jestliže je materiálovém kontrolním osvědčení ověřena vyšší hodnota. Pokud neexistuje žádná materiálová norma pro dotyčný materiál, hodnota Rm musí být minimální hodnotou ověřenou v materiálovém kontrolní osvědčení.

6.5.3.1.7 Zařízení pro vyrovnávání tlaku: IBC určené k přepravě kapalných látek mu umožňovat odvádění dostatečného množství par, aby tím bylo zajištěno, že při působení ohně nedojde k prasknutí tělesa nádoby. Toho může být dosaženo běžnými zařízeními pro vyrovnání tlaku nebo jinými konstrukčními prostředky. Tlak, uvádějící tato zařízení do činnosti (spouštěcí tlak), nesmí být vyšší než 65 kPa (0,65 bar) a ne nižší než zjištěný celkový přetlak v IBC (tzn. tenze par plněné látky plus parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů zmenšený o 100 kPa (1 bar) zjištěný na základě nejvyššího stupně plnění při 55 °C uvedeného v 4.1.1.4. Potřebná zařízení pro zajištění vyrovnání tlaku musí být umístěna v části nádoby, kde zůstává plynná fáze.

6.5.3.2 Zvláštní ustanovení pro flexibilní IBC

6.5.3.2.1 Tyto požadavky se vztahují na flexibilní IBC těchto typů:
13H1 plastová tkanina bez vnitřního povlaku nebo vnitřního vyložení
13H2 plastová tkanina s vnitřním povlakem
13H3 plastová tkanina s vnitřním vyložením
13H4 plastová tkanina s vnitřním povlakem a vnitřním vyložením
13H5 plastová fólie
13L1 textilní tkanina bez vnitřního povlaku nebo vnitřního vyložení
13L2 textilní tkanina s vnitřním povlakem
13L3 textilní tkanina s vnitřním vyložením
13L4 textilní tkanina s vnitřním povlakem a vnitřním vyložením
13M1 papír, vícevrstvý
13M2 papír, vícevrstvý, odolný proti vodě
Flexibilní IBC jsou určeny pouze pro přepravu tuhých látek.

6.5.3.2.2 Tělesa nádob musí být zhotovena z vhodných materiálů. Pevnost materiálu a konstrukce flexibilní IBC musí být přizpůsobena vnitřnímu objemu flexibilní IBC a jejímu předpokládanému použití.

6.5.3.2.3 Všechny materiály použité při výrobě flexibilních IBC typu 13M1 a 13M2 si musí po úplném ponoření do vody po dobu nejméně 24 hodin zachovat ještě nejméně 85 % pevnosti v tahu, měřené původně po vyrovnané klimatizaci materiálu při relativní vlhkosti rovnající se nebo menší než 67 %.

6.5.3.2.4 Švy nebo spoje musí být tvořeny šitím, tmelením za tepla,. lepením nebo jiným rovnocenným postupem. Všechny konce šitých spojů musí být zajištěny.

6.5.3.2.5 Flexibilní IBC musí mít dostatečnou odolnost proti stárnutí a poklesu pevnosti, způsobené ultrafialovými paprsky, klimatickými podmínkami nebo plněnými látkami, aby byly vhodné pro předpokládané použití.

6.5.3.2.6 U flexibilních IBC z plastu, které musí být chráněny proti ultrafialovému záření, musí být tato ochrana provedena přidáním sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů. Tyto přísady musí být snášenlivé s obsahem a musí si zachovat svoji účinnost po celou dobu životnosti nádoby. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů, které se liší od těch, které byly použity pro výrobu zkoušeného konstrukčního typu, může být od opakování zkoušek upuštěno, nebude-li mít změněný obsah sazí, pigmentů nebo inhibitorů nepříznivý vliv na fyzikální vlastnosti konstrukčního materiálu.

6.5.3.2.7 Aby se zlepšila odolnost proti stárnutí nebo pro jiné účely, mohou být k materiálu tělesa nádoby přimíšeny přísady za předpokladu, že tyto přísady nebudou mít nepříznivý vliv na fyzikální nebo chemické vlastnosti materiálu.

6.5.3.2.8 Při výrobě těles IBC nesmí být použit materiál z již použitých nádob. Zbytky při výrobě nebo odpady ze stejného výrobního procesu však smějí být použity. Toto však nemá vyloučit opětné použití jednotlivých částí, jako např. upevňovacích částí a podstavců palet za předpokladu, že tyto části nebyly při svém předchozím použití žádným způsobem poškozeny.

6.5.3.2.9 V naplněném stavu nesmí poměr výšky k šířce činit více než 2:1.

6.5.3.2.10 Vnitřní vyložení musí být zhotoveno z vhodného materiálu. Pevnost použitého materiálu a konstrukce vnitřního vyložení musí být přiměřená vnitřnímu objemu IBC a předpokládanému použití. Spoje a uzávěry musejí být prachotěsné a schopné odolat tlaku a nárazům, které vznikají za normálních podmínek manipulace a přepravy.

6.5.3.3 Zvláštní ustanovení pro IBC z tuhých plastů

6.5.3.3.1 Tyto požadavky se vztahují na IBC z tuhých plastů pro přepravu tuhých látek nebo kapalin. IBC jsou těchto typů:
11H1 opatřené konstrukční výstrojí (rámem) odolávající plnému zatížení při stohování, pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem
11H2 samonosné, pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované samospádem
21H1 opatřené konstrukční výstrojí (rámem) odolávající plnému zatížení při stohování, pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem
21H2 samonosné, pro tuhé látky, plněné a vyprazdňované pod tlakem
31H1 opatřené konstrukční výstrojí (rámem) odolávající plnému zatížení při stohování, pro kapaliny.
31H2 samonosné, pro kapaliny.

6.5.3.3.2 Těleso nádoby musí být zhotoveno z vhodného plastu známé specifikace. Pevnost materiálu a konstrukce musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu IBC a jejímu předpokládanému použití. Materiál musí být přiměřeným způsobem odolný proti stárnutí a ovlivnění plněnými látkami a popřípadě také odolávat ultrafialovým paprskům. Musí se brát v úvahu provedení pro nízkou teplotu, pokud je to vhodné. Prostupnost přepravované ložené látky nesmí za normálních přepravních podmínek představovat žádné nebezpečí.

6.5.3.3.3 Je-li nutná ochrana proti ultrafialovým paprskům, musí se provést přidáním sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů. Tyto přísady musí být snášenlivé s obsahem a musí si zachovat svoji účinnost po celou dobu životnosti tělesa nádoby. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů, které se liší od těch, které byly použity pro výrobu zkoušeného konstrukčního typu, může být od opakování zkoušek upuštěno, nebude-li mít změněný obsah sazí, pigmentů nebo inhibitorů nepříznivý vliv na fyzikální vlastnosti materiálu.

6.5.3.3.4 Pro zlepšení odolnosti proti stárnutí nebo pro jiné účely mohou být k materiálu tělesa nádoby přimíšeny přísady za předpokladu, že tyto přísady nebudou mít nepříznivý vliv na fyzikální nebo chemické vlastnosti materiálu.

6.5.3.3.5 Pro výrobu IBC z tuhého plastu nesmí být použit materiál z již použitých nádob. Zbytky při výrobě nebo odpady ze stejného výrobního procesu však smějí být použity.

6.5.3.3.6 Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být instalováno na každou IBC určenou pro přepravu kapalin a musí umožňovat odvádění dostatečného množství par z tělesa IBC, aby se tím zabránilo jeho prasknutí, jestliže je vystavena vyššímu tlaku, než je tlak, jímž byla hydraulicky zkoušena, Toho může být dosaženo běžnými zařízeními pro vyrovnání tlaku nebo jinými konstrukčními prostředky. Spouštěcí tlak nesmí být vyšší než tlak používaný pro hydraulickou tlakovou zkoušku.

6.5.3.4 Zvláštní ustanovení pro kombinované IBC s vnitřní nádobou z plastu

6.5.3.4.1 Tyto požadavky se vztahují na kombinované IBC k pro přepravu tuhých látek nebo kapalin těchto typů:
11HZ1 kombinované IBC s vnitřní nádobou z tuhého plastu, pro tuhé látky plněné a vyprazdňované samospádem
11HZ2 kombinované IBC s vnitřní nádobou z flexibilního plastu, pro tuhé látky plněné a vyprazdňované samospádem
21HZ1 kombinované IBC s vnitřní nádobou z tuhého plastu, pro tuhé látky plněné a vyprazdňované pod tlakem
21HZ2 kombinované IBC s vnitřní nádobou z flexibilního plastu, pro tuhé látky plněné a vyprazdňované pod tlakem
31HZ1 kombinované IBC s vnitřní nádobou z tuhého plastu, pro kapaliny
31HZ2 kombinované IBC s vnitřní nádobou z flexibilního plastu, pro kapaliny.
Tento kód musí být upraven nahrazením písmene Z velkým písmenem podle 6.5.1.4.1 b) k vyznačení druhu materiálu vnějšího obalu.

6.5.3.4.2 Vnitřní nádoba není bez svého vnějšího obalu určena k tomu, aby vykonávala obalovou funkci. „Tuhá“ vnitřní nádoba je nádoba, které zůstává její tvar, pokud je prázdná s umístěnými uzávěry a bez podpory vnějšího obalu. Jakákoli vnitřní nádoba, pokud není „tuhá“, je považována za „flexibilní“.

6.5.3.4.4 Kombinovanou IBC s úplným vnějším obalem je nutno konstruovat tak, aby bylo možno snadno posoudit stav vnitřní nádoby ve spojení se zkouškami těsnosti a hydraulickými zkouškami.

6.5.3.4.5 Nejvyšší vnitřní objem IBC typu 31HZ2 smí být nejvýše 1250 litrů.

6.5.3.4.6 Vnitřní nádoba musí být vyrobena z vhodného plastu známé specifikace. Pevnost materiálu a konstrukce musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu IBC a jejímu předpokládanému použití. Materiál musí být přiměřeným způsobem odolný proti stárnutí a ovlivnění plněnými látkami a popřípadě také odolávat ultrafialovým paprskům. Musí se brát v úvahu provedení pro nízkou teplotu, pokud je to vhodné. Prostupnost přepravované ložené látky nesmí za normálních přepravních podmínek představovat žádné nebezpečí.

6.5.3.4.7 Je-li nutná ochrana proti ultrafialovým paprskům, musí se provést přidáním sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů. Tyto přísady musí být snášenlivé s obsahem a musí si zachovat svoji účinnost po celou dobu životnosti tělesa nádoby. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů, které se liší od těch, které byly použity pro výrobu zkoušeného konstrukčního typu, může být od opakování zkoušek upuštěno, nebude-li mít změněný obsah sazí, pigmentů nebo inhibitorů nepříznivý vliv na fyzikální vlastnosti materiálu.

6.5.3.4.8 Pro zlepšení odolnosti proti stárnutí nebo pro jiné účely mohou být k materiálu tělesa nádoby přimíšeny přísady za předpokladu, že tyto přísady nebudou mít nepříznivý vliv na fyzikální nebo chemické vlastnosti materiálu.

6.5.3.4.9 Pro výrobu vnitřních nádob nesmí být použit materiál z již použitých nádob. Zbytky při výrobě nebo odpady ze stejného výrobního procesu však smějí být použity.

6.5.3.4.10 Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být instalováno na každou IBC určenou pro přepravu kapalin a musí umožňovat odvádění dostatečného množství par z tělesa IBC, aby se tím zabránilo jeho prasknutí, jestliže je vystavena vyššímu tlaku, než je tlak, jímž byla hydraulicky zkoušena, Toho může být dosaženo běžnými zařízeními pro vyrovnání tlaku nebo jinými konstrukčními prostředky. Spouštěcí tlak nesmí být vyšší než tlak používaný pro hydraulickou tlakovou zkoušku.

6.5.3.4.11 Vnitřní nádoba IBC typu 31HZ2 musí být tvořena nejméně třemi vrstvami.

6.5.3.4.12 Pevnost materiálu a konstrukce vnějšího obalu musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu kombinované IBC a jejímu použití.

6.5.3.4.13 Vnější obal nesmí mít žádné vyčnívající části, které by mohly poškodit vnitřní nádobu.

6.5.3.4.14 Vnější z kovu musí být vyrobeny z vhodného materiálu s přiměřenou tloušťkou.

6.5.3.4.15 Vnější obaly z přírodního dřeva musí být z odleželého, suchého a bezvadného dřeva, aby se zabránilo tomu, že bude ovlivněna pevnost části obalu. Horní a spodní části mohou být z dřevovláknitých materiálů odolných proti vodě, jako dřevovláknitých desek, dřevotřískových desek nebo z jiných vhodných materiálů.

6.5.3.4.16 Vnější obaly z překližky musí být vyrobeny z dobře odležené loupané dýhy nebo z řezané dýhy, suché a bez vad, které by mohly podstatně ovlivnit pevnost obalu. Jednotlivé vrstvy musí být dobře sklíženy lepidlem, odolným proti vodě. Při výrobě obalu mohou být použity také jiné vhodné materiály spolu s překližkou. Obaly musí být pevně stlučeny hřebíky nebo upevněny na rohových lištách nebo čelních stranách nebo spojeny jinými rovnocennými prostředky.

6.5.3.4.17 Stěny vnějších obalů z dřevovláknitých materiálů musí. být z dřevovláknitých materiálů odolných proti vodě, jako dřevotřískových nebo dřevovláknitých desek nebo jiných vhodných materiálů stejného druhu. Ostatní části obalu smí být vyrobeny z jiných vhodných materiálů.

6.5.3.4.18 Vnější obaly z lepenky musí být vyrobeny z hladké lepenky nebo dvoustranné vlnité lepenky (jedno nebo vícevrstvé) dobré kvality, odpovídající vnitřnímu objemu a účelu použití. Odolnost vnějšího povrchu proti vodě musí být taková, aby zvýšení hmotnosti po dobu 30 minut trvající zkoušky na nasáklivost podle metody Cobb nečinila více než 155 g/m² (viz ISO 535:1991). Lepenka musí mít vhodnou pevnost v ohybu. Lepenka musí být nastříhána bez škrábanců a zařezána tak, aby se při sestavení nezlámala, její povrch se nenatrhl a aby se příliš silně nevyboulil. Vlny vlnité lepenky musejí být pevně slepeny s vnější vrstvou.

6.5.3.4.19 Vnější strany obalů z lepenky mohou mít dřevěný rám nebo být úplně ze dřeva. Pro zesílení mohou být použity dřevěné lišty.

6.5.3.4.20 Spojené hrany obalů z lepenky musí být slepeny lepícími pásy, přeplátovány a slepeny nebo přeplátovány a sestehovány kovovými sponami. U přeplátovaných spojů musí být přeplátování přiměřené velké. Jestliže uzávěr je proveden klížením nebo lepicím pásem, musí být lepidlo odolné proti vodě.

6.5.3.4.21 Jestliže je vnější obal z plastu, vztahují se na něj odpovídající požadavky uvedené v 6.5.3.4.6 až 6.5.3.4.9, přičemž v tomto případě požadavky vztahující se na vnitřní nádoby se vztahují na vnější obal kombinovaných IBC.

6.5.3.4.22 Vnější obal IBC typu 31HZ2 musí plně uzavírat vnitřní nádobu ze všech stran.

6.5.3.4.23 Integrální paletový podstavec, který patří k IBC, nebo odnímatelná paleta musí být vhodné pro mechanickou manipulaci IBC po naplnění na nejvyšší dovolenou celkovou hmotnost.

6.5.3.4.24 Paletu nebo integrovaný podstavec je nutno konstruovat tak, aby spodek IBC byl bez výčnělků, které by mohly při manipulaci způsobit škody.

6.5.3.4.25 Vnější obal je nutno spojit s odnímatelnou paletou,. aby byla zajištěna stabilita při manipulaci a přepravě. Použije-li se odnímatelná paleta musí být její povrch zbaven ostrých, vyčnívajících částí, které by mohly IBC poškodit.

6.5.3.4.26 Zesilovací přípravky pro zvýšení stohovací pevnosti, jako, dřevěné podpěry, mohou být použity, musí být ale umístěny vně vnitřní nádoby.

6.5.3.4.27 Pokud je IBC určena pro stohování, musí být nosná plocha utvořena tak, aby zatížení bylo bezpečně rozděleno. Tyto IBC musí být konstruovány tak, aby toto zatížení nebylo neseno vnitřní nádobou.

6.5.3.5 Zvláštní ustanovení pro IBC z lepenky

6.5.3.5.1 Tyto požadavky se vztahují na IBC z lepenky pro přepravu tuhých látek, které se plní a vyprazdňují samospádem. IBC z lepenky jsou typu 11G.

6.5.3.5.2 IBC z lepenky nesmějí být opatřeny úchyty pro zvedání shora.

6.5.3.5.3 Těleso nádoby musí být vyrobeno ze silné lepenky nebo dvoustranné vlnité lepenky (s jednou nebo více vrstvami) dobré jakosti, přizpůsobených vnitřnímu objemu IBC a předpokládanému použití. Odolnost vnější plochy proti vodě musí být taková, aby zvětšení hmotnosti během 30 minut trvající zkoušky na nasáklivost podle metody Cobb nečinilo více než 155 g/m² (viz ISO 535:1991). Lepenka musí mít vhodnou pevnost v ohybu. Lepenka musí být nastříhána bez šrámů a zařezána tak, aby se při sestavení nezlámala, její povrch se nenatrhl a aby se příliš silně nevyboulil. Vlny vlnité lepenky musí být pevně slepeny s vnější vrstvou.

6.5.3.5.4 Stěny včetně strany horní a dolní musí mít minimální pevnost proti proražení 15 J, měřenou podle ISO 3036:1975.

6.5.3.5.5 Spojení hran tělesa nádoby je nutno opatřit vhodným přeplátováním a použitím lepicí pásky, zalepením, sepnutím kovovými sponami nebo jinými upevňovacími systémy s minimálně stejnou účinností. Jestliže se. spojení provádí zalepením nebo použitím lepicí pásky, musí se použít lepidlo odolné proti vodě. Kovové spony se musí propojit všemi upevňovanými díly a použít nebo chránit tak, aby vnitřní vyložení nemohlo být odřeno ani proraženo.

6.5.3.5.6 Vnitřní vyložení musí být vyrobeno z vhodného materiálu. Odolnost použitého materiálu a konstrukci vyložení je nutno přizpůsobit vnitřnímu objemu IBC a předpokládanému použití. Spoje a uzávěry musí být prachotěsné a schopné odolávat tlakům a nárazům, které mohou nastat za normálních manipulačních a přepravních podmínek.

6.5.3.5.7 Integrální paletový podstavec, který patří k IBC, nebo odnímatelná paleta musí být vhodné pro mechanickou manipulaci IBC po naplnění na nejvyšší dovolenou celkovou hmotnost.

6.5.3.5.8 Paletu nebo integrální podstavec je nutno konstruovat tak, aby spodek IBC byl bez výčnělků, které by při manipulaci mohly způsobit škody.

6.5.3.5.9 Těleso nádoby je nutno spojit s odnímatelnou paletou, aby byla zajištěna stabilita při manipulaci a přepravě. Použije-li se odnímatelná paleta, musí být horní povrch zbaven ostrých vyčnívajících částí, které by mohly IBC poškodit.

6.5.3.5.10 Zesilovací přípravky pro zvýšení stohovací pevnosti, jako dřevěné podpěry, smějí být použity, musí být ale umístěny vně vnitřního vyložení.

6.5.3.5.11 Pokud jsou IBC určeny pro stohování, musí být nosná plocha utvořena tak, aby zatížení bylo bezpečně rozděleno.

6.5.3.6 Zvláštní ustanovení pro IBC ze dřeva

6.5.3.6.1 Tyto požadavky se vztahují na IBC ze dřeva pro přepravu tuhých látek, plněných a vyprazdňovaných samospádem. IBC ze dřeva jsou těchto typů:
11C Přírodní dřevo s vnitřním vyložením
11D Překližka s vnitřním vyložením
11F Dřevovláknitý materiál s vnitřním vyložením.

6.5.3.6.2 IBC ze dřeva nesmějí být opatřeny úchyty pro zvedání shora.

6.5.3.6.3 Odolnost použitých materiálů a druh konstrukce musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu a účelu použití IBC.

6.5.3.6.4 Přírodní dřevo musí být dobře odleželé, suché a bez vad, aby se zabránilo snížení odolnosti každého jednotlivého dílu IBC. Každý díl IBC musí sestávat z jednoho kusu nebo být s tímto rovnocenný. Díly se považují za rovnocenné jednomu kusu, použije-li se vhodná metoda lepených spojů ( jako např. Lindermanovo spojení (rybinový spoj), drážkový a pružinový spoj, přeplátované spojení) nebo stykový spoj s minimálně dvěma vlnovitými kovovými upevňovacími prvky na každém spoji nebo jiné stejně nejméně stejně účinné metody.

6.5.3.6.5 Tělesa nádoby z překližky musí sestávat nejméně ze tří vrstev. Musí být vyrobena z dobře odleželé loupané, střihané nebo řezané dýhy, suché a bez vad, které by mohly podstatně ovlivnit pevnost tělesa nádoby. Jednotlivé vrstvy musí být dohromady sklíženy lepidlem odolným proti vodě. Při výrobě těles nádoby mohou být použity také jiné vhodné materiály spolu s překližkou.

6.5.3.6.6 Tělesa nádoby z dřevovláknitých materiálů musí být z materiálů odolných proti vodě jako dřevotřískových nebo dřevovláknitých desek nebo jiných vhodných materiálů stejného typu.

6.5.3.6.7 IBC musí být na rohových nebo čelních plochách pevně sbity hřebíky nebo upevněny, nebo jiným vhodným způsobem spojeny.

6.5.3.6.8 Vnitřní vyložení musí být zhotoveno z vhodného materiálu. Pevnost použitého materiálu a konstrukce vnitřního vyložení musí být přiměřená vnitřnímu objemu IBC a předpokládanému použití. Spoje a uzávěry musejí být prachotěsné a schopné odolat tlaku a nárazům, které vznikají za normálních podmínek manipulace a přepravy.

6.5.3.6.9 Integrální paletový podstavec, který patří k IBC, nebo odnímatelná paleta musí být vhodné pro mechanickou manipulaci IBC po naplnění na nejvyšší dovolenou celkovou hmotnost.

6.5.3.6.10 Paletu nebo integrovaný podstavec je nutno konstruovat tak, aby spodek IBC byl bez výčnělků, které by mohly při manipulaci způsobit škody.

6.5.3.6.11 Těleso musí být spojeno s odnímatelnou paletou, aby byla zajištěna stabilita při manipulaci a přepravě. Použije-li se odnímatelná paleta, musí být její povrch zbaven ostrých, vyčnívajících částí, které by mohly IBC poškodit.

6.5.3.6.12 Zesilovací přípravky pro zvýšení stohovací pevnosti, jako, dřevěné podpěry, mohou být použity, musí být ale umístěny vně vnitřní nádoby.

6.5.3.6.13 Pokud je IBC určena pro stohování, musí být nosná plocha utvořena tak, aby zatížení bylo bezpečně rozděleno.

6.6.3 Označení

6.6.3.1 Základní označení: Každý velký obal, který je vyroben a určen pro použití podle požadavku ADR, má být opatřen trvanlivým a čitelným označením, které obsahuje následující prvky:
Prvky základního označení musí být uvedeny v posloupnosti výše uvedených odstavců.

(a) Měsíc a rok (vždy poslední dvě číslice) výroby

(a) symbol Spojených národů pro obaly: ;
pro velké obaly z kovu, na kterých je označení provedeno razítkem nebo vyražením, smí být namísto symbolu použito písmen “UN“;

(b) Stát oprávněný k umístění značky; uvedený rozlišovací značkou pro motorová vozidla v mezinárodní dopravě ¹⁾;

(b) číslo “50“ pro pevné velké obaly nebo “51“ pro flexibilní velké obaly, za nimiž následují písmena pro materiály podle seznamu v 6.5.1.4.1b);

(c) Velká písmena, která udávají skupinu(y) obalů, pro kterou(é) je konstrukční typ schválen:
X pro obalovou skupinu I, II, a III;
Y pro obalovou skupinu I a II
Z pro obalovou skupinu III

(d) zkušební zátěž při zkoušce stohováním v kg, pro velké obaly, které nejsou určeny pro stohování se uvede “0“,

(e) Nejvyšší hmotnost brutto v kg,

6.6.3.2 Příklady pro označení

	50A/X/0596/N/PQRS 2500/1000	Velký obal z ocele, který smí být stohován stohovací zátěž: 2500 kg, nejvýše přípustná hmotnost brutto: 1000 kg.
	50H/Y/0495/D/ABCD 987 0/800	Velký obal z plastu, který nesmí být stohován, nejvýše přípustná hmotnost brutto: 800 kg.
	51H/Z/0697/S/1999 0/500	Flexibilní velký obal, který nesmí být stohován nejvýše přípustná hmotnost brutto: 500 kg.

6.7.3 Požadavky na konstrukci, výrobu, kontrolu a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů

6.7.3.1 Definice
Pro účely tohoto oddílu:
Přemístitelná cisterna znamená multimodální cisternu s vnitřním objemem větším než 450 litrů používanou pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů třídy 2. Přemístitelná cisterna zahrnuje nádrž s provozní výstrojí a konstrukční výstrojí nezbytnými pro přepravu plynů. Přemístitelnou cisternu musí být možno plnit a vyprazdňovat bez sejmutí konstrukční výstroje. Musí mít stabilizační členy vně nádrže a musí ji být možno zvedat v naplněném stavu. Musí být především konstruována pro zdvih na vozidlo nebo loď a musí být vybavena zarážkami, úchyty nebo příslušenstvím umožňujícím mechanickou manipulaci. Silniční cisternová vozidla, železniční cisternové vozy, nekovové cisterny a velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), láhve na plyn a velké nádoby nejsou považovány za spadající do definice přemístitelných cisteren;
Nádrž znamená část přemístitelné cisterny, která obsahuje nezchlazené zkapalněné plyny určené pro přepravu (vlastní cisterna), včetně otvorů a jejich uzávěrů, ale nezahrnuje provozní výstroj a konstrukční výstroj;
Provozní výstroj znamená měřicí přístroje a plnicí, vyprazdňovací, větrací, pojistná a izolační zařízení;
Konstrukční výstroj znamená výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky vně nádrže;
Nejvyšší dovolený provozní tlak (MAWP) znamená tlak, který nesmí být menší než nejvyšší z dále uvedených tlaků měřených na vrcholu nádrže v provozní poloze, avšak v žádném případě nesmí být nižší než 7 bar:
Konstrukční tlak znamená tlak používaný pro výpočty požadovaný uznávaným předpisem pro tlakové nádoby. Konstrukční tlak musí být vyšší než nejvyšší z dále uvedených tlaků:
Zkušební tlak znamená nejvyšší přetlak ve vrcholu nádrže během tlakové zkoušky;
Zkouška těsností znamená zkoušku nádrže a její provozní výstroje používající plyn do vnitřního tlaku nejméně 25 % MAWP;
Nejvyšší dovolená celková hmotnost (MPGM) znamená součet vlastní hmotnosti přemístitelné cisterny a nejvyšší dovolené užitečné hmotnosti;
Referenční ocel znamená ocel s mezí pevností v tahu 370 N/mm² a prodloužením při přetržení 27 %;
Měkká ocel znamená ocel se zaručenou mezí pevností v tahu 370 N/mm² až 400 N/mm² a zaručeným nejmenším prodloužením při přetržení podle 6.7.3.3.3.3;
Konstrukční rozmezí teplot pro nádrž musí být od - 40 °C do 50 °C pro nezchlazené zkapalněné plyny přepravované při klimatických podmínkách. Přísnější konstrukční teploty musí být uvažovány pro přemístitelné cisterny provozované v tvrdých klimatických podmínkách.
Konstrukční referenční teplota znamená teplotu, při které tlak par obsahu je stanoven pro účely výpočtu MAWP. Konferenční referenční teplota musí být nižší než kritická teplota nezchlazeného zkapalněného plynu určeného pro přepravu, aby bylo zajištěno, že plyn zůstane vždy zkapalněný. Tato hodnota pro každý typ přemístitelné cisterny je tato:
Plnicí hustota znamená průměrnou hmotnost nezchlazeného zkapalněného plynu na litr vnitřního objemu nádrže(kg/l). Plnicí hustota je uvedena v pokynu pro přemístitelné cisterny T50 v 4.2.4.2.6.

(a) Nejvyšší dovolený efektivní přetlak v nádrži během plnění nebo vyprazdňování; nebo

(a) Nádrž o průměru 1,5 metru nebo menším: 65°C;

(a) Nejvyšší dovolený efektivní přetlak v nádrži během plnění nebo vyprazdňování; nebo

(b) Součet:

(i) nejvyššího efektivního přetlaku, na který je nádrž konstruována, jak je stanoveno v b) v definici MAWP (viz výše); a

(ii) tlaku kapaliny stanoveného na základě dynamických sil uvedených v 6.7.3.2.9, nejméně 0,35 bar;

(b) Nádrž o průměru větším než 1,5 metru:

(i) bez izolace nebo slunečního štítu: 60°C;

(ii) se slunečním štítem (viz 6.7.3.2.12): 55°C; a

(iii) s izolací (viz 6.7.3.2.12): 50°C;

(b) Nejvyšší dovolený efektivní přetlak, pro který je nádrž konstruována, který musí být:

(i) pro nezchlazený zkapalněný plyn uvedený v pokynu pro přemístitelné cisterny T50 v 4.2.4.2.6, MAWP (v barech) uvedený v pokynu pro přemístitelné cisterny T50 pro tento plyn;

(ii) Pro ostatní nezchlazené zkapalněné plyny nejméně součet:
- absolutní tlak par (v barech) nezchlazeného zkapalněného plynu při teplotní referenční teplotě mínus 1 bar; a
- parciální tlak (v barech) vzduchu nebo jiných plynů ve volném prostoru stanoveném při konstrukční referenční teplotě a roztažnosti kapalné fáze a zvýšením střední teploty volně ložené látky t_r - t_f (t_f = teplota plnění, obvykle 15 °C, t_r = 50°C nejvyšší střední teplota volně ložené látky);

6.7.3.2 Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky

6.7.3.2.1 Nádrže musí být zkonstruovány a vyrobeny podle požadavků předpisů pro tlakové nádoby uznávaných příslušným orgánem. Nádrže musí být vyrobeny z oceli vhodné pro tváření. Materiály musí v zásadě odpovídat národním nebo mezinárodním materiálovým normám. Pro svařované nádrže musí být použit pouze materiál, jehož svařitelnost byla plně prokázána. Svary musí být odborně provedeny a musí zaručovat úplnou bezpečnost. Pokud je to nezbytné z hlediska výrobního postupu nebo materiálů, nádrže musí být vhodně tepelně zpracovány pro zajištění přiměřené tuhosti ve svaru a v tepelně namáhaných zónách. Při volbě materiálu musí být vzato v úvahu rozmezí konstrukční teploty s přihlédnutím k nebezpečí křehkého lomu, namáhání korozívními trhlinami a odolnosti proti nárazu. Pokud je použita jemnozrnná ocel, zaručená mez průtažnosti musí být nejméně 460 N/mm² a zaručená hodnota meze pevnosti nejméně 725 N/mm² podle materiálové specifikace. Materiály přemístitelné cisterny musí být vhodné pro klimatické podmínky, v nichž mohou být přepravovány.

6.7.3.2.2 Nádrže přemístitelných cisteren, spojovací prvky a potrubí musí být vyrobeny z materiálů, které jsou:

(a) Značně imunní proti působení nezchlazeného(ých) zkapalněného(ých) plynu(ů); nebo

(b) Značně netečné nebo neutralizované chemickou reakcí.

6.7.3.2.3 Těsnění musí být vyrobena z materiálů snášenlivých s nezchlazeným(i) zkapalněným(i) plynem(y) určených k přepravě.

6.7.3.2.4 Musí se zabránit dotyku mezi různými kovy, který by mohl mít za následek poškození galvanickým účinkem.

6.7.3.2.5 Materiály přemístitelné cisterny, včetně jakýchkoli zařízení, těsnění a příslušenství nesmí nepříznivě ovlivnit nezchlazené zkapalněné plyny určené k přepravě v přemístitelné cisterně.

6.7.3.2.6 Přemístitelné cisterny musí být konstruovány a vyrobeny s podporami pro bezpečnou základnu během přepravy a vhodnými zvedacími a spouštěcími upevňovacími prvky.

6.7.3.2.7 Přemístitelné cisterny musí být konstruovány tak, aby odolaly beze ztráty obsahu nejméně vnitřnímu tlaku způsobenému obsahem a statickým, dynamickým a tepelným zatížením během normálních podmínek manipulace a dopravy. Konstrukce musí prokázat, že únavové účinky způsobené opakovanými těmito namáháními v průběhu očekávané životnosti přemístitelné cisterny byly vzaty v úvahu.

6.7.3.2.8 Nádrže musí být konstruovány tak, aby odolaly vnějšímu tlaku (přetlaku) nejméně 0,4 bar nad vnitřním tlakem bez trvalé deformace. Jestliže je nádrž vystavena značnému podtlaku před plněním nebo během vyprazdňování, musí být konstruována tak, aby odolala vnějšímu přetlaku nejméně 0,9 bar nad vnitřním tlakem a musí být zkoušena při tomto tlaku.

6.7.3.2.9 Přemístitelné cisterny a jejich upevnění musí při nejvyšším dovoleném zatížení být schopny absorbovat následující jednotlivé statické síly:

(a) Ve směru jízdy: dvojnásobek MPGM násobená zemským zrychlením (g)⁴⁾;

(b) Vodorovně kolmo na směr jízdy: MPGM (pokud směr jízdy není jasně určen, síly musí být rovnocenné dvojnásobku MPGM) násobené zemským zrychlením (g)⁴⁾;

(d) Svisle dolů: dvojnásobek MPGM (celkové zatížení včetně účinku gravitace) násobené zemským zrychlením (g)⁴⁾.

6.7.3.2.10 U každé ze sil v 6.7.2.2.12 musí být zachován koeficient bezpečnosti takto:

(a) Pro kovy mající výrazně definovanou mez průtažnosti koeficient 1,5 ve vztahu k mezi průtažnosti; nebo

(b) Pro kovy nemající výrazně definovanou mez průtažnosti koeficient 1,5 ve vztahu k zaručeným 0,2 % prokázané průtažnosti a pro austenitické oceli 1 % prokázané průtažnosti.

6.7.3.2.11 Hodnoty meze pevnosti nebo prokázané pevnosti musí být hodnoty podle národních a mezinárodních materiálových norem. Pokud jsou používány austenitické oceli, stanovené nejnižší hodnoty meze pevnosti nebo prokázané pevnosti podle materiálových norem mohou být zvýšeny o 15 %, pokud tyto vyšší hodnoty jsou ověřeny v materiálových kontrolních osvědčeních. Pokud neexistuje žádná materiálová norma pro daný materiál, hodnota meze pevnosti nebo prokázané pevnosti musí být schválena příslušným orgánem.

6.7.3.2.12 Pokud nádrže určené pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů jsou vybaveny tepelnou izolací, systémy tepelné izolace musí splňovat následující požadavky:

(a) Musí tvořit plášť pokrývající nejméně jednu třetinu avšak nejvýše jednu polovinu horního povrchu nádrže a oddělena od nádrže vzduchovou vrstvou o výšce asi 40 mm; a

(b) Musí tvořit úplné potažení přiměřené tloušťky izolačních materiálů tak, aby se zabránilo prostupu vlhkosti a poškození za normálních podmínek přepravy a prostupu tepla většímu než 0,67 W.m^-2.k^-1;

(c) Pokud ochranné opláštění je tak uzavřeno, že je plynotěsné, zařízení musí být provedeno tak, aby zabránilo jakémukoli tlaku vyvíjenému v izolační vrstvě v případě nedostatečné plynotěsnosti nádrže a její výstroje;

(d) Tepelná izolace nesmí znesnadnit přístup ke spojovacím prvkům a vypouštěcím zařízením.

6.7.3.2.13 Přemístitelné cisterny určené pro přepravu hořlavých zchlazených zkapalněných plynů musí být možno elektricky uzemnit.

6.7.3.3 Konstrukční kritéria

6.7.3.3.1 Nádrže musí být kruhového průřezu.

6.7.3.3.2 Nádrže musí být zkonstruovány a vyrobeny tak, aby odolaly zkušebnímu tlaku nejméně 1,3 násobku konstrukčního tlaku. Konstrukce nádrže musí brát v úvahu minimální hodnoty MAWP v pokynu pro přemístitelné cisterny T50 v 4.2.4.2.6 pro každý nezchlazený zkapalněný plyn určený k přepravě. Pozornost se musí věnovat požadavkům na minimální tloušťku nádrže pro nádrže uvedené v 6.7.3.4.

6.7.3.3.3 Pro oceli vykazující zřetelnou mez pevnosti nebo charakterizované zaručenou prokázanou pevností (0,2 % prokázané pevnosti obecně nebo 0.1 % prokázané pevnosti pro austenitické oceli) primární povrchové napětí σ v nádrži nesmí překročit 0,75 Re nebo 0,50 Rm, která z nich je nižší, při zkušebním tlaku, kde:
Re = výrazná mez průtažnosti v N/mm² nebo 0,2 % prokázané průtažnosti nebo pro austenitické ocele 1 % prokázané průtažnosti;
Rm = zaručená minimální pevnost v tahu v N/mm²

6.7.3.3.3.1 Použité hodnoty Re a Rm musí být stanoveny jako nejmenší hodnoty podle národních a mezinárodních materiálových norem. Pokud je použita austenitická ocel, stanovené nejnižší hodnoty pro Re a Rm podle materiálových norem mohou být zvýšeny až o 15%, jestliže vyšší hodnoty jsou ověřeny v materiálové kontrolním osvědčení. Neexistují-li žádné materiálové normy pro daný kov, použité hodnoty Re a Rm musí být schváleny příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem.

6.7.3.3.3.2 Oceli, které mají poměr Re/Rm větší než 0,85, nejsou dovoleny pro výrobu svařovaných nádrží. Hodnoty Re a Rm použité pro stanovení tohoto poměru musí být hodnoty uvedené v materiálovém kontrolním osvědčení.6.7.3.3.3.3. Oceli použité pro konstrukci nádrží musí mít prodloužení při přetržení v % nejméně 10000/Rm s absolutním minimem 16 % pro jemnozrnné oceli a 20 % pro ostatní oceli.

6.7.3.3.3.3 Pro účely stanovení skutečných hodnot materiálů je třeba dodat, že pro plášťový materiál osa vzorku kovu pro zkoušku pevnosti musí být v pravém úhlu (kolmá) ke směru stáčení. Stálé prodloužení při přetržení musí být měřeno na zkušebních vzorcích v pravoúhlých příčných řezech v souladu s ISO 6892:1998 používající 50 mm délky měření.

6.7.3.4 Minimální tloušťka stěny

6.7.3.4.1 Minimální tloušťka stěny musí být větší než tloušťka stanovena takto:

(a) Minimální tloušťka stěny stanovená podle požadavků 6.7.3.4; a

(b) Minimální tloušťka stěny stanovená s uznávanými předpisy pro tlakové nádoby včetně požadavků v 6.7.3.3.

6.7.3.4.2 Cylindrické části, konce (dna) a kryty uzávěrů nádrží o průměru nejvýše 1,80 m nesmí mít tloušťku menší než 5 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku v použité oceli. Nádrže o průměru větším než 1,80 m nesmí mít tloušťku menší než 6 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku v použité oceli.

6.7.3.4.3 Cylindrické části, konce (dna) a kryty uzávěrů nádrží nesmí mít tloušťku menší než 4 mm bez ohledu na materiál konstrukce.

6.7.3.4.4 Rovnocenná tloušťka oceli jiná než předepsaná pro referenční ocel v 6.7.3.4.2 musí být stanovena podle tohoto vzorce:
$e_{1} = \frac{21,4 e_{0}}{\sqrt[3]{{R m}_{1} A_{1}}}$
kde:
e₁ = požadovaná rovnocenná tloušťka (v mm) použité oceli;
e₀ = minimální tloušťka (v mm) referenční oceli uvedená v 6.7.3.4.2;
Rm₁ = minimální zaručená pevnost v tahu (v N/mm²) použité oceli (viz 6.7.3.3.3);
A₁ = zaručené minimální prodloužení při přetržení (v %) použité oceli podle národních nebo mezinárodních norem.

6.7.3.4.5 V žádném případě nesmí být tloušťka stěny nádrže menší, než je předepsána v 6.7.3.4.1 až 6.7.3.4.3. Všechny části nádrže musí mít minimální tloušťku ustanovenou v 6.7.3.4.1 až 6.7.3.4.3. Tato tloušťka musí být výlučně bez jakýchkoli známek koroze.

6.7.3.4.6 Pokud je použita měkká ocel (viz 6.7.3.1), pro výpočet se nevyžaduje použití vzorce v 6.7.3.4.4.

6.7.3.4.7 Nesmí být žádné změny tloušťky v místech připojení konců (den) k cylindrické části nádrže.

6.7.3.5 Provozní výstroj

6.7.3.5.1 Provozní výstroj musí být tak uspořádána, aby byla chráněna proti nebezpečí utržení nebo poškození během přepravy a manipulace. Pokud spoj mezi rámem a nádrží dovoluje relativní pohyb mezi jednotlivými částmi konstrukce, výstroj musí být tak upevněna, aby dovolovala takový pohyb bez nebezpečí poškození provozních částí. Vnější spojovací vyprazdňovací prvky (potrubí, uzavírací ventily), vnitřní uzavírací ventil a jeho sedlo musí být chráněny proti nebezpečí utržení působením vnějších sil (např. použitím pružných částí). Plnící a vyprazdňovací zařízení (včetně přírub nebo šroubových uzávěrů) a jakékoliv ochranné kryty musí umožňovat zajištění proti jakémukoliv uzavření.

6.7.3.5.2 Všechny otvory přemístitelných cisteren o průměru větším než 1,5 mm, kromě otvorů pro zařízení pro vyrovnávání tlaku, kontrolních otvorů a uzavřených odvzdušňovacích otvorů, musí být vybaveny nejméně třemi vzájemně nezávislými uzavíracími zařízeními v sérii, první vnitřní uzavírací ventil, ventil omezující nadměrný průtok nebo rovnocenné zařízení, druhý vnější uzavírací ventil a třetí slepá příruba nebo rovnocenné zařízení.

6.7.3.5.2.1 Pokud je přemístitelná cisterna vybavena ventilem omezujícím nadměrný průtok, tento ventil musí být upevněn tak, že jeho nastavení je uvnitř nádrže, nebo uvnitř svařované příruby nebo, pokud je upevněn na vnějšku, jeho instalace musí být provedena tak, aby v případě nárazu jeho účinnost zůstala zachována. Ventily omezující nadměrný průtok musí být zvoleny a upevněny tak, aby uzavíraly automaticky, jestliže nastavený průtok stanovený výrobcem je dosažen. Spoje a příslušenství vedoucí do nebo z takového ventilu musí mít kapacitu pro průtok větší, než je nastavený průtok ventilu omezujícího průtok.

6.7.3.5.3 Pro plnicí a vyprazdňovací otvory prvním uzavíracím zařízením musí být vnitřní uzavírací ventil a druhým musí být uzavírací ventil umístěný na přístupném místě na každém vyprazdňovacím a plnicím potrubí.

6.7.3.5.4 Pro spodní plnící a vyprazdňovací otvory přemístitelných cisteren určených pro přepravu hořlavých a/nebo jedovatých nezchlazených zkapalněných plynů vnitřní uzavírací ventil musí být rychle uzavírací bezpečnostní zařízení, které uzavírá automaticky v případě neočekávaného pohybu přemístitelné cisterny během plnění nebo vyprazdňování nebo vzniku požáru. Kromě přemístitelných cisteren, majících vnitřní objem nejvýše 1000 litrů, musí být možné ovládat toto zařízení dálkově.

6.7.3.5.5 Kromě plnících, vyprazdňovacích a tlak plynu vyrovnávajících otvorů nádrže musí mít otvory, ve kterých jsou upevněna měřidla, teploměry a tlakoměry. Spoje pro takové přístroje musí být provedeny vhodnými přivařenými nástavci nebo kapsami a nesmí se použít šroubové spoje skrz nádrž.

6.7.3.5.6 Všechny přemístitelné cisterny musí být vybaveny otvorem s kryty nebo jinými kontrolními otvory vhodných rozměrů dovolujícími vnitřní kontrolu a přiměřený vstup pro údržbu a opravy vnitřku.

6.7.3.5.7 Vnější spojovací prvky musí soustředěny, jak je to účelně proveditelné.

6.7.3.5.8 Každý spoj na přemístitelné cisterně musí být zřetelně označen s uvedením své funkce.

6.7.3.5.9 Každý uzavírací ventil nebo jiné uzavírací prostředky musí být konstruovány a vyrobeny na tlak nádrže MAWP a vyšší berouce v úvahu teploty očekávané během přepravy. Všechny uzavírací ventily se šroubovými vřeteny musí být uzavírány pravotočivým pohybem ručního kola. Pro ostatní ventily poloha (otevřená a zavřená) a směr uzavírání musí zřetelně vyznačena. Všechny uzavírací ventily musí být konstruovány tak, aby se zabránilo neúmyslnému otevření.

6.7.3.5.10 Potrubí musí být konstruováno, vyrobeno a instalováno tak, aby se zabránilo nebezpečí poškození působením tepelné roztaživosti a smršťování mechanických rázů a vibrací. Všechna potrubí musí být z vhodného kovového materiálu. Svařované spoje potrubí musí být používány všude, kde je to jen možné.

6.7.3.5.11 Spoje v měděném potrubí musí být spájeny nebo mít rovnocenně silné kovové spojení. Bod tavení pájecích materiálů nesmí být vyšší než 525 °C. Spoje nesmí snižovat pevnost potrubí, což se může stát při přeříznutí vláken.

6.7.3.5.12 Průtržný tlak všech potrubí a spojovacích prvků potrubí nesmí být menší než nejvyšší čtyřnásobek MAWP nádrže nebo čtyřnásobek tlaku, kterému může být podrobena v provozu činností čerpadla nebo jiného zařízení (kromě zařízení na vyrovnávání tlaku).

6.7.3.5.13 Pružné kovy smějí být používány při konstrukci ventilů a příslušenství.

6.7.3.6. Spodní otvory

6.7.3.6.1 Určité nezchlazené zkapalněné plyny nesmí být přepravovány v přemístitelných cisternách se spodními otvory, pokud pokyn pro přemístitelné cisterny T50 v 4.2.4.2.6 neuvádí, že spodní otvory jsou dovoleny. Žádné otvory v nádrži nesmí být pod úrovní hladiny kapaliny, je-li plněna na nejvyšší dovolené plnění.

6.7.3.7 Zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.3.7.1 Přemístitelné cisterny musí být provedeny s jedním nebo více pružinovými zařízeními pro vyrovnávání tlaku. Zařízení pro vyrovnávání tlaku se musí otevírat automaticky při tlaku nejméně MAWP být plně otevřeny při tlaku rovném 110 % MAWP. Tato zařízení musí po vypuštění uzavírat při tlaku nižším nejvýše o 10 % otevíracího tlaku a musí zůstat uzavřen při všech nižších tlacích. Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být typu, který bude odolávat dynamickým silám včetně pohybu kapaliny. Průtržné kotouče, které nejsou uspořádány do série s pružinovým zařízením pro vyrovnávání tlaku, nejsou dovoleny.

6.7.3.7.2 Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být konstruováno tak, aby se zabránilo vstupu cizí věci, úniku kapaliny a vývoji nebezpečného zvýšeného tlaku.

6.7.3.7.3 Přemístitelné cisterny určené pro přepravu určitých nezchlazených zkapalněných plynů uvedených v pokynu pro přemístitelné cisterny T v 4.2.4.2.6 musí mít zařízení pro vyrovnávání tlaku, schválené příslušným orgánem. Pokud je přemístitelná cisterna v provozu vybavena schváleným zařízením pro vyrovnávání tlaku vyrobeným z materiálů snášenlivých s nákladem, takové zařízení musí mít průtržný kotouč předřazený pružinovému zařízení. Prostor mezi průtržným kotoučem a zařízením musí být vybaven měřidlem tlaku nebo vhodným sdělovacím ukazatelem. Toto uspořádání dovoluje odhalení protržení kotouče, propíchnutí nebo únik, který může způsobit špatnou činnost zařízení pro vyrovnávání tlaku. Průtržný kotouč se protrhne při jmenovitém tlaku o 10 % vyšším než je počáteční vypouštěcí tlak zařízení pro vyrovnávání tlaku.

6.7.3.7.4 V případě víceúčelových přemístitelných cisteren zařízení pro vyrovnávání tlaku musí otevírat při tlaku uvedeném v 6.7.3.7.1 pro plyny mající nejvyšší dovolený tlak plynů jejichž přeprava v přemístitelné cisterně je dovolena.

6.7.3.8 Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.3.8.1 Kombinovaná dodávková kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být dostatečná, aby v případě celkového požáru tlak (včetně akumulace) uvnitř nádrže nepřekročil 120% MAWP. Pružinová vyrovnávací zařízení musí být použita pro dosažení předepsané plné vypouštěcí kapacity. V případě víceúčelových cisteren kombinovaná dodávková kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být vzata pro plyn, který vyžaduje nejvyšší dodávkovou kapacitu z plynů, jejichž přeprava v přemístitelných cisternách je dovolena.

6.7.3.8.1.1 Pro stanovení celkové požadované kapacity zařízení pro vyrovnávání tlaku, která musí být součtem individuálních kapacit všech spolupůsobících zařízení, musí být použit následující vzorec⁵⁾:
$Q = 12,4 \frac{{F A}^{0,82}}{L C} \sqrt{\frac{Z T}{M}}$
kde:
Q = minimální požadovaný stupeň v krychlových metrech vzduchu za sekundu (m³/s) za normálních podmínek: 1 bar a 0°C (273°K);
F = koeficient této hodnoty:
pro neizolované nádrže F = 1;
pro izolované nádrže F = U(649 - t)/13,6 avšak v žádném případě není menší než 0,25,
kde:
U = koeficient prostupu tepla v kW.m ^-2.K^-1 při 38 °C
t = skutečná teplota látky během plnění (ve °C); pokud tato teplota není známa, budiž t = 15°C;
Udaná hodnota F výše uvedená pro izolované nádrže může být použita, pokud izolace splňuje požadavky uvedené v 6.7.3.8.1.2;
A = celková plocha vnějšího povrchu nádrže ve čtverečných metrech
Z = koeficient stlačitelnosti plynu za akumulační podmínky (pokud tento koeficient není znám, budiž Z rovno 1);
T= absolutní teplota v Kelvinech (°C + 273) nad zařízením pro vyrovnávání tlaku za akumulační podmínky;
L = utajené teplo výparnosti kapaliny, v kJ/kg, za akumulační podmínky;
M = molekulární hmotnost vypouštěného plynu;
C = konstanta odvozená z jedné z následujících vzorců jako funkce poměru k specifických tepel:
$k = \frac{C_{p}}{C_{v}}$
kde:
C_p = specifické teplo při konstantním tlaku; a
C_v = specifické teplo při konstantním objemu.
Pokud k > 1:
$C = \sqrt{k {\frac{2}{k + 1}}^{\frac{k + 1}{k - 1}}}$
Pokud k = 1 nebo k není znám:
$C = \frac{1}{\sqrt{e}} = 0,607$
kde
e je matematická konstanta 2,7183
C může být též převzata z následující tabulky:

k	C	k	C	k	C
1.00	0.607	1.26	0.660	1.52	0.704
1.02	0.611	1.28	0.664	1.54	0.707
1.04	0.615	1.30	0.667	1.56	0.710
1.06	0.620	1.32	0.671	1.58	0.713
1.08	0.624	1.34	0.674	1.60	0.716
1.10	0.628	1.36	0.678	1.62	0.719
1.12	0.633	1.38	0.681	1.64	0.722
1.14	0.637	1.40	0.685	1.66	0.725
1.16	0.641	1.42	0.688	1.68	0.728
1.18	0.645	1.44	0.691	1.70	0.731
1.20	0.649	1.46	0.695	2.00	0.770
1.22	0.652	1.48	0.698	2.20	0.793
1.24	0.656	1.50	0.701

6.7.3.8.1.2 Izolační systémy používané za účelem snižování ventilační kapacity musí být schváleny příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem. Ve všech případech izolační systém schválený pro tento účel musí:

(a) zůstat účinný při všech teplotách až do 649 °C; a

(b) být chráněn pláštěm s bodem tavení 700 °C nebo vyšším.

6.7.3.9 Označování zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.3.9.1 Každé zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být zřetelně a trvale označeno těmito údaji:
Pokud je to proveditelné, musí být uvedeny následující údaje:

(a) Tlak (v barech nebo kPa), na které je nastaveno vypouštění;

(b) Dovolená tolerance vypouštěcího tlaku pro pružinová zařízení pro vyrovnávání tlaku;

(d) Nastavená průtoková kapacita zařízení v normálních krychlových metrech vzduchu za sekundu (m³/s);

(e) Jméno výrobce a příslušné katalogové číslo zařízení pro vyrovnávání tlaku.

6.7.3.9.2 Nastavená průtoková kapacita označená na zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být stanovena podle ISO 4126-1:1991.

6.7.3.10 Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.3.10.1 Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být dostatečných rozměrů, aby umožnily neomezeně propustit požadované vypouštění do zařízení pro vyrovnávání tlaku. Žádný uzavírací ventil nesmí být vestavěn mezi nádrž a zařízení pro vyrovnávání tlaku, kromě zdvojeného zařízení pro údržbu nebo jiných důvodů a uzavíracích ventilů sloužících pro uzamčení otevřeného zařízení v provozu nebo uzavíracích ventilů vzájemně uzamčených tak, že alespoň jeden ze zdvojených je vždy provozuschopný a schopný splnit požadavky v 6.7.3.8. Nesmí být žádná překážka pro otevírání vedení k zařízení ventilačnímu nebo pro vyrovnávání tlaku, která by mohla omezit nebo uzavřít průtok z nádrže do tohoto zařízení. Otvory od vyústění zařízení pro vyrovnávání tlaku, pokud jsou používány, musí vypouštět přebytečné páry nebo kapaliny do atmosféry za podmínek minimálního zpětného tlaku do zařízení pro vyrovnávání tlaku.

6.7.3.11 Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.3.11.1 Každé vyústění zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být umístěno na vrchol nádrže co nejblíže podélnému a příčnému středu nádrže, jak je to proveditelné. Všechna vyústění zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být umístěna tak, aby za podmínek maximálního plnění byla ve výparném prostoru nádrže, a zařízení musí být tak uspořádáno, aby zajistilo neomezené vypouštění unikajících par. U hořlavých nezchlazených zkapalněných plynů musí být unikající páry vyvedeny přímo ven z nádrže takovým způsobem, aby se nemohly dostat pod nádrž. Ochranná zařízení, která odklánějí proud par, jsou dovolena pouze tehdy, nezmenšují-li kapacitu zařízení pro vyrovnávání tlaku.

6.7.3.11.2 Uspořádání musí být provedena tak, aby zabránila přístupu nepovolaných osob k zařízení pro vyrovnávání tlaku a chránila tato zařízení před poškozením způsobeným převrácením přemístitelné cisterny.

6.7.3.12 Stavoznaky (měrná zařízení)

6.7.3.12.1 Pokud přemístitelná cisterna je určena pro hmotnostní plnění, musí být vybavena jedním nebo více měřícími zařízeními. Skleněné stavoznaky a měřidla vyrobená z křehkého materiálu, která jsou v přímém styku s obsahem nádrže, nesmí být použity.

6.7.3.13 Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren

6.7.3.13.1 Přemístitelné cisterny musí být konstruovány a vyráběny s podpěrnou konstrukcí zajišťující jejich bezpečnou základu během přepravy. Síly uvedené v 6.7.3.2.9 a koeficient bezpečnosti uvedený v 6.7.3.2.10 musí být vzaty v úvahu při konstrukci. Zarážky, rámy, podstavce nebo jiné podobné konstrukce jsou přípustné.

6.7.3.13.2 Kombinovaná namáhání způsobená konstrukční výstrojí přemístitelné cisterny (např. podstavce, rámy atd.) a zvedací a spouštěcí zařízení nesmí způsobit nadměrné namáhání v jakékoli části nádrže. Stabilní zvedací a spouštěcí zařízení musí být namontování na všech přemístitelných cisternách. Přednostně musí být upevněna na podpěry přemístitelné cisterny, avšak mohou být připevněny k výztužným deskám umístěným na nádrži v bodech jejich podpěr.

6.7.3.13.3 Při konstrukci podpěr a rámu se musí brát v úvahu klimatický korozívní účinek.

6.7.3.13.4 Kapsy pro zvedací vidlice musí být uzavíratelné. Prostředky pro uzavření těchto kapes musí tvořit trvalou část rámu nebo trvale připojeny k rámu. Jednokomorové přemístitelné cisterny o délce menší než 3,65 m nemusí mít tyto kapsy uzavíratelné, pokud:

(a) nádrž a všechny spojovací prvky jsou dobře chráněny proti úderům zvedacích vidlí; a

(b) vzdálenost mezi středy kapes pro zvedací vidlice je nejméně polovina maximální délky přemístitelné cisterny.

6.7.3.13.5 Pokud přemístitelné cisterny nejsou během přepravy chráněny podle 4.2.2.3, nádrže a provozní výstroj musí být chráněny proti poškození nádrže a provozní výstroje podélným nebo příčným nárazem nebo převrácením. Vnější spojovací prvky musí být chráněny tak, aby byl vyloučen únik obsahu nádrže při nárazu nebo převrácení přemístitelné cisterny na tyto spojovací prvky. Příklady takové ochrany:

(a) Ochrana proti bočnímu nárazu, kterou mohou tvořit podélné výztuže chránící nádrž z obou stran na výškové úrovni jejího středu;

(b) Ochrana přemístitelné cisterny proti převrácení, kterou mohou tvořit výztužné prstence nebo výztuže upevněné napříč rámu;

(d) Ochrana nádrže proti poškození nárazem nebo převrácením použitím rámu ISO podle ISO 1496-3:1995.

6.7.3.14 Schválení konstrukce

6.7.3.14.1 Příslušný orgán nebo jím pověřený orgán vydá osvědčení o schválení konstrukce pro jakoukoli novou konstrukci přemístitelné cisterny. Toto osvědčení ověřuje, že přemístitelná cisterna byla prohlédnuta tímto orgánem, je vhodná pro její zamýšlený účel a odpovídá požadavkům této kapitoly a přiměřeným ustanovením pro plyny uvedeným v pokynu pro přemístitelné cisterny T50 v 4.2.4.6. Pokud série přemístitelných cisteren jsou vyráběny beze změny konstrukce, osvědčení platí pro celé tyto série. Osvědčení se musí odvolávat na zkušební zprávu prototypu, plyny dovolené přepravovat, materiály konstrukce nádrže a potažení (pokud bylo použito) a schvalovací číslo. Schvalovací číslo musí tvořit mezinárodní rozeznávací značka státu předepsaná v Úmluvě o silničním provozu, Vídeň I868, a registrační číslo. Jakákoliv alternativní ujednání podle 6.7.1.2 musí být uvedena v osvědčení. Schválení konstrukce může sloužit pro schválení menších přemístitelných cisteren vyrobených z materiálů téhož druhu a tloušťky, stejnou výrobní technologií a s identickými podpěrami, rovnocennými uzávěry a dalším příslušenstvím.

6.7.3.14.2 Zkušební zpráva prototypu pro schválení konstrukce musí obsahovat nejméně toto:

(a) Výsledky zkoušky vhodného rámu uvedené v ISO 1496-3:1995;

(b) Výsledky první prohlídky a zkoušky uvedené v 6.7.3.15.3;

6.7.3.15 Kontrola a zkoušení

6.7.3.15.1 Pro přemístitelné cisterny, které odpovídají definici kontejneru v CSC, je pro každý prototyp nutno provést zkoušku nárazem. Prototyp přemístitelné cisterny musí prokázat schopnost absorpce sil způsobených nárazem nejméně čtyřnásobku (4 g) MPGM plně naložené přemístitelné cisterny při typickém trvání mechanického rázu očekávaného v železniční dopravě. Dále je uveden seznam norem popisujících metody vhodné pro provedení zkoušky nárazem:
Association of American Railroads,
Manual of Standards and Recommended Practices,
Specifications for Acceptability of Tank Containers (AAR.600), 1992
Canadian Standards Association (CSA),
Highway Tanks and Portable Tanks for the Transportation of Dangerous Goods(B620-1987)
Deutsche Bahn AG
Zentralbereich Technik, Minden
Portable tanks, longitudinal dynamic impact test
Société Nationale des Chemins de Fer Français
C.N.E.S.T. 002-1966.
Tank containers, longitudinal external stresses and dynamic impact tests
Spoornet, South Africa
Engineering Development Centre (EDC)
Testing of ISO Tank Containers
Method EDC/TES/023/000/1991-06

6.7.3.15.2 Nádrž a součásti výstroje každé přemístitelné cisterny musí být kontrolovány a zkoušeny před jejím prvním uvedením do provozu (první kontrola a zkouška) a potom v nejvýše pětiletých intervalech (periodická kontrola a zkouška po pěti letech) s kontrolou a zkouškou v polovině této doby (periodická kontrola a zkouška po dvou a půl letech). Kontrola a zkouška může být provedena po dobu tří měsíců před nebo po stanoveném datu. Výjimečná kontrola a zkouška musí být provedena bez ohledu na datum poslední periodické kontroly a zkoušky, pokud je to nezbytné podle 6.7.3.15.7.

6.7.3.15.3 První kontrola a zkouška přemístitelné cisterny musí zahrnovat kontrolu konstrukčních charakteristik, vnitřní a vnější prohlídku přemístitelné cisterny a jejích spojovacích prvků vzhledem k nezchlazeným zkapalněným plynům, které v ní mají být přepravovány, a tlakovou zkoušku podle zkušebních postupů uvedených v 6.7.3.3.2. Tlaková zkouška může být provedena jako hydraulická tloušťka nebo použitím jiné kapaliny nebo plynu po dohodě s příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem. Před uvedením přemístitelné cisterny do provozu musí být též provedeny zkouška těsnosti a zkouška uspokojivého provozu celé provozní výstroje. Pokud byly nádrž a její spojovací prvky tlakově zkoušeny odděleně, musí být po jejich zkompletování podrobeny zkoušce těsnosti. Všechny svary vystavené úrovni plného namáhání v nádrži musí být zkontrolovány během první zkoušky rentgenem, ultrazvukem nebo jinou metodou nedestruktivní zkoušky. To se nevztahuje na opláštění.

6.7.3.15.4 Periodická kontrola a zkouška po pěti letech, musí zahrnovat vnitřní a vnější prohlídku a, jak je všeobecným pravidlem, hydraulickou tlakovou zkoušku. Opláštění, tepelná izolace a potažení musí být sejmuty pouze vzhledem k požadovanému rozsahu spolehlivého zhodnocení charakteristik přemístitelné cisterny. Pokud nádrž a její výstroj byly zkoušeny odděleně, musí být po jejich zkompletování podrobeny zkoušce těsnosti.

6.7.3.15.5 Mezilehlá periodická zkouška po dvou a půl letech musí zahrnovat nejméně vnitřní a vnější prohlídku přemístitelné cisterny a jejích spojovacích prvků vzhledem k nezchlazeným zkapalněným plynům, které v ní mají být přepravovány, zkoušku těsnosti a zkoušku uspokojivého provozu celé provozní výstroje. Opláštění, tepelná izolace a potažení musí být sejmuty pouze vzhledem k požadovanému rozsahu spolehlivého zhodnocení charakteristik přemístitelné cisterny. Pro přemístitelné cisterny určené pro přepravu jednoho nezchlazeného zkapalněného plynu vnitřní prohlídka po dvou a půl letech může být vypuštěna nebo nahrazena jinou zkušební metodou nebo kontrolními postupy kompetentním orgánem nebo orgánem jím pověřeným.

6.7.3.15.6 Přemístitelná cisterna nesmí být plněna a přistavována k přepravě po datu uplynutí platnosti poslední pětileté nebo dvou a půlleté periodické kontroly a zkoušky, jak je požadováno v 6.7.3.15.2. Avšak přemístitelná cisterna naplněná před datem uplynutí platnosti poslední periodické kontroly a zkoušky může být přepravována po dobu nepřesahující tři měsíce od uplynutí platnosti poslední periodické zkoušky nebo kontroly. Kromě toho přemístitelná cisterna smí být přepracována po datu uplynuté platnosti poslední periodické kontroly a zkoušky:

(a) Po vyprázdnění, ale před vyčistěním, pro účely provedení příští požadované zkoušky nebo kontroly před znovu naplněním; a

6.7.3.15.7 Výjimečná kontrola a zkouška je nezbytná, pokud přemístitelná cisterna vykazuje zřetelně poškozené nebo zkorodované plochy nebo únik nebo jiné okolnosti, které ukazují nedostatky, jež by mohly ovlivnit celistvost přemístitelné cisterny. Rozsah výjimečné kontroly a zkoušky musí záviset na rozsahu poškození a zhoršení přemístitelné cisterny. Musí zahrnovat nejméně dvou a půlletou kontrolu a zkoušku podle 6.7.3.15.5.

6.7.3.15.8 Vnitřní a vnější prohlídky musí zajistit, že:

(a) Nádrž je zkontrolována na promáčknutí, korozi nebo odření, záhyby, zkroucení, vady ve svarech nebo jiné okolnosti, včetně úniku, které by mohly způsobit, že přemístitelná cisterna není bezpečná pro přepravu;

(b) Potrubí, ventily systém a těsnění jsou kontrolovány na zkorodované plochy, závady a jiné okolnosti, včetně úniku, které by mohly způsobit, že přemístitelná cisterna není bezpečnou pro plnění, vyprazdňování nebo přepravu;

(d) Chybějící nebo ztracené západky nebo šrouby na jakémkoli spojení příruby nebo slepé příruby jsou nahrazeny nebo utěsněny;

(f) Požadovaná označení na přemístitelné cisterně jsou čitelná a v souladu s příslušnými požadavky; a

(g) Rám, podpěry a zařízení pro zdvih přemístitelné cisterny jsou v uspokojivém stavu.

6.7.3.15.9 Kontroly a zkoušky v 6.7.3.15.1, 6.7.3.15.3, 6.7.3.15.4, 6.7.3.15.5 a 6.7.3.15.7 musí být provedeny znalcem nebo za účasti znalce schváleného příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem. Pokud tlaková zkouška je částí kontroly a zkoušky, tlaková zkouška musí být jedním údajem vyznačeným na štítku přemístitelné cisterny. Během tlakové zkoušky musí být přemístitelná cisterna kontrolována na jakýkoliv únik z cisterny, potrubí nebo výstroje.

6.7.3.15.10 Ve všech případech, kdy je prováděno řezání, opalování nebo sváření na nádrži, tyto práce musí být schváleny příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem berouce v úvahu předpisy pro tlakové nádoby používané pro konstrukci nádrže. Tlaková zkouška k původní tlakové zkoušce musí být po ukončení těchto prací.

6.7.3.15.11 Pokud se objeví jakákoli nebezpečná okolnost, přemístitelná cisterna nesmí být vrácena do provozu, pokud nebyla opravena a zkouška není opakována s uspokojivým výsledkem.

6.7.3.16 Označování

6.7.3.16.1 Každá přemístitelná cisterna musí být označena nerezavějícím kovovým štítkem trvale upevněným na přemístitelnou cisternu na výrazném místě snadno přístupném pro kontrolu. Pokud z důvodů uspořádání přemístitelné cisterny štítek nemůže být trvale připevněn na těleso nádrže, nádrž musí být trvale označena nejméně údaji, požadovanými předpisy pro tlakové nádoby. Jako minimum nejméně tyto údaje musí být vyznačeny na štítku vyražením nebo jinou podobnou metodou.

6.7.3.16.2 Následující údaje musí být vyznačeny buď na přemístitelné cisterně samé nebo na kovovém štítku pevně zajištěném na přemístitelné cisterně:

POZN.: Pro zařazení přepravovaných nezchlazených zkapalněných, viz Část 5.

6.7.3.16.3 Jestliže přemístitelná cisterna je konstruována a schválena pro manipulaci na otevřeném moři, slova "OFFSHORE PORTABLE TANK" musí být uvedena na identifikačním štítku.

6.8.3 Zvláštní požadavky vztahující se na třídu 2

6.8.3.1 Konstrukce nádrží
Konstrukce bateriových vozidel a MEGC

6.8.3.1.1 Odchylně od ustanovení uvedených v 6.8.2.1.12 lze připustit u bezešvých nádrží minimální prodloužení při přetržení 14 % a napětí a nepřevyšující mezní hodnoty uvedené dále v závislosti na materiálech:

(a) Je-li poměr Re/Rm (minimální zaručené charakteristiky po tepelném zpracování) větší než 0,66, avšak nejvýše 0,85:
σ ≤ 0.75 Re;

(b) je-li poměr Re/Rm (minimální zaručené charakteristiky po tepelném zpracování) větší než 0,85:
σ ≤ 0.5 Rm.

6.8.3.1.2 Požadavky uvedené v oddílu 6.8.5 se vztahují na materiály a konstrukci svařovaných nádrží.

6.8.3.1.3 (Vyhrazeno)

6.8.3.1.4 Válcové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky nádob, jakož i články bateriových vozidel nebo MEGC musí být konstruovány podle kapitoly 6.2.
POZN. 1: Svazky lahví, které nejsou články bateriových vozidel nebo MEGC musí splňovat požadavky kapitoly 6.2.
POZN. 2: Cisterny jako články bateriových vozidel a MEGC musí být konstruovány podle 6.8.2.1 a 6.8.3.1.
POZN. 3: Snímatelné cisterny ¹² se nepovažují za články bateriových vozidel nebo MEGC.

6.8.3.1.5 Články a jejich upevňovací prvky musí být schopné absorbovat při maximální dovolené užitečné hmotnosti síly uvedené v 6.8.2.1.2. Při jakékoli síle nesmí namáhání v nejvíce namáhaném bodě článku nebo jeho upevňovacích prvcích nesmí překročit hodnotu uvedenou v 6.8.2.3.1 pro válcové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví a pro cisterny hodnotu a uvedenou v 6.8.2.1.16.

6.8.3.2 Výstroj
Tepelná izolace
Části výstroje bateriových vozidel a MEGC

6.8.3.2.1 Výpustná potrubí nádrží musí být možno uzavřít slepou přírubou nebo jiným, stejně spolehlivým zařízením. Pro nádrže určené pro přepravu hluboko zmrazených plynů číslice 3 tyto slepé příruby nebo jiná rovnocenná zařízení musí být vybaveny tlak propouštějícími otvory průměru nejméně 1,5 mm.

6.8.3.2.2 Nádrže určené k přepravě zkapalněných plynů smějí být opatřeny kromě otvorů předepsaných v 6.8.2.2.2 a 6.8.2.2.4 otvory pro umístění stavoznaků, teploměrů, tlakoměrů a odvzdušňovacími otvory, jak to vyžaduje jejich bezpečný provoz.

6.8.3.2.3 Plnicí a vyprazdňovací otvory cisteren

s vnitřním objemem větším než 1 m³

určených k přepravě zkapalněných hořlavých a/nebo jedovatých plynů musí být opatřeny okamžitě se zavírajícím vnitřním pojistným zařízením, které se automaticky uzavře při nežádoucím pohybu nádrže nebo při požáru. Toto pojistné zařízení musí být rovněž možno uvést v činnost dálkovým ovládáním.

6.8.3.2.4 Nádrže určené k přepravě zkapalněných hořlavých a/nebo jedovatých plynů musí mít všechny otvory o jmenovitém průměru větším než 1,5 mm, s výjimkou otvorů s pojistnými ventily a s výjimkou uzavřených odvzdušňovacích otvorů, vybaveny vnitřním uzavíracím zařízením.

6.8.3.2.5 Odchylně od požadavků uvedených v 6.8.2.2.2, 6.8.3.2.3 a 6.8.3.2.4 mohou být nádrže určené k přepravě hluboko zchlazených plynů opatřeny vnějšími zařízeními namísto zařízení vnitřních, pokud jsou tato vnější zařízení vybavena ochranou proti vnějšímu poškození, která je alespoň rovnocenná ochraně stěny nádrže.

6.8.3.2.6 Jsou-li nádrže vybaveny stavoznaky, nesmějí být tyto stavoznaky vyrobeny z průhledného materiálu, pokud jsou v přímém styku s přepravovanou látkou. Teploměry, jsou-li jimi nádrže vybaveny, nesmějí procházet stěnou nádrže přímo do plynu nebo kapaliny.

6.8.3.2.7 Plnicí a vyprazdňovací otvory umístěné v horní části nádrží musí být opatřeny navíc k tomu, co je předepsáno v 6.8.3.2.3, druhým vnějším uzavíracím zařízením. Toto zařízení musí být možno uzavřít slepou přírubou nebo jiným, stejně spolehlivým zařízením.

6.8.3.2.8 Pojistné ventily musí splňovat požadavky uvedené v 6.8.3.2.9 až 6.8.3.2.12 níže:

6.8.3.2.9 Cisterny určené pro přepravu stlačených nebo zkapalněných plynů nebo plynů rozpuštěných pod tlakem smějí být opatřeny nejvýše dvěma pojistnými ventily, u nichž součet volných průtokových průřezů v sedle ventilu nebo ventilů činí nejméně 20 cm² na každých i započatých 30 m³ vnitřního objemu nádrže. Tyto ventily musí být schopny automaticky se otevřít při tlaku, který se rovná 0,9 až 1,0 násobku zkušebního tlaku nádrže, na níž jsou namontovány. Musí být takového typu, aby odolaly dynamickým účinkům včetně pohybu kapalin v nádrži. Používání ventilů se zátěží nebo ventilů s protizávažím je zakázáno.
Nádrže určené k přepravě plynů číslic 1 až 4 přiřazené pod písmeno T v bodu 2201 nesmějí mít pojistné ventily, pokud není před těmito pojistnými ventily umístěn průtržný kotouč. V tomto případě musí uspořádání průtržného kotouče u pojistného ventilu odpovídat požadavkům příslušného orgánu.

6.8.3.2.10 Pokud jsou cisterny určeny pro přepravu po moři, požadavky uvedené v 6.8.3.2.9 nezakazují montáž pojistných ventilů podle námořních předpisů IMDG Code.

6.8.3.2.11 Cisterny určené pro přepravu zchlazených zkapalněných plynů musí být opatřeny dvěma na sobě nezávislými pojistnými ventily, z nichž každý je konstruován tak, aby umožnil unikání plynů, které se tvoří odpařováním při normálním provozu, z cisterny takovým způsobem, aby tlak uvnitř cisterny v žádném okamžiku nepřekročil provozní tlak vyznačený na nádrži o více než 10 %.
Jeden z těchto dvou pojistných ventilů může být nahrazen průtržným kotoučem, který se musí protrhnout při zkušebním tlaku.
V případě ztráty vakua v nádržích s dvojitou stěnou nebo zničení 20 % izolace nádrží s jednoduchou stěnou musí pojistný ventil a průtržný kotouč dovolit únik takového množství plynu, aby tlak v nádrži nemohl překročit zkušební tlak.

6.8.3.2.12 Pojistné ventily cisteren určených pro přepravu zchlazených zkapalněných plynů musí být schopny se otevřít při provozním tlaku vyznačeném na cisterně. Musí být zkonstruovány tak, aby fungovaly bezvadně i při své nejnižší provozní teplotě. Spolehlivost jejich funkce při této teplotě musí být zjištěna a kontrolována buď zkouškou každého ventilu, nebo zkouškou vzorku ventilů téhož konstrukčního typu.

6.8.3.2.13 Ventily snímatelných cisteren, které mohou být váleny, musí být opatřeny ochrannými čepičkami.

6.8.3.2.14 Jsou-li cisterny určené pro přepravu zkapalněných plynů opatřeny tepelnou izolací, musí tato izolace sestávat:
- buď z krytu proti slunci pokrývajícího nejméně horní třetinu, avšak nejvýše horní polovinu povrchu nádrže a odděleného od nádrže vrstvou vzduchu o tloušťce nejméně 4 cm; nebo
- z kompletního pláště přiměřené tloušťky z izolačních materiálů.

6.8.3.2.15 Cisterny určené pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů musí být tepelně izolovány. Tepelná izolace musí být zabezpečena plným pláštěm. Je-li prostor mezi nádrží a pláštěm vzduchoprázdný (vakuová izolace), musí být ochranný plášť dimenzován tak, aby odolal bez deformace vnějšímu tlaku nejméně 100 kPa (1 bar) (přetlak). Odchylně od definice „výpočtový tlak“ v 1.2.1 lze při výpočtech brát v úvahu vnější a vnitřní zesilovací prvky. Je-li plášť uzavřen tak, že je plynotěsný, musí být opatřen zařízením, které zabrání vzniku nebezpečného tlaku v izolační vrstvě při nedostatečné těsnosti nádrže nebo její výstroje. Toto zařízení musí zabránit vnikání vlhkosti do tepelně izolačního pláště.

6.8.3.2.16 Cisterny určené pro přepravu zkapalněných plynů, jejichž bod varu při atmosférickém tlaku je nižší než -182 °C, nesmějí obsahovat žádnou hořlavou látku ani v tepelně izolačním zařízení, ani v konstrukčních prvcích sloužících pro upevnění nádrže k podvozku.
Upevňovací prvky nádrží vakuově izolovaných cisteren smějí se souhlasem příslušného orgánu obsahovat plasty mezi nádrží a pláštěm.

6.8.3.2.17 Odchylně od požadavků uvedených v 6.8.2.2.4 nádrže určené pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů nemusí mít kontrolní otvory.

6.8.3.2.18 Sběrné potrubí musí být konstruováno pro provoz v teplotním rozsahu - 20 °C až + 50 °C.
Sběrné potrubí musí být konstruováno, vyrobeno a namontováno tak, aby se zabránilo nebezpečí jeho poškození způsobenému tepelnou roztažností a smršťováním, mechanickými rázy a vibracemi. Všechna potrubí musí být z vhodného kovového materiálu. Všude, kde to je možné, musí být použito svařovaných spojů.
Spoje měděného potrubí musí být spájeny na tvrdo nebo mít silově rovnocenné kovové spojení. Bod tavení tavných materiálů musí být nižší než 525 °C. Spoje nesmí snižovat pevnost potrubí, kterou může způsobit přeřezání vláken.

6.8.3.2.19 Kromě pro UN 1001 acetylen, rozpuštěný maximální dovolené napětí σ spojovacího potrubí při zkušebním tlaku nádob nesmí překročit 75 % zaručené meze pevnosti materiálu.
Nezbytná tloušťka stěny spojovacího potrubí pro přepravu UN 1001 acetylen, rozpuštěný musí být vypočtena podle schválené směrnice.
POZN.: Pro mez pevnosti viz 6.8.2.1.11.
Základní požadavky tohoto odstavce se považují za splněné, pokud se použily následující normy: [vyhrazeno].

6.8.3.2.20 Odchylně od požadavků uvedených v 6.8.3.2.3, 6.8.3.2.4 a 6.8.3.2.7 pro lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví (rámy) tvořící bateriové vozidlo nebo MEGC požadovaná uzavírací zařízení mohou být provedena uvnitř systému spojovacího potrubí.

6.8.3.2.21 Je-li jeden z článků bateriového vozidla opatřen pojistným ventilem a jsou-li mezi jednotlivými články uzavírací zařízení, musí být pojistným ventilem opatřen každý článek.

6.8.3.2.22 Plnicí a vyprazdňovací zařízení smějí být upevněna na sběrném potrubí.

6.8.3.2.23 Každý článek bateriového vozidla, včetně každé jednotlivé lahve svazku, určený pro přepravu jedovatých plynů musí být možno uzavřít jednotlivě uzavíracím ventilem.

6.8.3.2.24 Bateriová vozidla nebo MEGC určená pro přepravu jedovatých plynů nesmí mít pojistné ventily, ledaže bezpečnostním ventilům jsou předřazeny průtržné kotouče. V posledním případě uspořádání průtržného kotouče a pojistného ventilu musí být přijatelný pro příslušný orgán.

6.8.3.2.25 Pokud jsou bateriová vozidla nebo MEGC určeny pro přepravu po moři, požadavky uvedené v 6.8.3.2.24 nezakazují montáž pojistných ventilů podle námořních předpisů IMDG Code.

6.8.3.2.26 Nádoby, které tvoří články bateriového vozidla nebo MEGC určené pro přepravu hořlavých plynů, musí být spojeny do skupin s celkovým vnitřním objemem nejvýše 5000 litrů, které je možno navzájem oddělit uzavíracím ventilem.
Každý článek bateriového vozidla nebo MEGC určený pro přepravu hořlavých plynů, pokud je tvořen nádržemi odpovídajícími této kapitole, musí být tak konstruován, aby ho bylo možno uzavřít uzavíracím ventilem.

6.8.3.3 Schvalování typu
Není zvláštních předpisů.

6.8.3.4 Prohlídky a zkoušky
Prohlídky a zkoušky bateriových vozidel a MEGC

6.8.3.4.1 Materiály každé svařované nádrže, kromě válcových lahví, trubkových nádob, tlakových sudů a lahví jako částí svazku lahví, které jsou články bateriového vozidla nebo MEGC, musí být zkoušeny metodou popsanou v oddílu 6.8.5.

6.8.3.4.2 Základní požadavky na zkušební tlak jsou uvedeny v 4.3.3.2.1 až 4.3.3.2.4 a minimální zkušební tlaky jsou uvedeny v tabulce plynů a směsí plynů v 4.3.3.2.5.

6.8.3.4.3 První hydraulická tlaková zkouška musí být provedena před montáží tepelné izolace.

6.8.3.4.4 Vnitřní objem každé nádrže určené k přepravě stlačených plynů plněných hmotnostně, zkapalněných plynů nebo plynů rozpuštěných pod tlakem musí být stanoven za dohledu zkušebního orgánu schváleného příslušným orgánem vážením nebo volumetrickým měřením množství vody, které naplní nádrž; chyba měření vnitřního objemu nádrží musí být nejvýše 1 %. Stanovení vnitřního objemu výpočtem na základě rozměrů nádrže není dovoleno. Nejvyšší dovolené hmotnosti plnění podle pokynů pro balení P200 nebo P203 v 4.1.4.1, jakož i v 4.3.3.2.2 a 4.3.3.2.3, musí být stanoveny zkušebním orgánem.

6.8.3.4.5 Kontrola svarů musí být provedena podle podmínek stanovených pro součinitel λ = 1 uvedených v 6.8.2.1.23.

6.8.3.4.6 Odchylně od požadavků uvedených v 6.8.2.4 se periodické zkoušky, včetně hydraulické tlakové zkoušky, musí provádět:

(a)	Každé 3 roky	Každých 2½ roků
V případě cisteren určených pro přepravu UN 1008 fluoridu boritého, UN 1017 chlóru, UN 1048 bromovodíku, bezvodého, UN 1050 chlorovodíku, bezvodého, UN 1053 sirovodíku, UN 1067 oxidu dusičného, UN 1076 fosgenu nebo UN 1079 oxidu siřičitého;

(b)	Po 6 letech	Po 8 letech
provozu a potom každých 12 let v případě cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů.
Šest let po každé periodické zkoušce musí být provedena zkušebním orgánem zkouška těsnosti.		Zkouška těsnosti může být provedena na žádost příslušného orgánu mezi dvěma úspěšnými zkouškami.

6.8.3.4.7 U cisteren s vakuovou tepelnou izolací smějí být hydraulická zkouška a prohlídka vnitřního stavu nahrazeny se souhlasem zkušebního orgánu zkouškou těsnosti a měřením vakua.

6.8.3.4.8 Byly-li během periodických prohlídek udělány otvory v nádržích určených k přepravě plynů, musí být způsob jejich hermetického uzavření schválen před znovuuvedením orgánem a musí zaručovat celistvost nádrže.

6.8.3.4.9 Zkoušky těsnosti nádrží určených k přepravě stlačených, zkapalněných nebo plynů rozpuštěných pod tlakem musí být provedena tlakem nejméně 0,4 MPa (4 bar), avšak nejvýše 0,8 MPa (8 bar) (přetlak).

6.8.3.4.10 Články a části výstroje každého bateriového vozidla nebo MEGC musí být kontrolovány a zkoušeny buď společně nebo odděleně před prvním uvedením do provozu (první prohlídka a zkouška). Potom články tvořící bateriová vozidla nebo MEGC musí být kontrolována v nejvýše pětiletých intervalech. Články bateriových vozidel a MEGC tvořících cisterny musí být kontrolovány podle 6.8.3.4.6. Výjimečná prohlídka a zkouška musí být provedeny bez ohledu na poslední periodickou prohlídku a zkoušku, pokud je nezbytné, podle 6.8.3.4.14.

6.8.3.4.11 První prohlídka zahrnuje:
- ověření shodnosti se schváleným prototypem;
- ověření konstrukčních charakteristik;
- prohlídku vnějšího a vnitřního stavu;
- hydraulickou tlakovou zkoušku¹³⁾ zkušebním tlakem uvedeným na štítku předepsaném v 6.8.3.5.10;
- zkoušku těsnosti maximálním provozním tlakem; a
- ověření dobré funkce výstroje.
Pokud byly články a jejich upevnění zkoušeny odděleně, musí být po jejich sestavení podrobeny společně zkoušce těsnosti.

6.8.3.4.12 Lahve, trubkové nádoby a tlakové sudy a lahve jako část svazku lahví musí být zkoušeny podle pokynu pro balení P200 nebo P203 uvedených v 4.1.4.1.
Zkušební tlak spojovacího potrubí bateriového vozidla nebo MEGC musí být stejný jako zkušební tlak článků bateriového vozidla nebo MEGC. Tlaková zkouška spojovacího potrubí může být provedena jako hydraulická zkouška nebo použitím jiné kapaliny nebo plynu se souhlasem příslušného orgánu nebo jím pověřeného orgánu. Odchylně od tohoto požadavku zkušební tlak spojovacího potrubí bateriového vozidla nebo MEGC nesmí být menší než 300 bar pro UN 1001 acetylen, rozpuštěný.

6.8.3.4.13 Periodická prohlídka musí zahrnovat zkoušku těsnosti maximálním provozním tlakem a vnější prohlídku konstrukce, článků a provozní výstroje bez demontáže. Články a potrubí musí být periodicky zkoušeny ve lhůtách uvedených v pokynech pro balení P200 v 4.1.4.1 a v souladu s požadavky uvedenými v 6.2.1.5. Pokud byly články a výstroj zkoušeny odděleně, musí být po jejich sestavení podrobeny společně zkoušce těsnosti.

6.8.3.4.14 Výjimečná prohlídka a zkouška je nezbytná, pokud bateriové vozidlo nebo MEGC vykazuje evidentně poškození nebo zkorodované plochy nebo netěsnost nebo jiné podmínky svědčící o nedostatcích, které mohou ohrozit celistvost bateriového vozidla nebo MEGC. Rozsah výjimečné prohlídky a zkoušky, pokud se jeví nezbytnou demontáž článků závisí na počtu poškození a opotřebení bateriového vozidla nebo MEGC. To musí zahrnovat nejméně prohlídku požadovanou v 6.8.3.4.15.

6.8.3.4.15 Prohlídky musí zajistit, že

(a) články jsou zvnějšku prohlédnuty, zda se nevyskytují důlky, koroze nebo odřeniny, vady svarů nebo jiné podmínky, včetně netěsnosti, které by mohly učinit bateriová vozidla nebo MEGC nebezpečnými pro dopravu;

(b) potrubí, ventily a těsnění jsou prohlédnuty, zde se nevyskytují zkorodované plochy, závad a jiné podmínky, včetně netěsnosti, které by mohly učinit bateriová vozidla nebo MEGC nebezpečnými pro plnění, vyprazdňování nebo pro dopravu;

(c) chybějící nebo ztracené šrouby nebo matice na jakémkoli přírubovém spoji nebo slepé přírubě jsou nahrazeny nebo utěsněny;

(d) všechna pojistná zařízení a ventily jsou prosta koroze, odřenin nebo jakéhokoli poškození nebo závady, které by mohly zabránit jejich normální činnosti. Dálkové uzavírací zařízení a samouzavírací ventily musí být uvedeny do provozu, aby se prokázala jejich správná činnost;

(e) požadovaná označení bateriových vozidel nebo MEGC jsou čitelná a v souladu s příslušnými požadavky; a

(f) nosná konstrukce (podvozek), podpěry a zařízení pro zvedání bateriových vozidel nebo MEGC jsou v uspokojivém stavu.

6.8.3.4.16 Zkoušky, prohlídky a kontroly uvedené v 6.8.3.4.10 až 6.8.3.4.15 musejí být prováděny zkušebním orgánem pověřeným příslušným orgánem. Ve vydaných osvědčeních musí být uvedeny výsledky těchto operací.
Tato osvědčení musí poukazovat na seznam látek dovolených pro přepravu v těchto bateriových vozidlech nebo MEGC podle 6.8.2.3.1.

6.8.3.5 Označování
Označení bateriových vozidel a MEGC

6.8.3.5.1 Na tabulce předepsané v 6.8.2.5.1 nebo přímo na stěnách nádrže samotné, pokud jsou stěny tak zesíleny, že tím není dotčena pevnost nádrže, musí být vyznačeny vyražením nebo jiným podobným způsobem kromě údajů tam uvedených ještě tyto údaje:

6.8.3.5.2 U cisteren určených pro přepravu jen jedné látky:
- hromadné pojmenování plynu pro přepravu (název slovní) a kromě toho u plynů zařazených pod položku j.n. technický název¹⁴
Toto označení musí být doplněno:
- v případě cisteren určených pro přepravu stlačených plynů plněných objemově (tlakem) hodnotou nejvyššího přípustného plnicího tlaku při 15 °C, který je pro cisternu dovolen; a
- v případě cisteren určených pro přepravu stlačených plynů plněných hmotnostně a zkapalněných plynů, hluboce zchlazených zkapalněných plynů a rozpuštěných plynů pod tlakem nejvyšším dovoleným plněním v kg a plnicí teplotou, je-li tato teplota nižší než - 20 °C.

6.8.3.5.3 U cisteren s víceúčelovým použitím:
- hromadné pojmenování plynu pro přepravu (název slovní)název plynů (slovní) a kromě toho u plynů zařazených pod položku j.n., technický název¹⁴⁾ plynů, pro jejichž přepravu je cisterna schválena.
Tyto údaje musí být doplněny o údaj nejvyšší dovolené hmotnosti v kg pro každý z těchto plynů.

6.8.3.5.4 U cisteren určených pro přepravo hluboce zchlazených zkapalněných plynů:
- nejvyšší dovolený provozní tlak.

6.8.2.5.5 U cisteren s tepelnou izolací:
- nápis "tepelně izolováno" nebo "vakuově tepelně izolováno".

6.8.3.5.6 Kromě údajů předepsaných v 6.8.2.5.2 musí být uvedeny následující údaje uvedeny na cisterně samé nebo na štítku

na cisterně samé nebo na štítku:

na cisternovém kontejneru samém nebo na štítku:

(a) - kód cisterny podle osvědčení (viz 6.8.2.3.1) se skutečným zkušebním tlakem cisterny;
- nápis “minimální dovolená plnicí teplota: …..“;

(b) u cisteren určených pro přepravu jen jedné látky:
- hromadné pojmenování plynu pro přepravu (název slovní) a kromě toho u plynů zařazených pod položku j.n. technický název¹⁴;

- pro stlačené plyny plněné hmotnostně a pro zkapalněné plyny, hluboce zchlazené zkapalněné plyny nebo pod tlakem rozpuštěné plyny nejvyšší dovolené hmotnosti v kg;

(c) u cisteren s víceúčelovým použitím:
- hromadné pojmenování plynu pro přepravu (název slovní) a u plynů zařazených pod položku j.n., technický název ¹⁴ všech plynů, pro jejichž přepravu je cisterna schválena.

s uvedením nejvyšším dovoleným plněním v kg pro každý z nich;

(d) na nádržích s tepelnou izolací:
- nápis "tepelně izolováno" nebo "vakuově tepelně izolováno" v úředním jazyce země registrace a, není-li tímto jazykem angličtina, francouzština ani němčina, rovněž v angličtině francouzštině nebo němčině, pokud případné dohody uzavřené mezi státy zúčastněnými na přepravě nestanoví jinak.

6.8.3.5.7 (Vyhrazeno)

6.8.3.5.8

Tyto údaje nesmí být uváděny v případě vozidel přepravujících snímatelné cisterny.

6.8.3.5.9 (Vyhrazeno)

6.8.3.5.10 Každé bateriové vozidlo a každá MEGC musí být opatřeno kovovou tabulkou odolnou proti korozi, která je trvale připevněna na místě snadno přístupném při prohlídce. Na tabulce musí být vyražením nebo jiným podobným způsobem vyznačeny nejméně následující údaje ¹⁵⁾:
- schvalovací číslo;
- jméno nebo značka výrobce;
- seriové číslo výrobce;
- rok výroby;
- zkušební tlak (přetlak);
- výpočtová teplota (pouze je-li vyšší než + 50 °C nebo nižší než 20 °C)¹⁵⁾;
- datum (měsíc a rok) první zkoušky a poslední periodické zkoušky provedených podle 6.8.3.4.10 až 6.8.3.4.13;
- značka zkušebního orgánu, který provedl zkoušky.

6.8.3.5.11

Na bateriovém vozidle samém nebo na štítku musí být napsány tyto údaje ¹⁵:	Na MEGC samém nebo na štítku musí být napsány tyto údaje ¹⁵:
- jméno vlastníka nebo provozovatele,	- jméno vlastníka nebo provozovatele,
- počet článků;	- počet článků;
- celkový vnitřní objem článků;	- celkový vnitřní objem článků;
a pro bateriová vozidla plněná hmotnostně:	- pohotovostní hmotnost,
- pohotovostní hmotnost;	- název přepravované látky¹⁶⁾;
- největší dovolená celková hmotnost.	a pro MEGC plněné hmotnostně:
	- vlastní hmotnost.

6.8.3.5.12 Rám bateriového vozidla nebo MEGC musí být v blízkosti místa plnění opatřen štítkem obsahujícím tyto údaje:
- maximální plnící tlak¹⁵ při 50 °C dovolený pro články určené pro stlačené plyny;
- hromadné pojmenování plynu podle kapitoly 3.2 a kromě toho u plynů zařazených pod položku j.n. technický název¹⁷⁾;
a kromě toho v případě zkapalněných plynů:
- maximální dovolená hmotnost jednoho článku ¹⁵.

6.8.3.5.13 Lahve, trubkové nádoby a tlakové sudy a lahve jako část svazku lahví musí být označeny podle 6.2.1.7. Tyto nádoby nemusí být jednotlivě označeny bezpečnostnímu značkami požadovanými v kapitole 5.2.
Bateriová vozidla a vícečlánkový kontejner na plyn (MEGC) musí být opatřeny podle kapitoly 5.3. nápisy a bezpečnostními značkami a oranžovými výstražnými tabulkami.

6.8.3.6 Požadavky na bateriová vozidla a MEGC konstruované, vyrobené a zkoušené podle norem
(Vyhrazeno)

6.8.3.7 Požadavky na bateriová vozidla a MEGC, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem
Bateriová vozidla a MEGC, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem uvedených v 6.8.3.6, musí být konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle požadavků technických předpisů uznávaných příslušnými orgány. Musí však splňovat minimální požadavky uvedené v oddílu 6.8.3.

19.8.3 Požadavky na materiály a konstrukci nesnímatelných svařovaných cisteren, snímatelných svařovaných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 Mpa (10 bar), a nesnímatelných svařovaných cisteren, snímatelných svařovaných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů určených pro přepravu zchlazených zkapalněných plynů třídy 2

6.8.5.1 Materiály a nádrže

6.8.2.5.1.1 (a) Nádrže určené pro přepravu:
- stlačených zkapalněných plynů rozpuštěných pod tlakem třídy 2;
- UN 1366, 1370, 1380, 2003, 2005, 2445. 2845, 2870, 3049, 3050, 3051, 3052, 3053, 3076, 3194 a 3203 třídy 4.2; a
- UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s nejvýše 85 % fluorovodíku třídy 8
musí být vyrobeny z oceli.

(b) Nádrže vyrobené z jemnozrnné oceli určené pro přepravu:
- žíravých látek třídy 2 a UN 2073 čpavek ve vodě rozpuštěný; a
- UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s nejvýše 85 % fluorovodíku třídy 8
musí být podrobeny tepelnému zpracování k odstranění tepelných napětí.

(c) Nádrže určené pro přepravu hluboko zchlazených zkapalněných plynů třídy 2 musí být vyrobeny z oceli, hliníku, slitiny hliníku, mědi nebo slitiny mědi (např. mosazi). Nádrže vyrobené z mědi nebo slitiny mědi jsou však dovoleny jen pro plyny, které neobsahují acetylen; ethylen, smí však obsahovat nanejvýš 0,005 % acetylenu.

(d) Je dovoleno použít pouze materiálů vhodných pro nejnižší a nejvyšší provozní teplotu nádrží a jejich příslušenství.

6.8.5.1.2 Pro výrobu nádrží jsou dovoleny tyto materiály:

(a) oceli, které nejsou náchylné ke křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě (viz 6.8.5.2.1):
- měkké oceli (kromě pro zchlazené zkapalněné plyny třídy 2);
- jemnozrnné nelegované oceli do teploty - 60 °C;
- legované niklové oceli (s obsahem niklu 0,5 až 9 %) do teploty -- 196 °C v závislosti na obsahu niklu;
- austenitické chromniklové oceli do teploty - 270 °C;

(b) hliník čistoty nejméně 99,5 % nebo hliníková slitina (viz 6.8.5.2.2);

6.8.5.1.3 (a) Nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo slitin hliníku musí být buď bezešvé, nebo svařované.

(b) Nádrže vyrobené z austenitické oceli, z mědi nebo ze slitiny mědi smějí být natvrdo spájené.

6.8.5.1.4 Příslušenství může být k nádržím přišroubováno, nebo připevněno takto:

(a) nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo hliníkové slitiny: svařením;

(b) nádrže z austenitické oceli, mědi nebo slitiny mědi:svařením nebo spájením natvrdo.

6.8.5.1.5 Konstrukce nádrží a jejich upevnění na vozidlo, na podvozek nebo do kontejnerového rámu musí být takové, aby se bezpečně zamezilo snížení teploty nosných konstrukčních částí, které by mohlo způsobit jejich zkřehnutí. Upevňovací prvky nádrží musí být samy konstruovány tak, aby si zachovaly potřebné mechanické vlastnosti, i když nádrž dosáhne své nejnižší provozní teploty.

6.8.5.2 Zkušební požadavky

6.8.5.2.1 Ocelové nádrže
Materiály použité k výrobě nádrží a svarové housenky musí při své nejnižší provozní teplotě, avšak nejméně při - 20 °C, splňovat z hlediska vrubové houževnatosti nejméně dále uvedené požadavky:
- Zkoušky se provádějí na zkušebních vzorcích s vrubem tvaru V.
- Vrubová houževnatost (viz 6.8.5.3.1 až 6.8.5.3.3) zkušebních vzorků, jejichž podélná osa je kolmá ke směru válcování a které mají vrub tvaru V (v souladu s ISO R 148) kolmý k povrchu plechu, musí mít minimální hodnotu 34 J/cm² pro měkkou ocel (přitom zkoušky mohou být provedeny na základě existujících norem ISO se zkušebními vzorky, jejichž podélná osa je ve směru válcování); jemnozrnnou ocel; feritickou legovanou ocel (Ni < 5 %); feritickou legovanou ocel (5 % ≤ Ni ≤ 9 %) nebo austenitickou Cr-Ni ocel;
- U austenitických ocelí se podrobí zkoušce vrubové houževnatosti pouze svarová housenka.
- Pro provozní teploty nižší než -196 °C se zkouška vrubové houževnatosti neprovádí při nejnižší provozní teplotě, nýbrž při teplotě -196 °C.

6.8.5.2.2 Nádrže z hliníku nebo hliníkové slitiny
Spoje nádrží musí vyhovět podmínkám stanoveným příslušným orgánem.

6.8.5.2.3 Nádrže z mědi nebo slitiny mědi
Není nutné provádět zkoušky ke zjištění, zda je vrubová houževnatost dostatečná.

6.8.5.3 Zkoušky vrubové houževnatosti

6.8.5.3.1 U plechů tloušťky menší než 10 mm, avšak alespoň 5 mm, se použije zkušebních vzorků o příčném průřezu 10 mm x e mm, přičemž "e" je tloušťka plechu. Je-li to potřebné, je dovoleno předválcování na 7,5 mm nebo 5 mm. Nejmenší hodnota 34 J/cm² musí být ve všech případech dodržena.
POZNÁMKA:. Zkouška vrubové houževnatosti se neprovádí u plechů tloušťky menší než 5 mm ani u jejich spojů.

6.8.5.3.2 (a) U plechů se vrubová houževnatost zjišťuje na třech zkušebních vzorcích. Zkušební vzorky se odebírají ve směru příčném ke směru válcování; jedná-li se však o měkkou ocel, mohou se odebírat ve směru válcování.

(b) Pro zkoušení svarových spojů se zkušební vzorky odebírají takto:
když e ≤ 10 mm
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);

Střed svaru

Zóna tepelně ovlivněná svarem
když 10 mm < e ≤ 20 mm
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);

Střed svaru

Zóna tepelně ovlivněná svarem
Když e > 20 mm
dvě sady po třech zkušebních vzorcích, jedna sada na horní straně, jedna sada na dolní straně v každém z dále uvedených míst (u zkušebních vzorků odebraných v zóně tepelně ovlivněné svarem musí vrub tvaru V procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku).

Střed svaru

Zóna tepelně ovlivněná svarem

6.8.5.3.3 (a) U plechů musí průměr ze tří zkoušek vyhovovat minimální hodnotě 34 J/cm² uvedené v 6.8.5.2.1; nejvýše jedna z hodnota smí být nižší než udaná minimální hodnota, avšak ne nižší než 24 J/cm².

(b) U svarů průměrná hodnota získaná ze 3 zkušebních vzorků odebraných ze středu svaru nesmí být nižší než minimální hodnota 34 J/cm², nejvýše jedna z hodnot smí být nižší než udané minimum, avšak ne nižší než 24 J/cm².

(c) Pro zónu tepelně ovlivněnou svarem (přičemž vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku) smí být hodnota získaná nejvýše u jednoho ze tří zkušebních vzorků nižší než minimální hodnota 34 J/cm², avšak ne nižší než 24 J/cm².

6.8.5.3.4 Nejsou-li požadavky předepsané v 6.8.5.3.3 splněny, může se provést jedna nová zkouška jestliže:

(a) průměrná hodnota vycházející ze tří prvních zkoušek je nižší než minimální hodnota 34 J/cm²; nebo

(b) více než jedna z jednotlivých hodnot je nižší než minimální hodnota 34 J/cm², avšak ne nižší než 24 J/cm².

6.8.5.3.5 Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti u plechů nebo svarů nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm². Průměrná hodnota ze všech výsledků původní zkoušky a opakované zkoušky musí být rovná minimu 34 J/cm²nebo vyšší.
Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti zóny tepelně ovlivněné svarem nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm².

6.9.3 Ustanovení vztahující se na výstroj

6.9.3.1 Požadavky uvedené v 6.8.2.2.1, 6.8.2.2.2 až 6.8.2.2.8 musí být splněny.

6.9.3.2 Kromě toho musí být použita též zvláštní ustanovení uvedená v 6.8.4 (b) (TE), pokud jsou uvedena pod položkami ve sloupci (13) tabulky A kapitoly 3.2

6.1.4 Požadavky na obaly

6.1.4.1 Sudy z oceli
1A1 s neodnímatelným víkem;
1A2 s odnímatelným víkem.

6.1.4.1.1 Těleso a víka musí být vyrobeny z ocelového plechu vhodného typu a přiměřené tloušťky ve vztahu k vnitřnímu objemu sudu a jeho očekávanému použití.

6.1.4.1.2 Švy pláště sudů určených k naplnění více než 40 litrů kapalných látek musí být svařované. Švy pláště sudů určených pro tuhé látky nebo k naplnění nejvýše 40 litrů kapalných látek musí být strojně lemované nebo svařované.

6.1.4.1.3 Spoje mezi dny a pláštěm musí být strojně lemované (zdrápkované) nebo svařované. Mohou být použity samostatné zesilovací obruče.

6.1.4.1.4 Těleso sudu s vnitřním objemem větším než 60 litrů musí mít zásadně zaválcované obruče pro válení nebo alternativně nejméně dvě oddělené obruče pro válení. Má-li sud obruče, musí tyto přiléhat těsně k plášti a být upevněny tak, aby se nemohly posunout. Obruče k valení nesmí být upevněny bodovými svary.

6.1.4.1.5 Průměr otvorů pro plnění, vyprazdňování a provzdušnění v plášti nebo dnech sudů s neodnímatelným víkem (1A1) nesmí být větší než 7 cm. Sudy s většími otvory se považují za sudy s odnímatelným víkem (1A2). Uzávěry pro otevírání v tělesech a víkách sudů musí být konstruovány a provedeny tak, aby se za normálních přepravních podmínek neuvolnily a sud zůstal těsný. Příruby uzávěrů mohou být strojně lemované (zdrápkované) nebo svařované na místě. Odnímatelná víka musí být opatřena těsněním nebo jinými těsnicími prostředky, pokud uzávěry nejsou přirozeně těsné.

6.1.4.1.6 Uzávěrová zařízení sudů s odnímatelným víkem (1A2) musí být konstruována a provedena tak, aby se za normálních přepravních podmínek neuvolnila a sud zůstal těsný. Odnímatelná víka musí být opatřena těsněním nebo jinými těsnicími prostředky.

6.1.4.1.7 Pokud materiály použité pro tělesa, víka, uzávěry a příslušenství nejsou snášenlivé s přepravovaným obsahem, musí být použit vhodný vnitřní ochranný povlak nebo úprava. Tento povlak nebo úprava si musí zachovat své ochranné vlastnosti za normálních podmínek přepravy.

6.1.4.1.8 Největší vnitřní objem sudů: 450 litrů.

6.1.4.1.9 Největší čistá hmotnost: 400 kg.

6.1.4.2 Sudy z hliníku
1B1 s neodnímatelným víkem;
1B2 s odnímatelným víkem.

6.1.4.2.1 Plášť a dna musí být z hliníku se stupněm čistoty nejméně 99 % nebo z vhodné hliníkové slitiny. Použitý materiál musí být vhodného typu a přiměřené tloušťky přizpůsobenými vnitřnímu objemu a účelu použití sudu.

6.1.4.2.2 Všechny švy musejí být svařované. Pokud existují švy hran, musejí být opatřeny samostatnými zesilovacími obručemi.

6.1.4.2.3 Těleso sudu s vnitřním objemem větším než 60 litrů musí mít zásadně zaválcované obruče pro válení nebo alternativně nejméně dvě oddělené obruče pro válení. Má-li sud obruče, musí tyto přiléhat těsně k plášti a být upevněny tak, aby se nemohly posunout. Obruče k valení nesmí být upevněny bodovými svary.

6.1.4.2.4 Průměr otvorů pro plnění, vyprazdňování a provzdušnění v plášti nebo dnech sudů s neodnímatelným víkem (1B1) nesmí být větší než 7 cm. Sudy s většími otvory se považují za sudy s odnímatelným víkem (1B2). Uzávěry pro otevírání v tělesech a víkách sudů musí být konstruovány a provedeny tak, aby se za normálních přepravních podmínek neuvolnily a sud zůstal těsný. Příruby uzávěrů mohou být strojně lemované (zdrápkované) nebo svařované na místě. Odnímatelná víka musí být opatřena těsněním nebo jinými těsnicími prostředky, pokud uzávěry nejsou přirozeně těsné.

6.1.4.2.5 Uzávěrová zařízení sudů s odnímatelným víkem (1B2) musí být konstruována a provedena tak, aby se za normálních přepravních podmínek neuvolnila a sud zůstal těsný. Odnímatelná víka musí být opatřena těsněním nebo jinými těsnicími prostředky.

6.1.4.2.6 Největší vnitřní objem sudů: 450 litrů.

6.1.4.2.7 Největší čistá hmotnost: 400 kg.

6.1.4.3 Sudy z kovu jiného než hliník nebo ocel
1N1 s neodnímatelným víkem;
1N2 s odnímatelným víkem.

6.1.4.3.1 Plášť a dna musí být vyrobeny z kovu nebo slitiny kovů jiných než ocel nebo hliník. Použitý materiál musí být vhodného typu a přiměřené tloušťky přizpůsobenými vnitřnímu objemu a účelu použití sudu.

6.1.4.3.2 Pokud existují švy hran, musejí být opatřeny samostatnými zesilovacími obručemi.Všechny švy, pokud jsou, musejí být spojeny (svařeny, spájeny atd.) technickou metodou pro použitý kov nebo slitinu kovů.

6.1.4.3.3 Těleso sudu s vnitřním objemem větším než 60 litrů musí mít zásadně zaválcované obruče pro válení nebo alternativně nejméně dvě oddělené obruče pro valení. Má-li sud obruče, musí tyto přiléhat těsně k plášti a být upevněny tak, aby se nemohly posunout. Obruče k valení nesmí být upevněny bodovými svary.

6.1.4.3.4 Průměr otvorů pro plnění, vyprazdňování a provzdušnění v plášti nebo dnech sudů s neodnímatelným víkem (1N1) nesmí být větší než 7 cm. Sudy s většími otvory se považují za sudy s odnímatelným víkem (1N2). Uzávěry pro otevírání v tělesech a víkách sudů musí být konstruovány a provedeny tak, aby se za normálních přepravních podmínek neuvolnily a sud zůstal těsný. Příruby uzávěrů mohou být strojně lemované (zdrápkované) nebo svařované na místě.Odnímatelná víka musí být opatřena těsněním nebo jinými těsnicími prostředky, pokud uzávěry nejsou přirozeně těsné.

6.1.4.3.5 Uzávěrová zařízení sudů s odnímatelným víkem (1N2) musí být konstruována a provedena tak, aby se za normálních přepravních podmínek neuvolnila a sud zůstal těsný. Odnímatelná víka musí být opatřena těsněním nebo jinými těsnicími prostředky.

6.1.4.3.6 Největší vnitřní objem sudů: 450 litrů.

6.1.4.3.7 Největší čistá hmotnost: 400 kg.

6.1.4.4 Kanystry z oceli nebo hliníku
3A1 z oceli s neodnímatelným víkem
3A2 z oceli s odnímatelným víkem
3B1 z hliníku s neodnímatelným víkem
3B2 z hliníku s odnímatelným víkem

6.1.4.4.1 Plášť a dna musí být vyrobeny z ocelového plechu, z hliníku nejméně 99 % čistoty základní hliníkové slitiny. Materiál musí být vhodného typu a přiměřené tloušťky vzhledem k vnitřnímu objemu a účelu použití kanystru.

6.1.4.4.2 Švy všech kanystrů musí být strojně lemovány nebo svařeny. Švy pláště kanystrů určených k naplnění více než 40 litrů kapalných látek musí být svařované. Švy pláště kanystrů určených k naplnění až do 40 litrů kapalných látek musí být strojem zalemovány nebo svařeny. Všechny švy kanystrů z hliníku musí být svařované. Pokud jsou spojovací švy, musí být zesíleny použitím samostatného prstence.

6.1.4.4.3 Průměr otvorů kanystrů (3A1 a 3B1) nesmí být větší než 7 cm. Kanystry s většími otvory se považují za kanystry s odnímatelným víkem (3A2 a 3B2). Uzávěry musí být tak konstruovány, aby zůstaly zajištěny a nepropustné za normálních podmínek přepravy. Těsnění nebo jiné těsnící prvky musí být použity s uzávěry, pokud samotné uzávěry nejsou přirozeně nepropustné.

6.1.4.4.5 Největší vnitřní objem kanystru: 60 litrů.

6.1.4.4.6 Největší čistá hmotnost: 120 kg.

6.1.4.5 Sudy z překližky
1D

6.1.4.5.1 Použité dřevo musí být dobře skladováno, obchodně obvykle suché a bez vad, které by mohly ovlivnit použitelnost sudu k danému účelu. Pokud se ke zhotovení den použije jiného materiálu než překližky, musí být tento materiál z hlediska kvality překližce rovnocenný.

6.1.4.5.2 Překližka použitá pro těleso sudu musí být nejméně ze dvou vrstev a pro dna nejméně ze tří vrstev; jednotlivé vrstvy musí být křížově spolu pevně spojeny lepidlem odolným proti vodě.

6.1.4.5.3 Konstrukce tělesa a dno sudu a jejich spojů musí být přizpůsobena vnitřnímu objemu a účelu použití.

6.1.4.5.4 K zamezení úniku obsahu se víka obloží sulfátovým papírem (kraftovým papírem ) nebo jiným rovnocenným materiálem, který se musí na víku dobře upevnit a musí po celém obvodu víka přesahovat přes jeho okraj.

6.1.4.5.5 Největší vnitřní objem sudů: 250 litrů;

6.1.4.5.6 Největší netto hmotnost: 400 kg.

6.1.4.6 Sudy z přírodního dřeva
2C1 se zátkou
2C2 s odnímatelným víkem

6.1.4.6.1 Použité dřevo musí být dobré kvality, podélně vrstveno, dobře skladováno, bez suků, trhlin, hniloby nebo jiných vad, které by mohly nepříznivě ovlivnit použitelnost sudu k požadovanému účelu.

6.1.4.6.2 Konstrukce tělesa a den sudu musí být přizpůsobena vnitřnímu objemu a účelu jeho použití.

6.1.4.6.3 Luby a dna sudu musí být řezány nebo štípány ve směru vláken tak, aby žádný letokruh nepřecházel víc než do poloviny tloušťky lubu nebo dna sudu.

6.1.4.6.4 Obruče sudu musí být z oceli nebo železa a musí být dobré kvality. U sudů s odnímatelným víkem (2C2) je dovoleno použít také obruče z vhodného tvrdého dřeva.

6.1.4.6.5 Sudy z přírodního dřeva 2C1: průměr otvoru pro zátku nesmí být větší než poloviční šířka lubu, ve kterém je otvor pro zátku umístěn.

6.1.4.6.6 Sudy z přírodního dřeva 2C2: dna musí dobře zasahovat do drážky.

6.1.4.6.7 Největší vnitřní objem sudů: 250 litrů.

6.1.4.6.8 Největší netto hmotnost: 400 kg.

6.1.4.7 Sudy z lepenky
1G

6.1.4.7.1 Těleso sudu musí sestávat z více vrstev sulfátového papíru (kraftový papír) nebo hladké lepenky (nikoliv vlnité), které jsou spolu pevně slepeny nebo slisovány, a může obsahovat jednu nebo více ochranných vrstev bitumenu (živice), voskovaného sulfátového papíru, kovové fólie, plastu atd.

6.1.4.7.2 Dna musí být z přírodního dřeva, lepenky, kovu, překližky, plastu nebo jiného vhodného materiálu a mohou být opatřena jednou nebo více ochrannými vrstvami živice, voskovaného sulfátového papíru (kraftový), kovové fólie, plastu atd.

6.1.4.7.3 Konstrukce tělesa sudu, dna a jejich spojení musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu sudu a účelu jeho použití.

6.1.4.7.4 Smontovaný obal musí být dostatečně odolný proti vodě, aby za normálních přepravních podmínek nedošlo k odlepení (odštěpení) vrstev.

6.1.4.7.5 Největší vnitřní objem sudů: 450 litrů.

6.1.4.7.6 Největší netto hmotnost: 400 kg.

6.1.4.8 Sudy a kanystry z plastu
1H1 sudy s neodnímatelným víkem
1H2 sudy s odnímatelným víkem
3H1 kanystry s neodnímatelným víkem
3H2 kanystry s odnímatelným víkem

6.1.4.8.1 Obal musí být vyroben z vhodného plastu a být přiměřené pevnosti vzhledem ke svému vnitřnímu objemu a účelu použití. Kromě recyklovaných plastů, jak je uvedeno v oddílu 1.2.1, nesmějí být pro nové obaly použity žádné jiné použité materiály než zbytky nebo odpady ze stejného výrobního postupu. Obal musí být přiměřeně odolný proti stárnutí a degradaci způsobené buď obsaženou látkou nebo ultrafialovým zářením. Jakékoli proniknutí látky obsažené v kusu nebo recyklované plasty použité pro výrobu nového obalu nesmí zapříčinit nebezpečí za normálních podmínek přepravy.

6.1.4.8.2 Je-li nutná ochrana před ultrafialovým zářením, pak musí být tato provedena přimíšením sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů. Tyto přísady musejí být snášenlivé s obsahem a musí zachovat svoji účinnost po přípustnou dobu použitelnosti obalu. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů odlišných od těch, které byly použity při zhotovení schváleného konstrukčního typu, může být od opakování zkoušek upuštěno, nepřekračuje-li jejich podíl u sazí 2 % hmotnostně nebo u pigmentů 3 % hmotnostně; podíl inhibitorů proti ultrafialovému záření není omezen.

6.1.4.8.3 Přísady k jiným účelům než k ochraně před ultrafialovým zářením smějí být k plastu přimíšeny za předpokladu, že nebudou mít nepříznivý vliv na chemické a fyzikální vlastnosti materiálu obalu. V tomto případě je možno upustit od opakování zkoušky.

6.1.4.8.4 Tloušťka stěny na každém místě obalu musí být přizpůsobena vnitřnímu objemu a účelu jeho použití, přičemž musí být vzato v úvahu namáhání jednotlivých míst.

6.1.8.4.5 Průměr otvorů pro plnění, vyprazdňování a provzdušňování v plášti nebo dnech sudů s neodnímatelným víkem (1H1) a kanystrů s neodnímatelným víkem (3H1) nesmí být větší než 7 cm. Sudy a kanystry s většími otvory se považují za sudy a kanystry s odnímatelným víkem (1H2,3H2). Uzávěry otvorů v tělesech a víkách sudů a kanystrů musí být tak konstruovány a provedeny, aby zůstaly zajištěny a těsné za normálních podmínek přepravy. Uzávěry musí být opatřeny těsněním nebo jinými těsnicími prostředky, pokud uzávěry nejsou přirozeně těsné.

6.1.4.8.6 Uzávěry sudů a kanystrů s odnímatelným víkem (1H2 a 3H2) musí být konstruovány tak, aby zůstaly zajištěny a nepropustné za normálních podmínek přepravy. Těsnění musí být použita pro všechna odnímatelná víka, pokud konstrukce sudu nebo kanystru není taková, že odnímatelná víka jsou sama těsná a sud nebo kanystr je přirozeně nepropustný.

6.1.4.8.7 Nejvyšší dovolená propustnost pro hořlavé kapaliny činí 0,008 g/l.h při 23°C (viz pododdíl 6.1.5.8).

6.1.4.8.8 Pokud je použit recyklovaný materiál pro výrobu nového obalu, specifické vlastnosti recyklovaného materiálu musí být zajištěny a prokazovány pravidelně jako část programu zajištění kvality uznávaného příslušným úřadem. Program zajištění kvality musí zahrnovat zprávu o vlastním předběžném roztřídění a ověření, že každá dávka recyklovaného plastového materiálu má stejný stupeň tavení, hustotu a pevnost v tahu stejné jako konstrukční typ vyrobený z téhož recyklovaného materiálu. Tato nutnost zahrnuje znalost materiálu obalu, ze kterého byly recyklované plasty odvozeny, jakož i znalost původních obsahů těchto obalů, pokud by tento původní obsah mohl snížit schopnost nového obalu vyrobeného s použitím tohoto materiálu. Kromě toho program zajištění kvality výrobce obalu podle pododdílu 6.1.1.4 musí zahrnovat provedení mechanickou zkoušku konstrukčního typu uvedenou v oddílu 6.1.5 na obalech vyrobených z každé dávky recyklovaného plastového materiálu. Při této zkoušce může být zkouška stohováním ověřena vhodnou dynamickou tlakovou zkouškou raději než statickou zkouškou zatížením.

6.1.4.8.9 Nejvyšší vnitřní objem sudů a kanystrů: 1H1 a 1H2:450 litrů; 3H1 a 3H2: 60 litrů.

6.1.4.8.10 Největší čistá hmotnost: 1H1 a 1H2:400 kg; 3H1 a 3H2: 120 kg.

6.1.4.9 Bedny z přírodního dřeva
4C1 jednoduché;
4C2 s prachotěsnými stěnami.

6.1.4.9.1 Použité dřevo musí být dobře vysušené, prakticky prosto vlhkosti a bez vad, které by mohly podstatně zmenšit odolnost kterékoli části bedny. Odolnost použitého materiálu a konstrukce bedny musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu bedny a účelu jejího použití. Vrchní a spodní části mohou být z dřevovláknitých materiálů odolných proti vodě, jako jsou dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky nebo jiný vhodný druh.

6.1.4.9.2 Vzájemné spojení musí být odolné proti vibracím vznikajícím během normálních přepravních podmínek. Zatlučení hřebíků ve směru vláken dřeva na konci prken je třeba se vyhnout všude, kdekoli je to možné. Pro spoje, které jsou pravděpodobně nejvíce namáhány, musí být použity hřeby rozklepávací nebo s kruhovými podložkami nebo jiné rovnocenné upevnění.

6.1.4.9.3 Bedny 4C2: Každý díl bedny musí být z jednoho kusu nebo být tomuto rovnocenný. Díly se považují za rovnocenné dílům z jednoho kusu, jsou-li slepeny jednou z následujících metod: Lindermanovo spojení (spoj typu vlaštovčího ocasu), spojení na drážku a pero, spojení přeplátováním nebo vrstvením s nejméně dvěma vlnovitými kovovými upevňovacími prvky pro každý spoj.

6.1.4.9.4 Největší čistá hmotnost: 400 kg.

6.1.4.10 Bedny z překližky
4D

6.1.4.10.1 Použitá překližka musí sestávat nejméně ze tří vrstev. Musí být vyrobena z dobře vysušené dýhy loupané nebo řezané, prakticky prosté vlhkosti a bez vad, které by mohly snížit pevnost bedny. Síla použitého materiálu a konstrukční metoda musejí být přiměřené vnitřnímu objemu a očekávanému účelu použití bedny. Všechny přilehlé vrstvy musí být navzájem sklíženy lepidlem odolným proti vodě. Bedny musí být v rozích a hranách pevně sbity hřebíky nebo spojeny jiným rovnocenným způsobem.Jednotlivé vrstvy musí být navzájem sklíženy lepidlem odolným proti vodě. K výrobě beden lze použít spolu s překližkou také jiné vhodné materiály. Bedny musí být v rozích a hranách pevně sbity hřebíky nebo spojeny jiným rovnocenným způsobem.

6.1.4.10.2 Největší čistá hmotnost: 400 kg.

6.1.4.11 Bedny z dřevovláknitých materiálů
4F

6.1.4.11.1 Stěny beden musí být z dřevovláknitých materiálů odolných proti vodě jako dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky, nebo z jiných vhodných podobných materiálů. Pevnost materiálů a konstrukce beden musí být přizpůsobena vnitřnímu objemu a účelu jejich použití.

6.1.4.11.2 Ostatní díly beden mohou být zhotoveny z jiných vhodných materiálů.

6.1.4.11.3 Bedny musí být pevně spojeny vhodnými prostředky.

6.1.4.11.4 Největší hmotnost netto: 400 kg.

6.1.4.12 Bedny z lepenky
4G

6.1.4.12.1 Bedny musí být zhotoveny z pevné hladké lepenky nebo dvojité vlnité lepenky (jedno nebo vícevrstvé) dobré kvality, přizpůsobené vnitřnímu objemu a účelu použití beden. Odolnost vnějšího povrchu proti vodě musí být taková, aby zvýšení hmotnosti během zkoušky na nasáklivost po dobu 30 minut metodou Cobb nečinilo více než 155 g/m² (podle normy ISO 535:1991).Lepenka musí mít odpovídající kvality pevnosti v ohybu. Lepenka musí být nařezána tak, aby neobsahovala žádné trhliny, nebyla jinak poškozena a při skládání obalu nepraskala, její povrch se netrhal a příliš se neohýbal. Vlny vlnité lepenky musí být pevně slepeny s vnější vrstvou.

6.1.4.12.2 Hrany beden mohou být opatřeny dřevěným rámem nebo mohou být celé ze dřeva nebo z jiného vhodného materiálu. K zesílení mohou být použity lišty ze dřeva nebo z jiného vhodného materiálu.

6.1.4.12.3 Výrobní spoje tělesa bedny musí být lepeny lepicí páskou, přesazeny a slepeny nebo přesazeny a sepnuty kovovými svorkami.

6.1.4.12.4 U přesazených spojů musí být přesazení dostatečně velké. Je-li uzavření provedeno zalepením nebo lepicí páskou, musí být lepidlo vodovzdorné.

6.1.4.12.5 Bedny musejí být konstruovány tak, aby byly dobře přizpůsobeny obsahu.

6.1.4.12.6 Největší čistá hmotnost: 400 kg.

6.1.4.13 Bedny z plastu
4H1 Bedny z pěnových hmot
4H2 Bedny z tuhého plastu

6.1.4.13.1 Bedny musí být zhotoveny z vhodných plastů a jejich pevnost musí být přizpůsobena jejich vnitřnímu objemu a účelu jejich použití. Bedny musí být dostatečně odolné proti stárnutí a poškození, které může být způsobeno buď přepravovanou látkou nebo ultrafialovým zářením.

6.1.4.13.2 Bedny z pěnové hmoty musí sestávat ze dvou vytvarovaných dílů, spodního dílu s dutinami pro vnitřní obaly a horního dílu, který dolní díl překrývá a do něho zapadá. Horní a spodní díly musí být konstruovány tak, aby do nich vnitřní obaly zapadaly bez mezer. Uzávěry vnitřních obalů nesmějí přijít do styku s vnitřním povrchem horního dílu bedny.

6.1.4.13.3 Pro přepravu musí být bedny z pěnové hmoty uzavřeny samolepicí páskou, která musí mít dostatečnou pevnost v tahu, aby se zabránilo otevření bedny. Samolepicí páska musí být odolná proti povětrnostním vlivům a lepidlo se musí snášet s pěnovou hmotou bedny. Jiná uzávěrová zařízení se mohou použít za podmínky, že mají nejméně stejnou účinnost.

6.1.4.13.4 U beden z tuhého plastu musí být ochrana proti ultrafialovému záření, je-li požadována, provedena přimíšením sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů. Tyto přísady se musí snášet s obsahem bedny a musí si zachovat svou účinnost po celou dobu používání bedny. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů odlišných od těch, které byly použity při zhotovení zkoušeného konstrukčního vzorku, může být upuštěno od opakování zkoušek, jestliže podíl sazí nepřekračuje 2 % hm., nebo jestliže podíl pigmentů nepřekračuje 3 % hm., podíl inhibitorů proti ultrafialovému záření není omezen.

6.1.4.13.5 Přísady k jiným účelům než k ochraně proti ultrafialovému záření smějí být k plastu pro výrobu beden (4H1 a 4H2) přimíšeny za předpokladu, že nepříznivě neovlivní chemické a fyzikální vlastnosti materiálu bedny. V tomto případě je možno upustit od opakování zkoušek.

6.1.4.13.6 Bedny z tuhého plastu musí mít uzávěrové zařízení z vhodného materiálu dostatečné pevnosti, konstruované tak, aby bylo zabráněno nechtěnému otevření.

6.1.4.13.7 Pokud je použit recyklovaný materiál pro výrobu nového obalu, specifické vlastnosti recyklovaného materiálu musí být zajištěny a prokazovány pravidelně jako část programu zajištění kvality uznávaného příslušným úřadem. Program zajištění kvality musí zahrnovat zprávu o vlastním předběžném roztřídění a ověření, že každá dávka recyklovaného plastového materiálu má stejný stupeň tavení, hustotu a pevnost v tahu stejné jako konstrukční typ vyrobený z téhož recyklovaného materiálu. Tato nutnost zahrnuje znalost materiálu obalu, ze kterého byly recyklované plasty odvozeny, jakož i znalost původních obsahů těchto obalů, pokud by tento původní obsah mohl snížit schopnost nového obalu vyrobeného s použitím tohoto materiálu. Kromě toho program zajištění kvality výrobce obalu podle pododdílu 6.1.1.4 musí zahrnovat provedení mechanickou zkoušku konstrukčního typu uvedenou v oddílu 6.1.5 na obalech vyrobených z každé dávky recyklovaného plastového materiálu. Při této zkoušce může být zkouška stohováním ověřena vhodnou dynamickou tlakovou zkouškou raději než statickou zkouškou zatížením.

6.1.4.13.8 Největší hmotnost netto:
4H1: 60 kg;
4H2: 400 kg.

6.1.4.14 Bedny z oceli nebo hliníku
4A z oceli
4B z hliníku

6.1.4.14.1 Pevnost kovu a konstrukce bedny musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu a účelu použití jejího použití.

6.1.4.14.2 Bedny musí být, pokud je to požadováno, vyloženy lepenkou nebo plstěnými polštáři, nebo musí být opatřeny vnitřní vložkou nebo vnitřním povlakem z vhodného materiál. Použije-li se dvojitě lemované (zdrápkované) kovové vložky, musí se učinit opatření k zamezení pronikání látek do stykových spár.

6.1.4.14.3 Uzávěry mohou být jakéhokoli vhodného typu; za normálních přepravních podmínek musí zůstat dobře uzavřeny.

6.1.4.14.4 Největší čistá hmotnost: 400 kg.

6.1.4.15 Pytle z textilní tkaniny
5L1 bez vnitřního pytle nebo bez vnitřního povlaku
5L2 prachotěsné
5L3 odolné proti vodě

6.1.4.15.1 Použité textilie musí být dobré jakosti. Pevnost tkaniny a provedení pytle musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu pytle a účelu jeho použití.

6.1.4.15.2 Pytle prachotěsné 5L2: Pytel musí být vyroben jako prachotěsný, např. pomocí:

(a) papíru přilepeného na vnitřní stranu pytle lepidlem odolným proti vodě, jako je bitumen (dehtový papír); nebo

(b) fólie z plastu nalepené na vnitřní stranu pytle; nebo

6.1.4.15.3 Pytle odolné proti vodě 5L3: Musí být dosaženo těsnosti pytle proti vniknutí vlhkosti, např. pomocí:

(a) oddělených vnitřních pytlů z papíru odolného proti vodě (např. voskovaného sulfátového “kraff papíru, dehtového papíru nebo sulfátového papíru, potaženého vrstvou plastu); nebo

(b) plastové fólie nalepené na vnitřní stranu pytle; nebo

6.1.4.15.4 Největší hmotnost netto: 50 kg.

6.1.4.16 Pytle z plastové tkaniny
5H1 bez vnitřního pytle nebo bez vnitřního povlaku
5H2 prachotěsné
5H3 odolné proti vodě.

6.1.4.16.1 Pytle musí být vyrobeny z tažených pásů nebo tažených jednotlivých vláken z vhodného plastu. Pevnost použitého materiálu a provedení pytle musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu pytle a účelu jeho použití.

6.1.4.1.6.2 Je-li při výrobě použito způsobu tkaní naplocho, musí být pytle zhotoveny sešitím nebo jiným způsobem zajišťujícím uzavření dna a strany. Je-li tkanina vyrobena jako hadice, musí se dno uzavřít sešitím, tkaním nebo jiným způsobem s rovnocennou odolností.

6.1.4.16.3 Pytle prachotěsné, 5H2: Pytel musí být vyroben jako prachotěsný, např. pomocí:

(a) papíru nebo plastové fólie nalepených na vnitřní stranu pytle; nebo

(b) jednoho nebo více oddělených vnitřních pytlů z papíru nebo z plastu.

6.1.4.16.4 Pytle odolné proti vodě, 5H3: Musí být dosaženo těsnosti pytle proti vniknutí vlhkosti, např. pomocí:

(a) oddělených vnitřních pytlů z papíru odolného proti vodě (např. sulfátový papír “kraft“, voskovaný, oboustranně dehtovaný nebo potažený vrstvou plastu); nebo

(b) fólie z plastu nalepené na vnitřní nebo vnější stranu pytle;

6.1.4.16.5 Největší čistá hmotnost: 50 kg.

6.1.4.17 Pytle z plastové fólie
5H4

6.1.4.17.1 Pytle musí být vyrobeny z vhodného plastu. Pevnost použitého materiálu a provedení pytle musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu pytle a účelu jeho použití. Švy musí odolávat tlakům a nárazům, kterým může být pytel vystaven za normálních přepravních podmínek.

6.1.4.17.2 Největší čistá hmotnost: 50 kg.

6.1.4.18 Pytle z papíru
5M1 vícevrstvé
5M2 vícevrstvé, odolné proti vodě

6.1.4.18.1 Pytle musí být vyrobeny z vhodného sulfátového papíru “kraft“ nebo z rovnocenného, nejméně třívrstvého papíru. Pevnost papíru a provedení pytlů musí být přizpůsobeny vnitřnímu objemu pytle a účelu jeho použití. Švy a uzávěry musí být prachotěsné.

6.1.4.18.2 Pytle z papíru, 5M2: Pro ochranu proti vniknutí vlhkosti musí být pytel ze čtyř nebo více vrstev odolný proti vodě použitím buď vrstvy odolné proti vodě jako jedné ze dvou vnějších vrstev nebo vložkou odolnou proti vodě vyrobenou z vhodného ochranného materiálu vložené mezi dvěma vnějšími vrstvami; pytel ze tří vrstev musí být odolný proti vodě použitím vrstvy odolné proti vodě jako vnější vrstvy. Existuje-li nebezpečí reakce obsahu pytle s vlhkostí nebo je-li obsah pytle balen ve vlhkém stavu, vodě odolná vrstva nebo vložka, např. z dvojitě dehtovaného papíru “kraft“, papíru “kraft“ s povlakem z plastu, musí být umístěna přímo k látce. Švy a uzávěry musejí být vodotěsné.

6.1.4.18.3 Největší hmotnost netto: 50 kg.

6.1.4.19 Kombinované obaly (plast)
6HA1 Nádoba z plastu s vnějším obalem z oceli tvaru sudu
6HA2 Nádoba z plastu s vnějším obalem z oceli tvaru laťovky nebo bedny
6HB1 Nádoba z plastu s vnějším obalem z hliníku tvaru sudu
6HB2 Nádoba z plastu s vnějším obalem z hliníku tvaru laťovky nebo bedny
6HC Nádoba z plastu s vnějším obalem z přírodního dřeva tvaru bedny
6HD1 Nádoba z plastu s vnějším obalem z překližky tvaru sudu
6HD2 Nádoba z plastu s vnějším obalem z překližky tvaru bedny
6HG1 Nádoba z plastu s vnějším obalem z lepenky tvaru sudu
6HG2 Nádoba z plastu s vnějším obalem z lepenky tvaru bedny
6HH1 Nádoba z plastu s vnějším obalem z plastu tvaru sudu
6HH2 Nádoba z plastu s vnějším obalem z tuhého plastu tvaru bedny

6.1.4.19.1 Vnitřní nádoba

6.1.4.19.1.1 Požadavky uvedené v 6.1.4.8.1 a 6.1.4.8.4 až 6.1.4.8.7 se vztahují na vnitřní nádoby z plastu.

6.1.4.19.1.2 Vnitřní nádoba z plastu musí být bez mezer vložena do vnějšího obalu, který nesmí mít žádné nerovnosti, které by mohly způsobit odírání plastu.

6.1.4.19.1.3 Nejvyšší vnitřní objem vnitřní nádoby:
6HA1, 6HB1, 6HD1, 6HG1, 6HH1: 250 litrů;
6HA2, 6HB2, 6HC, 6HD2, 6HG2, 6HH2: 60 litrů.

6.1.4.19.2 Největší čistá hmotnost:
6HA1, 6HB1, 6HD1, 6HG1, 6HH1: 400 kg;
6HA2, 6HB2, 6HC, 6HD2, 6HG2, 6HH2: 75 kg.

6.1.4.19.2 Vnější obal

6.1.4.19.2.1 Nádoba z plastu s vnějším obalem z oceli nebo z hliníku v sudu 6HA1 nebo 6HB1; příslušné požadavky uvedené v 6.1.4.1 nebo 6.1.4.2, pokud je to vhodné, se vztahují na konstrukci vnějšího obalu

6.1.4.19.2.2 Nádoba z plastu s vnějším obalem z oceli nebo z hliníku v laťovce nebo v bedně 6HA2 nebo 6HB2; příslušné požadavky uvedené v 6.1.4.14 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.19.2.3 Nádoba z plastu s vnějším obalem ze dřeva v bedně 6HC; příslušné požadavky uvedené v 6.1.4.9 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.19.2.4 Nádoba z plastu s vnějším obalem z překližky v sudu 6HD1; příslušné požadavky uvedené v 6.1.4.5 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.19.2.5 Nádoba z plastu s vnějším obalem z překližky v bedně 6HD2; příslušné požadavky uvedené v 6.1.4.10 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.19.2.6 Nádoba z plastu s vnějším obalem z lepenky v sudu 6HG1; požadavky uvedené v 6.1.4.7.1 až 6.1.4.7.4 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.19.2.7 Nádoba z plastu s vnějším obalem z lepenky v bedně 6HG2; příslušné požadavky uvedené v 6.1.4.12 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.19.2.8 Nádoba z plastu s vnějším obalem z plastu v sudu 6HH1; požadavky uvedené v 6.1.4.8.1 až 6.1.4.8.6 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.19.2.9 Nádoba z plastu s vnějším obalem z tuhého plastu v bedně 6HH2; požadavky uvedené v 6.1.4.13.1 a 6.1.4.13.4 až 6.1.4.13.6 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.20 Kombinované obaly (sklo, porcelán nebo kamenina)
6PA1 Nádoba s vnějším obalem z oceli tvaru sudu
6PA2 Nádoba s vnějším obalem z oceli tvaru laťovky nebo bedny
6PB1 Nádoba s vnějším obalem z hliníku tvaru sudu
6PB2 Nádoba s vnějším obalem z hliníku tvaru laťovky nebo bedny
6PC Nádoba s vnějším obalem ze dřeva tvaru bedny
6PD1 Nádoba s vnějším obalem z překližky tvaru sudu
6PD2 Nádoba s vnějším obalem z proutěného koše
6PG1 Nádoba s vnějším obalem z lepenky tvaru sudu
6PG2 Nádoba s vnějším obalem z lepenky tvaru bedny
6PH1 Nádoba s vnějším obalem z pěnové hmoty
6PH2 Nádoba s vnějším obalem tuhého plastu

6.1.4.20.1 Vnitřní nádoba

6.1.4.20.1.1 Nádoby musí mít vhodný tvar (válcovitý nebo hruškovitý), musí být vyrobeny z materiálu dobré jakosti bez vad, které by mohly snížit jejich odolnost. Stěny musí být na všech místech dostatečně tlusté a bez vnitřních pnutí.

6.1.4.20.1.2 Jako uzávěrů nádob musí být použito šroubových uzávěrů z plastu, zabroušených skleněných zátek nebo uzávěrů nejméně stejně účinných. Každá část uzávěru, která může přijít do styku s obsahem nádoby, musí být proti němu odolná. U uzávěrů je nutno dbát na jejich těsné usazení a zajištění, aby během přepravy nedošlo k jejich uvolnění. Je-li třeba použít uzávěry s odvětrávacím zařízením, musí odpovídat požadavkům uvedeným v pododdílu 4.1.1.8.

6.1.4.20.1.3 Nádoba musí být pevně usazena do vnějšího obalu pomocí vycpávkových materiálů tlumících nárazy a/nebo majících savé vlastnosti.

6.1.4.20.1.4 Největší vnitřní objem nádoby: 60 litrů.

6.1.4.20.1.5 Největší hmotnost netto: 75 kg.

6.1.4.20.2 Vnější obal

6.1.4.20.2.1 Nádoba s vnějším obalem z oceli tvaru sudu, 6PA1: příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.1 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu. Odnímatelné víko nutné u tohoto druhu obalu však může mít tvar poklopu.

6.1.4.20.2.2 Nádoba s vnějším obalem z oceli tvaru klece nebo bedny 6PA2: příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.14 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu. Jde-li o válcovité nádoby ve svislé poloze, vnější obal musí výškově přečnívat nad nádobami a jejich uzávěry. Obklopuje-li vnější obal tvaru klece nádobu hruškovitého tvaru a k této tvarově těsně přiléhá, musí se vnější obal opatřit ochranným krytem (poklopem).

6.1.4.20.2.3 Nádoba s vnějším obalem z hliníku tvaru sudu 6PB1: příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.2 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.20.2.4 Nádoba s vnějším obalem z hliníku tvaru laťovky nebo bedny 6PB2: příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.14 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.20.2.5 Nádoba s vnějším obalem ze dřeva tvaru bedny 6PC: příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.14 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.20.2.6 Nádoba s vnějším obalem z překližky tvaru sudu 6PD1: příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.5 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.20.2.7 Nádoba s vnějším obalem z proutěného koše 6PD2: proutěné koše musí být zhotoveny z dobrého materiálu a musí být dobré kvality. Musí být opatřeny ochranným krytem (poklopem), aby se zamezilo poškození nádob.

6.1.4.20.2.8 Nádoba s vnějším obalem z lepenky tvaru sudu 6PG1: příslušné požadavky uvedené v 6.1.4.7.1 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.20.2.9 Nádoba s vnějším obalem z lepenky tvaru bedny 6PG2: příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.12 se vztahují na konstrukci vnějšího obalu.

6.1.4.20.2.10 Nádoba s vnějším obalem z pěnové hmoty nebo tuhého plastu (6PH1 nebo 6PH2): materiály obou těchto vnějších obalů musí splňovat příslušné požadavky uvedené v pododdílu 6.1.4.13. Vnější obaly z tuhého plastu musí být zhotoveny z polyethylenu vysoké hustoty nebo z jiného srovnatelného plastu. Odnímatelné víko pro tento typ obalu však může mít tvar poklopu.

6.1.4.21 Skupinové obaly
Pokud je to vhodné, použijí se pro vnější obaly příslušné požadavky oddílu 6.1.4.
Pozn.: Pro vnitřní a vnější obaly se použijí příslušné pokyny pro balení uvedené v kapitole 4.1.

6.1.4.22 Obaly z jemného plechu
OA1 s neodnímatelným víkem
OA2 s odnímatelným víkem

6.1.4.22.1 Plech pro plášť a dna musí být z vhodné oceli; jeho tloušťka musí být přizpůsobena vnitřnímu objemu obalů a účelu jejich použití.

6.1.4.22.2 Švy musí být svařované, nejméně dvojitě lemované (zdrápkované) nebo musí být provedeny jiným způsobem zaručujícím obdobnou pevnost a těsnost.

6.1.4.22.3 Vnitřní povlaky ze zinku, cínu, laku apod. musí být odolné a musí být na všech místech, včetně uzávěrů, pevně spojeny s ocelí.

6.1.4.22.4 Průměr otvorů pro plnění, vyprazdňování a provzdušnění v plášti nebo víku obalů s neodnímatelným víkem (OA1) nesmí být větší než 7 cm. Obaly s většími otvory se považují za obaly s odnímatelným víkem (OA2).

6.1.4.22.5 Uzávěry obalů s neodnímatelným víkem (OA1) musí být šroubový nebo je musí být možno zajistit šroubovacím nebo jiným, stejně účinným zařízením. Uzávěry obalů s odnímatelným víkem (OA2) musí být tak konstruovány a upevněny, aby za normálních přepravních podmínek zůstaly pevně uzavřeny a obaly zůstaly těsné.

6.1.4.22.6 Největší vnitřní objem obalů: 40 litrů.

6.1.4.22.7 Největší čistá hmotnost: 50 kg.

6.2.4 Všeobecné požadavky na aerosoly a nádobky obsahující plyn (kartuše)

6.2.4.1 Konstrukce a výroba

6.2.4.1.1 Nádobky s plyny pod tlakem (UN 1950 aerosoly) obsahující pouze plyn nebo směs plynů a UN 2037 nádobky, malé, obsahující plyn (tzv. kartuše), musí být vyrobeny z kovu. Tento požadavek se nevztahuje na aerosoly a nádobky, malé, obsahující plyn (tzv. kartuše), s vnitřním objemem nejvýše 100 ml na UN 1011 butan. Jiné nádobky na plyny (UN 1950 aerosoly) musí být vyrobeny z kovu, syntetického materiálu nebo skla. Nádobky vyrobené z kovu s vnějším poloměrem nejméně 40 mm musí mít vyduté dno.

6.2.4.1.2 Vnitřní objem nádobek vyrobených z kovu nesmí být větší než 1000 ml; vnitřní objem nádobek vyrobených ze syntetického materiálu nebo ze skla nesmí být větší než 500 ml.

6.2.4.1.3 Každý model nádobek (aerosolů nebo kartuší) před uvedením do provozu musí být s úspěchem podroben hydraulické tlakové zkoušce podle 6.2.4.2.

6.2.4.1.4 Odpouštěcí ventily a rozprašovací zařízení nádobek s plyny pod tlakem (UN 1950 aerosoly) a ventily UN 2037 nádobek, malých, obsahujících plyny (kartuší) musí zajišťovat, že nádobky jsou neprodyšně uzavřeny a že jsou chráněny proti neúmyslnému otevření. Ventily a rozprašovací zařízení, které jsou uzavřeny pouze účinkem vnitřního tlaku, jsou nepřípustné.

6.2.4.2 První zkouška

6.2.4.2.1 Použitý vnitřní tlak (zkušební tlak) musí být 1,5 násobek vnitřního tlaku při 50 °C, s minimálním tlakem 1 MPa (10 bar);

6.2.4.2.2 Hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny s nejméně pěti prázdnými nádobkami každého modelu.

(a) po dobu do dosažení předepsaného zkušebního tlaku se nesmí objevit žádný únik ani viditelná trvalá deformace; a

(b) než dojde k úniku nebo roztržení, musí povoliti jako první vydutý konec, pokud existuje, a nádobka nesmí ztratit těsnost nebo se roztrhnout před dosažením 1,2 násobku zkušebního tlaku.

6.2.4.3 Odkazy na normy
Požadavky tohoto oddílu se považují za splněné, pokud jsou splněny dále uvedené normy:
- pro nádobky s plyny pod tlakem (UN 1950 aerosoly): Příloha ke Směrnici Rady 75/324/EEC⁴⁾ ve znění Směrnice Komise 94/1/EC⁵⁾;
- pro UN 2037 nádobky, malé, obsahující plyn (kartuše) obsahující UN 1965 uhlovodíky plynné, směs, zkapalněná, j.n.: EN 417:1992 Kovové kartuše na zkapalněné ropné plyny pro jedno použití, s nebo bez ventilu, pro používání v přenosných zařízeních - Konstrukce, kontrola, zkoušení a označování.

6.4.4 Požadavky na kusy vyňaté z platnosti
Kus vyňatý z platnosti musí být konstruován tak, aby splnil požadavky uvedené v oddílu 6.4.2.

6.5.4 Požadavky na zkoušky IBC

6.5.4.1 Provedení a četnost zkoušek

6.5.4.1.1 Konstrukční typ každé IBC musí být odzkoušen a schválen podle postupů stanovených příslušným orgánem pro každý konstrukční typ před jeho použitím. Konstrukční typ IBC je určen konstrukcí, velikostí, materiálem a tloušťkou stěn, způsobem výroby a plnicím a vyprazdňovacím zařízením; může mít ale různé povrchové úpravy. Zahrnuty jsou rovněž IBC, které se od konstrukčního typu liší pouze menšími vnějšími rozměry.

6.5.4.1.2 Zkoušky musí být prováděny na IBC připravených k přepravě. IBC musí být plněny podle údajů pro různé zkoušky. Látky, určené k přepravě mohou být nahrazeny jinými látkami, pokud se tím nezkreslí výsledek zkoušek. Jestliže tuhé látky budou nahrazeny jinými látkami, musí mít tyto stejné fyzikální vlastnosti (hmotnost, velikost zrna a pod.) jako látky určené k přepravě. Je přípustné použít dodatečná závaží, jako sáčky s olověným šrotem, aby bylo dosaženo potřebné celkové hmotnosti kusů, pokud jsou vloženy tak, aby neovlivnily výsledek zkoušek.

6.5.4.1.3 Použije-li se při zkoušce pádem místo kapaliny jiná látka, musí mít tato srovnatelnou relativní hustotu a viskozitu jako látka, která má být přepravována. Pro zkoušku pádem může být místo kapaliny rovněž použita voda, a sice za následujících podmínek:

(a) jestliže látky, které se mají přepravovat, mají relativní hustotu nejvíce 1,2, platí jako výšky pádu výšky, které jsou uvedeny v 6.5.4.9.4;

(b) jestliže látky určené k přepravě mají relativní hustotu více než 1,2, výšky pádu musí být vypočteny na základě relativní hustoty (d) látky určené k přepravě a zaokrouhleny na jedno desetinné místo takto:

Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
d x 1.5 m	d x 1.0 m	d x 0.67 m

6.5.4.2 Zkoušky konstrukčního typu

6.5.4.2.1 Jedna IBC každého konstrukčního typu, rozměru, tloušťky stěny a způsobu konstrukce musí být podrobena zkouškám v pořadí uvedeném v 6.5.4.3.5 a jak je uvedeno v 6.5.4.5 až 6.5.4.12. Tyto zkoušky konstrukčního typu musí být provedeny podle požadavku příslušného orgánu.

6.5.4.2.2 Příslušný orgán může povolit selektivní zkoušení IBC, které se pouze nepatrně liší od již schváleného typu, např. malými zmenšeními vnějších rozměrů.

6.5.4.2.3 Pokud jsou používány odnímatelné palety při těchto zkouškách zkušební protokol vydaný podle 6.5.4.13 musí zahrnovat technický popis použitých palet.

6.5.4.3 Příprava IBC pro zkoušky

6.5.4.3.1 IBC z papíru a z lepenky a kombinované IBC s vnějším obalem z lepenky IBC z papíru, IBC z lepenky a kombinované IBC s vnějším obalem z lepenky se musí kondicionovat nejméně 24 hodin v atmosféře s řízenou teplotou a relativní vlhkostí. Jsou tři možnosti, z nichž se musí jedna zvolit. Přednostní atmosféra je 23 ± 2°C a 50± 2% relativní vlhkosti. Dvě další možnosti jsou 20 ± 2°C a 65 ± 2% relativní vlhkosti, nebo 27 ± 2°C a 65 ± 2% relativní vlhkosti.
POZN.: Průměrné hodnoty musí být uvnitř tohoto tolerančního rozmezí. Krátkodobé výkyvy a omezení měření mohou způsobit, že jednotlivá měření se mohou pohybovat v rozmezí ⊕ 5 % relativní vlhkosti bez značného vlivu na reprodukovatelnost zkoušky.

6.5.4.3.2 Kromě toho musí být zajištěno, aby plasty použité při výrobě IBC z tuhého plastu (typů 31H1 a 31H2) a kombinovaných IBC (typů 31HZ1 a 31HZ2) odpovídaly požadavkům v 6.5.3.3.2 až 6.5.3.3.4 a 6.5.3.4.6 až 6.5.3.4.9.

6.5.4.3.3 Na důkaz dostatečné chemické snášenlivosti s plněnými látkami musí být vzorky IBC po dobu šesti měsíců podrobeny předběžnému skladování. Po tuto dobu zůstanou vzorky IBC naplněné látkami, které mají být přepravovány nebo látkami, které mají nejméně stejné vlivy, a to vlivy způsobující trhliny pnutím, zmenšování odolnosti a molekulární degradační vlivy na materiály z plastu, potom se vzorky podrobí vhodným zkouškám uvedeným v tabulce v 6.5.4.3.5.

6.5.4.3.4 V případě, že chování plastů bylo prokázáno nějakým jiným postupem, může být od výše uvedené zkoušky snášenlivosti upuštěno. Takové postupy, které musí být výše uvedené zkoušce snášenlivosti nejméně rovnocenné, musí být uznány příslušným orgánem.

6.5.4.3.5 Požadované zkoušky konstrukčního typu a jejich pořadí

Typ IBC	Zdvih zdola	Zdvih shora)	Stohová ni^b)	Těsnost	Vnitřní hydrauli cký tlak	Pád	Roztrže ní	Překlápě ní	Vztyčov ání
Kovové
11A,	}1.^a)	2.	3.	-	-	4.^e)	-	-	-
11B,
11N
21A,
21B,
21N,	}1.^a)	2.	3.	4.	5.	6.^e)	-	-	-
31A,
31B,
31N
flexibilní d)	-	x^c)	x	-	-	x	x	x	x
Tuhé plasty: 11H1, 11H2	}1.^a)	2.	3.			4.

21H1,
21H2, 31H1, 31H2	}1.^a)	2.	3.	4.	5.	6.	-	-	-

Kombino vané: 11HZ1, 11HZ2	}1.^a)	2.	3.			4.^e)
21HZ1, 21HZ2, 31HZ1, 31HZ2	}1.^a)	2.	3.	4.	5.	6.^e)	-	-	-
Lepenko vé	1.	-	2.	-	-	3.	-	-	-
Dřevěné	1.	-	2.	-	-	3.	-	-	-

^a Pokud jsou IBC konstruovány pro tento způsob manipulace.
^b Pokud jsou IBC konstruovány pro stohování.
^c Pokud jsou IBC konstruovány pro zdvih shora nebo ze strany.
^d Požadovaná zkouška označená x; IBC, která prošla jednou zkouškou, může být použita pro další zkoušku v jakémkoli pořadí.
^e Jiná IBC stejné konstrukce může být použita pro zkoušku pádem.

6.5.4.4 Zkouška zdvihem zdola

6.5.4.4.1 Rozsah použití
Pro všechny lepenkové a dřevěné IBC a pro všechny typy IBC, které jsou opatřeny zařízením pro zdvih za základnu, jako zkouška konstrukčního typu.

6.5.4.4.2 Příprava IBC pro zkoušku
IBC musí být naplněna při stejnoměrném rozdělení nákladu do 1,25 násobku své nejvyšší dovolené celkové hmotnosti.

6.5.4.4.3 Postup zkoušky
IBC musí být dvakrát zdvižena vysokozdvižným vozíkem, a opět spuštěna. Přitom musí být vidlice vozíku nasazeny centrálně a vzdáleny od sebe tak, aby tato vzdálenost odpovídala 3/4 rozměrů strany, na kterou se vidlice zasouvají (ledaže by body pro nasunutí vidlic byly předem dány). Vidlice vysokozdvižného vozíku musí být zasunuty nejméně do 3/4 ve směru zasunutí. Zkouška musí být opakována v každém možném směru zasunutí.

6.5.4.4.4 Kritéria pro vyhovění zkoušce
Žádná trvalá deformace IBC, včetně palety podstavce, která by ji učinila nezpůsobilou pro přepravu, a žádná ztráta naplněné látky.

6.5.4.5 Zkouška zdvihem shora

6.5.4.5.1 Rozsah použití
Pro všechny typy IBC, které jsou konstruovány pro zdvih shora nebo pro flexibilní IBC konstruované pro zdvih shora nebo ze strany jako zkouška konstrukčního typu.

6.5.4.5.2 Příprava IBC pro zkoušku
Kovové IBC, IBC z tuhého plastu, kombinované IBC s vnitřní nádobou z plastu musí být naplněny dvojnásobkem své nejvyšší dovolené celkové hmotnosti. Flexibilní IBC musí být zatížena při stejnoměrném rozdělení nákladu šestinásobkem nejvyšší dovolené celkové hmotnosti nákladu.

6.5.4.5.3 Postup zkoušky
Kovové a flexibilní IBC musí být stanoveným způsobem zdviženy, až se nedotýkají mě a v této poloze drženy pod dobu 5 minut.
IBC z tuhého plastu a kombinované IBC musí být zvedány:

(a) za každou dvojici diagonálně protilehlých zvedacích zařízení tak, aby zdvihací síly působily svisle po dobu 5 minut; a

(b) za každou dvojici diagonálně protilehlých zvedacích zařízení tak, aby zdvihací síly působily směrem do středu pod úhlem 45 ° ke svislici dobu 5 minut.

6.5.4.5.4 Pro flexibilní IBC mohou být pro zkoušku zdvihem shora a pro přípravu ke zkoušce použity jiné postupy, které jsou nejméně stejně účinné.

6.5.4.5.5 Kritéria pro vyhovění zkoušce

(a) Kovové IBC, IBC z tuhého plastu, kombinované IBC: žádná trvalá deformace IBC, včetně případné desky podstavce kombinované IBC, která by ji učinila nezpůsobilou pro přepravu, a žádná ztráta obsahu.

(b) Flexibilní IBC: žádné poškození IBC nebo jejích zvedacích zařízení, které by ji učinilo nezpůsobilou pro přepravu nebo manipulaci.

6.5.4.6 Zkouška stohováním

6.5.4.6.1 Rozsah použití
Pro všechny typy IBC, které jsou konstruovány pro stohování jedna na druhou jako zkouška konstrukčního typu.

6.5.4.6.2 Příprava IBC pro zkoušku
IBC, kromě flexibilních IBC, musí být naplněny do své nejvyšší dovolené celkové hmotnosti. Flexibilní IBC musí být naplněny nejméně do 95 % svého vnitřního objemu rovnoměrně rozloženým nákladem do své nejvyšší dovolené užitečné hmotnosti.

6.5.4.6.3 Postup zkoušky

(a) IBC musí být uložena dnem na rovnou tvrdou vodorovnou podložku a vystavena rovnoměrně rozloženému stohovacímu zkušebnímu zatížení z 6.5.4.6.4). IBC musí být vystavena zkušebnímu zatížení po dobu nejméně:

(i) 5 minut pro kovové IBC;

(ii) 28 dní při 40 °C pro IBC z tuhého plastu typů 11H2, 21H2 a 31H2 a pro kombinované s vnějším obalem z plastu, které snesou stohovací zatížení (tj, typů 11HH1, 11HH2, 21HH1, 21HH2, 31HH1 a 31HH2);

(iii) 24 hodin pro všechny ostatní typy IBC;

(b) Zatížení musí být aplikováno jednou z následujících metod:

(i) jedna nebo více IBC stejného typu se naplní na nejvyšší dovolenou celkovou hmotnost, jedná-li se o flexibilní IBC na nejvyšší dovolenou užitečnou hmotnost, a uloží se na zkoušenou IBC;

(ii) vhodná závaží se uloží na plochou desku nebo na napodobeninu dna IBC, která se pak umístí na zkoušenou IBC.

6.5.4.6.4 Výpočet zkušebního stohovacího zatížení
Zatížení, které se uloží na IBC, musí činit nejméně 1,8 násobek nejvyšší dovolené celkové hmotnosti všech stejných IBC, které mohou být během přepravy umístěny stohováním na velkou nádobu IBC.

6.5.4.6.5 Kritéria pro vyhovění zkoušce

(a) Všechny typy IBC, kromě flexibilních IBC: žádná trvalá deformace, která by učinila IBC, včetně případné palety podstavce, nezpůsobilou pro přepravu, a žádná ztráta naplněné látky.

(b) Flexibilní IBC: žádné poškození tělesa nádoby, které by učinilo IBC nezpůsobilou pro přepravu, a žádná ztráta obsahu.

6.5.4.7 Zkouška těsnosti

6.5.4.7.1 Rozsah použití
Pro typy IBC používaných pro přepravu kapalin a tuhých látek plněných nebo vyprazdňovaných přetlakem jako zkouška konstrukčního typu a periodická zkouška.

6.5.4.7.2 Příprava IBC pro zkoušku
Zkouška musí být prováděna před upevněním jakéhokoli tepelně izolačního vybavení. Větrací uzávěry se buď musí nahradit stejnými, nevětracími uzávěry, nebo se odvětrávací otvor musí utěsnit.

6.5.4.7.3 Postup zkoušky a zkušební tlak
Zkouška musí být prováděna po dobu nejméně 10 minut vzduchem o konstantním přetlaku nejméně 20 kPa (0,2 bar). Vzduchotěsnost IBC musí být určena přiměřenou metodou, jako např. měřením rozdílu tlaku nebo ponořením IBC do vody nebo, pro kovové pokrytím švů a spojů mýdlovou pěnou. V případě ponoření do vody musí být použit pro hydrostatický tlak korekční činitel. Mohou být použity jiné, nejméně však stejně účinné metody.

6.5.4.7.4 Kritéria pro vyhovění zkoušce
Žádné unikání vzduchu.

6.5.4.8 Hydraulická zkouška vnitřním tlakem

6.5.4.8.1 Rozsah použití
Pro typy IBC používaných pro přepravu kapalin a tuhých látek plněných nebo vyprazdňovaných tlakem jako zkouška konstrukčního typu a periodická zkouška.

6.5.4.8.2 Příprava IBC pro zkoušku
Zkouška musí být prováděna před upevněním jakéhokoli tepelně izolačního vybavení. Zařízení pro vyrovnání tlaku musí být vyřazena z provozu nebo odstraněna a vzniklé otvory uzavřeny.

6.5.4.8.3 Postup zkoušky
Zkouška musí být prováděna po dobu nejméně 10 minut hydraulickým přetlakem, který nesmí být menší než tlak uvedený v 6.5.4.8.4. IBC nesmějí být během zkoušky mechanicky podpírány.

6.5.4.8.4 Zkušební tlak

6.5.4.8.4.1 Kovové IBC:

(a) Pro IBC typů 21A, 21B a 21N na tuhé látky obalové skupiny I: 250 kPa (2,5 bar);

(b) Pro IBC typů 21A, 21B, 21N, 31A, 31B a 31N na látky obalové skupiny II nebo III: 200 kPa (2 bar),

(c) Kromě toho pro IBC typů 31A, 31B a 31N: zkušební tlak 65 kPa (0,65 bar). Tato zkouška se musí provést před zkouškou se zkušebním tlakem 200 kPa (2 bar).

6.5.4.8.4.2 IBC z tuhého plastu a kombinované IBC:

(a) Pro IBC typů 21H1, 21H2, 21HZ1 a 21HZ2: 75 kPa (0,75 bar);

(b) Pro IBC typů 31H1, 31H2, 31HZ1 a 31HZ2: vždy vyšší ze dvou hodnot, první je stanovena jednou z následujících metod:

(i) celkový přetlak změřený ve velké nádobě IBC (tj. tenze par plněné látky a parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, mínus 100 kPa) při 55 °C, znásobený koeficientem bezpečnosti 1,5; tento celkový přetlak se stanoví na základě nejvyššího stupně plnění podle 4.1.1.4 a teploty plnění 15 °C; nebo násobek tenze par přepravované látky při 50 °C mínus 100 kPa, nejméně však se zkušebním přetlakem 100 kPa;

(ii) 1,75 násobek tenze par přepravované látky při 50 °C mínus 100 kPa, nejméně však se zkušebním přetlakem 100 kPa;

(iii) 1,5 násobek tenze par přepravované látky při 55 °C mínus 100 kPa, nejméně však se zkušebním přetlakem 100 kPa; a druhá se stanoví následující metodou;

(iv) dvojnásobek statického tlaku přepravované látky, nejméně však dvojnásobná hodnota statického tlaku vody.

6.5.4.8.5 Kritéria pro vyhovění zkoušce(kám)

(a) Pro IBC typů 21A, 21B, 21N, 31A, 31B a 31N, které byly podrobeny zkušebnímu tlaku stanovenému v 6.5.4.8.4.1 a) nebo b): žádný únik plněné látky;

(b) Pro IBC typů 31A, 31B a 31N, které byly podrobeny zkušebnímu tlaku stanovenému v 6.5.4.8.4.1 c): žádná trvalá deformace, která by učinila IBC nezpůsobilou pro přepravu ani žádný únik naplněné látky;

(c) Pro IBC z tuhého plastu a kombinovaná IBC: žádná trvalá deformace, která by učinila IBC nezpůsobilou pro přepravu, ani žádný únik přepravované látky.

6.5.4.9 Zkouška pádem

6.5.4.9.1 Rozsah použití
Pro všechny typy IBC jako zkouška konstrukčního typu.

6.5.4.9.2 Příprava IBC pro zkoušku

(a) Kovové IBC: IBC musí být naplněny na nejméně 95 % svého vnitřního objemu pro tuhé látky nebo na 98 % pro kapaliny podle konstrukčního typu. Zařízení pro vyrovnání tlaku musí být vyřazena z provozu nebo odstraněna a vzniklé otvory uzavřeny;

(b) Flexibilní IBC: IBC musí být naplněny na nejméně 95 % svého vnitřního objemu rovnoměrně rozloženým nákladem na svou maximální dovolenou celkovou hmotnost;

(c) IBC z tuhého plastu a kombinované IBC: IBC musí být naplněny na nejméně 95 % svého vnitřního objemu pro tuhé látky nebo na 98 % pro kapaliny podle konstrukčního typu. Zařízení pro vyrovnání tlaku musí být vyřazena z provozu nebo odstraněna a vzniklé otvory uzavřeny. Zkoušení musí být prováděny, když teplota zkušebního vzorku a jeho obsahu byl snížena na minus 18 °C nebo nižší. Pokud zkušební vzorky kombinovaných IBC jsou připraveny tímto způsobem, může být upuštěno od kondicionování stanoveného v 6.5.4.3.1. Kalina musí být udržována v kapalném stavu, v nezbytném případě s nemrznoucí příměsí. Toto kondiciování se nemusí provádět, pokud dotyčné materiály jsou dostatečně tvárné a pevné v tahu při nízkých teplotách;

(d) Lepenkové a dřevěné IBC: IBC musí být naplněny na nejméně 95 % svého vnitřního objemu pro tuhé látky nebo na 98 % pro kapaliny podle konstrukčního typu.

6.5.4.9.3 Postup zkoušky
IBC musí být spuštěna na pevný, nepružící, hladký, plochý a vodorovný povrch tak, aby IBC aby narazila na dno na nejslabší místo své základny. IBC o vnitřním objemu 0,45 m³ nebo menším musí být. podrobena též zkoušce pádem:

(a) Kovové IBC: na nejzranitelnější část jinou, než je základna IBC zkoušená prvním pádem;

(b) Flexibilní IBC: na nejzranitelnější boční stranu;

(c) IBC z tuhého plastu, kombinované, lepenkové a dřevěné IBC: na plochu boční strany, na plochu vrchní části a na hranu.

6.5.4.9.4 Výška pádu

Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
1.8 m	1.2 m	0.8 m

6.5.4.9.5 Kritéria pro vyhovění zkoušce

(a) Kovové IBC: žádná ztráta obsahu;

(b) Flexibilní IBC: žádná ztráta obsahu. Malé unikání např. z uzávěrů nebo místy na švech při nárazu není považováno za vadu IBC, pokud nedochází po její postavení na zem k dalšímu úniku;

(c) IBC z tuhého plastu, lepenkové a dřevěné IBC: žádná ztráta obsahu. Malé unikání např. z uzávěrů nebo místy na švech při nárazu není považováno za vadu IBC, pokud nedochází po její postavení na zem k dalšímu úniku;

6.5.4.10 Zkouška roztržením

6.5.4.10.1 Rozsah použití
Pro všechny typy flexibilních IBC jako zkouška konstrukčního typu.

6.5.4.10.2 Příprava IBC pro zkoušku
IBC musí být naplněna nejméně do 95 % svého vnitřního objemu rovnoměrně rozloženým nákladem do nejvyšší dovolené hmotnosti nákladu.

6.5.4.10.3 Postup zkoušky
Když je IBC na zemi, provede se řez nožem v délce 100 mm, který úplně pronikne nejširší z bočních stěn v úhlu 45 ° k hlavní ose IBC, a to v polovině výšky mezi dnem IBC a horní hladinou naplněné látky. IBC musí být potom vystavena rovnoměrně rozdělenému stohovacímu zatížení odpovídajícímu dvojnásobku nejvyšší dovolené hmotnosti nákladu. Zatížení musí být vystavena nejméně po dobu 5 minut. IBC konstruované pro zdvihání shora nebo ze strany, musí být potom po odstranění stohovacího zatížení zvednuty, až se nedotýkají země, a v této poloze musí být drženy po dobu 5 minut.

6.5.4.10.4 Kritéria pro vyhovění zkoušce
Řez se nesmí prodloužit o více než 25 % své původní délky.

6.5.4.11 Zkouška převrácením (překlopením)

6.5.4.11.1 Rozsah použití
Pro všechny typy flexibilních IBC jako zkouška konstrukčního typu.

6.5.4.11.2 Příprava IBC pro zkoušku
IBC musí být naplněna nejméně na 95 % svého vnitřního objemu rovnoměrně rozloženým nákladem na nejvyšší dovolenou užitečnou hmotnost.

6.5.4.11.3 Postup zkoušky
IBC se musí převrátit a padnout tak, aby libovolné místo její horní části padlo na pevnou, nepružnou, hladkou, plochou a vodorovnou plochu.

6.5.4.11.4 Výška převrácení

Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
1.8 m	1.2 m	0.8 m

6.5.4.11.5 Kritéria pro vyhovění zkoušce
Žádná ztráta obsahu. Malé unikání např. z uzávěrů nebo místy na švech při nárazu není považováno za vadu IBC, pokud nedochází po jejím postavení na zem k dalšímu úniku;

6.5.4.12 Zkouška vztyčováním

6.5.4.12.1 Rozsah použití
Pro všechny flexibilní IBC konstruované pro zvedání shora nebo ze strany jako zkouška konstrukčního typu.

6.5.4.12.2 Příprava IBC pro zkoušku
IBC musí být naplněna nejméně na 95 % svého vnitřního objemu rovnoměrně rozloženým nákladem na nejvyšší dovolenou užitečnou hmotnost.

6.5.4.12.3 Postup zkoušky
Na straně ležící IBC musí být zvednuta jedním ze zvedacích zařízení nebo dvěma zvedacími zařízeními, jsou-li k dispozici čtyři, zvednuta rychlostí nejméně 0,1 m/s do svislé polohy tak, aby se už nedotýkala země.

6.5.4.12.4 Kritéria pro vyhovění zkoušce
Žádné poškození IBC nebo jejích zvedacích zařízení, které by IBC učinily nezpůsobilou pro přepravu nebo manipulaci.

6.5.4.13 Protokol o zkoušce

6.5.4.13.1 Musí být sepsán protokol o zkoušce obsahující nejméně dále uvedené údaje a být přistaven k disposici uživatelům IBC:

1. Název a adresa zkušebny;

2. Jméno (název) a adresa žadatele (kde to je vhodné);

3. Jednoznačné identifikační číslo protokolu o zkoušce;

4. Datum protokolu o zkoušce;

5. Výrobce IBC;

6. Popis konstrukčního typu IBC (např. rozměry, materiály, uzávěry, tloušťky atd.), dále způsob výroby (např. tvarování foukáním), které mohou zahrnovat výkres(y) nebo/a fotografii(e);

7. Maximální vnitřní objem;

8. Charakteristiky zkoušených náplní (látek), např. viskozita a relativní hustota u kapalin a rozměr zrn u tuhých látek;

9. Popisy zkoušky a výsledky;

10. Zkušební protokol musí být podepsán s uvedením jména a postavení signatáře.

6.5.4.13.2 Protokol o zkoušce musí obsahovat prohlášení, že IBC určená pro přepravu byla zkoušena podle příslušných ustanovení dodatku A.6 a že použití jiných obalových metod nebo komponentů ji může učinit neplatnou. Jedno vyhotovení protokolu o zkoušce se uloží u příslušného orgánu.

6.5.4.14 První a periodická zkouška jednotlivých kovových IBC, IBC z tuhých plastů a kombinovaných IBC

6.5.4.14.1 Tyto zkoušky musí být prováděny podle požadavků příslušného orgánu.

6.5.4.14.2 Každá IBC musí odpovídat ze všech hledisek svému konstrukčnímu typu.

6.5.4.14.3 Každá kovová IBC, IBC z tuhého plastu a kombinovaná IBC na kapaliny nebo na tuhé látky, která je plněna nebo vyprazdňována pod tlakem (přetlakem), musí být podrobena zkoušce těsnosti jako první zkoušce (tj. před prvním použitím IBC pro přepravu) a v intervalech nejvýše dva a půl roku.

6.5.4.14.4 Tato zkouška těsnosti musí být též opakována po jakékoli opravě před znovupoužitím pro přepravu.

6.5.4.14.5 Výsledky zkoušek musí být uvedeny v protokolech o zkoušce a být uloženy u vlastníka IBC.

6.6.4 Zvláštní požadavky pro velké obaly

6.6.4.1 Zvláštní požadavky pro velké obaly z kovu
50 A z oceli
50 B z hliníku
50 N z kovu (vyjma oceli nebo hliníku)

6.6.4.1.1 Velké obaly musí být vyrobeny z vhodně formovatelného kovu, který je vhodný ke svařování. Sváry musí být odborně provedeny a musí poskytovat plnohodnotnou bezpečnost. Výkonnost materiálů při nízkých teplotách musí být případně zohledněna.

6.6.4.1.2 Musí se dbát na to, aby bylo zabráněno škodám galvanickým působením na základě doteku různých kovů.

6.6.4.2 Zvláštní požadavky pro velké obaly z flexibilních materiálů
51 H z flexibilního plastu
51 M z papíru

6.6.4.2.1 Velké obaly musí být vyrobeny z vhodných materiálů. Pevnost materiálu a provedení flexibilních velkých obalů musí být uzpůsobeny objemu a předpokládanému použití.

6.6.4.2.2 U všech flexibilních velkých obalů typu 51 M musí použitý materiál po minimálně 24 hodinovém úplném ponoření do vody vykazovat ještě minimálně 85% odolnost proti protržení (prasknutí), které původně naměřeny u vlastností materiálu při stejné zátěži a při relativní vlhkosti max. 67%.

6.6.4.2.3 Spojení musí být provedeno šitím, tepelným svařováním, lepením nebo jiným stejně vhodným postupem. Všechna šitá spojení se musí zabezpečit.

6.6.4.2.4 Flexibilní velké obaly musí vykazovat přiměřenou odolnost vůči stárnutí a ztrátě pevnosti způsobené ultrafialovým zářením, klimatickými podmínkami nebo plněný náklad musí vykazovat, že je vhodný pro předpokládané použití.

6.6.4.2.5 U flexibilních velkých obalů z plastu, u kterých je potřebná ochrana proti ultrafialovému záření, musí být přidány saze nebo jiné vhodné pigmenty nebo inhibitory. Tyto příměsi se musí snášet s plněným nákladem a během celé doby použití velkého obalu musí plnit svoji funkci. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů, které se odlišují od těch, které byly použity pro výrobu konstrukčního vzorku, může být upuštěno od opakování zkoušek, pokud změněný obsah sazí, pigmentů nebo inhibitorů nemá vliv na fyzikální vlastnosti materiálů.

6.6.4.2.6 Do materiálů velkých obalů smějí být přimíchány příměsi, které zlepší odolnost vůči stárnutí nebo pro jiné účely, za předpokladu, že neovlivní fyzikální nebo chemické vlastnosti.

6.6.4.2.7 Je-li velký obal naplněn nesmí poměr výšky vůči šířce činit více než 2:1

6.6.4.3 Zvláštní požadavky pro obaly z tuhých plastů
50 H z tuhých plastů

6.6.4.3.1 Velký obal musí být zhotoven z vhodného plastu známé specifikace a jeho pevnost musí odpovídat svému objemu a svému přepokládanému používání. Materiál musí být odpovídajícím způsobem odolný vůči stárnutí a ztrátě pevnosti, způsobené obsahem nebo případně působením ultrafialového záření. Výkonnost při nízkých teplotách musí být zohledněna. Unikání obsahu nesmí za normálních přepravních podmínek nastat.

6.6.4.3.2 Je-li potřebná ochrana proti ultrafialovému záření, musí být toto provedeno přidáním sazí nebo jiných vhodných pigmentů nebo inhibitorů. Tyto příměsi se musí snášet s obsahem a musí plnit svoji funkci během celé doby použití venkovního obalu. Při použití sazí, pigmentů nebo inhibitorů, které se odlišují od těch, které byly použity pro výrobu konstrukčního vzorku, může být upuštěno od opakování zkoušek, pokud změněný obsah sazí, pigmentů nebo inhibitorů nemá vliv na fyzikální vlastnosti materiálů.

6.6.4.3.3 Do materiálů velkých obalů smějí být přimíchány příměsi, které zlepší odolnost vůči stárnutí nebo pro jiné účely, za předpokladu, že neovlivní fyzikální nebo chemické vlastnosti materiálů.

6.6.4.4 Zvláštní požadavky pro velké obaly z lepenky
50 G z tuhé lepenky

6.6.4.4.1 Velký obal musí být zhotoven z tuhé plné lepenky nebo tuhé dvoustranné vlnité lepenky (jedno- nebo vícevlnité) dobré kvality, které odpovídají objemu a předpokládanému použití. Odolnost vnější plochy k absorpci vody musí být taková, že zvětšení hmotnosti během 30 minut trvající zkoušky na vsákavost vodou podle COBB – metody nesmí činit více než 155 g/m² (viz norma ISO –535:1991). Lepenka musí mít odpovídající pevnost v pohybu. Lepenka musí být nařezána tak, aby neměla žádné trhliny a zářezy, aby při sestavování nepraskala a povrch se neroztrhl nebo se silně nevyboulil. Vlny vlnité lepenky musí být pevně slepeny s vnější vrstvou.

6.6.4.4.2 Stěny, včetně vík a dna musí vykázat odolnost vůči průrazu minimálně 15 J, měřeno podle normy ISO 3036:1975.

6.6.4.4.3 Spojení vnějšího obalu velkých obalů musí vykazovat dostatečné překrytí a musí být zhotoveny lepicí páskou, slepením, spojením prostřednictvím kovových spon nebo jinými minimálně stejně vhodnými spojovacími systémy. Je–li spojení provedeno slepením nebo za použití lepicí pásky, musí se použít vodovzdorné lepidlo. Kovové spony musí procházet všemi upevňovanými a formovanými nebo chráněnými částmi tak, že nemohou odřít nebo prorazit vnitřní vyložení.

6.6.4.4.4 Podstavec palety, který tvoří součást velkého obalu anebo odnímatelné palety, musí být vhodný pro mechanickou manipulaci s nejvyšší přípustnou brutto hmotností naplněného velkého obalu.

6.6.4.4.5 Odnímatelná paleta nebo paletový podstavec musí být uzpůsobeny tak, aby se zabránilo deformaci na spodku velkého obalu, což by při manipulaci mohlo být příčinou škody.

6.6.4.4.6 U odnímatelné palety musí být těleso obalu pevně spojeno s paletou, aby se zajistila stabilita při manipulaci a přepravě. Mimo to musí být povrch odnímatelných palet prost nerovností, které by mohly poškodit IBC.

6.6.4.4.7 Aby se zvýšila odolnost při stohování, smějí být používána zesilovací zařízení jako dřevěné vzpěry, které se však mohou nacházet vně vnitřního vyložení.

6.6.4.4.8 Je-li předpokládáno stohování velkých obalů, musí být nosná plocha zhotovena tak, aby zátěž byla bezpečně rozložena.

6.6.4.5 Zvláštní požadavky pro velké obaly ze dřeva
50 C z přírodního dřeva
50 D z překližky
50 F z dřevovláknitých materiálů

6.6.4.5.1 Pevnost používaných materiálů a druh zhotovení musí odpovídat objemu a předpokládanému použití velkých obalů

6.6.4.5.2 Je-li velký obal z přírodního dřeva, musí být z dřeva dobře uskladněného, obchodně obvykle suchého a bez vad, aby se zabránilo podstatnému snížení pevnosti každého jednotlivého dílu velkého obalu. Každý díl velkého obalu musí být z jednoho kusu nebo mu musí být rovnocenný. Díly můžeme považovat za rovnocenné k dílu z jednoho kusu, pokud jsou spojeny vhodně lepeným spojením, jako např. Lindermannovo spojení (spoj typu vlaštovčího ocasu), spojením na drážku a péro, přeplátováním, vrstvením s nejméně 2 vlnovitými kovovými upevňovacími prvky pro každý spoj nebo jiným stejně účinný způsobem.

6.6.4.5.3 Je-li velký obal z překližky, musí se tato skládat nejméně ze tří vrstev a vyrobené z dobře skladované (vyzrálé) loupané, řezané dýhy, obchodně obvykle suché a bez vad, které by měly značný vliv na pevnost velkého obalu. Jednotlivé vrstvy musí být spolu sklíženy vodovzdorným lepidlem. Pro výrobu velkých obalů smí být použity také jiné vhodné materiály společně s překližkou.

6.6.4.5.4 Je-li velký obal z dřevovláknitých materiálů, pak musí být materiál odolný vůči vodě, jakož i dřevotřískové desky, desky z dřevěných vláken nebo jiné vhodné materiály.

6.6.4.5.5 Desky velkých obalů musí být pevně spojeny hřebíky nebo svorkami s rohovými lištami nebo čelními stranami nebo musí být spojeny jinými rovněž vhodnými prostředky.

6.6.4.5.6 Podstavec palety, který vytváří pevnou část velkého obalu, nebo odnímatelná paleta musí být vhodná pro mechanickou manipulaci s nejvýše přípustnou hmotností po naplnění velkého obalu.

6.6.4.5.7 Odnímatelná paleta nebo paletový podstavec musí být uzpůsobeny tak, aby se zabránilo deformaci na spodku velkého obalu, což by při manipulaci mohlo být příčinou škody.

6.6.4.5.8 U odnímatelné palety musí být střední část tělesa obalu spojena pevně s paletou, aby byla zajištěna stabilita při manipulaci a při manipulaci. Kromě toho musí být povrch odnímatelné palety prost nerovností, které by mohly velký obal poškodit.

6.6.4.5.9 Aby se zvýšila stohovatelnost, smí být použito zesilovacích zařízení, jako dřevěných vzpěr, které se však musejí nacházet vně vnitřního vyložení.

6.6.4.5.10 Je-li předpokládáno, že velké obaly budou stohovány, musí být nosné plochy uzpůsobeny tak, že dojde k bezpečnému rozložení nákladu.

6.7.4 Požadavky na konstrukci, výrobu, kontrolu a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu zchlazených zkapalněných plynů

6.7.4.1 Definice
Pro účely tohoto oddílu:
Přemístitelná cisterna znamená tepelně izolovanou multimodální cisternu s vnitřním objemem větším než 450 litrů vybavená provozní a konstrukční výstrojí nezbytnou přepravu zchlazených zkapalněných plynů. Přemístitelnou cisternu musí být možno plnit a vyprazdňovat bez sejmutí konstrukční výstroje. Musí mít stabilizační členy vně nádrže a musí ji být možno zvedat v naplněném stavu. Musí být především konstruována pro zdvih na vozidlo nebo loď a musí být vybavena zarážkami, úchyty nebo příslušenstvím umožňujícím mechanickou manipulaci. Silniční cisternová vozidla, železniční cisternové vozy, nekovové cisterny a velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), láhve na plyn a velké nádoby nejsou považovány za spadající do definice přemístitelných cisteren;
Cisterna znamená konstrukci, kterou normálně tvoří buď:
Nádrž znamená část přemístitelné cisterny, která obsahuje zchlazené zkapalněné plyny určené pro přepravu, včetně otvorů a jejich uzávěrů, ale nezahrnuje provozní výstroj a konstrukční výstroj;
Plášť znamená vnější izolační opláštění, které může být částí izolačního systému;
Provozní výstroj znamená měřicí přístroje a plnicí, vyprazdňovací, větrací, pojistná, komprimující, chladicí a tepelně izolační zařízení;
Konstrukční výstroj znamená výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky vně nádrže;
Nejvyšší dovolený provozní tlak (MAWP) znamená nejvyšší dovolený efektivní přetlak ve vrcholu nádrže naplněné přemístitelné cisterny v její provozní poloze včetně nejvyššího efektivního tlaku během plnění a vyprazdňování;
Zkušební tlak znamená nejvyšší přetlak ve vrcholu nádrže během tlakové zkoušky;
Zkouška těsnosti znamená zkoušku nádrže a její provozní výstroje používající plyn do vnitřního tlaku nejméně 90 % MAWP;
Nejvyšší dovolená celková hmotnost (MPGM) znamená součet vlastní hmotnosti přemístitelné cisterny a nejvyšší dovolené užitečné hmotnosti;
Skutečná doba naplnění znamená dobu, která uplyne od začátku plnění až do zvýšení tlaku vlivem zahřívání na nejnižší nastavený tlak zařízení omezujícího(ch) tlak;
Referenční ocel znamená ocel s mezí pevností v tahu 370 N/mm² a prodloužením při přetržení 27 %;
Nejvyšší konstrukční teplota znamená teplotu, která je používána pro konstrukci a výrobu nádrže nepřekračující nejnižší (studenou) teplotu (provozní teplotu) obsahu během normálních podmínek plnění, vyprazdňování a přepravy.

(a) Plášť a jedna nebo více nádrží, kde z prostoru mezi nádrží(emi) a pláštěm je vyčerpán vzduch (vakuová izolace), a tento systém může být současně doplněn tepelně izolačním systémem; nebo

(b) Plášť a vnitřní nádrž s mezivrstvou tepelně izolačního materiálu (např. tuhé pěny);

6.7.4.2 Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky

6.7.4.2.1 Nádrže musí být zkonstruovány a vyrobeny podle požadavků předpisů pro tlakové nádoby uznávaných příslušným orgánem. Nádrže a pláště musí být vyrobeny z kovových materiálů vhodných pro tváření. Pláště musí být vyrobeny z oceli. Nekovové materiály mohou být použity pro připojení a podpory mezi nádrží a pláštěm, pokud vlastnosti těchto materiálů při nejmenší konstrukční teplotě jsou prokázány jako dostačující. Materiály musí v zásadě odpovídat národním nebo mezinárodním materiálovým normám. Pro svařované nádrže a pláště musí být použity pouze materiály, jejichž svařitelnost byla plně prokázána. Svary musí být odborně provedeny a musí zaručovat úplnou bezpečnost. Pokud je to nezbytné z hlediska výrobního postupu nebo materiálů, nádrže musí být vhodně tepelně zpracovány pro zajištění přiměřené tuhosti ve svaru a v tepelně namáhaných zónách. Při volbě materiálu musí být vzato v úvahu rozmezí konstrukční teploty s přihlédnutím k nebezpečí křehkého lomu, vodíkové křehkosti namáhání korozívními trhlinami a odolnosti proti nárazu. Pokud je použita jemnozrnná ocel, zaručená mez průtažnosti musí být nejméně 460 N/mm² a zaručená hodnota meze pevnosti nejméně 725 N/mm² podle materiálové specifikace. Materiály přemístitelné cisterny musí být vhodné pro klimatické podmínky, v nichž mohou být přepravovány.

6.7.4.2.2 Jakákoli část přemístitelné cisterny, včetně spojovacích prvků, těsnění a potrubí, které mohou normálně přijít do styku s přepravovaným zchlazeným zkapalněným plynem musí být snášenlivá s tímto zchlazeným zkapalněným plynem.

6.7.4.2.3 Musí se zabránit dotyku mezi různými kovy, který by mohl mít za následek poškození galvanickým účinkem.

6.7.4.2.4 Systém tepelné izolace musí tvořit úplné opláštění nádrže(í) účinnými izolačními materiály. Vnější izolace musí být chráněna pláštěm tak, aby se zabránilo pronikaní vlhkosti a jinému poškození za normálních přepravních podmínek.

6.7.4.2.5 Pokud je plášť uzavřen tak, že je plynotěsný, zařízení musí být provedeno tak, aby zabránilo jakémukoli nebezpečnému tlaku vyvíjenému v izolačním prostoru.

6.7.4.2.6 Přemístitelné cisterny určené pro přepravu zchlazených zkapalněných plynů majících bod varu nižší než minus (-) 182°C při atmosférickém tlaku nesmí obsahovat materiály, které mohou nebezpečně reagovat s kyslíkem nebo kyslíkem obsaženým ve vzduchu, pokud jsou umístěny v částech tepelné izolace, kde je nebezpečí styku s kyslíkem nebo s kapalinou obohacenou kyslíkem.

6.7.4.2.7 Izolační materiály se nesmí příliš zhoršovat v provozu.

6.7.4.2.8 Referenční skutečná doba naplnění musí být stanovena pro každý zkapalněný plyn určený k přepravě v přemístitelné cisterně.
Pokud je prováděna zkouška při konstantním tlaku, musí se brát v úvahu změny atmosférického tlaku. Pokud se provádějí zkoušky, korekce musí být provedeny pro jakékoli změny okolní teploty od očekávané referenční teploty hodnoty 30°C.
POZN.: Pro stanovení skutečné teploty naplnění před každou cestou, viz 4.2.3.7.

6.7.4.2.8.1 Referenční skutečná doba naplnění musí být stanovena metodou uznávanou příslušným orgánem na základě následujícího:

(a) Účinnosti izolačního systému stanovené podle 6.7.4.2.8.2;

(b) Nejnižšího nastaveného tlaku zařízení omezujícího(ch) tlak;

(d) Očekávané okolní teploty 30 °C;

(e) Fyzikálních vlastností jednotlivého zchlazeného zkapalněného plynu určeného k přepravě.

6.7.4.2.8.2 Účinnost izolačního systému (tepelný příkon ve wattech) musí být stanoven při zkoušce typu přemístitelné cisterny podle postupu uznávaného příslušným orgánem. Tuto zkoušku tvoří buď:

(a) Zkouška při konstantním tlaku (např. při atmosférickém tlaku), pokud ztráta zchlazeného zkapalněného plynu je měřena po celou dobu; nebo

(b) Zkouška uzavřeného systému pokud vzrůst tlaku v nádrži je měřen po celou dobu.

6.7.4.2.9 Cisterna s pláštěm vakuově izolované dvojité stěny musí mít buď vnější konstrukční tlak nejméně 100 kPa (1 bar) přetlaku vypočteného podle uznávaného technického předpisu a kalkulovaného kritického tlaku nejméně 200 kPa (2 bary) přetlaku. Vnitřní a vnější vyztužení mohou být zahrnuta při výpočtu schopnosti pláště odolávat vnějšímu tlaku.

6.7.4.2.10 Přemístitelné cisterny musí být konstruovány a vyráběny se základnou zajišťující bezpečnost během přepravy a s vhodnými zvedacími a spouštěcími zařízeními.

6.7.4.2.11 Přemístitelné cisterny musí být konstruovány tak, aby odolaly, beze ztráty obsahu, nejméně vnějšímu tlaku vyvolanému obsahem a statickým, dynamickým a tepelným namáháním během normálních podmínek manipulace a přepravy. Konstrukce musí prokázat, že účinky únavy způsobené opakovaným působením těchto namáháním během očekávané životnosti přemístitelné cisterny byly vzaty v úvahu.

6.7.4.2.12 Přemístitelné cisterny a jejich upevnění musí při nejvyšším dovoleném zatížení být schopny absorbovat následující jednotlivé statické síly:

(a) Ve směru jízdy: dvojnásobek MPGM násobená zemským zrychlením (g)⁸⁾;

(b) Vodorovně kolmo na směr jízdy: MPGM (pokud směr jízdy není jasně určen, síly musí být rovnocenné dvojnásobku MPGM) násobené zemským zrychlením (g)⁸⁾;

(d) Svisle dolů: dvojnásobek MPGM (celkové zatížení včetně účinku gravitace) násobené zemským zrychlením (g)⁸⁾.

6.7.4.2.13 U každé ze sil v 6.7.2.2.12 musí být zachován koeficient bezpečnosti takto:

(a) Pro kovy mající výrazně definovanou mez průtažnosti koeficient 1,5 ve vztahu k mezi průtažnosti; nebo

(b) Pro kovy nemající výrazně definovanou mez průtažnosti koeficient 1,5 ve vztahu k zaručeným 0,2 % prokázané průtažnosti a pro austenitické oceli 1 % prokázané průtažnosti.

6.7.4.2.14 Hodnoty meze pevnosti nebo prokázané pevnosti musí být hodnoty podle národních a mezinárodních materiálových norem. Pokud jsou používány austenitické oceli, stanovené nejnižší hodnoty meze pevnosti nebo prokázané pevnosti podle materiálových norem mohou být zvýšeny o 15 %, pokud tyto vyšší hodnoty jsou ověřeny v materiálových kontrolních osvědčeních. Pokud neexistuje žádná materiálová norma pro daný materiál, hodnota meze pevnosti nebo prokázané pevnosti musí být schválena příslušným orgánem.

6.7.4.2.15 Pokud nádrže určené pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů jsou vybaveny tepelnou izolací, systémy tepelné izolace musí splňovat následující požadavky:

6.7.4.3 Konstrukční kritéria

6.7.4.3.1 Nádrže musí být kruhového průřezu.

6.7.4.3.2 Nádrže musí být zkonstruovány a vyrobeny tak, aby odolaly zkušebnímu tlaku nejméně 1,3 násobku MAWP. Pro nádrže s vakuovou izolací zkušební tlak nesmí být menší než součet MAWP a 100 kPa (1 bar). V žádném případě zkušební tlak nesmí být menší než 300 kPa (3 bary) přetlaku. Pozornost musí být věnována požadavkům na nejmenší tloušťku stěny uvedeným v 6.7.4.4.2 až 6.7.4.4.7.

6.7.4.3.3 Pro kovy vykazující zřetelnou mez pevnosti nebo charakterizované zaručenou prokázanou pevností (0,2% prokázané pevnosti obecně nebo 0.1 % prokázané pevnosti pro austenitické oceli) primární povrchové napětí σ v nádrži nesmí překročit 0,75 Re nebo 0,50 Rm, která z nich je nižší, při zkušebním tlaku, kde:
Re = výrazná mez průtažnosti v N/mm² nebo 0,2 % prokázané průtažnosti nebo pro austenitické ocele 1 % prokázané průtažnosti;
Rm = zaručená minimální pevnost v tahu v N/mm²

6.7.4.3.3.1 Použité hodnoty Re a Rm musí být stanoveny jako nejmenší hodnoty podle národních a mezinárodních materiálových norem. Pokud je použita austenitická ocel, stanovené nejnižší hodnoty pro Re a Rm podle materiálových norem mohou být zvýšeny až o 15%, jestliže vyšší hodnoty jsou ověřeny v materiálové kontrolním osvědčení. Neexistují-li žádné materiálové normy pro daný kov, použité hodnoty Re a Rm musí být schváleny příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem.

6.7.4.3.3.2 Oceli, které mají poměr Re/Rm větší než 0,85, nejsou dovoleny pro výrobu svařovaných nádrží. Hodnoty Re a Rm použité pro stanovení tohoto poměru musí být hodnoty uvedené v materiálovém kontrolním osvědčení.

6.7.4.3.3.3 Oceli použité pro konstrukci nádrží musí mít prodloužení při přetržení v % nejméně 10 000/Rm s absolutním minimem 16 % pro jemnozrnné oceli a 20 % pro ostatní oceli. Hliník a hliníkové slitiny používané v konstrukci nádrží musí mít prodloužení při přetržení v % nejméně 10 000/Rm s absolutním minimem 12 %.

6.7.4.3.3.4 Pro účely stanovení skutečných hodnot materiálů je třeba dodat, že pro plášťový materiál osa vzorku kovu pro zkoušku pevnosti musí být v pravém úhlu (kolmá) ke směru stáčení. Stálé prodloužení při přetržení musí být měřeno na zkušebních vzorcích v pravoúhlých příčných řezech v souladu s ISO 6892:1998 používající 50 mm délky měření.

6.7.4.4 Minimální tloušťka stěny

6.7.4.4.1 Minimální tloušťka steny musí být větší než tloušťka stanovena takto:

(a) Minimální tloušťka steny stanovena podle požadavků 6.7.4.4.2 až 6.7.4.4.7; a

(b) Minimální tloušťka steny stanovena s uznávanými předpisy pro tlakové nádoby včetně požadavků v 6.7.4.3.

6.7.4.4.2 Nádrže o průměru nejvýše 1,80 m nesmí mít tloušťku menší než 5 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku v použitém kovu. Nádrže o průměru větším než 1,80 m nesmí mít tloušťku menší než 6 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku v použitém kovu.

6.7.4.4.3 Nádrže vakuově izolovaných cisteren o průměru nejvýše 1,80 m nesmí mít tloušťku menší než 3 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku v použitém kovu. Takové nádrže o průměru větším než 1,80 m nesmí mít tloušťku menší než 4 mm v referenční oceli nebo rovnocennou tloušťku v použitém kovu.

6.7.4.4.4 Pro vakuově izolované cisterny celková tloušťka pláště a nádrže musí odpovídat nejmenší tloušťce předepsané v 6.7.4.4.2, tloušťka nádrže samé nesmí být menší než nejmenší tloušťka předepsaná v 6.7.4.4.3.

6.7.4.4.5 Nádrže nesmí mít tloušťku menší než 3 mm bez ohledu na materiál konstrukce.

6.7.4.4.6 Rovnocenná tloušťka oceli jiná než předepsaná pro referenční ocel v 6.7.4.4.2 a 6.7.4.4.3 musí být stanovena podle tohoto vzorce:
$e_{1} = \frac{21,4 e_{0}}{\sqrt[3]{{R m}_{1} A_{1}}}$
kde:
e₁ = požadovaná rovnocenná tloušťka (v mm) použité oceli;
e₀ = minimální tloušťka (v mm) referenci oceli uvedena v 6.7.4.4.2 a 6.7.4.4.3;
Rm₁ = minimální zaručená pevnost v tahu (v N/mm²) použité oceli (viz 6.7.4.4.3);
A₁ = zaručené minimální prodloužení při přetržení (v %) použité oceli podle národních nebo mezinárodních norem.

6.7.4.4.7 V žádném případě nesmí být tloušťka stěny nádrže menší, než je předepsána v 6.7.4.4.1 až 6.7.4.4.5. Všechny části nádrže musí mít minimální tloušťku ustanovenou v 6.7.4.4.1 až 6.7.4.4.6. Tato tloušťka musí být výlučně bez jakýchkoli známek koroze.

6.7.4.4.8 Nesmí být žádná náhlá změna tloušťky v místě spojení konců (den) k cylindrické částí nádrže.

6.7.4.5 Provozní výstroj

6.7.4.5.1 Provozní výstroj musí být tak uspořádána, aby byla chráněna proti nebezpečí utržení nebo poškození během přepravy a manipulace. Pokud spoj mezi rámem a cisternou nebo pláštěm a nádrží dovoluje relativní pohyb, výstroj musí být tak upevněna, aby dovolovala takový pohyb bez nebezpečí poškození provozních částí. Vnější spojovací vyprazdňovací prvky (potrubí, uzavírací ventily), uzavírací ventil a jeho sedlo musí být chráněny proti nebezpečí utržení působením vnějších sil (např. použitím pružných částí). Plnící a vyprazdňovací zařízení (včetně přírub nebo šroubových uzávěrů) a jakékoliv ochranné kryty musí umožňovat zajištění proti jakémukoliv uzavření.

6.7.4.5.2 Každý plnicí a vyprazdňovací otvor přemístitelných cisteren používaných pro přepravu hořlavých zchlazených zkapalněných plynů musí být vybaven nejméně třemi vzájemně nezávislými uzavíracími zařízeními v sérii, první uzavírací ventil umístěný co nejblíže k plášti, druhý uzavírací ventil a třetí slepá příruba nebo rovnocenné zařízení. Uzavírací ventil nejbližší k plášti musí být rychle uzavíratelné zařízení, které uzavírá automaticky v případě nezamýšleného pohybu přemístitelné cisterny během plnění nebo vyprazdňování nebo vzniku požáru. Toto zařízení musí být také možno dálkově ovládat.

6.7.4.5.3 Každý plnicí a vyprazdňovací otvor přemístitelných cisteren používaných pro přepravu hořlavých zchlazených zkapalněných plynů musí být vybaven nejméně dvěma vzájemně nezávislými uzavíracími zařízeními v sérii, první uzavírací ventil umístěný co nejblíže k plášti, druhé slepá příruba nebo rovnocenné zařízení.

6.7.4.5.4 Pro části potrubí, které zůstávají uzavřeny na obou stranách a kde může být uzavřena kapalina, musí být zajištěna metoda automatického vyrovnávání tlaku pro zabránění zvýšení tlaku vyvinutého v potrubí.

6.7.4.5.5 Vakuově izolované cisterny nemusí mít otvory pro kontrolu.

6.7.4.5.6 Vnější spojovací prvky musí soustředěny, jak je to účelně proveditelné.

6.7.4.5.7 Každý spoj na přemístitelné cisterně musí být zřetelně označen s uvedením své funkce.

6.7.4.5.8 Každý uzavírací ventil nebo jiné uzavírací prostředky musí být konstruovány a vyrobeny na tlak nádrže MAWP a vyšší berouce v úvahu teploty očekávané během přepravy. Všechny uzavírací ventily se šroubovými vřeteny musí být uzavírány pravotočivým pohybem ručního kola. Pro ostatní ventily poloha (otevřená a zavřená) a směr uzavírání musí zřetelně vyznačena. Všechny uzavírací ventily musí být konstruovány tak, aby se zabránilo neúmyslnému otevření.

6.7.4.5.9 Pokud jsou použita tlaková zařízení, musí spoje těchto zařízení pro kapaliny a páru pokud možno opatřeny ventilem na obalu, aby se při poškození tlakových zařízení zabránilo uniku naplněné věci.

6.7.4.5.10 Potrubí musí být konstruováno, vyrobeno a instalováno tak, aby se zabránilo nebezpečí poškození působením tepelné roztaživosti a smršťování mechanických rázů a vibrací. Všechna potrubí musí být z vhodného kovového materiálu. Pro ochranu před únikem způsobenému ohněm musí se používat pouze ocelové potrubí a svařované spoje mezi pláštěm a spojem k prvnímu uzávěru jakéhokoli vývodu. Metoda připojení uzávěru k tomuto spoji musí být odsouhlaseny příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem. Spoje potrubí musí být svařeny všude, kde je to nezbytné.

6.7.4.5.11 Spoje v měděném potrubí musí být spájeny nebo mít rovnocenně silné kovové spojení. Bod tavení pájecích materiálů nesmí být vyšší než 525°C. Spoje nesmí snižovat pevnost potrubí, což se může stát při přeříznutí vláken.

6.7.4.5.12 Materiály konstrukce ventilů a příslušenství musí mít uspokojivé vlastnosti při nejnižší provozní teplotě přemístitelné cisterny.

6.7.4.5.13 Průtržný tlak všech potrubí a spojovacích prvků potrubí nesmí být menší než nejvyšší čtyřnásobek MAWP nádrže nebo čtyřnásobek tlaku, kterému může být podrobena v provozu činností čerpadla nebo jiného zařízení (kromě zařízení na vyrovnávání tlaku).

6.7.4.6 Zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.4.6.1 Každá nádrž musí být provedena se dvěma nezávislými pružinovými zařízeními pro vyrovnávání tlaku. Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí otevírat automaticky při tlaku nejméně MAWP být plně otevřeny při tlaku rovném 110% MAWP. Tato zařízení musí po vypuštění uzavírat při tlaku nižším nejvýše o 10% otevíracího tlaku a musí zůstat uzavřen při všech nižších tlacích. Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být typu, který bude odolávat dynamickým silám včetně pohybu kapaliny.

6.7.4.6.2 Nádrže pro nehořlavé zchlazené zkapalněné plyny a vodík mohou mít kromě toho průtržné kotouče v sérii s pružinovými zařízeními pro vyrovnávání tlaku, jak je uvedeno v 6.7.4.7.2 a 6.7.4.7.3.

6.7.4.6.3 Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být konstruováno tak, aby se zabránilo vstupu cizí věci, úniku kapaliny a vývoji nebezpečného zvýšeného tlaku.

6.7.4.6.4 Zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být schválena příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem.

6.7.4.7 Kapacita a nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.4.7.1 V případě ztráty podtlaku ve vakuově izolované cisterně nebo ztráty 20 % izolace cisterny izolované tuhými materiály kombinovaná kapacita všech instalovaných zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být dostatečná, aby tlak (včetně akumulace) uvnitř nádrže nepřekročil 120 % MAWP.

6.7.4.7.2 Pro nehořlavé zchlazené zkapalněné plyny (kromě kyslíku) a vodík tato kapacita může být dosažena použitím průtržných kotoučů paralelně s požadovanými zařízeními pro vyrovnávání tlaku. Průtržné kotouče se musí protrhnout při jmenovitém tlaku rovném zkušebnímu tlaku nádrže.

6.7.4.7.3 Za okolností popsaných v 6.7.4.7.1 a 6.7.4.7.2 společně s kompletním prošlehnutím plamene kombinovaná kapacita všech instalovaných zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být dostatečná, aby omezila tlak v nádrži na zkušební tlak.

6.7.4.7.4 Požadovaná kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být vypočtena podle technických předpisů uznávaných příslušným orgánem⁹⁾.

6.7.4.8 Označování zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.4.8.1 Každé zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být zřetelně a trvale označeno těmito údaji:
Pokud je to proveditelné, musí být uvedeny následující údaje:

(a) Tlak (v barech nebo kPa), na které je nastaveno vypouštění;

(b) Dovolená tolerance vypouštěcího tlaku pro pružinová zařízení pro vyrovnávání tlaku;

(d) Nastavená průtoková kapacita zařízení v normálních krychlových metrech vzduchu za sekundu (m³/s);

(e) Jméno výrobce a příslušné katalogové číslo zařízení pro vyrovnávání tlaku.

6.7.4.8.2 Nastavená průtoková kapacita označená na zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být stanovena podle ISO 4126-1:1991.

6.7.4.9 Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.4.9.1 Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být dostatečných rozměrů, aby umožnily neomezeně propustit požadované vypouštění do zařízení pro vyrovnávání tlaku. Žádný uzavírací ventil nesmí být vestavěn mezi nádrž a zařízení pro vyrovnávání tlaku, kromě zdvojeného zařízení pro údržbu nebo jiných důvodů a uzavíracích ventilů sloužících pro uzamčení otevřeného zařízení v provozu nebo uzavíracích ventilů vzájemně uzamčených tak, že požadavky 6.7.4.7 jsou vždy splněny. Nesmí být žádná překážka pro otevírání vedení k zařízení ventilačnímu nebo pro vyrovnávání tlaku, která by mohla omezit nebo uzavřít průtok z nádrže do tohoto zařízení. Otvory od vyústění zařízení pro vyrovnávání tlaku, pokud jsou používány, musí vypouštět přebytečné páry nebo kapaliny do atmosféry za podmínek minimálního zpětného tlaku do zařízení pro vyrovnávání tlaku.

6.7.4.10 Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku

6.7.4.10.1 Každé vyústění zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být umístěno na vrchol nádrže co nejblíže podélnému a příčnému středu nádrže, jak je to proveditelné. Všechna vyústění zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být umístěna tak, aby za podmínek maximálního plnění byla ve výparném prostoru nádrže, a zařízení musí být tak uspořádáno, aby zajistilo neomezené vypouštění unikajících par. U zchlazených zkapalněných plynů musí být unikající páry vyvedeny přímo ven z nádrže takovým způsobem, aby se nemohly dostat pod cisternu. Ochranná zařízení, která odklánějí proud par, jsou dovolena pouze tehdy, nezmenšují-li kapacitu zařízení pro vyrovnávání tlaku.

6.7.4.10.2 Uspořádání musí být provedena tak, aby zabránila přístupu nepovolaných osob k zařízení pro vyrovnávání tlaku a chránila tato zařízení před poškozením způsobeným převrácením přemístitelné cisterny.

6.7.4.11 Stavoznaky (měrná zařízení)

6.7.4.11.1 Pokud přemístitelná cisterna je určena pro hmotnostní plnění, musí být vybavena jedním nebo více měřícími zařízeními. Skleněné stavoznaky a měřidla vyrobená z křehkého materiálu, která jsou v přímém styku s obsahem nádrže, nesmí být použity.

6.7.4.11.2 Spoj pro měření podtlaku musí být proveden v plášti.

6.7.4.12 Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren

6.7.4.12.1 Přemístitelné cisterny musí být konstruovány a vyráběny s podpěrnou konstrukcí zajišťující jejich bezpečnou základnu během přepravy. Síly uvedené v 6.7.3.2.9 a koeficient bezpečnosti uvedený v 6.7.3.2.10 musí být vzaty v úvahu při konstrukci. Zarážky, rámy, podstavce nebo jiné podobné konstrukce jsou přípustné.

6.7.3.12.2 Kombinovaná namáhání způsobená konstrukční výstrojí přemístitelné cisterny (např. podstavce, rámy atd.) a zvedací a spouštěcí zařízení nesmí způsobit nadměrné namáhání v jakékoli části nádrže. Stabilní zvedací a spouštěcí zařízení musí být namontování na všech přemístitelných cisternách. Přednostně musí být upevněna na podpěry přemístitelné cisterny, avšak mohou být připevněny k výztužným deskám umístěným na nádrži v bodech jejich podpěr.

6.7.3.12.3 Při konstrukci podpěr a rámu se musí brát v úvahu klimatický korozívní účinek.

6.7.3.12.4 Kapsy pro zvedací vidlice musí být uzavíratelné. Prostředky pro uzavření těchto kapes musí tvořit trvalou část rámu nebo trvale připojeny k rámu. Jednokomorové přemístitelné cisterny o délce menší než 3,65 m nemusí mít tyto kapsy uzavíratelné, pokud:

(a) nádrž a všechny spojovací prvky jsou dobře chráněny proti úderům zvedacích vidlí; a

(b) vzdálenost mezi středy kapes pro zvedací vidlice je nejméně polovina maximální délky přemístitelné cisterny.

6.7.4.12.5 Pokud přemístitelné cisterny nejsou během přepravy chráněny podle 4.2.3.3, nádrže a provozní výstroj musí být chráněny proti poškození nádrže a provozní výstroje podélným nebo příčným nárazem nebo převrácením. Vnější spojovací prvky musí být chráněny tak, aby byl vyloučen únik obsahu nádrže při nárazu nebo převrácení přemístitelné cisterny na tyto spojovací prvky. Příklady takové ochrany:

(a) Ochrana proti bočnímu nárazu, kterou mohou tvořit podélné výztuže chránící nádrž z obou stran na výškové úrovni jejího středu;

(b) Ochrana přemístitelné cisterny proti převrácení, kterou mohou tvořit výztužné prstence nebo výztuže upevněné napříč rámu;

(d) Ochrana nádrže proti poškození nárazem nebo převrácením použitím rámu ISO podle ISO 1496-3:1995.

(e) Ochrana přemístitelné cisterny před nárazem a převrácení vakuově izolačním pláštěm.

6.7.4.13 Schválení konstrukce

6.7.4.13.1 Příslušný orgán nebo jím pověřený orgán vydá osvědčení o schválení konstrukce pro jakoukoli novou konstrukci přemístitelné cisterny. Toto osvědčení ověřuje, že přemístitelná cisterna byla prohlédnuta tímto orgánem, je vhodná pro její zamýšlený účel a odpovídá požadavkům této kapitoly. Pokud série přemístitelných cisteren jsou vyráběny beze změny konstrukce, osvědčení platí pro celé tyto série. Osvědčení se musí odvolávat na zkušební zprávu prototypu, zchlazené zkapalněné plyny dovolené přepravovat, materiály konstrukce nádrže a potažení (pokud bylo použito) a schvalovací číslo. Schvalovací číslo musí tvořit mezinárodní rozeznávací značka státu předepsaná v Úmluvě o silničním provozu, Vídeň I868, a registrační číslo. Jakákoliv alternativní ujednání k 6.7.1.2 musí být uvedena v osvědčení. Schválení konstrukce může sloužit pro schválení menších přemístitelných cisteren vyrobených z materiálů téhož druhu a tloušťky, stejnou výrobní technologií a s identickými podpěrami, rovnocennými uzávěry a dalším příslušenstvím.

6.7.4.13.2 Zkušební zpráva prototypu pro schválení konstrukce musí obsahovat nejméně toto:

(a) Výsledky zkoušky vhodného rámu uvedené v ISO 1496-3:1995;

(b) Výsledky první prohlídky a zkoušky uvedené v 6.7.4.14.3;

6.7.4.14 Kontrola a zkoušení

6.7.4.14.1 Pro cisterny odpovídající definici kontejneru v CSC prototyp představující každou konstrukci musí být podroben zkoušce nárazem. Prototyp přemístitelné cisterny musí prokázat schopnost absorpce sil způsobených nárazem nejméně čtyřnásobku (4 g) MPGM plně naložené přemístitelné cisterny při typickém trvání mechanického rázu očekávaného v železniční dopravě. Dále je uveden seznam norem popisujících metody vhodné pro provedení zkoušky nárazem:
Association of American Railroads,
Manual of Standards and Recommended Practices,
Specifications for Acceptability of Tank Containers (AAR.600), 1992
Canadian Standards Association (CSA),
Highway Tanks and Portable Tanks for the Transportation of Dangerous Goods(B620-1987)
Deutsche Bahn AG
Zentralbereich Technik, Minden
Portable tanks, longitudinal dynamic impact test
Société Nationale des Chemins de Fer Français
C.N.E.S.T. 002-1966.
Tank containers, longitudinal external stresses and dynamic impact tests
Spoornet, South Africa
Engineering Development Centre (EDC)
Testing of ISO Tank Containers
Method EDC/TES/023/000/1991-06

6.7.4.14.2 Těleso cisterny a součásti výstroje každé přemístitelné cisterny musí být kontrolovány a zkoušeny před jejím prvním uvedením do provozu (první kontrola a zkouška) a potom v nejvýše pětiletých intervalech (periodická kontrola a zkouška po pěti letech) s kontrolou a zkouškou v polovině této doby (periodická kontrola a zkouška po dvou a půl letech). Kontrola a zkouška může být provedena po dobu tří měsíců před nebo po stanoveném datu. Výjimečná kontrola a zkouška musí být provedena bez ohledu na datum poslední periodické kontroly a zkoušky, pokud je to nezbytné podle 6.7.4.14.7.

6.7.4.14.3 První kontrola a zkouška přemístitelné cisterny musí zahrnovat kontrolu konstrukčních charakteristik, vnitřní a vnější prohlídku přemístitelné cisterny a jejích spojovacích prvků vzhledem ke zchlazeným zkapalněným plynům, které v ní mají být přepravovány, a tlakovou zkoušku podle zkušebních postupů uvedených v 6.7.4.3.2. Tlaková zkouška může být provedena jako hydraulická tloušťka nebo použitím jiné kapaliny nebo plynu po dohodě s příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem. Před uvedením přemístitelné cisterny do provozu musí být též provedeny zkouška těsnosti a zkouška uspokojivého provozu celé provozní výstroje. Pokud byly nádrž a její spojovací prvky tlakově zkoušeny odděleně, musí být po jejich zkompletování podrobeny zkoušce těsnosti. Všechny svary vystavené úrovni plného namáhání v nádrži musí být zkontrolovány během první zkoušky rentgenem, ultrazvukem nebo jinou metodou nedestruktivní zkoušky. To se nevztahuje na plášť.

6.7.4.14.4 Periodická kontrola a zkouška po 5 a 2,5 letech zahrnuje vnější prohlídku přemístitelných cisteren a jejich spojovacích prvků vzhledem k přepravovaným zchlazeným zkapalněným plynům, zkoušku těsnosti, zkoušku uspokojivého provozu celé provozní výstroje a indikátoru podtlaku, pokud je použit. V případě nevakuově izolovaných cisteren, plášť a izolace musí být sejmuty během 2,5leté a 5leté periodické kontroly avšak pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro spolehlivé hodnocení.

6.7.4.14.5 Kromě toho při 5leté periodické kontrole a zkoušce nevakuově izolovaných cisteren musí být plášť a izolace sejmuty, pokud je to nebytné pro spolehlivé hodnocení.

6.7.4.14.6 Přemístitelná cisterna nesmí být plněna a přistavována k přepravě po datu uplynutí platnosti poslední 5leté nebo 2,5leté periodické kontroly a zkoušky, jak je požadováno v 6.7.4.14.2. Avšak přemístitelná cisterna naplněná před datem uplynutí platnosti poslední periodické kontroly a zkoušky může být přepravována po dobu nepřesahující tři měsíce od uplynutí platnosti poslední periodické zkoušky nebo kontroly. Kromě toho přemístitelná cisterna smí být přepracována po datu uplynuté platnosti poslední periodické kontroly a zkoušky:

(a) Po vyprázdnění, ale před vyčistěním, pro účely provedení příští požadované zkoušky nebo kontroly před znovunaplněním; a

6.7.4.14.7 Výjimečná kontrola a zkouška je nezbytná, pokud přemístitelná cisterna vykazuje zřetelně poškozené nebo zkorodované plochy nebo únik nebo jiné okolnosti, které ukazují nedostatky, jež by mohly ovlivnit celistvost přemístitelné cisterny. Rozsah výjimečné kontroly a zkoušky musí záviset na rozsahu poškození a zhoršení přemístitelné cisterny. Musí zahrnovat nejméně 2,5letou kontrolu a zkoušku podle 6.7.4.14.4.

6.7.4.14.8 Vnitřní prohlídka během první kontroly a zkoušky musí zajistit, že nádrž je zkontrolována na proděravění, korozi nebo odřeniny, promáčknutí, zvlnění, vady ve svarech a jiné okolnosti, které by mohly vést k nezpůsobilosti cisterny pro bezpečnou přepravu.

6.7.4.14.9 Vnitřní prohlídka musí zajistit, že:

(a) Vnější potrubí, ventily, komprimující/chladicí systémy, pokud jsou použity, a těsnění jsou zkontrolovány na zkorodované plochy, závady nebo jiné okolnosti, včetně netěsností, které by mohly způsobit nezpůsobilost přemístitelné cisterny pro bezpečné plnění, vyprazdňování a přepravu;

(b) Nejsou žádné netěsnosti uzavíratelných vík a těsnění;

(c) Chybějící nebo ztracené západky nebo šrouby na jakémkoli spojení příruby nebo slepé příruby jsou nahrazeny nebo utěsněny;

(d) Všechna pojistná zařízení a ventily jsou bez koroze, zkroucení a jakéhokoli poškození nebo vady, které by mohly zabránit jejich normální činnosti. Uzavírací zařízení a samočinné uzavírací ventily musí být uvedeny v činnost pro prokázání vlastní provozuschopnosti;

(e) Požadovaná označení na přemístitelné cisterně jsou čitelná a v souladu s příslušnými požadavky; a

(f) Rám, podpěry a zařízení pro zdvih přemístitelné cisterny jsou v uspokojivém stavu.

6.7.4.14.10 Kontroly a zkoušky v 6.7.4.14.1, 6.7.4.14.3, 6.7.4.14.4, 6.7.4.14.5 a 6.7.4.14.7 musí být provedeny znalcem nebo za účasti znalce schváleného příslušným orgánem nebojím pověřeným orgánem. Pokud tlaková zkouška je částí kontroly a zkoušky, tlaková zkouška musí být jedním údajem vyznačeným na štítku přemístitelné cisterny. Během tlakové zkoušky musí být přemístitelná cisterna kontrolována na jakýkoliv únik z cisterny, potrubí nebo výstroje.

6.7.4.14.11 Ve všech případech, kdy je prováděno řezání, opalování nebo sváření na nádrži, tyto práce musí být schváleny příslušným orgánem nebo jím pověřeným orgánem berouce v úvahu předpisy pro tlakové nádoby používané pro konstrukci nádrže. Tlaková zkouška k původní tlakové zkoušce musí být po ukončení těchto prací.

6.7.4.14.12 Pokud se objeví jakákoli nebezpečná okolnost, přemístitelná cisterna nesmí být vrácena do provozu, pokud nebyla opravena a zkouška není opakována s uspokojivým výsledkem.

6.7.4.15 Označování

6.7.4.15.1 Každá přemístitelná cisterna musí být označena nerezavějícím kovovým štítkem trvale upevněným na přemístitelnou cisternu na výrazném místě snadno přístupném pro kontrolu. Pokud z důvodů uspořádání přemístitelné cisterny štítek nemůže být trvale připevněn na nádrž, nádrž musí být trvale označena nejméně údaji, požadovanými předpisy pro tlakové nádoby. Jako minimum nejméně tyto údaje musí být vyznačeny na štítku vyražením nebo jinou podobnou metodou.

6.7.4.15.2 Následující údaje musí být vyznačeny buď na přemístitelné cisterně samé nebo na kovovém štítku pevně zajištěném na přemístitelné cisterně:

POZN.: Pro zařazení přepravovaných zchlazených zkapalněných, viz. Část 5.

6.7.4.15.3 Jestliže přemístitelná cisterna je konstruována a schválena pro manipulaci na otevřeném moři, slova "OFFSHORE PORTABLE TANK" musí být uvedena na identifikačním štítku.

6.8.4 Zvláštní ustanovení
POZN. 1: Pro kapaliny mající bod vzplanutí nejvýše 61°C a pro hořlavé plyny, viz též 6.8.2.1.26, 6.8.2.1.27 a 6.8.2.29.
POZN. 2: Požadavky na cisterny podléhajícímu zkušebnímu tlaku nejvýše 1 MPa (10 bar) nebo na cisterny určené pro přepravu zchlazených zkapalněných plynů, viz 6.8.5.
Pokud jsou uvedeny pod položkou ve sloupci (13) tabulky A kapitoly 3.2, vztahují se na ně následující zvláštní ustanovení:

(a) Konstrukce (TC)
TC1 Požadavky uvedené v 6.8.5 se vztahují na materiály a konstrukci těchto nádrží.
TC2 Nádrže a části jejich výstroje musí být vyrobeny z hliníku čistoty nejméně 99,5 % nebo vhodné oceli, která není náchylná vyvolat rozklad peroxidu vodíku. Jsou-li nádrže vyrobeny z hliníku čistoty nejméně 99,5 %, nemusí být tloušťka stěny větší než 15 mm, i když výpočet podle 6.8.2.1.17 stanoví vyšší hodnotu.
TC3 Nádrže musí být vyrobeny z austenitické oceli
TC4 Nádrže musí být opatřeny emailem (smaltem) nebo ekvivalentním ochranným povlakem (vyložením), pokud materiál nádrže je narušován UN 3250 kyselinou chloroctovou.
TC5 Nádrže musí být opatřeny olověným vyložením o tloušťce nejméně 5 mm nebo ekvivalentním vyložením.
TC6 Pokud je nezbytné použít hliník pro cisterny, takové cisterny musí být vyrobeny z hliníku čistoty nejméně 99,5 %; nemusí být tloušťka stěny větší než 15 mm, i když výpočet podle 6.8.2.1.17 stanoví vyšší hodnotu.
TC7 Účinná minimální tloušťka stěny nádrže nesmí být menší než 3 mm.

(b) Výstroj (TE)
TE1 Pokud bateriová vozidla nebo MEGC jsou vybaveny pojistnými ventily, průtržné kotouče musí být umístěny před těmito ventily. Rozmístění průtržného kotouče a pojistného ventilu musí být takové, aby uspokojilo příslušný orgán. Manometr nebo jiné vhodné měřidlo musí být připojeno do prostoru mezi průtržný disk a pojistný ventil tak, aby bylo umožněno odhalení jakékoli porušení, protržení nebo netěsnost kotouče, které mohou narušit činnost pojistného ventilu.
TE2 Systém vyprazdňování cisterny spodem může tvořit vnější potrubí s uzavíracím ventilem, pokud je vyrobeno z materiálu schopného deformace.
TE3 Cisterny musí navíc splňovat následující požadavky. Vytápěcí zařízení nesmí pronikat dovnitř nádrže, ale musí vně nádrže. Avšak potrubí používané pro vyčerpávání fosforu může být opatřeno vyhřívacím pláštěm. Zřízení vyhřívající plášť musí být regulováno, aby byla chráněna teplota fosforu před překročením plnicí teploty nádrže. Ostatní potrubí může procházet nádrží v její horní části; otvory musejí být umístěny nad nejvyšší dovolenou hladinou fosforu a být schopné úplného uzavření uzamykatelnými kryty. Cisterna musí být vybavena měřícím systémem pro ověření hladiny fosforu a, je-li používána voda jako ochranná látka, pevnou měrnou značkou ukazující nejvyšší dovolenou hladinu vody.
TE4 Nádrže musí být opatřeny tepelnou izolací vyrobenou z materiálů, které nejsou snadno hořlavé.
TE5 Pokud jsou nádrže opatřeny tepelnou izolací, taková izolace musí být vyrobena z materiálů, které nejsou snadno hořlavé.
TE6 Cisterny mohou být vybaveny ventily otevírajícími automaticky zevnitř i zvenku účinkem rozdílu tlaku mezi 20 kPa a 30 kPa (0,2 bar a 0,3 bar).
TE7 Vyprazdňovací systém nádrže musí být vybaven dvěma vzájemně nezávislými uzavíracími ventily namontovanými v sérii, první musí mít formu rychle uzavíracího vnitřního ventilu schváleného typu a druhý vnějšího uzavíracího ventilu, jeden na každém konci vyprazdňovacího potrubí. Slepá příruba nebo jiné zařízení stejného stupně bezpečnosti musí být též upevněna na výstupu z každého vnějšího uzavíracího ventilu. Vnitřní uzavírací ventil musí být takový, aby při odšroubování potrubí uzavírací ventil zůstal celistvý s nádrží a v uzavřené poloze.
TE8 Spoje se zásuvkami vnějšího potrubí cisteren musí být vyrobeny z materiálů nenáchylných způsobit rozklad peroxidu vodíku.
TE9 Cisterny musí být ve svých horních částech uzavíracím zařízením zabraňujícím jakémukoli zvýšení tlaku uvnitř nádrže způsobenému rozkladem přepravovaných látek, jakémukoli úniku kapaliny a vniknutí cizí věci do nádrže.
TE10 Uzavírací zařízení cisteren musí být tak konstruována, aby netvořila překážku při tuhnutí dusičnanu amonného během přepravy. Pokud jsou cisterny opláštěný tepelně izolačním materiálem, tento materiál musí být anorganický zcela prostý hořlavých hmot.
TE11 Nádrže a jejich provozní výstroj musí být tak konstruovány, aby se zabránilo vniknutí cizí věci, úniku kapaliny nebo jakémukoli nebezpečnému zvýšení tlaku uvnitř nádrže způsobenému rozkladem přepravovaných látek.
TE12 Cisterny musí být vybaveny kompletní tepelnou izolací splňující požadavky uvedené v 6.8.3.2.14. Pokud je SADT organického peroxidu v cisterně 55 °C nebo nižší nebo cisterna je vyrobena z hliníku, nádrž musí zcela izolována. Sluneční štít a jakákoli část cisterny jím nezakrytá nebo vnější kompletní tepelně izolační opláštění musí být nabarveny bíle nebo povrchově upraveny lesklým kovem. Barva vyčištěna před každou jízdou s nákladem a obnovena v případě zežloutnutí nebo zhoršení. Tepelná izolace nesmí obsahovat žádné hořlavé materiály. Cisterny musí být vybaveny teplotu snímajícím zařízením.
Cisterny musí být vybaveny pojistnými ventily a zařízeními na vyrovnávání tlaku. Mohou být též použita podtlaková odlehčovací zařízení. Zařízení na vyrovnávání tlaku musí fungovat při tlacích stanovených jak podle vlastností organického peroxidu, tak podle konstrukčních charakteristik cisterny. V tělese nádrže jsou povoleny tavné články.
Cisterny musejí být vybaveny pružinovými pojistnými ventily, aby bylo zabráněno výraznému nárůstu tlaku uvnitř nádrže produkty rozkladu a parami, které se uvolňují při teplotě 50 °C. Objem a tlak uvádějící pojistný(é) ventil(y) v činnost za účelem vypouštění musí být stanoveny na základě výsledků zkoušek uvedených ve zvláštním ustanovení TA2. Tlak uvádějící ventil(y) v činnost však nesmí být v žádném případě takový, aby mohla kapalina z ventilu(ù) unikat, pokud se nádrž převrátí.
Zařízení na vyrovnávání tlaku smějí být pružinového nebo průtržného typu konstruované tak, aby odvětraly veškeré produkty rozkladu a páry, které se vyvinou během doby nejméně jedné hodiny hoření vypočtené podle následujícího vzorce:
q = 70961 x F x A ^0.82
kde:
q = absorpce tepla [W]
A = zvlhčená plocha [m²]
F = izolační součinitel [-]
F = 1 pro neizolované cisterny, nebo
$F = \frac{U (923 - T_{P O})}{47032} p r o i z o l o v a n é c i s t e r n y$
kde:
K = prostup tepla izolační vrstvou [W·m^-1K^-1]
L = tloušťka izolační vrstvy [m]
U = K/L = koeficient prostupu tepla izolací [W·m^-2·K^-1]
T_PO = teplota peroxidu v okamžiku dekomprese [K]
Tlak uvádějící v činnost zařízení k jeho vyrovnávání musí být vyšší než ten, který je uveden výše, a stanoven na základě výsledků zkoušek uvedených ve zvláštním ustanovení TA2. Zařízení na vyrovnávání tlaku musí být dimenzováno tak, aby nejvyšší tlak v nádrži v žádném případě nepřekročil zkušební tlak nádrže.
POZN.: Příklad postupu pro stanovení rozměru zařízení pro vyrovnávání tlaku je uveden v Dodatku 5 Manual of Test and Criteria (Příručka pro zkoušky a kritéria).
Pro cisterny s tepelnou izolací musí být kapacita a umístění zařízení na vyrovnání tlaku určeny za předpokladu ztráty izolace 1 % povrchu cisterny.
Dekompresní ventily a pojistné ventily pružinového typu cisteren musejí být opatřeny ochranou proti prošlehnutí plamene, kromě případů, kdy přepravované látky a produkty jejich rozkladu nejsou hořlavé. Musí se přihlédnout ke snížení vyrovnávací kapacity způsobenému ochranou proti prošlehnutí plamene.
TE13 Cisterny musí být tepelně izolovány a vybaveny vytápěcím zařízením vně cisterny.
TE14 Cisterny musí být vybaveny tepelnou izolací. Mohou být též vybaveny ventily otevíratelnými automaticky dovnitř nebo ven účinkem rozdílu tlaku mezi 20 kPa a 30 kPa (0,2 a 0,3 bar). Materiál tepelné izolace, která je v bezprostředním styku s nádrží, musí mít bod vzplanutí nejméně o 50 °C vyšší, než je teplota, pro kterou byla cisterna konstruována.
TE15 (Vyhrazeno)
TE16 (Vyhrazeno)
TE17 (Vyhrazeno)
TE18 Cisterny určené pro přepravu látek plněných při teplotě vyšší než 190 °C musí být vybaveny deflektorem umístěným v pravém úhlu k vnějším plnicím otvorům tak, aby se zabránilo náhlému místnímu zvýšení teploty během plnění.

TE19 Části výstroje umístěné v horní části cisterny musí být:

- buď vloženy do zapuštěné dutiny; nebo

- opatřeny vnitřním pojistným ventilem;nebo

- nebo chráněny krytem nebo příčnými a/nebo podélnými konstrukčními prvky nebo jinými zařízeními poskytujícími stejné záruky, takového průřezu, aby v případě převrácení nedošlo k poškození části výstroje.

Části výstroje umístěné ve spodní části cisterny:

Potrubí a všechna boční uzavírací zařízení a všechny vyprazdňovací části výstroje musí být buď umístěny nejméně o 200 mm dovnitř vzhledem k vnějšímu obrysu nádrže, nebo musí být chráněny lištou s modulem průřezu nejméně 20 cm³ příčně ke směru jízdy; jejich světlá výška musí být nejméně 300 mm při plné cisterně.

Části výstroje umístěné na zadní straně cisterny musí být chráněny nárazníkem předepsaným v oddílu 9.7.6. Jejich výška nad zemí musí být taková, aby byly vhodně chráněny nárazníkem.

TE20 Neodporující jiným kódům cisteren, které jsou povoleny v hierarchii cisteren racionálního přiblížení uvedeného v 4.3.4.1.2, cisterny musí být vybaveny pojistným ventilem.

(c) Schvalování typu (TA)
TA1 Cisterny nesmí být schváleny pro přepravu organických látek.
TA2 Tato látka smí být přepravována ve snímatelných nebo nesnímatelných cisternách nebo cisternových kontejnerech podle podmínek stanovených příslušným orgánem země původu, pokud se na základě dále uvedených zkoušek příslušný orgán přesvědčí o tom, že taková přeprava může být provedena bezpečně. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, tyto podmínky musejí být uznány příslušným orgánem první země ADR dotčené touto přepravou.
Pro schválení typu musejí být provedeny zkoušky za účelem:
- ověření snášenlivosti všech materiálů, které jsou během přepravy normálně ve styku s přepravovanými látkami;
- opatření údajů usnadňujících konstrukci zařízení pro vyrovnávání tlaku a pojistných ventilů s ohledem na charakteristické konstrukční prvky cisterny; a
- stanovení zvláštních požadavků nezbytných pro bezpečnou přepravu látek.
Výsledky zkoušek musejí být uvedeny v protokolu pro schválení typu.

(d) Zkoušky (TT)
POZN.: Cisterny musí být podrobeny prvním a periodickým hydraulickým tlakovým zkouškám při tlaku závisejícím na jejich výpočtovém tlaku nejméně rovnému tlaku uvedenému níže:

Výpočtový tlak (bar)	Zkušební tlak (bar)
G ¹⁸	G ¹⁸
1.5	1.5
2.65	2.65
4	4
10	4
15	4
21	10 (4¹⁹)

TT1 Cisterny z čistého hliníku je třeba podrobit prvním a periodickým hydraulickým tlakovým zkouškám tlakem pouze 250 kPa (2,5 bar) (přetlak).
TT2 Podmínka povlaku (vyložení) nádrží musí být kontrolována každý rok zkušebním orgánem schváleným příslušným orgánem, který musí provést prohlídku vnitřku nádrže.
TT3 Odlišně od požadavků uvedených v 6.8.2.4.2 periodické prohlídky musí být provedeny nejméně každých osm roků a musí zahrnovat kontrolu tloušťky stěny použitím vhodných přístrojů. U takových cisteren zkouška těsnosti a kontrola, na kterou se vztahuje ustanovení uvedené v 6.8.2.4.3, musí být provedeny nejméně každé čtyři roky.
TT4 (Vyhrazeno)
TT5 Hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny nejméně každé

3 roky.

2½ roku.

TT6 Periodické zkoušky, včetně hydraulické tlakové zkoušky musí být provedeny nejméně každé 3 roky.

TT7 Neodporující požadavkům uvedeným v 6.8.2.4.2 periodická vnitřní prohlídka může být nahrazena programem schváleným příslušným orgánem.

(e) Označování
POZN.: Nápisy a bezpečnostní značky musí být úředním jazyce země registrace a, není-li tímto jazykem angličtina, francouzština ani němčina, rovněž v angličtině francouzštině nebo němčině, pokud případné dohody uzavřené mezi státy zúčastněnými na přepravě nestanoví jinak.
(tm)1 Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Náchylné k samovolně urychlovanému rozkladu" (viz též Poznámka výše).
(tm)2 Cisterny musí být kromě údajů předepsaných v 6.8.2.5.2 opatřeny nápisem: „Neotvírat během přepravy. Vyvíjí hořlavé plyny při styku s vodou" (viz též Poznámka výše).
(tm)3 Cisterny musí být též opatřeny na štítku předepsaném v 6.8.2.5.1 správnými názvy schválených látek a nejvyšší dovolenou užitečnou hmotností cisterny v kg.
(tm)4 U cisteren musí být uvedeny následující doplňkové údaje vyražením nebo jiným podobným způsobem na štítku předepsaném v 6.8.2.5.2 nebo přímo na nádrži samé, pokud stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena: chemický název se schválenou koncentrací příslušné látky.
(tm)5 Cisterny musí být opatřeny, kromě údajů uvedených v 6.8.2.5.1, datem (měsíc, rok) poslední prohlídky vnitřku cisterny.
(tm)6 Na cisterny a bateriové vozy je umístěn oranžový pruh podle odstavce 5.3.5
(tm)7 Stylizovaný trojlístek uvedený v 5.2.1.7.6 musí být vyznačen vyražením nebo jiným rovnocenným způsobem na štítku předepsaném v 6.8.2.5.1. Tento trojlístek může být vyryt přímo na stěně nádoby samé, jestliže stěny jsou tak zesíleny, že pevnost cisterny není zmenšena.

6.9.4 Zkoušení a schválení typu

6.9.4.1 Pro každý konstrukční typ cisterny FRP musí být jeho materiály a reprezentativní prototyp podroben zkoušce konstrukčního typu, jak je uvedeno dále.

6.9.4.2 Zkoušení materiálu

6.9.4.2.1 Pro použitou pryskyřici musí být stanoveno prodloužení při přetržení podle EN 61:1997 a teplota tepelné deformace podle ISO 75-1:1993.

6.9.4.2.2 Následující charakteristiky musí být stanoveny pro vzorky vyříznuté z nádrže. Vzorky vyrobené souběžně směj být použity pouze tehdy, jestliže není možné použití výřezů z nádrže. Před zkouškou musí být sejmuto jakéhokoli vyložení.
Zkouškám musí být podrobeny:
- Tloušťka vrstev střední stěny nádrže a jejích konců;
- Hmotnostní obsah a složení skla, směrování a uspořádání výztužných vrstev;
- Pevnost v tahu, prodloužení při přetržení a modul pružnosti podle EN 61:1977 ve směru namáhání. Kromě toho prodloužení při přetržení musí být stanovenou ultrazvukovou metodou;
- Pevnost v ohybu a ohyb při zkoušce ohybového tečení podle EN 63:1977 po dobu 1000 hodin s použitím vzorku o nejmenší šířce 50 mm a vzdáleností podpěry nejméně 20 násobku tloušťku stěny. Kromě toho součinitel tečení α a součinitel stárnutí β musí být stanoveny zkouškou podle EN 978:1977.

6.9.4.2.3 Mezivrstvá střihová pevnost spojů musí být změřena zkouškou reprezentativních vzorků v tahu podle EN 61:1977.

6.9.4.2.4 Chemická snášenlivost nádrže s přepravovanými látkami musí být prokázána jednou z následujících metod po dohodě s příslušným úřadem. Toto prokázání musí vzít v úvahu všechna hledisky slučitelnosti materiálů nádrže a její výstroje s přepravovanými látkami, včetně chemického zhoršování nádrže, vzniku kritických reakcí obsahů a nebezpečných reakcí mezi nimi.
- Pro stanovení jakéhokoli zhoršení nádrže musí být reprezentativní vzorky vyjmuté z nádrže, včetně jakéhokoli vnitřního vyložení se svary, podrobeny zkoušce chemické snášenlivosti podle EN 977:1997 po dobu 1000 hodin při 50 °C. Ve srovnání s čerstvým vzorkem ztráta pevnosti a modulu pružnosti změřená ohybovou zkouškou podle EN 978:1997 nesmí překročit 25 %. Praskliny, výdutě, vypoukliny jakož i separace vrstev a vyložení a nerovnosti nejsou přípustné.
- Osvědčeny a dokumentovány musí být údaje o kladných zkušenostech se snášenlivostí plněných látek s materiály nádrže, které přicházejí do styku při dané teplotě, o době a jakýchkoliv závažných provozních podmínkách.
- Technické údaje uveřejněné v příslušné literatuře, normách nebo jiných zdrojích přijatelná pro příslušný úřad.

6.9.4.3 Zkouška typu
Reprezentativní prototypová cisterna musí být podrobena zkouškám uvedeným dále. Pro tento účel může být provozní výstroj nahrazena jinými prostředky, pokud je to nezbytné.

6.9.4.3.1 Prototyp musí být zkontrolován na shodnost se specifikací konstrukčního typu. Tato kontrola musí zahrnovat vnitřní a vnější vizuální prohlídku a změření hlavních rozměrů.

6.9.4.3.2 Prototyp polepený tenzometry na všech místech, kde je to požadováno konstrukčním výpočtem, musí být podroben dále uvedeným zatížením a napětí musí být zaznamenáváno:
- Naplněný vodou na nejvyšší stupeň plnění. Měření výsledků musí být použito pro ověření konstrukčních výpočtů podle 6.9.2.5;
- Naplněný vodou na nejvyšší stupeň plnění a vystavený zrychlení ve všech třech směrech jízdní a brzdovou zkouškou s prototypem upevněným na vozidle. Pro porovnání s konstrukčním výpočtem podle 6.9.2.6 zaznamenaná napětí musí být extrapolována ve vztahu ke kvocientu zrychlení požadovaných v 6.8.2.1.2 a změřených;
- Naplněný vodou a podrobený stanovené tlakové zkoušce. Při tomto zatížení nádrž nesmí vykazovat žádné viditelné poškození nebo netěsnost.

6.9.4.3.3 Prototyp musí být podroben zkoušce pádem podle EN 976-1:1997, č, 6.6. Nesmí se objevit žádné poškození vnějšku nebo vnitřku cisterny.

6.9.4.3.4 Prototyp zkompletovaný se svojí provozní a konstrukční výstrojí a naplněný vodou na 80 % svého maximálního vnitřního objemu musí být vystaven plnému ohni po dobu 30 minut, kterým je hoření topného oleje v otevřené kaluži nebo jinému druhu ohně s tímže účinkem. Rozměry kaluže musí přesahovat rozměry nádrže nejméně o 50 cm na každou stranu a vzdálenost mezi hladinou paliva a cisternou musí být mezi 50 a 80 cm. Zbytek cisterny hladinou kapaliny, včetně otvorů a uzávěrů, musí zůstat těsný kromě odkapů.

6.9.4.4 Schválení typu

6.9.4.4.1 Pověřený orgán nebo jím pověřený orgán vydá se zřetelem ke každému novému typu cisterny nebo cisternového kontejneru schválení osvědčující, že konstrukce je vhodná pro účel, pro který je určena, a splňuje požadavky této kapitoly na konstrukci a výstroj jakož i zvláštní ustanovení vztahující se na látky určené k přepravě.

6.9.4.4.2 Schválení musí být založeno na výpočtu a zkušebním protokolu, včetně všech výsledků materiálových a prototypových zkoušek a jejich srovnání s konstrukčními výpočty, a musí odpovídat specifikaci konstrukčního typu a kvalitu zajišťujícímu programu.

6.9.4.4.3 Schválení musí zahrnovat látky nebo skupinu látek, jejichž snášenlivost s nádrží je prokázána. Musí v něm být uvedeny chemické názvy nebo hromadná pojmenování (viz 2.1.1.2) a jejich třída, číslice a písmeno (klasifikační kód).

6.9.4.4.4 Kromě toho musí obsahovat stanovené konstrukční a mezní hodnoty (takové jako doba životnosti, rozsah provozní teploty, provozní a zkušební tlak, údaje materiálu) a všechna bezpečnostní opatření pro výrobu, zkoušení, schvalování typu, označování a používání jakékoli cisterny vyrobené podle schváleného konstrukčního typu.

6.10.4 Prohlídky
Cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů musí být podrobeny prohlídce svého vnitřního a vnějšího stavu nejméně každé tři roky.

6.1.5 Požadavky na zkoušky obalů

6.1.5.1 Provedení a opakování zkoušek

6.1.5.1.1 Konstrukční typ každého obalu musí být zkoušen, jak je uvedeno v oddílu 6.1.5, postupem potvrzeným příslušným úřadem.

6.1.5.1.2 Před používáním musí být každý konstrukční typ obalu podroben úspěšně zkouškám. Konstrukční typ obalu je definován konstrukcí, rozměrem, materiálem a tloušťkou, způsobem výroby a balení, ale mohou být zahrnuty různé úpravy povrchu. Zahrnuje též obaly, které se liší od konstrukčního typu pouze jejich menší konstrukční výškou.

6.1.5.1.3 Zkoušky musí být opakovány na výrobních vzorcích ve lhůtách stanovených příslušným úřadem. Pro takové zkoušky papírových a lepenkových obalů příprava při okolních podmínkách se považuje za rovnocennou požadavkům uvedeným v 6.1.5.2.3.

6.1.5.1.4 Zkoušky musejí být též opakovány po každé úpravě, která mění konstrukci, materiál nebo způsob výroby obalu.

6.1.5.1.5 Příslušný úřad může povolit zkoušky obalů odlišujících se pouze nepatrně od již schváleného konstrukčního typu, např. obaly obsahující vnitřní obaly menších rozměrů nebo nižší hmotnosti netto, nebo obaly jako sudy, pytle a bedny, které jsou např. vyrobeny s malými zmenšeními vnějších rozměrů.

6.1.5.1.6 Pokud byl vnější obal skupinového obalu s úspěchem podroben zkoušce s různými typy vnitřních obalů, mohou být takové druhy vnitřních obalů společně uloženy do tohoto vnějšího obalu. Kromě toho, pokud je dodržena rovnocenná úroveň provedení, jsou povoleny dále uvedené varianty bez dalšího zkoušení kusu:

(a) Vnitřní obaly stejných nebo menších rozměrů mohou být používány, pokud:

(i) vnitřní obaly jsou podobné konstrukce jako zkoušené vnitřní obaly (např. kruhové, pravoúhlé atd.);

(ii) materiál konstrukce vnitřních obalů (sklo, plasty, kov atd.) poskytuje odolnost proti nárazu a stohovacím zatížení stejné nebo vyšší než původně zkoušený vnitřní obal;

(iii) vnitřní obaly mají stejné nebo menší otvory a uzávěr je podobné konstrukce (např. šroubovací víčko, třecí zátka atd.);

(iv) je použit dostatečný dodatečný vycpávkový materiál pro zaplnění volného prostoru a pro zabránění znatelného pohybu vnitřních obalů; a

(v) vnitřní obaly jsou orientovány ve vnějším obalu stejným směrem jako ve zkoušeném kusu.

(b) Menší počet zkoušených vnitřních obalů nebo alternativních typů vnitřních obalů uvedených v odstavci (a) výše mohou být používány, pokud je doplněn dostatečný vycpávkový materiál pro vyplnění volného prostoru a pro zabránění znatelného pohybu vnitřních obalů.

6.1.5.1.7 Předměty nebo vnitřní obaly jakéhokoli typu na tuhé látky nebo na kapaliny společně uloženy a přepravovány bez zkoušení ve vnějším obalu za následujících podmínek:

(a) Vnější obal musel projít úspěšně zkouškou podle pododdílu 6.1.5.3 s křehkými (např. skleněnými) vnitřními obaly obalové skupiny I s příslušnou výškou zkoušky pádem obsahujícími kapaliny;

(b) celková skupinová (brutto) hmotnost vnitřních obalů nesmí překročit polovinu celkové hmotnosti vnitřních obalů použitých pro zkoušku pádem uvedené v odstavci (a) výše;

(c) Tloušťka vycpávkového materiálu mezi vnitřními obaly a mezi vnitřními obaly a vnější stranou obalu nesmí být zmenšena pod odpovídající tloušťku v původně zkoušeném obalu; a jestliže byl použit jednoduchý vnitřní obal při původní zkoušce, tloušťky vycpávky mezi vnitřními obaly nesmí být menší než tloušťka vycpávky mezi vnější stranou obalu a vnějším obalem při původní zkoušce. Jestliže je použito buď méně nebo menších vnitřních obalů (ve srovnání s vnitřními obaly použitými při zkoušce pádem), musí být použit dostatečný dodatečný vycpávkový materiál pro vyplnění volného prostoru;

(d) Prázdný vnější obal musí být podroben s úspěchem zkoušce stohováním podle pododdílu 6.1.5.6. Celková hmotnost identických kusů musí být založena na skupinové hmotnosti vnitřních obalů použitých pro zkoušku pádem uvedené v odstavci a) výše;

(e) Vnitřní obaly obsahující kapaliny musejí být úplně obklopeny dostatečným množstvím absorpčního materiálu pro absorbování celkového obsahu kapalin z vnitřních obalů;

(f) Pokud vnější obal je určen pro vnitřní obaly obsahující kapaliny a není těsný nebo je určen pro vnitřní obaly obsahující tuhé látky a není prachotěsný, prostředky obsahující jakékoli kapalné nebo tuhé obsahy v případě úniku musí být provedeny ve formě těsného vyložení, pytle z plastu nebo jiných stejně účinných prostředků. V obalech obsahujících kapaliny absorpční materiál požadovaný v odstavci e) výše musí být umístěn uvnitř prostředků obsahujících kapalné obsahy;

(g) Obaly musejí být označeny podle oddílu 6.1.3 jako podrobené zkoušce pro obalovou skupinu I provedení skupinových obalů. Označená celková hmotnost v kilogramech musí být součtem hmotnosti vnějšího obalu a jedné polovině hmotnosti vnějšího(ch) obalu(ů), jak byly použity pro zkoušku pádem uvedené v odstavci a) výše. Takové označení kusu musí též obsahovat písmeno “V“, jak je popsáno v pododdílu 6.1.2.4.

6.1.5.1.8 Příslušný úřad může kdykoli požadovat, aby se zkouškami podle tohoto odstavci prokázalo, že sériově vyráběné obaly splňují požadavky zkoušek konstrukčního typu. Pro účely musí být protokoly o takových zkouškách zachovávány.

6.1.5.1.9 Je-li z bezpečnostních důvodů požadována vnitřní úprava nebo povlak, musí si zachovat své ochranné vlastnosti i po zkouškách.

6.1.5.1.10 Na jednom vzorku smí být provedeno několik zkoušek, pokud to neovlivní platnost výsledků zkoušek a pokud to schválí příslušný úřad.

6.1.5.1.11 Záchranné obaly
Záchranné obaly (viz. oddíl 1.2.1) musí být zkoušeny a označeny podle ustanovení vztahujících se na obaly skupiny obalů II určených pro přepravu tuhých látek nebo vnitřních obalů, s výjimkou těchto:

(a) Látkou použitou při provádění zkoušek musí být voda a obaly musí být naplněny nejméně na 98 % jejich nejvyššího vnitřního objemu. Je dovoleno použít přídavného zatížení, jako jsou pytle s olověnými broky, aby bylo dosaženo požadované celkové hmotnosti kusu, pokud je umístěno tak, že nebudou ovlivněny výsledky zkoušek. Při provádění zkoušky pádem může být výška pádu střídavě měněna podle 6.1.5.3.4 b);

(b) Obaly musejí být kromě toho s úspěchem podrobeny zkoušce těsnosti při 30 kPa a výsledek této zkoušky musí být uveden ve zprávě požadované v pododdílu 6.1.5.9;

6.1.5.2 Příprava obalů a kusů pro zkoušky

6.1.5.2.1 Zkoušky musí být provedeny na obalech připravených k přepravě, včetně vnitřních obalů skupinových obalů. Vnitřní nebo jednoduché nádoby nebo obaly musí být naplněny nejméně do 98 % svého vnitřního objemu, jde-li o kapaliny, a nejméně do 95 %, jde-li o tuhé látky.Pro skupinové obaly, kde vnitřní obal je určen pro přepravu kapalin nebo tuhých látek, se vyžaduje oddělená zkouška pro obojí obsahy, tj. kapaliny a tuhé látky. Látky a předměty, které mají být přepravovány v obalech, smějí být nahrazeny jinými látkami a předměty, pokud by tím nedošlo ke zkreslení výsledků zkoušek. Jsou-li tuhé látky nahrazeny jinými látkami, musí mít tyto látky stejné fyzikální vlastnosti (hmotnost, zrnitost atd.) jako látky, které mají být přepravovány. Je dovoleno použít přívažky, jako sáčky s olověným šrotem, aby se dosáhlo potřebné celkové hmotnosti kusu, pokud jsou umístěny tak, že neovlivní výsledky zkoušky.

6.1.5.2.2 Použije-li se při zkoušce pádem u kapalných látek jiné kapalné látky, musí mít tato látka srovnatelnou relativní hustotu a viskozitu jako látka, která se má přepravovat. Za podmínek stanovených v 6.1.5.2.4 smí být pro tyto zkoušky pádem použito i vody.

6.1.5.2.3 Obaly z papíru nebo z lepenky musí být nejméně po dobu 24 hodin uloženy v prostředí, jehož teplota a relativní vlhkost jsou řízeny. Je možno volit jednu ze tří možností. Přednostně se doporučuje 23 ± 2 °C a 50 + 2 % relativní vlhkosti vzduchu. Další dvě možnosti jsou 20 ± 2 °C a 65 ± 2 % nebo 27 ± 2 °C a 65 ± 2 % relativní vlhkosti vzduchu.
POZNÁMKA: Průměrné hodnoty se musí pohybovat uvnitř těchto limitů. Krátkodobé výkyvy a limity měření mohou být příčinou, že jednotlivá měření se pohybují v rozmezí ± 5 % relativní vlhkosti bez znatelné újmy průkaznosti zkoušky.

6.1.5.2.4 Sudy z přírodního dřeva se zátkou musí být pod dobu nejméně 24 hodin před zkouškou nepřetržitě naplněny vodou.

6.1.5.2.5 Sudy a kanystry z plastu podle pododdílu 6.1.4.8 a, pokud je to nutné, kombinované obaly (plast) podle pododdílu 6.1.4.19 musí být po dobu 6 měsíců skladovány při teplotě okolí, aby se prokázala jejich dostatečná chemická snášenlivost s kapalnými látkami. Po tuto dobu musí zůstat zkušební vzorky naplněny látkami, které se v těchto obalech mají přepravovat.
Během prvních a posledních 24 hodin skladování musí být zkušební vzorky postaveny uzávěrem dolů. U obalů opatřených odvětrávacím zařízením se to však provede vždy jen na dobu 5 minut. Po tomto skladování musí být zkušební vzorky podrobeny zkouškám předepsaným v pododdílech 6.1.5.3 až 6.1.5.6.
Je-li známo, že se pevnostní vlastnosti plastu vnitřních nádob kombinovaných obalů (plast) působením plnící látky podstatně nezmění, není nezbytná kontrola, zda je chemická snášenlivost dostačující.
Za podstatné změny pevnostních vlastností se považují:
Pokud chování plastu je zjištěno jinými prostředky, výše uvedená zkouška snášenlivosti může být vypuštěna. Takové postupy musí být nejméně rovnocenné výše uvedené zkoušce snášenlivosti a musí být uznány příslušným úřadem.
POZN.: Pro sudy a kanystry z plastu a kombinované obaly (plast) vyrobené z vysokomolekulárního nebo středněmolekulárního polyethylenu, viz též 6.1.5.2.6 níže.

(a) zřetelné zkřehnutí;

(b) značné snížení napětí pružnosti, pokud není spojeno alespoň s úměrným zvýšením prodloužení při zatížení.

6.1.5.2.6 Pro sudy z vysokomolekulárního polyethylenu a kanystry podle pododdílu 6.1.4.8 a, pokud je to nutné, pro kombinované obaly z vysokomolekulárního polyethylenu podle pododdílu 6.1.4.19, které odpovídají následujícím specifikacím:
- relativní hustota při 23°C po jednohodinovém zahřívání při 100°C ≥ 0,940, měřeno podle normy ISO 1183;
- tavný index při 190 °C/21,6 kg závaží ≤ 12 g/10 min. měřeno podle normy ISO 1133,
pro kanystry podle pododdílu 6.1.4.8 obalové skupiny II a III a, pokud je to nutné, pro kombinované obaly podle pododdílu 6.1.4.19 ze středněmolekulárního polyethylenu, které odpovídají následujícím specifikacím:
- relativní hustota při 23°C po jednohodinovém zahřívání při 100 °C ≥ 0,940, měřeno podle normy ISO 1183;
- tavný index při 190 °C/2,160 kg závaží ≤ 0,5 g/10 min. měřeno podle normy ISO 1133,
- tavný index při 190 °C/5 kg závaží ≤ 3 g/10 min. měřeno podle normy ISO 1133,
může být chemická snášenlivost s kapalinami uvedenými v seznamu látek v pododdílu 6.1.2.1 prokázána standardními kapalinami (viz pododdíl 6.1.6.1).
Dostatečná chemická snášenlivost těchto obalů může být prokázána skladováním s vhodnou standardní kapalinou po dobu tří týdnů při teplotě 40°C; je-li jako standardní kapalina použita voda, není důkaz dostatečné chemické snášenlivosti nutný.
Během prvních a posledních 24 hodin skladování musí být zkušební vzorky postaveny uzávěrem dolů. U obalů opatřených odvětrávacím zařízením se to však provede vždy jen na dobu 5 minut. Po tomto skladování musí být zkušební vzorky podrobeny zkouškám předepsaným v pododdílech 6.1.5.3 až 6.1.5.6.
Jestliže konstrukční typ obalu vyhověl schvalovacím zkouškám se standardní kapalinou, mohou být plnící látky uvedené v seznamu v pododdílu 6.1.6.2 připuštěny k přepravě bez další zkoušky za těchto podmínek:
- relativní hustoty plnících látek nesmějí překročit relativní hustotu použitou při určení výšky pádu pro zkoušku pádem, a hmotnost pro zkoušku stohováním,
- tenze par plnících látek při 50°C nebo 55°C, nesmějí překračovat tenzi par použitou při určení tlaku pro zkoušku vnitřním tlakem.
Zkouška snášenlivosti pro terc.-butylhydroperoxid s obsahem více než 40% peroxidu a kyselin peroxyoctových třídy 5.2 nesmí být prováděna použitím standardních kapalin. Pro tyto látky musí být důkaz dostatečné chemické snášenlivosti zkušebních vzorků prováděn v průběhu skladovacího období šesti měsíců při okolní teplotě s látkami, které jsou určeny k přepravě.

6.1.5.2.7 Pro sudy a kanystry podle pododdílu 6.1.4.8 a, pokud je to nutné, kombinované obaly podle pododdílu 6.1.4.19 vyrobené z vysokomolekulárního nebo středněmolekulárního polyetylénu podrobené s úspěchem zkoušce podle 6.1.5.2.6, mohou být připuštěny i jiné plnicí látky než ty, které jsou uvedeny v pododdílu 6.1.6.2. Toto připuštění se provádí na základě laboratorních zkoušek, které musí prokázat, že účinek těchto plnících látek na zkušební vzorky je slabší než účinek standardních kapalin. Přitom je třeba vzít v úvahu tyto mechanismy poškození: změkčení nabobtnáním, vznik trhlinky vnitřním pnutím a reakce odbourávání molekul. Pro relativní hustoty a tenze par platí stejné podmínky, jaké jsou stanoveny v 6.1.5.2.6.

6.1.5.2.8 Pokud se pevnostní vlastnosti plastů vnitřních obalů skupinových obalů působením plnící látky podstatně nezmění, není nezbytná kontrola chemické snášenlivosti. Za podstatné změny pevnostních vlastností se považují:

(a) zřetelné zkřehnutí;

(b) značné snížení napětí pružnosti, pokud není spojeno alespoň s úměrným zvýšením prodloužení.

6.1.5.3 Zkouška pádem ⁴⁾

6.1.5.3.1 Počet zkušebních vzorků (na konstrukční typ a výrobce) a orientace zkušebního vzorku pro zkoušku pádem:
Pro jiné zkoušky než pádem naplocho se musí těžiště nacházet na svislici procházející bodem nárazu.

	Obal	Počet zkušebních vzorků	Orientace zkušebního vzorku při zkoušce pádem
(a)	Sudy z oceli	Šest (tři pro každou zkoušku pádem)	První zkouška pádem (se třemi zkušebními vzorky): obal musí narazit na nárazovou plochu diagonálně na vroubek dna nebo, nemá-li jej, na obvodový šev nebo na hranu dna.
	Sudy z hliníku
	Sudy z kovu jiného než ocel a hliník
	Kanystry z oceli
	Kanystry z hliníku
	Sudy z překližky		Druhá zkouška pádem (se třemi jinými zkušebními vzorky): obal musí narazit na nárazovou plochu nejslabším místem, které nebylo při první zkoušce pádem zkoušeno, např. uzávěr, nebo u některých válcovitých sudů, na podélný svar pláště sudu.
	Sudy z přírodního dřeva
	Sudy z lepenky
	Sudy a kanystry z plastu
	Kombinované obaly ve tvaru sudu
	Obaly z jemného plechu
(b)	Bedny z přírodního dřeva	Pět (jeden pro každou zkoušku pádem)	První zkouška pádem: naplocho na dno Druhá zkouška pádem: naplocho na horní část Třetí zkouška pádem: naplocho na nejdelší stranu Čtvrtá zkouška pádem: naplocho na nejdelší stranu Pátá zkouška pádem: na roh
	Bedny z překližky
	Bedny z dřevovláknitých materiálů
	Bedny z lepenky
	Bedny z plastu
	Bedny z oceli nebo z hliníku
	Kombinované obaly ve tvaru bedny
(c)	Pytle – jednovrstvé s postranním spojem	Tři (tři zkoušky pádem u každého pytle)	První zkouška pádem: naplocho na širokou stranu Druhá zkouška pádem: naplocho na úzkou stranu Třetí zkouška pádem: na dno pytle
(c)	Pytle – jednovrstvé s postranním spojem	Tři (tři zkoušky pádem u každého pytle)
(d)	Pytle – jednovrstvé bez postranního spoje nebo vícevrstvé	Tři (tři zkoušky pádem u každého pytle)	První zkouška pádem: naplocho na širokou stranu Druhá zkouška pádem: na dno pytle
(e)	Kombinované obaly (sklo, kamenina nebo porcelán), označené symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii) a které jsou ve tvaru sudu nebo bedny	Tři (jeden pro každou zkoušku pádem)	Diagonálně na vroubek dna nebo, není-li vroubek, na obvodový šev nebo na hranu dna

Pokud je možných více než jedna orientace vzorku pro danou zkoušku pádem, musí být použita orientace, při níž nejpravděpodobněji vznikne poškození obalu.

6.1.5.3.2 Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku pádem
Teplota zkušebního vzorku a jeho obsahu musí být snížena na -18°C nebo nižší pro tyto obaly:
Pokud jsou zkušební vzorky připraveny tímto způsobem, kondiciování podle 6.1.5.2.3 může být vypuštěno. Zkušební kapaliny musejí být udržovány v kapalném stavu přidáním prostředků proti zamrzání, pokud je to nezbytné.

(a) sudy z plastu (viz 6.1.4.8);

(b) kanystry z plastu (viz 6.1.4.8);

(d) kombinované obaly (plast) (viz 6.1.4.19); a

(e) skupinové obaly s vnitřními obaly z plastu jinými než pytle a sáčky z plastu určených pro tuhé látky a předměty.

6.1.5.3.3 Nárazová plocha
Nárazová plocha musí mít pevný, nepružný, rovný a vodorovný povrch.

6.1.5.3.4 Výška pádu
Pro tuhé látky a kapaliny, jestliže se zkouška provádí s tuhou látkou nebo kapalinou, která bude přepravována nebo s jinou látkou mající zásadně tytéž fyzikální charakteristiky.

Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
1,8 m	1,2 m	0,8 m

Pro kapalné látky, jestliže se zkouška provádí s vodou:

(a) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota nepřesahuje 1,2:

Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
1,8 m	1,2 m	0,8 m

(b) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota přesahuje 1,2 se výška pádu vypočte na základě relativní hustoty látky d) určené k přepravě, zaokrouhlené na první desetinné místo takto:

Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
D x 1,8 (m)	d x 1,2 (m)	d x 0,8 (m)

(c) pro obaly z jemného plechu označené symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii) určené pro přepravu látek s viskozitou při 23°C vyšší než 200 mm²/s (což odpovídá výtokové době 30 sekund z normalizovaného kelímku ISO s výtokovou tryskou o vnitřním průměru 6 mm podle normy ISO 2431:1993;

(i) jejichž relativní hustota nepřesahuje 1,2:

Obalová skupina II	Obalová skupina III
0,6 m	0,4 m

(ii) pro látky, které mají být přepravovány, jejichž relativní hustota (d) přesahuje 1,2, se výška pádu vypočte na základě relativní (d) hustoty látky, která se má přepravovat, zaokrouhlené na první desetinné místo takto:

Obalová skupina II	Obalová skupina III
d x 0,5 m	d x 0,33 m

6.1.5.3.5 Kritéria pro vyhovění zkoušce

6.1.5.3.5.1 Každý obal obsahující kapalinu musí zůstat po vyrovnání vnitřního a vnějšího tlaku těsný, kromě vnitřních obalů skupinových obalů a kromě vnitřních obalů, kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem “RID/ADR" podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii), pokud není vyrovnání tlaků nutné.

6.1.5.3.5.2 Pokud byl obal na tuhé látky podroben zkoušce jeho horní částí na nárazovou plochu, vyhověl zkušební vzorek zkoušce pádem, jestliže vnitřní obal nebo vnitřní nádoba (např. pytel z plastu) obsah úplně zadržela, i když uzávěr není již prachotěsný.

6.1.5.3.5.3 Obal nebo vnější obal kombinovaného nebo skupinového obalu nesmějí vykazovat žádná poškození, která by mohla ovlivnit bezpečnost během přepravy. Nesmí dojít k žádnému úniku látky z vnitřní nádoby nebo vnitřního(ch) obalu(ů).

6.1.5.3.5.4 Ani vnější vrstva pytle ani vnější obal nesmí vykazovat žádná poškození, která by mohla ovlivnit bezpečnost během přepravy.

6.1.5.3.5.5 Nepatrný únik obsahu z uzávěru(ů) při nárazu se nepovažuje za selhání obalu za předpokladu, že potom už nedochází k žádnému úniku.

6.1.5.3.5.6 Nesmí dojít k protržení obalů obsahujících věci třídy 1, které by mohlo zapříčinit únik volných výbušných látek nebo předmětů z vnějšího obalu.

6.1.5.4 Zkouška těsnosti
Zkouška těsnosti musí být provedena u všech konstrukčních typů obalů určených pro kapalné látky; není však nutná u:
- vnitřních obalů skupinových obalů;
- vnitřních nádob kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina označených symbolem “RID/ADR" podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii);
- obalů z kovových plechů označených symbolem “RID/ADR' podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii) určených pro látky, jejichž viskozita pri 23 °C je větší než 200 mm²/s;

6.1.5.4.1 Počet zkušebních vzorků: tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.

6.1.5.4.2 Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku: Uzávěry opatřené odvětrávací zařízením musí být buď nahrazeny uzávěry podobnými uzávěry bez odvětrávací ho zařízení nebo uzávěry musejí být neprodyšně uzavřeny..

6.1.5.4.3 Způsob provádění zkoušky a použitý tlak vzduchu: obaly včetně jejich uzávěrů s musí ponořit pod vodu a udržovat tam po dobu 5 minut při současném udržování vnitřního přetlaku; způsob, jakým se drží pod vodou, nesmí ovlivnit výsledky zkoušky.
Použitý tlak vzduchu (přetlak) musí být:

Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
Nejméně 30 kPa (0.3 bar)	Nejméně 20 kPa (0.2 bar)	Nejméně 20 kPa (0.2 bar)

Mohou se také použít jiné nejméně stejně účinné postupy.

6.1.5.4.4 Kritérium pro vyhovění zkoušce:
Nesmí být zpozorován žádný únik vzduchu.

6.1.5.5 Zkouška vnitřním tlakem (hydraulická)

6.1.5.5.1 Povinně zkoušené obaly
Zkouška vnitřním tlakem (hydraulická) musí být provedena u všech konstrukčních typů obalů z oceli, plastů a kombinovaných obalů určených pro kapaliny. Avšak tato zkouška se nevyžaduje se u:
- vnitřních obalů skupinových obalů;
- vnitřních nádob kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina) označených symbolem “RID/ADR“ podle 6.1.3.1 a) ii);
- obalů z kovových plechů označených symbolem “RID/ADR“ podle 6.1.3.1 a) ii) určených pro látky, jejichž viskozita při 23°C je větší než 200 mm²/s;

6.1.5.5.2 Počet zkušebních vzorků: tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.

6.1.5.5.3 Zvláštní příprava zkušebních vzorků pro zkoušku: Uzávěry opatřené odvětrávacím zařízením musí být buď nahrazeny uzávěry podobnými uzávěry bez odvětrávacího zařízení nebo uzávěry musejí být neprodyšně uzavřeny.

6.1.5.5.4 Způsob provádění zkoušky a použitý tlak vzduchu: obaly z kovu a kombinované obaly (sklo, porcelán nebo kamenina) včetně jejich uzávěrů musí být podrobeny zkušebnímu tlaku po dobu 5 minut. Obaly z plastu a kombinované obaly (plasty)musí být podrobeny zkušebnímu tlaku po dobu 30 minut. Tento tlak je tlakem uvedeným v označení požadovaným v pododdílu 6.1.3.1 (d). Způsob podepření obalů nesmí zkreslit výsledky zkoušky. Tlak se musí zvyšovat postupně a bez rázů; zkušební tlak musí být po celou dobu trvání zkoušky konstantní. Hydraulický tlak (přetlak) stanovený jednou z dále uvedených metod musí být:

(a) nejméně celkový změřený přetlak v obalu (tj. tenze par naplněné látky a parciální tlak vzduchu nebo jiných inertních plynů, minus 100 kPa) při 55°C, vynásobený koeficientem bezpečnosti 1,5; tento celkový přetlak se musí určit pro nejvyšší stupeň plnění podle pododdílu 4.1.1.4 a plnicí teplotu 15 °C; nebo

(b) nejméně 1,75 násobek tenze par naplněné látky při 50°C, minus 100 kPa, avšak nejmenší zkušební tlak 100 kPa; nebo

6.1.5.5.5 Kromě toho obaly určené pro látky obalové skupiny I musejí být zkoušeny nejmenším zkušebním tlakem 250 kPa (přetlakem) po dobu 5 nebo 30 minut v závislosti na materiálu konstrukce obalu.

6.1.5.5.6 Kritérium pro vyhovění zkoušce: nesmí dojít k žádnému úniku.

6.1.5.6 Zkouška stohováním
Všechny konstrukční typy obalů, s výjimkou pytlů a nestohovatelných kombinovaných obalů (sklo, porcelán nebo kamenina), označených symbolem “RID/ADR“ podle pododdílu 6.1.3.1 a) ii) musejí být podrobeny zkoušce stohováním.

6.1.5.6.1 Počet zkušebních vzorků: tři zkušební vzorky od každého konstrukčního typu a výrobce.

6.1.5.6.2 Postup zkoušky: zkušební vzorek musí být vystaven zatížení vrchní plochy zkušebního vzorku rovnocennému celkové hmotnosti stejných kusů, které by na něj mohly být v průběhu přepravy stohovány; pokud zkušební vzorky obsahují jinou než nebezpečnou kapalinu s relativní hustotou odlišnou od kapaliny určené k přepravě, zatížení musí být vypočteno vzhledem k posledně uvedené kapalině. Minimální výška stohování, včetně zkušebního vzorku, musí být 3 m. Zkouška musí trvat 24 hodiny, s výjimkou sudů a kanystrů z plastu a kombinovaných obalů z plastu 6HH1 a 6HH2 určených pro kapaliny, které musí být podrobeny zkoušce stohováním po dobu 28 dnů při teplotě nejméně 40 °C.

6.1.5.6.3. Kritéria pro vyhovění zkoušce: žádný ze zkušebních vzorků se nesmí stát netěsným. U kombinovaných obalů nebo skupinových obalů nesmí dojít k úniku naplněné látky z vnitřní nádoby nebo vnitřního obalu. Žádný zkušební vzorek nesmí vykazovat poškození, která by mohla zhoršit bezpečnost během přepravy, ani deformace, které by mohly zmenšit jeho odolnost nebo způsobit nestabilitu, jsou-li obaly stohovány. Obaly z plastů ochlazeny na okolní teplotu před sestavením.

6.1.5.7 Bednářská zkouška typu sudů z přírodního dřeva se zátkou

6.1.5.7.1 Počet zkušebních vzorků: jeden sud od každého konstrukčního typu a výrobce.

6.1.5.7.2 Postup zkoušky: sejmout všechny obruče nad spodní částí sudu nejméně dva dny starého.

6.1.5.7.3 Kritérium pro vyhovění zkoušce: průměr příčného průřezu sudu se nesmí zvětšit o více než 10 %.

6.1.5.8 Dodatková zkouška propustnosti pro sudy a kanystry z plastu podle pododdílu 6.1.4.8 a pro kombinované obaly (plast) podle pododdílu 6.1.4.19 určené pro přepravu kapalin s bodem vzplanutí ◻ 61°C, s výjimkou obalů 6HA1.
U obalů z polyetylénu se tato zkouška provede jen tehdy, mají-li být schváleny pro přepravu benzenu, toluenu, xylenu nebo směsi a přípravků obsahujících tyto látky.

6.1.5.8.1 Počet zkušebních vzorků: tři obaly od každého konstrukčního typu a výrobce.

6.1.5.8.2 Zvláštní příprava zkušebního vzorku pro zkoušku: Zkušební vzorky se předem uskladní s originální plnicí látkou podle 6.1.5.2.5 nebo u obalů z vysokomolekulárního polyetylénu se standardní kapalinou směsi uhlovodíků (White spirit) podle 6.1.5.2.6.

6.1.5.8.3 Postup zkoušky: Zkušební vzorky naplněné látkou, pro kterou má být obal schválen, se před a po 28 denním skladování při 23°C a 50% relativní vlhkosti vzduchu zváží. U obalů z vysokomolekulárního polyetylénu smí být zkouška provedena se standardní kapalinou směsi uhlovodíků (White spirit) namísto benzenu, toluenu nebo xylenu.

6.1.5.8.4 Kritérium pro vyhovění zkoušce: propustnost nesmí být větší než 0,008 g/l.h

6.1.5.9 Protokol o zkoušce

6.1.5.9.1 O zkoušce musí být vyhotoven protokol, který musí obsahovat alespoň tyto údaje, a být k disposici uživatelům obalů:

1. Název a adresa zkušebny;

2. Jméno a adresa objednatele, pokud je to vhodné;

3. Jednoznačné identifikační číslo protokolu o zkoušce;

4. Datum protokolu o zkoušce;

5. Výrobce obalu;

6. Popis konstrukčního typu obalu (např. rozměry, materiály, uzávěry, tloušťka atd.) včetně způsobu výroby (např. lisování, vyfouknutí atd.), který může zahrnovat výkres(y) a/nebo fotografii(e);

7. Největší vnitřní objem;

8. Charakteristiky zkoušených obsahů, např. viskozita a relativní hustota pro kapaliny a rozměry zrn pro tuhé látky;

9. Popis zkoušky a výsledky;

10. Protokol o zkoušce musí být podepsán s uvedením jména a funkce podepsaného.

6.1.5.9.2 Protokol o zkoušce musí obsahovat konstatování, že obal určený pro přepravu byl odzkoušen podle příslušných požadavků tohoto odstavci a že použití jakýchkoli jiných metod nebo prvků balení může mít za následek jeho neplatnost. Kopie protokolu o zkoušce musí být dána k disposici příslušnému úřadu.

6.4.5 Požadavky na průmyslové kusy

6.4.5.1 Průmyslové kusy typů 1, 2 a 3 (typy IP-1, IP-2 a IP-3) musí splňovat požadavky uvedené v oddílu 6.4.1 a 6.4.7.2.

6.4.5.2 Průmyslový kus typu 2 (typ IP-2), pokud podléhá zkouškám uvedeným v 6.4.15.4 a 6.4.15.5, musí zabránit:

(a) zmenšení nebo rozptýlení radioaktivních obsahů; a

(b) ztrátě účinnosti stínění, která by vedla ke zvýšení vnější dávkové intenzity o více než 20 % na jakémkoli místě vnějšího povrchu kusu.

6.4.5.3 Průmyslový kus typu 3 (typ IP-3) musí splňovat všechny požadavky uvedené v oddílu 6.4.7.2 a 6.4.7.15.

6.4.5.4 Alternativní požadavky na průmyslové kusy typů 2 a 3 (typy IP-2 a IP-3)

6.4.5.4.1 Kusy mohou být používány jako průmyslové kusy typu 2 (typ IP-2), pokud:

(a) splňují požadavky uvedené v 6.4.5.1;

(b) jsou konstruovány podle norem předepsaných v kapitole 6.1 nebo jiných požadavků nejméně rovnocenných těmto normám; a

(i) ztrátě nebo rozptýlení radioaktivních obsahů; a

(ii) ztrátě účinnosti stínění, které by vedla ke zvýšení vnější dávkové intenzity o více než 20 % na jakémkoli místě vnějšího povrchu kusu.

6.4.5.4.2 Cisternové kontejnery a přemístitelné cisterny mohou být používány jako průmyslový kus typů 2 nebo 3 (typy IP-2 nebo IP-3) pokud:

(a) splňují požadavky uvedené v 6.4.5.1;

(b) jsou konstruovány podle norem předepsaných v kapitole 6.7 nebo kapitole 6.8 nebo jiných požadavků nejméně rovnocenných těmto normám, a jsou schopny odolat zkušebnímu tlaku 265 kPa; a

(c) jsou konstruovány tak, aby jakékoli dodatečné stínění, pokud je provedeno, bylo schopno odolat statickým a dynamickým namáháním způsobeným manipulacemi a běžnými podmínkami přepravy a zabránilo ztrátě účinnosti stínění, která by vedla ke zvýšení vnější dávkové intenzity o více než 20 % na jakémkoli místě vnějšího povrchu přemístitelných cisteren a cisternových kontejnerů..

6.4.5.4.3 Cisterny, kromě přemístitelných cisteren a cisternových kontejnerů, mohou být též používány jako průmyslový kus typů 2 nebo 3 (typy IP-2 nebo IP-3) pro přepravu kapalin a plynů LSA-I a LSA-II, jak je předepsáno v tabulce 4.1.9.2.4, pokud odpovídají normám nejméně rovnocenným těm, které jsou uvedeny v 6.4.5.4.2.

6.4.5.4.4 Kontejnery mohou být používány jako průmyslový kus typů 2 nebo 3 (typy IP-2 nebo IP-3) pokud:

(a) radioaktivní obsahy jsou omezeny na tuhé materiály;

(b) splňují požadavky uvedené v 6.4.5.1; a

(c) jsou konstruovány podle mezinárodní normy ISO 1496-1:1990: „Series 1 Containers – Specifications and Testing – Part: General Cargo Containers“ (Série 1 Kontejnery – Specifikace a zkoušení – Část 1: Všeobecné nákladní kontejnery) kromě rozměrů a charakteristik. Musí být konstruovány tak, aby po provedení zkoušek předepsaných v tomto dokumentu a zrychlením vyskytujícím se v podmínkách běžné přepravy zabrání:

(i) ztrátě nebo rozptýlení radioaktivních obsahů; a

(ii) ztrátě účinnosti stínění, která by vedla ke zvýšení vnější dávkové intenzity o více než 20 % na jakémkoli místě vnějšího povrchu kontejnerů.

6.4.5.4.5 Kovové velké nádoby pro volně ložené látky mohou být používány jako průmyslový kus typů 2 nebo 3 (typy IP-2 nebo IP-3) pokud:

(a) splňují požadavky uvedené v 6.4.5.1; a

(b) jsou konstruovány podle norem a zkoušek předepsaných v kapitole 6.5 pro obalové skupiny I nebo II, ale se zkouškou pádem provedenou v nejvíce poškozujícím směru, a zabrání:

(i) ztrátě nebo rozptýlení radioaktivních obsahů; a

(ii) ztrátě účinnosti stínění, která by vedla ke zvýšení vnější dávkové intenzity o více než 20 % na jakémkoli místě vnějšího povrchu velké nádoby pro volně ložené látky.

6.6.5 Zkušební požadavky

6.6.5.1 Provádění a četnost zkoušek

6.6.5.1.1 Konstrukční typ každého velkého obalu musí být podroben v pododdíle 6.6.5.3 předpokládaným zkouškám a to podle postupů stanovených příslušným úřadem a tímto úřadem musí být schváleny.

6.6.5.1.2 Před použitím velkého obalu musí konstrukční typ tohoto velkého obalu obstát s úspěchem u zkoušek. Konstrukční typ velkého obalu je určen vyložením, velikostí, použitým materiálem a jeho tloušťkou, druhem zpracování a sestavením, může však také zahrnovat různé opracování povrchu. Sem náleží také velké obaly, které se od svého konstrukčního typu odlišují pouze nižší stavební výškou.

6.6.5.1.3 Zkoušky musejí být provedeny se vzorky z výroby v odstupech, které jsou příslušným úřadem pevně stanoveny. Budou-li takovéto zkoušky provedeny na velkých obalech z papíru nebo z lepenky, platí pro přípravu při okolních podmínkách jako rovnocenné podmínky udané v 6.6.5.2.3.

6.6.5.1.4 Zkoušky se musí opakovat také po každé změně vyložení, materiálu nebo druhu vyhotovení velkého obalu.

6.6.5.1.5 Příslušný orgán může povolit selektivní zkoušku velkých obalů, které se jen velmi málo liší od již zkoušeného konstrukčního typu: např. velké obaly, v kterých je vnitřní obal menší nebo nižší čisté hmotnosti (hmotnost netto), nebo také velké obaly, jako sudy, pytle a bedny, u kterých je jeden nebo více vnější(-ch) rozměr(-ů) o něco zmenšen(-y).

6.6.5.1.6 Je-li velký obal úspěšně vyzkoušen s různými typy naposledy pojmenovaných vnitřních obalů, které jsou v něm obsaženy. Kromě toho jsou, aniž by kus musel podléhat jiným zkouškám, povoleny následující změny u vnitřních obalů, pokud je zachována rovnocenná úroveň obalu:

(a) vnitřní obaly se stejnými nebo menšími rozměry se smí použít za předpokladu, že:

(i) vnitřní obaly odpovídají tvaru vyzkoušených vnitřních obalů (např. tvar – kulatý, pravoúhlý atd.);

(ii) použitý materiál vnitřních obalů (sklo, plast, kov atd.) vykazuje stejnou nebo vyšší pevnost proti silám při nárazu nebo stohování než původně zkoušený vnitřní obal,

(iii) vnitřní obaly mají stejné nebo menší otvory a uzávěr je vytvořen podobně (např. čepička se šroubením, uzpůsobený uzávěr atd.),

(iv) přídavný vycpávkový materiál bude použit v dostatečné míře, aby vyplnil prázdné meziprostory a aby se zabránilo jakémukoliv pohybu vnitřních obalů,

(v) vnitřní obaly mají stejné uspořádání ve vnějším obalu jako ve zkoušeném kusu.

(b) nízký počet zkoušených vnitřních obalů nebo jiných v odstavci a) popsaných druhů vnitřních obalů smí být použit, za předpokladu, že je použito dostatečné množství vycpávkového materiálu k vyplnění meziprostoru (meziprostorů) a k zabránění každého jmenovitého pohybu vnitřních obalů.

6.6.5.1.7 Příslušný orgán může kdykoliv požadovat, aby zkouškami podle tohoto oddílu bylo prokázáno, že velké obaly ze sériové výroby splňují požadavky pro zkoušky konstrukčního typu.

6.6.5.1.8 Za předpokladu, že platnost výsledků zkoušky nebude ovlivněna a se souhlasem příslušného úřadu, smí být provedeno více zkoušek s jedním vzorkem.

6.6.5.2 Příprava pro zkoušky

6.6.5.2.1 Zkoušky se provedou na velkých obalech připravených k přepravě, včetně vnitřních obalů nebo přepravovaných předmětů. Vnitřní obaly pro kapalné látky musí být plněny nejméně na 98% svého maximálního objemu, pro pevné látky na nejméně 95% svého maximálního objemu. U velkých obalů, jejichž vnitřní obaly jsou určeny pro přepravu kapalných nebo pevných látek, je potřeba provést oddělené zkoušky pro kapalný a pevný obsah. Látky obsažené ve vnitřních obalech nebo předměty obsažené ve velkých obalech určené k přepravě se smí nahradit jinými látkami nebo předměty, pokud tímto nebudou výsledky zkoušky zkresleny. Jsou-li použity jiné vnitřní obaly nebo předměty, musí mít stejné fyzikální vlastnosti (hmotnost, velikost zrn atd.) jako k přepravě určené vnitřní obaly nebo předměty. Je přípustné použít přísad, jako pytle s olověným šrotem, aby se dosáhlo požadované celkové hmotnosti kusu, pokud jsou použity tak, aby tímto neovlivnily výsledky zkoušky.

6.6.5.2.2 Velké obaly z plastu a velké obaly obsahující vnitřní obaly z plastu, vyjma pytlů, které jsou předurčeny pro příjem pevných látek nebo předmětů, je třeba podrobit zkoušce pádem po které teplota zkušebního vzorku a jeho obsahu byla snížena na –18 °C nebo nižší. Od kondiciování může být upuštěno, jestliže materiály obalu vykazují při nízkých teplotách dostatečnou formovatelnost a pevnost v tahu. Budou–li zkušební vzorky tímto způsobem kondiciovány, není potřeba kondiciování podle 6.6.5.2.3 potřebné. Pro zkoušky použité kapalné látky se musí udržet v kapalném stavu případným přidáním nemrznoucí směsi.

6.6.5.2.3 Velké obaly z lepenky musí být minimálně 24 hodin kondiciovány v jednom prostředí, kde je teplota a relativní vlhkost vzduchu řízena. Jsou tři možnosti, z nichž musí být jedna vybrána.
Upřednostněné prostředí je 23°C ± 2°C a 50% ± 2% relativní vlhkost vzduchu. Obě ostatní možnosti jsou 20°C ± 2°C a 65% ± 2% relativní vlhkosti vzduchu nebo 27°C ± 2°C a 65% ± 2% relativní vlhkosti vzduchu.
Pozn. Střední hodnoty musí ležet uvnitř těchto mezních hodnot. Krátkodobé odchylky a mezní hodnoty mohou vykazovat odchylky od individuálních měření až o ± 5% pro relativní vlhkost vzduchu, aniž by toto nemělo mít významný vliv na reprodukovatelnost výsledku zkoušky.

6.6.5.3 Požadavky pro zkoušení

6.6.5.3.1 Zkouška zdvihem ze spodu

6.6.5.3.1.1 Rozsah použití
Pro všechny druhy velkých obalů, které jsou opatřeny zařízením ke zvedání ze spodu, což je bráno jako zkouška konstrukčního typu.

6.6.5.3.1.2 Příprava velkých obalů pro zkoušku
Velký obal je plněn až k 1,25 násobku své maximální brutto hmotnosti, přičemž je zátěž rovnoměrně rozložena.

6.6.5.3.1.3 Způsob provedení zkoušky
Velký obal musí být 2x zvednut vidlicovým vysokozdvižným vozíkem a nechá se potom klesnout, přičemž je třeba vidlice umístit centrálně s odstupem 3/4 od zaváděcího bočního rozměru (ledaže jsou zaváděcí body udány). Vidlice musí být zavedena až do 3/4 zaváděcího směru. Zkouška musí být opakována v každém možném zaváděcím směru.

6.6.5.3.1.4 Kritéria pro vyhovění zkoušce
Žádné trvalé deformace velkého obalu, které ovlivní bezpečnost přepravy a žádná ztráta plněného zboží.

6.6.5.3.2 Zkouška zdvihem shora

6.6.5.3.2.1 Rozsah použití
Pro všechny druhy velkých obalů, které jsou vybaveny pro zdvih shora, což je bráno jako zkouška konstrukčního typu.

6.6.5.3.2.2 Příprava velkých obalů pro zkoušku
Velké obaly musí být naplněny dvojnásobnou maximální přípustnou hmotností brutto.

6.6.5.3.2.3 Způsob provedení zkoušky
Velké obaly musí být zvednuty způsobem, pro který jsou vybaveny, až se nacházejí volně nad podlahou a v délce 5 minut jsou v této poloze drženy.

6.6.5.3.2.4 Kritéria pro vyhovění zkoušce
Žádné trvalé deformace velkého obalu, které ovlivní bezpečnost přepravy a žádná ztráta plněného zboží.

6.6.5.3.3 Zkouška stohováním

6.6.5.3.3.1 Rozsah použití
Pro všechny druhy velkých obalů, které jsou určeny ke stohování, což je bráno jako zkouška konstrukčního typu.

6.6.5.3.3.2 Příprava velkých obalů pro zkoušku
Velké obaly je třeba naplnit do své maximální hmotnosti brutto.

6.6.5.3.3.3 Způsob provedení zkoušky
Velké obaly musí svým dnem stát na vodorovně tvrdém podkladě a mít rovnoměrně rozdělenou naloženou zkušební zátěž (viz odstavec 6.6.5.3.3.4) po dobu minimálně 5 minut; Velké obaly ze dřeva, lepenky nebo plastu musí být této zátěži vystaveny minimálně 24 hodin.

6.6.5.3.3.4 Výpočet překrývající zkušební zátěže
Zátěž, která se na velký obal postaví, musí být minimálně 1,8 násobkem maximálně přípustné hmotnosti brutto tolika stejnorodých velkých obalů, které mohou být během přepravy na velký obal stohovány.

6.6.5.3.3.5 Kritéria pro vyhovění zkoušce
Žádné trvalé deformace velkého obalu, které ovlivní bezpečnost přepravy a žádná ztráta plněného zboží.

6.6.5.3.4 Zkouška pádem

6.6.5.3.4.1 Rozsah použití
Pro všechny druhy velkých obalů, jako zkoušky konstrukčního typu.

6.6.5.3.4.2 Příprava velkých obalů na zkoušku
Velké obaly musí být naplněny podle požadavku v 6.6.5.2.1

6.6.5.3.4.3 Způsob provedení zkoušky
Velké obaly se musí nechat spadnout svým dnem na tuhou, nepružící, hladkou, plochou a vodorovnou plochu tak, aby velký obal dopadl na nejslabší místo své základny.

6.6.5.3.4.4 Výška pádu

Obalová skupina I	Obalová skupina II	Obalová skupina III
1,8 m	1,2 m	0,8 m

Pozn. Velké obaly pro látky a předměty třídy 1, pro látky samovolně se rozpadávající třídy 4.1 a organické peroxidy třídy 5.2 musí být vyzkoušeny podle zkušebních požadavků pro obalovou skupinu II.

6.6.5.3.4.5 Kritéria pro vyhovění zkoušce

6.6.5.3.4.5.1 Velké obaly nesmějí vykázat žádné poškození, které by mohlo mít vliv na bezpečnost přepravy. Z vnitřního (vnitřních) obalu (obalů) nesmí unikat žádné plněné zboží.

6.6.5.3.4.5.2 U velkých obalů pro předměty tříd 1 není dovolena žádná trhlina, která by umožnila únik volných výbušných látek nebo předmětů s výbušnou látkou.

6.6.5.3.4.5.3 Byl-li velký obal podroben zkoušce pádem, zkušební vzorek obstál, jestliže byl obsah úplně zadržen i když uzávěr už není prachotěsný.

6.6.5.4 Schvalování a zpráva o zkoušce

6.6.5.4.1 Pro každý konstrukční typ velkého obalu se vystaví osvědčení a přidělí označení (podle oddílu 6.6.3), které uvádí, že konstrukční typ včetně jeho vybavení odpovídá zkušebním požadavkům.

6.6.5.4.2 O zkoušce se vyhotoví zpráva o zkoušce, která obsahuje nejméně následující údaje a musí být dána k dispozici uživateli velkého obalu:

1. Jméno a adresa zkušebny;

2. Jméno a adresa objednavatele (pokud je to potřebné);

3. Pouze jednou přidělené identifikační číslo zprávy o zkoušce;

4. Datum zprávy o zkoušce;

5. Výrobce velkého obalu

6. Popis konstrukčního typu velkého obalu (např. rozměry, materiály, uzávěry, tloušťky stěn atd.) a / nebo fotografie;

7. Nejvyšší objem / nejvýše přípustná hmotnost brutto;

8. Charakteristické znaky zkoušeného obsahu, např. druhy a popisy použitých vnitřních obalů nebo předmětů

9. Popis a výsledek zkoušek;

10. Zkušební zpráva musí být podepsána s uvedením jména a funkce podepisujícího.

6.6.5.4.2 Zpráva o zkoušce musí obsahovat prohlášení, že pro přepravu připravený velký obal byl zkoušen v souladu s příslušnými požadavky této kapitoly, a že tato zkušební zpráva při použití jiných metod balení nebo při použití jiných součástí obalů, může být neplatná. Jedno vyhotovení zkušební zprávy je třeba poskytnout příslušnému úřadu.

6.9.5 Prohlídky

6.9.5.1 Pro každou cisternu vyrobenou podle schválené konstrukce musí být provedeny zkoušky materiálů a prohlídky, jak je uvedeno níže:

6.9.5.1.1 Zkoušky materiálů podle 6.9.4.2.2, kromě zkoušky v tahu a zkrácení doby ohybové zkoušky tečení na 100 hodin, musí být provedeny se vzorky vyříznuté z nádrže. Vzorky vyrobené souběžně smějí být použity pouze tehdy, jestliže výřezy z nádrže jsou možné. Schválené konstrukční hodnoty musí být dodrženy.

6.9.5.1.2 Nádrže a jejich výstroj musí být společně nebo odděleně podrobeny první prohlídce před jejich uvedením do provozu. Tato prohlídka zahrnuje:
- kontrolu shodnosti se schválenou konstrukcí;
- kontrolu konstrukčních charakteristik;
- vnitřní a vnější prohlídku;
- hydraulickou tlakovou zkoušku při zkušebním tlaku uvedeném na cisterně předepsaném v 6.8.2.5.1;
- kontrolu provozuschopnosti výstroje;
- zkoušku těsnosti, pokud nádrž a její výstroj byla tlakově zkoušena odděleně.

6.9.5.2 Pro periodickou zkoušku cisteren platí požadavky 6.8.2.4.2 a 6.8.2.4.4.

6.9.5.3 Prohlídky a zkoušky podle 6.9.5.1 a 6.9.5.2 musí být prováděny znalci schválenými příslušným úřadem. Ve vydaných osvědčeních musí být uvedeny výsledky těchto prohlídek a zkoušek. V osvědčeních musí být uveden podle 6.9.4.4 seznam látek, jejichž přeprava v této nádrži je dovolena.

6.1.6 Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů z vysokomolekulárního nebo středněmolekulárního polyetylénu podle 6.1.5.2.6 a seznam látek, pro které mohou být standardní kapaliny považovány za rovnocenné

6.1.6.1 Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů z vysokomolekulárního nebo středněmolekulárního polyetylénu podle 6.1.5.2.6
Pro tento plast se používají následující standardní kapaliny:

(a) Smáčecí roztok pro látky, které u polyetylénu pod napětím silně působí na vznik trhlin, zejména pro všechny roztoky a přípravky obsahující smáčecí prostředky.
Musí se použít 1 až 10 % vodní roztok smáčecího prostředku. Povrchové napětí tohoto roztoku musí být 31 až 35 mN/m při 23°C.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,20.
Je-li prokázána dostatečná chemická snášenlivost se smáčecím roztokem, nevyžaduje se zkouška snášenlivosti s kyselinou octovou.
Pro plnicí látky způsobující pod napětím trhliny v obalu z polyetylénu odolného proti smáčecí mu roztoku přiměřená chemická snášenlivost může být prokázáno po předběžném skladování po dobu čtyř týdnů při teplotě 40 °C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.

(b) Kyselina octová pro látky a přípravky, které u polyetylénu pod napětím působí na vznik trhlin, zejména pro monokarbonové kyseliny a jednomocné alkoholy.
Musí se použít kyselina octová o koncentraci 98 až 100 %.Relativní hustota = 1,05.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,1.
U plnicích látek, jejichž působením polyetylén nabobtnává více než působením kyseliny octové a tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší až o 4 %, smí být dostatečná chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40°C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.

(c) n-butylacetát/smáčecí roztok nasycený n-butylenacetátem pro látky a přípravky, které nabobtnávají polyetylén tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší nejvýše asi o 4 %, a které současně vykazují vznik trhlin pod napětím, zejména pro prostředky k ochraně rostlin, tekuté barvy a některé estery. Pro předběžné skladování podle 6.1.5.2.6 se musí použít n-butylacetát o koncentraci 98 až 100 %.
Pro zkoušku stohováním podle bodu 3555 se musí použít zkušební kapalina sestávající z 1 až 10% vodného roztoku smáčecího prostředku smíšeného s 2 % n-butylacetátu podle předcházejícího odstavce a).
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.
U plnicích látek, jejichž působením polyetylén nabobtnává více než působením n-butylacetátu a tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší nejvýše o 7,5%, smí být dostatečná chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40°C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.

(d) Směs uhlovodíků (White spirit) pro látky a přípravky, které působí nabobtnávání polyetylénu, zejména pro uhlovodíky, některé estery a ketony.
Musí se použít směs uhlovodíků s rozmezím bodu varu od 160 do 200°C, relativní hustotou 0,78 až 0,80, bodem vzplanutí vyšším než 50°C a obsahem aromatických uhlovodíků od 16 do 21 %.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.
U plnicích látek, které nabobtnávají polyetylén tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší o více než 7,5 %, smí být dostatečná chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40 °C podle 6.1.5.2.6), avšak s originální plnicí látkou.

(e) Kyselina dusičná pro všechny látky a přípravky, které působí na polyetylén oxidačně a snižují molekulární hmotnost stejně nebo méně než 55% kyselina dusičná.
Musí se použít kyselina dusičná o koncentraci nejméně 55 %.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,4.
U plnicích látek, které oxidují silněji než 55% kyselina dusičná, nebo které snižují molekulární hmotnost, se musí postupovat podle 6.1.5.2.5.
Doba používání musí být v takových případech stanovena pozorováním stupně poškození (např. dva roky pro kyselinu dusičnou o koncentraci nejméně 55%.

(f) Voda pro látky, které nenapadají polyetylén způsoby uvedenými v předchozích odstavcích a) až e), zejména pro anorganické kyseliny a louhy, vodné roztoky solí, vícemocné alkoholy a organické látky ve vodném roztoku.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,2.

6.1.6.2 Seznam látek, které mohou být přiřazeny standardním kapalinám podle 6.1.5.2.6
Třída 3

Látka	Standardní kapalina
Hořlavé kapaliny obalové skupiny II, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód F1, obalová skupina II)
Látky, jejichž tenze par při 50°C nepřesahuje 110 kPa (1,1 bar)
- surové ropy a jiné surové oleje	směs uhlovodíků
- uhlovodíky	směs uhlovodíků
- látky obsahující halogeny	směs uhlovodíků
- alkoholy	kyselina octová
- étery	směs uhlovodíků
- aldehydy	směs uhlovodíků
- ketony	směs uhlovodíků
- estery	n-butylacetát při nabobtnání nejvýše o 4 % (hm.), jinak směs uhlovodíků
Směsi výše uvedených látek s bodem varu, nebo počátkem varu vyšším než 35 °C, obsahující nejvýše 55 % nitrocelulózy, která obsahuje nejvýše 12,6 % dusíku (UN 2059)	n-butylacetát/smáčecí roztok nasycený n-butylacetátem a směs uhlovodíků
Viskózní látky splňující klasifikační kritéria uvedená v 2.2.3.1.4	směs uhlovodíků
Hořlavé kapaliny obalové skupiny II, jedovaté (klasifikační kód FT1, obalová skupina II)
methanol (UN 1230)	kyselina octová
Hořlavé kapaliny obalové skupiny III, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód F1, obalová skupina III)
- nafta, solventnafta	směs uhlovodíků
- minerální terpentýn (White spirit)	směs uhlovodíků
- uhlovodíky	směs uhlovodíků
- látky obsahující halogeny	směs uhlovodíků
- alkoholy	kyselina octová
- étery	směs uhlovodíků
- aldehydy	směs uhlovodíků
- ketony	směs uhlovodíků
- estery	n-butylacetát při nabobtnání nejvýše o 4 % (hm.), jinak směs uhlovodíků
- látky obsahující dusík	směs uhlovodíků
Směsi výše uvedených látek obsahující nejvýše 55 % nitrocelulózy, která obsahuje nejvýše 12.6 % dusíku (UN 2059).	n-butylacetát/smáčecí roztok nasycený a-butylacetátem a směs uhlovodíků

Třída 5.1

Kapaliny podporující hoření, žíravé (klasifikační kód OC1)
Peroxidy vodíku, vodné roztoky s nejméně 20 %, ale méně než 60 % peroxidu vodíku (UN 2014) ⁴	voda
Kyselina chloristá s více než 50 %, ale nejvýše 72 % kyseliny (hmotnostně) (UN 1873)⁴	kyselina dusičná
Kapaliny podporující hoření, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód O1)
Peroxidy vodíku, vodné roztoky s nejméně 8 %, ale méně než 20 % peroxidu vodíku (UN 2984) ⁴	voda
Roztok chlorečnanu vápenatého (UN 2429)	voda
Roztok chlorečnanu draselného (UN 2427)	voda
Roztok chlorečnanu sodného (UN 2428)	voda

Třída 5.2

POZNÁMKA: terc.-butylhydroperoxid s obsahem více než 40 % peroxidu a kyseliny peroxyoctové jsou vyloučeny z následujících číslic.
Všechny organické peroxidy v technicky čisté formě nebo v roztoku v rozpouštědlech, pokud se týká jejich snášenlivosti, jsou pokryty standardní kapalinou “směs uhlovodíků" v tomto seznamu (UN 3101, 3103, 3105, 3107, 3109, 3111, 3113, 3115, 3117, 3119)	Normální butylacetát, vlhčený roztok se 2 % normálního butylacetátu a směs uhlovodíků a kyseliny dusičné při 55 %
Snášenlivost větracích otvorů a těsnění s organickými peroxidy může být ověřena též nezávisle při zkoušce konstrukčního typu laboratorními zkouškami s kyselinou dusičnou.

Třída 6.1

Organické jedovaté kapaliny, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód T1))
anilin (UN 1547)	kyselina octová
Furfurylalkohol (UN 2874)	kyselina octová
fenol, roztok (UN 2821, obalová skupina III)	kyselina octová
Organické jedovaté kapaliny, žíravé (klasifikační kód TC1)
kresoly (UN 2076) nebo kyselina kresolová (UN 2022)	kyselina octová

Třída 6.2

Všechny infekční látky (UN 2814 a 2900, riziková skupina 2, a UN 3291), považované za kapaliny podle 2.1.2.6

voda

Třída 8

Žíravé kyselé anorganické kapaliny, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód C1)
Kyselina sírová (UN 1830 a 2796)	Voda
kyselina sírová, odpadní (UN 1832)	voda
kyselina dusičná (UN 2031) s nejvýše 55 % kyseliny	kyselina dusičná
vodné roztoky kyseliny chloristé s nejvýše 50 % kyseliny (hmotnostně) ve vodném roztoku (UN 1802)	kyselina dusičná
kyselina chlorovodíková (UN 1789) s nejvýše 36 % čisté kyseliny kyselina bromovodíková (UN 1788) kyselina jodovodíková (UN 1787)	voda
kyselina fluorovodíková (UN 1790) s nejvýše 60 % fluorovodíku ⁵	voda
kyselina fluoroboritá (UN 1775) s nejvýše 50 % čisté kyseliny	voda
kyselina fluorokřemičitá (UN 1778)	voda
roztoky kyseliny chromové (UN 1755) s nejvýše 30 % čisté kyseliny	kyselina dusičná
kyselina fosforečná (UN 1805)	voda
Žíravé kyselé organické kapaliny (klasifikační kód C3)
kyselina akrylová (UN 2218), kyselina mravenčí (UN 1779), kyselina octová (UN 2789 a 2790), kyselina thioglykolová (UN 1940)	kyselina octová
kyselina metakrylová (UN 2531), kyselina propionová (UN 1848)	kyselina octová
alkylfenoly, kapalné, j.n. (UN 3145, obalová skupina III)	kyselina octová
Žíravé kyselé zásadité kapaliny, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód C5)
hydroxyd sodný, roztok (UN 1824) hydroxyd draselný, roztok (UN 1814)	voda
Roztok čpavku (UN 2672)	voda
vodné roztoky hydrazinu s nejvýše 64 % hydrazinu, hmotnostně (UN 2030)	voda
Jiné žíravé kapaliny (klasifikační kód C9)
roztok chloritanů (UN 1906) a roztok chlornanů ⁶(UN 1791, obalová skupina III)	kyselina dusičná
roztoky formaldehydu (UN 2209)	voda

6.4.6 Požadavky na kusy obsahující hexafluorid uranu

6.4.6.1 Kromě případů povolených v 6.4.6.4 hexafluorid uranu musí být balen a přepravován podle ustanovení mezinárodní normy ISO 7195:1993 „Packaging of uranium hexafluoride (UF₆) for transport" (Obal hexafluoridu uranu(UF₆) pro dopravu) a požadavků uvedených v 6.4.6.2 a 6.4.6.3. Kus musí též splňovat požadavky předepsané jinde v ADR, které se vztahují na radioaktivní a štěpné vlastnosti materiálu.

6.4.6.2 Každý kus konstruovaný na obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu musí být konstruován tak, aby splňoval následující požadavky:

(a) odolat bez úniku a bez nepřijatelného napětí, jak je uvedeno ISO 7195:1993, zkoušce pevnosti uvedené v 6.4.21.5;

(b) odolat beze ztráty nebo rozptylu hexafluoridu uranu zkoušce uvedené v 6.4.15.4; a

6.4.6.3 Kusy konstruované na obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu nesmí být vybaveny zařízením pro snižování tlaku.

6.4.6.4 Kusy podléhající schválení příslušného orgánu konstruované na obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu smějí být přepravovány, jestliže:

(a) Kusy jsou konstruovány podle požadavků jiných než uvedených v ISO 7195:1993 a 6.4.6.2 a 6.4.6.3, ale přesto požadavky uvedené v 6.4.6.2 a 6.4.6.3 jsou plněny, pokud je to prakticky možné;

(b) Kusy jsou konstruovány tak, aby odolaly bez úniku a bez nepřijatelného napětí zkušebnímu tlaku 2,76 MPa, jak je uvedeno v 6.4.21.5; nebo

6.9.6 Označování

6.9.6.1 Požadavky 6.8.2.5 se vztahují na označování cisteren FRP s následujícími změnami:
- štítek cisterny může být též nalaminován na nádrž nebo může být vyroben z vhodného plastu;
- vždy musí být vyznačen rozsah konstrukční teploty.

6.9.6.2 Kromě toho musí být dodržena zvláštní ustanovení uvedená v 6.8.4 (e) (TM), pokud jsou uvedena pod položkou ve sloupci (13) tabulky A kapitoly 3.2.

6.4.7 Požadavky na kusy typu A

6.4.7.1 Kusy typu A musí být konstruovány tak, aby splňovaly všeobecné požadavky uvedené v oddílu 6.4.2 a v 6.4.7.2 až 6.4.7.17.

6.4.7.1 Nejmenší vnější celkový rozměr kusu nesmí být menší než 10 cm.

6.4.7.2 Na vnější straně kusu musí být zařízení, jako např. pečeť (plomba), které se nemůže snadno poškodit a jehož neporušený stav dokazuje, že kus nebyl otevřen.

6.4.7.3 Jakákoli připojená úchytná zařízení na kusu musí být konstruována tak, aby síly vznikající při normálních a nehodových podmínkách přepravy síly v těchto zařízeních nenarušily schopnost kusu plnit požadavky ADR.

6.4.7.4 Konstrukce kusu musí brát v úvahu rozsah teplot – 40 °C až + 70 °C pro části obalu. Pozornost musí být věnována teplotám tuhnutí kapalin možnému zhoršování obalových materiálů v mezích rozsahu uvedených teplot.

6.4.7.5 Konstrukce a výrobní technologie musí odpovídat národním a mezinárodním normám nebo jiným požadavkům uznaným příslušným orgánem.

6.4.7.6 Konstrukce musí zahrnovat kontejmentový systém bezpečně uzavíratelný spolehlivým uzavíracím zařízením, které nemůže být neúmyslně otevřeno tlakem, který může vzniknout uvnitř kusu.

6.4.7.7 Radioaktivní látka zvláštní formy může být považována za součást kontejmentového systému.

6.4.7.8 Jestliže kontejmentový systém oddělenou jednotku kusu, musí být uzavíratelný spolehlivým uzavíracím zařízením, které je nezávislé na jakékoli jiné části obalu.

6.4.7.9 Konstrukce jakékoli části kontejmentového systému musí brát v úvahu, pokud je to vhodné, radiolytický rozklad kapalin a jiných poškoditelných materiálů a vývoj plynů při chemické reakci a radiolýze.

6.4.7.10 Kontejmentový systém musí svůj radioaktivní obsah udržet při snížení vnějšího okolního tlaku do 60 kPa.

6.4.7.11 Všechny ventily, kromě zařízení pro vyrovnávání tlaku, musí být provedeny s uzávěrem zamezujícím jakémukoliv úniku z ventilu.

6.4.7.12 Radiační stínění, které uzavírá součást kusu specifikované jako část kontejmentového sytému, musí být konstruováno tak, aby zabránilo neúmyslnému oddělení této součásti od stínění. Kde radiační stínění a taková součást tvoří oddělenou jednotku, musí být tato jednotka uzavíratelná spolehlivým uzavíracím zařízením, které je nezávislé na jakékoli jiné části obalu.

6.4.7.13 Kus musí být konstruován tak, pokud je podroben zkouškám stanoveným v oddílu 6.4.15, aby zabránil:

(a) ztrátě nebo rozptýlení radioaktivních obsahů; a

(b) ztrátě účinnosti stínění, která by vedla ke zvýšení vnější dávkové intenzity o více než 20 % na jakémkoli místě vnějšího povrchu kusu.

6.4.7.14 Konstrukce kusu určeného pro kapalnou radioaktivní látku musí odpovídat ustanovení o úbytku obsahu a volného prostoru vlivem změn teploty obsahu, dynamických účinků a dynamik plnění.
Kus typu A určený pro kapaliny

6.4.7.15 Kus typu A konstruovaný pro kapaliny musí kromě uvedených požadavků:
Kus typu A určený pro plyny

(a) buď rovnocenně splňovat podmínky uvedené v 6.4.7.14 výše, pokud kus byl podroben zkouškám uvedeným v oddílu 6.4.16; a

(b) buď

(i) obsahovat dostatečný absorpční materiál schopný absorbovat dvojnásobek objemu kapalného obsahu. Takový absorpční materiál musí být vhodně umístěn co nejblíže ke kapalině pro případ jejího úniku; nebo

(ii) být opatřen kontejmentovým systémem tvořeným primárními vnitřními a sekundárními vnějšími kontejmentovými součástmi konstruovanými tak, aby zajistily zadržení kapalných obsahů před sekundárními vnějšími kontejmentovými součástmi, i když primární vnitřní části jsou netěsné.

6.4.7.16 Kus konstruovaný pro plyny musí zabránit ztrátě nebo rozptýlení radioaktivních obsahů, pokud kus byl podroben zkouškám uvedeným v oddílu 6.4.16. Kus typu A konstruovaný pro plyn tritium nebo pro vzácné plyny musí být vyňat z tohoto požadavku.

6.4.8 Požadavky na kusy typu B(U)

6.4.8.1 Kusy typu B(U) musí být konstruovány tak, aby splnily požadavky uvedené v oddílu 6.4.2 a v 6.4.7.2 až 6.4.7.15, kromě uvedených v 6.4.7.14 (a), a kromě toho požadavky uvedené v 6.4.8.2 až 6.4.8.15.

6.4.8.2 Kus musí být konstruován tak, aby při okolních podmínkách uvedených v 6.4.8.4 a 6.4.8.5 teplo vyvíjené uvnitř kusu jeho radioaktivním obsahem za normálních podmínek přepravy, jak je stanoveno zkouškami uvedenými v oddílu 6.4.15, nesmí nepříznivě neovlivnilo kus takovým způsobem, že by mohlo být negativně ovlivněno plnění relevantních požadavků na kontejment a stínění, jestliže byl ponechán bez dozoru po dobu jednoho týdne. Zvláštní pozornost musí být věnována účinkům tepla, které mohou:

(a) změnit uspořádání, geometrický tvar nebo fyzikální stav radioaktivního obsahu nebo, pokud radioaktivní látka je uzavřena v plechovce nebo nádobě (např. zapouzdřené palivové články), mohou způsobit, že se plechovka, nádoba nebo látka zdeformují nebo roztaví; nebo

(b) zmenšit účinnost obalu vlivem různé tepelné roztažnosti nebo prasknutí nebo roztavení materiálu radiačního stínění; nebo

6.4.8.3 Kus musí být konstruován tak, že při okolních podmínkách uvedených v 6.4.8.4 teplota přístupných povrchů kusu nesmí překročit 50 °C, ledaže je kus přepravován podle výlučného použití.

6.4.8.4 Musí být uvažována okolní teplota 38 °C.

6.4.8.5 Musí se předpokládat, že podmínky slunečního záření jsou takové, jaké jsou uvedeny v tabulce 6.4.8.5.
Tabulka 6.4.8.5: Údaje o záření

Tvar a umístění povrchu		Záření po 12 hodin za den (W/m²)
Ploché povrchy přepravované vodorovně:		Žádné
	- základna - jiné povrchy	800
Ploché povrchy nepřepravované vodorovně:		200 ^a
	- každý povrch
Zakřivené povrchy		400 ^a

^a Alternativně může být použita sinusová funkce s přijatým absorpčním koeficientem a účinky možného odrazu od sousedních předmětů.

6.4.8.6 Kus, který je vybaven tepelnou ochranou za účelem splnění požadavků uvedených v 6.4.17.3, musí být tak konstruován, že taková ochrana zůstane účinnou, jestliže kus je podroben zkouškám uvedeným v oddílu 6.4.15 a v 6.4.17.2 (a) a (b) nebo 6.4.17.2 (b) a (c), jak je to vhodné. Jakákoli taková ochrana vnějšku kusu nesmí mít sníženou účinnost porušením povrchu protržením, proříznutím, smyknutím, otěrem nebo hrubou manipulací.

6.4.8.7 Kus musí být tak konstruován, že, pokud byl podroben:

(a) zkouškám uvedeným v oddílu 6.4.15, by omezil ztrátu radioaktivních obsahů nepřevyšující 10^-6 A ₂ za hodinu; a

(b) zkouškám uvedeným v 6.4.17.1, 6.4.17.2 (b), 6.4.17.3 6.4.1.7.4 a zkouškám uvedeným v
Jedná-li se o směsi různých radionuklidů, vztahují se na ně ustanovení uvedená v 2.2.7.7.2.4 až 2.2.7.7.2.6 kromě toho, že pro krypton-85 může být použita efektivní hodnota A ₂ (i) rovná 10 A ₂. V případě uvedeném v odstavci (a) výše hodnocení musí brát v úvahu meze vnější kontaminace uvedené v 4.1.9.1.2.

(i) 6.4.17.2 (c), když kus má hmotnost nejvýše 500 kg a celková hustota není větší než 1000 kg/m³ vypočtená z vnějších rozměrů a radioaktivní obsah větší než 1000 A₂ ne však jako zvláštní forma radioaktivní látky; nebo

(ii) 6.4.17.2 (a) pro všechny jiné kusy, které splňují následující požadavky:
- zachová dostatečné stínění zajišťující, že dávková intenzita ve vzdálenosti 1 m od povrchu kusu nepřekročí 10 mSv/h s maximálním radioaktivním obsahem, pro který byl kus konstruován; a
- omezuje celkovou ztrátu radioaktivního obsahu po dobu jednoho týdne nejvýše 10 A₂ pro krypton-85 a nejvýše A₂ pro všechny ostatní radionuklidy.

6.4.8.8 Kus pro radioaktivní obsah s aktivitou větší než 10⁵A₂ musí být tak konstruován, aby, pokud byl podroben zkoušce úplného ponoření do vody uvedené v oddílu 6.8.14, nedošlo k porušení kontejmentového systému.

6.4.8.9 Splnění dovolených limitů uvolňování aktivity nesmí být závislé ani na filtrech, ani na strojním chladicím systému.

6.4.8.10 Kus nesmí být vybaven systémem pro vyrovnávání tlaku, který by dovolil únik radioaktivní látky do okolního prostředí za podmínek zkoušek uvedených v oddílech 6.4.15 a 6.4.17.

6.4.8.11 Kus musí být konstruován tak, aby při nejvyšším normálním provozním tlaku a při podrobení se zkouškám uvedeným v oddílech 6.4.15 a 6.4.17 úroveň napětí v kontejmentovém systému nepřekročila hodnoty, které by nepříznivě ovlivnily kus takovým způsobem, že by neplnil příslušné požadavky.

6.4.8.12 Kus nesmí mít nejvyšší normální provozní tlak převyšující přetlak 700 kPa.

6.4.8.13 Nejvyšší teplota jakéhokoli během přepravy snadno přístupného povrchu kusu nesmí překročit 85 °C bez izolace za okolních podmínek uvedených v 6.4.8.4. Kus musí být přepravován za podmínek výlučného použití, jak je uvedeno v 6.4.8.3, pokud nejvyšší teplota přesahuje 50 °C. Přitom je možno přihlédnout přepážkám nebo dělícím stěnám umístěným k ochraně osob, aniž by bylo nutné podrobit tyto přepážky nebo dělicí stěny zkoušce.

6.4.8.14 (Vyhrazeno)

6.4.8.15 Kus musí být konstruován pro teplotu okolního prostředí v rozsahu -40°C až +38°C.

6.4.9 Požadavky na kusy typu B(M)

6.4.9.1 Kusy typu B(M) musí splňovat požadavky na kusy typu B(M) uvedené v 6.4.8.1, kromě těch požadavků na kusy, které jsou přepravovány výhradně uvnitř dané země nebo výhradně mezi určitými zeměmi. Jiné podmínky, než které jsou uvedeny výše v 6.4.7.5, 6.4.8.4, 6.4.8.5 a 6.4.8.8. až 6.4.8.15 mohou být použity se schválením příslušných orgánů těchto zemí. Nicméně požadavky na kusy typu B(M) uvedené v 6.4.8.8 až 6.4.8.15 musí být splněny, jak je to jen prakticky možné.

6.4.9.2 Periodická ventilace kusů typu B(M) během přepravy může být dovolena za podmínky, že jsou přijatelné pro všechny zainteresované příslušné orgány ventilační provozní kontroly.

6.4.10 (Vyhrazeno)

6.4.11 Požadavky na kusy obsahující štěpné látky

6.4.11.1 Štěpné látky musí být přepravovány tak, aby:

(a) byl udržen podkritický stav za normálních a nehodových podmínek přepravy; zejména musí být uvažováno s následujícími nahodilostmi:

(i) vniknutí vody do kusu nebo únik vody z kusu;

(ii) ztráta účinnosti vložených neutronových pohlcovačů nebo zpožďovačů;

(iii) přesmyk obsahu buď uvnitř kusu nebo jako důsledek ztráty z kusu;

(iv) zmenšení prostoru uvnitř nebo mezi kusy;

(v) ponoření kusů do vody nebo zasypání sněhem; a

(vi) změny teploty; a

(b) byly splněny požadavky:

(i) uvedené v 6.4.7.2 pro štěpné látky kusech;

(ii) předepsané kdekoli v ADR, které se týkají radioaktivních vlastností štěpných látek; a

(iii) uvedené v 6.4.11.3 až 6.4.11.12, s výjimkou vyňatých z platnosti podle 6.4.11.2.

6.4.11.2 Štěpná látka splňující jedno z ustanovení (a) až (d) tohoto odstavce je vyňata z požadavku být přepravována v kusech, které splňují požadavky uvedené v 6.4.11.3 až 6.4.11.12 jakož i jiné požadavky ADR, které se vztahují na štěpnou látku. Pouze jeden typ výjimky je dovolen pro zásilku.

(a) Hmotnostní limit na zásilku je takový:
$\frac{hmotnost uranu - 235 (g)}{X} + \frac{hmotnost jiné štěpné látky (g)}{Y} < 1$
kde X a Y jsou hmotnosti definované v tabulce 6.4.11.2, pokud buď:
Ani berylium ani deuterium nesmí být obsaženo v množstvích přesahujících 0,1 % hmotnosti štěpné látky.

(i) každý jednotlivý kus obsahuje nejvýše 15 g štěpné látky; pro nezabalenou látku se tento hmotnostní limit vztahuje na zásilku přepravovanou v nebo na vozidle; nebo

(ii) štěpná látka je homogenní vodní roztok nebo směs, kde poměr štěpných nuklidů k vodíku je menší než 5 % hmotnostně; nebo

(iii) obsahuje nejvýše 5 g štěpné látky na každých 10 litrů objemu,

(b) Uran obohacený v uranu-235 na nejvýše 1 % hmotnostně a s celkovým obsahem plutonia a uranu-235 nepřesahujícím 1 % hmotnostně uranu-235, pokud taková štěpná látka rovnoměrně rozptýlena v obsahu. Kromě toho, pokud je uran-235 obsažen v kovových, kyslíkových nebo uhlíkových formách, nesmí být uspořádán ve tvaru mřížky;

(c) Roztoky dusičnanu uranylu, které obsahují obohacený uran s nejvýše 2 % hmotnostně uranu-235, s celkovým obsahem plutonia a uranu-233 nejvýše 0,002 % hmotnosti uranu-235 a poměrem počtu atomů dusíku k počtu atomů uranu (N/U) nejméně 2;

(d) Kusy obsahující jednotlivě celkovou hmotnost plutonia nejvýše 1 kg, z něhož nejvýše 20 % hmotnostně může tvořit plutonium-239, plutonium-241 nebo jakákoli kombinace těchto radionuklidů.
Tabulka 6.4.11.2: Omezení hmotnosti zásilky pro vyjmutí z požadavků na kusy obsahující štěpnou látku

Štěpná látka	Hmotnost štěpné látky (g) smíšené s látkami mající průměrnou hustotu menší než nebo stejnou jako voda	Hmotnost štěpné látky (g) smíšené s látkami mající průměrnou hustotu větší než voda
Uran -235(X)	400	290
Jiná štěpná látka (Y)	250	180

6.4.11.3 Kde chemická nebo fyzikální forma, izotopické složení, hmotnost nebo koncentrace, stupeň zpoždění nebo hustota nebo geometrické uspořádání nejsou známy, hodnocení uvedená v 6.4.11.7 až 6.4.11.12 musí být použita s předpokladem, že každý parametr, který není znám, má hodnotu, která dává maximální množení neutronů stejné se známými podmínkami a parametry těchto hodnocení.

6.4.11.4 Pro ozářené jaderné palivo hodnocení uvedené v 6.4.11.7 až 6.4.11.12 musí být založeno na izotopickém složení prokázaném zajistit:

(a) maximální množení neutronů během doby ozáření; nebo

(b) konzervativní zhodnocení množení neutronů pro hodnocení kusu. Po ozáření, ale před odesláním, musí být provedena měření pro potvrzení konzervativní hodnocení složení.

6.4.11.5 Obal po provedených zkouškách uvedených v oddílu 6.4.15 musí zabránit průniku krychle o hraně10 cm.

6.4.11.6 Kus musí být konstruován pro okolní teplotu v rozsahu – 40 °C až + 38 °C, pokud příslušný orgán stanoví jinak v osvědčení o schválení konstrukce kusu.

6.4.11.7 Pro kus v izolaci musí být vzato v úvahu, že voda může proniknout dovnitř nebo ven ze všech prázdných prostorů kusu včetně těch uvnitř kontejmentového systému. Avšak jestliže konstrukce zahrnuje zvláštní vlastnosti zabraňující takovému úniku vody dovnitř nebo ven z určitých prázdných prostorů, dokonce v případě chyby obsluhy, nepřítomnost takového úniku může být předpokládána pro tyto prázdné prostory. Zvláštní prostředky musí zahrnovat následující:

(a) Vícenásobné vysoce účinné zábrany proti vodě, z nichž každá zůstává vodotěsná, pokud kus byl podroben zkouškám předepsaným v 6.4.11.12 (b), vysoký stupeň kontroly jakosti ve výrobě, údržbě a opravách obalů a zkoušky prokazující uzavření každého kusu před jeho odesláním; nebo

(b) Pro kusy obsahující pouze hexafluorid uranu:

(i) kusy, kde po zkouškách předepsaných v 6.4.11.12 (b) není žádný fyzický styk mezi ventilem a jakoukoli částí obalu jinou než jeho původní bod připojení a kde kromě toho po provedení zkoušky předepsané v 6.4.17.3 ventily zůstávají nepropustné; a

(ii) vysoký stupeň kontroly jakosti ve výrobě, údržbě a opravách obalů spojený se zkouškami prokazujícími uzavření každého kusu před každým odesláním.

6.4.11.8 Musí být vzato v úvahu a zhodnoceno, že dochází k odrazu způsobenému nejméně 20 cm vrstvou vody nebo většímu, jež může být dodatečně způsobeno obklopujícím materiálem obalu. Avšak pokud může být prokázáno, že omezující systém zůstává uvnitř obalu po zkouškách předepsaných v 6.4.11.12 (b), může být uvažován odraz nejméně 20 cm vrstvou vody uvedený v 6.4.11.9 (c).

6.4.11.9 Kus musí být podkritický podle podmínek uvedených v 6.4.11.7 a 6.4.11.8 s podmínkami, které vyúsťují v maximálním množení neutronů shodným s:

(a) běžnými podmínkami přepravy (bez nehod);

(b) zkouškami uvedenými v 6.4.11.11 (b);

6.4.11.10 (Vyhrazeno)

6.4.11.11 Pro normální podmínky přepravy musí být uváděn počet „N“ tak, že pětkrát „N“ značí podkritický stav pro uspořádání a podmínky kusu zajišťující maximální množení neutronů shodné s následujícím:

(a) nic nesmí být mezi kusy a uspořádání kusu musí být vystaveno odrazu na všech stranách nejméně 20 cm vrstvou vody; a

(b) stav kusů musí být hodnocen nebo prokázán podmínkou, pokud byly podrobeny zkouškám uvedeným v oddílu 6.4.15.

6.4.11.12 Pro nehodové podmínky musí být uváděn počet „N“ tak, že dvakrát „N“ značí podkritický stav pro uspořádání a podmínky kusu, že zajišťuje maximální množení neutronů shodné s následujícím:

(a) vodíkové tlumení mezi kusy a uspořádání kusu je vystaveno na všech stranách odrazu nejméně 20 cm vrstvy vody; a

(b) zkoušky uvedené v oddílu 6.4.15 následované jakýmikoli z dále uvedených, které jsou více omezující:

(i) zkoušky uvedené v 6.4.17.2 (b) a uvedené buď v 6.4.17.2 (c) pro kusy s hmotností nejvýše 500 kg a celkovou hustotou nejvýše 1000 kg/m³ stanovené z vnějších rozměrů, nebo uvedené v 6.4.17.2 (a) pro všechny jiné kusy; následované zkouškou uvedenou v 6.4.17.3 a zakončenou zkouškami uvedenými v 6.4.19.1 až 6.4.19.3; nebo

(ii) zkoušky uvedené v 6.4.17.4; a

(c) kde jakákoli část štěpné látky uniká z kontejmentového systému následující uvedené v 6.4.11.12 (b), musí se předpokládat, že štěpná látka uniká z každého kusu v souboru a všechny štěpné látky musí být uspořádány v seskupení a zpomalení, které mají za následek maximální množení neutronů s odrazem nejméně 20 cm vrstvou vody.

6.4.12 Zkušební postupy a důkaz shodnosti

6.4.12.1 Důkaz shodnosti provedení s normami požadovanými v 2.2.7.3.3, 2.2.7.3.4, 2.2.7.4.1 a 6.4.2 až 6.4.11 musí být proveden jakoukoli metodou níže uvedenou nebo jejich kombinací:

(a) Provedení zkoušek se vzorky představující látku LSA-III nebo radioaktivní látku zvláštní formy nebo s prototypy nebo vzorky obalu, kde obsah vzorku nebo obalu pro zkoušky musí simulovat co nejpřesněji, jak je to jen prakticky možné, očekávaný rozsah radioaktivních obsahů a vzorku nebo obalu, které mají být zkoušeny, musí být připraveny tak, jak budou předány k přepravě;

(b) Odkaz na předchozí uspokojivé důkazy dostatečně podobné povahy;

(c) Provedení zkoušek s modely vhodného měřítka s vlastnostmi, které jsou významné s hlediska tohoto zkoumání, pokud inženýrská zkušenost prokáže, že výsledky takových zkoušek jsou přijatelné pro konstrukční účely. Pokud je použit model v měřítku, musí být vzata v úvahu potřeba úpravy určitých zkušebních parametrů, jako je průměr průrazové tyčky nebo tlakové zatížení.

(d) Výpočet nebo rozumný důkaz, pokud výpočetní metody a parametry jsou všeobecně dohodnuty jako spolehlivé nebo běžně používané.

6.4.12.2 Po provedení zkoušek vzorku nebo prototypu musí být použity vhodné metody hodnocení pro zajištění, že požadavky na zkušební postupy byly splněny v souladu s provedením a přijatými normami předepsanými v 2.2.7.3.3, 2.2.7.3.4, 2.2.7.4.1, 2.2.7.4.2 a 6.4.2 až 6.4.11.

6.4.12.3 Všechny vzorky musí být zkontrolovány před zkoušením, aby byly zjištěny a zaznamenány vady a poškození včetně těchto:
Kontejmentový systém musí být zřetelně specifikován. Vnější charakteristiky vzorku musí být zřetelně identifikovány tak, aby bylo možno jednoduše a zřetelně provést odkaz na jakékoli části vzorku.

(a) odchylky od konstrukčního typu;

(b) výrobní vady;

(d) deformace.

6.4.13 Zkoušení celistvosti kontejmentového systému a stínění a kritické zhodnocení bezpečnosti
Po každé z relevantních zkoušek uvedených v oddílech 6.4.15 až 6.4.21:

(a) musí být zjištěny a zaznamenány vady a poškození;

(b) musí být stanoveno, zda celistvost kontejmentového systému a stínění zůstaly zachovány v rozsahu požadovaném v oddílech 6.4.2 až 6.4.11 pro zkoušený kus; a

(c) pro kusy obsahující štěpnou látku musí být zjištěno, zda jsou splněny používané předpoklady a podmínky požadované v 6.4.11.1 až 6.4.11.12 pro jeden nebo více kusů.

6.4.14 Dopad pro zkoušky pádem
Dopad pro zkoušky pádem specifikovaný v 2.2.7.4.5 a), 6.4.15.4, 6.4.16 a), 6.4.17.2 musí mít plochý vodorovný povrch takového charakteru, aby jakékoli zvýšení jeho odolnosti proti změně polohy nebo deformaci úderem vzorku nezvýšilo významně poškození vzorku.

6.4.15 Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat normálním podmínkám pøepravy

6.4.15.1 Zkoušky jsou: zkouška postřikem vodou, zkouška volným pádem, zkouška tlakovým zatížením a zkouška průrazem. Vzorky kusu musí být podrobeny zkoušce volným pádem, zkoušce tlakovým zatížením a zkoušce průrazem, v každém případě předcházející zkouškou postřikem vodou. Jeden vzorek může být použit pro všechny zkoušky, pokud požadavky uvedené v 6.4.15.2 jsou splněny.

6.4.15.2 Časový interval mezi ukončením zkoušky postřikem vodou a následující zkouškou musí být takový, aby voda prosákla v maximální míře bez patrného sušení vnějšku vzorku. Nejeví-li se zřejmý opak, tento interval musí trvat dvě hodiny, pokud postřik vodou je směrován současně ze čtyř směrů. Avšak žádný časový interval nesmí uplynout, jestliže postřik vodou je směrován z každého ze čtyř směrů následně.

6.1.15.3 Zkouška postřikem vodou: Vzorek musí být podroben zkoušce postřikem vodou, která simuluje jeho vystavení dešti o srážkové intenzitě přibližně odpovídající hodnotì 5 cm za hodinu po dobu nejméně jedné hodiny.

6.4.15.4 Zkouška volným pádem: Vzorek musí být spuštěn na dopadovou plochu tak, aby došlo k jeho maximálnímu poškození s hlediska jeho zkoušených bezpečnostních vlastností.

(a) Výška pádu měřená od nejnižšího bodu vzorku k hornímu povrchu dopadu nesmí být menší než vzdálenost uvedená v tabulce 6.4.15.4 pro příslušnou hmotnost. Dopad musí být takový, jaký je uveden v oddílu 6.4.14;

(b) Pro pravoúhlé lepenkové nebo dřevěné kusy s hmotností nejvýše 50 kg jednotlivý vzorek musí být podroben volnému pádu na každý roh z výška 0,3 m;

(c) Pro lepenkové kusy válcovitého tvaru s hmotností nepřevyšující 100 kg jednotlivý vzorek musí být podroben volnému pádu na každou čtvrtinu každé hrany z výšky 0,3 m.
Tabulka 6.4.15.4: Výška volného pádu při zkoušení kusů pro normální podmínky přepravy

Hmotnost kusu (kg)		Výška volného pádu (m)
	Hmotnost kusu < 5000	1.2
5000 ≤	Hmotnost kusu < 10000	0.9
10000≤	Hmotnost kusu < 15000	0.6
15000≤	Hmotnost kusu	0.3

6.4.15.5 Zkouška tlakovým zatížením: Pokud tvar obalu nezabraňuje účinně stohování, vzorek musí být podroben po dobu 24 hodin tlakovému zatížení rovnému z dále uvedených, které je větší:
Zatížení musí být rovnoměrně vystaveny dvě protilehlé strany vzorku, z nichž jedna musí být základna, na které kus zůstává normálně uložen.

(a) rovnému pětinásobku hmotnosti zkoušeného kusu; a

(b) rovnému tlaku 13 kPa násobenému půdorysnou plochou kusu.

6.4.15.6 Zkouška průrazem: Vzorek musí být uložen na tvrdý, plochý, vodorovný povrch, který se nebude znatelně pohybovat po dobu provádění zkoušky.

(a) Tyčka o průměru 3,2 cm s půlkulovým koncem a hmotností 6 kg musí být spuštěna a přímo dopadnout svou podélnou oso svisle na střed nejslabší části vzorku tak, že, pokud pronikne dostatečně daleko, narazí na kontejmentový systém. Tyčka se nesmí znatelně deformovat při provádění zkoušky:

(b) Výška pádu tyčky měřená od jejího nejnižšího konce k předpokládanému bodu nárazu na horní povrch vzorku musí být 1m.

6.4.16 Dodatečné zkoušky kusů typu A konstruované pro kapaliny a plyny
Vzorek nebo jednotlivé vzorky musí být podrobeny každé z následujících zkoušek, pokud nemůže být prokázáno, že jedna zkouška je pro dotyčný vzorek důležitější než ostatní, ve kterémžto případě jeden vzorek musí být podroben této důležitější zkoušce.

(a) Zkouška volným pádem: Vzorek musí být spuštěn na dopadovou plochu tak, aby došlo k jeho maximálnímu poškození s hlediska kontejmentu. Výška pádu měřená od nejnižší části vzorku k hornímu povrchu dopadové plochy musí být 9 m. Dopad musí být takový, jak je definován v oddílu 6.4.14;

(b) Zkouška průrazem: Vzorek musí být podroben zkoušce uvedené v 6.4.15.6, kromě toho výška pádu musí být zvýšena na 1,7 m z 1 m uvedené v 6.4.15.6 (b).

6.4.17 Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat nehodovým podmínkám při přepravě

6.4.17.1 Vzorek musí být podroben společným účinkům zkoušek uvedeným v 6.4.17.2 a 6.4.17.3 v tomto pořadí. Po provedení těchto zkoušek musí být buď tento vzorek nebo jednotlivý vzorek podroben účinku(ům) zkoušky(ek) ponoření do vody, jak je uvedeno v 6.4.17.4 a pokud je to vhodné, v 6.4.18.

6.4.17.2 Mechanická zkouška: Mechanickou zkoušku tvoří tři různé zkoušky pádem. Každý vzorek musí být podroben vhodným pádům uvedeným v 6.4.8.7 nebo 6.4.11.12. Pořadí, ve kterém je vzorek podrobován pádům, musí být takové, že po dokončení mechanické zkoušky vzorek musí utrpět takové poškození vedoucí k maximálnímu poškození při tepelné zkoušce, která následuje.

(a) Pro pád I, vzorek musí být spuštěn na dopadovou plochu tak, aby utrpěl maximální poškození a výška pádu měřená od nejnižšího bodu vzorku k hornímu povrchu dopadové plochy musí být 9 m. Dopad musí být takový, jak je definován v oddílu 6.4.14;

(b) Pro pád II, vzorek musí být spuštěn tak, aby utrpěl maximální poškození tyčkou pevně namontovanou kolmo na dopadovou plochu. Výška pádu měřená od předpokládaného bodu nárazu vzorku na horní povrch tyčky musí být 1 m. Tyčka musí být z pevné měkké oceli kruhového průřezu, průměru 15,0 ± 0,5 cm a délky 20 cm, ledaže by delší tyčka způsobila větší poškození. V tomto případě může být použita tyčka dostatečné délky způsobující maximální poškození. Horní konec tyčky musí být plochý a vodorovný s hranami zaoblenými o poloměru nejvýše 6 mm. Dopad, ne kterém je tyčka namontována, musí být takový, jak je popsán v oddílu 6.4.14;

(c) Pro pád III, vzorek musí být podroben dynamické zkoušce drcením umístěním vzorku na dopadovou plochu tak, aby utrpěl maximální poškození pádem hmotnosti 500 kg na vzorek z výšky 9 m. Padající hmotnost musí tvořit pevná deska z měkké oceli 1m x 1m a musí dopadnout ve vodorovné poloze. Výška pádu musí být měřena od spodní strany desky k nejvyššímu bodu vzorku. Dopad, na kterém vzorek zůstává, musí být takový, jak je definován v oddílu 6.4.14.

6.4.17.3 Tepelná zkouška: Vzorek musí být v tepelné rovnováze v podmínkách okolní teploty 38 °C odpovídající podmínkám slunečního ozáření uvedeným v tabulce 6.4.8.5 a maximálnímu konstrukčnímu stupni vyvíjení vnitřního tepla uvnitř kusu z radioaktivních obsahů. Alternativně je dovoleno, aby jakýkoli z těchto parametrů měl různé hodnoty před a během zkoušky, pokud na ně je vzat zřetel v následných hodnoceních citlivosti kusu.
Tepelnou zkoušku musí tvořit:
V průběhu zkoušky a po zkoušce vzorek nesmí být uměle ochlazován a jakékoli hoření materiálů vzorku musí být ponecháno přirozenému průběhu.

(a) Vystavení vzorku pod dobu 30 minut tepelnému prostředí, které zajišťuje tepelný tok nejméně rovnocenný tepelnému toku hořícího uhlovodíkového paliva se vzduchem v dostatečně stabilních okolních podmínkách vydávající průměrný plamen koeficientu vyzařování 0,9 a průměrnou teplotu nejméně 800 °C plně pohlcující vzorek, s povrchem majícím absorpční koeficient 0,8 nebo hodnotu, kterou kus může prokázat, že má, jestliže je vystaven uvedenému ohni následovanému,

(b) Vystavení vzorku okolní teplotě 38 °C odpovídající podmínkám slunečního ozáření uvedeným v tabulce 6.4.8.5 a maximálnímu konstrukčnímu stupni vyvíjení vnitřního tepla uvnitř kusu z radioaktivních obsahů po dostatečnou dobu pro zajištění, že teploty ve vzorku jsou všude klesající a/nebo blížící se podmínkám prvotního stálého stavu. Alternativně je dovoleno, aby jakýkoli z těchto parametrů měl různé hodnoty následující přerušení zahřívání, pokud na ně je vzat zřetel v následných hodnoceních citlivosti kusu.

6.4.17.4 Zkouška ponořením do vody: Vzorek musí být ponořen pod hladinu vody nejméně 15 m po dobu nejméně osm hodin v poloze, která povede k maximálnímu poškození. Pro účely důkazu musí se za splnění těchto podmínek považovat vnější přetlak 150 kPa.

6.4.18 Přísnější zkouška ponořením do vody pro kusy typu B(U) a typu B(M) obsahující výše než 10⁵ A₂
Přísnější zkouška ponořením do vody: Vzorek musí být ponořen pod hladinu vody nejméně 200 m po dobu nejméně jedné hodiny. Pro účely důkazu musí se za splnění těchto podmínek považovat vnější přetlak 2 MPa.

6.4.19 Zkouška úniku vody pro kus obsahující štěpnou látku

6.4.19.1 Kusy, pro které vnik nebo únik vody v rozsahu, který má za následek nejvyšší radioaktivitu a byl ohodnocen pro účely hodnocení podle 6.4.11.7 až 6.4.11.12, jsou vyjmuty z této zkoušky.

6.4.19.2 Vzorek, před podrobením se zkoušce úniku vody uvedené níže, musí být podroben zkouškám uvedeným v 6.4.17.2 (b) a buď 6.4.17.2 (a) nebo (c), jak je požadováno v 6.4.11.12, a zkoušce uvedené v 6.4.17.3.

6.4.19.3 Vzorek musí být ponořen pod hladinu vody nejméně 0,9 m po dobu nejméně 8 m hodin v poloze, ve které se předpokládá největší únik.

6.4.20 (Vyhrazeno)

6.4.21 Prohlídky obalů konstruovaných pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu

6.4.21.1 Každý vyrobený obal a jeho provozní a konstrukční výstroj musí být podroben buď společně nebo každá tato část zvlášť první prohlídce před uvedením do provozu a následně periodicky. Tyto prohlídky musí být prováděny a osvědčovány po dohodě s příslušným orgánem.

6.4.21.2 První prohlídku musí tvořit kontrola konstrukčních charakteristik, zkouška pevnosti, zkouška těsnosti, zkouška vnitřního objemu vodou a kontrola správného provozu provozní výstroje.

6.4.21.3 Periodické prohlídky musí tvořit vizuální prohlídka, zkouška pevnosti, zkouška těsnosti a kontrola správného provozu provozní výstroje. Nejdelší lhůty pro periodické prohlídky musí být pět let. Obaly, které nebyly podrobeny prohlídce v průběhu pětileté lhůty, musí být zkoušeny před přepravou podle programu schváleného příslušným orgánem. Tyto obaly nesmí být znovu plněny před dokončením plného programu periodických prohlídek.

6.4.21.4 Kontrola konstrukčních charakteristik musí prokázat shodu se specifikacemi konstrukčního typu a výrobním programem.

6.4.21.5 Pro první zkoušku pevnosti obaly konstruované pro obsah 0,1 kg nebo více hexaflouridu uranu musí být zkoušeny hydraulicky vnitřním tlakem nejméně 1,38 MPa 13,8 bar), ale pokud je zkušební tlak menší 2,76 MPa (27,6 bar), konstrukce musí požadovat vícestranné schválení. Pro opětovné zkoušení obalů smí být podkladem jakékoli jiné rovnocenné nedestruktivní zkoušení, s výjimkou vícestranného schválení.

6.4.21.6 Zkouška těsnosti musí být provedena v souladu s postupem, který je schopen snímat úniky v těsném obalu s citlivostí 0,1 Pa.l/s (10^-6 bar/s).

6.4.21.7 Zkouška vnitřního objemu vodou se provádí s přesností ±, 25 % při referenční teplotě 15 °C. Obsah musí být uveden na štítku popsaném v 6.4.21.8.

6.4.21.8 Štítek vyrobený z nekorodujícího kovu musí být trvale upevněn na každý obal na snadno přístupném místě. Způsob upevnění štítku nesmí snižovat pevnost obalu. Na štítku musí být vyznačeny vyražením nebo jakýmkoli jiným rovnocenným způsobem nejméně tyto údaje:
- Připouštěcí číslo;
- Sériové číslo výrobce;
- Nejvyšší provozní tlak (přetlak);
- Zkušební tlak (přetlak);
- Obsah: hexafluorid uranu;
- Vnitřní objem v litrech;
- Nejvyšší dovolené plnění hmotnosti hexafluoridu uranu;
- Hmotnost obalu;
- Datum (měsíc, rok) první zkoušky a poslední periodické zkoušky;
- Razítko znalce, který provedl zkoušky.

6.4.22 Schválení konstrukcí kusu a materiálů

6.4.22.1 Schválení konstrukcí kusů obsahujících 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu vyžaduje, aby:

(a) Každá konstrukce, která splňuje požadavky uvedené v 6.4.6.4, byla vícestranné schválena;

(b) Po 31. prosinci 2003 každá konstrukce, která splňuje požadavky uvedené v 6.4.61 až 6.4.6.3, musí být jednostranně schválena příslušným orgánem země původu konstrukce.

6.4.22.2 Každá konstrukce kusu typu B(U) a kusu typu C vyžaduje jednostranné schválení, kromě:

(a) konstrukce kusu pro štěpnou látku, který je též uveden v 6.4.22.4, 6.4.23.7 a 5.1.5.3.1, vyžadující vícestranné schválení; a

(b) konstrukce kusu typu B(U) pro málo rozptýlitelnou radioaktivní látku vyžadující vícestranné schválení.

6.4.22.3 Každá konstrukce kusu typu B(U), včetně těch pro štěpnou látku, které jsou též předmětem požadavků uvedených v 6.4.22.4 a 5.1.5.3.1, a těch pro málo rozptýlitelnou radioaktivní látku vyžaduje vícestranné schválení.

6.4.22.4 Každá konstrukce kusu pro štěpnou látku, která není vyjmuta podle 6.4.11.2 z požadavků, které se vztahují zvlášť na kusy obsahující štěpnou látku, vyžaduje vícestranné schválení.

6.4.22.5 Konstrukce pro zvláštní formu radioaktivní látky vyžaduje jednostranné schválení. Konstrukce pro málo rozptýlitelnou radioaktivní látku vyžaduje vícestranné schválení (viz též 6.4.25.8).

6.4.22.6 Jakákoli konstrukce, která vyžaduje jednostranné schválení země původu, která je smluvní stranou dohody ADR, musí být schválena příslušným orgánem této země; jestliže země, kde byl kus zkonstruován není smluvní stranou dohody ADR, přeprava je možná pouze za těchto podmínek:

(a) osvědčení bylo dodáno touto zemí, dokazující, že kus splňuje technické požadavky ADR a že toto osvědčení je společně podepsáno příslušným orgánem první smluvní strany ADR, do které zásilka vstoupí;

(b) jestliže nebylo žádné osvědčení a žádné schválení konstrukce kusu smluvní straně ADR dodáno, konstrukce kusu je schválena příslušným orgánem první smluvní strany ADR, do které zásilka vstoupí.

6.4.22.7 Pro konstrukce schválené podle přechodných ustanovení viz oddíl 1.6.1.

6.4.23 Žádosti a schvalování přepravy radioaktivní látky

6.4.23.1 (Vyhrazeno)

6.4.23.2 Žádost o schválení odeslání musí obsahovat:

(a) Dobu týkající se odeslání, na kterou se schválení požaduje;

(b) Skutečný radioaktivní obsah, očekávané způsoby přepravy, typ vozidla a pravděpodobná nebo navrhovaná trasa; a

(c) Podrobnosti, jak budou uvedeny v účinnost preventivní a administrativní nebo provozní opatření uvedené v osvědčeních o schválení konstrukce kusu vydaných podle 5.1.5.3.1.

6.4.23.3 Žádost o schválení odeslání podle zvláštního ujednání musí obsahovat všechny údaje nezbytné pro uspokojení požadavku příslušného orgánu, že celková úroveň bezpečnosti při přepravě je nejméně rovnocenná úrovni, které by bylo dosaženo, kdyby všechny příslušné požadavky ADR byly splněny.
Žádost musí též obsahovat:

(a) Prohlášení o důvodech, proč zásilka nemůže být v plném souladu s příslušnými požadavky ADR; a

(b) Prohlášení o zvláštních opatřeních nebo zvláštních administrativních nebo provozních opatřeních, která mají být použita během přepravy, aby se tak kompenzovala nedostatky při plnění příslušných požadavků ADR.

6.4.23.4 Žádost o připuštění konstrukce kusu typu B(U) nebo typu C musí obsahovat:

(a) Podrobný popis navrhovaného radioaktivního obsahu s odkazem na jeho fyzikální a chemický stav a povahu vyzařovaného záření;

(b) Podrobné prohlášení o konstrukci, včetně kompletních technických výkresů a přehledů materiálů a výrobních metod;

(c) Prohlášení o zkouškách, které byly provedeny a jejich výsledky nebo důkaz založený na výpočtových metodách nebo jiný důkaz, že konstrukce je rovnocenná konstrukci splňující příslušné požadavky;

(d) Navrhované pokyny pro provoz a údržbu při používání obalu;

(e) Jestliže kus je konstruován pro nejvyšší normální provozní tlak překračující 100 kPa, specifikace materiálů pro výrobu kontejmentového systému, vzorky, které se mají použít, a zkoušky, které se mají provést;

(f) Pokud navrhovaný radioaktivní obsah je ozářené palivo, prohlášení a zdůvodnění předpokladu v bezpečnostní analýze vztahující se k charakteristikám paliva a popis opatření před odesláním vyžadovaných v 6.4.11.4 (b);

(g) Zvláštní ustanovení o uložení nezbytná pro zajištění bezpečného odvodu tepla z kusu beroucí v úvahu použité různé druhy přepravy a typ vozidla nebo kontejneru;

(h) Reprodukovatelné vyobrazení ne větší než 21 cm x 30 cm ilustrující provedení kusu; a

(i) Specifikaci vhodného programu zajištění kvality požadovaného v 1.7.3.

6.4.23.5 Žádost o schválení konstrukce kusu typu B(M) musí kromě toho obsahovat všeobecné pokyny požadované pro schválení kusu v 6.4.23.4 pro kusy typu (B(U):

(a) Seznam požadavků uvedených v 6.4.7.5, 6.4.8.4, 6.4.8.5 a 6.4.8.8 až 6.4.8.15, které kus neplní;

(b) Navrhovaná dodatečná provozní opatření, která mají být provedena během přepravy pravidelně neprováděná podle této přílohy, ale která jsou nezbytná pro zajištění bezpečnosti kusu nebo která kompenzují nesplněné požadavky uvedené v odstavci (a) výše;

(c) Prohlášení týkající se jakýchkoli omezení způsobu přepravy a jakýchkoli zvláštních postupů nakládky, přepravy, vykládky nebo manipulace; a

(d) Rozsah okolních podmínek (teplota, sluneční záření), které jsou očekávány během přepravy a které byly vzaty v úvahu při konstrukci.

6.4.23.6 Žádost o schválení konstrukcí kusů obsahujících 0,1 kg hexafluoridu uranu musí obsahovat všechny údaje potřebné pro uspokojení požadavků příslušného orgánu, že konstrukce splňuje příslušné požadavky uvedené v 6.4.6.1, a popis vhodného programu pro zajištění jakosti, jak se požaduje v oddílu 1.7.3.

6.4.23.7 Žádost o schválení štěpného kusu musí obsahovat všechny údaje pro uspokojení příslušného orgánu, že konstrukce splňuje příslušné požadavky uvedené v 6.4.11.1 a specifikaci programu pro zajištění jakosti, jak se požaduje v oddílu 1.7.3.

6.4.23.8 Žádost o schválení konstrukce pro radioaktivní látku zvláštní formy a konstrukce pro málo rozptýlitelnou radioaktivní látku musí obsahovat:

(a) Podrobný popis radioaktivní látky nebo, pokud je v pouzdru, obsahu; musí být uveden zejména odkaz jak na fyzikální tak i chemický stav;

(b) Podrobné prohlášení o konstrukci použitého pouzdra;

(c) Prohlášení o provedených zkouškách a jejich výsledcích nebo důkaz na základě výpočtových metod ukazující, že radioaktivní látka je schopna splnit normované provedení nebo jiný důkaz, že radioaktivní látka zvláštní formy nebo málo rozptýlitelná radioaktivní látka splňuje příslušné požadavky ADR;

(d) Specifikaci programu pro zajištění jakosti, jak se požaduje v oddílu 1.7.3.

(e) Navrhované činnosti před odesláním pro použití při zásilce radioaktivní látky zvláštní formy nebo málo rozptýlitelné radioaktivní látky.

6.4.23.9 Každé osvědčení o schválení vydané příslušným orgánem musí být označeno identifikační značkou. Identifikační značka musí být následujícího všeobecného typu:
VRI/Číslo/Kód typu

(a) Kromě uvedeného v 6.4.23.10 (b), VRI představuje mezinárodní rozlišovací značku vozidla země vydávající osvědčení ¹¹;

(b) Číslo musí být přiděleno příslušným orgánem a musí být jednoznačné a specifické se zřetelem ke konstrukci nebo odeslání. Schvalovací identifikační značka odeslání musí být jednoznačně ve vztahu ke schvalovací identifikační značce o schválení konstrukce;

AF	Typ A konstrukce kusu pro štěpnou látku
B(U)	Typ B(U) konstrukce kusu [B(U) F pro štěpnou látku]
C	Typ C Konstrukce typu [CF pro štěpnou látku]
IF	Konstrukce průmyslového kusu pro štěpnou látku
S	Zvláštní forma radioaktivní látky
LD	Málo rozptýlitelná radioaktivní látka
T	Odeslání
X	Zvláštní dohoda

V případě konstrukcí kusu pro neštěpný nebo vyjmutý hexaflourid uranu, na který se žádný z výše uvedených kódů nevztahuje, pak se musí použít následující typy kódů:

H(U)	Jednostranné schválení
H(M)	Mnohostranné schválení

(d) Pro osvědčení o schválení konstrukce kusu a zvláštní formy radioaktivní látky, kromě vydaných podle přechodných obalových ustanovení uvedených v 1.6.5.2 až 1.6.5.4 a osvědčení o schválení pro málo rozptýlitelnou radioaktivní látku, musí být ke kódu připojeny symboly „-96“.

6.4.23.10 Tyto kódy typu musí být uvedeny takto:

(a) Každé osvědčení a každý kus musí být označeny příslušnou identifikační značkou obsahující symboly předepsané v 6.4.23.9 a), b), c) a d) výše, kromě toho, že za druhou závorkou musí být kusy opatřeny pouze příslušným kódem typu, případně včetně symbolu „-96“, tj., že „T“ nebo „X“ se nesmějí uvádět v identifikačním nápisu na kusu. Kde osvědčen o schválení konstrukce a osvědčení o odeslání jsou kombinována, příslušné kódy typu není třeba opakovat. Například:

(A/132/B(M)F-96:A	Konstrukce kusu typu B(M) schválená pro štěpnou látku vyžadující mnohostranné schválení, které příslušný orgán Rakouska přidělil konstrukční číslo 132 (pro označení kusu i osvědčení o schválení konstrukce kusu);
A/132B(M)F-96T	Schválení odeslání vydané pro kus označený identifikační značkou uvedenou výše (pro označení pouze na osvědčení);
A/137/X:	Schválení zvláštní dohody vydané příslušným orgánem Rakouska, kterému bylo přiděleno číslo 137 (pro označení pouze na osvědčení);
A/139/IF-96:	Konstrukce průmyslového kusu pro štěpnou látku schválená příslušným orgánem Rakouska, které bylo přiděleno číslo 139 (pro označení kusu i osvědčení o schválení konstrukce kusu); a
A/145/H(U)-96:	Konstrukce kusu pro štěpný vyjmutý hexafluorid uranu schválená příslušným orgánem Rakouska, které bylo přiděleno číslo 145 (pro označení kusu i osvědčení o schválení konstrukce kusu);

(b) Pokud je mnohostranné schválení ovlivněno platností podle 6.4.23.16, musí být použita pouze identifikační značka vydaná zemí původu konstrukce nebo odeslání. Pokud je mnohostranné schválení ovlivněno vydáním osvědčení následnými zeměmi, každé osvědčení musí být označeno příslušnou identifikační značkou a kus, jehož konstrukce byla takto schválena, musí být označen všemi příslušnými identifikačními značkami.
Například:
A/132/B(M)F-96
CH/28/B(M)F-96
byly by identifikační značky kusů, které byly původně schváleny Rakouskem a následně byly schváleny odděleným osvědčením Švýcarskem.
Dodatečné identifikační značky byly by uvedeny na kusu v tabulce podobným způsobem;

(c) Revize osvědčení musí být vyznačena zápisem uvedeným v závorkách za identifikační značkou na osvědčení. Například A/132B(M)F-96 (Rev. 2) by značilo druhou revizi rakouského osvědčení o schválení konstrukce kusu; nebo A/132B(M)F-96 (Rev. 0) by označovalo původní vydání rakouského osvědčení o schválení konstrukce kusu. Pro původní vydání zápis v závorkách je nepovinný a jiná slova, jako „Původní vydání“ mohou být též použita místo „Rev 0“. Čísla revizí osvědčení smějí být vydávána pouze zemí, která vydala původní osvědčení o schválení.

(d) Dodatečné symboly (které mohou být nezbytné podle národních předpisů) mohou být doplněny v závorkách na konec identifikační značky; například A/132/B(M)F-96(SP503);

(e) Není nutno měnit identifikační značku na obalu pokaždé, kdy je provedena revize osvědčení o schválení konstrukce. Takové opětné označení musí být provedeno pouze v těch případech, kdy revize osvědčení o schválení konstrukce kusu má za následek změnu písmena typového kódu pro konstrukci kusu uvedeného na druhém místě.

6.4.23.11 Každé osvědčení o schválení vydané příslušným orgánem pro radioaktivní látku zvláštní formy nebo málo rozptýlitelnou radioaktivní látku musí obsahovat tyto údaje:

(a) Typ osvědčení;

(b) Identifikační značkou vydanou příslušným orgánem;

(d) Seznam příslušných národních a mezinárodních předpisů včetně vydání IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioaktive Material (MAAE Pravidla pro bezpečnou dopravu radioaktivních látek), podle kterých byla radioaktivní látka zvláštní formy nebo málo rozptýlitelná radioaktivní látka schválena;

(e) Identifikace radioaktivní látky zvláštní formy nebo málo rozptýlitelné radioaktivní látky;

(f) Popis radioaktivní látky zvláštní formy nebo málo rozptýlitelné radioaktivní látky;

(g) Specifikace konstrukce pro radioaktivní látky zvláštní formy nebo málo rozptýlitelné radioaktivní látky, která může zahrnovat odkazy na výkresy;

(h) Specifikace radioaktivního obsahu, která zahrnuje vyvolané aktivity a která může zahrnovat fyzikální a chemickou formu;

(i) Specifikace příslušného programu zajištění jakosti, jak je požadováno v oddílu 1.7.3;

(j) Odkaz na pokyny zpracované žadatelem týkající se zvláštních činností, které mají být provedeny před odesláním;

(k) Odkaz na totožnost žadatele, pokud to bude považovat příslušný orgán za vhodné;

(l) Podpis a identifikace orgánu vydávajícího osvědčení.

6.4.23.12 Každé osvědčení o schválení vydané příslušným orgánem pro zvláštní dohodu musí obsahovat tyto údaje:

(a) Typ osvědčení;

(b) Identifikační značkou vydanou příslušným orgánem;

(d) Způsob(y) přepravy;

(e) Jakékoli omezení způsobu přepravy, typ vozidla, kontejneru a jakékoli pokyny pro dopravní trasu,

(f) Seznam příslušných národních a mezinárodních předpisů včetně vydání IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioaktive Materiál (MAAE Pravidla pro bezpečnou dopravu radioaktivních látek), podle kterých byla zvláštní dohoda schválena;

(g) Následující prohlášení:
„Toto osvědčení nezbavuje odesilatele odpovědnost za plnění jakýchkoli požadavků vlády jakékoli země, kterou bude kus procházet nebo do které bude přepraven."

(h) Odkazy na osvědčení pro alternativní radioaktivní obsahy, jiné uvedení platnosti příslušného orgánu nebo jiné doplňkové technické údaje, které příslušný orgán považuje za vhodné;

(i) Popis obalu s odkazem na výkresy nebo specifikaci konstrukce. Pokud to příslušný orgán považuje za vhodné, musí být též uvedeno reprodukovatelné vyobrazení ne větší než 21 cm x 30 cm ilustrující provedení kusu doprovázené stručným popisem obalu, včetně materiálů, z něhož by vyroben, celková hmotnost, vnější rozměry a vzhled;

(j) Specifikace schválených radioaktivních obsahů, včetně jakýchkoli omezení radioaktivních obsahů, které by nemohly být zřejmé z povahy obalu. Musí být též uvedeny fyzikální a chemické formy, vyvolané činnosti (pokud je to vhodné, včetně vyplívajících z různých izotopů), množství v gramech (pro štěpnou látku) a, pokud je to vhodné, radioaktivní látka zvláštní formy nebo málo rozptýlitelná radioaktivní látka;

(k) Dodatečně pro kusy obsahující štěpnou látku:

(i) podrobný popis schváleného radioaktivního obsahu;

(ii) hodnota přepravního indexu pro zachování podkritického stavu;

(iii) odkaz na doklad prokazující zachování podkritického stavu obsahu;

(iv) jakékoli zvláštní vlastnosti, na jejichž základě se hodnotila nepřítomnost vody z určitých prázdných prostorů při kritickém hodnocení;

(v) jakákoli dovolená odchylka (na základě 6.4.11.4 (b)) pro změnu množení neutronů předpokládaného v kritickém hodnocení jako důsledek zkušenosti skutečného ozáření; a

(vi) rozsah okolní teploty, pro kterou byla zvláštní dohoda schválena;

(l) Podrobný seznam jakýchkoli dodatečných provozních opatření požadovaných pro přípravu, nakládku, přepravu, vykládku a manipulaci se zásilkou a jakákoli ustanovení o uložení pro bezpečný odvod tepla;

(m) Důvody pro zvláštní dohodu, pokud to vyžaduje příslušný orgán;

(n) Popis kompenzačních opatření, která mají být provedena jako důsledek odeslání podle zvláštní dohody;

(o) Odkaz na pokyny vypravované žadatelem vztahující se na použití obalu nebo zvláštní činnosti, které musí být provedeny před odesláním;

(p) Prohlášení týkající se okolních podmínek předpokládaných pro účely konstrukce, pokud neodpovídají podmínkám uvedeným v 6.4.8.4, 6.4.8.5 a 6.4.8.15, pokud je to vhodné;

(q) Jakákoli nouzová opatření považovaná příslušným orgánem za nezbytná;

(r) Specifikace vhodného programu zajištění jakosti, jak je požadováno v oddílu 1.7.3;

(s) Odkaz na totožnost žadatele a na totožnost dopravce, pokud to bude považovat příslušný orgán za vhodné;

(t) Podpis a identifikace orgánu vydávajícího osvědčení.

6.4.23.13 Každé osvědčení o schválení odeslání vydané příslušným orgánem musí obsahovat tyto údaje:

(a) Typ osvědčení;

(b) Identifikační značka(y) vydaná(é) příslušným orgánem;

(d) Seznam příslušných národních a mezinárodních předpisů včetně vydání IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioaktive Materiál (MAAE Pravidla pro bezpečnou dopravu radioaktivních látek), podle kterých bylo odeslání schváleno;

(e) Jakékoli omezení způsobu přepravy, typ vozidla, kontejneru a jakékoli pokyny pro trasu přepravy,

(f) Následující prohlášení:
„Toto osvědčení nezbavuje odesilatele odpovědnost za plnění jakýchkoli požadavků vlády jakékoli země, kterou bude kus procházet nebo do které bude přepraven.“

(g) Podrobný seznam jakýchkoli dodatečných provozních opatření požadovaných pro přípravu, nakládku, přepravu, vykládku a manipulaci se zásilkou a jakákoli ustanovení o uložení pro bezpečný odvod tepla nebo udržení podkritického stavu;

(h) Odkaz na pokyny zpracované žadatelem týkající se zvláštních činností, které mají být provedeny před odesláním;

(i) Odkaz na příslušný(á) osvědčení o schválení konstrukce;

(k) Jakákoli nouzová opatření považovaná příslušným orgánem za nezbytná;

(l) Specifikace vhodného programu zajištění jakosti, jak je požadováno v oddílu 1.7.3;

(m) Odkaz na totožnost žadatele, pokud to bude považovat příslušný orgán za vhodné;

(n) Podpis a identifikace orgánu vydávajícího osvědčení.

6.4.23.14 Každé osvědčení o schválení konstrukce kusu vydané příslušným orgánem musí obsahovat tyto údaje:

(a) Typ osvědčení;

(b) Identifikační značkou vydanou příslušným orgánem;

(d) Jakékoli omezení způsobu přepravy, pokud je to vhodné;

(e) Seznam příslušných národních a mezinárodních předpisů včetně vydání IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioaktive Material (MAAE Pravidla pro bezpečnou dopravu radioaktivních látek), podle kterých byla konstrukce schválena;

(g) Odkazy na osvědčení pro alternativní radioaktivní obsahy, jiné uvedení v platnost příslušným orgánem nebo jiné doplňkové technické údaje, které příslušný orgán považuje za vhodné;

(h) Prohlášení o schválení odeslání, pokud je osvědčení o schválení odeslání podle 5.1.5.2.2 vyžadováno;

(i) Identifikace obalu;

(k) Specifikace konstrukce odkazem na výkresy;

(l) Specifikace schválených radioaktivních obsahů, včetně jakýchkoli omezení radioaktivních obsahů, které by nemohly být zřejmé z povahy obalu. Musí být též uvedeny fyzikální a chemické formy, vyvolané činnosti (pokud je to vhodné, včetně vyplívajících z různých izotopů), množství v gramech (pro štěpnou látku) a, pokud je to vhodné, radioaktivní látka zvláštní formy nebo málo rozptýlitelná radioaktivní látka;

(m) Dodatečně pro kusy obsahující štěpnou látku:

(i) podrobný popis schváleného radioaktivního obsahu;

(ii) hodnota přepravního indexu pro zachování podkritického stavu;

(iii) odkaz na doklad prokazující zachování podkritického stavu obsahu;

(iv) jakékoli zvláštní vlastnosti, na jejichž základě se hodnotila nepřítomnost vody z určitých prázdných prostorů při hodnocení kritičnosti;

(v) jakákoli dovolená odchylka (na základě 6.4.11.4 (b)) pro změnu množení neutronů při kritickém hodnocení jako důsledek zkušenosti skutečného ozáření; a

(vi) rozsah okolní teploty, pro kterou byla konstrukce kusu schválena;

(n) Pro kusy typu B(M) prohlášení uvádějící ty požadavky uvedené v 6.4.7.5, 6.4.8.4, 6.4.8.5 a 6.4.8.8 až 6.4.8.15, které kus nesplňuje, a jakékoli rozšiřující informace, které mohou být užitečné pro jiné příslušné orgány;

(o) Podrobný seznam jakýchkoli dodatečných provozních opatření požadovaných pro přípravu, nakládku, přepravu, vykládku a manipulaci se zásilkou a jakákoli ustanovení o uložení pro bezpečný odvod tepla;

(p) Odkaz na pokyny zpracované žadatelem týkající se použití obalu nebo zvláštních činností, které mají být provedeny před odesláním;

(q) Prohlášení týkající se okolních podmínek předpokládaných pro účely konstrukce, pokud neodpovídají podmínkám uvedeným v 6.4.8.4, 6.4.8.5 a 6.4.8.15, pokud je to vhodné;

(r) Specifikace vhodného programu zajištění jakosti, jak je požadováno v oddílu 1.7.3;

(s) Jakákoli nouzová opatření považovaná příslušným orgánem za nezbytná;

(t) Odkaz na totožnost žadatele, pokud to bude považovat příslušný orgán za vhodné;

(u) Podpis a identifikace orgánu vydávajícího osvědčení.

6.4.23.15 Příslušný orgán musí být informován o sériovém čísle každého obalu vyrobeného podle jím schválené konstrukce. Příslušný orgán musí vést evidenci těchto sériových čísel.

6.4.23.16 Mnohostranné schválení může být podle platnosti původního osvědčení vydáno příslušným orgánem země původu konstrukce nebo odeslání. Taková platnost může mít formu rubopisu na původním osvědčení nebo vydáním odděleného rubopisu, přílohy, dodatku atd. příslušným orgánem země, kterou zásilka prochází nebo do které zásilka přichází.