6.1.6.1 Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů z vysokomolekulárního nebo středněmolekulárního polyetylénu podle 6.1.5.2.6
Pro tento plast se používají následující standardní kapaliny:

(a) Smáčecí roztok pro látky, které u polyetylénu pod napětím silně působí na vznik trhlin, zejména pro všechny roztoky a přípravky obsahující smáčecí prostředky.
Musí se použít 1 až 10 % vodní roztok smáčecího prostředku. Povrchové napětí tohoto roztoku musí být 31 až 35 mN/m při 23°C.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,20.
Je-li prokázána dostatečná chemická snášenlivost se smáčecím roztokem, nevyžaduje se zkouška snášenlivosti s kyselinou octovou.
Pro plnicí látky způsobující pod napětím trhliny v obalu z polyetylénu odolného proti smáčecí mu roztoku přiměřená chemická snášenlivost může být prokázáno po předběžném skladování po dobu čtyř týdnů při teplotě 40 °C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.

(b) Kyselina octová pro látky a přípravky, které u polyetylénu pod napětím působí na vznik trhlin, zejména pro monokarbonové kyseliny a jednomocné alkoholy.
Musí se použít kyselina octová o koncentraci 98 až 100 %.Relativní hustota = 1,05.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,1.
U plnicích látek, jejichž působením polyetylén nabobtnává více než působením kyseliny octové a tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší až o 4 %, smí být dostatečná chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40°C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.

(c) n-butylacetát/smáčecí roztok nasycený n-butylenacetátem pro látky a přípravky, které nabobtnávají polyetylén tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší nejvýše asi o 4 %, a které současně vykazují vznik trhlin pod napětím, zejména pro prostředky k ochraně rostlin, tekuté barvy a některé estery. Pro předběžné skladování podle 6.1.5.2.6 se musí použít n-butylacetát o koncentraci 98 až 100 %.
Pro zkoušku stohováním podle bodu 3555 se musí použít zkušební kapalina sestávající z 1 až 10% vodného roztoku smáčecího prostředku smíšeného s 2 % n-butylacetátu podle předcházejícího odstavce a).
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.
U plnicích látek, jejichž působením polyetylén nabobtnává více než působením n-butylacetátu a tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší nejvýše o 7,5%, smí být dostatečná chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40°C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.

(d) Směs uhlovodíků (White spirit) pro látky a přípravky, které působí nabobtnávání polyetylénu, zejména pro uhlovodíky, některé estery a ketony.
Musí se použít směs uhlovodíků s rozmezím bodu varu od 160 do 200°C, relativní hustotou 0,78 až 0,80, bodem vzplanutí vyšším než 50°C a obsahem aromatických uhlovodíků od 16 do 21 %.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.
U plnicích látek, které nabobtnávají polyetylén tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší o více než 7,5 %, smí být dostatečná chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40 °C podle 6.1.5.2.6), avšak s originální plnicí látkou.

(e) Kyselina dusičná pro všechny látky a přípravky, které působí na polyetylén oxidačně a snižují molekulární hmotnost stejně nebo méně než 55% kyselina dusičná.
Musí se použít kyselina dusičná o koncentraci nejméně 55 %.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,4.
U plnicích látek, které oxidují silněji než 55% kyselina dusičná, nebo které snižují molekulární hmotnost, se musí postupovat podle 6.1.5.2.5.
Doba používání musí být v takových případech stanovena pozorováním stupně poškození (např. dva roky pro kyselinu dusičnou o koncentraci nejméně 55%.

(f) Voda pro látky, které nenapadají polyetylén způsoby uvedenými v předchozích odstavcích a) až e), zejména pro anorganické kyseliny a louhy, vodné roztoky solí, vícemocné alkoholy a organické látky ve vodném roztoku.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,2.