6.1.6 Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů z vysokomolekulárního nebo středněmolekulárního polyetylénu podle 6.1.5.2.6 a seznam látek, pro které mohou být standardní kapaliny považovány za rovnocenné
6.1.6.1 Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů z vysokomolekulárního nebo středněmolekulárního polyetylénu podle 6.1.5.2.6
Pro tento plast se používají následující standardní kapaliny:
(a) Smáčecí roztok pro látky, které u polyetylénu pod napětím silně působí na vznik trhlin, zejména pro všechny roztoky a přípravky obsahující smáčecí prostředky.
Musí se použít 1 až 10 % vodní roztok smáčecího prostředku. Povrchové napětí tohoto roztoku musí být 31 až 35 mN/m při 23°C.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,20.
Je-li prokázána dostatečná chemická snášenlivost se smáčecím roztokem, nevyžaduje se zkouška snášenlivosti s kyselinou octovou.
Pro plnicí látky způsobující pod napětím trhliny v obalu z polyetylénu odolného proti smáčecí mu roztoku přiměřená chemická snášenlivost může být prokázáno po předběžném skladování po dobu čtyř týdnů při teplotě 40 °C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.
(b) Kyselina octová pro látky a přípravky, které u polyetylénu pod napětím působí na vznik trhlin, zejména pro monokarbonové kyseliny a jednomocné alkoholy.
Musí se použít kyselina octová o koncentraci 98 až 100 %.Relativní hustota = 1,05.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,1.
U plnicích látek, jejichž působením polyetylén nabobtnává více než působením kyseliny octové a tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší až o 4 %, smí být dostatečná chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40°C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.
(c) n-butylacetát/smáčecí roztok nasycený n-butylenacetátem pro látky a přípravky, které nabobtnávají polyetylén tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší nejvýše asi o 4 %, a které současně vykazují vznik trhlin pod napětím, zejména pro prostředky k ochraně rostlin, tekuté barvy a některé estery. Pro předběžné skladování podle 6.1.5.2.6 se musí použít n-butylacetát o koncentraci 98 až 100 %.
Pro zkoušku stohováním podle bodu 3555 se musí použít zkušební kapalina sestávající z 1 až 10% vodného roztoku smáčecího prostředku smíšeného s 2 % n-butylacetátu podle předcházejícího odstavce a).
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.
U plnicích látek, jejichž působením polyetylén nabobtnává více než působením n-butylacetátu a tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší nejvýše o 7,5%, smí být dostatečná chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40°C podle 6.1.5.2.6, avšak s originální plnicí látkou.
(d) Směs uhlovodíků (White spirit) pro látky a přípravky, které působí nabobtnávání polyetylénu, zejména pro uhlovodíky, některé estery a ketony.
Musí se použít směs uhlovodíků s rozmezím bodu varu od 160 do 200°C, relativní hustotou 0,78 až 0,80, bodem vzplanutí vyšším než 50°C a obsahem aromatických uhlovodíků od 16 do 21 %.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,0.
U plnicích látek, které nabobtnávají polyetylén tak, že se hmotnost polyetylénu zvýší o více než 7,5 %, smí být dostatečná chemická snášenlivost prokázána po třítýdenním skladování při 40 °C podle 6.1.5.2.6), avšak s originální plnicí látkou.
(e) Kyselina dusičná pro všechny látky a přípravky, které působí na polyetylén oxidačně a snižují molekulární hmotnost stejně nebo méně než 55% kyselina dusičná.
Musí se použít kyselina dusičná o koncentraci nejméně 55 %.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,4.
U plnicích látek, které oxidují silněji než 55% kyselina dusičná, nebo které snižují molekulární hmotnost, se musí postupovat podle 6.1.5.2.5.
Doba používání musí být v takových případech stanovena pozorováním stupně poškození (např. dva roky pro kyselinu dusičnou o koncentraci nejméně 55%.
(f) Voda pro látky, které nenapadají polyetylén způsoby uvedenými v předchozích odstavcích a) až e), zejména pro anorganické kyseliny a louhy, vodné roztoky solí, vícemocné alkoholy a organické látky ve vodném roztoku.
Pro zkoušku stohováním se bere za základ relativní hustota nejméně 1,2.
6.1.6.2 Seznam látek, které mohou být přiřazeny standardním kapalinám podle 6.1.5.2.6
Třída 3
| Látka | Standardní kapalina |
|---|---|
| Hořlavé kapaliny obalové skupiny II, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód F1, obalová skupina II) | |
| Látky, jejichž tenze par při 50°C nepřesahuje 110 kPa (1,1 bar) | |
| - surové ropy a jiné surové oleje | směs uhlovodíků |
| - uhlovodíky | směs uhlovodíků |
| - látky obsahující halogeny | směs uhlovodíků |
| - alkoholy | kyselina octová |
| - étery | směs uhlovodíků |
| - aldehydy | směs uhlovodíků |
| - ketony | směs uhlovodíků |
| - estery | n-butylacetát při nabobtnání nejvýše o 4 % (hm.), jinak směs uhlovodíků |
| Směsi výše uvedených látek s bodem varu, nebo počátkem varu vyšším než 35 °C, obsahující nejvýše 55 % nitrocelulózy, která obsahuje nejvýše 12,6 % dusíku (UN 2059) | n-butylacetát/smáčecí roztok nasycený n-butylacetátem a směs uhlovodíků |
| Viskózní látky splňující klasifikační kritéria uvedená v 2.2.3.1.4 | směs uhlovodíků |
| Hořlavé kapaliny obalové skupiny II, jedovaté (klasifikační kód FT1, obalová skupina II) | |
| methanol (UN 1230) | kyselina octová |
| Hořlavé kapaliny obalové skupiny III, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód F1, obalová skupina III) | |
| - nafta, solventnafta | směs uhlovodíků |
| - minerální terpentýn (White spirit) | směs uhlovodíků |
| - uhlovodíky | směs uhlovodíků |
| - látky obsahující halogeny | směs uhlovodíků |
| - alkoholy | kyselina octová |
| - étery | směs uhlovodíků |
| - aldehydy | směs uhlovodíků |
| - ketony | směs uhlovodíků |
| - estery | n-butylacetát při nabobtnání nejvýše o 4 % (hm.), jinak směs uhlovodíků |
| - látky obsahující dusík | směs uhlovodíků |
| Směsi výše uvedených látek obsahující nejvýše 55 % nitrocelulózy, která obsahuje nejvýše 12.6 % dusíku (UN 2059). | n-butylacetát/smáčecí roztok nasycený a-butylacetátem a směs uhlovodíků |
Třída 5.1
| Kapaliny podporující hoření, žíravé (klasifikační kód OC1) | |
|---|---|
| Peroxidy vodíku, vodné roztoky s nejméně 20 %, ale méně než 60 % peroxidu vodíku (UN 2014) 4 | voda |
| Kyselina chloristá s více než 50 %, ale nejvýše 72 % kyseliny (hmotnostně) (UN 1873)4 | kyselina dusičná |
| Kapaliny podporující hoření, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód O1) | |
| Peroxidy vodíku, vodné roztoky s nejméně 8 %, ale méně než 20 % peroxidu vodíku (UN 2984) 4 | voda |
| Roztok chlorečnanu vápenatého (UN 2429) | voda |
| Roztok chlorečnanu draselného (UN 2427) | voda |
| Roztok chlorečnanu sodného (UN 2428) | voda |
Třída 5.2
| POZNÁMKA: terc.-butylhydroperoxid s obsahem více než 40 % peroxidu a kyseliny peroxyoctové jsou vyloučeny z následujících číslic. | |
| Všechny organické peroxidy v technicky čisté formě nebo v roztoku v rozpouštědlech, pokud se týká jejich snášenlivosti, jsou pokryty standardní kapalinou “směs uhlovodíků" v tomto seznamu (UN 3101, 3103, 3105, 3107, 3109, 3111, 3113, 3115, 3117, 3119) | Normální butylacetát, vlhčený roztok se 2 % normálního butylacetátu a směs uhlovodíků a kyseliny dusičné při 55 % |
| Snášenlivost větracích otvorů a těsnění s organickými peroxidy může být ověřena též nezávisle při zkoušce konstrukčního typu laboratorními zkouškami s kyselinou dusičnou. | |
Třída 6.1
| Organické jedovaté kapaliny, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód T1)) | |
|---|---|
| anilin (UN 1547) | kyselina octová |
| Furfurylalkohol (UN 2874) | kyselina octová |
| fenol, roztok (UN 2821, obalová skupina III) | kyselina octová |
| Organické jedovaté kapaliny, žíravé (klasifikační kód TC1) | |
| kresoly (UN 2076) nebo kyselina kresolová (UN 2022) | kyselina octová |
Třída 6.2
| Všechny infekční látky (UN 2814 a 2900, riziková skupina 2, a UN 3291), považované za kapaliny podle 2.1.2.6 | voda |
Třída 8
| Žíravé kyselé anorganické kapaliny, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód C1) | |
|---|---|
| Kyselina sírová (UN 1830 a 2796) | Voda |
| kyselina sírová, odpadní (UN 1832) | voda |
| kyselina dusičná (UN 2031) s nejvýše 55 % kyseliny | kyselina dusičná |
| vodné roztoky kyseliny chloristé s nejvýše 50 % kyseliny (hmotnostně) ve vodném roztoku (UN 1802) | kyselina dusičná |
| kyselina chlorovodíková (UN 1789) s nejvýše 36 % čisté kyseliny kyselina bromovodíková (UN 1788) kyselina jodovodíková (UN 1787) | voda |
| kyselina fluorovodíková (UN 1790) s nejvýše 60 % fluorovodíku 5 | voda |
| kyselina fluoroboritá (UN 1775) s nejvýše 50 % čisté kyseliny | voda |
| kyselina fluorokřemičitá (UN 1778) | voda |
| roztoky kyseliny chromové (UN 1755) s nejvýše 30 % čisté kyseliny | kyselina dusičná |
| kyselina fosforečná (UN 1805) | voda |
| Žíravé kyselé organické kapaliny (klasifikační kód C3) | |
| kyselina akrylová (UN 2218), kyselina mravenčí (UN 1779), kyselina octová (UN 2789 a 2790), kyselina thioglykolová (UN 1940) | kyselina octová |
| kyselina metakrylová (UN 2531), kyselina propionová (UN 1848) | kyselina octová |
| alkylfenoly, kapalné, j.n. (UN 3145, obalová skupina III) | kyselina octová |
| Žíravé kyselé zásadité kapaliny, bez vedlejšího nebezpečí (klasifikační kód C5) | |
| hydroxyd sodný, roztok (UN 1824) hydroxyd draselný, roztok (UN 1814) | voda |
| Roztok čpavku (UN 2672) | voda |
| vodné roztoky hydrazinu s nejvýše 64 % hydrazinu, hmotnostně (UN 2030) | voda |
| Jiné žíravé kapaliny (klasifikační kód C9) | |
| roztok chloritanů (UN 1906) a roztok chlornanů 6 (UN 1791, obalová skupina III) | kyselina dusičná |
| roztoky formaldehydu (UN 2209) | voda |