6.4.17.3 Tepelná zkouška: Vzorek musí být v tepelné rovnováze v podmínkách okolní teploty 38 °C odpovídající podmínkám slunečního ozáření uvedeným v tabulce 6.4.8.5 a maximálnímu konstrukčnímu stupni vyvíjení vnitřního tepla uvnitř kusu z radioaktivních obsahů. Alternativně je dovoleno, aby jakýkoli z těchto parametrů měl různé hodnoty před a během zkoušky, pokud na ně je vzat zřetel v následných hodnoceních citlivosti kusu.
Tepelnou zkoušku musí tvořit:
V průběhu zkoušky a po zkoušce vzorek nesmí být uměle ochlazován a jakékoli hoření materiálů vzorku musí být ponecháno přirozenému průběhu.

(a) Vystavení vzorku pod dobu 30 minut tepelnému prostředí, které zajišťuje tepelný tok nejméně rovnocenný tepelnému toku hořícího uhlovodíkového paliva se vzduchem v dostatečně stabilních okolních podmínkách vydávající průměrný plamen koeficientu vyzařování 0,9 a průměrnou teplotu nejméně 800 °C plně pohlcující vzorek, s povrchem majícím absorpční koeficient 0,8 nebo hodnotu, kterou kus může prokázat, že má, jestliže je vystaven uvedenému ohni následovanému,

(b) Vystavení vzorku okolní teplotě 38 °C odpovídající podmínkám slunečního ozáření uvedeným v tabulce 6.4.8.5 a maximálnímu konstrukčnímu stupni vyvíjení vnitřního tepla uvnitř kusu z radioaktivních obsahů po dostatečnou dobu pro zajištění, že teploty ve vzorku jsou všude klesající a/nebo blížící se podmínkám prvotního stálého stavu. Alternativně je dovoleno, aby jakýkoli z těchto parametrů měl různé hodnoty následující přerušení zahřívání, pokud na ně je vzat zřetel v následných hodnoceních citlivosti kusu.