19.8.3 Požadavky na materiály a konstrukci nesnímatelných svařovaných cisteren, snímatelných svařovaných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 Mpa (10 bar), a nesnímatelných svařovaných cisteren, snímatelných svařovaných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů určených pro přepravu zchlazených zkapalněných plynů třídy 2
6.8.5.1 Materiály a nádrže
6.8.2.5.1.1 (a) Nádrže určené pro přepravu:
- stlačených zkapalněných plynů rozpuštěných pod tlakem třídy 2;
- UN 1366, 1370, 1380, 2003, 2005, 2445. 2845, 2870, 3049, 3050, 3051, 3052, 3053, 3076, 3194 a 3203 třídy 4.2; a
- UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s nejvýše 85 % fluorovodíku třídy 8
musí být vyrobeny z oceli.
(b) Nádrže vyrobené z jemnozrnné oceli určené pro přepravu:
- žíravých látek třídy 2 a UN 2073 čpavek ve vodě rozpuštěný; a
- UN 1052 fluorovodík, bezvodý a UN 1790 kyselina fluorovodíková s nejvýše 85 % fluorovodíku třídy 8
musí být podrobeny tepelnému zpracování k odstranění tepelných napětí.
(c) Nádrže určené pro přepravu hluboko zchlazených zkapalněných plynů třídy 2 musí být vyrobeny z oceli, hliníku, slitiny hliníku, mědi nebo slitiny mědi (např. mosazi). Nádrže vyrobené z mědi nebo slitiny mědi jsou však dovoleny jen pro plyny, které neobsahují acetylen; ethylen, smí však obsahovat nanejvýš 0,005 % acetylenu.
(d) Je dovoleno použít pouze materiálů vhodných pro nejnižší a nejvyšší provozní teplotu nádrží a jejich příslušenství.
6.8.5.1.2 Pro výrobu nádrží jsou dovoleny tyto materiály:
(a) oceli, které nejsou náchylné ke křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě (viz 6.8.5.2.1):
- měkké oceli (kromě pro zchlazené zkapalněné plyny třídy 2);
- jemnozrnné nelegované oceli do teploty - 60 °C;
- legované niklové oceli (s obsahem niklu 0,5 až 9 %) do teploty -- 196 °C v závislosti na obsahu niklu;
- austenitické chromniklové oceli do teploty - 270 °C;
(b) hliník čistoty nejméně 99,5 % nebo hliníková slitina (viz 6.8.5.2.2);
(c) dezoxidovaná měď čistoty nejméně 99,9 % nebo slitiny mědi s obsahem mědi nad 56 % (viz 6.8.5.2.3).
6.8.5.1.3 (a) Nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo slitin hliníku musí být buď bezešvé, nebo svařované.
(b) Nádrže vyrobené z austenitické oceli, z mědi nebo ze slitiny mědi smějí být natvrdo spájené.
6.8.5.1.4 Příslušenství může být k nádržím přišroubováno, nebo připevněno takto:
(a) nádrže vyrobené z oceli, hliníku nebo hliníkové slitiny: svařením;
(b) nádrže z austenitické oceli, mědi nebo slitiny mědi:svařením nebo spájením natvrdo.
6.8.5.1.5 Konstrukce nádrží a jejich upevnění na vozidlo, na podvozek nebo do kontejnerového rámu musí být takové, aby se bezpečně zamezilo snížení teploty nosných konstrukčních částí, které by mohlo způsobit jejich zkřehnutí. Upevňovací prvky nádrží musí být samy konstruovány tak, aby si zachovaly potřebné mechanické vlastnosti, i když nádrž dosáhne své nejnižší provozní teploty.
6.8.5.2 Zkušební požadavky
6.8.5.2.1 Ocelové nádrže
Materiály použité k výrobě nádrží a svarové housenky musí při své nejnižší provozní teplotě, avšak nejméně při - 20 °C, splňovat z hlediska vrubové houževnatosti nejméně dále uvedené požadavky:
- Zkoušky se provádějí na zkušebních vzorcích s vrubem tvaru V.
- Vrubová houževnatost (viz 6.8.5.3.1 až 6.8.5.3.3) zkušebních vzorků, jejichž podélná osa je kolmá ke směru válcování a které mají vrub tvaru V (v souladu s ISO R 148) kolmý k povrchu plechu, musí mít minimální hodnotu 34 J/cm2 pro měkkou ocel (přitom zkoušky mohou být provedeny na základě existujících norem ISO se zkušebními vzorky, jejichž podélná osa je ve směru válcování); jemnozrnnou ocel; feritickou legovanou ocel (Ni < 5 %); feritickou legovanou ocel (5 % ≤ Ni ≤ 9 %) nebo austenitickou Cr-Ni ocel;
- U austenitických ocelí se podrobí zkoušce vrubové houževnatosti pouze svarová housenka.
- Pro provozní teploty nižší než -196 °C se zkouška vrubové houževnatosti neprovádí při nejnižší provozní teplotě, nýbrž při teplotě -196 °C.
6.8.5.2.2 Nádrže z hliníku nebo hliníkové slitiny
Spoje nádrží musí vyhovět podmínkám stanoveným příslušným orgánem.
6.8.5.2.3 Nádrže z mědi nebo slitiny mědi
Není nutné provádět zkoušky ke zjištění, zda je vrubová houževnatost dostatečná.
6.8.5.3 Zkoušky vrubové houževnatosti
6.8.5.3.1 U plechů tloušťky menší než 10 mm, avšak alespoň 5 mm, se použije zkušebních vzorků o příčném průřezu 10 mm x e mm, přičemž "e" je tloušťka plechu. Je-li to potřebné, je dovoleno předválcování na 7,5 mm nebo 5 mm. Nejmenší hodnota 34 J/cm2 musí být ve všech případech dodržena.
POZNÁMKA:. Zkouška vrubové houževnatosti se neprovádí u plechů tloušťky menší než 5 mm ani u jejich spojů.
6.8.5.3.2 (a) U plechů se vrubová houževnatost zjišťuje na třech zkušebních vzorcích. Zkušební vzorky se odebírají ve směru příčném ke směru válcování; jedná-li se však o měkkou ocel, mohou se odebírat ve směru válcování.
(b) Pro zkoušení svarových spojů se zkušební vzorky odebírají takto:
když e ≤ 10 mm
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);
Střed svaru
Zóna tepelně ovlivněná svarem
když 10 mm < e ≤ 20 mm
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu svaru;
tři zkušební vzorky s vrubem ve středu zóny tepelně ovlivněné svarem (vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku);
Střed svaru
Zóna tepelně ovlivněná svarem
Když e > 20 mm
dvě sady po třech zkušebních vzorcích, jedna sada na horní straně, jedna sada na dolní straně v každém z dále uvedených míst (u zkušebních vzorků odebraných v zóně tepelně ovlivněné svarem musí vrub tvaru V procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku).
Střed svaru
Zóna tepelně ovlivněná svarem
6.8.5.3.3 (a) U plechů musí průměr ze tří zkoušek vyhovovat minimální hodnotě 34 J/cm2 uvedené v 6.8.5.2.1; nejvýše jedna z hodnota smí být nižší než udaná minimální hodnota, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
(b) U svarů průměrná hodnota získaná ze 3 zkušebních vzorků odebraných ze středu svaru nesmí být nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, nejvýše jedna z hodnot smí být nižší než udané minimum, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
(c) Pro zónu tepelně ovlivněnou svarem (přičemž vrub tvaru V musí procházet okrajem tavné zóny ve středu zkušebního vzorku) smí být hodnota získaná nejvýše u jednoho ze tří zkušebních vzorků nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
6.8.5.3.4 Nejsou-li požadavky předepsané v 6.8.5.3.3 splněny, může se provést jedna nová zkouška jestliže:
(a) průměrná hodnota vycházející ze tří prvních zkoušek je nižší než minimální hodnota 34 J/cm2; nebo
(b) více než jedna z jednotlivých hodnot je nižší než minimální hodnota 34 J/cm2, avšak ne nižší než 24 J/cm2.
6.8.5.3.5 Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti u plechů nebo svarů nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm2. Průměrná hodnota ze všech výsledků původní zkoušky a opakované zkoušky musí být rovná minimu 34 J/cm2 nebo vyšší.
Při opakování zkoušky vrubové houževnatosti zóny tepelně ovlivněné svarem nesmí být žádná z jednotlivých hodnot nižší než 34 J/cm2.